n) Zacházení s nebezpečnými látkami.
(2) Zakazuje se vařiti látky vytčené v odstavci 1 poblíž snadno vznětlivých hořlavin. Vařiti dřevitý cement a jiné střešní nátěry na prkenných podlahách se dovoluje jen tenkráte, když jsou kamna postavena na vrstvě písku alespoň 10 cm silné.
(1) Asfalt, dehet a jiné lehko zápalné látky smějí se vařiti toliko v takových kotlech a nádobách, k nimž je po ruce poklop dobře přiléhající, aby vzniklý oheň mohl býti ihned udušen. Poklop nechť je upraven tak, aby se dal otvírati a zavírati bez nebezpečí popálení. Rovněž třeba dbáti toho, aby nádoba nebyla zevně znečištěna hořlavou látkou. K hašení ohně budiž vždy pohotově v dostatečném množství suchý písek, sypká hlína nebo podobná hmota, jakož i lopata. Vaření smí prováděti jen spolehlivý dělník.
(3) Při dopravě a zpracování horkých látek nutno postupovati opatrně, aby se dělníci nepopálili nebo neopařili. Dopravní nádoby nesmějí se plniti až po okraj a nositi před tělem. Nutno též dbáti, aby dopravní cesty byly volné a aby pod nimi nepracovali lidé.
(4) Rozehřívati plynová potrubí a vyhledávati jejich netěsnosti smí se jen s náležitou opatrností. Je-li cítiti plyn, nesmí se netěsnost vyhledávati hořícím světlem a nesmí se do dotčeného prostoru vstupovati s jiným než bezpečnostním světlem dříve, dokud není otevřením oken a dveří tak provětrán, že plyn není znatelně cítiti.
(1) Láhve a nádoby s kyselinami, benzinem, jedy nebo jinými zdraví škodlivými tekutinami musí býti nápadně označeny a uloženy pod závěrou.
(2) Dělníci s otevřenými ranami nesmějí zacházeti s jedovatými nebo žíravými látkami.
(3) Při pracích s tekutým olovem třeba přísně dbáti, aby olovo přišlo do styku pouze se suchými plochami. Zbylé tekuté olovo musí se naliti do suchých, plochých nádob, kde se nechá ztuhnouti.
§ 197
Pro zacházení s výbušinami platí příslušná zákonitá ustanovení a zvláštní předpisy.