Stanovy Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky.

Ustanovení základní.

Členství.

Orgány Ústředí.
Představenstvo.
Dozorčí rada.
Valná hromada.

Vnitřní organisace.
Zaměstnanci.

Provoz a hospodářství.

Poměr k Ústřední radě družstev.

Státní dozor.

Ustanovení společná.

(1) Firma Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky (dále jen „Ústředí“) zní:
„Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, zapsané společenstvo s ručením obmezeným“.

(2) Sídlem Ústředí je Praha; Ústředí může zříditi potřebný počet odštěpných závodů.

1. výhradní právo vykupovati zemědělské výrobky od pěstitelů a chovatelů, od jiných osob, které jich nabyly od pěstitelů nebo chovatelů ke splnění závazků (propachtovatelů, zaměstnanců, výměnkářů), jakož i od dovozců, a právo je zcizovati na vnitřním trhu,

3. spolupůsobiti při plánování výroby a spotřeby, při tvorbě cen zemědělských výrobků, při plánování a provádění jejich dovozu a vývozu,

2. říditi po stránce hospodářské výkup, skladování, opracování, zpracování, oběh a rozdělování zemědělských výrobků v rozsahu a způsobem, které stanoví ministerstvo výživy, pokud jde o krmiva, ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství, a pokud jde o osiva, semena, sádě a užitková zvířata, ministerstvo zemědělství,

4. nakupovati a prodávati na vnitřním trhu potřeby pro provoz a udržování zemědělských závodů, jakož i podniků členů Ústředí v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvy výživy a zemědělství,

6. vyvíjeti činnost podle pověření uvedeného v § 3, odst. 3 zákona.

5. prováděti výrobní a distribuční činnost v rozsahu vyplývajícím z ustanovení § 11, odst. 1 zákona,

c) množství nabídnuté podle písm. b) odpovídá rozsahem smlouvám o pěstování a dodávce a povinnostem uloženým opatřeními v řízení vyživovacího hospodářství (t. zv. kontingenty),

a) je zemědělci vyrobí v rámci jednotného hospodářského plánu,

b) je zemědělci nabídnou Ústředí nebo osobám, které Ústředí výkupem pověří,

d) jsou splněny podmínky stanovené pro jejich dodávku.

(1) Osoby, jež jsou členy útvarů uvedených v § 11, odst. 1, č. 1 až 12 zákona, pokud jsou u nich splněny podmínky uvedené v § 4, nabývají členství bez členské přihlášky dnem, kdy příslušný útvar vplyne do Ústředí. Představenstvo zjistí nejpozději do tří měsíců od tohoto vplynutí, které osoby se takto staly členy Ústředí, a zpraví je o tom; rovněž zpraví členy útvarů uvedených v § 11, odst. 1, č. 1 až 12 zákona, o nichž má za to, že podmínky uvedené v § 4 nesplňují.

(2) Osoby, jež nenabývají členství již podle odstavce 1, mohou se o ně ucházeti písemnou přihláškou, jsou-li u nich splněny podmínky uvedené v § 4. Rozhodnutí o členské přihlášce přísluší představenstvu. Nehodlá-li představenstvo přihlášce vyhověti, podá o tom zprávu ministerstvu výživy. Jakmile ministerstvo výživy, rozhodujíc v dohodě s ministerstvem zemědělství podle § 6, odst. 2 zákona, představenstvu písemně sdělí souhlas k odmítnutí uchazeče o členství, zpraví ho představenstvo o odmítnutí.

a) upsati a splatiti nejméně jeden závodní podíl (§ 8, odst. 1); členská družstva jsou povinna upsati a splatiti jeden závodní podíl za každých i započatých pět set svých členů,

c) podporovati Ústředí při plnění jeho úkolů (§ 3).

b) plniti členské povinnosti plynoucí ze zákona a z těchto stanov,

b) užívati společných zařízení určených k podpoře hospodářské činnosti členů způsobem stanoveným organisačním řádem.

a) účastniti se svými zástupci valných hromad a vykonávati v nich členská práva,

(1) Závodní podíl činí 5.000 Kčs a je nedělitelný.

(2) U členů, kteří nabyli členství podle § 5, odst. 1, se považuje povinnost uvedená v § 6, písm. a) za splněnou do dne provedení konečného zjištění výše nároků jim vznikajících podle § 12, odst. 2, věty první zákona.

(3) Osoby uvedené v § 5, odst. 2 jsou povinny zaplatiti částku odpovídající jejich upsaným závodním podílům zároveň s členskou přihláškou.

(4) Vznikne-li povinnost upsati a splatiti další členské podíly podle § 6, písm. a) po dni, kdy bylo nabyto členství, nebo po dni, kdy byla podána členská přihláška, jest člen povinen splatiti odpovídající částku do 30 dnů ode dne, kdy vznikla jeho povinnost.

(5) Hodlá-li některý člen upsati větší počet závodních podílů, než je povinen podle § 6, písm. a), musí písemně žádati za souhlas představenstva. Vyhoví-li představenstvo žádosti, je člen povinen zaplatiti částku odpovídající dalším upisovaným podílům do 30 dnů ode dne, kdy byl zpraven o rozhodnutí představenstva.

(1) Členství zaniká

a) výpovědí členství (výpovědí všech závodních podílů),

c) vyloučením,

b) převodem všech závodních podílů na jiného člena,

d) zrušením družstva, národního podniku nebo jiné právnické osoby, jež jsou členy.

(2) Člen může vypověděti svůj závodní podíl písemně nejméně tři měsíce před koncem hospodářského roku. Členství zaniká uplynutím hospodářského roku.

(3) Převod závodních podílů s člena na člena je možný jen se svolením představenstva a uskutečňuje se ke dni, který je v tomto svolení označen.

c) nesplacení závodních podílů ve stanovené lhůtě (§ 8),

a) neplnění povinností uložených stanovami,

b) provozování činnosti, která Ústředí poškozuje,

(1) Důvodem vyloučení členů jest

e) ztráta podmínek pro členství.

d) ztráta práva nakládati s vlastním jměním,

(2) Vyloučení se děje usnesením představenstva. Je-li dán důvod k vyloučení podle odstavce 1, písm. a) až c), dá představenstvo před usnesením o vyloučení členu výstrahu a poskytne mu přiměřenou lhůtu k nápravě závadného stavu. Dojde-li k nápravě, bude od vyloučení upuštěno.

(3) Představenstvo si před rozhodnutím o vyloučení podle odstavce 1, písm. e) vyžádá pokyn ministerstva výživy a odloží rozhodnutí ve věci až do doby, kdy dojde.

(4) Představenstvo zpraví člena písemně o vyloučení s udáním důvodů. Mimo případ uvedený v odstavci 1, písm. e) má vyloučený právo podati do jednoho měsíce od doručení tohoto vyrozumění odvolání k valné hromadě. O tomto odvolání rozhodne nejbližší řádná valná hromada.

(1) Ústředí vyplatí osobě, jejíž členství zaniklo, částku, která se rovná hodnotě její podílové účasti, zjištěné podle poslední účetní závěrky, po případě sníženou podle dalších ustanovení (podílovou pohledávku), pokud se podíl nepřevádí na jiného člena. Jiných nároků vůči Ústředí z důvodů svého členství bývalý člen nemá.

(2) Vykazuje-li účetní závěrka účetního roku, v němž zaniklo členství, ztrátu zmíněnou v § 40, odst. 1, písm. b), jež není kryta reservním fondem, sníží se podílová pohledávka o její poměrnou část připadající na závodní podíl. Nevypořádané závazky člena se zúčtují na vyplácenou podílovou pohledávku.

(3) Podílová pohledávka je splatná koncem účetního roku následujícího po roce, jímž členství zaniklo. Podílová pohledávka se neúrokuje.

(4) Podílové pohledávky nevybrané do tří roků po dni splatnosti připadají reservnímu fondu.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro výpověď jednotlivých závodních podílů.

(1) Ústředí jest povinno vésti rejstřík členů podle § 14 zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, a vyznačí v něm u každého člena také jeho sídlo.

(2) Vyhlášky a oznámení Ústředí se uveřejňují v Úředním listě.

(1) Předsedu a dva místopředsedy jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství. Prohlášení, jímž se předseda (místopředseda) vzdává své funkce, bere na vědomost vláda, čímž jeho funkce zaniká.

(2) Předseda zastupuje Ústředí navenek a spravuje jeho záležitosti, pokud nejde o činnost patřící podle těchto stanov do oboru působnosti jiných orgánů. Je-li nebezpečí z prodlení, může předseda učiniti naléhavá opatření i ve věcech, jež podle těchto stanov patří do oboru působnosti jiných orgánů Ústředí; jest však povinen o tom neprodleně zpraviti příslušný orgán. Za Ústředí podepisuje předseda tak, že k firmě Ústředí připojí svůj vlastnoruční podpis.

(3) Předseda svolává a řídí schůze představenstva, společné schůze představenstva a dozorčí rady a valné hromady.

(4) Vedle působnosti uvedené v odstavci 2 přísluší předsedovi výkon působnosti svěřené Ústředí podle § 3, odst. 1, písm. b) a c) a § 4, odst. 1 zákona.

(5) Místopředsedové zastupují předsedu v pořadí stanoveném při jejich jmenování; je-li předseda Čech, jest prvním místopředsedou Slovák, a naopak.

(6) Předseda a místopředsedové vykonají do rukou ministra výživy slib, že budou řádně plniti své funkce. Předsedovi a místopředsedům přísluší za výkon funkce plat, jehož výši stanoví vláda na návrh ministra výživy učiněný v dohodě s ministrem zemědělství.

(7) Ministerstvo výživy může předsedu zmocniti, aby přenesl výkon své působnosti podle odstavce 4 na jednotlivé vedoucí úředníky Ústředí.

(1) Představenstvo má včetně předsedy a dvou místopředsedů třicet členů, z toho devět členů ze Slovenska. Třináct členů jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství učiněný po slyšení Ústřední rady zemědělců republiky Československé a jednotné odborové organisace. Čtrnáct členů volí valná hromada ze svého středu. Dokud nebude provedena volba prvních členů představenstva valnou hromadou, jmenuje a odvolává tyto členy vláda na návrh Ústřední rady družstev. Do šesti měsíců po zahájení činnosti Ústředí svolá předseda první valnou hromadu k volbě čtrnácti členů představenstva. Dnem následujícím po zvolení nastupují takto zvolení členové představenstva na místa členů jmenovaných vládou podle ustanovení věty čtvrté.

c) člen závodního zastupitelstva zaměstnanců Ústředí,

(2) Členem představenstva může býti jen svéprávný československý občan, který má na území republiky své řádné bydliště a je státně spolehlivý a zachovalý. Členem představenstva nemůže býti zvolen ani jmenován, kdo

b) kdo byl odsouzen pravoplatným rozsudkem, který má v zápětí ztrátu volebního práva, po dobu této ztráty,

a) ztratil právo nakládati s vlastním jměním, ani ten, na jehož žádost se provádí vyrovnávací řízení, pokud nebylo prohlášeno za skončené,

d) člen dozorčí rady Ústředí.

(3) Funkční období členů představenstva trvá jeden rok.

(4) Představenstvo jest způsobilé se usnášeti, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů a za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy. K platnému usnesení dochází, vyslovuje-li se pro návrh většina přítomných; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasoval předseda. Předseda hlasuje naposledy.

(5) S výjimkou předsedy a obou místopředsedů má každý člen představenstva náhradníka, který se jmenuje nebo volí stejným způsobem jako člen. O náhradnících platí ustanovení odstavců 1 až 4. Nemůže-li člen představenstva vykonávati svou funkci, povolá se místo něho náhradník pro něho zřízený. Poklesne-li počet členů představenstva přesto, že byli povoláni náhradníci, pod počet stanovený v odstavci 1, podá o tom předseda Ústředí bezodkladně zprávu ministru výživy, který učiní potřebné zatímní opatření podle § 10, odst. 1 zákona.

c) o vydání služebních řádů pro zaměstnance Ústředí podle § 13, odst. 2 zákona a o všeobecných směrnicích pro vyřizování osobních záležitostí,

b) o jmenování vedoucích úředníků Ústředí a o osobních věcech těchto úředníků,

a) o přijímání a vylučování členů a o věcech týkajících se upisování, splácení a převádění závodních podílů,

(1) Představenstvu přísluší jednati a usnášeti se

e) o investičním programu a jeho úhradě,

f) o zřizování a organisaci vlastních zařízení, jejichž prostřednictvím Ústředí vyvíjí svou činnost (§ 1, odst. 3 zákona),

g) o směrnicích pro provádění výkupu a distribuce zemědělských výrobků po stránce organisační, obchodní a finanční,

h) o ustanovení zmocněnce pro krajské shromáždění členů (§ 23),

ch) o zprávě předsedy o činnosti Ústředí.

d) o udělování a odvolávání prokury a obchodních plných mocí zaměstnancům,

(2) Každý člen představenstva jest povinen plniti své povinnosti s péčí řádného hospodáře. O činnosti představenstva předkládá předseda zprávu valné hromadě.

(3) K uzavření právního jednání mezi Ústředím a členem představenstva jest třeba předchozího souhlasu společné schůze představenstva a dozorčí rady [§ 19, odst. 4, § 20, odst. 1, písm. c)].

(4) Členové představenstva mají nárok na náhradu nutných a účelných výdajů učiněných v souvislosti s výkonem funkce.

(5) Členové představenstva nemohou býti současně členy dozorčí rady.

(6) Členy představenstva propouští z odpovědnosti ministr výživy.

(7) Povinnosti a práva členů představenstva blíže upraví organisační řád.

(8) Ustanovení předcházejících odstavců platí také pro náhradníky.

(1) Schůze představenstva se konají podle potřeby, zpravidla jednou za dva měsíce. Předseda jest povinen schůzi svolati také tehdy, požádá-li o to nejméně deset členů představenstva a dozorčí rady nebo nejméně deset členů kteréhokoliv z těchto orgánů, nebo usnese-li se na tom představenstvo nebo dozorčí rada v předcházející schůzi, nebo požádá-li o to ministerstvo výživy.

(2) O jednání představenstva jest sepsati zápis obsahující zjištění, zda jest představenstvo schopno se usnášeti, pořad jednání a podstatné body průběhu jednání, přijatá usnesení a přesné údaje o výsledcích hlasování. Jako přílohu k zápisu jest připojiti listinu přítomných. Zápis podepisují předseda a úředník Ústředí k vedení zápisu předsedou určený. Na žádost budiž v zápise zaznamenáno i odchylné mínění menšiny.

(1) Dozorčí rada má včetně předsedy patnáct členů, z toho pět členů ze Slovenska. Osm členů včetně předsedy jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství, sedm členů volí valná hromada ze svého středu. Do dne následujícího po zvolení sedmi členů první dozorčí rady první valnou hromadou vykonávají členové jmenovaní vládou podle předcházející věty zatímně funkci dozorčí rady. Členem (náhradníkem) dozorčí rady nemůže býti zvolen ani jmenován člen (náhradník) představenstva Ústředí, pokud jeho funkce trvá. Schůze dozorčí rady svolává a řídí její předseda.

(2) O dozorčí radě platí jinak obdobně ustanovení § 15, odst. 2, písm. a) až c), odst. 3, 4 a 5, § 16, odst. 2 až 8 a § 17.

(1) Dozorčí rada dohlíží na vedení Ústředí ve všech oborech jeho činnosti. Za tím účelem může zejména

b) zjišťovati stav jeho hospodářství,

c) navrhnouti ministru výživy, aby učinil opatření podle § 10, odst. 1 zákona.

a) nahlížeti do obchodních knih a písemností Ústředí a žádati od jeho představenstva a úředníků informace a vysvětlivky,

(2) O provedené dohlídce musí býti sepsán protokol podepsaný členy dozorčí rady, kteří ji provedli.

(3) Dozorčí rada zkoumá účetní závěrku za uplynulý účetní rok a návrh podnikového rozpočtu pro příští rozpočetní období.

Společná schůze představenstva a dozorčí rady.
(4) Dozorčí rada zastupuje Ústředí při uzavírání právních jednání s předsedou, některým z místopředsedů nebo členem (náhradníkem) představenstva a při soudních sporech proti nim.

ch) o věcech předložených představenstvem nebo dozorčí radou.

(1) Společné schůzi představenstva a dozorčí rady přísluší jednati a usnášeti se

a) o návrzích pro valnou hromadu,

b) o opatřeních, jež jest učiniti v důsledku kontroly hospodářství Ústředí provedené nejvyšším účetním kontrolním úřadem nebo dozorčími úřady, jakož i o výsledku kontroly provedené dozorčí radou,

c) o udělování souhlasu k uzavření právních jednání Ústředí s předsedou, místopředsedy, členy (náhradníky) představenstva nebo dozorčí rady nebo prokuristou nebo obchodním zmocněncem,

d) o podnikovém rozpočtu,

e) o účetní závěrce,

f) o přídělech bilančních přebytků reservnímu fondu a odvedení nevyčerpaného zbytku státní pokladně,

g) o přípustnosti zúročení závodních podílů (§ 39, odst. 2),

h) o způsobu úhrady bilančních ztrát,

(2) Usnesení o věcech uvedených v odstavci 1, písm. d) až h) vyžadují ke své platnosti schválení ministerstva výživy, udělené v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Společná schůze představenstva a dozorčí rady stanoví zásadní směrnice pro činnost Ústředí ve věcech, jež mají býti upraveny organisačním řádem do doby, dokud se tak nestane.

(1) Společnou schůzi představenstva a dozorčí rady svolává předseda Ústředí zpravidla jednou za dva měsíce. Je povinen ji svolati také, požádá-li o to nejméně patnáct členů představenstva nebo nejméně osm členů dozorčí rady nebo nejméně patnáct členů obou těchto orgánů. Ustanovení o svolávání, jednání a usnášení představenstva platí obdobně i pro společnou schůzi představenstva a dozorčí rady, při čemž k platnosti usnesení je třeba přítomnosti nejméně poloviny členů každého z obou sborů a nadpoloviční většiny přítomných členů každého z nich.

(2) O každé schůzi jest sepsati zápis, který podepisují předseda, zapisovatel a jeden člen představenstva a jeden člen dozorčí rady. O zápisu platí jinak obdobně ustanovení § 17, odstavec 2.

d) o žádosti, aby vládou jmenovaný člen (náhradník) představenstva nebo dozorčí rady byl z funkce odvolán,

e) o odvoláních proti rozhodnutí o vyloučení členů (§ 10),

f) o zprávě předsedy o činnosti orgánů Ústředí,

g) o iniciativních návrzích na zlepšení a zdokonalení organisace Ústředí a jeho činnosti.

a) o podnětech na změnu stanov,

b) o organisačním řádu,

c) o volbě členů (náhradníků) představenstva a dozorčí rady,

(1) Valnou hromadu tvoří zástupci vysílaní členy Ústředí (§ 7, odst. 6 zákona). Zástupci členů, kteří se účastní valné hromady (dále jen „delegáti“) se volí na krajských shromážděních členů.

(2) Představenstvo sestaví na podkladě údajů o sídle členů uvedených v rejstříku členů (§ 12) pro každý kraj krajský seznam členů. Představenstvo ustanoví pro každý kraj zmocněnce, který svolá každoročně před konáním valné hromady krajské shromáždění členů (dále jen „shromáždění“) doporučenými dopisy všem členům uvedeným v příslušném krajského seznamu. Dopisy musí býti odeslány nejméně osm dnů před konáním shromáždění a musí v nich býti uvedeny místo a hodina konání shromáždění.

(3) Jednání shromáždění řídí zmocněnec Ústředí. Na shromáždění se může každý člen dáti zastupovati jen jedním zástupcem vykázaným písemnou plnou mocí. Shromáždění jest způsobilé se usnášeti, je-li zastoupena nejméně polovina členů uvedených v příslušném krajském seznamu. Nedostaví-li se na shromáždění předepsaný počet zástupců členů, může se o hodinu později na témže místě a s týmž pořadem jednání konati druhé shromáždění, které je způsobilé se usnášeti bez ohledu na počet zastoupených členů, pokud to bylo uvedeno výslovně v předepsaném oznámení o svolání shromáždění. Shromáždění se usnáší prostou většinou hlasů. Hlasuje se zvednutím ruky, pokud se shromáždění neusnese, že se má hlasovat lístky. Zmocněnec Ústředí nehlasuje. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los. Každý člen má při hlasování jeden hlas beze zřetele na počet svých podílů.

(4) Shromáždění volí na každých i započatých deset členů Ústředí uvedených v příslušném krajském seznamu po jednom delegátu a jeho náhradníku. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří na sebe soustředili prostou většinu hlasů.

(5) O konání shromáždění jest sepsati zápis obsahující zjištění, že shromáždění jest schopno se usnášeti, pořad jednání, podstatné body jeho průběhu, přijatá usnesení a údaje o výsledcích hlasování. Jako přílohu jest k zápisu připojiti listinu přítomných. Zápis podepisují zmocněnec Ústředí a dva ověřovatelé zvolení shromážděním. Zápis odevzdá zmocněnec neprodleně předsedovi. Shromáždění se mohou účastniti zástupcové příslušných složek organisací zemědělců a družstev. Zmocněnec Ústředí, který volbu řídil, vydá neprodleně po skončení shromáždění zvoleným osobám potvrzení o tom, že byly zvoleny delegáty (náhradníky). Tímto potvrzením se vykazují na valné hromadě.

(6) Zvolení delegáti (náhradníci) vykonávají svou funkci na valné hromadě osobně a nemohou se dáti zastupovati. Zvolení delegáti a náhradníci musí býti zpraveni o době a místě konání valné hromady doporučenými dopisy nebo jiným způsobem umožňujícím zjištění, že se tak stalo. V případě, že se delegát do valné hromady v předepsanou dobu nedostaví, bude představenstvem za něho povolán náhradník, pokud se do valné hromady dostavil. Jinak se náhradníci nemohou účastniti jednání a usnášení valné hromady.

(2) Pozvání k valné hromadě musí obsahovati údaje o místu a době konání a o pořadu jednání. Návrhy členů, jež mají být na pořadu jednání, musí býti podány do čtyř měsíců po uplynutí hospodářského roku. K takto podaným návrhům musí být přihlédnuto, jsou-li podporovány nejméně deseti členy. Pozvání musí obsahovati upozornění o možnosti konání druhé valné hromady (§ 27). Každý člen má právo, aby během posledních osmi dnů před konáním valné hromady nahlédl v obchodních místnostech Ústředí do písemných podkladů pro jednání valné hromady a učinil si z nich výpis.

(1) Konání valné hromady budiž oznámeno nejméně osm dní předem v Úředním listě.

(3) Valná hromada se nemůže usnášeti o věcech, které nebyly uvedeny na oznámeném pořadu jednání s výjimkou návrhu na svolání nové mimořádné valné hromady.

(2) Nedostaví-li se do valné hromady předepsaný počet delegátů (náhradníků), může se o hodinu později na témže místě a s týmž pořadem jednání konati druhá valná hromada, která je způsobilá usnášeti se bez ohledu na počet přítomných, pokud to bylo uvedeno výslovně v předepsaném oznámení o svolání valné hromady.

(1) Valná hromada jest způsobilá se usnášeti, je-li přítomna nejméně jedna polovina všech zvolených delegátů nebo jejich náhradníků.

(1) Valná hromada se usnáší prostou většinou hlasů. Hlasuje se zvednutím ruky, pokud se shromáždění neusnese, že se má hlasovati lístky. Při hlasování zvednutím ruky hlasuje předseda jen v případě rovnosti hlasů. Usnese-li se valná hromada, že má býti hlasováno lístky, rozhoduje při tomto způsobu hlasování v případě rovnosti los.

(2) Každý delegát má při hlasování jen jeden hlas.

(2) Zvoleni jsou kandidáti, kteří na sebe soustředili prostou většinu hlasů.

(3) Nebude-li takto zvolen potřebný počet kandidátů, může při jednání valné hromady navrhnouti další kandidáty každý delegát, který se účastnil valné hromady, každý člen představenstva nebo dozorčí rady a předseda Ústředí.

(1) O návrhu na volbu členů (náhradníků) představenstva a dozorčí rady se usnáší společná schůze představenstva a dozorčí rady. Návrh může býti podán teprve, když Ústředí bylo vyrozuměno o provedeném jmenování členů (náhradníků) představenstva a dozorčí rady, k jejichž jmenování jest povolána vláda, na funkční období, o něž jde.

(1) Činnost Ústředí není omezena na jeho členy.

(2) Orgány Ústředí a jeho vedoucí úředníci (§ 33) dbají, aby provoz Ústředí zabezpečil splnění úkolů Ústředí a odpovídal zásadám řádného hospodaření.

(1) Do čtyř měsíců od uplynutí účetního roku předloží představenstvo dozorčí radě účetní závěrku k prozkoumání. Do šesti měsíců od uplynutí účetního roku musí býti účetní závěrka schválená společnou schůzí představenstva a dozorčí rady předložena ministerstvu výživy, jež ji přezkoumá a schvaluje v dohodě s ministerstvem financí. Nebyla-li účetní závěrka takto schválena, vrátí ji ministerstvo výživy s připomínkami Ústředí s tím, aby vady byly odstraněny a nově projednaná účetní závěrka byla nejdéle do dvou měsíců znovu předložena ministerstvu výživy.

(2) Před koncem účetního roku sestaví představenstvo podnikový rozpočet pro příští rozpočetní období a předloží jeho návrh včas k projednání dozorčí radě.

(1) Výše základního jmění (§ 8, odst. 2 zákona) se zjistí novým oceněním úhrnu majetkových práv, jež podle § 11 zákona přecházejí na Ústředí, ke dni, k němuž nastane přechod práv, a odečtením úhrnu závazků stejným způsobem na Ústředí přecházejících, včetně závazků z důvodu vypořádání podle § 12, odst. 2 a 3 zákona, a odečtením finančních prostředků, jichž se týká ustanovení § 11, odst. 2 zákona.

(2) Při zjišťování výše základního jmění podle odstavce 1 se nepřihlíží k právům a závazkům, jichž se týká ustanovení § 14 zákona.

(3) Orgány Ústředí dbají, aby základní jmění nebylo ztenčeno.

(1) Ústředí zřídí reservní fond, jejž tvoří zejména

c) neprovozní zisky,

b) přidělené částky bilančních přebytků dalších účetních roků,

a) bilanční přebytek prvního účetního roku,

d) propadlé podílové pohledávky (§ 11, odst. 4).

(2) Reservního fondu lze použíti jen k úhradě bilančních ztrát.

(1) Z bilančního přebytku se

b) zbytek nevyčerpaný podle ustanovení písm. a) odvede Ústředí do jednoho měsíce po projednání účetní závěrky státní pokladně.

a) přidělí částka stanovená usnesením společné schůze představenstva a dozorčí rady reservnímu fondu,

(2) V účetních letech, v nichž došlo k bilanční ztrátě, není dovoleno zúročení závodních podílů; jinak možno zařaditi do nákladů Ústředí potřebnou částku na zúročení splacených závodních podílů nejvýše částkou rovnající se běžně poskytovaným úrokům z úsporných vkladů v ústavech lidového peněžnictví, avšak za podmínky, že tímto zařaděním nákladů nevzejde Ústředí bilanční ztráta.

(1) V případě, že účetní závěrka vykazuje bilanční ztrátu, bude kryta především z reservního fondu. Kdyby bilanční ztráta nemohla býti takto kryta, vysloví společná schůze představenstva a dozorčí rady usnesením, jaká část této bilanční ztráty vznikla

a) v důsledku opatření, jimiž se stanoví výkupní nebo spotřebitelské ceny, a souvisí s plněním povinnosti uložené Ústředí podle § 2 zákona nebo s úkoly, které Ústředí uložila vláda,

b) z důvodu ostatního provozu Ústředí.

(2) Z důvodu bilanční ztráty nemohou být členům ukládány jiné povinnosti, než které jsou uvedeny v předcházejících odstavcích.

(1) Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí povoliti Ústředí zřízení zvláštních fondů k zabezpečení provádění jeho úkolů a ukládati osobám, jejichž prostřednictvím plní Ústředí své úkoly (§ 1, odst. 3 a 4 zákona), povinnost odváděti pro účely těchto fondů vyrovnávací příspěvky. Jde-li při tom o opatření všeobecné povahy, vyhlásí je ministerstvo výživy v Úředním listě. Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí přikázati těmto fondům jiné prostředky. Jmění těchto fondů jest jměním účelovým, které se vykazuje odděleně od ostatního jmění Ústředí.

(2) Orgány Ústředí jsou povinny při správě těchto fondů, při tvoření jejich jmění a při jeho použití postupovati podle opatření, na jejichž základě byly fondy zřízeny.

(1) Ústředí jest povinným členem Ústřední rady družstev a přispívá na náklady její činnosti částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem financí po slyšení Ústřední rady družstev.

(2) Orgány Ústředí jsou povinny Ústřední radě družstev dáti potřebná sdělení a vysvětlení, pokud jich Ústřední rada družstev potřebuje k řádnému výkonu své funkce, a umožniti jí zaujetí stanoviska při zásadních opatřeních týkajících se družstev.

(3) Ústředí nemá vůči Ústřední radě družstev jiných povinností, než které jsou uvedeny v předcházejících odstavcích.

(1) Ministr výživy dozírá na činnost Ústředí a může jeho činnost a hospodaření kdykoliv přezkoumati. Může udělovati Ústředí příkazy a zákazy, jichž toto jest povinno dbáti při své činnosti. Nastanou-li nepravidelnosti vážně ohrožující řádný provoz Ústředí, nejsou-li ustaveny příslušné orgány, nebo neplní-li Ústředí řádně svoji funkci, může ministr výživy učiniti vhodná opatření k zatímnímu vedení jeho správy. Ministr zemědělství má, pokud jde o hospodaření s osivy, semeny, sádí a užitkovými zvířaty, obdobná oprávnění, jaká příslušejí ministru výživy podle ustanovení věty první a druhé, a vykonává je v dohodě s ministrem výživy.

(2) Ministr financí dozírá na Ústředí, pokud jde o jeho opatření, jež se zřetelem na závazek státu podle § 8, odst. 4 zákona mají pro stát finanční dosah, a může v dohodě s ministrem výživy v rozsahu tohoto dozorčího oprávnění jeho činnost a hospodaření kdykoliv přezkoumati a udělovati Ústředí příkazy a zákazy, jichž toto jest povinno dbáti při své činnosti.

(3) Hospodaření Ústředí podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(1) Ústředí a jeho odštěpné závody se zapíší do společenstevního rejstříku. Zápis provede soud příslušný podle sídla Ústředí, po případě též jeho odštěpného závodu, na písemný návrh předsedy Ústředí s odvoláním se na zákon a toto nařízení. Spolu s návrhem podle předcházející věty sdělí předseda Ústředí soudu způsob zastupování Ústředí a znamenání jeho firmy, a pokud jde o odštěpný závod též opatření, jímž byl závod zřízen, firmu a sídlo závodu. Jiné podmínky stanovené zákonem č. 70/1873 ř. z. nebo předpisy vydanými k jeho provedení nebo upravujícími jinak poměry výdělkových a hospodářských společenstev (družstev), pokud jde o zápisy do rejstříku, nemusí být splněny.

(2) Zákon ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících se na Ústředí nevztahuje.

(3) Ustanovení zákona č. 70/1873 ř. z. a předpisů jej měnících a doplňujících platí o Ústředí, pokud zákon a ustanovení této hlavy nestanoví jinak.