Třetí část.
Mlýnské výrobky.

A.
Všeobecná ustanovení.

B.
Obchodní mletí.

C.
Námezdní mletí.

I. Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.

II. Rozdělování mlýnských výrobků.

III. Cenová ustanovení.

a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá zpracováním nebo opracováním obilí, luštěnin a soje na mlýnské výrobky, t. j. mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané, obilí, loupaný hrách a pohanková krupice, šrot a otruby. Sem nespadá výrobna, která je zařízena výhradně na drcení obilí a luštěnin ke krmným účelům (šrotovníky) pro spotřebu vlastního hospodářství;

b) obchodním mletím: zpracovávání nebo opracovávání obilí, luštěnin a soje na mlýnské výrobky určené k prodeji, ke zpracování ve vlastním podniku za účelem prodeje nebo k výdeji zaměstnancům mlýna jako deputát;

c) námezdním mletím: zpracovávání nebo opracovávání obilí na jedlé mlýnské výrobky ve mzdě pro samozásobitele a zpracovávání a opracovávání krmiv ve mzdě pro držitele hospodářského zvířectva.

(1) Obchodní mletí smějí provozovati jen mlýny s výrobním číslem pro obchodní mletí, kterým k tomu dá souhlas ministerstvo výživy po slyšení zvláštního poradního sboru zřízeného při Svazu.

(2) Výrobní čísla pro obchodní mletí udávají poměr, v jakém se jednotlivé mlýny nebo skupiny mlýnů (odst. 4) účastní na obchodním zpracování obilí v jednom hospodářském roce.

(3) Výrobními čísly jsou dosavadní přidělovací čísla mlýnů pro obchodní mletí, pokud nebude určeno jinak. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezska platí až na další jako výrobní čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřená podle vládního nařízení ze dne 20. července 1935, č. 168 Sb., pokud jim Svaz neurčil prozatímní výrobní číslo pro obchodní mletí.

(4) Výrobní čísla mohou býti určena úhrnně pro skupinu mlýnů, které tvoří hospodářskou a správní jednotku nebo které se k tomu účelu sdruží.

(1) Neučiní-li Svaz jiné opatření, určí skupina mlýnů, pro kterou bylo stanoveno úhrnné výrobní číslo podle § 51, odst. 4 sama, které mlýny a v jakém rozsahu zpracovávají obilí připadající na tuto skupinu podle jejího úhrnného výrobního čísla.

(2) Rozdělení semelků podle odstavce 1 musí býti provedeno podle zásad nejvyšší hospodářské účelnosti, zejména tak, aby se docílilo co nejmenších dopravních výloh u suroviny a u výrobků, jakož i co nejhospodárnějšího provozu jednotlivých mlýnů.

(3) Rozdělení semelků podle odstavce 1 musí býti oznámeno včas příslušné oblastní úřadovně, aby k němu mohlo býti přihlédnuto při přídělu obilí.

(4) Kromě případů uvedených v odstavci 1 jsou převody semelků mezi jednotlivými mlýny přípustny jen s předchozím souhlasem Svazu a za podmínek, které Svaz určí.

f) z prosa:
Při zpracování prosa na jáhly musí býti vyrobeno nejméně 60% jahel. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování prosa na jáhly a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „prosné omelky“;
jáhly.

h) z hrachu:
loupaný hrách,
hrachová mouka.
Při zpracování hrachu loupáním musí být vyrobeno nejméně 70% loupaného hrachu. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování hrachu na loupaný hrách a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „šrotovaný hrachový odpad“.

g) z pohanky:
Při zpracování pohanky na pohankovou krupici musí býti vyrobeno nejméně 60% pohankové krupice. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování pohanky na pohankovou krupici a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „pohanková krmná mouka“ a „pohankové otruby“;
pohanková krupice.

Při zpracování kukuřice pro účely lidské výživy musí býti vyrobeno nejméně 50% kukuřičné krupice a nejméně 20% kukuřičné chlebové mouky. Mlýnské výrobky, které byly získány při tomto zpracování kukuřice, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „kukuřičné otruby“;
e) z kukuřice:
kukuřičná krupice.
kukuřičná chlebová mouka.

Při zpracování ovsa na ovesné vločky musí býti vyrobeno nejméně 50% ovesných vloček. Mlýnské výrobky získané při zpracování ovsa na ovesné vločky, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí být uváděny do oběhu jen s označením „ovesné otruby“ a „ovesné slupky“;
d) z ovsa:
ovesné vločky.

Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“;
krupky.
c) z ječmene:
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,

žitná mouka krmná (typ 4800).
Svaz určí se souhlasem ministerstva výživy a nejvyššího úřadu cenového vždy při vyhlášení liberace podle § 59, jaké množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků je třeba vyráběti;
žitná mouka (typ 1150),
b) ze žita:

Svaz určí se souhlasem ministerstva výživy a nejvyššího úřadu cenového vždy při vyhlášení liberace podle § 59, jaké množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků je třeba vyráběti;
pšeničná mouka polohrubá, pšeničná mouka hladká (typ 1050),
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka krmná.
a) z pšenice:
pšeničná mouka hrubá (typ 550),

(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny a uváděny do oběhu pouze tyto mlýnské výrobky:

(2) Svaz může se souhlasem nejvyššího úřadu cenového naříditi, odchylnou úpravu od předpisů o vymílání uvedených v odstavci 1.

(2) Při posuzování správnosti vymílání jsou rozhodující hranice obsahu popela podle § 55.

(1) Mlýnské výrobky vyrobené v obchodním mletí musejí odpovídati typům stanoveným příslušnou plodinovou bursou. Tyto typy odpovídají, pokud jde o obsah popela, ustanovením § 55, a pokud jde o ostatní jakostní náležitosti, ustanovením v příloze č. 7.

(1) Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům je zakázáno.

(2) Klíčky získané při zpracování obilí se smějí dodávati a odebírati jen se souhlasem nebo na příkaz Svazu. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomu povolení Svazu.

(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak použivány pouze se zvláštním svolením Svazu.

(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).

(3) Výroba preparovaných poživatin je přípustná pouze se souhlasem Svazu.

(2) Mlýny nebo jiní dodavatelé jedlých mlýnských výrobků a jejich odběratelé jsou povinni předložiti oblastní úřadovně na vyzvání vzorek dodávaných nebo odebíraných jedlých mlýnských výrobků.

(1) Mlýny jsou povinny kontrolovati běžně obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků. Pokud nejsou s to prováděti samy běžnou kontrolu a prokazovati výsledky kontroly řádnými záznamy, jsou povinny dáti alespoň jednou čtvrtletně na vlastní útraty odborně přezkoušeti obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků u místa určeného Svazem. Dobrozdání míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschována a předložena úředním kontrolním orgánům. Právo úředních kontrolních orgánů bráti vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.

(1) Svaz vyhlásí vždy pro určité období, kolik obilí, vyjádřeno v procentech z výrobního čísla pro obchodní mletí, smějí mlýny zpracovati (v dalším liberace).

(2) Mlýn smí zpracovati obchodně nejvýše tolik obilí, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1 nebo kolik mu bylo určeno podle § 52, odst. 1. Obilí, které mlýn odebral podle §§ 39 a 40, avšak nezpracoval v období, pro které bylo uvolněno, smí býti zpracováno později, nejdéle však do konce výrobního období (hospodářského roku).

(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi mlýnům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost zpracovati obilí v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

(2) Pro určení měsíce, ve kterém mlýn obilí převzal, je směrodatný den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí dodávaném jinak než drahou den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.

(1) Mlýnům, které převezmou pšenici, žito nebo ječmen v dřívějších měsících, než pro které jim byly k semletí na mouku po případě k výrobě krup (krupek) uvolněny nebo přikázány, nahradí Svaz počínajíc prvním dnem měsíce následujícího po převzetí obilí skladovací náhrady v paušální částce Kčs 3.— za měsíc a každých 100 kg takto skladovaného obilí.

(5) Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince jsou splatné dnem 31. ledna a za pololetí od 1. ledna do 30. června dnem 31. července.

(4) Skladovací náhrady vypočítá Svaz pololetně v tabulce pro výpočet skladovacích náhrad mlýnů.

(3) Při výpočtu skladovacích náhrad se nepřihlíží k množství obilí, které mlýn z vlastní viny nebo pro vyšší moc nezpracoval v jednotlivých časových obdobích, na která tato množství byla uvolněna nebo přikázána ke zpracování.

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

c) čisté váhy,

b) typu, u krup čísla,

a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.

(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

d) jména a adresy mlýna,

(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.

(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(2) Rozdělování vedlejších mlýnských výrobků se řídí podle části šesté.

(1) Rozdělování jedlých mlýnských výrobků se řídí podle §§ 63 až 73.

(2) Oblastní úřadovny sestavují podle rámcového plánu (odst. 1) a pro časové období rámcového plánu oblastní plán pro rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

(1) Svaz sestavuje pro každý měsíc nebo jiné časové období rámcový plán pro zásobování jedlými mlýnskými výrobky; v tomto plánu se zejména určuje pro obvod každé jednotlivé oblastní úřadovny potřeba jedlých mlýnských výrobků v časovém období, pro které se plán sestavuje, a úhrada této potřeby (z výroby jedlých mlýnských výrobků docílené ve mlýnech ležících v oblasti, přesunem jedlých mlýnských výrobků z jiné oblasti).

(3) Rámcový plán pro zásobování jedlými mlýnskými výrobky podle odstavce 1 sestavuje Svaz po slyšení oblastních úřadoven a zvláštního poradního sboru složeného ze zástupců Československých mlýnů, národní podnik, ústřední zájmové organisace družstevních mlýnů, soukromých mlýnů, ústředního orgánu znárodněného velkoobchodu, velkoobchodního ústředí spotřebních družstev a Ústřední rady odborů.

(4) Oblastní úřadovna sestavuje oblastní plán podle odstavce 2 po slyšení zvláštního poradního sboru složeného ze zástupců znárodněných mlýnů, družstevních mlýnů, soukromých mlýnů, znárodněného velkoobchodu a spotřebních družstev z příslušné oblasti, ze zástupců příslušné Krajské odborové rady a orgánů lidové správy.

(2) Velkospotřebitelé jsou povinni předkládati příslušné oblastní úřadovně nebo její nejbližší sběrně (§ 66) odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky, které znějí na množství nejméně 75 kg.

(1) Osoby a podniky, které po živnostensku rozdělují nebo zpracovávají jedlé mlýnské výrobky, jsou povinny předkládati odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky příslušné oblastní úřadovně nebo její nejbližší sběrně (§ 66).

(5) Oblastní úřadovna může stanoviti lhůtu pro předložení odběrních listů podle odstavců 1 až 3.

(3) Velkoobchodníci jsou povinni předkládati převzaté odběrní listy oblastní úřadovně příslušné podle jejich bydliště (sídla).

(4) Osobám a podnikům uvedeným v odstavcích 1 a 2, jejichž nejbližší sběrna je v obvodu jiné oblastní úřadovny než jejich bydliště (sídlo), je dovoleno předkládati odběrní listy této nejbližší sběrně.

(2) Oblastní úřadovna může určiti v pověření podle odstavce 1 mlýnu nebo velkoobchodníkovi-sortimentáři okruh osob, od nichž smí přijímati odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky nebo obvod, v němž smí přijímati odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky.

(1) Oblastní úřadovna pověří přijímáním odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky jako sběrny:

a) mlýny, které jsou v provozu a zabývají se obchodním mletím,

b) velkoobchodníky, kteří dodávají kromě jedlých mlýnských výrobků svým zákazníkům též ostatní předměty jejich živnostenského podnikání (v dalším velkoobchodníci-sortimentáři).

(3) Oblastní úřadovna může pověřiti přijímáním odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky jako sběrnu též jiné osoby nebo podniky, než které jsou uvedeny v odstavci 1, nebo vyloučiti z přijímání odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky některé osoby nebo podniky uvedené v odstavci 1.

(4) Oblastní úřadovna může učiniti sama opatření podle odstavce 2 a 3, jestliže je hospodářsky účelné podle jednomyslného názoru poradního sboru zřízeného při oblastní úřadovně podle § 64. odst. 4. Jestliže poradní sbor není jednomyslného názoru, vyžádá si oblastní úřadovna dříve rozhodnutí Svazu a učiní své opatření teprve podle rozhodnutí Svazu.

(1) Oblastní úřadovna určí, který podnik (mlýn, velkoobchodník-sortimentář) provede dodávku jedlých mlýnských výrobků na odběrní listy předložené podle § 65, a to podle vypracovaného oblastního plánu (§ 64. odst. 2) a v dohodě s příslušnou oblastní prodejnou Československých mlýnů, národní podnik.

(2) O dodávce jedlých mlýnských výrobků do jiné oblasti rozhodne oblastní úřadovna na dožádání příslušné oblastní úřadovny, a to v mezích stanovených rámcovým plánem (§ 64, odst. 1). Dodávky jedlých mlýnských výrobků do jiné oblasti mimo rámcový plán jsou přípustné jen se souhlasem nebo na příkaz Svazu.

(6) Oblastní úřadovna dbá při rozhodování podle odstavců 1 až 4, aby jedlé mlýnské výrobky byly od jednotlivých mlýnů zabývajících se obchodním mletím odčerpány stejnoměrně podle vyhlášené liberace; odchylky jsou přípustné jen z naléhavých zásobovacích důvodů.

(7) Oblastní úřadovna přihlédne při určování dodavatele podle možnosti k přání majitele (držitele) odběrního listu.

(3) Rozhodnutí o dodávce jedlých mlýnských výrobků provede oblastní úřadovna vydáním příslušného příkazu k dodávce, jehož jedno vyhotovení obdrží podnik (mlýn, velkoobchodník-sortimentář), který má provésti dodávku a majitel (držitel) odběrního listu. O rozhodnutí o dodávce jedlých mlýnských výrobků do jiné oblasti na dožádání příslušné oblastní úřadovny vyrozumí oblastní úřadovna současně též oblastní úřadovnu, do jejíž oblasti mají býti jedlé mlýnské výrobky dodány.

(4) Oblastní úřadovna může určiti jednotlivému podniku (mlýnu, velkoobchodníku-sortimentáři) odbytovou oblast, ve které může dodávati jedlé mlýnské výrobky na převzaté odběrní listy bez zvláštního příkazu oblastní úřadovny podle odstavce 3. Takový podnik smí však převzíti odběrní listy nejvýše na množství jedlých mlýnských výrobků, které může dodati v běžném období ze svých zásob, z výroby podle vyhlášené liberace nebo udělených výrobních příkazů (§ 59) nebo z očekávaných přídělů.

(5) Oblastní úřadovna je povinna dbáti při rozhodování podle odstavců 1 až 4 zásad co nejúspornějšího rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

(1) Mlýnské výrobky k lidské výživě smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady (potravinové lístky, odběrní listy, hromadné odběrní listy); kromě toho smějí mlýny a velkoobchodníci-sortimentáři dodávati jedlé mlýnské výrobky pouze podle všeobecných nebo zvláštních příkazů příslušné oblastní úřadovny (§ 67) nebo na příkazní listy Svazu.

(2) Mlýny a velkoobchodníci-sortimentáři jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu opravňujícím k výdeji zboží den převzetí a dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní doklady předloženy.

(3) Stanoví-li Svaz nebo oblastní úřadovna nebo okresní národní výbor s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní doklady nebo příkazy k dodávce mají býti splněny v určité době, jsou mlýny a velkoobchodníci-sortimentáři povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.

(4) Jestliže mlýn nebo velkoobchodník-sortimentář po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala nemožnou pro vyšší moc, je povinen tuto okolnost oznámiti písemně neprodleně po zjištění překážky příslušné oblastní úřadovně, která učiní vhodné opatření. Jestliže jde o dodávku, ku které dal příkaz Svaz, musí býti učiněno oznámení podle předchozí věty Svazu.

(5) Při prodeji jedlých mlýnských výrobků velkoobchodníkům-sortimentářům a průmyslovým zpracujícím podnikům musí býti vyhotoven závěrečný list. podle přílohy č. 5. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 5.

(1) Velkoobchodníkům, kteří nebyli pověřeni přijímáním odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky podle § 66, je zakázáno obchodovati s těmito výrobky.

(2) Mlýnům je zakázáno vydávati jedlé mlýnské výrobky spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků z námezdního mletí samozásobitelům, na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady a na výdej deputátu zaměstnancům mlýna v mlýnských výrobcích.

(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od velkoobchodníků mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:

a) jméno a adresu dodavatele,

b) jméno a adresu příjemce,

c) druh a množství mlýnských výrobků,

d) datum dodávky a způsob dopravy,

f) razítko a podpis dodavatele.

„Prohlašuji (prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
e) prohlášení dodavatele tohoto znění:

(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkoobchodníci povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků.

(4) Každý dodavatel musí označovati vydané dodací lístky běžnými pořadovými čísly.

(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.

(5) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatelé i příjemci jsou povinni uschovávati dodací lístky ke kontrolním účelům.

(2) Pro případ, že pytle nebudou prodávajícímu včas vráceny, je prodávající oprávněn zaúčtovati při vydání účtu za každý tkaninový pytel:

(1) Při dodávkách jedlých mlýnských výrobků opatří pytle prodávající. Kupující je povinen vrátiti prodávajícímu bez zaviněného prodlení tkaninové pytle, které prodávající dodal kupujícímu, nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže byly podle zvláštního ujednání jedlé mlýnské výrobky dodány v nových označených tkaninových pytlích prodávajícího, musí býti vždy vráceny tytéž pytle.

(5) Děravé, znečistěné nebo neodborně spravované pytle není prodávající povinen přijmouti zpět.

(6) Prodávající může v případě potřeby dodati zboží též v papírových pytlích, při čemž smí za papírové pytle účtovati nejvýše jejich nákupní cenu z továrny, stanovenou nejvyšším úřadem cenovým. Papírové pytle stanou se zaplacením vlastnictvím kupujícího.

(4) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle opatřené prodávajícím do 15 dnů od převzetí zboží, připadá půjčovné prodávajícímu.

(3) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle do 45 dnů po převzetí zboží, má se zato, že pytle byly koupeny; záloha účtovaná podle odstavce 2 připadá prodávajícímu a pytle se stávají vlastnictvím kupujícího.

(7) O obstarávání a vrácení pytlů a o požadování půjčovného při dodávkách jiného zboží než jedlých mlýnských výrobků platí zvyklosti příslušné plodinové bursy.

(1) Chlebové obilí (pšenice, žito a sourež, t. j. směs pšenice a žita) se smí zpracovávati na jedlé mlýnské výrobky pro samozásobení pouze na základě mlecího výkazu.

(2) Mlecí výkaz vydává na žádost místní národní výbor podle pokynů Svazu a na tiskopisech vydaných Svazem.

(3) Pro vydání mlecího výkazu je příslušným místní národní výbor, v jehož obvodě je sídlo zemědělského podniku žadatelova, u nezemědělců jejich bydliště.

(4) a) Jestliže se žadatel o mlecí výkaz přistěhoval z jiné obce, vydá mu místní národní výbor nového bydliště mlecí výkaz jen na potvrzení místního národního výboru dřívějšího bydliště o tom, na jakou spotřební dobu tento místní národní výbor již povolil žadateli zpracování obilí ve mzdě.

b) Byl-li žadateli vydán mlecí výkaz již v obci dřívějšího bydliště, předloží žadatel tento mlecí výkaz místo potvrzení podle písm. a). Místní národní výbor nového bydliště opraví v tomto mlecím výkazu jen údaje o bydlišti a opatří jej svým razítkem. Zároveň založí pro nového samozásobitele „Evidenční list“ podle § 78.

(5) Místní národní výbor provádí v mlecím výkazu zápisy podle zvláštních pokynů Svazu.

(6) Samozásobitel si smí dáti zpracovati ve mzdě jen takové množství chlebového obilí, jehož zpracování ve mzdě mu bylo povoleno podle zápisu v mlecím výkazu.

(1) Okresní národní výbory jsou zmocněny, aby v dohodě s okresní organisací Jednotného svazu českých zemědělců stanovily k zajištění plynulého provádění námezdního mletí, že samozásobitelé té které obce smějí semílati obilí pouze v určitém mlýně, jakož i určily v dohodě s mlýny v obvodu své působnosti, v které dny budou mlýny přijímati od samozásobitelů obilí k námezdnímu mletí a vydávati mlýnské výrobky z něho.

(2) Pokud okresní národní výbor použil zmocnění podle odstavce 1, smí mlýn přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v určených dnech a pouze od osob, jež mu byly mletím přiděleny.

(1) Kdo dopravuje chlebové obilí do mlýna ke zpracování ve mzdě nebo kdo dopravuje výrobky získané zpracováním tohoto obilí ze mlýna, musí míti u sebe platný mlecí výkaz.

(2) Na mlecí výkaz nesmí býti dopravováno více obilí, než kolik smí býti semleto podle mlecího výkazu.

(1) Mlýn smí přijmouti pšenici a žito ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě, odevzdá zároveň mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více pšenice a žita ke zpracování ve mzdě, než kolik bylo uvolněno k námezdnímu zpracování podle záznamů v mlecím výkazu.

(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v mlecím výkazu a zapíše je odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí výkaz zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.

(3) Mlýn je oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky.

(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím výkazem, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.

(5) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Je tedy zakázáno přejímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména je zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se vztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo na odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle, jako na příklad sousedská výpomoc.

při semílání ječmene na mouku a při výrobě krup 96%,
při výrobě ovesných vloček a při zpracování pohanky a prosa 95%,
při šrotování 98% a
(1) Druh a množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků vyráběných a vydávaných v námezdním mletí se řídí podle dohody mezi mlýnem a mlečem. Při tom je mlýn povinen vydati mleči veškeré mlýnské výrobky, které byly získány zpracováním odevzdaného obilí nebo se při zpracování odevzdaného obilí obvykle získávají, nejméně však všech mlýnských výrobků dohromady:
při semílání pšenice a žita 97%,
při mačkání 99%.

(2) Mlýny, které se zabývají výhradně námezdním mletím, jsou povinny zjistiti vždy ke konci každého kalendářního čtvrtletí, zda byly mlečům vydány všechny mlýnské výrobky získané zpracováním obilí odevzdaného k námezdnímu mletí, a ohlásiti zjištěné úspory Svazu v hlášení předepsaném v § 207, odst. 3.

(3) Mlýny, které se zabývají námezdním mletím vedle mletí obchodního, jsou povinny provésti zjištění a hlášení podle odstavce 2 alespoň jednou za rok.

(4) Mlýny jsou povinny naložiti s úsporami zjištěnými podle odst. 2 a 3 podle disposic Svazu a odvésti peněžitou hodnotu těchto úspor Svazu podle jeho pokynů.

(1) Odměna za opracování a zpracování obilí ve mzdě pro samozásobitele smí býti placena pouze v penězích, a to hotově. Tato odměna činí za 100 kg včetně daně z obratu:

(2) Sazby stanovené v odstavci 1 nesmějí býti ani zvýšeny ani sníženy.