9. Autogenní řezání a svařování; lahvové baterie.

(1) Láhve se stlačeným plynem (dále láhve), jichž se používá při autogenním řezání nebo svařování (dále svařování), buďtež zajištěny proti pádu (řetězy, řemeny, sponami a pod.). Láhve musí býti chráněny proti nebezpečnému zahřátí otevřeným plamenem, blízkými ohništi a topnými tělesy, jakož i přímými paprsky slunečními.

(2) Láhve musí býti vzdáleny od jakéhokoliv většího tepelného zdroje nejméně 3 metry, od místa svařování nejméně 1 m. Láhve musí býti postaveny tak, aby k nim byl dělník při práci obrácen zády.

(1) Láhve, a hlavně jejich armatury, buďtež chráněny před stykem s oleji a tuky. Nesmějí býti brány do mastných rukou nebo uchopeny mastnými hadry a čisticími látkami.

(2) U lahví bez ventilového kolečka musí býti ventilový klíč stále nastrčen.

(3) Netěsnosti se smějí zjišťovati jedině mýdlovou vodou, nikdy plamenem.

(4) Plnění lahví jiným plynem, než na který jsou povoleny, je zakázáno. Rovněž nesmí býti používáno těchto lahví pro uskladňování olejů nebo jiných látek.

(1) Hořáky musí býti na každém plynovodu opatřeny uzávěrkou blízko před místem, kde se plyny mísí. Tyto uzávěrky musí býti spolehlivé a snadno ovladatelné.

(2) Přívod plynu smí býti při práci řízen jedině hořákovými ventily.

(3) Skočí li plamen zpět do hořáku, nutno hořákové ventily ihned uzavříti. Jestliže zpětný náraz plamene dojde až k lahvím, nutno ihned uzavřít i ventily na lahvích. Hořáky začazené zpětným vnikáním plamene buďtež opatrně vyčištěny. Dochází-li k zpětým nárazům u přístrojů, u nichž se používá vyvíječů plynu, budiž voda v předloze vyměněna.

(4) Aby se zabránilo přílišnému zahřátí hořáku, budiž hořák při práci občas ponořen do studené vody. Přitom budiž uzavřen hořákový ventil, jímž se řídí přívod hořlavého plynu, ventil v přívodu kyslíku však budiž ponechán otevřený.

(1) Hadice k hořákům musí býti nejméně 3 m dlouhé, jsou-li však připojeny k vyvíječi plynu, musí býti nejméně 4 m dlouhé.

(2) Nové hadice musí býti před užitím očištěny profouknutím od prachu usazeného uvnitř.

(3) Světlý průřez hadic musí odpovídati síle nátrubků. Připevnění hadic k nátrubkům musí býti zajištěno vhodnými svorkami. Jiný způsob zajištění se nepřipouští.

(4) Hadice buďtež i při práci ukládány tak, aby se nemohly poškoditi a znečistiti (zejména olejem); nesmějí býti také nikdy ani přechodně položeny na horké místo (nad 50° C).

(5) Nesmí se užívati hadic se slabými stěnami, nebo hadic měkkých, které se snadno přehýbají, jakož i hadic opotřebovaných a lámavých.

(1) Redukční ventil budiž před nasazením prohlédnut, má-li těsnicí kroužky. Poškozené těsnicí kroužky nutno vyměniti. K těsnění smí býti užito pouze kroužků z vulkanfibru.

(2) Redukční ventil musí býti zařízen a připojen tak, aby v případě, že z hadicového nátrubku nebo z pojistného ventilu počne unikati plyn, nezasáhl jeho proud láhev, na níž je ventil připojen, ani láhev sousední.

(3) Je-li redukční ventil připevněn k láhvi třmenem, nesmí býti nasazen na lahvový ventil křivě. Při šroubování redukčního ventilu na lahvový ventil nesmí býti užito ventilového pouzdra jako rukojeti.

(4) Redukční ventil, jehož manometry neukazují správně nebo u nichž se jeví jiné nepravidelnosti, musí býti prohlédnut a přezkoušen odborníkem a podle potřeby opraven.

(5) K rozmrazování zamrzlých redukčních ventilů nesmí býti použito plamene, otevřeného ohně nebo žhavých kovů.

(6) Redukční ventily, jichž se užívá u lahví s kyslíkem, musí býti označeny modře, pro vodík červeně a pro acetylen (dissous-plyn) bíle.

(1) Před započetím práce buďtež ventily lahví na okamžik otevřeny, aby se odstranila případná nečistota v nich usazená.

(2) Ventily se nesmějí otvírati naráz, nýbrž zvolna.

(3) Pokud plyn z ventilu vyfukuje, musí obsluhovač státi stranou a nikoli proti ventilu.

(1) Zahřeje-li se láhev s plynem-dissous (acetylène-dissous), ať již od svařovacího plamene, zpětným vnikáním od hořáku či jinak, budiž vynesena na volný vzduch a plyn z ní vypuštěn.

(2) K obsluze lahvových ventilů při nebezpečí buďtež po ruce pomůcky, jako vlhké šátky, asbestové rukavice a pod.

(1) Svařovací přístroje musí býti schváleného typu a při práci dlužno dbáti poučení o zacházení s přístrojem, které musí býti připevněno na přístroji nebo vyvěšeno na pracovišti.

(2) Dělníci zaměstnaní svařováním musí míti při práci barevné ochranné brýle, kukly s okénky nebo náčelní štítky z nehořlavé hmoty. Tyto ochranné prostředky musí býti uzavřeny i po stranách, pracuje-li dělník s přístrojem nad hlavou.

(3) Dělníkům, kteří pracují se svařovacími přístroji stále nebo delší dobu, buďtež dány ochranné rukavice a zástěry.

(5) Pracuje-li se s autogenními přístroji v kotlech, uzavřených nádobách, v potrubí nebo jiných těsných prostorách, musí býti postaráno o řádné větrání, jinak musí dělníci pracovati v dýchacích přístrojích.

(4) Vyvíjí-li se při autogenním sváření nebo řezání zdraví Škodlivé plyny (páry olova, cínu a pod.), musí býti postaráno o to, aby byly přímo na místě vzniku odssávány. Nelze-li to z technických důvodů provésti, musí dělníci při práci použiti vhodných dýchacích přístrojů nebo masek.

(6) Při přacích podle odstavců 4 a 5 musí býti zaměstnáni vždy alespoň 2 dělníci, aby v případě nehody byla po ruce pomoc.

(1) S autogenním přístrojem, s elektrickým svařovacím přístrojem nebo se spájecí lampou (dále spájení) smějí pracovati pouze osoby, které k tomu byly výslovně ustanoveny závodním na základě jeho písemného rozkazu. Toto ustanovení se nevztahuje na práce v povrchových dílnách k tomu určených a na místech pod širým nebem, kde nejsou v blízkosti žádné výbušné nebo lehce hořlavé látky. K svařování a k spájení pod zemí v dolech s třaskavými plyny nebo s nebezpečným prachem uhelným je kromě toho třeba zvláštního povolení revírního báňského úřadu, který může povoliti provádění těchto prací pouze v úplně čistém vtažném větrním proudu v místech zabezpečených před ohněm, jako jsou hlavní jámy a jejich náraziště, ohnivzdorně vybudované dílny a strojovny v přímé blízkosti vtažné jámy a pod.

(2) Práce, k nimž je třeba podle předcházejícího odstavce písemného rozkazu závodního, se smějí konati jen za stálého dozoru dozorce, který k tomu dostal od závodního písemný příkaz s přesným vymezením rozsahu prací. Opis tohoto příkazu musí býti zapsán do dolového deníku nebo do zvláštní knihy.

(3) Dělníkům, zaměstnaným při pracích, k nimž je třeba písemného rozkazu závodního, jakož i dozorcům vykonávajícím dozor podle odstavce 2 budiž výslovně uloženo, že musejí s přístroji zacházeti opatrně, a po každé jim budiž připomenuto, že v místech, kde se vyskytnou třaskavé plyny nebo nebezpečný uhelný prach, nesmějí jich použiti, dále že musejí přesně zachovávati všechna opatření, předepsaná k zamezení nebezpečí ohně, a konečně že po skončené práci musejí pečlivě přezkoumati, zda někde možnost ohně nevznikla. V pracovních přestávkách musí býti na pracovišti stále přítomen alespoň jeden dělník.

(5) Po skončení práce se musí dozorce podle odstavce 2 přesvědčiti zevrubnou prohlídkou pracovního místa i jeho okolí o tom, že nikde není nebezpečí vzniku ohně. Tato prohlídka musí býti v hodinových přestávkách několikráte opakována, nejméně po 8 hodin po skončení práce.

e) Při práci na těžní věži nebo v jámě budiž pod pracovištěm položen poval a mezery v něm buďtež ještě zvlášť zakryty.

d) Namazané strojové součástky a lana, pokud s nich nelze odstraniti vše, co by mohlo hořeti, musí býti v dosahu nebezpečí obaleny nebo zakryty způsobem zabezpečujícím je proti ohni. Z prohlubní pro strojní zařízení, jakož i z ochranných koryt pod lanovými kotouči budiž před započetím prací pečlivě odstraněno mazadlo a uhelný prach a prohlubně i koryta buďtež zakryta.

c) S pracoviště a s jeho okolí do vzdálenosti nejméně 10 m na všecky strany musí býti uhelný prach důkladně smeten a do téže vzdálenosti musí býti vše vydatně smočeno vodou.

b) Není-li přímo u místa svařování hydrant a postřikovači hadice, musí tam býti připraveny vhodné nádoby s vodou nebo hasicí přístroje v dostatečném počtu a kromě toho dostatek písku nebo kamenného prachu k uhašení případně vzniklého ohně.

a) Dozorce, pověřený dozorem nad svářením nebo spájením se osobně přesvědčí, není-li na pracovním místě nebo v jeho užším okolí nebezpečí požáru, třaskavých plynů, nebo uhelného prachu.

(4) Před započetím prací, k nimž je zapotřebí písemného rozkazu závodního, budiž zařízeno toto:

(1) Lahvovou baterií (dále baterií) se rozumějí alespoň tři láhve s plynem téhož druhu, připojené na společné, pevně uložené potrubí.

(2) Baterie mají býti zpravidla umístěny ve, zvláštních místnostech s lehkou střechou a řádným větracím zařízením, která se nedá zcela vyřaditi z činnosti. Tyto místnosti se smějí vytápěti pouze teplou vodou nebo nízkotlakovou parou (radiátory).

(3) Místnost pro baterii musí býti tak prostorná, aby bylo možno s lahvemi volně zacházet.

(4) V místnosti pro baterii nesmí býti ukládáno a trpěno nic, čeho není třeba pro obsluhu lahví a baterie, zejména žádná lehce vznětlivé látky.

(1) Kde není možno zříditi pro baterii zvláštní místnost, je dovoleno umístiti ji i v provozovně. Jde-li o plyn hořlavý, musí býti provozovna tak veliká, že na jednu láhev tohoto plynu připadne nejméně 50 m vzduchového prostoru.

(2) Prostor pro baterii v provozovně musí býti proti ostatnímu prostoru provozovny ohrazen alespoň 2 m vysokou a 30 cm silnou cihlovou zdí, nebo zdí železobetonovou téže pevnosti. Vstupní otvory z provozovny musejí býti chráněny nárazovou zdí.

(1) Pevné spojování plynovodního potrubí smí se prováděti buď svářením nebo spájením na tvrdo.

(2) Odpojitelné spoje potrubí smějí míti jedině kovové těsnění.

(3) Hlavní plynovodní potrubí musí míti snadno přístupnou uzávěrku v přímé blízkosti baterie.

(4) Jednotlivá plynovodní potrubí musí býti označena barevně, a to potrubí pro kyslík modře, pro vodík červeně a pro acetylen bíle.

(1) Do dlouhých plynovodních potrubí budiž včleněn přiměřený počet vyrovnávacích kusů (kompensace).

(2) Potrubí pro vedení kyslíku o vysokém tlaku musí býti z mědi.

(3) Pro potrubí k vedení acetylenu buď zpravidla užito jen železa a olova, tohoto však jen tehdy, leží-li potrubí volně a není-li vystaveno mechanickému poškození. Nesmí se užívati kovů, jež se spojují s acetylenovým plynem ve výbušné sloučeniny (zvláště měď). Slitiny z mědí (mosaz, bronz a pod.) jsou přípustny jen pro kohouty, ventily, sroubení a podobné součástky a buďte vždy udržovány čisté.

(2) Nepovolaným jest zakázán vstup do prostorů, v nichž jsou baterie umístěny. Výrazná vývěstka s tímto zákazem budiž upevněna na všech vchodech do těchto prostorů.

(1) Obsluhou lahvových baterií smějí býti pověřeni jen muži spolehliví, o způsobu práce přesně poučení, starší 18 let, které závodní jmenovitě určil.