(1) Podlahy buďte provedeny zpravidla ze špatného vodiče tepla. V pracovnách, ve kterých jest podlaha zřízena z cihel, kamene, betonu, šamotových dlaždic a pod., buďte trvalá stanoviště podle potřeby pokryta dřevem nebo jiným špatným vodičem tepla, pokud to není vyloučeno nebezpečím ohně. V pracovnách, v nichž se vyvíjí větší měrou prach, budiž podlaha hladká a beze spár.

(2) V místnostech, ve kterých se zachází s velkým množstvím kapalin, s látkami podléhajícími hnilobě, nebo kde se ve větší míře sráží vlhkost, budiž podlaha zřízena nepropustně v takovém sklonu, aby kapalina mohla s ní snadno odtékati. Nesmí býti kluzká a na jejích částech, na kterých dělníci při práci trvale stojí nebo přecházejí, buďte pokud možno položeny laťové nebo jiné vhodné rošty. Není-li možno roštů užiti, nechť je dělnictvo chráněno proti vlhku a chladnu dokonalou obuví. Jde-li o kapalinu, která smí býti odváděna do stok, budiž odtok opatřen vodní nebo jinou bezpečnou uzávěrkou, zabraňující vnikání plynů ze stok do pracoven.

(3) Tam, kde je to nutné z důvodů požárních, budiž podlaha upravena ohnivzdorně.

(4) Kde se pracuje s kyselinami, nechť je podlaha z materiálu jim vzdorujícího.

(5) Kolem ohnišť a otevřených topenišť, jakož i před přikládacím otvorem kamen má býti podlaha zřízena ohnivzdorná alespoň do šířky stanovené stavebním řádem.