Vyhláška ministerstva průmyslu o strojních zařízeních a o zařízeních na povrchu v hornických závodech.

(1) Při stavbě závodních budov budiž dbáno platného stavebního řádu.

(2) Závodní budovy buďte udržovány stále ve stavu úplně bezpečném, Zvláštní pozornost budiž věnována nosným a stropním konstrukcím těžce zatíženým nebo takovým, jež mohou býti ohroženy škodlivým vlivem vody, páry, kyselin a pod., jakož i stálými nebo dočasnými otřesy nebo ssedáním půdy následkem dolování. Rovněž třeba dbáti o řádný stav podlah a schodů, ve kterých nutno poškozená místa neodkladně opraviti.

(3) Pracovny a skladiště, schody a chodby buďtež udržovány v čistotě. Bílené části stěn a stropů buďte podle potřeby znovu obíleny.

(1) Není-li stavebním řádem předepsaná výška větší, musí býti světlá výška všech pracoven alespoň 3 m.

(2) V pracovnách, v nichž se vyvíjejí páry, škodlivé nebo zapáchající plyny, v nichž vzniká prach, anebo kde se pracuje za vyšší teploty, budiž výška přiměřeně zvětšena, není-li zavedeno účinné umělé větrání.

(2) V místnostech, ve kterých se zachází s velkým množstvím kapalin, s látkami podléhajícími hnilobě, nebo kde se ve větší míře sráží vlhkost, budiž podlaha zřízena nepropustně v takovém sklonu, aby kapalina mohla s ní snadno odtékati. Nesmí býti kluzká a na jejích částech, na kterých dělníci při práci trvale stojí nebo přecházejí, buďte pokud možno položeny laťové nebo jiné vhodné rošty. Není-li možno roštů užiti, nechť je dělnictvo chráněno proti vlhku a chladnu dokonalou obuví. Jde-li o kapalinu, která smí býti odváděna do stok, budiž odtok opatřen vodní nebo jinou bezpečnou uzávěrkou, zabraňující vnikání plynů ze stok do pracoven.

(3) Tam, kde je to nutné z důvodů požárních, budiž podlaha upravena ohnivzdorně.

(1) Podlahy buďte provedeny zpravidla ze špatného vodiče tepla. V pracovnách, ve kterých jest podlaha zřízena z cihel, kamene, betonu, šamotových dlaždic a pod., buďte trvalá stanoviště podle potřeby pokryta dřevem nebo jiným špatným vodičem tepla, pokud to není vyloučeno nebezpečím ohně. V pracovnách, v nichž se vyvíjí větší měrou prach, budiž podlaha hladká a beze spár.

(5) Kolem ohnišť a otevřených topenišť, jakož i před přikládacím otvorem kamen má býti podlaha zřízena ohnivzdorná alespoň do šířky stanovené stavebním řádem.

(4) Kde se pracuje s kyselinami, nechť je podlaha z materiálu jim vzdorujícího.

(1) V místnostech, kde se vyrábějí nebo zpracují látky jedovaté nebo suroviny, kterými se nákaza snadno přenáší, dále látky snadno podléhající hnilobnému rozkladu, buďte stěny opatřeny nejméně do výše 2 m od podlahy obkládačkami nebo hladkou pálenou cementovou omítkou nebo světlým nepromokavým nátěrem.

(2) V takových místnostech buďte kouty a hrany mezi podlahou a stěnami hladce zaobleny, aby mohly býti snadno a řádně čištěny.

(2) Neobsahuje-li stavební řád předpisů o podzemních místnostech, může jich býti užíváno jako pracoven jenom tenkráte, nejsou-li ohroženy záplavou, jsou-li chráněny proti vnikání spodní vody, zemní vlhkosti nebo stokových plynů, jsou-li kromě toho klenuté nebo opatřeny betonovým stropem a jsou-li alespoň se strany, s které dopadá světlo, zcela volné, anebo leží-li u osvětlovací šachty alespoň 1m široké, nebo je-li závěrek jejich klenutí (vrchol) nebo strop alespoň 60 cm nad nejvyšším místem přiléhajícího pozemku (nad úrovní ulice) a neleží-li podlaha hlouběji nežli 2.5 m pod tímto místem. Takové místnosti mají býti suché a řádně větrané.

(3) Podkrovních místností, pokud stavební řád neobsahuje o tom žádných předpisů, může býti užíváno jako pracoven toliko tenkrát, jsou-li přímo nad posledním poschodím a vyhovují-li vůbec svým provedením předpisům stavebního řádu o obytných místnostech v poschodích. Podlaha musí býti isolována ohnivzdorně od stropních konstrukcí posledního poschodí pod ní ležícího a střecha musí býti opatřena vhodnou isolací proti vlivu povětrnosti.

(1) Podzemních a podkrovních místností se smí užívati jako pracoven jen tehdy, vyhovují-li příslušným předpisům stavebního řádu.

(1) Prostory, které neslouží přímo účelům výrobním, do kterých však dělník musí občas vstupovati k výkonu různých jiných prací souvisících s výrobou, na př. prohlubně a transmisní kanály, prostory pro kondensaci pod parními stroji, prostory pod stroji na obrábění dřeva, popelové kanály, sušárny, pomocné vedlejší chodby a pod., musí býti bezpečně přístupné a tak prostorné i světlé nebo osvětlené, aby dělník mohl v nich svou práci bezpečně vykonati. Jsou-li takové místnosti kryty stropem, musí býti jejich světlá výška alespoň 2.10 m.

(2) V takových prostorách nesmějí býti umístěny žádné výrobní stroje a nesmí jich býti užíváno jako pracoven.

(1) Plocha oken a vrchního osvětlení všech pracoven budiž tak vyměřena a rozvržena, aby místnosti byly náležitě osvětleny podle prací v nich prováděných. Budiž zamezeno, aby dělníci v uzavřených pracovnách byli obtěžováni přímým slunečním světlem. K lepšímu osvětlení temných částí dílen s nedostatkem denního světla (v suterénech, v přízemích s okny do úzkých ulic, dvorů a pod.) jest užiti reflektorů nebo hranolů anebo jiných vhodných zařízení.

(2) Osvětlovací plochy buďtež udržovány v náležité čistotě.

(3) Lampy s otevřenými plameny, nejsou-li od hořlavých částí stropů vzdáleny aspoň 75 cm, musí býti opatřeny ochrannou stříškou.

(2) Veškerá svítidla mají býti umístěna bezpečně. Lampy na lehce prchavá svítiva s hořáky upravenými pod nádržkou na svítivo buďte tak provedeny a zavěšeny, aby se nádržka nemohla silněji zahřáti. Upotřebuje-li se svítiv kapalných, nebuď užíváno lamp s nádržkami skleněnými a pod. Nádržky na svitivo mají býti tak veliké, aby jejich náplň vydržela po celou pracovní směnu. Svítivo z nádržek kapající budiž vhodně a bezpečně zachycováno.

(1) Nedostatek denního světla budiž po celou dobu práce nahrazen především elektrickým osvětlením, a není-li ho, jiným vhodným a zdravotně nezávadným umělým světlem. To platí jak pro pracovny, tak i pro skladiště, chodby, schody, dvory a pod. Umělé osvětlení budiž takové, aby vyhovovalo provádění úkonů, a tak upraveno, aby neoslňovalo.

(4) Místnosti k ukládání lamp s tekutým svítivem nesmí býti užíváno k trvalému pobytu dělnictva.

(5) V místnostech a prostorách se zvýšeným nebezpečím ohně (truhlárny, tesárny a pod.) nesmí se užívati ani pevných, ani přenosných lamp s otevřeným světlem.

(1) Nezpůsobuje-li výrobní pochod sám dostatečného vyhřátí provozovny nebo nevyžaduje-li toho výroba, aby byla zachována nižší teplota, třeba všechny uzavřené pracovny, určené k trvalému pobytu dělníků vytápěti tak, aby nevzniklo nebezpečí požáru, aby dělnictvo nebylo obtěžováno sálavým teplem a nebylo poškozováno jeho zdraví.

(3) Železná kamna třeba opatřiti plechovými plášti nebo zástěnami. Topná potrubí a tělesa v koupelnách, pokud jsou tak horká, že by se o ně mohl člověk spáliti, třeba ohraditi nebo umístiti tak, aby dotyk obnaženým tělem nebyl možný.

(2) Topná potrubí nebo tělesa nemají překážeti práci na strojích ani chůzi. Podle možnosti buďtež umístěna pod okny, nikoli pod pracovními stoly, a to tak, aby bylo možno čistiti snadno nejen je, nýbrž i prostor za nimi.

(4) Zplodiny topných těles plynových, petrolejových a pod. nutno vyváděti navenek.

(5) Vytápění místností otevřenými koksovými ohni (v železných koších) není dovoleno.

(1) Topné zařízení dílen nutno upraviti tak, aby zaručovalo náležité vyhřátí i při větších mrazech. S vytápěním budiž počato vždy včas před započetím práce, aby byly pracovny při nastoupení dělnictva již přiměřeně vyhřáty.

(3) Přístroje a výrobní pomůcky, které vzláště obtěžují dělnictvo sálavým teplem, buďte, pokud je to technicky možné, isolovány proti sálání tepla.

(2) V závodech, kde z důvodů výrobních nelze pracovny vytápěti nebo v nichž je třeba zachovávati nižší teplotu, buďtež dělnictvu vykázány vhodné ohřívárny, anebo jim budiž dána jiná příležitost k ohřátí v pracovních přestávkách.

(1) V každé pracovně budiž pečováno o stejnoměrně rozdělený přívod dostatečného množství čerstvého vzduchu a o odvádění zkaženého vzduchu, při čemž třeba přihlížeti k tomu, aby dělnictvo nebylo obtěžováno průvanem nebo horkem nebo nedostatkem vlhkosti přiváděného vzduchu.

(2) V nejhořejších částech aspoň každého druhého okna buďtež zpravidla upravena větrací křídla, která by se dala táhly s podlahy sklápěti.

(2) Odssávaný prach, páry, plyny a pod. třeba odváděti a shromažďovati nebo ničiti tak, aby ani ovzduší budovy podniku netrpělo.

(1) Pracovny, kde je značný vývin prachu nebo kde vznikají škodlivé plyny nebo výpary, buďtež opatřeny odssávacím zařízením zachycujícím tyto zdraví škodlivé zplodiny pokud možno v místech jejich vzniku.

(2) Výfuková trouba od motorů budiž ohnivzdorná a tam, kde prochází stěnami, stropem a střechou, ohnivzdorně isolována proti dřevěným částem budov; je-li v dosahu dělníků nutno učiniti vhodné opatření na jejich ochranu proti popálení. Do výfukového potrubí buďte podle potřeby vloženy tlumiče hluku.

Odvádění výfukových plynů spalovacích motorů do stok není dovoleno; smějí však býti odváděny komíny, jež jsou v nečinnosti a jejichž spojitost s příslušnými topeništi je spolehlivě přerušena.
(1) Výfukové plyny ze spalovacích motorů umístěných v místnostech buďtež vhodnou úpravou zachyceny a odvedeny nad střechu.

(3) Podlahy takových prostor musí býti nepropustné a z takového materiálu, aby spadnuvší předměty nemohly na nich vyvolati jiskry.

(1) Prostory, v nichž jsou lehce vznětlivé, již při obyčejné teplotě vzduchu těkající látky, jako benzin, éter, sirouhlík a. pod. v množství přesahujícím 15 kg, anebo kde při užívání takových a jiných látek se mohou hromaditi nebo vyvíjeti hořlavé a výbušné plyny nebo páry v nebezpečné míře, buďte opatřeny zvenčí nápisem: „Nebezpečí požáru. Kouřiti a užívati otevřeného světla a zápalek se zakazuje. Nepovolaným přístup zakázán.“

(2) V takových místnostech nesmějí býti otevřené zdroje ohně nebo světla a není dovoleno stavěti spalovací motory.

(4) Pro elektrická zařízení v takových prostorách platí ustanovení části XIV předpisů ESČ (Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami, nebezpečnými výbuchy).

(1) Místnosti, v nichž se pracuje s látkami lehko zápalnými nebo podléhajícími snadno samovznícení, nebo v nichž se udržují k účelům výrobním vysoké teploty, smějí býti zřizovány zpravidla toliko v budovách přízemních; musí býti ohnivzdorně stavěny a opatřeny železnými dveřmi a okenicemi, které se dají zvenčí uzamknouti.

(2) Takové uzavření nemusí míti úpravny uhlí, mlýny na výrobu práškového uhlí, briketárny a kotelny, v nichž se jím topí.

(2) Základy lomozících strojů třeba vhodně isolovati nebo, je-li to nutno, stavebně odděliti.

(1) Výrobní pochody, při nichž vzniká neobyčejný hluk, větší množství prachu, plynů, výparů nebo oslňujícího světla, tepla, nebo se tvoří mnoho páry nebo mlhy a pod., buďte pokud možno umístěny ve zvláštních místnostech, oddělených od ostatních pracoven, aby bylo škodlivým vlivům vystaveno co nejméně dělníků.

(3) Hmoty a předměty musí býti tak ukládány, aby se při skládání, odebírání nebo při braní zkoušek (vzorků) nemohly sesunouti. Podle potřeby buďte skladiště opatřena účelnými zařízeními zdvihacími a dopravními.

(2) Ve skladních místnostech, které jsou nad jinými místnostmi, budiž zřetelně vyznačeno největší dovolené zatížení v kilogramech na čtverečný metr; při hmotách sypkých budiž výše, do které smějí býti nasypány, vyznačena na stěnách nápadnou barvou.

(1) Místnosti skladní musí úpravou východů, schodů, osvětlením a větráním vyhovovati předpisům stavebního řádu i všem požadavkům bezpečnosti, které na ně nutno klásti se zřetelem na hmoty ve skladní místnosti uložené a na dělnictvo ve skladišti zaměstnané. Zejména buď též pečováno a to, aby ve skladištích jakýchkoli hmot a předmětů byly zachovány dostatečně široké volné příchody k jednotlivým částem a oddělením skladu a aby východy byly vždy snadno dosažitelné.

(1) Zásoby tekutých hořlavých látek smějí býti chovány toliko v ohnivzdorných místnostech, které nesmějí ležeti pod pracovnami, a musí býti od nich odděleny a vydatně větrány. Podlaha jejich musí ležeti hlouběji než podlaha nebo úroveň prostor sousedících, nebo musí býti dveřní práh dosti vysoký, aby tekutá hořlavina nemohla ze skladiště vytéci. Taková skladiště buďtež nápadně označena.

(3) Těchto skladišť nesmí býti užíváno ani k ukládání látek jiných, ani k jiným účelům, a smí se do nich vstupovati jen s bezpečnostními lampami. Použije-li se elektrického osvětlení, musí odpovídati části XIV, předpisů ESČ. (Elektrická zařízeni v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem).

(2) Vedle skladiště hořlavin budiž stále pohotově zásoba vhodných hasidel a příslušného náčiní k hašení (písek, popel, lopaty atd.) i bezpečných hasicích přístrojů.

(5) Ostatně platí pro ukládání tekutých hořlavých látek příslušná zákonitá ustanovení. O ukládání karbidu a výbušin platí pak příslušné zvláštní předpisy.

(4) Také při práci s prázdnými nádobami od tekutých hořlavých látek budiž dbáno největší opatrnosti se zřetelem na nebezpečí výbuchu. Tyto nádoby buďte ukládány pokud možno v uzavřených a dobře větraných prostorách nebo na ohrazených prostranstvích, jež třeba označiti nápadným nápisem, že se zakazuje kouřiti, zacházeti s ohněm a s otevřeným světlem a vstup nepovolaným.

(2) Svislé stěny vykopaných stavebních jam vyšší než 1.50 m buďtež zapaženy nebo vzepřeny. Nižší stěny musí býti zabezpečeny tehdy, není-li materiál dosti pevný, aby se sám udržel. Při sypkých zeminách a v místech, kde se vyskytuje voda nebo kde dlužno počítati se stálými a silnými otřesy půdy, zejména vlivem dopravního ruchu, třeba roubení zhotoviti z omítaných prken, těsně k sobě přiléhajících, aby materiál nepropadával, po případě nutno spodek bednění, spodek pažení a dno ještě utěsniti vhodnými látkami (slamou, mechem, pytlovinou a pod.). Vnikání povrchové vody do výkopů budiž podle možnosti zamezeno a spodní voda náležitě odváděna. Pažení musí vždy zachytiti tlak zemin, jenž při hloubení vzniká, a nutno tu již předem podle výsledku zkušebních sond určiti sílu pažení.

(1) Při vykopávání stavebních jam, základů a při zemních pracích vůbec budiž postupováno vždy směrem shora dolů, a to buď v nepřetržitém svahu, odpovídajícím pevnosti zeminy, nebo v témže svahu stupňovitě. Tvořiti nepažené strmé stěny vyšší než 1.50 m nebo dokonce převislé stěny a podkopávati je není dovoleno. Výjimku činí tunelování při stavbě kanalisací, vodovodů a při podobných pracích. Tu však nutno pokračovati tak, aby podkopávka byla zajišťována těsným, náležitě silným bedněním, spočívajícím na řádně sestrojených, dostatečně silných a pevných skružích, odpovídajících velikosti kopaného profilu a povaze půdy a od sebe vzdálených ne více než 1 m. Použije-li se k výkopu stavebních jam a při zemních pracích hloubících strojů, je dovoleno postupovati s výkopem i směrem zdola nahoru a tvořiti i vyšší nezapažené strmé stěny než 1.50 m až do maximální rýpací výšky použitého stroje. Při tom musí býti zabráněno vstupu zaměstnanců i jiných osob do nebezpečného prostoru u okraje výkopu i pod strmými stěnami. Zvláštní opatrnosti musí pak býti dbáno při konečné úpravě stěn stavební jámy a jejich zabezpečení podle dalších ustanovení.

(3) Na vnější straně bednění u vypažení jam nesmí býti ponechána místa materiálem nevyplněná.

(2) Při zasypávání stavebních a základových jam smí se pažení odstraňovati postupně od spodu jen tou měrou, jak se jáma zasypává.

(1) Okraje strmých stěn výkopů musí býti obroubeny prkny na stojato, náležitě upevněnými, přesahujícími okolní terén alespoň o 20 cm, a musí zůstati v šířce nejméně 0.5 m (podle jakosti půdy, svahu a hloubky výkopu) prosty všeho zatíženi zemí, materiálem, povozy a pod. Jakékoliv stavební jámy, jakož i příkopy pro různá vedení (vodovod, kanalisaci a pod.), jsou-li hlubší než 1.50 m, buďte mimo to na volných stranách účelně zajištěny.

(2) Proti ulicím, cestám, dvorům a podobným místům smí se prováděti výkop pro základy jen po částech, při čemž třeba stěny zároveň řádně a bezpečně vypažiti. V úplné sypké zemině a v ohybech budiž zřizováno místo vodorovného pažení svislé, podle potřeby i hnané.

(1) Vedle dosavadních staveb, jsou-li mělčeji založeny nežli nová stavba, smějí býti nové základy, a zvláště výkop pro ně, prováděny toliko po částech, po každé o délce nejvíce 2 m a po předchozím nutném podepření, jakož i po odborném zabezpečení sousední budovy.

(2) Prkna položená přes výkopy, hromady zeminy, písku a pod. a sloužící pro chůzi nebo pro jízdu s ručními kolečky, musí býti dostatečně silná, na koncích řádně usazena a v místech nebezpečného prohnutí podepřena. Přejezdy přes příkopy hlubší než 1.5 m nechť jsou bezpečně ohrazeny.

(1) Do výkopu hlubšího než 2 m buďte postaveny podle potřeby žebříky k výstupu a sestupu.

(3) Předchozí ustanovení o vykopávkách (§§ 129—133) neplatí při provádění rýh drenážních, vodovodních a podobných v nezastavěném území až do hloubky 1.80 m.

(1) Do studny, kanálu, starého uzavřeného podzemního prostoru a pod., smí se vstupovati teprve tehdy, bylo-li dozorcem zjištěno, že tam nejsou nahromaděny jedovaté, dusivé nebo třaskavé plyny.

(2) Dělníci pracující ve studních musí býti zabezpečeni záchrannými pásy a provazy a podle potřeby i lany k dávání návěští.

(1) Studniční a jiné podobné šachty pravoúhelníkového průřezu, pokud se nevyhlubují v pevné skále, musí býti za všech okolností přiměřeně roubeny, k čemuž nutno použiti omítnutých fošen náležité tloušťky a za vzpěry dřev vhodné síly. Dřeva lešení v studniční šachtě musí míti kromě dostatečné síly také potřebný podklad a musí býti zajištěna proti posunutí přibitím podložek, železných skob atd.

(3) Při provádění kruhovitých studen z hotových skruží ze železového betonu budiž bedlivě přihlíženo k tomu, aby veškeré skruže měly po celou dobu provádění výkopu přesně svislou polohu. Vyšinuté skruže musí býti znovu správně usazeny nebo nahrazeny jinými.

(2) Kruhovité studniční šachty v písečné nebo nesoudržné půdě nesmějí býti prohlubovány bez roubení hlouběji než 1.5 m.

(4) Hloubka podkopání základní skruže nesmí činiti více než 20 cm. Aby skruže řádně dosedly, buďtež podle potřeby shora zatíženy.

(1) Při zakládání studně musí se započíti s uložením věnce a s vyzdíváním studny již při hloubce 2 m. Se zděním budiž tak pokračováno, aby horní plocha zdiva byla stále alespoň 80 cm nad úrovní okolního terénu, aby bylo zabráněno pádu dělníků do hloubené jámy.

(2) Šachtové studny hloubené rypadly a vrtáním s povrchu, a do nichž se nevstupuje, nevyžadují vyroubení.

(3) Při hloubení studní výbušinami smějí se střelné rány odpalovati jen s povrchu, a to osobou, která je dole nabíjela.

(2) Bylo-li při vyhlubování v nevyroubených studničních šachtách použito výbušin, buďte studniční stěny po trhání pečlivě prohlédnuty, uvolněné části strženy a stěny podle potřeby zabezpečeny.

(1) Žebříky, jichž se používá ke vstupu do studničních šachet, musí býti upevněny, podle potřeby i na několika místech.

(4) V studničních šachtách budiž pečováno o stálé větrání. Zvláště nutno větrati po delších pracovních přestávkách (po neděli) a po odstřelování.

(2) Ve studni ční šachtě budiž ve výši člověka zřízen ochranný kryt, pod který při vytahování a spouštění materiálu musí vstoupiti dělníci pracující dole, aby byli chráněni před padajícími předměty.

(1) Ohlubeň studny budiž pečlivě ohrazena, aby do ní nepadali lidé, vykopané i stavební hmoty a pod., a kromě toho opatřena částečným krytem z fošen pro dělníka obsluhujícího výtah, aby na ně mohla býti stavěna těžná nádoba. Vybraná půda, materiál, nářadí atd. nesmějí býti ukládány blíže 1.50 m od okraje studny.

(3) Zához vyzdívky musí býti po slabých vrstvách pevně upěchován.

(2) Nežli se při hnaném pažení odstraní pažící fošny, musí býti zdivo zaházeno až k nejbližšímu vodorovnému věnci.

(1) Při vyzdívání studny smí se při vodorovné poloze obedňovacích fošen odstraniti najednou po každé jen jedna fošna, a to teprve tenkráte, když zdivo bylo pevně doplněno až k dolní hraně této fošny. Je-li při velmi sypké půdě, drobině atd. odstranění také jen jediné obedňovací fošny nebezpečné, nesmí býti zapažení studny na celou výši sypké vrstvy vůbec odstraněno a prostor mezi zdivem a pažením musí býti zasypán.

(2) Jámy na hašení vápna, misidla na maltu, na beton a podobné prohlubně buďte umístěny tak, aby nepřekážely chůzi a dopravě a aby osoby při nich zaměstnané nebyly ohroženy předměty padajícími s lešení nebo se stavby. Podle potřeby budiž nad ohroženými dělníky zřízena ochranná střecha.

(1) Jámy na vápno a jiné prohlubně na staveništi, jako vchody ke sklepům, osvětlovací šachty, příkopy, stoky, studniční šachty, nádržky atd., buďte bezpečně přikryty nebo, nelze-li jich zakrýti, tak pevným zábradlím ohrazeny, aby osoby nemohly do nich spadnouti.

(1) Žebříky, jichž se používá na stavbách, musí býti odborně zhotoveny ze zdravého, rovného dřeva, náležitě silného. Užívati železných žebříků se dovoluje. Než se žebříků upotřebí, je třeba se přesvědčiti o jejich bezpečnosti. Shledané vady buďte ihned odstraněny.

(2) Příčle musí býti od sebe vzdáleny asi 33 cm a ve štěřínech pevně vetknuty nebo tak upevněny, aby se neotáčely, ani když seschnou. Poškozené buďte nahrazeny ihned novými. Není dovoleno nahrazovati chybějící nebo poškozené příčle železnými pruty a přibitými nebo přišroubovanými latěmi bez zapuštění. Zapuštěním latí nesmí se pevnost žebříku nebezpečně zmenšiti.

(3) Žebříky delší než 6 m musí býti kromě krajů ještě na jiných místech, vzdálených od sebe nejvýše 4 m, staženy plochými příčlemi nebo železnými svorníky, aby se nemohly rozdvojiti.

(1) Žebříky musí býti tak dlouhé, aby přesahovaly podlahu patra, ke kterému vedou, alespoň o 1 m ve směru žebříku.

(2) Při vysokých patrech nebo při veliké délce žebříků musí býti žebříky pevně ztuženy proti prohnutí a postrannímu pohybu.

(3) Žebříky smějí býti postaveny toliko na pevný základ, nikdy ne na bedny, cihly nebo podobné nejisté podložky. Kromě toho musí býti dobře upevněny, aby nemohly ani uklouznouti, ani se převážiti. Na lešení nutno žebříky postaviti na prna náležité síly a připevniti skobami. Nikdy nesmí žebřík, pokud se ho používá jako komunikačního prostředku, vésti k jednotlivým trámům nebo fošnám.

(4) Užívá-li se žebříků stojících mimo lešení a vedoucích přímo k některému patru, musí býti postaráno o dostatečně široký, bezpečný přístup a výstup.

(1) Zřídí-li se u staveb vyšších než jednopatrových spojení mezi poschodími žebříky, musí býti postaveny, jde-li o více než deset dělníků, vždy alespoň dva žebříky, jeden pro vystupování, druhý pro sestupování, a to pokud možno tak, aby se osoba při přechodu s žebříku na žebřík v témž směru obracela po každé na tutéž stranu.

(2) Žebříky nesmějí býti stavěny k okraji lešení ani nesmějí státi nad sebou tak, aby padající předměty mohly zasáhnouti dolejší žebřík. Lezné otvory v podlahách pro žebříky nutno mimo přístup k nim ohraditi pevným zábradlím.

(2) Dvojité žebříky (malířské a stupňové) musí býti zabezpečeny náležitě upevněnými provazy, řetězy, dráty nebo pod. tak, aby se nemohly nebezpečně rozevříti.

(1) Je-li nutno žebříky nastaviti, musí býti kromě náležitého ztužení vždy tak spojeny, aby horní žebřík byl svým širším koncem aspoň na délku 1—1.5 m přivázán na dolní žebřík bezvadnými konopnými provazy, nebo upevněn železnými objímkami (třmeny). Takovéto prodlužování žebříků lze připustiti jen výjimečně a při nepatrném zatížení. Nastavování žebříků latěmi prostě přibitými je nepřípustné.

(5) Paty žebříků nutno vždy zabezpečiti proti sklouznutí.

(1) V prostorách s hladkou podlahou a na schodech musí býti žebříky při práci zvlášť zabezpečeny proti uklouznutí.

(2) Pojezdných vysunovacích žebříků možno použiti jen k menším opravám a čištění, jsou-li dělníci na nich pracující opatřeni lanem a ochranným pásem s bezpečnostním hákem.

(4) Při všech pracích, jež se vykonávají se žebříků jen opřených ve výši větší než 5 m, jako při čištění oken, štítů a pod., musí žebříky držeti silná osoba.

(3) Žebříků se nesmí používati k pravidelné dopravě břemen a nesmí se jich také použiti jako přechodů, pracovišť a pod.

(1) Není-li po ruce hotových schodů, budiž na každé stavbě upravena aspoň jedna bezpečná rampa (stoupadlo, chodba). Při rozsáhlých stavbách budiž zřízeno takových ramp více.

(3) Plocha, po které se vystupuje, nechť je po šířce ve vzdálenosti kroku opatřena stupátkovými lištami. Je-li plocha rampy kluzká, musí býti posypána popelem, pískem nebo podobnými hmotami. Podlahová prkna musí býti k podporám pevně přibita.

(2) Rampy buďte založeny pokud možno široké, aby se na nich mohly dvě osoby pohodlně vyhnouti, a buďte tak pevné, aby se pod přecházejícími osobami neprohýbaly značnější měrou. Stoupání ramp má býti pokud možno ve sklonu 1: 3 nebo menší, nesmí však nikdy býti větší než 1 : 2.

(5) Rampy a schody, po nichž se pravidelně dopravují břemena, musí míti v každém poschodí odpočívadla, na něž by se břemena mohla postaviti.

(4) Na každé rampě musí býti zřízeno na vnější straně a u oken i dveřních otvorů, vedle nichž je rampa vedena, pevné zábradlí, jaké je předepsáno k ohrazení lešeňových podlah. Odstává-li rampa od zdiva více než 40 cm, musí býti taková zábradlí zřízena též podél celé její vnitřní strany.

(3) Řetězy a provazy nedostatečně únosné pro daná břemena buďte vyloučeny z užívání.

(1) Při stavebních pracích smí býti užíváno kromě řetězů toliko ohebných konopných provazů a bavlněných nebo drátěných lan.

(2) Bezvadnost a únosnost provazů, lan a řetězů budiž zjišťována před každým jejich použitím odbornou prohlídkou. Chatrné nebo jinak poškozené řetězy a provazy buďte ihned řádně opraveny nebo vyměněny.

(5) Nastavování a spojování ocelových lan a úprava ok na lanech dějž se zvlášť bezpečně. Spojování lan jednoduchými uzly jest nepřípustné.

(7) Uvazování břemen k vytahování, spouštění nebo k jiné dopravě buď svěřeno jen zkušeným osobám.

(6) Při dopravě ostrohranných předmětů, vázaných do provazů, lan nebo řetězů, dlužno zabezpečiti hrany vhodným obalem, aby se zabránilo sesmeknutí provazu, lana nebo řetězu a jejich prodření.

(4) K vytahování nebo spouštění materiálu těžnými nádobami nesmí býti použito řetězů nebo provazů s jednoduchými háky, nýbrž s háky bezpečnostními (dvakrát ohnutými, s bezpečnostními kroužky, karabinkami a pod.).

(4) Spojení (chodby, schody a pod.) a pracoviště v nezakrytých místnostech buďte opatřena bezpečnými ochrannými stropy, střechami nebo ochrannými lešeními proti spadnutí osob nebo předmětů.

(2) Stropní konstrukce a pod. buďte uzavřeny ihned po osazení upravením záklopů, kleneb a pod., nebo buďte nosníky stropů (traversy, trámy) neprodleně po osazení zatímně, avšak úplně a těsně přikryty omítnutými prkny alespoň 2.5 cm silnými, anebo konečně otvory vedoucí k nekrytým trámovištím bezpečně ohrazeny. Stejně nutno zajistiti i otvory, jež vedou do volných prostranství, světlíků, nedokončených schodišť a sklepů, jakož i otvory ve stropech, zejména pro schody, žebříky, výtahy a pod.

(3) Při osazených již schodech, dokud není zřízeno trvalé zábradlí, budiž zřízeno prozatímní pevné ochranné ohrazení. Ostatní schody nutno stejně zabezpečiti pevným zábradlím s volných stran. Totéž platí o různých rampách, chodbách, balkonech, terasách a pod. (pokud přístup k nim není bezpečně uzavřen).

(5) Při montáži železné kostry stavby nesmí se pracovati pod těmi místy stavby, kde se právě dopravují, vytahují a sestavují železné součástky konstrukce.

(6) Má-li býti materiál dopravován po záklopních podlahách nebo na ně ukládán, musí býti tyto podlahy zřízeny s prken náležitě silných, nebo musí býti na nich upraveny ještě zvláštní podlahy z fošen.

(2) K zabezpečení prací na střechách, okapu, římsách při novostavbách, nástavbách a jiných stavbách musí býti ponecháno lešení zřízené k provádění stavby až k okapu tak dlouho, pokud na střeše nebyly skončeny hlavní práce tesařské, klempířské a pokryvačské, nebo musí býti na tu dobu upraveno blízko pod hlavní římsou bezpečné lešení vysunuté, jež přečnívá okap nebo hlavní římsu alespoň o 1 m a jest opatřeno na zevní straně ohrazením z prken po způsobu bednění, alespoň 1 m vysokým. Při střechách mansardových musí býti toto ochranné lešení nejméně 1.50 m široké.

(1) Pokud se vytahují součásti krovu a střechy a staví střecha, musí býti přerušena práce pod dotčenými místy, není-li postaráno o bezpečnou ochrannou střechu.

(1) Při novém krytí skleněných střech, při jejich větších opravách a vůbec při střešních pracích na budovách, kde střecha je zároveň stropem, musí býti zřízeno pod střechou nebo dotčenou její částí lešení pokryté pevně a těsně prkny a bezpečně ohrazené s volných stran. Totéž platí pro natírání železných konstrukcí střech, pro opravu světlíků atd. Odpadky skla buďte ihned odstraňovány. Vrchem nutno pro chůzi položiti na otevřenou konstrukci dostatečně silná přeložená prkna.

(3) Okna smějí býti zasklívána jen s bezpečných lešení nebo žebříků.

(4) Dělníci nesmějí vstupovati na střechy v obuvi, v níž by mohli sklouznouti.

(2) Práce na střechách, římsách, štítech a arkýřích (klempířské, malířské, sklenářské, truhlářské atd.) smějí býti prováděny jen tenkráte s kozových lešení nebo žebříků, když kozy nebo žebříky byly postaveny na bezpečných lešeních, podlahách a pod. a zajištěny proti sesmeknutí. Používati sudů a podobných předmětů za podklad lešení není dovoleno.

(1) Betonářské práce smějí býti prováděny jen za vedení odpovědných osob odborně způsobilých a náležitě osvědčených, za stálého dozoru zkušených a spolehlivých mistrů nebo polírů.

(2) Veškerá lešení, bednění a jejich podpory musí býti bezpečně zřízeny a musí zejména vydatně vzdorovati prohnutí a účinkům pěchování betonu. Musí se také dáti lehko a bez nebezpečí odstraňovati. Podpory a skruže buďte postaveny na klíny, hrnce s pískem, šrouby, seříznuté špalíky nebo jiná zařízení, aby se bednění mohlo snižovati pomalu a bez otřesu ponenáhlým jejich uvolňováním.

(5) Podpory delší než 5 m buďte po délce i hloubce mezi sebou ztuženy (zavětrováním) a zajištěny proti vybočení.

(1) Pro podpory bednění buďte volena dřeva pokud možno nenastavovaná. Z celkového počtu všech podpor smí býti nejvýše polovina nastavovaných. Nastavované podpory smějí býti stavěny toliko střídavě s podporami z jednoho kusu. Stykové plochy nastavovaných podpor musí na sebe doléhati vodorovně a hladce. Místa styku buďte zabezpečena přibitými, aspoň 70 cm dlouhými, dřevěnými příložkami (pláty) proti vyhnutí a vybočení. Při podporách z kulatého dřeva budiž použito tří, při podporách z hraněného dřeva čtyř příložek pro každý styk. Podpory nastavované více než jedenkrát jsou nepřípustné. Pro nebezpečí vybočení nebudiž styk položen do střední třetiny podpor. Podpor slabších než 7 cm nebudiž používáno.

(2) Podpory s vysouvacím zařízením nebo se železným prodloužením se nepovažují za nastavované, je-li styk náležitě zabezpečen (šrouby nebo jinak).

(7) Při zřizování bednění nutno pamatovati na to, aby se při obedňování mohlo ponechati několik zajišťovacích podpor, aniž bylo třeba hýbati bednicími prkny, ležícími na nich nebo nad nimi. V několikapatrových budovách musí zůstati zajišťovací podpory, pokud možno dostředně nad sebou. Při malých rozpětích postačuje jediná taková podpora pod středem každého trámu a pod středem stropních polí, jež mají rozpětí více než 3 m. Při podvlacích a dlouhých trámech jsou nutny ještě další zajišťovací podpory.

(3) Podpory musí míti nepoddajný podklad ze dřeva (hraněná dřeva, fošny). Zatlačování stojek do půdy budiž vhodně zabráněno. Při neúnosné půdě budiž použito zvláštních zajištění.

(4) Podpory stropů několika pater buďte tak rozděleny, aby stály pokud možno dostředně nad sebou.

(6) Při zřizování stropů a klenutí v místnostech o světlé výšce větší než 8 m, nebo při velmi zatížených částech stavby, buďte podpory zhotoveny ze zvlášť silných nebo dvojitých dřev, neupotřebí-li se skružových lešení svázaných. Podpory třeba zajistiti mezi sebou vodorovně a zvlášť zabezpečiti dvojitými kříži.

(1) Po dobu betonování stropu buďte klíny v patře pod ním zkoušeny a podle potřeby přitaženy.

(2) Bednění a podpory nesmějí se odstraniti dříve, dokud se odpovědný stavbyvedoucí nepřesvědčil prohlídkou konstrukce o náležitém ztvrdnutí betonu a nenařídil odbednění; zajišťovací podpory musí se ovšem ponechati dále.

(3) Až do náležitého ztvrdnutí betonu buďte části staveb chráněny proti účinkům mrazu a předčasnému vysušení a zajištěny proti otřesům a zatížením.

(4) Zvláštní opatrnosti jest zapotřebí při odstraňování bednění těch částí stavby, jež v té době nesou skoro již plné břemeno do počtu vzaté, na př. u střech a střešních stropů, při krakorcových, konsolových a arkýřových podporách.

(5) Při odstraňování bednění nutno nejdříve snížiti podpory a skruže; zakazuje se odstraňovati je náhle. Také otřesů třeba se při tom vyvarovati.

(4) Pro dopravu materiálu buďte zřízeny vhodné, dostatečně silné přejezdy, aby se dopravovaná váha nepřenášela na čerstvou betonovou konstrukci. Při zřizování kozového lešení na betonových stropech buďte nohy koz postaveny na fošny nebo lešeňová prkna náležité síly. Při vytahování, dopravě a zasazování těžkých součástí budiž zřízena nad betonovou konstrukcí dostatečně silná podlaha, aby konstrukce nebyla dotčena tlakem, údery nebo sesutím.

(3) Zakazuje se shazovati břemena (kameny, trámy, prkna, nosníky atd.) na čerstvě zřízené stropy, pojížděti po nich kolečky a pod. bez pokrytí nebo přetěžovati takové stropy stavebními hmotami.

(2) Dokud jsou části stavby podepřeny lešením, nesmějí býti do čtyř dnů po skončeném betonování vydány nijakému škodlivému zatížení. Po této době smějí býti zatíženy pouze břemeny vznikajícími postupem stavby (stěnami, pilíři, sloupy atd.) avšak jen tehdy, jsou-li podpěrná lešení a bednění dostatečně silná a zatvrdl-li beton již do té míry, že nenastanou škodlivé deformace. Použije-li se cementů o veliké počáteční pevnosti, může býti tato lhůta kratší.

(1) O postupu betonářské práce nutno vésti zápis, z něhož mohou býti vždy prokázána časová období, ve kterých byly prováděny jednotlivé práce. Je-li pracoviště vystaveno účinkům mrazu, buďte v něm zvlášť zaznamenávány dny mrazu, počet stupňů a hodina měření.

(2) Veškeré pohyblivé součástky strojního zařízení k výrobě a dopravě betonu, ležící v dosahu dělníků, buďtež opatřeny bezpečnými kryty nebo ohrazeními.

(1) Veškeré dřevěné součástky nutno po odbednění ihned odstraniti a na vhodných místech uložiti tak, aby nutné průchody zůstaly volné. Vyčnívající hřeby třeba ihned vytáhnouti nebo ohnouti.

(3) Dělníci zaměstnaní stříháním a ohýbáním želez mějtež zpravidla rukavice.

(2) K ochraně dělníků zaměstnaných na zemi budiž u výtahu nebo u místa vjezdu do komína zřízena z omítaných silných prken těsná ochranná střecha se sklonem ke komínu. Ostatní část pracoviště pod komínem budiž ohrazena nebo zabezpečena rovněž ochrannou střechou.

(4) Dopravuje-li se materiál vnitřkem komína, budiž také tam zřízen ochranný kryt přímo nad dělníky zaměstnanými na zemi. Vstupovati do vnitřku komína mimo ochranný kryt se přísně zakazuje. K manipulaci s těžnými nádobami dole v komíně budiž použito tyčí s háky.

(3) Na ochranu dělníků zaměstnaných zděním komína budiž asi 2 m pod každým pracovním lešením uvnitř komína upraveno ochranné lešení.

(1) Při stavbě volně stojících továrních komínů buďtež železná stupátka zazdívaná uvnitř, vzdálená od sebe nejvýše 40 cm. Zazdí-li se stupátka i zvenčí, smějí počínati teprve ve výši 3 m a buďtež ve vzdálenostech asi 5 m opatřena odpočívadly, zřízenými v podobě dvou větších oblouků upevněných nad sebou tak, aby prostor mezi stupátky a oblouky byl asi 60 cm široký. Stupátka musí býti z kujného železa 18—20 mm silného, 30—35 cm široká a musí odstávati od zdiva nejméně 15 cm.

(5) Stahovati komíny železnými pásy smí se toliko s náležitých lešení.

(1) Cihly, nástroje a podobné předměty buďte vytahovány pouze v nádobách nebo jiných zařízeních, jež zamezují jejich vypadnutí. Přeplňovati těžné nádoby se nedovoluje.

(2) Výtahové krakorce, jichž se používá ke stavbě komínů, mají zapadati až do poloviny do vnitřku komína a musí býti náležitě upevněny. Krakorců se svislými trámci kratšími než 4 m se nesmí používati. Vytahuje-li se materiál vně komína, jako na př. při úzkých komínech, a je-li zdvihadlo na téže straně komína jako těžná nádoba, musí býti konce sedla krakorce řádně zakotveny a zabezpečeny proti výtahové kladce.

(3) Vnější pracovní lešení nesmí s krakorci k němu přináležejícími býti upevněno na železných stupátkách, nýbrž na skružovém pásu.

(4) Lešeňová prkna (podlaha) buďte náležitě zajištěna proti sešinutí s krakorců. Přibíjeti je hřebíky se zakazuje. Lešení nutno opatřiti zábradlím.

(4) Při všech pracích na volně stojících komínech, jež se neprovádějí s vnějšího lešení, mají dělníci používati záchranného pásu s bezpečnostním hákem, jehož lano, dostatečně dlouhé a silné, musí býti spolehlivě upevněno.

(3) Na ochranu proti spadnutí do otvoru pracovního lešení je nutno, dopravuje-li se vnitřkem, zříditi těsné ohrazení alespoň 60 cm vysoké. Při menším průměru komína stačí, je-li otvor pevně a bezpečně zakryt.

(2) Při dopravě smí se upotřebiti pouze háků s karabinkami.

(1) Dopravovati osoby výtahem na hmoty se přísně zakazuje.

(1) Bourání budov nebo jejich částí a jiných staveb smí se prováděti pouze za odborného vedení a s největší opatrností, a to jen po patrech, postupně shora dolů. Strhovati najednou celé části stavby, jako pilíře, zdi, komíny atd. se nedovoluje. Toliko volně stojící zdi, štítové stěny, komíny a pod., stojí-li osamoceně nebo nemohou-li býti jejich stržením ohroženy sousedící budovy nebo zařízení, smějí býti najednou strhovány za stálého odborného vedení. Části bourané stavby hrozící předčasným sesutím buďte náležitě zabezpečeny.

(3) Bourání nebezpečných částí staveb, na př. kleneb a pod., nesmí býti prováděno v úkolu.

(2) Bourací práce, jako bourání budov, nebo jejich částí, továrních komínů, odstraňování betonových bloku, základu strojů a pod. smějí se díti i trháním výbušinami. Tyto trhací práce vyžadují však předchozího povolení revírního báňského úřadu, který stanoví bližší podmínky, za nichž je tyto práce provésti. Při všech trhacích pracích musí býti přítomna osoba odpovědná za jejich provedení; tato osoba ručí za přesné zachovávání příslušných předpisů. Před povalením stavby budiž uzavřeno místo, kam dopadne, a na komunikacích k němu vedoucích musí býti postaveny hlídky.

(3) Bourání nižších obvodových zdí bez použití venkovních lešení budiž prováděno toliko s podlahy nebo s lešení, na př. kozového, postaveného na podlaze. Totéž platí i o stěnách vnitřních, neposkytují-li dělníkům bezpečného stanoviště. Při bourání nesmějí dělníci státi nad sebou bez ochrany.

(4) Při bourání zdí přiléhajících k veřejným komunikacím, dvorům a podobným místům, musí býti podél nich zřízen dostatečně pevný kryt na ochranu chodců.

(5) Zábradlí se schodů, podest a pod. smí se odstraňovati jen postupně s bouráním jednotlivých pater, jinak jest tu třeba zříditi ochranná ohrazení.

(7) Shnilé a jinak porušené trámy, nosiče, schody a pod, nutno před bouráním náležitě podepříti.

(8) Hřebíky vyčnívající z vybouraných dřev a prken nutno ihned odstraniti nebo ohnouti.

(9) Snášení kleneb budiž prováděno, pokud to způsob konstrukce připouští, postupně, a to buď v pásech (na př. při valené klenbě), anebo rozebíráním ze středu (zrcadlová klenba). Jen tehdy, není-li možno užiti žádného z uvedenýho způsobů, lze přikročiti ke stržení klenby. Při strhování kleneb musí býti prostor pod klenbou uzavřen. Vyžaduje-li toho konstrukce klenby, budiž zřízena přiměřená podložka.

(6) Při bourání zdí nesoucích balkony, arkýře a podobné výstupky vyčnívající značněji z budovy budiž dbáno toho, aby se tyto výstupky nezřítily předčasným odklizením zatěžujícího zdiva, zakotvení a pod.

(1) Podlaha v jednotlivých patrech nesmí býti dříve odstraňována, dokud nejsou zbourány zdi a stěny patra nad její úrovní.

(10) Budovy, které rozbouráním přiléhajících staveb pozbudou své opory, buďte řádně zabezpečeny.

(2) Pro bourání staveb, jejichž obvodové zdi jsou vyšší než 6 m, jest zpravidla zříditi řádné podélné lešení s podlahou aspoň 1.20 m širokou.

(2) Hromaditi ssuť v patrech se zakazuje. Shazovati odtud kámen, ssuť, železo a pod. do nehlídaných míst se nedovoluje; jinak se musí místo ohraditi nebo jiným způsobem zameziti každá doprava přesně.

(1) Aby se zamezilo obtížné prášení, je třeba zdivo a ssuť stále kropíti. Při spouštění ssuti budiž užíváno dřevěných krytých potrubí (skluzů), opatřených na dolním konci mokrým pytlovým rukávem, leč by se užilo ke spouštění materiálu jiných prostředků, na př. výtahů. Odebírati ssuť z potrubí pouhou rukou se nedovoluje. V době, kdy se skluzů nepoužívá, buďte vhazovací otvory zakryty. Používati otevřených skluzů není přípustno.

(3) Trámy a nosníky smějí se spouštěti jen jeřáby a podobnými prostředky, nebo po lanech, řetězech a šikmých dobře zajištěných plochách.

(1) Asfalt, dehet a jiné lehko zápalné látky smějí se vařiti toliko v takových kotlech a nádobách, k nimž je po ruce poklop dobře přiléhající, aby vzniklý oheň mohl býti ihned udušen. Poklop nechť je upraven tak, aby se dal otvírati a zavírati bez nebezpečí popálení. Rovněž třeba dbáti toho, aby nádoba nebyla zevně znečištěna hořlavou látkou. K hašení ohně budiž vždy pohotově v dostatečném množství suchý písek, sypká hlína nebo podobná hmota, jakož i lopata. Vaření smí prováděti jen spolehlivý dělník.

(3) Při dopravě a zpracování horkých látek nutno postupovati opatrně, aby se dělníci nepopálili nebo neopařili. Dopravní nádoby nesmějí se plniti až po okraj a nositi před tělem. Nutno též dbáti, aby dopravní cesty byly volné a aby pod nimi nepracovali lidé.

(2) Zakazuje se vařiti látky vytčené v odstavci 1 poblíž snadno vznětlivých hořlavin. Vařiti dřevitý cement a jiné střešní nátěry na prkenných podlahách se dovoluje jen tenkráte, když jsou kamna postavena na vrstvě písku alespoň 10 cm silné.

(4) Rozehřívati plynová potrubí a vyhledávati jejich netěsnosti smí se jen s náležitou opatrností. Je-li cítiti plyn, nesmí se netěsnost vyhledávati hořícím světlem a nesmí se do dotčeného prostoru vstupovati s jiným než bezpečnostním světlem dříve, dokud není otevřením oken a dveří tak provětrán, že plyn není znatelně cítiti.

(1) Láhve a nádoby s kyselinami, benzinem, jedy nebo jinými zdraví škodlivými tekutinami musí býti nápadně označeny a uloženy pod závěrou.

(2) Dělníci s otevřenými ranami nesmějí zacházeti s jedovatými nebo žíravými látkami.

(3) Při pracích s tekutým olovem třeba přísně dbáti, aby olovo přišlo do styku pouze se suchými plochami. Zbylé tekuté olovo musí se naliti do suchých, plochých nádob, kde se nechá ztuhnouti.

(1) Stavební a bourací práce buďte prováděny především při denním světle. Po dobu práce prováděné za tmy nebo za šera nutno pracovní místa, příchody atd. náležitě osvětlovati tak dlouho, dokud jsou dělníci na stavbě nebo na staveništi. Rovněž budiž pečováno o přiměřené osvětlení všech nedostatečně světlých pracovišť, příchodů, schodišť, žebříků, ramp atd. Přístup na neosvětlená místa stavby budiž dělníkům zakázán.

(2) Použije-li se k osvětleni stanoviště světla elektrického, musí býti u východů, na schodech, chodbách a podobných místech postaráno o osvětlení náhradní, nezávislé na zdroji hlavního osvětlení.

(3) Veškerá svítidla musí býti bezpečně zavěšena. Lampy pro lehce prchavá svítidla s hořáky umístěnými pod nádržkou na svítivo, buďte kromě toho tak zavěšeny, aby nebylo možné silnější zahřátí této nádržky. V místnostech, ve kterých se dělníci trvale zdržují, nesmějí býti ukládány takové lampy, ani jejich svítivo.

(4) Při osvětlení svítiplynem nebo acetylenem nutno — kromě ohledů na bezpečnost proti požáru — dbáti příslušných zákonitých ustanovení a zvláštních předpisů.

(5) Při provádění stavebních nebo opravných prací poblíže elektrického vedení, zejména o vysokém napětí, jest se postarati o to, aby proud byl vypjat, anebo vedení se všech stran tak zabezpečeno, aby nemohlo dojiti k nebezpečnému doteku,

(4) Shazovati materiál a části lešení na neohrazená nebo nehlídaná místa se zakazuje. Rovněž se nedovoluje hromaditi stavební a lešeňové hmoty ve schodištích nebo na odpočivadlech, pokud by to vadilo průchodu.

(3) Skládka cihel budiž tak umístěna, aby ji jezdící povozy nehrožovaly. Tyto hmoty musí se odebírati tak, aby přitom nebyli ohroženi zaměstnaní dělníci. Zmrzne-li povrch hromady písku, nesmějí se v ní vyhrabávati dutiny ohrožující pracující dělníky.

(2) Kde se hmoty, nářadí nebo náčiní urovnávají ve větším množství na sebe, budiž pečováno vhodnými opatřeními o to, aby se uložené věci nesesuly nebo nepřevrhly.

(1) Doprava stavebního materiálu nadhazováním dovoluje se jen v přízemku. Podávání cihel dělníky stojícími na žebřících se dovoluje nejvýše od patra k patru. Vystupovati při práci na konve, bedny nebo podobné vratké a nepevné podklady nesmí se trpěti.

(7) Dřevěné, na trvalo postavené sloupy (stožáry lanových drah, sloupy elektrického vedení a pod.) na nádvořích, skládkách, odvalech a pod. nesmějí býti zapuštěny přímo do země, nýbrž upevněny na betonové podstavce. Prozatímní dřevěné sloupy, pokud jsou přímo vetknuty do země, musí býti alespoň jednou za čtvrt roku prohlédnuty osobou k tomu ustanovenou. Sloupy vadné a takové, u nichž je nebezpečí, že by mohly padnouti, musejí býti včas odstraněny.

(6) Pří stavebních pracích užívaný materiál, lešení, náčiní, strojní zařízení, ochranná opatření atd. musí býti udržovány stále v dobrém a plně upotřebitelném stavu. Také musí býti v dobrém stavu udržovány veškeré schody, chodby, pracoviště atd.

(5) Opravy budov (bílení, omítání, natírání vnějších rámů oken a pod.) směji býti prováděny na prostých žebřících toliko v přízemí nebo nejvýše v prvním patře. Ve vyšších patrech budiž upotřebeno vysunutých žebříkových anebo zavěšených lešení. Při čištění oken v patrech budiž používáno ochranných pásů.

(1) Vstup na stavbu budiž nepovolaným osobám vyhláškou zakázán.

(4) Ženy smějí býti zaměstnávány toliko lehčími pracemi, nikdy však při vytahovadlech a při strojích. Ženám po šestém měsíci těhotenství zakazuje se práce s břemeny jakéhokoliv druhu. Při čištění oken v patrech budiž používáno ochranných pásů.

(3) Opilé osoby buďte vůbec vyloučeny z práce. Kouřiti uvnitř budov a požívati lihové nápoje v pracovní době a obchodovati lihovými nápoji na stavbě se zakazuje.

(5) Hochům do 18 let stáří jest obsluha motorů, výtahů a pracovních strojů, jakož i doprava těžkých břemen zakázána. Nakládání a vykládání lehčích břemen u výtahů hmot jest z tohoto zákazu vyňato.

(2) Osoby, které trpí padoucnicí, křečemi, občasnými mdlobami, závratí, nedoslýchavostí, silnou krátkozrakostí anebo, jinými tělesnými slabostmi nebo vadami v té míře, že by tím při některých pracích byly vydány kromobyčejnému nebezpečí nebo ohrožovaly spoludělníky, nesmějí býti zaměstnány pracemi tohoto druhu.

(4) Opravy v závodních objektech buďtež podle možnosti prováděny v době, kdy se v nich nepracuje. Vždy je nutno zastaviti nebo bezpečně zajistiti stroj, v jehož dosahu se pracuje.

(1) Za náledí, mrazu nebo sněhu musí býti chodby, schody, lešeňové podlahy, lávky, rampy atd., vystavené vlivům počasí, jakož i horní plochy zdí, pracuje-li se na nich, posypány pískem, popelem nebo podobnými sypkými hmotami, žebříky musí býti Zbavovány sněhu a ledu.

(3) Dveře místností, v nichž jsou postaveny hnací stroje výtahů a míchaček na beton, rozvodné desky a podobná zařízení, musí býti vhodně označeny a za nepřítomnosti obsluhovačovy uzamčeny.

(2) Při provádění staveb silničních, železničních a při pracích dlaždičských budiž dbáno příslušných předpisů dopravního řádu.

(2) Takové prostory musí býti od ostatních pracoven těsně odděleny. Pobývati v nich smí se jen při otevřených dveřích za účelem obsluhy ohně a pod., tedy na krátkou dobu. Přístup do takových prostorů budiž jiným osobám zakázán nápadnou vyhláškou.

(4) Koše s koksem musí býti postaveny na ohnivzdorném podkladě v náležité vzdálenosti od dřevěných částí a jiných hořlavých látek.

(3) Pobyt a práce v prostorách ležících nad nebo pod místnostmi s otevřenými koksovými ohni nebo vedle nich jsou dovoleny jen tehdy, když se tyto místnosti větrají navenek tak, že se ponechá část okenní plochy nezasklená.

(1) V uzavřených místnostech, kde hoří koks nebo uhlí, aniž se řádně odvádějí plyny a kouř, nesmí se pracovati ani přespávati.

(5) V pracovnách nutno opatřiti koksové koše a jakákoliv kamna k vysoušení odváděcí troubou, ústící ven nebo do komína, aby plyny a kouř byly dokonale odváděny.

(2) Přístřeší pro dělníky nesmí býti zároveň užíváno za skladiště stavebních hmot, náčiní a podobných předmětů. Musí býti udržováno i se zařízením v náležitém stavu a čistotě.

(4) Poskytuje-li se dělnictvu na stavbě nocleh, musí býti noclehárny tak zařízeny, aby vyhovovaly zdravotním a bezpečnostním předpisům; zejména budiž pečováno o čistotu nocleháren, dostatečný počet umyvadel s potřebným zařízením a o vytápění v době chladného počasí. Každý dělník musí míti vlastní lůžko.

(3) Také nutno se postarati o umyvadla s náležitým příslušenstvím, o opatření pro první pomoc při úrazu nebo onemocnění a podle potřeby o umělé osvětlování. Ve větších přístřeších třeba postaviti plivátka naplněná vodou.

(1) Pro pracovní odpočinek a na ochranu proti nepohodě, jakož i k uschování šatů, potravin, jídelního náčiní atd. na stavbách, kde pracuje 10 nebo více dělníků, musí býti po dobu trvání prací po ruce vhodné přístřeší, jež se dá okny větrati a dveřmi na zámek uzavírat. Průměrná výška přístřeší nechť činí aspoň 2.30 m a plocha alespoň tolik, aby na každého dělníka, který používá na stavbě přístřeší, připadal pokud možno 1 m² podlahy. Přístřeší musí míti těsné stěny a býti opatřeno prkennou nebo podobnou suchou podlahou, lavicemi, stoly, háky na šaty, poličkami na uložení jídelního náčiní a jídel, vše v potřebném množství; za chladnějšího počasí nechť se náležitě vytápí, při čemž musí býti dělníkům také umožněno, aby si ohřáli přinesené pokrmy a nápoje.

(1) Na staveništi budiž dobrá, čerstvá pitná voda v náležitém množství. Zároveň buďtež tu po ruce nádoby k pití.

(2) Pro první pomoc při úrazech a náhlých onemocněních musí býti na staveništích po ruce těsně uzavíratelná skřínka s potřebným obvazovým materiálem (obvazy t. zv. kapesní nebo „typu malého“ nebo „většího“) s vatou, s prostředky stavícími krvácení, občerstvujícími a pod. Kde není postaráno jinak o účelnou dopravu raněných, buďtež na blízku stavby po ruce nosítka pro dopravu raněných. Prostředky pro první pomoc buďtež pečlivě chovány v čistotě. V bezprostřední blízkosti nutno vyvěsiti návod o poskytnutí první pomoci, s nímž buďtež stavbyvedoucí, polír a několik dělníků dobře obeznámeno. O pomoc lékařskou buď však vždy postaráno co nejdříve. Na staveništích buďtež podle možnosti vyvěšovány také plakáty o zabránění úrazům.

(3) Jména a byty lékařů nemocenských pojišťoven buďtež oznámeny dělníkům na staveništích vyhláškami příslušných pojišťoven. Stejně budiž vyvěšena tabulka příspěvků na sociální pojištění podle výše mzdy.

(2) Na stavbách, kde je nutno pracovati na vnitřních pracích nebo na průčelí i v zimě, buďte pracovní prostory zatímně uzavřeny a upraveny tak, aby měly dostatek světla a byly chráněny před škodlivými vlivy povětrnosti. Tak musí zejména při stavbě kachlových kamen za chladného, zvláště mrazivého počasí příslušný živnostník dbáti o to, aby místnosti, v nichž se pracuje, byly uzavřeny a dělníci měli k rozdělání hlíny po ruce dostatek teplé vody.

(3) Při pracích s olovnatými barvami musí býti dbáno příslušných zákonných ustanovení.

(1) Při všech stavebních pracích nutno zabrániti podle možnosti vznikání prachu.

(3) Záchody buďtež udržovány stále v čistotě, pokud možno v nezapáchajícím stavu a podle potřeby často desinfikovány.

(2) U oddělení pro muže buď zřízen záchodek.

(1) Na každém staveništi buďtež na přiměřeném místě zřízeny kryté záchody, vyhovující počtu dělníků a zdravotním předpisům. Na každých 30 osob musí připadnouti v záchodě aspoň jedno sedadlo. Je-li záchodů více, budiž vždy každé sedadlo od ostatních odděleno stěnou. Sedadlo nechť má čelní stěnu a je buď vodorovné nebo jen nepatrně skloněné. Je-li na stavbě zaměstnáno více než 10 osob různého pohlaví, musí býti záchody podle toho odděleny a označeny. Záchody buďtež světlé, dobře větrány a tak upraveny, aby zvenku nebylo do nich viděti.

(3) Pro zabezpečení motorů a strojů, zejména na obrábění dřeva, platí jinak zvláštní předpisy o tom vydané.

(1) Osoba oprávněná k provádění stavby je povinna, není-li osobně přítomna provádění stavby, pověřiti dozorem náležitě způsobilého dozorce (stavbyvedoucího, políra, dílovedoucího atd.), jemuž musí dodati toto nařízení na písemné potvrzení. Osoba oprávněná k provádění stavby má rovněž pečovati, aby tyto předpisy byly vyloženy na vhodném, dělnictvu přístupném místě staveniště, stále v čitelném stavu.

(2) Předepsané seznamy osob zaměstnaných na stavbě musí býti na stavbě stále vedeny.

(7) U elektrických vedení k osvětlování nebo pohonu nechť dělníci dbají toho, aby se vedení nedotkli.

(6) Lampy pro lehce prchavá svítiva s hořáky, zřízenými pod nádržkou na svítivo, buďte tak zavěšeny a nošeny, aby bylo zabráněno silnějšímu zahřátí nádržky. Do mísností určených k uschování těchto lamp a jejich svítiva smí se vstupovati jen na krátký čas.

(5) Do prostor, kde je svítiplyn, acetylen a podobné hořlavé plyny, nesmí se vstupovati s jiným než bezpečnostním světlem.

(4) Vstupovati na uzavřená nebo neosvětlená místa na stavbách se zakazuje.

(3) Při střešních pracích buďte nošeny toliko střevíce s měkkými podrážkami, po případě ovázané hadry.

(2) Při nebezpečných pracích, zejména pokryvačských, při shazování sněhu, čištění oken, zřizování hromosvodů, při některých pracích klempířských, sklenářských a natěračských, při stavbě vysokých komínů a vysokých železných konstrukcí a při podobných pracích jsou dělníci povinni používati bezpečnostních pásů a provazů. Takové provazy, není-li zvláštního zařízení na střeše k jejich upevnění, musí býti upevněny bezpečným způsobem na obvyklém lešení žebříkovém.

(1) Náčiní, nástroje a materiál buďte bezpečně ukládány a tak srovnány, aby se nemohly zřítiti nebo převrátiti.

(7) Vyznačené dovolené zatížení zdvihadel se nesmí překročiti.

(6) Při zdvíhání břemena budiž západka stále v činnosti.

(5) Zachycovati pohybující se kliky zdvihadel, jeřábů nebo rumpálů se nedovoluje.

(4) Spouští-li se břemeno jeřáby a zdvihadly, smí býti brzda jen stejnoměrně a opatrně přidržována a teprve tenkráte uvolněna, když byly kliky sňaty, nebo, kde to není možno, když dělníci odstoupili stranou.

(3) Vystupovati při práci na konve, bedny nebo podobné vratké a nepevné podklady se zakazuje.

(2) Lézti po lešeních, lanech, řetězech, tyčích atd. se zakazuje.

(1) Odkládati plné pytle, cihly a podobné věci do okenních a jiných otvorů se nedovoluje.

(2) Pracovati nebo zdržovati se pod vytahovanými břemeny, osazovanými trámy, stavěným krovem a pod. se zakazuje.

(7) Společné nošení břemen nechť se děje za dozoru a vedení předního dělníka, při čemž třeba předem zjistiti, je-li cesta volná.

(6) Na kolečka smí se nakládati jen tolik, kolik dělník zmůže, aby mohl kolečkem dobře zacházeti.

(5) Malta budiž nalévána do puten a sudů tak, aby stříkala co nejméně.

(4) Těžné nádoby nesmějí býti tak naplňovány, aby obsah při kývání nádob mohl spadnouti nebo přetéci.

(3) Jezditi výtahem, který není zařízen k dopravě osob, se nedovoluje. Podobně se zakazuje sjížděti po lanech nebo spouštěti se kladkou.

(1) Užívá-li se zdvihadel, budiž břemeno pečlivě a spolehlivě upevněno nebo tak uloženo, aby naložené věci nemohly spadnouti.

(2) Osoby, které trpí padoucnicí, křečemi, občasnými mdlobami, závratí, nedoslýchavostí, silnou krátkozrakostí nebo jinými tělesnými slabostmi nebo vadami v té míře, že by tím byly vydány při některých pracích kromobyčejnému nebezpečí nebo ohrožovaly by spoludělníky, jsou povinny učiniti o tom oznámení zaměstnavateli nebo jeho zástupci ještě před převzetím práce.

(1) Každý úraz při práci musí ihned oznámiti dozorčímu orgánu postižený sám nebo, nemůže-li tak učiniti, svědci úrazu. Připouští-li povaha poranění možnost další práce, má postižený v práci tak dlouho ustati, dokud poranění není chráněno aspoň náležitým prozatímním obvazem.

(1) Dělníci jsou povinni zřizovati lešení s největší péčí a prohlédnouti je před upotřebením co do pevnosti a ochranných opatření, zejména po dalších přerušeních práce, po bouři, větru nebo delším deštivém počasí.

(10) Při vytahování a spouštění zavěšených lešení buďte rumpály točeny stejnoměrně, aby lešení nepřišlo do šikmé polohy. Kliky rumpálů buďte upevněny nebo sňaty, jakmile se jich přestane používati.

(11) Zdržovati se na lešeních za polední přestávky — kromě lešení při vysokých věžích a komínech — je nepřípustno.

(12) Pod otvory lešení, zřízenými pro vytahování materiálu, není dovoleno zdržovati se po dobu dopravy. V čase, kdy vytahovadlo nepracuje, musí býti šachta úplně uzavřena.

(2) Při stavbě a odklizování lešení nechť se dělníci zbytečně pod nimi nezdržují.

(3) Zapovídá se shazovati s lešení nebo odjinud se stavby na místa neohrazená nebo zvláště nehlídaná nástroje, dřeva, cihly, kameny a jinaké těžší předměty. Stejně se zakazuje zatěžovati lešení nestejnoměrně a nepřiměřeně jejich únosnosti a způsobu stavby, seskakovati na lešení hlouběji položená nebo čerstvě upravené betonové stropy a klenby a shazovati na ně těžší předměty.

(4) Hřebíky vyčnívající z lešeňového materiálu a nářadí buďte ihned odstraněny nebo bezpečně ohnuty,

(5) Není dovoleno upevňovati lešení na okapní žlaby a odpadní roury, na okenní rámy, hromosvody a jiné nepevné předměty.

(6) Používati cihel pouze na sebe narovnaných, dále soudků, beden a podobných předmětů za podklad štenýřů, sloupů, koz, lyžin atd. se zakazuje.

(7) Skoby mají se tak uvolňovati, aby ani neodskakovaly ani neodletovaly. Shazovati a vyhazovati skoby, šrouby a podobné předměty při stavbě nebo bourání lešení jest zakázáno.

(8) Žebříky buďte při stavbě i odklízení lešení zabezpečeny proti převržení a stavěny vždy na pevný podklad. Poškozených žebříků se nesmí použiti.

(9) Zapovídá se jakkoli svémocně odstraňovati části lešení, žebříky, fošny, nosníky, skoby, kozy, kryty atd., jakož i jakkoli svémocně měniti stavební zařízení vůbec.

(5) Při záchranných pracích je povinností každého dělníka se jich účastniti.

(4) Dělník jest povinen dbáti ve všem, co směřuje k bezpečnosti práce a díla, příkazů dílovedoucího.

(3) Svévolně poškozovati nářadí, stavební hmoty i různé části díla se přísně zakazuje.

(2) Kde by hrozilo nebezpečí požáru, musí se dělníci bezvýjimečně zdržeti kouření na vyznačených místech.

(1) Kouřiti uvnitř budovy a používati lihové nápoje v pracovní době se zakazuje. Opilé osoby nesmějí do staveb ani vstupovati ani se tam zdržovati.

(1) Při zemních a základových pracích nesmí se vůbec podkopávati. Nezabezpečené okraje jam nesmějí se zatěžovati vybranou zeminou, materiálem a pod. Také vzpěry u roubení jam nesmějí se zatěžovati, nejsou-li zvlášť zajištěny proti sesmeknutí.

(2) Co studní, šachet, žump nebo starých uzavřených podzemních prostor smí se vstupovati teprve tehdy, až špatný vzduch nebo škodlivé plyny snad tam nahromaděné jsou odstraněny a délník se přiváže. Při studnařských pracích musí býti v šachtě zavěšeno záchranné lano.

(3) Při vyhlubování studní nesmějí býti těžné nádoby plněny až po okraj.

(4) Při vytahování těžných nádob smí býti západka vypjata a brzda uvolněna teprve tehdy, když břemeno není již nad studní. Lano budiž s nádobou pevně spojeno nebo opatřeno pojistným hákem.

(1) Předpisy uvedené v následujících paragrafech buďtež trvale vyvěšeny na všeobecně přístupném místě staveniště; u rozsáhlých stavenišť buďtež vyvěšeny na několika místech.

(2) Vývěsky a předpisy musejí býti udržovány stále v čitelném stavu a každý dělník budiž na ně při vstupu do práce upozorněn. Na povinnost hlásiti úraz budiž každý dělník při vstupu do práce upozorněn zvlášť.

(6) K pracovištím smí se přicházeti a z nich odcházeti pouze po cestách, vchodech a východech k tomu určených. Do místností se strojním zařízením nesmějí nepovolané osoby vstupovati.

(5) Každý dělník má již ve vlastním zájmu hleděti zabrániti škodě a nebezpečí hrozícímu jemu, jeho spolupracovníkům a jiným osobám i závodu.

(4) Dělníkům se zapovídá měniti nebe opravovati něco na pracovním náčiní, elektrickém vedení, strojním a jiném podobném zařízení, jehož obsluha, používání nebo udržování jim nepřísluší. Dělníci nesmějí ohrožovati sebe nebo jiné osoby pracemi, příčícími se účelům stavby, hrami, škádlením, hašteřením a jinakými svévolnými činy.

(3) Odkládati a zavěšovati části oděvu v blízkosti strojů nebo na elektrická zařízení se zakazuje.

(2) Užívati pracovních a ochranných zařízení k jiným účelům nežli k těm, pro které jsou určena, svévolně je odstraňovati nebo poškozovati se zakazuje.

(1) Každé porouchání stavebního zařízení nebo nápadné zjevy na něm buďte ihned oznámeny zřízenci, kterému jest svěřen dozor.

(5) Při náledí a za mrazu smí se vstupovati na lešení, chodby a podobná místa nebo na horní plochy zdí jen tehdy, když byly pískem nebo podobnou hmotou posypány, po případě jinak pro chůzi bezpečně upraveny, žebříky nutno vždy očistiti od sněhu a ledu.

(4) Choditi bos na stavbě se zakazuje.

(3) Při stavbě lešení nesmějí dělníci nositi dřeváky nebo obuv s dřevěnou podešví.

(2) Při pracích, při kterých mohou býti ohroženy oči, zejména při tlučení štěrku a opracování kamene, musí dělníci používati ochranných brýlí, ochranných stínítek nebo masek, po případě chrániti se ochrannými stěnami před odletujícími úlomky. Při pracích s hmotami silně prášícími mají dělníci užívati respirátorů.

(1) V místnostech, které se vysušují výhřevnými zařízeními bez odvádění kouře (koši s koksem a pod.), smí se pobývati jen při otevřených dveřích nebo oknech a toliko na krátký čas. V takových místnostech nesmí se ovšem přespávati.

(8) Při dopravě těžkých břemen na kolejích ve svahu a uvnitř stavenišť budiž dbáno zvláštní opatrnosti.

(9) Povozy, tažené zvířaty a přivážející stavební materál, nesmějí zůstati bez dozoru a nesmějí zajížděti příliš plízko k lešením, jež by mohla býti nárazem povozu stržena.

(7) Skládati s vozu smí se jen tehdy, když jest pevně zabrzděn, anebo když jsou kola podložena.

(6) Železniční vozy, stojící na kolejích, buďtež pevně zajištěny, aby se nemohly samy rozjeti.

(5) Točnice a posunovadla buďtež zabezpečeny ve správné poloze, dříve než se na ně najede.

(4) Železniční vozy smějí se spojovati a rozpojovati jen když vlak stojí. Procházeti mezi nárazníky vozů se zakazuje.

(3) Posunují-li se železniční vozy tažnými zvířaty, buďte tato zvířata stále vedena rukou a pokud možno mimo kolej.

(2) Posunují-li se železniční vozy ručně, nesmějí posunovači nikdy posunovati zpředu a jíti v koleji. Posunují-li se na týchž kolejích zároveň ještě jiné vozy, smějí posunovači tlačiti jenom na podélné straně vozů a nesmějí mezi ně vstupovati. Za náledí budiž trať i přiměřené pruhy podle ní posypány pískem, popelem nebo podobnými sypkými hmotami.

(10) Zakazuje se posunovati vozy, na nichž jsou lidé.

(1) Při posunování železničních vozů nechť užívají dělníci vhodných brzdících sochorů, podkladných klínů a podobných předmětů.