a) Vykopávky.

(2) Svislé stěny vykopaných stavebních jam vyšší než 1.50 m buďtež zapaženy nebo vzepřeny. Nižší stěny musí býti zabezpečeny tehdy, není-li materiál dosti pevný, aby se sám udržel. Při sypkých zeminách a v místech, kde se vyskytuje voda nebo kde dlužno počítati se stálými a silnými otřesy půdy, zejména vlivem dopravního ruchu, třeba roubení zhotoviti z omítaných prken, těsně k sobě přiléhajících, aby materiál nepropadával, po případě nutno spodek bednění, spodek pažení a dno ještě utěsniti vhodnými látkami (slamou, mechem, pytlovinou a pod.). Vnikání povrchové vody do výkopů budiž podle možnosti zamezeno a spodní voda náležitě odváděna. Pažení musí vždy zachytiti tlak zemin, jenž při hloubení vzniká, a nutno tu již předem podle výsledku zkušebních sond určiti sílu pažení.

(1) Při vykopávání stavebních jam, základů a při zemních pracích vůbec budiž postupováno vždy směrem shora dolů, a to buď v nepřetržitém svahu, odpovídajícím pevnosti zeminy, nebo v témže svahu stupňovitě. Tvořiti nepažené strmé stěny vyšší než 1.50 m nebo dokonce převislé stěny a podkopávati je není dovoleno. Výjimku činí tunelování při stavbě kanalisací, vodovodů a při podobných pracích. Tu však nutno pokračovati tak, aby podkopávka byla zajišťována těsným, náležitě silným bedněním, spočívajícím na řádně sestrojených, dostatečně silných a pevných skružích, odpovídajících velikosti kopaného profilu a povaze půdy a od sebe vzdálených ne více než 1 m. Použije-li se k výkopu stavebních jam a při zemních pracích hloubících strojů, je dovoleno postupovati s výkopem i směrem zdola nahoru a tvořiti i vyšší nezapažené strmé stěny než 1.50 m až do maximální rýpací výšky použitého stroje. Při tom musí býti zabráněno vstupu zaměstnanců i jiných osob do nebezpečného prostoru u okraje výkopu i pod strmými stěnami. Zvláštní opatrnosti musí pak býti dbáno při konečné úpravě stěn stavební jámy a jejich zabezpečení podle dalších ustanovení.

(3) Na vnější straně bednění u vypažení jam nesmí býti ponechána místa materiálem nevyplněná.

(2) Při zasypávání stavebních a základových jam smí se pažení odstraňovati postupně od spodu jen tou měrou, jak se jáma zasypává.

(1) Okraje strmých stěn výkopů musí býti obroubeny prkny na stojato, náležitě upevněnými, přesahujícími okolní terén alespoň o 20 cm, a musí zůstati v šířce nejméně 0.5 m (podle jakosti půdy, svahu a hloubky výkopu) prosty všeho zatíženi zemí, materiálem, povozy a pod. Jakékoliv stavební jámy, jakož i příkopy pro různá vedení (vodovod, kanalisaci a pod.), jsou-li hlubší než 1.50 m, buďte mimo to na volných stranách účelně zajištěny.

(1) Vedle dosavadních staveb, jsou-li mělčeji založeny nežli nová stavba, smějí býti nové základy, a zvláště výkop pro ně, prováděny toliko po částech, po každé o délce nejvíce 2 m a po předchozím nutném podepření, jakož i po odborném zabezpečení sousední budovy.

(2) Proti ulicím, cestám, dvorům a podobným místům smí se prováděti výkop pro základy jen po částech, při čemž třeba stěny zároveň řádně a bezpečně vypažiti. V úplné sypké zemině a v ohybech budiž zřizováno místo vodorovného pažení svislé, podle potřeby i hnané.

(3) Předchozí ustanovení o vykopávkách (§§ 129—133) neplatí při provádění rýh drenážních, vodovodních a podobných v nezastavěném území až do hloubky 1.80 m.

(1) Do výkopu hlubšího než 2 m buďte postaveny podle potřeby žebříky k výstupu a sestupu.

(2) Prkna položená přes výkopy, hromady zeminy, písku a pod. a sloužící pro chůzi nebo pro jízdu s ručními kolečky, musí býti dostatečně silná, na koncích řádně usazena a v místech nebezpečného prohnutí podepřena. Přejezdy přes příkopy hlubší než 1.5 m nechť jsou bezpečně ohrazeny.