(1) Lékaři náleží ještě plat za zvláštní úkony obsažené v příloze č. 2, a to sazbami tam uvedenými, s výjimkou zvláštních úkonů vyhrazených odborným lékařům a označených písmenou „O“. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou býti i tyto úkony provedeny praktickým lékařem; lékař je však povinen provedeni úkonu neprodleně pojišťovně hlásiti.

a) jestliže splňují podmínky pro přiznání titulu odborného lékaře, nebo

b) pokud jinak prokáží, že jsou dostatečně kvalifikováni k jejich provádění, nebo

(2) Provádění a účtování určitých zvláštních úkonů vyhrazených odborným lékařům může pojišťovna povoliti praktickým lékařům:

c) jestliže vykonávají službu v místech, kde je odborná lékařská pomoc těžko dosažitelná.

(3) Lékaři jsou oprávněni provésti podle svého uváženi v rámci ustanovení odstavce 1 a článku 12 léčebného řádu veškeré zvláštní úkony podle přílohy č. 2, avšak úkony označené hvězdičkou jen po předchozím povolení pojišťovnou; je-li nebezepečí z prodlení, mohou býti i tyto úkony provedeny lékařem bez povolení, avšak lékař je povinen provedení úkonu hlásiti neprodleně pojišťovně.

(4) Hlášení podle odstavců 1 a 3 se provádí podle směrnic, které vydá Ústřední národní pojišťovna v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(5) Jakékoliv další zvláštní úkony v příloze č. 2 neuvedené a nespadající ani mezi obvyklé úkony podle § 58, odst. 2, písm. a) může lékař provésti a účtovati jen po předchozím povolení pojišťovnou, a to za sazbu s pojišťovnou individuálně předem smluvenou podle směrnic vydaných Ústřední národní pojišťovnou po slyšení jednotné odborové organisace.