Zařízení na povrchu.

1. Zahájení a zastavení provozu. — Ohraničení závodu.

2. Ochrana povrchu před následky dolování. — Odvaly.

3. Závodní budovy a místnosti.

4. Provádění staveb na povrchu,

a) Stavba a rozměry.

b) Osvětlení.

c) Topení.

d) Větrání.

e) Místnosti s vznětlivými a výbušnými látkami a s obtěžujícími pochody výrobními.

f) Místnosti skladní.

a) Vykopávky.

b) Studny, stoky, kalojemy.

c) Jámy a prohlubně.

d) Lešení.

e) Žebříky.

f) Rampy.

g) Provazy, lana, řetězy.

h) Vytahovadla a zdvihadla.

i) Opatření uvnitř staveb.

j) Práce na střeše a podobné nebezpečné práce.

k) Betonářské práce.

l) Stavba volně stojících komínů.

m) Bourání.

n) Zacházení s nebezpečnými látkami.

o) Různé.

(1) Založení nebo znovuotevření samostatného báňského závodu musí býti alespoň 4 týdny dříve ohlášeno revírnímu báňskému úřadu. K oznámení budiž přiložen ve dvojím vyhotovení polohopisný plán v měřítku alespoň 1 : 2880 se zakreslením povrchových objektů (budovy, železnice, silnice, řeky atd.), ležících v okruhu nejméně 100 m od závodu, jakož i — jde-li o důl — popis úvodních děl s udáním předpokládané hloubky, profilu rozdělení a výstroje. Jiné platné předpisy o podobném hlášení nejsou tím dotčeny.

(2) Do 4 týdnů po dohotovení úvodního díla dolu budiž revírnímu báňskému úřadu podána o tom zpráva s popisem složení a mocnosti proražených vrstev hornin a s profilem úvodního díla.

(1) Povrchová zařízení báňských závodů buďtež proti sousedním pozemkům podle potřeby bezpečně ohrazena nebo zajištěna (zdí, plotem, hlubokým příkopem s navršenou hrází a pod.).

(2) Přístup do dolů, úpraven a do hutí, do budovy jámy, jakož i do všech prostorů na povrchu, v nichž jsou umístěny stroje, parní kotle nebo jiná provozní zařízení, jest povolen osobám na závodě zaměstnaným a zástupcům úřadů pří výkonu jejich služby. Vstupovati do budovy jámy, jakož i do všech prostorů na povrchu, v nichž jsou umístěny stroje, parní kotle nebo jiná provozní zařízení, smějí jen osoby v těchto místech zaměstnané. Jiné osoby smějí vstoupiti do závodů a závodních prostorů pouze s povolením nebo na příkaz závodního nebo jeho zástupce a jen v průvodu odborného průvodce.

(3) Zákaz vstupu nepovolaným budiž vyznačen na výrazných vývěskách na všech vchodech na závod, jakož i u všech cest, vedoucích k odvalům, skrývkám, lomům a pod. Tyto vývěsky musí býti udržovány v dobrém stavu.

(1) Má-li se báňský závod, ať trvale nebo dočasně zastaviti, budiž to alespoň 4 týdny předem ohlášeno revírnímu báňskému úřadu s udáním důvodů. Revírní báňský úřad stanoví pak potřebná bezpečnostní opatření.

(2) Má-li se báňský závod zastaviti pro nepředvídané události ihned anebo v době tak krátké, že nelze dodržeti lhůtu uvedenou v předcházejícím odstavci, nutno to ohlásiti co nejdříve, nejpozději do 8 dnů.

(3) Těmito ustanoveními nejsou dotčeny předpisy obecného zákona horního o zachovávání stálého provozu.

(1) Dočasně nebo trvale zastavený báňský závod musí býti, pokud revírní báňský úřad nestanoví jinak, stále hlídán nebo alespoň tak zajištěn, aby do něho nemohly vniknouti cizí osoby bez použití násilí nebo zvláštních přístrojů.

(2) Stejně musí býti zajištěna ústí všech úvodních děl dolu v provozu a i mimo provoz (vodní štoly, větrní jámy a pod.), ležících mimo ohrazený obvod závodu. Budovy postavené nad těmito díly musí býti v době, kdy se v nich nepracuje nebo nejsou pod dohledem, uzamčeny.

(1) Přibližují-li se hornická díla k budovám, veřejným silnicím a cestám, řekám nebo jiným povrchovým zařízením a lze-li podle zkušeností očekávati takové poškození těchto objektů vlivem hornických děl, že by tím byla ohrožena bezpečnost osob nebo veřejné spojení, musí to býti hlášeno tak včas revírnímu báňskému úřadu, aby mohl stanoviti potřebná opatření pro další postup prací.

(2) Pro vzájemný poměr mezi báňskými a železničními podniky platí příslušná zvláštní ustanovení.

(3) Uředně stanovené ochranné pilíře k zajištění povrchových objektů nesmějí býti bez svolení revírního báňského úřadu zeslabovány ražením jakýchkoliv důlních děl. Hranice těchto pilířů buďtež podle potřeby a možnosti výrazně označeny i v podzemních dílech (vývěskami, bílými čarami a pod.).

(1) Dá-li se očekávati, že následkem dolování vzniknou na povrchu nebezpečné propadliny, nebezpečné trhliny nebo že půda poklesne tak, že vznikne nebezpečí pro osoby, budiž vlastník dotčeného pozemku nebo jeho uživatel o tom včas vyrozuměn.

(2) Místa na povrchu, kde vznikly následkem dolování takové propadliny, trhliny nebo nebezpečné poklesy, nebo kde lze jejich vznik očekávati, musí býti alespoň do výše 80 cm ohrazena. Na cesty, chodníky a stezky vedoucí k těmto místům buďtež dány výrazné vývěsky se zákazem chůze a s upozorněním na hrozící nebezpečí. Tyto vývěsky musí býti udržovány stále v dobrém stavu.

(1) Odvaly k ukládání hmot, které jsou větrem lehko unášeny (popela, jemného prachu a pod.), dále odvaly, z nichž vycházejí jedovaté, dusivé nebo jinak škodlivé plyny nebo páry, jakož i odvaly g hmotami, jež by se mohly vznítiti, nemají býti zpravidla zakládány v přímé blízkosti obcí, nýbrž stranou, a tak, aby pokud možno pravidelné větry, vanoucí v dotčeném kraji, neunášely škodlivé látky z odvalů směrem k obydleným místům. Založení takového odvalu musí býti revírnímu báňskému úřadu předem ohlášeno.

(2) Odvaly uvedené v předchozím odstavci, jakož i odvaly pro žhavý popel a strusku nesmějí býti zakládány v blízkosti jam a štol.

(3) Odvaly pro žhavý popel a strusku, jakož i odvaly s hmotami, jež by se mohly vznítiti, nesmějí býti zakládány na výchozu sloje nebo v jeho přímé blízkosti. Je-li nebezpečí, že by horké nebo požární plyny mohly vniknouti trhlinami v zemi do důlních prostorů, nesmí se pod takovými odvaly vůbec dolovati.

(1) Na odvaly s hmotami, které se mohou vznítiti, nesmí býti sypán žhavý popel nebo struska, ani na nich nesmí býti rozděláván oheň. K ukládání žhavého popela a strusky musí býti založeny odvaly zvláštní.

(2) Odvaly s hmotami, které se mohou vznítiti, musí býti pozorovány. Zjistí-li se, že se odval počíná vzněcovati, musí býti neprodleně přikročeno k účinnému hašení ohně.

(3) Odvaly, na něž již nebude sypáno, mají býti pokud možno osety nebo osázeny.

(3) Pracovny a skladiště, schody a chodby buďtež udržovány v čistotě. Bílené části stěn a stropů buďte podle potřeby znovu obíleny.

(1) Při stavbě závodních budov budiž dbáno platného stavebního řádu.

(2) Závodní budovy buďte udržovány stále ve stavu úplně bezpečném, Zvláštní pozornost budiž věnována nosným a stropním konstrukcím těžce zatíženým nebo takovým, jež mohou býti ohroženy škodlivým vlivem vody, páry, kyselin a pod., jakož i stálými nebo dočasnými otřesy nebo ssedáním půdy následkem dolování. Rovněž třeba dbáti o řádný stav podlah a schodů, ve kterých nutno poškozená místa neodkladně opraviti.

(1) Není-li stavebním řádem předepsaná výška větší, musí býti světlá výška všech pracoven alespoň 3 m.

(2) V pracovnách, v nichž se vyvíjejí páry, škodlivé nebo zapáchající plyny, v nichž vzniká prach, anebo kde se pracuje za vyšší teploty, budiž výška přiměřeně zvětšena, není-li zavedeno účinné umělé větrání.

(2) V místnostech, ve kterých se zachází s velkým množstvím kapalin, s látkami podléhajícími hnilobě, nebo kde se ve větší míře sráží vlhkost, budiž podlaha zřízena nepropustně v takovém sklonu, aby kapalina mohla s ní snadno odtékati. Nesmí býti kluzká a na jejích částech, na kterých dělníci při práci trvale stojí nebo přecházejí, buďte pokud možno položeny laťové nebo jiné vhodné rošty. Není-li možno roštů užiti, nechť je dělnictvo chráněno proti vlhku a chladnu dokonalou obuví. Jde-li o kapalinu, která smí býti odváděna do stok, budiž odtok opatřen vodní nebo jinou bezpečnou uzávěrkou, zabraňující vnikání plynů ze stok do pracoven.

(3) Tam, kde je to nutné z důvodů požárních, budiž podlaha upravena ohnivzdorně.

(1) Podlahy buďte provedeny zpravidla ze špatného vodiče tepla. V pracovnách, ve kterých jest podlaha zřízena z cihel, kamene, betonu, šamotových dlaždic a pod., buďte trvalá stanoviště podle potřeby pokryta dřevem nebo jiným špatným vodičem tepla, pokud to není vyloučeno nebezpečím ohně. V pracovnách, v nichž se vyvíjí větší měrou prach, budiž podlaha hladká a beze spár.

(4) Kde se pracuje s kyselinami, nechť je podlaha z materiálu jim vzdorujícího.

(5) Kolem ohnišť a otevřených topenišť, jakož i před přikládacím otvorem kamen má býti podlaha zřízena ohnivzdorná alespoň do šířky stanovené stavebním řádem.

(2) V takových místnostech buďte kouty a hrany mezi podlahou a stěnami hladce zaobleny, aby mohly býti snadno a řádně čištěny.

(1) V místnostech, kde se vyrábějí nebo zpracují látky jedovaté nebo suroviny, kterými se nákaza snadno přenáší, dále látky snadno podléhající hnilobnému rozkladu, buďte stěny opatřeny nejméně do výše 2 m od podlahy obkládačkami nebo hladkou pálenou cementovou omítkou nebo světlým nepromokavým nátěrem.

(1) Podzemních a podkrovních místností se smí užívati jako pracoven jen tehdy, vyhovují-li příslušným předpisům stavebního řádu.

(3) Podkrovních místností, pokud stavební řád neobsahuje o tom žádných předpisů, může býti užíváno jako pracoven toliko tenkrát, jsou-li přímo nad posledním poschodím a vyhovují-li vůbec svým provedením předpisům stavebního řádu o obytných místnostech v poschodích. Podlaha musí býti isolována ohnivzdorně od stropních konstrukcí posledního poschodí pod ní ležícího a střecha musí býti opatřena vhodnou isolací proti vlivu povětrnosti.

(2) Neobsahuje-li stavební řád předpisů o podzemních místnostech, může jich býti užíváno jako pracoven jenom tenkráte, nejsou-li ohroženy záplavou, jsou-li chráněny proti vnikání spodní vody, zemní vlhkosti nebo stokových plynů, jsou-li kromě toho klenuté nebo opatřeny betonovým stropem a jsou-li alespoň se strany, s které dopadá světlo, zcela volné, anebo leží-li u osvětlovací šachty alespoň 1m široké, nebo je-li závěrek jejich klenutí (vrchol) nebo strop alespoň 60 cm nad nejvyšším místem přiléhajícího pozemku (nad úrovní ulice) a neleží-li podlaha hlouběji nežli 2.5 m pod tímto místem. Takové místnosti mají býti suché a řádně větrané.

(1) Prostory, které neslouží přímo účelům výrobním, do kterých však dělník musí občas vstupovati k výkonu různých jiných prací souvisících s výrobou, na př. prohlubně a transmisní kanály, prostory pro kondensaci pod parními stroji, prostory pod stroji na obrábění dřeva, popelové kanály, sušárny, pomocné vedlejší chodby a pod., musí býti bezpečně přístupné a tak prostorné i světlé nebo osvětlené, aby dělník mohl v nich svou práci bezpečně vykonati. Jsou-li takové místnosti kryty stropem, musí býti jejich světlá výška alespoň 2.10 m.

(2) V takových prostorách nesmějí býti umístěny žádné výrobní stroje a nesmí jich býti užíváno jako pracoven.

(1) Plocha oken a vrchního osvětlení všech pracoven budiž tak vyměřena a rozvržena, aby místnosti byly náležitě osvětleny podle prací v nich prováděných. Budiž zamezeno, aby dělníci v uzavřených pracovnách byli obtěžováni přímým slunečním světlem. K lepšímu osvětlení temných částí dílen s nedostatkem denního světla (v suterénech, v přízemích s okny do úzkých ulic, dvorů a pod.) jest užiti reflektorů nebo hranolů anebo jiných vhodných zařízení.

(2) Osvětlovací plochy buďtež udržovány v náležité čistotě.

(3) Lampy s otevřenými plameny, nejsou-li od hořlavých částí stropů vzdáleny aspoň 75 cm, musí býti opatřeny ochrannou stříškou.

(1) Nedostatek denního světla budiž po celou dobu práce nahrazen především elektrickým osvětlením, a není-li ho, jiným vhodným a zdravotně nezávadným umělým světlem. To platí jak pro pracovny, tak i pro skladiště, chodby, schody, dvory a pod. Umělé osvětlení budiž takové, aby vyhovovalo provádění úkonů, a tak upraveno, aby neoslňovalo.

(2) Veškerá svítidla mají býti umístěna bezpečně. Lampy na lehce prchavá svítiva s hořáky upravenými pod nádržkou na svítivo buďte tak provedeny a zavěšeny, aby se nádržka nemohla silněji zahřáti. Upotřebuje-li se svítiv kapalných, nebuď užíváno lamp s nádržkami skleněnými a pod. Nádržky na svitivo mají býti tak veliké, aby jejich náplň vydržela po celou pracovní směnu. Svítivo z nádržek kapající budiž vhodně a bezpečně zachycováno.

(5) V místnostech a prostorách se zvýšeným nebezpečím ohně (truhlárny, tesárny a pod.) nesmí se užívati ani pevných, ani přenosných lamp s otevřeným světlem.

(4) Místnosti k ukládání lamp s tekutým svítivem nesmí býti užíváno k trvalému pobytu dělnictva.

(2) Topná potrubí nebo tělesa nemají překážeti práci na strojích ani chůzi. Podle možnosti buďtež umístěna pod okny, nikoli pod pracovními stoly, a to tak, aby bylo možno čistiti snadno nejen je, nýbrž i prostor za nimi.

(3) Železná kamna třeba opatřiti plechovými plášti nebo zástěnami. Topná potrubí a tělesa v koupelnách, pokud jsou tak horká, že by se o ně mohl člověk spáliti, třeba ohraditi nebo umístiti tak, aby dotyk obnaženým tělem nebyl možný.

(1) Nezpůsobuje-li výrobní pochod sám dostatečného vyhřátí provozovny nebo nevyžaduje-li toho výroba, aby byla zachována nižší teplota, třeba všechny uzavřené pracovny, určené k trvalému pobytu dělníků vytápěti tak, aby nevzniklo nebezpečí požáru, aby dělnictvo nebylo obtěžováno sálavým teplem a nebylo poškozováno jeho zdraví.

(4) Zplodiny topných těles plynových, petrolejových a pod. nutno vyváděti navenek.

(5) Vytápění místností otevřenými koksovými ohni (v železných koších) není dovoleno.

(3) Přístroje a výrobní pomůcky, které vzláště obtěžují dělnictvo sálavým teplem, buďte, pokud je to technicky možné, isolovány proti sálání tepla.

(2) V závodech, kde z důvodů výrobních nelze pracovny vytápěti nebo v nichž je třeba zachovávati nižší teplotu, buďtež dělnictvu vykázány vhodné ohřívárny, anebo jim budiž dána jiná příležitost k ohřátí v pracovních přestávkách.

(1) Topné zařízení dílen nutno upraviti tak, aby zaručovalo náležité vyhřátí i při větších mrazech. S vytápěním budiž počato vždy včas před započetím práce, aby byly pracovny při nastoupení dělnictva již přiměřeně vyhřáty.

(1) V každé pracovně budiž pečováno o stejnoměrně rozdělený přívod dostatečného množství čerstvého vzduchu a o odvádění zkaženého vzduchu, při čemž třeba přihlížeti k tomu, aby dělnictvo nebylo obtěžováno průvanem nebo horkem nebo nedostatkem vlhkosti přiváděného vzduchu.

(2) V nejhořejších částech aspoň každého druhého okna buďtež zpravidla upravena větrací křídla, která by se dala táhly s podlahy sklápěti.

(2) Odssávaný prach, páry, plyny a pod. třeba odváděti a shromažďovati nebo ničiti tak, aby ani ovzduší budovy podniku netrpělo.

(1) Pracovny, kde je značný vývin prachu nebo kde vznikají škodlivé plyny nebo výpary, buďtež opatřeny odssávacím zařízením zachycujícím tyto zdraví škodlivé zplodiny pokud možno v místech jejich vzniku.

Odvádění výfukových plynů spalovacích motorů do stok není dovoleno; smějí však býti odváděny komíny, jež jsou v nečinnosti a jejichž spojitost s příslušnými topeništi je spolehlivě přerušena.
(1) Výfukové plyny ze spalovacích motorů umístěných v místnostech buďtež vhodnou úpravou zachyceny a odvedeny nad střechu.

(2) Výfuková trouba od motorů budiž ohnivzdorná a tam, kde prochází stěnami, stropem a střechou, ohnivzdorně isolována proti dřevěným částem budov; je-li v dosahu dělníků nutno učiniti vhodné opatření na jejich ochranu proti popálení. Do výfukového potrubí buďte podle potřeby vloženy tlumiče hluku.

(3) Podlahy takových prostor musí býti nepropustné a z takového materiálu, aby spadnuvší předměty nemohly na nich vyvolati jiskry.

(2) V takových místnostech nesmějí býti otevřené zdroje ohně nebo světla a není dovoleno stavěti spalovací motory.

(1) Prostory, v nichž jsou lehce vznětlivé, již při obyčejné teplotě vzduchu těkající látky, jako benzin, éter, sirouhlík a. pod. v množství přesahujícím 15 kg, anebo kde při užívání takových a jiných látek se mohou hromaditi nebo vyvíjeti hořlavé a výbušné plyny nebo páry v nebezpečné míře, buďte opatřeny zvenčí nápisem: „Nebezpečí požáru. Kouřiti a užívati otevřeného světla a zápalek se zakazuje. Nepovolaným přístup zakázán.“

(4) Pro elektrická zařízení v takových prostorách platí ustanovení části XIV předpisů ESČ (Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami, nebezpečnými výbuchy).

(1) Místnosti, v nichž se pracuje s látkami lehko zápalnými nebo podléhajícími snadno samovznícení, nebo v nichž se udržují k účelům výrobním vysoké teploty, smějí býti zřizovány zpravidla toliko v budovách přízemních; musí býti ohnivzdorně stavěny a opatřeny železnými dveřmi a okenicemi, které se dají zvenčí uzamknouti.

(2) Takové uzavření nemusí míti úpravny uhlí, mlýny na výrobu práškového uhlí, briketárny a kotelny, v nichž se jím topí.

(1) Výrobní pochody, při nichž vzniká neobyčejný hluk, větší množství prachu, plynů, výparů nebo oslňujícího světla, tepla, nebo se tvoří mnoho páry nebo mlhy a pod., buďte pokud možno umístěny ve zvláštních místnostech, oddělených od ostatních pracoven, aby bylo škodlivým vlivům vystaveno co nejméně dělníků.

(2) Základy lomozících strojů třeba vhodně isolovati nebo, je-li to nutno, stavebně odděliti.

(1) Místnosti skladní musí úpravou východů, schodů, osvětlením a větráním vyhovovati předpisům stavebního řádu i všem požadavkům bezpečnosti, které na ně nutno klásti se zřetelem na hmoty ve skladní místnosti uložené a na dělnictvo ve skladišti zaměstnané. Zejména buď též pečováno a to, aby ve skladištích jakýchkoli hmot a předmětů byly zachovány dostatečně široké volné příchody k jednotlivým částem a oddělením skladu a aby východy byly vždy snadno dosažitelné.

(3) Hmoty a předměty musí býti tak ukládány, aby se při skládání, odebírání nebo při braní zkoušek (vzorků) nemohly sesunouti. Podle potřeby buďte skladiště opatřena účelnými zařízeními zdvihacími a dopravními.

(2) Ve skladních místnostech, které jsou nad jinými místnostmi, budiž zřetelně vyznačeno největší dovolené zatížení v kilogramech na čtverečný metr; při hmotách sypkých budiž výše, do které smějí býti nasypány, vyznačena na stěnách nápadnou barvou.

(2) Vedle skladiště hořlavin budiž stále pohotově zásoba vhodných hasidel a příslušného náčiní k hašení (písek, popel, lopaty atd.) i bezpečných hasicích přístrojů.

(1) Zásoby tekutých hořlavých látek smějí býti chovány toliko v ohnivzdorných místnostech, které nesmějí ležeti pod pracovnami, a musí býti od nich odděleny a vydatně větrány. Podlaha jejich musí ležeti hlouběji než podlaha nebo úroveň prostor sousedících, nebo musí býti dveřní práh dosti vysoký, aby tekutá hořlavina nemohla ze skladiště vytéci. Taková skladiště buďtež nápadně označena.

(3) Těchto skladišť nesmí býti užíváno ani k ukládání látek jiných, ani k jiným účelům, a smí se do nich vstupovati jen s bezpečnostními lampami. Použije-li se elektrického osvětlení, musí odpovídati části XIV, předpisů ESČ. (Elektrická zařízeni v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem).

(4) Také při práci s prázdnými nádobami od tekutých hořlavých látek budiž dbáno největší opatrnosti se zřetelem na nebezpečí výbuchu. Tyto nádoby buďte ukládány pokud možno v uzavřených a dobře větraných prostorách nebo na ohrazených prostranstvích, jež třeba označiti nápadným nápisem, že se zakazuje kouřiti, zacházeti s ohněm a s otevřeným světlem a vstup nepovolaným.

(5) Ostatně platí pro ukládání tekutých hořlavých látek příslušná zákonitá ustanovení. O ukládání karbidu a výbušin platí pak příslušné zvláštní předpisy.

(1) Při vykopávání stavebních jam, základů a při zemních pracích vůbec budiž postupováno vždy směrem shora dolů, a to buď v nepřetržitém svahu, odpovídajícím pevnosti zeminy, nebo v témže svahu stupňovitě. Tvořiti nepažené strmé stěny vyšší než 1.50 m nebo dokonce převislé stěny a podkopávati je není dovoleno. Výjimku činí tunelování při stavbě kanalisací, vodovodů a při podobných pracích. Tu však nutno pokračovati tak, aby podkopávka byla zajišťována těsným, náležitě silným bedněním, spočívajícím na řádně sestrojených, dostatečně silných a pevných skružích, odpovídajících velikosti kopaného profilu a povaze půdy a od sebe vzdálených ne více než 1 m. Použije-li se k výkopu stavebních jam a při zemních pracích hloubících strojů, je dovoleno postupovati s výkopem i směrem zdola nahoru a tvořiti i vyšší nezapažené strmé stěny než 1.50 m až do maximální rýpací výšky použitého stroje. Při tom musí býti zabráněno vstupu zaměstnanců i jiných osob do nebezpečného prostoru u okraje výkopu i pod strmými stěnami. Zvláštní opatrnosti musí pak býti dbáno při konečné úpravě stěn stavební jámy a jejich zabezpečení podle dalších ustanovení.

(2) Svislé stěny vykopaných stavebních jam vyšší než 1.50 m buďtež zapaženy nebo vzepřeny. Nižší stěny musí býti zabezpečeny tehdy, není-li materiál dosti pevný, aby se sám udržel. Při sypkých zeminách a v místech, kde se vyskytuje voda nebo kde dlužno počítati se stálými a silnými otřesy půdy, zejména vlivem dopravního ruchu, třeba roubení zhotoviti z omítaných prken, těsně k sobě přiléhajících, aby materiál nepropadával, po případě nutno spodek bednění, spodek pažení a dno ještě utěsniti vhodnými látkami (slamou, mechem, pytlovinou a pod.). Vnikání povrchové vody do výkopů budiž podle možnosti zamezeno a spodní voda náležitě odváděna. Pažení musí vždy zachytiti tlak zemin, jenž při hloubení vzniká, a nutno tu již předem podle výsledku zkušebních sond určiti sílu pažení.

(3) Na vnější straně bednění u vypažení jam nesmí býti ponechána místa materiálem nevyplněná.

(2) Při zasypávání stavebních a základových jam smí se pažení odstraňovati postupně od spodu jen tou měrou, jak se jáma zasypává.

(1) Okraje strmých stěn výkopů musí býti obroubeny prkny na stojato, náležitě upevněnými, přesahujícími okolní terén alespoň o 20 cm, a musí zůstati v šířce nejméně 0.5 m (podle jakosti půdy, svahu a hloubky výkopu) prosty všeho zatíženi zemí, materiálem, povozy a pod. Jakékoliv stavební jámy, jakož i příkopy pro různá vedení (vodovod, kanalisaci a pod.), jsou-li hlubší než 1.50 m, buďte mimo to na volných stranách účelně zajištěny.

(1) Vedle dosavadních staveb, jsou-li mělčeji založeny nežli nová stavba, smějí býti nové základy, a zvláště výkop pro ně, prováděny toliko po částech, po každé o délce nejvíce 2 m a po předchozím nutném podepření, jakož i po odborném zabezpečení sousední budovy.

(2) Proti ulicím, cestám, dvorům a podobným místům smí se prováděti výkop pro základy jen po částech, při čemž třeba stěny zároveň řádně a bezpečně vypažiti. V úplné sypké zemině a v ohybech budiž zřizováno místo vodorovného pažení svislé, podle potřeby i hnané.

(3) Předchozí ustanovení o vykopávkách (§§ 129—133) neplatí při provádění rýh drenážních, vodovodních a podobných v nezastavěném území až do hloubky 1.80 m.

(2) Prkna položená přes výkopy, hromady zeminy, písku a pod. a sloužící pro chůzi nebo pro jízdu s ručními kolečky, musí býti dostatečně silná, na koncích řádně usazena a v místech nebezpečného prohnutí podepřena. Přejezdy přes příkopy hlubší než 1.5 m nechť jsou bezpečně ohrazeny.

(1) Do výkopu hlubšího než 2 m buďte postaveny podle potřeby žebříky k výstupu a sestupu.

(2) Dělníci pracující ve studních musí býti zabezpečeni záchrannými pásy a provazy a podle potřeby i lany k dávání návěští.

(1) Do studny, kanálu, starého uzavřeného podzemního prostoru a pod., smí se vstupovati teprve tehdy, bylo-li dozorcem zjištěno, že tam nejsou nahromaděny jedovaté, dusivé nebo třaskavé plyny.

(2) Kruhovité studniční šachty v písečné nebo nesoudržné půdě nesmějí býti prohlubovány bez roubení hlouběji než 1.5 m.

(1) Studniční a jiné podobné šachty pravoúhelníkového průřezu, pokud se nevyhlubují v pevné skále, musí býti za všech okolností přiměřeně roubeny, k čemuž nutno použiti omítnutých fošen náležité tloušťky a za vzpěry dřev vhodné síly. Dřeva lešení v studniční šachtě musí míti kromě dostatečné síly také potřebný podklad a musí býti zajištěna proti posunutí přibitím podložek, železných skob atd.

(3) Při provádění kruhovitých studen z hotových skruží ze železového betonu budiž bedlivě přihlíženo k tomu, aby veškeré skruže měly po celou dobu provádění výkopu přesně svislou polohu. Vyšinuté skruže musí býti znovu správně usazeny nebo nahrazeny jinými.

(4) Hloubka podkopání základní skruže nesmí činiti více než 20 cm. Aby skruže řádně dosedly, buďtež podle potřeby shora zatíženy.

(1) Při zakládání studně musí se započíti s uložením věnce a s vyzdíváním studny již při hloubce 2 m. Se zděním budiž tak pokračováno, aby horní plocha zdiva byla stále alespoň 80 cm nad úrovní okolního terénu, aby bylo zabráněno pádu dělníků do hloubené jámy.

(2) Šachtové studny hloubené rypadly a vrtáním s povrchu, a do nichž se nevstupuje, nevyžadují vyroubení.

(1) Žebříky, jichž se používá ke vstupu do studničních šachet, musí býti upevněny, podle potřeby i na několika místech.

(3) Při hloubení studní výbušinami smějí se střelné rány odpalovati jen s povrchu, a to osobou, která je dole nabíjela.

(2) Bylo-li při vyhlubování v nevyroubených studničních šachtách použito výbušin, buďte studniční stěny po trhání pečlivě prohlédnuty, uvolněné části strženy a stěny podle potřeby zabezpečeny.

(4) V studničních šachtách budiž pečováno o stálé větrání. Zvláště nutno větrati po delších pracovních přestávkách (po neděli) a po odstřelování.

(2) Ve studni ční šachtě budiž ve výši člověka zřízen ochranný kryt, pod který při vytahování a spouštění materiálu musí vstoupiti dělníci pracující dole, aby byli chráněni před padajícími předměty.

(1) Ohlubeň studny budiž pečlivě ohrazena, aby do ní nepadali lidé, vykopané i stavební hmoty a pod., a kromě toho opatřena částečným krytem z fošen pro dělníka obsluhujícího výtah, aby na ně mohla býti stavěna těžná nádoba. Vybraná půda, materiál, nářadí atd. nesmějí býti ukládány blíže 1.50 m od okraje studny.

(3) Zához vyzdívky musí býti po slabých vrstvách pevně upěchován.

(1) Při vyzdívání studny smí se při vodorovné poloze obedňovacích fošen odstraniti najednou po každé jen jedna fošna, a to teprve tenkráte, když zdivo bylo pevně doplněno až k dolní hraně této fošny. Je-li při velmi sypké půdě, drobině atd. odstranění také jen jediné obedňovací fošny nebezpečné, nesmí býti zapažení studny na celou výši sypké vrstvy vůbec odstraněno a prostor mezi zdivem a pažením musí býti zasypán.

(2) Nežli se při hnaném pažení odstraní pažící fošny, musí býti zdivo zaházeno až k nejbližšímu vodorovnému věnci.

(1) Jámy na vápno a jiné prohlubně na staveništi, jako vchody ke sklepům, osvětlovací šachty, příkopy, stoky, studniční šachty, nádržky atd., buďte bezpečně přikryty nebo, nelze-li jich zakrýti, tak pevným zábradlím ohrazeny, aby osoby nemohly do nich spadnouti.

(2) Jámy na hašení vápna, misidla na maltu, na beton a podobné prohlubně buďte umístěny tak, aby nepřekážely chůzi a dopravě a aby osoby při nich zaměstnané nebyly ohroženy předměty padajícími s lešení nebo se stavby. Podle potřeby budiž nad ohroženými dělníky zřízena ochranná střecha.

(1) Každé lešení musí býti se zřetelem k předpokládanému zatížení a k způsobu a druhu prací, které na něm budou prováděny, postaveno za odborného vedení a dozoru patřičně pevně, bezpečně a dostatečně široké a musí býti stále udržováno v tomto stavu.

(5) Přístup zaměstnanců na lešení, sestup s něho a spojení mezi podlažími lešení musí býti zajištěny bezpečnými schody, rampami nebo zajištěnými žebříky tak, aby se po nich mohlo vystupovati na lešení a na pracovní místo toliko od podlaží k podlaží.

(4) Styk prken musí býti upraven buď na dvou nosnících, položených vedle sebe, nebo na jednom nosníku, při čemž prkna musí přesahovati nosník nejméně o 20 cm. Prkna musí býti zajištěna proti posunutí. Nahrazovati podlahu dvojitě položenými slabšími prkny, t. zv. topinkami, není dovoleno. Při lešení o několika podlažích musí býti zřízena těsná podlaha nejen na podlaží, kde se pracuje, nýbrž i na podlaží bezprostředně nižším.

(3) Ve všech patrech lešení, kde se pracuje nebo kam musí zaměstnanci vstupovati, musí býti zřízena těsná podlaha ze zdravých, omítaných prken o rozměrech vyhovujících předpokládanému zatížení. V žádném případě nesmí se však použiti prken slabších než 2,6 cm. Pro výpočet normálního pracovního lešení jest vzíti za podklad zatížení alespoň 300 kg na 1 m² podlahy; při lešení, která mají sloužiti jen k provedení omítek, nebo při lešeních ochranných jest počítati se zatížením alespoň 150 kg na 1 m². V každém případě jest však nutno počítati se zatížením osamělým břemenem nejméně 120 kg na jednotlivá prkna.

aa) Všeobecná ustanovení.

(1) Lešení smějí býti zatížena pokud možná jenom stejnoměrně a přiměřeně své únosnosti a způsobu své stavby. Zejména, nutno se vyvarovati přílišného soustředění, materiálu a osob na jednom místě. Materiál skládaný na lešení nesmí překážeti ani chůzi, ani dopravě. Shazovati břemena jakož i seskakovati na lešení hlouběji položená, se zakazuje. Stavební a lešenový materiál nebo jiné předměty smějí se s lešení shazovati na zem toliko výjimečně a jen do řádně ohrazené nebo hlídané prostory.

(3) Materiál potřebný k lešení budiž dodán vždy v náležitém množství a bezvadné jakosti. Používání litých hřebů se nedovoluje. Skoby, jichž se používá při stavbě lešení, buďtež vždy tak zaráženy, aby byly namáhány na tah a nikoli na tlak.

(2) Součástky použité při stavbě lešení a výtahů (štenýře, sloupy, lyžiny, nosníky, vzpěry, ocelové trubky, patentní závěsy, spojky všeho druhu, skoby, šrouby, kotvy, podložky a podložné desky, prkna, žebříky, provazy, lana, řetězy, kladky, kladkostroje, zdvihadla a jiné) musí býti před postavením lešení prohlédnuty osobou, oprávněnou k provádění stavby, nebo dozorcem, ustanoveným touto osobou, aby zjistila, zda jsou bezpečné. Použité dříví musí býti zdravé, o rozměrech vyhovujících očekávanému zatížení lešení. Veškeré součástky lešení musí vyhovovati příslušným předpisům pro bezpečné jejich použití. Vyčnívající hřebíky je nutno odstraniti ještě před dopravou součástek lešení na staveniště, vždy však před jejich dalším upotřebením, jakož i při bourání lešení.

(2) Upevňovati lešení na okapní žlaby, odpadní roury, okenní rámy, hromosvody a jiné nepevné předměty se zakazuje.

(6) Podlaha každého lešení vyššího než 1,90 m musí býti na volných stranách opatřena plným ohrazením z prken nebo alespoň dvoutyčovým 1,1 m vysokým, dostatečně pevným zábradlím. Na okraji musí býti obroubena na stojato připevněným prknem alespoň 25 cm širokým (záklopkou), aby osoby, materiál, nástroje a jiné věci byly zabezpečeny před pádem s lešení. Toto ohrazení nebo zábradlí musí býti připevněno z vnitřku ke štenýřům, sloupcům nebo podobně. Na koncích podlah musí býti ohrazení upraveno nad posledním příčníkem lešení, aby bylo zabráněno vstupu pracujících na konce podlahových prken, přečnívajících lešení.

(2) Nezatížené podlahy na vysokých lešeních volně stojících (na lešení věží a pod.) buďtež zabezpečeny proti stržení větrem.

(1) Při velikém zatížení nebo neobyčejné výši musí býti použito lešení náležitě zesílených, svázaných, sešroubovaných nebo jinak k tomu účelu sestavených za odborného dozoru.

(5) Řádné pracovní lešení nebo ochranné lešení je nutno postupně zřizovati obdobně podle odstavců 2 a 3 také při provádění nosné konstrukce ze železového betonu, a to i v případě, že se práce železobetonářské zadávají odděleně od prací zednických. Není-li možno při montáži železné kostry postaviti zároveň řádné pracovní lešení, je třeba podle postupu stavby zřizovati ochranná lešení nebo provésti zajištění obdobně podle ustanovení odstavců 2 a 3.

(4) Prostor kolem stavby, ohrožený pádem předmětů, musí býti bezpečně ohrazen. Pokud tento prostor není bezpečně chráněn proti padajícím předmětům, nesmí se ho používati ke skládce materiálu a k pomocným nebo jiným přípravným pracím a přístup do něho musí býti zakázán nápadnými, dobře viditelnými vyhláškami. Nad místy kde se chodí nebo se dopravuje materiál, a nad chodníky ulic a pod. musí býti zřízena na ochranu proti padajícím předmětům v potřebné výši nad zemí ochranná střecha s mírným sklonem k budově nebo ulici a s ochranným prknem na vnější straně.

(3) Pro zabezpečení zaměstnanců a jiných osob proti pádu a k zadržení padajícího materiálu musí se při zdění z vnitřku stavby zříditi ochranné lešení (vysunuté podle § 154, sloupové, žebříkové a pod.). Podlaha ochranného lešení má býti podle postupu stavby zpravidla zřizována v úrovni nejblíže nižší podlahy budovy pod pracovním místem, nesmí však býti pod úrovní podlahy pracovního místa hlouběji než 3 m a musí sahati až ke zdi. Jiných způsobů než ochranných lešení, na příklad posuvných ohrazení a pod., je dovoleno použiti jenom po předchozím souhlasu ministerstva průmyslu.

(2) Není-li se zřetelem ke způsobu stavby nutno zříditi vnější pracovní lešení, je dovoleno prováděti stavbu vnějších zdí z vnitřku budovy (přes ruku). Při tom musí býti zeď vyvedena vždy alespoň do výše 50 cm nad úroveň podlahy každého pracovního místa, z něhož se má zdíti přes ruku, není-li v její úrovni zřízena podlaha ochranného lešení. Podnikatel je povinen tento pracovní způsob oznámiti alespoň 14 dnů před zahájením stavby příslušnému revírnímu báňskému úřadu.

(1) Lešení musí býti zpravidla zřízeno na všech volných stranách stavby podle polohy, druhu a způsobu stavby i prováděných prací tak, aby byly náležitě zajištěny jak bezpečnost zaměstnanců na stavbě, tak i kolemjdoucích osob.

(2) Styk lyžin musí býti upraven vždy přímo nad sloupcem a musí býti podložen krátkým trámcem nebo přiměřeně silnou fošnou.

(1) Štenýře a sloupce musí míti mírný sklon k průčelí stavěného domu a pevnou opěru zakopáním a upěchováním i uklínováním do země alespoň do hloubky 1 m, nebo u sloupců řádným připevněním na dřevěnou podložku, aby se nemohly ani zatlačovati do země, ani uhnouti na stranu. Zemina kolem štenýřů a sloupů budiž i vrchem tak upěchována, aby dešťová voda nemohla vsakovati do zasypené jámy a promáčeti půdu pod štenýři. Jednotlivé, nebo i na sebe narovnané cihly a pod. nesmějí nikdy sloužiti za podklad sloupcům, štenýřům, nosníkům, kozám, žebříkům atd.

(2) Vzájemná vzdálenost a síla jednotlivých štenýřů a sloupců řídí se podle očekávaného zatížení a rozměrů nosných vodorovných trámů na ně uložených. Spojení štenýře se sloupcem lyžinami a jinými součástkami musí býti upraveno náležitě pevně. Nahrazovati sloupky smyčkami z provazu nebo drátu anebo skobami není přípustné.

(1) Nastavování štenýřů při lešeních vyšších nechť se děje alespoň v nejvyšším patře použitím příložky, přečnívající styk štenýřů nebo sloupů v náležité délce na obě strany a náležitě přitažené na obou koncích. Styk štenýře nebo sloupku průběžného má býti umístěn ve vzdálenosti nejméně 1 m nad lyžinou nebo pod ni. Nahrazovati železné skoby ke spojování štenýřů a sloupků s lyžinami hřebíky se zakazuje.

bb) Štenýřová a sloupová lešení.

(3) Příčné trámce, zapuštěné na jednom konci do zdiva, musí ležeti v délce alespoň 15—20 cm na pevném podkladu a musí býti zajištěny proti vytažení ze zdi nebo pootočení uklínováním nebo podobným způsobem.

(4) Příčníky, směřující proti otvoru ve zdi, musí býti položeny na výměny, které nutno podle potřeby náležitě podepříti, ztužiti a zajistiti proti jakémukoliv posunutí.

(1) Lešení musí býti zabezpečena náležitým způsobem (zakotvením dovnitř stavby, zavětrováním) proti každému posunu. Zavětrování musí býti upevněna na štenýřích nebo sloupech a uspořádána úhlopříčně přes celé lešení nebo alespoň střídavě v každém druhém nebo třetím poli přes celou výšku a šířku lešení. Jest zakázáno zavěšovati na skoby, tedy bez řádných podpor, podlahy, na které vstupují osoby nebo se skládá materiál.

(2) Podlaha lešení musí býti široká nejméně 2 m, a pokud se na ní zřídí pomocná lešení, nejméně 3 m. U lešení ochranných nebo používaných jen k provádění omítek, obkladů stěn a k podobným lehčím pracím musí býti podlaha nejméně 1,50 m široká. V obou případech musí podlaha sahati ke zdi nebo k vnitřním štenýřům nebo sloupcům.

(3) Jde-li o sloupová lešení, může se pro položení podlahy použiti páru nosníků z prken alespoň 5 cm silných, která jsou připevněna na obou stranách sloupů dvěma šrouby silnými alespoň 20 mm s matkami a procházejícími oběma nosníky a sloupem. Není dovoleno, aby prkna byla připevňována jen hřeby, skobami nebo pod.

(3) Kozy na vysunutých lešeních musí býti postaveny a upevněny tak, aby byly zajištěny proti posunutí a převrácení.

(2) Trámy (krakorce) pro vysunuté lešení musí býti uvnitř budovy obzvláště bezpečně vzepřeny po případě svázány s trámovím a zajištěny proti každému posunutí a vyražení. Navenek nutno krakorce alespoň ob jeden opříti o zeď dostatečně silnými vzpěrami. Těchto vzpěr není potřebí jen tehdy, je-li použito krakorců zvlášť silných, které jsou v uložené části dostatečně dlouhé a které jsou se stropní konstrukcí pevně spojeny tak, že tvoří se stropnicemi jeden statický celek. Nejkrajnější prkno podlahy budiž dobře připevněno ke každému krakorci. Vysunuté lešení musí býti s volných stran ohrazeno podle ustanovení § 146, odst. 6.

(1) Vysunuté lešení, kterého se použije jako řádného pracovního lešení, musí býti nejméně 2 m široké; má-li se na něm zříditi pomocné lešení, musí býti alespoň 3 m široké. Jen u vysunutých lešení ochranných (§ 147, odst. 3) jest přípustna šířka nejméně 1,50 m.

cc) Vysunutá (vysazená) lešení.

(4) Upevnění vystrčených trámů, nosných konstrukcí i podlah vysunutých lešení a upevnění pomocných lešení na nich postavených musí býti denně prohlédnuto.

(3) Žebříková lešení a jejich upevnění (zakotvení) musí býti prohlédnuta každodenně před započetím práce.

(2) Neposkytuje-li lešení samo o sobě bezpečný výstup a sestup, nutno za tím účelem upraviti zvláštní žebříky od patra k patru.

(1) Z venku musí býti podlahy žebříkových lešení ohrazeny ochranným dvoutyčovým, dostatečně pevným zábradlím a záklopkou. Dřevěná zábradlí musí míti průřez nejméně 3 X 12 cm. Je-li prostora mezi lešením a budovou širší než 30 cm, je nutno lešení také s této strany zabezpečiti stejným způsobem.

(3) Použije-li se lešení na širokých žebřících jako ochranného lešení, musí míti podlahy alespoň 1,20 m široké a podlaha ochranného lešení nesmí býti pod úrovní podlahy pracovního místa hlouběji než 2 m. Žebříková lešení, použitá jako ochranná lešení, musí býti buď do země zapuštěna nebo přichycena ke sloupům zaraženým do země a musí býti podle postupu stavby postupně zachycována do budovy tak, aby poslední zachycení (zakotvení) nebylo hlouběji než 1 m pod horní podlahou. Podlahu lešení je nutno zříditi tak, aby sahala blízko ke stěně, aby osoby nebo materiál byly zabezpečeny před pádem s lešení.

(2) Podlaha lešení pro omítky, zřízeného ze širokých žebříků, musí býti nejméně 120 cm široká, na žebříkových dvojicích však nejméně 150 cm. K položení podlahy lešení na žebříkových dvojicích musí se vsunouti mezi štěříny každého žebříkového páru dva nosníky z prken alespoň 16 cm vysokých a 4,5 cm silných, sahajících až k budově. Nosníky musí spočívati na příčlích s tyčového železa alespoň 22 mm silného, býti přichyceny bezpečně ke štěřínům svorníky, provazy a pod., zajištěny proti překlopení a přečnívati příčle alespoň o 10 cm. Podlahy lešení na žebřících smějí býti nad sebou vzdáleny nejvýše 2 m.

(1) Lešenová prkna musí býti náležité síly a o takové šířce, aby prostor mezi štěříny byl prkny vyplněn. Při vzdálenosti podpor do 3 m musí býti prkna silná alespoň 4 cm, při větší vzdálenosti podpor alespoň 5 cm. Prkna musí ležeti spolehlivě na příčlích nebo podporách a musí býti náležitě upevněna. Na obou stranách musí podlaha přečnívati žebříky nebo podpory nejméně o 20 cm a na konci lešení nejvýše o 50 cm. K rozšíření podlahy mimo žebřík, a to nejvýše o 45 cm, je možno použiti speciálních konsolových nosníků, které musí býti neposuvně spojeny se štěříny a musí býti u úzkých žebříků z tyčového železa nejméně 22 mm silného, u širokých žebříků nejméně 26 mm silného. Konsoly smějí býti umístěny jen mezi žebříkem a budovou.

(2) Spojení žebříkového lešení s budovou (zakotvení) musí se provésti v každém patře bezpečným a trvanlivým způsobem u všech žebříků, zvláště u žebříků krajních a rohových, a to ve svislém směru ve vzdálenostech nepřesahujících 3,50 m. Je třeba se také postarati o řádné podélné ztužení lešení.

(1) Jde-li o nastavování žebříků, musí základní žebříky přesahovati alespoň o 2,5 m a nástavné alespoň o 1,5 m a mezi sebou býti náležitě spojeny (železnými háky a spojkami, šrouby, provazy a pod.). Příčle, použité k zavěšení a spojení žebříků při nastavování, musí býti výhradně z tyčového železa nejméně 22 mm silného, u širokých žebříků nejméně 26 mm silného.

(4) Ke zřízení lešení z žebříkových dvojic se smí použiti jen základních žebříků. Dva žebříky souběžně postavené s lícem budovy (žebříkové dvojice, páry) musí býti ve svislé rovině křížem vyztuženy a vždy dvě sousední souběžně postavené žebříkové dvojice (lešenové pole) musí býti zavětrovány na vnitřní i vnější straně. Osy žebříků smějí býti od sebe vzdáleny v podélném směru nejvýše 3 m a v příčném směru nejvýše 2 m.

(3) Žebříky se nesmějí stavěti přímo na zem, dlažbu a pod., nýbrž se musí zapustiti přiměřeně hluboko do země nebo připevniti ke sloupům Napuštěným do země; oba štěříny musí býti vždy podloženy dostatečně silným prknem. Kde nelze zapustiti žebříky do země, je nutno postaviti je na pevný podklad tak, aby oba štěříny žebříků spočívaly na podkladu stejnoměrně plnou tíhou, a je nutno vhodným upevněním zabrániti jejich sklouznutí s podložky. Na horních koncích musí býti žebříky bezpečně a trvanlivě upevněny. Použije-li se k tomu vysunutých trámců, musí býti tyto trámce náležitě zakotveny. Vzdálenost žebříků nesmí býti zpravidla větší než 3 m, v žádném případě však nesmí činiti více než 4 m. Nejvyšší dovolené zatížení jednoho pole lešení na úzkých žebřících je 150 kg, na žebřících širokých nebo na žebříkových dvojicích nejvýše 350 kg. Zásoby malty, nářadí a pod. musí býti ukládány jen v blízkosti žebříků. Při styku lešení na rozích musí býti postaveny rohové žebříky.

(2) Žebříky musí míti náležitě silné štěříny a příčle z rovně rostlého, zdravého dřeva, pokud možno prostého suků. Základní (spodní, zesílené) úzké žebříky a široké žebříky musí míti na horním konci štěřínů průřez alespoň 10X5 cm a nástavné (horní, slabší) úzké žebříky aspoň 8X4 cm. Příčle, které nesou podlahy, musí býti z tvrdého dřeva a u úzkých žebříků nejméně 2,5 cm široké a 5 cm vysoké, u širokých žebříků na koncích nejméně 2,5 cm široké a 11 cm vysoké a uprostřed nejméně 4,5 cm široké a 11 cm vysoké; jsou-li z tyčového železa, musí býti nejméně 22 mm silné u úzkých žebříků a nejméně 26 mm silné u širokých žebříků. Příčle musí býti ve štěřínech pevně vetknuty a železné příčle musí býti zajištěny proti samovolnému vysunutí. Nosné příčle nesmějí býti od sebe vzdáleny více než 2 m. Nástavných žebříků se smí použiti jako základních žebříků jen pro zřízení takových lešení, jejichž nejvyšší pracovní podlaha není výše než 8 m nad zemí. Pro lešení vyšší než 25 m musí se použiti pro jejich dolní polovinu jen základních žebříků.

(1) Lešení, zřízených na úzkých žebřících, se smí použiti toliko k pracím, které vyžadují nepatrného množství materiálu, jako na př. při opravách omítek, natírání, barvení a podobných pracích, Pro nové omítky, jejich větší opravy, obklady vnějších stěn budov nebo obnovu celých jejich fasád, musí se použití, lešení, zřízených ze širokých zesílených žebříků nebo ze žebříkových dvojic (párů). Vzdálenost vnitřních stran štěřínů úzkých žebříků musí býti nejméně 35 cm, u širokých žebříků nejméně 80 cm.

dd) Žebříková lešení.

(3) Největší počet dělníků, kteří smějí prodlévati na zavěšeném lešení, jakož i ostatní jeho zatížení buďtež trvale a bezpečně vyznačeny na kleci, právě tak jako nejmenší přípustná síla závěsných provazů, řetězů nebo závěsných tyčí.

(2) Upevnění závěsných lan na vysunutých konstrukcích (trámech) budiž takové, aby nebylo možné sesmeknutí nebo posun závěsů. Při zavěšených montážních lešeních lze upotřebiti místo provazů též řetězů nebo neohebných železných tyčí o dostatečné pevnosti.

ee) Zavěšená lešení.

(1) Zavěšená lešení jsou přípustná jen pro menší opravné práce na budovách již stojících, na př. pro opravy omítek, natírání a barvení. Taková lešení smějí býti zavěšena jenom na náležitě silných a bezpečně upevněných vysunutých trámech bezvadnými provazy.

(3) Prodlužovati klece se nedovoluje. Rovněž jich nesmí býti používáno za opěry jiných lešení.

(2) Zavěšené lešení budiž zabezpečeno vhodným způsobem proti kývání a opatřeno s volných stran pevným a nejméně dvoutyčovým nebo mřížovým zábradlím. Závěsné háky zavěšených lešení musí býti opatřeny uzávěrou, aby se zabránilo vysmeknutí provazu a pod.

(1) Každé strojní výtahové zařízení na zavěšených lešeních musí býti opatřeno rohatkou se západkou a brzdou, není-li postaráno o ústrojí samosvorné, zabraňující náhlému nebo nežádoucímu spouštění lešení. Každé ozubené soukolí musí býti zakryto ochranným krytem.

(4) Zavěšená lešení a příslušné závěsné provazy, řetězy a pod., musí býti přezkoušeny před každým upotřebením. Upevnění vystrčených trámů pro lešení musí býti denně prohlédnuto.

ff) Lešení na kozách.

(3) Kozy buďte na lešení tak postaveny, aby zbyl dostatečný prostor k dopravě materiálu. Stavěti kozy na sebe, aby byla zvýšena podlaha štenýřového nebo vysunutého lešení, se nedovoluje.

(2) Podlaha lešení na kozách nechť jest 1.5—2 m široká. U lešení na kozách, 1.9 m vysokých (sáhových) nebo vyšších budiž podlaha na okraji obroubena prknem na stojato; mimo to třeba zříditi s volných stran ještě pevné zábradlí.

(1) Pro výstup dělníků na kozové lešení a pro jejich sestup s něho musí býti vždy po ruce dostatek přiměřených žebříků. Šplhati na lešení po nohách koz a seskakovati s lešení se nedovoluje.

(3) Stavějí-Ii se kozy na zemi, budiž pečováno o dostatečně pevný podklad. Kozy postavené na lešení nesmějí nikdy státi na nekrytých trámech, nýbrž musí spočívati na těsné, náležitě silné a neposuvné podlaze.

(2) Lešení na kozách musí býti po délce (rovnoběžně se zdí) náležitě vyztuženo, aby bylo znemožněno podražení koz při dopravě materiálu a pod.

(1) Kozového lešení jako hlavního smí býti používáno jen při stavbě přízemních budov. Kozy lešení musí býti ze silného zdravého dřeva nebo z jiného únosného materiálu. Trup dřevěných koz nechť jest spojen s nohami na čepy nebo pláty a šrouby; nohy musí býti mezi sebou, a s trupem řádně ztuženy.

gg) Skružová lešení.

(1) Skružové lešení musí býti podle zatížení odborně zřízeno a tak postaveno, aby se před odstraněním mohlo odlehčiti. Při jeho rozebrání třeba postupovati s největší opatrností za odborného řízení.

(2) Výstupy a pracoviště na lešení buďte přiměřeně zabezpečeny.

(3) Svislé trubky musí býti zajištěny proti zatékání vody dovnitř a stejně jako ostatní konstrukční materiál chráněny proti poškození vlivem počasí nebo působení malty.

(5) Výrobce musí kupci nebo uživateli lešení vydati potvrzení, že dodané konstrukční části lešení vyhovují příslušným předpisům nebo normám, po případě, že části odpovídají schválenému typu, a vydati mu poučení o stavbě lešení se zřetelem k jeho statickému výpočtu a stabilitě.

(4) Lešení musí býti náležitě ztuženo ve směru podélném i příčném a jako celek bezpečně zakotveno dovnitř stavby.

(1) Jako součástek lešení (sloupů, podélníků, příčníků a pod.) smí býti použito jen ocelových bezešvých trubek o nejmenším vnějším průměru 48,25 mm, vyhovujících příslušným normám Československé společnosti normalisační. Pro spojení součástek lešení jakož i pro nastavování musí býti použito jenom spojek a vložek schváleného typu. Rovněž musí býti postaráno o bezpečné vzájemné spojení kovových a dřevěných součástek (lyžin, příčníků atd.), pokud se jich při trubkovém lešení použije.

hh) Lešení z ocelových trubek.

(6) Při stavbě lešení musí býti přesně dbáno pokynů, daných výrobcem, jakož i zvláštních úředních předpisů, vydaných pro stavbu a užívání těchto lešení.

(2) Aby trubky, jichž se použije jako sloupů, nebyly zatlačeny do země, musí býti opatřeny železnými patkami. Patky musí býti neposuvně uloženy na pevné podložky tak, aby se zatížení rozložilo na dostatečně velikou plochu. Je zakázáno podkládati cihlami, špalíky nebo prkny trubky, kterých se použije jako sloupů.

(2) Příčle musí býti od sebe vzdáleny asi 33 cm a ve štěřínech pevně vetknuty nebo tak upevněny, aby se neotáčely, ani když seschnou. Poškozené buďte nahrazeny ihned novými. Není dovoleno nahrazovati chybějící nebo poškozené příčle železnými pruty a přibitými nebo přišroubovanými latěmi bez zapuštění. Zapuštěním latí nesmí se pevnost žebříku nebezpečně zmenšiti.

(3) Žebříky delší než 6 m musí býti kromě krajů ještě na jiných místech, vzdálených od sebe nejvýše 4 m, staženy plochými příčlemi nebo železnými svorníky, aby se nemohly rozdvojiti.

(1) Žebříky, jichž se používá na stavbách, musí býti odborně zhotoveny ze zdravého, rovného dřeva, náležitě silného. Užívati železných žebříků se dovoluje. Než se žebříků upotřebí, je třeba se přesvědčiti o jejich bezpečnosti. Shledané vady buďte ihned odstraněny.

(1) Žebříky musí býti tak dlouhé, aby přesahovaly podlahu patra, ke kterému vedou, alespoň o 1 m ve směru žebříku.

(3) Žebříky smějí býti postaveny toliko na pevný základ, nikdy ne na bedny, cihly nebo podobné nejisté podložky. Kromě toho musí býti dobře upevněny, aby nemohly ani uklouznouti, ani se převážiti. Na lešení nutno žebříky postaviti na prna náležité síly a připevniti skobami. Nikdy nesmí žebřík, pokud se ho používá jako komunikačního prostředku, vésti k jednotlivým trámům nebo fošnám.

(2) Při vysokých patrech nebo při veliké délce žebříků musí býti žebříky pevně ztuženy proti prohnutí a postrannímu pohybu.

(4) Užívá-li se žebříků stojících mimo lešení a vedoucích přímo k některému patru, musí býti postaráno o dostatečně široký, bezpečný přístup a výstup.

(2) Žebříky nesmějí býti stavěny k okraji lešení ani nesmějí státi nad sebou tak, aby padající předměty mohly zasáhnouti dolejší žebřík. Lezné otvory v podlahách pro žebříky nutno mimo přístup k nim ohraditi pevným zábradlím.

(1) Zřídí-li se u staveb vyšších než jednopatrových spojení mezi poschodími žebříky, musí býti postaveny, jde-li o více než deset dělníků, vždy alespoň dva žebříky, jeden pro vystupování, druhý pro sestupování, a to pokud možno tak, aby se osoba při přechodu s žebříku na žebřík v témž směru obracela po každé na tutéž stranu.

(2) Dvojité žebříky (malířské a stupňové) musí býti zabezpečeny náležitě upevněnými provazy, řetězy, dráty nebo pod. tak, aby se nemohly nebezpečně rozevříti.

(1) Je-li nutno žebříky nastaviti, musí býti kromě náležitého ztužení vždy tak spojeny, aby horní žebřík byl svým širším koncem aspoň na délku 1—1.5 m přivázán na dolní žebřík bezvadnými konopnými provazy, nebo upevněn železnými objímkami (třmeny). Takovéto prodlužování žebříků lze připustiti jen výjimečně a při nepatrném zatížení. Nastavování žebříků latěmi prostě přibitými je nepřípustné.

(1) V prostorách s hladkou podlahou a na schodech musí býti žebříky při práci zvlášť zabezpečeny proti uklouznutí.

(5) Paty žebříků nutno vždy zabezpečiti proti sklouznutí.

(4) Při všech pracích, jež se vykonávají se žebříků jen opřených ve výši větší než 5 m, jako při čištění oken, štítů a pod., musí žebříky držeti silná osoba.

(3) Žebříků se nesmí používati k pravidelné dopravě břemen a nesmí se jich také použiti jako přechodů, pracovišť a pod.

(2) Pojezdných vysunovacích žebříků možno použiti jen k menším opravám a čištění, jsou-li dělníci na nich pracující opatřeni lanem a ochranným pásem s bezpečnostním hákem.

(2) Rampy buďte založeny pokud možno široké, aby se na nich mohly dvě osoby pohodlně vyhnouti, a buďte tak pevné, aby se pod přecházejícími osobami neprohýbaly značnější měrou. Stoupání ramp má býti pokud možno ve sklonu 1: 3 nebo menší, nesmí však nikdy býti větší než 1 : 2.

(1) Není-li po ruce hotových schodů, budiž na každé stavbě upravena aspoň jedna bezpečná rampa (stoupadlo, chodba). Při rozsáhlých stavbách budiž zřízeno takových ramp více.

(3) Plocha, po které se vystupuje, nechť je po šířce ve vzdálenosti kroku opatřena stupátkovými lištami. Je-li plocha rampy kluzká, musí býti posypána popelem, pískem nebo podobnými hmotami. Podlahová prkna musí býti k podporám pevně přibita.

(4) Na každé rampě musí býti zřízeno na vnější straně a u oken i dveřních otvorů, vedle nichž je rampa vedena, pevné zábradlí, jaké je předepsáno k ohrazení lešeňových podlah. Odstává-li rampa od zdiva více než 40 cm, musí býti taková zábradlí zřízena též podél celé její vnitřní strany.

(5) Rampy a schody, po nichž se pravidelně dopravují břemena, musí míti v každém poschodí odpočívadla, na něž by se břemena mohla postaviti.

(1) Při stavebních pracích smí býti užíváno kromě řetězů toliko ohebných konopných provazů a bavlněných nebo drátěných lan.

(2) Bezvadnost a únosnost provazů, lan a řetězů budiž zjišťována před každým jejich použitím odbornou prohlídkou. Chatrné nebo jinak poškozené řetězy a provazy buďte ihned řádně opraveny nebo vyměněny.

(3) Řetězy a provazy nedostatečně únosné pro daná břemena buďte vyloučeny z užívání.

(5) Nastavování a spojování ocelových lan a úprava ok na lanech dějž se zvlášť bezpečně. Spojování lan jednoduchými uzly jest nepřípustné.

(4) K vytahování nebo spouštění materiálu těžnými nádobami nesmí býti použito řetězů nebo provazů s jednoduchými háky, nýbrž s háky bezpečnostními (dvakrát ohnutými, s bezpečnostními kroužky, karabinkami a pod.).

(6) Při dopravě ostrohranných předmětů, vázaných do provazů, lan nebo řetězů, dlužno zabezpečiti hrany vhodným obalem, aby se zabránilo sesmeknutí provazu, lana nebo řetězu a jejich prodření.

(7) Uvazování břemen k vytahování, spouštění nebo k jiné dopravě buď svěřeno jen zkušeným osobám.

(3) Obsluhovati vytahovadla a zdvihadla smějí jen zkušení dělníci.

(2) Při výtazích nutno zříditi bezpečné stanoviště pro obsluhujícího dělníka, a to tak, aby mohl pozorovati dopravu břemene výtahem.

(2) Dráha výtahů na materiál (paternosterů, můstkových neb plošinových výtahů, konsolových výtahů upevněných na sloupech, zdviháků s těžnou nádobou, rumpálů s těžnými nádobami a pod.) musí býti po celé výšce až k zemi obedněna nebo olaťována na způsob šachty tak hustě, aby dopravovaný materiál nemohl vypadnouti. Vynechány mohou býti jen otvory o nejmenší nutné výšce pro nakládání a vykládání.

(3) Tyto otvory buďte zabezpečeny proti spadnutí osob nebo materiálu s lešení do výtahové šachty, proti nebezpečnému nahlížení do ní a proti vstupu pod dopravované břemeno. Otvory musejí býti stále dobře osvětleny.

(4) U můstkových výtahů buďte uzávěry otvorů šachty zařízeny na samočinné uzavírání alespoň při zemi a podle postupu stavby vždy v nejvyšším patře. Otvory v mezipatrech, kde se nevykládá nebo nenakládá, musí býti stále a bezpečně uzavřeny.

(1) Pro dorozumívání dělníků, zaměstnaných u výtahů v jednotlivých patrech, s řidičem výtahu budiž zřízeno účelné zvukové nebo světelné signální spojení.

(2) Zakazuje se používati výtahů na materiál k dopravě osob, nakláněti se do výtahové šachty nebo vstupovati na výtah, není-li ve své poloze tak bezpečně zajištěn, že nemůže sjeti, ani kdyby se uvolnilo nosné lano.

(3) U každého nakládacího nebo vykládacího otvoru šachty budiž tento zákaz zřetelně a čitelně vyznačen. Je-li nutno, aby dělníci vstupovali při vykládání materiálu z klece na její podlahu, musí klec spočívati na stavítkách, nebo musí býti podložena nebo vzepřena, aby při práci na kleci nevisela jen na laně.

(1) Hnací ústrojí vytahovadel, zdvihadel, jeřábů a podobných zařízení, jakož i veškerá ozubená soukolí, kotouče atd., buďte v dosahu dělníků účelně a bezpečně zajištěny ohrazením, ochrannými kryty nebo podobně.

(2) Navíjecí hřídele (bubny) výtahů musí míti po stranách příruby, aby bylo znemožněno sesmeknutí lana (řetězu).

(3) Užívá-li se elektrického proudu k pohonu nebo k osvětlování, smějí býti elektrická zařízení vysokého a nízkého napětí provedena a měněna jen oprávněným odborníkem, který je při lom povinen zachovávati příslušné předpisy Elektrotechnického svazu československého. Těmto předpisům musí vyhovovati také ruční elektrické přístroje s příslušenstvím na nízké napětí, které musí býti stále udržovány v tomto stavu. Zaměstnanci musí používati k obsluze těchto přístrojů gumových rukavic. Je zakázáno používati holých nebo nedostatečně isolovaných drátů. Používá-li se elektrického proudu k provisornímu osvětlování uvnitř stavby, nesmí napětí přesahovati 24 V.

(1) Stavební hmoty, nástroje a podobné předměty buďte dopravovány pouze v takových nádobách nebo zařízeních, jež zamezují jejich vypadnutí. Přeplňovati těžné nádoby se zakazuje. Předměty určené k dopravě buďtež do výtahu ukládány tak, aby jejich části nepřečnívaly přes nosnou podlahu.

(2) Zvláštní péče budiž věnována uvazování dopravovaných trámů, nosníků, prken, kamenů, aby bylo nemožno jejich vysmeknutí ze závěsu. Směr dopravy dlouhých kusů buď řízen zvláštním pomocným lanem.

(1) Dělníci, zaměstnaní při vytahování a spouštění břemen, musí se tak postaviti, aby nemohli přijíti k úrazu při přetržení lana nebo řetězu a podobných poruchách. Choditi a zdržovati se pod břemeny volně se vznášejícími se zakazuje.

aa) Všeobecná ustanovení.

(1) Při zvedání těžších břemen budiž použito vhodných zdvihadel (výtahů, jeřábů, diferenciálních kladkostrojů a pod.) a bezpečných lešení. Vytahovati taková břemena těžší než 3 q lanem na kladce nebo otáčivými jeřáby upevněnými na jednotlivých lešeňových štenýřích se nedovoluje.

(2) Na všech výtazích a zdvihadlech (jeřábech) budiž zřetelně a trvale vyznačena jejich únosnost v kilogramech. Před prvním použitím na stavbě buďte veškeré výtahy vyzkoušeny. Můstkové nákladní výtahy, motorová zdvihadla a jeřáby buďte podle platných předpisů přezkoušeny v přiměřených obdobích, alespoň však jednou za půl roku. O těchto zkouškách dlužno vésti na stavbě záznamy.

(3) Před použitím zvedacích zařízení musí se osoby, pověřené jejich obsluhou a dozorem nad nimi a znalé dobře jejich konstrukce, přesvědčiti, že veškeré součásti, zejména pohyblivé, jako řetězy, lana, háky, západky, brzdy, ozubená soukolí, kliky a pod., jsou v dobrém stavu. Zjištěné nedostatky nutno ihned odstraniti.

(1) Výtahy na materiál musí býti zřízeny vždy ve zvláštním lešení, dostatečně silném a pečlivě zařízeném, aby se otřesy a záchvěvy strojního výtahu nepřenášely na ostatní lešení a aby osoby v blízkosti zaměstnané nebyly ohroženy pádem materiálu. V nejvyšší poloze klece buď upraveno zařízení, které samočinně znemožňuje její další stoupání. Nad nakládacím místem budiž zřízena u paternosterů ve výšce 2 m ochranná střecha náležité velikosti a z materiálu dostatečné síly.

bb) Vytahovadla malty.

(2) Rumpál má býti opatřen jednou nebo dvěma západkami (podle počtu těžních nádob) a pásovou nebo jinou bezpečně účinkující brzdou. Používati rumpálů (hřídelů s ruční klikou) bez západky se nedovoluje.

(1) U obyčejných vytahovadel malty (rumpál s jednou nebo dvěma těžními nádobami visícími na provazech) musí býti hřídel tak vysoko nad stanovištěm dělníků, aby ho nemohli dosáhnouti ani nataženýma rukama, anebo musí býti tak zakryt, aby, se ho dělníci nemohli dotknouti. Před vytahovacím otvorem budiž fošnová podlážka lešení opatřena přibitými latěmi (podlážkovými lištami). Ve výšce prsou budiž zřízena podélná tyč nebo rukojeť, které by se řidiči provazu mohli držeti volnou rukou.

(1) Jeřáby a zdvihadla buďte opatřeny západkou a pásovou nebo jinou bezpečně účinkující brzdou. Má-li býti břímě spouštěno svou vlastní vahou, musí býti u obou chodů zřízena západka.

(6) Stálá stanoviště řidičů jeřábů a zdvihadel musí býti náležitě ochráněna proti vlivům povětrnosti.

(5) Při bouřce a každém přerušení práce musí býti vedení proudu k jeřábovým motorům vypnuto.

(4) Pod břemenem dopravovaným jeřábem nesmějí se zdržovati nebo procházeti dělníci, což budiž zakázáno vyhláškou, umístěnou na příhodném místě poblíž jeřábu.

(3) Pojezdné stožárové jeřáby musí spočívati na pevném podkladě. Vodorovná přídržná kolejnice budiž řádně zakotvena, buďto šikmými táhly zapuštěnými v zemi, anebo upevněním ve zdivu stavby, dostatečně pevném. Jeřáb musí býti před použitím náležitě vyzkoušen. Obsluha budiž svěřena spolehlivému jeřábníku, obeznalému s celým zařízením.

cc) Jeřáby a zdvihadla.

(2) Pojezdné a otočné jeřáby, na nichž jsou dělnici, musí míti lešení nebo galerie náležitě bezpečné a ohrazené proti spadnutí lidí a materiálu.

(3) Při osazených již schodech, dokud není zřízeno trvalé zábradlí, budiž zřízeno prozatímní pevné ochranné ohrazení. Ostatní schody nutno stejně zabezpečiti pevným zábradlím s volných stran. Totéž platí o různých rampách, chodbách, balkonech, terasách a pod. (pokud přístup k nim není bezpečně uzavřen).

(5) Při montáži železné kostry stavby nesmí se pracovati pod těmi místy stavby, kde se právě dopravují, vytahují a sestavují železné součástky konstrukce.

(6) Má-li býti materiál dopravován po záklopních podlahách nebo na ně ukládán, musí býti tyto podlahy zřízeny s prken náležitě silných, nebo musí býti na nich upraveny ještě zvláštní podlahy z fošen.

(2) Stropní konstrukce a pod. buďte uzavřeny ihned po osazení upravením záklopů, kleneb a pod., nebo buďte nosníky stropů (traversy, trámy) neprodleně po osazení zatímně, avšak úplně a těsně přikryty omítnutými prkny alespoň 2.5 cm silnými, anebo konečně otvory vedoucí k nekrytým trámovištím bezpečně ohrazeny. Stejně nutno zajistiti i otvory, jež vedou do volných prostranství, světlíků, nedokončených schodišť a sklepů, jakož i otvory ve stropech, zejména pro schody, žebříky, výtahy a pod.

(4) Spojení (chodby, schody a pod.) a pracoviště v nezakrytých místnostech buďte opatřena bezpečnými ochrannými stropy, střechami nebo ochrannými lešeními proti spadnutí osob nebo předmětů.

(1) Pokud se vytahují součásti krovu a střechy a staví střecha, musí býti přerušena práce pod dotčenými místy, není-li postaráno o bezpečnou ochrannou střechu.

(2) K zabezpečení prací na střechách, okapu, římsách při novostavbách, nástavbách a jiných stavbách musí býti ponecháno lešení zřízené k provádění stavby až k okapu tak dlouho, pokud na střeše nebyly skončeny hlavní práce tesařské, klempířské a pokryvačské, nebo musí býti na tu dobu upraveno blízko pod hlavní římsou bezpečné lešení vysunuté, jež přečnívá okap nebo hlavní římsu alespoň o 1 m a jest opatřeno na zevní straně ohrazením z prken po způsobu bednění, alespoň 1 m vysokým. Při střechách mansardových musí býti toto ochranné lešení nejméně 1.50 m široké.

(3) Okna smějí býti zasklívána jen s bezpečných lešení nebo žebříků.

(2) Práce na střechách, římsách, štítech a arkýřích (klempířské, malířské, sklenářské, truhlářské atd.) smějí býti prováděny jen tenkráte s kozových lešení nebo žebříků, když kozy nebo žebříky byly postaveny na bezpečných lešeních, podlahách a pod. a zajištěny proti sesmeknutí. Používati sudů a podobných předmětů za podklad lešení není dovoleno.

(1) Při novém krytí skleněných střech, při jejich větších opravách a vůbec při střešních pracích na budovách, kde střecha je zároveň stropem, musí býti zřízeno pod střechou nebo dotčenou její částí lešení pokryté pevně a těsně prkny a bezpečně ohrazené s volných stran. Totéž platí pro natírání železných konstrukcí střech, pro opravu světlíků atd. Odpadky skla buďte ihned odstraňovány. Vrchem nutno pro chůzi položiti na otevřenou konstrukci dostatečně silná přeložená prkna.

(4) Dělníci nesmějí vstupovati na střechy v obuvi, v níž by mohli sklouznouti.

(1) Betonářské práce smějí býti prováděny jen za vedení odpovědných osob odborně způsobilých a náležitě osvědčených, za stálého dozoru zkušených a spolehlivých mistrů nebo polírů.

(2) Veškerá lešení, bednění a jejich podpory musí býti bezpečně zřízeny a musí zejména vydatně vzdorovati prohnutí a účinkům pěchování betonu. Musí se také dáti lehko a bez nebezpečí odstraňovati. Podpory a skruže buďte postaveny na klíny, hrnce s pískem, šrouby, seříznuté špalíky nebo jiná zařízení, aby se bednění mohlo snižovati pomalu a bez otřesu ponenáhlým jejich uvolňováním.

(5) Podpory delší než 5 m buďte po délce i hloubce mezi sebou ztuženy (zavětrováním) a zajištěny proti vybočení.

(3) Podpory musí míti nepoddajný podklad ze dřeva (hraněná dřeva, fošny). Zatlačování stojek do půdy budiž vhodně zabráněno. Při neúnosné půdě budiž použito zvláštních zajištění.

(1) Pro podpory bednění buďte volena dřeva pokud možno nenastavovaná. Z celkového počtu všech podpor smí býti nejvýše polovina nastavovaných. Nastavované podpory smějí býti stavěny toliko střídavě s podporami z jednoho kusu. Stykové plochy nastavovaných podpor musí na sebe doléhati vodorovně a hladce. Místa styku buďte zabezpečena přibitými, aspoň 70 cm dlouhými, dřevěnými příložkami (pláty) proti vyhnutí a vybočení. Při podporách z kulatého dřeva budiž použito tří, při podporách z hraněného dřeva čtyř příložek pro každý styk. Podpory nastavované více než jedenkrát jsou nepřípustné. Pro nebezpečí vybočení nebudiž styk položen do střední třetiny podpor. Podpor slabších než 7 cm nebudiž používáno.

(2) Podpory s vysouvacím zařízením nebo se železným prodloužením se nepovažují za nastavované, je-li styk náležitě zabezpečen (šrouby nebo jinak).

(7) Při zřizování bednění nutno pamatovati na to, aby se při obedňování mohlo ponechati několik zajišťovacích podpor, aniž bylo třeba hýbati bednicími prkny, ležícími na nich nebo nad nimi. V několikapatrových budovách musí zůstati zajišťovací podpory, pokud možno dostředně nad sebou. Při malých rozpětích postačuje jediná taková podpora pod středem každého trámu a pod středem stropních polí, jež mají rozpětí více než 3 m. Při podvlacích a dlouhých trámech jsou nutny ještě další zajišťovací podpory.

(6) Při zřizování stropů a klenutí v místnostech o světlé výšce větší než 8 m, nebo při velmi zatížených částech stavby, buďte podpory zhotoveny ze zvlášť silných nebo dvojitých dřev, neupotřebí-li se skružových lešení svázaných. Podpory třeba zajistiti mezi sebou vodorovně a zvlášť zabezpečiti dvojitými kříži.

(4) Podpory stropů několika pater buďte tak rozděleny, aby stály pokud možno dostředně nad sebou.

(3) Až do náležitého ztvrdnutí betonu buďte části staveb chráněny proti účinkům mrazu a předčasnému vysušení a zajištěny proti otřesům a zatížením.

(2) Bednění a podpory nesmějí se odstraniti dříve, dokud se odpovědný stavbyvedoucí nepřesvědčil prohlídkou konstrukce o náležitém ztvrdnutí betonu a nenařídil odbednění; zajišťovací podpory musí se ovšem ponechati dále.

(5) Při odstraňování bednění nutno nejdříve snížiti podpory a skruže; zakazuje se odstraňovati je náhle. Také otřesů třeba se při tom vyvarovati.

(1) Po dobu betonování stropu buďte klíny v patře pod ním zkoušeny a podle potřeby přitaženy.

(4) Zvláštní opatrnosti jest zapotřebí při odstraňování bednění těch částí stavby, jež v té době nesou skoro již plné břemeno do počtu vzaté, na př. u střech a střešních stropů, při krakorcových, konsolových a arkýřových podporách.

(1) O postupu betonářské práce nutno vésti zápis, z něhož mohou býti vždy prokázána časová období, ve kterých byly prováděny jednotlivé práce. Je-li pracoviště vystaveno účinkům mrazu, buďte v něm zvlášť zaznamenávány dny mrazu, počet stupňů a hodina měření.

(3) Zakazuje se shazovati břemena (kameny, trámy, prkna, nosníky atd.) na čerstvě zřízené stropy, pojížděti po nich kolečky a pod. bez pokrytí nebo přetěžovati takové stropy stavebními hmotami.

(4) Pro dopravu materiálu buďte zřízeny vhodné, dostatečně silné přejezdy, aby se dopravovaná váha nepřenášela na čerstvou betonovou konstrukci. Při zřizování kozového lešení na betonových stropech buďte nohy koz postaveny na fošny nebo lešeňová prkna náležité síly. Při vytahování, dopravě a zasazování těžkých součástí budiž zřízena nad betonovou konstrukcí dostatečně silná podlaha, aby konstrukce nebyla dotčena tlakem, údery nebo sesutím.

(2) Dokud jsou části stavby podepřeny lešením, nesmějí býti do čtyř dnů po skončeném betonování vydány nijakému škodlivému zatížení. Po této době smějí býti zatíženy pouze břemeny vznikajícími postupem stavby (stěnami, pilíři, sloupy atd.) avšak jen tehdy, jsou-li podpěrná lešení a bednění dostatečně silná a zatvrdl-li beton již do té míry, že nenastanou škodlivé deformace. Použije-li se cementů o veliké počáteční pevnosti, může býti tato lhůta kratší.

(1) Veškeré dřevěné součástky nutno po odbednění ihned odstraniti a na vhodných místech uložiti tak, aby nutné průchody zůstaly volné. Vyčnívající hřeby třeba ihned vytáhnouti nebo ohnouti.

(3) Dělníci zaměstnaní stříháním a ohýbáním želez mějtež zpravidla rukavice.

(2) Veškeré pohyblivé součástky strojního zařízení k výrobě a dopravě betonu, ležící v dosahu dělníků, buďtež opatřeny bezpečnými kryty nebo ohrazeními.

(2) K ochraně dělníků zaměstnaných na zemi budiž u výtahu nebo u místa vjezdu do komína zřízena z omítaných silných prken těsná ochranná střecha se sklonem ke komínu. Ostatní část pracoviště pod komínem budiž ohrazena nebo zabezpečena rovněž ochrannou střechou.

(4) Dopravuje-li se materiál vnitřkem komína, budiž také tam zřízen ochranný kryt přímo nad dělníky zaměstnanými na zemi. Vstupovati do vnitřku komína mimo ochranný kryt se přísně zakazuje. K manipulaci s těžnými nádobami dole v komíně budiž použito tyčí s háky.

(1) Při stavbě volně stojících továrních komínů buďtež železná stupátka zazdívaná uvnitř, vzdálená od sebe nejvýše 40 cm. Zazdí-li se stupátka i zvenčí, smějí počínati teprve ve výši 3 m a buďtež ve vzdálenostech asi 5 m opatřena odpočívadly, zřízenými v podobě dvou větších oblouků upevněných nad sebou tak, aby prostor mezi stupátky a oblouky byl asi 60 cm široký. Stupátka musí býti z kujného železa 18—20 mm silného, 30—35 cm široká a musí odstávati od zdiva nejméně 15 cm.

(3) Na ochranu dělníků zaměstnaných zděním komína budiž asi 2 m pod každým pracovním lešením uvnitř komína upraveno ochranné lešení.

(4) Lešeňová prkna (podlaha) buďte náležitě zajištěna proti sešinutí s krakorců. Přibíjeti je hřebíky se zakazuje. Lešení nutno opatřiti zábradlím.

(1) Cihly, nástroje a podobné předměty buďte vytahovány pouze v nádobách nebo jiných zařízeních, jež zamezují jejich vypadnutí. Přeplňovati těžné nádoby se nedovoluje.

(2) Výtahové krakorce, jichž se používá ke stavbě komínů, mají zapadati až do poloviny do vnitřku komína a musí býti náležitě upevněny. Krakorců se svislými trámci kratšími než 4 m se nesmí používati. Vytahuje-li se materiál vně komína, jako na př. při úzkých komínech, a je-li zdvihadlo na téže straně komína jako těžná nádoba, musí býti konce sedla krakorce řádně zakotveny a zabezpečeny proti výtahové kladce.

(3) Vnější pracovní lešení nesmí s krakorci k němu přináležejícími býti upevněno na železných stupátkách, nýbrž na skružovém pásu.

(5) Stahovati komíny železnými pásy smí se toliko s náležitých lešení.

(4) Při všech pracích na volně stojících komínech, jež se neprovádějí s vnějšího lešení, mají dělníci používati záchranného pásu s bezpečnostním hákem, jehož lano, dostatečně dlouhé a silné, musí býti spolehlivě upevněno.

(1) Dopravovati osoby výtahem na hmoty se přísně zakazuje.

(2) Při dopravě smí se upotřebiti pouze háků s karabinkami.

(3) Na ochranu proti spadnutí do otvoru pracovního lešení je nutno, dopravuje-li se vnitřkem, zříditi těsné ohrazení alespoň 60 cm vysoké. Při menším průměru komína stačí, je-li otvor pevně a bezpečně zakryt.

(3) Bourání nebezpečných částí staveb, na př. kleneb a pod., nesmí býti prováděno v úkolu.

(1) Bourání budov nebo jejich částí a jiných staveb smí se prováděti pouze za odborného vedení a s největší opatrností, a to jen po patrech, postupně shora dolů. Strhovati najednou celé části stavby, jako pilíře, zdi, komíny atd. se nedovoluje. Toliko volně stojící zdi, štítové stěny, komíny a pod., stojí-li osamoceně nebo nemohou-li býti jejich stržením ohroženy sousedící budovy nebo zařízení, smějí býti najednou strhovány za stálého odborného vedení. Části bourané stavby hrozící předčasným sesutím buďte náležitě zabezpečeny.

(2) Bourací práce, jako bourání budov, nebo jejich částí, továrních komínů, odstraňování betonových bloku, základu strojů a pod. smějí se díti i trháním výbušinami. Tyto trhací práce vyžadují však předchozího povolení revírního báňského úřadu, který stanoví bližší podmínky, za nichž je tyto práce provésti. Při všech trhacích pracích musí býti přítomna osoba odpovědná za jejich provedení; tato osoba ručí za přesné zachovávání příslušných předpisů. Před povalením stavby budiž uzavřeno místo, kam dopadne, a na komunikacích k němu vedoucích musí býti postaveny hlídky.

(8) Hřebíky vyčnívající z vybouraných dřev a prken nutno ihned odstraniti nebo ohnouti.

(9) Snášení kleneb budiž prováděno, pokud to způsob konstrukce připouští, postupně, a to buď v pásech (na př. při valené klenbě), anebo rozebíráním ze středu (zrcadlová klenba). Jen tehdy, není-li možno užiti žádného z uvedenýho způsobů, lze přikročiti ke stržení klenby. Při strhování kleneb musí býti prostor pod klenbou uzavřen. Vyžaduje-li toho konstrukce klenby, budiž zřízena přiměřená podložka.

(3) Bourání nižších obvodových zdí bez použití venkovních lešení budiž prováděno toliko s podlahy nebo s lešení, na př. kozového, postaveného na podlaze. Totéž platí i o stěnách vnitřních, neposkytují-li dělníkům bezpečného stanoviště. Při bourání nesmějí dělníci státi nad sebou bez ochrany.

(1) Podlaha v jednotlivých patrech nesmí býti dříve odstraňována, dokud nejsou zbourány zdi a stěny patra nad její úrovní.

(10) Budovy, které rozbouráním přiléhajících staveb pozbudou své opory, buďte řádně zabezpečeny.

(2) Pro bourání staveb, jejichž obvodové zdi jsou vyšší než 6 m, jest zpravidla zříditi řádné podélné lešení s podlahou aspoň 1.20 m širokou.

(4) Při bourání zdí přiléhajících k veřejným komunikacím, dvorům a podobným místům, musí býti podél nich zřízen dostatečně pevný kryt na ochranu chodců.

(5) Zábradlí se schodů, podest a pod. smí se odstraňovati jen postupně s bouráním jednotlivých pater, jinak jest tu třeba zříditi ochranná ohrazení.

(6) Při bourání zdí nesoucích balkony, arkýře a podobné výstupky vyčnívající značněji z budovy budiž dbáno toho, aby se tyto výstupky nezřítily předčasným odklizením zatěžujícího zdiva, zakotvení a pod.

(7) Shnilé a jinak porušené trámy, nosiče, schody a pod, nutno před bouráním náležitě podepříti.

(1) Aby se zamezilo obtížné prášení, je třeba zdivo a ssuť stále kropíti. Při spouštění ssuti budiž užíváno dřevěných krytých potrubí (skluzů), opatřených na dolním konci mokrým pytlovým rukávem, leč by se užilo ke spouštění materiálu jiných prostředků, na př. výtahů. Odebírati ssuť z potrubí pouhou rukou se nedovoluje. V době, kdy se skluzů nepoužívá, buďte vhazovací otvory zakryty. Používati otevřených skluzů není přípustno.

(2) Hromaditi ssuť v patrech se zakazuje. Shazovati odtud kámen, ssuť, železo a pod. do nehlídaných míst se nedovoluje; jinak se musí místo ohraditi nebo jiným způsobem zameziti každá doprava přesně.

(3) Trámy a nosníky smějí se spouštěti jen jeřáby a podobnými prostředky, nebo po lanech, řetězech a šikmých dobře zajištěných plochách.

(3) Při dopravě a zpracování horkých látek nutno postupovati opatrně, aby se dělníci nepopálili nebo neopařili. Dopravní nádoby nesmějí se plniti až po okraj a nositi před tělem. Nutno též dbáti, aby dopravní cesty byly volné a aby pod nimi nepracovali lidé.

(2) Zakazuje se vařiti látky vytčené v odstavci 1 poblíž snadno vznětlivých hořlavin. Vařiti dřevitý cement a jiné střešní nátěry na prkenných podlahách se dovoluje jen tenkráte, když jsou kamna postavena na vrstvě písku alespoň 10 cm silné.

(1) Asfalt, dehet a jiné lehko zápalné látky smějí se vařiti toliko v takových kotlech a nádobách, k nimž je po ruce poklop dobře přiléhající, aby vzniklý oheň mohl býti ihned udušen. Poklop nechť je upraven tak, aby se dal otvírati a zavírati bez nebezpečí popálení. Rovněž třeba dbáti toho, aby nádoba nebyla zevně znečištěna hořlavou látkou. K hašení ohně budiž vždy pohotově v dostatečném množství suchý písek, sypká hlína nebo podobná hmota, jakož i lopata. Vaření smí prováděti jen spolehlivý dělník.

(3) Při pracích s tekutým olovem třeba přísně dbáti, aby olovo přišlo do styku pouze se suchými plochami. Zbylé tekuté olovo musí se naliti do suchých, plochých nádob, kde se nechá ztuhnouti.

(4) Rozehřívati plynová potrubí a vyhledávati jejich netěsnosti smí se jen s náležitou opatrností. Je-li cítiti plyn, nesmí se netěsnost vyhledávati hořícím světlem a nesmí se do dotčeného prostoru vstupovati s jiným než bezpečnostním světlem dříve, dokud není otevřením oken a dveří tak provětrán, že plyn není znatelně cítiti.

(2) Dělníci s otevřenými ranami nesmějí zacházeti s jedovatými nebo žíravými látkami.

(1) Láhve a nádoby s kyselinami, benzinem, jedy nebo jinými zdraví škodlivými tekutinami musí býti nápadně označeny a uloženy pod závěrou.

(2) Použije-li se k osvětleni stanoviště světla elektrického, musí býti u východů, na schodech, chodbách a podobných místech postaráno o osvětlení náhradní, nezávislé na zdroji hlavního osvětlení.

(3) Veškerá svítidla musí býti bezpečně zavěšena. Lampy pro lehce prchavá svítidla s hořáky umístěnými pod nádržkou na svítivo, buďte kromě toho tak zavěšeny, aby nebylo možné silnější zahřátí této nádržky. V místnostech, ve kterých se dělníci trvale zdržují, nesmějí býti ukládány takové lampy, ani jejich svítivo.

(1) Stavební a bourací práce buďte prováděny především při denním světle. Po dobu práce prováděné za tmy nebo za šera nutno pracovní místa, příchody atd. náležitě osvětlovati tak dlouho, dokud jsou dělníci na stavbě nebo na staveništi. Rovněž budiž pečováno o přiměřené osvětlení všech nedostatečně světlých pracovišť, příchodů, schodišť, žebříků, ramp atd. Přístup na neosvětlená místa stavby budiž dělníkům zakázán.

(4) Při osvětlení svítiplynem nebo acetylenem nutno — kromě ohledů na bezpečnost proti požáru — dbáti příslušných zákonitých ustanovení a zvláštních předpisů.

(5) Při provádění stavebních nebo opravných prací poblíže elektrického vedení, zejména o vysokém napětí, jest se postarati o to, aby proud byl vypjat, anebo vedení se všech stran tak zabezpečeno, aby nemohlo dojiti k nebezpečnému doteku,

(3) Skládka cihel budiž tak umístěna, aby ji jezdící povozy nehrožovaly. Tyto hmoty musí se odebírati tak, aby přitom nebyli ohroženi zaměstnaní dělníci. Zmrzne-li povrch hromady písku, nesmějí se v ní vyhrabávati dutiny ohrožující pracující dělníky.

(7) Dřevěné, na trvalo postavené sloupy (stožáry lanových drah, sloupy elektrického vedení a pod.) na nádvořích, skládkách, odvalech a pod. nesmějí býti zapuštěny přímo do země, nýbrž upevněny na betonové podstavce. Prozatímní dřevěné sloupy, pokud jsou přímo vetknuty do země, musí býti alespoň jednou za čtvrt roku prohlédnuty osobou k tomu ustanovenou. Sloupy vadné a takové, u nichž je nebezpečí, že by mohly padnouti, musejí býti včas odstraněny.

(6) Pří stavebních pracích užívaný materiál, lešení, náčiní, strojní zařízení, ochranná opatření atd. musí býti udržovány stále v dobrém a plně upotřebitelném stavu. Také musí býti v dobrém stavu udržovány veškeré schody, chodby, pracoviště atd.

(5) Opravy budov (bílení, omítání, natírání vnějších rámů oken a pod.) směji býti prováděny na prostých žebřících toliko v přízemí nebo nejvýše v prvním patře. Ve vyšších patrech budiž upotřebeno vysunutých žebříkových anebo zavěšených lešení. Při čištění oken v patrech budiž používáno ochranných pásů.

(4) Shazovati materiál a části lešení na neohrazená nebo nehlídaná místa se zakazuje. Rovněž se nedovoluje hromaditi stavební a lešeňové hmoty ve schodištích nebo na odpočivadlech, pokud by to vadilo průchodu.

(2) Kde se hmoty, nářadí nebo náčiní urovnávají ve větším množství na sebe, budiž pečováno vhodnými opatřeními o to, aby se uložené věci nesesuly nebo nepřevrhly.

(1) Doprava stavebního materiálu nadhazováním dovoluje se jen v přízemku. Podávání cihel dělníky stojícími na žebřících se dovoluje nejvýše od patra k patru. Vystupovati při práci na konve, bedny nebo podobné vratké a nepevné podklady nesmí se trpěti.

(2) Osoby, které trpí padoucnicí, křečemi, občasnými mdlobami, závratí, nedoslýchavostí, silnou krátkozrakostí anebo, jinými tělesnými slabostmi nebo vadami v té míře, že by tím při některých pracích byly vydány kromobyčejnému nebezpečí nebo ohrožovaly spoludělníky, nesmějí býti zaměstnány pracemi tohoto druhu.

(3) Opilé osoby buďte vůbec vyloučeny z práce. Kouřiti uvnitř budov a požívati lihové nápoje v pracovní době a obchodovati lihovými nápoji na stavbě se zakazuje.

(4) Ženy smějí býti zaměstnávány toliko lehčími pracemi, nikdy však při vytahovadlech a při strojích. Ženám po šestém měsíci těhotenství zakazuje se práce s břemeny jakéhokoliv druhu. Při čištění oken v patrech budiž používáno ochranných pásů.

(5) Hochům do 18 let stáří jest obsluha motorů, výtahů a pracovních strojů, jakož i doprava těžkých břemen zakázána. Nakládání a vykládání lehčích břemen u výtahů hmot jest z tohoto zákazu vyňato.

(1) Vstup na stavbu budiž nepovolaným osobám vyhláškou zakázán.

(2) Při provádění staveb silničních, železničních a při pracích dlaždičských budiž dbáno příslušných předpisů dopravního řádu.

(4) Opravy v závodních objektech buďtež podle možnosti prováděny v době, kdy se v nich nepracuje. Vždy je nutno zastaviti nebo bezpečně zajistiti stroj, v jehož dosahu se pracuje.

(3) Dveře místností, v nichž jsou postaveny hnací stroje výtahů a míchaček na beton, rozvodné desky a podobná zařízení, musí býti vhodně označeny a za nepřítomnosti obsluhovačovy uzamčeny.

(1) Za náledí, mrazu nebo sněhu musí býti chodby, schody, lešeňové podlahy, lávky, rampy atd., vystavené vlivům počasí, jakož i horní plochy zdí, pracuje-li se na nich, posypány pískem, popelem nebo podobnými sypkými hmotami, žebříky musí býti Zbavovány sněhu a ledu.

(5) V pracovnách nutno opatřiti koksové koše a jakákoliv kamna k vysoušení odváděcí troubou, ústící ven nebo do komína, aby plyny a kouř byly dokonale odváděny.

(4) Koše s koksem musí býti postaveny na ohnivzdorném podkladě v náležité vzdálenosti od dřevěných částí a jiných hořlavých látek.

(1) V uzavřených místnostech, kde hoří koks nebo uhlí, aniž se řádně odvádějí plyny a kouř, nesmí se pracovati ani přespávati.

(3) Pobyt a práce v prostorách ležících nad nebo pod místnostmi s otevřenými koksovými ohni nebo vedle nich jsou dovoleny jen tehdy, když se tyto místnosti větrají navenek tak, že se ponechá část okenní plochy nezasklená.

(2) Takové prostory musí býti od ostatních pracoven těsně odděleny. Pobývati v nich smí se jen při otevřených dveřích za účelem obsluhy ohně a pod., tedy na krátkou dobu. Přístup do takových prostorů budiž jiným osobám zakázán nápadnou vyhláškou.

(3) Také nutno se postarati o umyvadla s náležitým příslušenstvím, o opatření pro první pomoc při úrazu nebo onemocnění a podle potřeby o umělé osvětlování. Ve větších přístřeších třeba postaviti plivátka naplněná vodou.

(4) Poskytuje-li se dělnictvu na stavbě nocleh, musí býti noclehárny tak zařízeny, aby vyhovovaly zdravotním a bezpečnostním předpisům; zejména budiž pečováno o čistotu nocleháren, dostatečný počet umyvadel s potřebným zařízením a o vytápění v době chladného počasí. Každý dělník musí míti vlastní lůžko.

(1) Pro pracovní odpočinek a na ochranu proti nepohodě, jakož i k uschování šatů, potravin, jídelního náčiní atd. na stavbách, kde pracuje 10 nebo více dělníků, musí býti po dobu trvání prací po ruce vhodné přístřeší, jež se dá okny větrati a dveřmi na zámek uzavírat. Průměrná výška přístřeší nechť činí aspoň 2.30 m a plocha alespoň tolik, aby na každého dělníka, který používá na stavbě přístřeší, připadal pokud možno 1 m² podlahy. Přístřeší musí míti těsné stěny a býti opatřeno prkennou nebo podobnou suchou podlahou, lavicemi, stoly, háky na šaty, poličkami na uložení jídelního náčiní a jídel, vše v potřebném množství; za chladnějšího počasí nechť se náležitě vytápí, při čemž musí býti dělníkům také umožněno, aby si ohřáli přinesené pokrmy a nápoje.

(2) Přístřeší pro dělníky nesmí býti zároveň užíváno za skladiště stavebních hmot, náčiní a podobných předmětů. Musí býti udržováno i se zařízením v náležitém stavu a čistotě.

(1) Na staveništi budiž dobrá, čerstvá pitná voda v náležitém množství. Zároveň buďtež tu po ruce nádoby k pití.

(3) Jména a byty lékařů nemocenských pojišťoven buďtež oznámeny dělníkům na staveništích vyhláškami příslušných pojišťoven. Stejně budiž vyvěšena tabulka příspěvků na sociální pojištění podle výše mzdy.

(2) Pro první pomoc při úrazech a náhlých onemocněních musí býti na staveništích po ruce těsně uzavíratelná skřínka s potřebným obvazovým materiálem (obvazy t. zv. kapesní nebo „typu malého“ nebo „většího“) s vatou, s prostředky stavícími krvácení, občerstvujícími a pod. Kde není postaráno jinak o účelnou dopravu raněných, buďtež na blízku stavby po ruce nosítka pro dopravu raněných. Prostředky pro první pomoc buďtež pečlivě chovány v čistotě. V bezprostřední blízkosti nutno vyvěsiti návod o poskytnutí první pomoci, s nímž buďtež stavbyvedoucí, polír a několik dělníků dobře obeznámeno. O pomoc lékařskou buď však vždy postaráno co nejdříve. Na staveništích buďtež podle možnosti vyvěšovány také plakáty o zabránění úrazům.

(1) Při všech stavebních pracích nutno zabrániti podle možnosti vznikání prachu.

(3) Při pracích s olovnatými barvami musí býti dbáno příslušných zákonných ustanovení.

(2) U oddělení pro muže buď zřízen záchodek.

(3) Záchody buďtež udržovány stále v čistotě, pokud možno v nezapáchajícím stavu a podle potřeby často desinfikovány.

(1) Na každém staveništi buďtež na přiměřeném místě zřízeny kryté záchody, vyhovující počtu dělníků a zdravotním předpisům. Na každých 30 osob musí připadnouti v záchodě aspoň jedno sedadlo. Je-li záchodů více, budiž vždy každé sedadlo od ostatních odděleno stěnou. Sedadlo nechť má čelní stěnu a je buď vodorovné nebo jen nepatrně skloněné. Je-li na stavbě zaměstnáno více než 10 osob různého pohlaví, musí býti záchody podle toho odděleny a označeny. Záchody buďtež světlé, dobře větrány a tak upraveny, aby zvenku nebylo do nich viděti.

(2) Na stavbách, kde je nutno pracovati na vnitřních pracích nebo na průčelí i v zimě, buďte pracovní prostory zatímně uzavřeny a upraveny tak, aby měly dostatek světla a byly chráněny před škodlivými vlivy povětrnosti. Tak musí zejména při stavbě kachlových kamen za chladného, zvláště mrazivého počasí příslušný živnostník dbáti o to, aby místnosti, v nichž se pracuje, byly uzavřeny a dělníci měli k rozdělání hlíny po ruce dostatek teplé vody.

(2) Předepsané seznamy osob zaměstnaných na stavbě musí býti na stavbě stále vedeny.

(3) Pro zabezpečení motorů a strojů, zejména na obrábění dřeva, platí jinak zvláštní předpisy o tom vydané.

(1) Osoba oprávněná k provádění stavby je povinna, není-li osobně přítomna provádění stavby, pověřiti dozorem náležitě způsobilého dozorce (stavbyvedoucího, políra, dílovedoucího atd.), jemuž musí dodati toto nařízení na písemné potvrzení. Osoba oprávněná k provádění stavby má rovněž pečovati, aby tyto předpisy byly vyloženy na vhodném, dělnictvu přístupném místě staveniště, stále v čitelném stavu.

(1) Předpisy uvedené v následujících paragrafech buďtež trvale vyvěšeny na všeobecně přístupném místě staveniště; u rozsáhlých stavenišť buďtež vyvěšeny na několika místech.

(2) Vývěsky a předpisy musejí býti udržovány stále v čitelném stavu a každý dělník budiž na ně při vstupu do práce upozorněn. Na povinnost hlásiti úraz budiž každý dělník při vstupu do práce upozorněn zvlášť.

(1) Při zemních a základových pracích nesmí se vůbec podkopávati. Nezabezpečené okraje jam nesmějí se zatěžovati vybranou zeminou, materiálem a pod. Také vzpěry u roubení jam nesmějí se zatěžovati, nejsou-li zvlášť zajištěny proti sesmeknutí.

(2) Co studní, šachet, žump nebo starých uzavřených podzemních prostor smí se vstupovati teprve tehdy, až špatný vzduch nebo škodlivé plyny snad tam nahromaděné jsou odstraněny a délník se přiváže. Při studnařských pracích musí býti v šachtě zavěšeno záchranné lano.

(3) Při vyhlubování studní nesmějí býti těžné nádoby plněny až po okraj.

(4) Při vytahování těžných nádob smí býti západka vypjata a brzda uvolněna teprve tehdy, když břemeno není již nad studní. Lano budiž s nádobou pevně spojeno nebo opatřeno pojistným hákem.

(1) Dělníci jsou povinni zřizovati lešení s největší péčí a prohlédnouti je před upotřebením co do pevnosti a ochranných opatření, zejména po dalších přerušeních práce, po bouři, větru nebo delším deštivém počasí.

(10) Při vytahování a spouštění zavěšených lešení buďte rumpály točeny stejnoměrně, aby lešení nepřišlo do šikmé polohy. Kliky rumpálů buďte upevněny nebo sňaty, jakmile se jich přestane používati.

(11) Zdržovati se na lešeních za polední přestávky — kromě lešení při vysokých věžích a komínech — je nepřípustno.

(12) Pod otvory lešení, zřízenými pro vytahování materiálu, není dovoleno zdržovati se po dobu dopravy. V čase, kdy vytahovadlo nepracuje, musí býti šachta úplně uzavřena.

(2) Při stavbě a odklizování lešení nechť se dělníci zbytečně pod nimi nezdržují.

(3) Zapovídá se shazovati s lešení nebo odjinud se stavby na místa neohrazená nebo zvláště nehlídaná nástroje, dřeva, cihly, kameny a jinaké těžší předměty. Stejně se zakazuje zatěžovati lešení nestejnoměrně a nepřiměřeně jejich únosnosti a způsobu stavby, seskakovati na lešení hlouběji položená nebo čerstvě upravené betonové stropy a klenby a shazovati na ně těžší předměty.

(4) Hřebíky vyčnívající z lešeňového materiálu a nářadí buďte ihned odstraněny nebo bezpečně ohnuty,

(5) Není dovoleno upevňovati lešení na okapní žlaby a odpadní roury, na okenní rámy, hromosvody a jiné nepevné předměty.

(6) Používati cihel pouze na sebe narovnaných, dále soudků, beden a podobných předmětů za podklad štenýřů, sloupů, koz, lyžin atd. se zakazuje.

(7) Skoby mají se tak uvolňovati, aby ani neodskakovaly ani neodletovaly. Shazovati a vyhazovati skoby, šrouby a podobné předměty při stavbě nebo bourání lešení jest zakázáno.

(8) Žebříky buďte při stavbě i odklízení lešení zabezpečeny proti převržení a stavěny vždy na pevný podklad. Poškozených žebříků se nesmí použiti.

(9) Zapovídá se jakkoli svémocně odstraňovati části lešení, žebříky, fošny, nosníky, skoby, kozy, kryty atd., jakož i jakkoli svémocně měniti stavební zařízení vůbec.

(1) Užívá-li se zdvihadel, budiž břemeno pečlivě a spolehlivě upevněno nebo tak uloženo, aby naložené věci nemohly spadnouti.

(2) Pracovati nebo zdržovati se pod vytahovanými břemeny, osazovanými trámy, stavěným krovem a pod. se zakazuje.

(3) Jezditi výtahem, který není zařízen k dopravě osob, se nedovoluje. Podobně se zakazuje sjížděti po lanech nebo spouštěti se kladkou.

(4) Těžné nádoby nesmějí býti tak naplňovány, aby obsah při kývání nádob mohl spadnouti nebo přetéci.

(5) Malta budiž nalévána do puten a sudů tak, aby stříkala co nejméně.

(6) Na kolečka smí se nakládati jen tolik, kolik dělník zmůže, aby mohl kolečkem dobře zacházeti.

(7) Společné nošení břemen nechť se děje za dozoru a vedení předního dělníka, při čemž třeba předem zjistiti, je-li cesta volná.

(1) Odkládati plné pytle, cihly a podobné věci do okenních a jiných otvorů se nedovoluje.

(2) Lézti po lešeních, lanech, řetězech, tyčích atd. se zakazuje.

(3) Vystupovati při práci na konve, bedny nebo podobné vratké a nepevné podklady se zakazuje.

(4) Spouští-li se břemeno jeřáby a zdvihadly, smí býti brzda jen stejnoměrně a opatrně přidržována a teprve tenkráte uvolněna, když byly kliky sňaty, nebo, kde to není možno, když dělníci odstoupili stranou.

(5) Zachycovati pohybující se kliky zdvihadel, jeřábů nebo rumpálů se nedovoluje.

(6) Při zdvíhání břemena budiž západka stále v činnosti.

(7) Vyznačené dovolené zatížení zdvihadel se nesmí překročiti.

(1) Při posunování železničních vozů nechť užívají dělníci vhodných brzdících sochorů, podkladných klínů a podobných předmětů.

(10) Zakazuje se posunovati vozy, na nichž jsou lidé.

(2) Posunují-li se železniční vozy ručně, nesmějí posunovači nikdy posunovati zpředu a jíti v koleji. Posunují-li se na týchž kolejích zároveň ještě jiné vozy, smějí posunovači tlačiti jenom na podélné straně vozů a nesmějí mezi ně vstupovati. Za náledí budiž trať i přiměřené pruhy podle ní posypány pískem, popelem nebo podobnými sypkými hmotami.

(3) Posunují-li se železniční vozy tažnými zvířaty, buďte tato zvířata stále vedena rukou a pokud možno mimo kolej.

(4) Železniční vozy smějí se spojovati a rozpojovati jen když vlak stojí. Procházeti mezi nárazníky vozů se zakazuje.

(5) Točnice a posunovadla buďtež zabezpečeny ve správné poloze, dříve než se na ně najede.

(6) Železniční vozy, stojící na kolejích, buďtež pevně zajištěny, aby se nemohly samy rozjeti.

(7) Skládati s vozu smí se jen tehdy, když jest pevně zabrzděn, anebo když jsou kola podložena.

(8) Při dopravě těžkých břemen na kolejích ve svahu a uvnitř stavenišť budiž dbáno zvláštní opatrnosti.

(9) Povozy, tažené zvířaty a přivážející stavební materál, nesmějí zůstati bez dozoru a nesmějí zajížděti příliš plízko k lešením, jež by mohla býti nárazem povozu stržena.

(1) Náčiní, nástroje a materiál buďte bezpečně ukládány a tak srovnány, aby se nemohly zřítiti nebo převrátiti.

(2) Při nebezpečných pracích, zejména pokryvačských, při shazování sněhu, čištění oken, zřizování hromosvodů, při některých pracích klempířských, sklenářských a natěračských, při stavbě vysokých komínů a vysokých železných konstrukcí a při podobných pracích jsou dělníci povinni používati bezpečnostních pásů a provazů. Takové provazy, není-li zvláštního zařízení na střeše k jejich upevnění, musí býti upevněny bezpečným způsobem na obvyklém lešení žebříkovém.

(3) Při střešních pracích buďte nošeny toliko střevíce s měkkými podrážkami, po případě ovázané hadry.

(4) Vstupovati na uzavřená nebo neosvětlená místa na stavbách se zakazuje.

(5) Do prostor, kde je svítiplyn, acetylen a podobné hořlavé plyny, nesmí se vstupovati s jiným než bezpečnostním světlem.

(6) Lampy pro lehce prchavá svítiva s hořáky, zřízenými pod nádržkou na svítivo, buďte tak zavěšeny a nošeny, aby bylo zabráněno silnějšímu zahřátí nádržky. Do mísností určených k uschování těchto lamp a jejich svítiva smí se vstupovati jen na krátký čas.

(7) U elektrických vedení k osvětlování nebo pohonu nechť dělníci dbají toho, aby se vedení nedotkli.

(1) V místnostech, které se vysušují výhřevnými zařízeními bez odvádění kouře (koši s koksem a pod.), smí se pobývati jen při otevřených dveřích nebo oknech a toliko na krátký čas. V takových místnostech nesmí se ovšem přespávati.

(2) Při pracích, při kterých mohou býti ohroženy oči, zejména při tlučení štěrku a opracování kamene, musí dělníci používati ochranných brýlí, ochranných stínítek nebo masek, po případě chrániti se ochrannými stěnami před odletujícími úlomky. Při pracích s hmotami silně prášícími mají dělníci užívati respirátorů.

(3) Při stavbě lešení nesmějí dělníci nositi dřeváky nebo obuv s dřevěnou podešví.

(4) Choditi bos na stavbě se zakazuje.

(5) Při náledí a za mrazu smí se vstupovati na lešení, chodby a podobná místa nebo na horní plochy zdí jen tehdy, když byly pískem nebo podobnou hmotou posypány, po případě jinak pro chůzi bezpečně upraveny, žebříky nutno vždy očistiti od sněhu a ledu.

(1) Každé porouchání stavebního zařízení nebo nápadné zjevy na něm buďte ihned oznámeny zřízenci, kterému jest svěřen dozor.

(2) Užívati pracovních a ochranných zařízení k jiným účelům nežli k těm, pro které jsou určena, svévolně je odstraňovati nebo poškozovati se zakazuje.

(3) Odkládati a zavěšovati části oděvu v blízkosti strojů nebo na elektrická zařízení se zakazuje.

(4) Dělníkům se zapovídá měniti nebe opravovati něco na pracovním náčiní, elektrickém vedení, strojním a jiném podobném zařízení, jehož obsluha, používání nebo udržování jim nepřísluší. Dělníci nesmějí ohrožovati sebe nebo jiné osoby pracemi, příčícími se účelům stavby, hrami, škádlením, hašteřením a jinakými svévolnými činy.

(5) Každý dělník má již ve vlastním zájmu hleděti zabrániti škodě a nebezpečí hrozícímu jemu, jeho spolupracovníkům a jiným osobám i závodu.

(6) K pracovištím smí se přicházeti a z nich odcházeti pouze po cestách, vchodech a východech k tomu určených. Do místností se strojním zařízením nesmějí nepovolané osoby vstupovati.

(1) Každý úraz při práci musí ihned oznámiti dozorčímu orgánu postižený sám nebo, nemůže-li tak učiniti, svědci úrazu. Připouští-li povaha poranění možnost další práce, má postižený v práci tak dlouho ustati, dokud poranění není chráněno aspoň náležitým prozatímním obvazem.

(2) Osoby, které trpí padoucnicí, křečemi, občasnými mdlobami, závratí, nedoslýchavostí, silnou krátkozrakostí nebo jinými tělesnými slabostmi nebo vadami v té míře, že by tím byly vydány při některých pracích kromobyčejnému nebezpečí nebo ohrožovaly by spoludělníky, jsou povinny učiniti o tom oznámení zaměstnavateli nebo jeho zástupci ještě před převzetím práce.

(1) Kouřiti uvnitř budovy a používati lihové nápoje v pracovní době se zakazuje. Opilé osoby nesmějí do staveb ani vstupovati ani se tam zdržovati.

(2) Kde by hrozilo nebezpečí požáru, musí se dělníci bezvýjimečně zdržeti kouření na vyznačených místech.

(3) Svévolně poškozovati nářadí, stavební hmoty i různé části díla se přísně zakazuje.

(4) Dělník jest povinen dbáti ve všem, co směřuje k bezpečnosti práce a díla, příkazů dílovedoucího.

(5) Při záchranných pracích je povinností každého dělníka se jich účastniti.

p) Předpisy pro dělnictvo.