Navrhování obytných staveb.
A. Nejdůležitější zásady.
1. Konstrukce obytných staveb musí být bezpečná, jakost staviva dobrá a provedení, disposiční řešení i vybavení musí vyhovovat základním podmínkám zdravého bydlení a povznésti jeho úroveň; při tom se však vzhledem k dosavadním omezeným možnostem ve výrobě stavebnin, k nedostatku pracovních sil a k nutnosti snížení stavebních nákladů musí dbát toho, aby se po všech těchto stránkách dosáhlo úspor.
2. Je tudíž nutno dbát těchto nejdůležitějších zásad:
a) Za základní bytovou jednotku je nutno považovat stavebně uzavřený byt o jedné obytné místností a dvou ložnicích s příslušenstvím (t. j. s pracovní kuchyní nebo s přímo osvětleným a větraným kuchyňským koutem, předsíní, lázní, samostatným splachovacím klosetem, spíží, komorou a po případě šatnou).
b) Podle místních potřeb možno omezeně též navrhovat byty, v nichž vedle obytné místnosti a příslušenství je jen jedna ložnice. Výjimečně lze však též navrhnouti tři ložnice nebo dvě ložnice a pracovnu pro duševní pracovníky nebo také garsoniéru nebo dvougarsoniéru s příslušenstvím.
c) Nutno soustředit bydlení do obytného pokoje a tím jednak omezit bydlení v kuchyni, jednak oddělit prostorově pobyt denní od nočního. Tato zásada vede ke zmenšování kuchyně na vlastní pracovní kuchyni nebo kuchyňský kout a ke zřizování samostatných ložnic, a to odděleně pro rodiče a děti.
d) Základní bytová jednotka podle písm. a) v obytných domech, podporovaných podle zákona ze dne 7. března 1947, č. 41 Sb., o státní podpoře na obytné stavby, nesmí mít podlahovou obytnou plochu (t. j. plochu obytného pokoje a dvou ložnic) menší než 48 m2, ani větší než 60 m2. Bytové jednotky o obytném pokoji a buď třech ložnicích nebo o dvou ložnicích s pracovnou [písm. b)] nesmějí mít tuto plochu větší než 80 m2, jak vyplývá z odkazu § 2 zákona č. 41/1947 Sb. na § 136 zákona o přímých daních.
e) Byt v nájemních domech o 3 a více podlažích má být umístěn zásadně v jednom podlaží, což je nejvýhodnější s hlediska sociálního. V rodinných domcích může být umístěn také v jednom podlaží a zčásti v podkroví nebo i ve dvou podlažích.
3. Do výměry 60 m2 [č. 2, písm. d)] podlahové obytné plochy základní bytové jednotky se započítávají plochy obytného pokoje a obou ložnic. Kuchyňský kout ani pracovní kuchyň se do obytné plochy nezapočítává, není-li větší než 12 m2. Je-li mimo pracovní kuchyň nebo kuchyňský kout řešen ještě navíc jídelní kout, započítává se jeho plocha do podlahové obytné plochy.
B. Způsob zastavění.
4. Způsob zastavění, zejména u větších celků a sídlišť, určí upravovací plán (náčrt). Bude třeba dbát toho, aby vznikala staveniště pokud možno pravidelná, na nichž je možno stavět bytové jednotky vyhovujícího rozsahu a disposičního řešení v takové poloze, která zaručí situování obytných místností a ložnic na osluněné strany (viz oddíl D této části). Při tom nutno dbát toho, aby opakováním stejného typu bez újmy výtvarné stránky byly urychleny stavební práce a docíleno snížení stavebních nákladů.
5. Ve městech budou zpravidla navrhovány nájemní domy o více podlažích, jejichž počet je dán zastavovacími předpisy. Pokud má být zastavění vyšší, než připouštějí platné stavební řády (statuty), povoluje výjimky ministerstvo techniky, na Slovensku pověřenectvo techniky. Domy se sdružují do řad tak, aby z nich vznikaly bloky otevřené nebo polootevřené. Řady bloků musí mít přiměřené délky a hloubky, při čemž budiž dána přednost, pokud to zastavovací podmínky dovolují, orientaci řad kolmo ke směru převládajících větrů.
6. Při typu nižšího zastavění jde o řadové domy o dvou podlažích s bytovou jednotkou rozdělenou zpravidla do těchto dvou podlaží. Doporučuje se, aby byly zřizovány kratší skupiny, a to nejvýše o pěti až sedmi domech.
7. Domy možno zřizovat také jako jednotlivé (isolované) nebo sdružené ve dvojdomy zejména tam, kde jsou tak už v části obce rozestavěny a kde jde převážně o doplnění tohoto zastavění.
8. U městských bloků, které jsou již zčásti zastavěny, třeba se přizpůsobit dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse. Hloubku zastavění nutno přizpůsobit pouze u zastavění otevřeného nebo polootevřeného.
C. Řazení bytových jednotek v domě.
9. Z délky průčelí nájemního domu a hloubky zastavění vyplyne velikost a disposice bytových jednotek v jednom podlaží, kde mají být zpravidla 2 bytové jednotky tak, aby příčné jejich větrání vyhovovalo ustanovení č. 14, po př. garsoniéra jako třetí jednotka. Při tom třeba pamatovat na to, aby garsoniéry bylo lze podle potřeby použít k rozšíření sousedního bytu, po případě aby vůbec menší byty bylo možno slučovat ve větší bytové jednotky.
10. Zakazují se podzemní byty, za něž se považuje každý byt, jehož podlaha jest níže, než předpisují stavební řády (statuty) pro přízemní byty (na př. podle českého, moravského a brněnského stavebního řádu 30 cm, podle pražského 45 cm nad povrch dlažby nebo dvora). Za podzemní se tedy nepovažuje byt zřízený ve sklonitém terénu jen v části půdorysu budovy, pokud jeho podlaha je v celém půdorysu v předepsané výšce nad přilehlým rostlým terénem.
11. Využití podkroví pro byty třeba omezit na nejmenší míru, zpravidla jen pro část obytných místností bytu, jehož větší část je umístěna v bezprostředně nižším podlaží. Řešení nesmí být zdravotně ani výtvarně závadné; je nepřípustné zřizovat tak zvané maskované patro. Obytné místnosti nesmějí být násilně včleněny do prostoru podkroví a musí být postaráno o dostatečnou tepelnou isolaci a provětrávání.
Ch. Vytápění bytů.
39. Nedostatek potřebných hmot nedovoluje zatím vybavit všechny byty ústředním vytápěním. Proto je třeba počítat zpravidla s vytápěním lokálním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním (část V, č. 8), nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.
40. Kde není možno vybavit byty ústředním vytápěním (část V, č. 16), nutno pamatovat na možnost pozdější instalace ústředního vytápění, při čemž podle možnosti buď současně se stavbou vyzděn komín ústředního vytápění a vynechány drážky pro vedení.
41. Požadavek lokálního vytápění podstatně ovlivní řešení celé disposice, která je značně vázána na umístění komínů, kamen a jejich obsluhu. Nutno počítat s vytápěním každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápět plynem nebo elektřinou. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jich počet. Stromkové komíny se vylučují.
D. Orientace k světovým stranám a příčné větrání.
12. Obytné místnosti a ložnice nemají být zásadně situovány k severu. Na sever se má umístit jen příslušenství a nejvýše jídelní kout obytné místnosti, pokud je obytná místnost v ostatní části orientována k dobře osluněné straně.
13. Ložnici dětí lze nejvýhodněji umístit spíše k východu než k západu, kuchyně a špíž je zpravidla obrácena k severu nebo k východu, avšak v jižnějších částech státu (na př. na jižní Moravě), kde ranní slunce působí stejně intensivně jako odpolední, lze umístit kuchyň k západu. Pro spíž se nedoporučuje jižní ani západní strana.
14. Příčné větrání bytu nutno pokud možno zabezpečit orientací bytu ke dvěma světovým stranám, t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze.
E. Zásady pro velikost bytu a jednotlivých místností a pro vzájemnou souvislost místností.
15. Při lokálním vytápění (pro ústřední vytápění srovnej č. 27) nesmí výměra jednotlivých místností klesnout pod tyto nejmenší velikosti:
a) obytný pokoj — 22 m2, ložnice — 13 m2,
b) pracovní kuchyň nebo kuchyňský kout — 7 m2, lázeň — 2.50 m2, kloset — asi 1 m2, špíž — asi 1 m2, ostatní příslušenství (předsíň, komora, po případě šatna) celkem — 5 m2, tedy celé příslušenství 16.50 m2.
16. Podle toho tedy činí nejmenší podlahová plocha (bez zdiva) na př.:
a) u bytu o obytné místnosti a jedné ložnici 51.50 m2, z toho vlastní obytná plocha 35 m2, t. j. 68 %;
b) u bytu o obytné místnosti a dvou ložnicích (v jednom podlaží) 64.50 m2, z toho vlastní obytná plocha 48 m2, t. j. 74.50 %; je-li tento byt ve dvou podlažích, zvětší se plocha příslušenství o schodiště a podesty.
17. Dosti značný rozdíl mezi nejmenší výměrou podle č. 15 a 16 a mezi největší výměrou, uvedenou v č. 2, písm. d), umožňuje pružnost disposičního řešení; při tom se má krajních výměr užívat jen výjimečně. Nutno též pamatovat na to, že zesilování obvodních, po případě středních zdí již samo o sobě vede k určitému rozdílu v plochách bytových jednotek téhož disposičního řešení a že v přízemí bude jedno průčelí užší o šířku vestibulu.
18. Vzájemný poměr velikostí obytných místností i příslušenství, který vyplývá z nejmenších výměr podle č. 15 a 16, znamená zároveň nejúčelnější a nejhospodárnější řešení a proto budiž pokud možno zachován také tehdy, budou-li voleny rozměry větší; nebylo by totiž hospodárné ani účelné přidávat k nejmenší vlastní obytné ploše příslušenství o veliké výměře nebo naopak.
19. Při návrhu vnitřní disposice bytové jednotky nutno velmi bedlivě dbát provozních souvislostí a tím úspory práce ženy v domácnosti, snadného udržování bytu a vůbec toho, aby bytu bylo možno užívat nezávadně po všech stránkách.
20. Aby bylo možno přezkoušet vhodnost návrhu s hledisek uvedených v č. 18 a 19, třeba zakreslit veškerý nábytek a vybavení pro normální podlaží do zvláštního disposičního plánu půdorysu v měřítku 1 : 50, v němž budou vyznačeny světové strany a uvedeny hlavní rozměry a plošné výměry všech částí bytu s percentuelním poměrem vlastní obytné části příslušenství. Tento plán se připojí jako příloha k žádosti o stavební povolení. Ve zvláštních případech se doporučuje, aby byl předložen a projednán předběžně před vypracováním definitivních stavebních plánů a po případě doložen situačním řešením, výpočtem zastavěného prostoru a zastavěné plochy vlastní obytné jednotky i domu, s popisem zamýšlené bytové akce a s údajem o počtu bytových jednotek. Stavební plány možno předkládat v měřítku 1 :50 (místo 1 : 100).
21. Pro navrhování jednotlivých obytných místností a příslušenství platí tyto zásady:
a) Obytný pokoj má mít zpravidla plochu 22 až 25 m2 při šířce aspoň 4 m a má být řešen tak, aby v něm bylo možno umístit tento nábytek:
Jídelní stůl 100/70 cm s možností rozložení na 140/70 cm a 6 židlí po 45/45 cm,
pohovka (kauč) jako reservní lůžko 90/195 cm,
menší stolek 60/60 cm se dvěma křesly 60/60 cm,
knihovna, sekretář, radio celkem na délku 2 m o hloubce 60 cm, po případě pracovní stolek 70/100 cm se židlí a dětská židlička a stolek,
kamna 40/40 cm.
Obytný pokoj buď zpravidla spojen dveřmi s přímo osvětleným a větraným kuchyňským koutem, který je oddělen od obytné plochy stěnou sahající od stropu do výše podchodu, nebo s menší pracovní kuchyní přímo osvětlenou a větranou. Obytný pokoj se navrhne jako ucelený prostor, při čemž nevadí, je-li členěn na jídelní kout (v těsném spojení s kuchyňským koutem nebo pracovní kuchyní) a na vlastní obytnou plochu. Je přístupný z předsíně. Obývací pokoj s jídelním koutem nesmí mít zpravidla při lokálním vytápění větší půdorysnou plochu než 27 m2.
b) Pro ložnici rodičů je nejvýhodnější plocha 13 až 16 m2 při šířce nejméně 2.75 m, spíše však 3 m. Nutno počítat zpravidla s umístěním tohoto nábytku:
2 lůžka rodičů po 90/195 cm, 2 noční stolky po 40/40 cm, dětská postýlka 70/135 cm,
2 dvoudílné skříně (pokud nejsou v šatně) po 120/60 cm, po případě pracovní stolek 70/100 cm a 2 židle,
kamna 40/40 cm.
Ložnice dětí se nemá příliš lišit velikostí od ložnice rodičů. Nutno počítat s umístěním tohoto nábytku:
2 lůžka po 90/195 cm,
2 noční stolky po 40/40 cm,
2 dvoudílné skříně po 120/60 cm,
alespoň 1 pracovní stůl 70/100 cm (podle možnosti větší) a 2 židle,
skříňka na knihy 35/120 cm (po případě nástěnná) a
kamna 40/40 cm.
Je nevhodné, aby některá ložnice byla přístupná jen přes druhou; mohou být přístupné z předsíně nebo z obytné místnosti. Jsou-li obě ložnice vedle sebe, mají být spojeny dveřmi.
c) Kuchyňský kout nebo malou pracovní kuchyň se doporučuje navrhnouti o velikosti 7 až 10 m2 při šířce aspoň 2 m a tak, aby v nich bylo možno umístit:
uhelný sporák 105/75 cm, prodloužený o 25 cm pro dva elektrické nebo plynové vařiče, tedy celkem 130/75 cm,
dřez dvoudílný 81/43 cm s odkladní plochou 60 cm, celkem 141/43 cm (výjimečně odkladní plocha za dřezem, tedy rozměr 81/73 cm),
pracovní stůl 120/70 cm a nad plochou pracovního stolu skříňky 120/35 cm,
příborník nejméně 180/60 cm,
lednička 65/45 cm.
Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrárny; kuchyňský kout má být pokud možno přístupný z předsíně. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit jak vaření, tak i podávání jídla (podávací okénko), mytí nádobí a pod. Důležitým je vhodné umístění komínového tělesa pro uhelný sporák.
ch) Šatnu (o velikosti zpravidla nejvýše 6 m2) lze navrhnout tam, kde je to účelné. Jejím úkolem je alespoň částečně uvolnit prostor ložnic od skříní a proto ji nutno navrhnout tak, aby v ní bylo možno umístit skříně a aby zůstal ještě volný manipulační nebo průchodní prostor.
d) Předsíň musí mít rozsah přiměřený velikosti bytu (avšak pokud možno aspoň 4 m2) a být řešena tak, aby v ní bylo možno umístit věšák, po případě skříň a v rodinných domcích dětský kočárek a aby z ní byl přístup zpravidla do obytného pokoje, do klosetu a k lázni, po případě k ložnicím a pracovní kuchyni nebo kuchyňskému koutu.
e) Lázeň musí mít nejmenší plochu 2.50 m2, počítá-li se s umístěním:
vany rozměrů aspoň 76/165 cm (kromě obložení),
umyvadla 635/420 mm (nemá být umístěno úplně v rohu),
plynového nebo elektrického boileru nebo lázeňských kamen, stoličky a věšáku, po případě bidetu.
U rodinných domků, u nichž je kloset v přízemí a lázeň u ložnic v patře, je třeba pamatovat na možnost umístění druhého klosetu v lázni. Nutno pamatovat na možnost vytápět lázeň.
Výhodné je, není-li lázeň příliš vzdálena od ložnic nebo je-li dokonce v přímém sousedství, což může vést k utvoření druhé menší předsíňky nebo i šatny jako vstupu k ložnicím za obytným pokojem. Lázeň nesmí být přístupna jen z ložnice.
f) Kloset (o velikosti asi 1 m2) má být samostatně přístupný zpravidla z předsíně; může být umístěn v lázni jen tehdy, je-li lázeň přímo osvětlena a větrána a je-li zřízen v bytě ještě jiný samostatný splachovací kloset. Kloset nesmí být přístupný jen z lázně. Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu o osvětlení a větrání příslušenství a o soustředění instalací (č. 29, 30, 34 a násl.).
g) Špíž (o velikosti asi 1 m2) je přístupna z kuchyně nebo z předsíně. Zřizuje se v chladné poloze, nikoli v sousedství komínových těles.
h) Komora má mít velikost zpravidla 1.5 až 2 m2 a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1.5 m, aby se zabránilo jejímu zneužívání pro nocleh. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo u předsíně. Výjimečně ji možno nahradit vestavěnou skříní nebo využitím prostoru získaného snížením světlé výšky v části příslušenství.
i) Pokud je to možné, buď vždy pamatováno stavebními úpravami na pozdější vestavění nábytku do zdi, při čemž skříně na šaty nemají být v ložnici.
22. Garsoniéry mohou obsahovat jen jednu obytnou místnost a příslušenství (kuchyňský kout, předsíň, lázeň a kloset), jež nemusí být přímo osvětleno; kloset může být umístěn v lázni, avšak jen je-li přímo osvětlena a větrána. Obytný pokoj má mít rozměry průměrně 22 m2, kuchyňský kout nejvýše 4 m2. Garsoniéra není určena pro rodinné bydlení.
23. Pokud jde o světlou výšku místností, doporučuje se zachovat tyto rozměry:
a) u nájemních domů v městech s více než 100.000 obyvatel pro obytnou místnost nejméně 270 cm, pro podkrovní místnost nejméně 255 cm a pro sklep 210 cm;
b) jinak pro obytnou místnost nejméně 255 cm, pro podkrovní místnost 240 cm a pro sklep 210 cm.
24. Schodiště u činžovních domů o nejvýše čtyřech podlažích nad zemí (přízemí a tři patra) má mít světlou šířku nejméně 110 cm, u vyšších domů nejméně 120 cm (pokud platné stavební předpisy nepřipouštějí menší šířku).
25. U rodinných domů budiž schodiště pokud možno přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné bez zkosených stupňů a o světlé šířce 85 až 95 cm, stupně profilu nejvýše 18/26 cm a jen ve zcela výjimečných případech až 20/25 cm. Plocha předsíní v obou podlažích nemá přesahovat 12 m2, plocha vlastního schodiště v obou podlažích pak 11 m2. Pro úsporu může být schodiště přístupné také z obytného pokoje.
26. U rodinných domků je výhodné, je-li vstup z bytu do volného prostoru opatřen zádveřím. Na toto zádveří má být pamatováno vždy aspoň na severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) nebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivu povětrnosti.
27. Při ústředním vytápění platí ustanovení č. 15 až 26 s tou odchylkou, že nejmenší plochu ložnice i obývacího pokoje možno zmenšit o plochu potřebnou pro lokální vytápění, t, j. o 1 m2.
F. Osvětlení a větrání, zejména příslušenství.
28. Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětlení, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1:6 až 1:8; v úzkých tmavých ulicích, u vysokého a hustého zastavění nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být přiměřeně větší (1 : 5 až 1 : 4).
V pracovnách a v pracovních kuchyních je vhodné osvětlení přiměřeně větší, není-li místnost situováním (na př. na jihozápad nebo jihovýchod ve volném zastavění) příliš osluněna.
29. U klosetu má být osvětlení i větrání přímé. Při zastavění vyšším než o dvou podlažích však možno v některých případech (zvláště u jednotlivých staveb, navrhovaných ve stavebních mezerách) výjimečně provést větrání do průduchu o ploše nejméně 0.4 m2, který má v nejnižším místě dostatečné spojení s vnějším prostorem. Větrání klosetů svislým ventilačním tahem je zcela výjimečně přípustné při vyšším zastavění tam, kde není možno klosety větrat ani přímo ani do průduchu a za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností. Tohoto způsobu, který u nás dosud nebyl prakticky vyzkoušen, lze používat zatím jen výjimečně. Samostatný ventilační tah tu musí být spojen s vnějším vzduchem pod stropem sklepa a procházet až na střechu, má mít otvor u podlahy a u stropu klosetu a být tak předělen, aby vzduch dole vstupoval do větracího prostoru a vycházel horním otvorem. Je možno odssávat vzduch také jiným mechanickým způsobem.
30. Nesplachovací záchod (kde není možno zřídit splachovací) musí být přímo osvětlen a větrán a při tom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou.
31. Lázeň musí být větrána buď přímo nebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem, a to zvláštním pro každou lázeň, pokud není větratelná ventilací přes sousedící, přímo větraný splachovací kloset. Ohřívá-li se voda nebo vytápí-li se plynem, nutno odvádět plynové splodiny komínovým tahem.
32. Špíž má být zpravidla větrána přímo; postačí ventilační otvor.
33. Zřizování světlíků se zakazuje. Výjimka je přípustná jen při stavbách v mezerách při řadovém zastavění, kde je nutno se přizpůsobit větší hloubce traktu.
G. Soustředění instalací.
34. Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě výlevku) buďtež co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou (vertikálně).
35. Nesoustředěnost instalací lze připustit, je-li tato nevýhoda vyvážena na př. lepším provozem bytu, jeho větší hospodárností (zkrácením délky průčelí a pod.) nebo vyžaduje-li toho výhodnější řazení bytových jednotek ve větší celek.
36. U bytů umístěných do dvou podlaží se doporučuje umístit lázeň u ložnic v patře a kloset v přízemí tak, aby instalace byly nad sebou; v lázních lze při tom pamatovat na pozdější umístění druhého klosetu. U těchto bytů možno také umístit lázeň i kloset v přízemí vedle kuchyně.
37. Musí se dbát toho, aby potrubí kanalisační, plynová a zejména vodovodní byla chráněna před účinky mrazu, zvláště tam, kde se ani později nepočítá s ústředním vytápěním. Potrubí nesmí být umísťováno na vnějších zdech, není-li dostatečně tepelně isolováno buď vrstvou zdiva, udanou v č. 38, z vnější strany nebo isolací drážky korkem nebo několika plstěnými obaly trub.
H. Tepelná isolace.
38. Aby se zabránilo trvalým ztrátám na palivu, doporučuje se navrhovat obvodové zdi budov o tepelné prostupnosti takové, jakou má zeď z plných pálených cihel 45 cm tlustá, oboustranně omítnutá [tepelný odpor hotové omítnuté obvodové zdi 1/Ω=0,7 m2 h° C/kcal]. Z téhož důvodu se nemají zásadně zřizovat u bytů jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch.
I. Ostatní zařízení.
42. Je-li v obci zřízena kanalisace, buď na ni každý obytný dům podle možnosti připojen. Jsou-li na ni připojeny podzemní prostory, musí se zamezit vnikání zpáteční vody při povodních. Odpadové trouby okapové se musí připojit k domovní stoce. Všechny vpustě, záchody i pisoáry, prádelny a pod. musí být opatřeny vodní uzávěrkou. Revisní šachty musí mít neprodyšné příklopy.
43. Ke každému bytu se doporučuje zřídit sklepní prostor nejnutnějších rozměrů. Bude-li sklep zřizován, nutno jej řešit tak, aby jej bylo možno v budoucnu upravit na protiletecký úkryt; zdi ani strop zatím není nutno zesilovat.
44. V každém domě se má zřídit prádelna s možností dokonalého strojního vybavení a má být dána možnost sušit prádlo. Doporučuje se však, aby byla při stavbě skupiny domů zřízena ústřední prádelna a sušárna.
45. U nájemních domů se doporučuje zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků buď pamatováno na místo pro kočárek v předsíni.
46. Doporučuje se projektovat účelné a hygienické odstraňování kuchyňských odpadků a popela z jednotlivých bytů podle nejnovějších zkušeností (přístup k vhozům musí být mimo vlastní byt) a pamatovat na účelnou dopravu nádob na popel od místa uskladnění na chodník.
47. V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než třech patrech) budiž pamatováno na osobní výtah minimální nosnosti 300 kg a s užitkovou plochou asi 1.5 m2 (aby ho bylo možno použít i pro dopravu nákladu, zejména uhlí a pro kočárek), a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned pro nedostatek stavebnin.
48. V nájemních domech se doporučuje zřídit domácí telefon a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy budiž umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. Doporučuje se zřídit společnou antenu.
49. Doporučuje se pamatovat na zřizování bloku schránek na dopisy jednotně umístěného v přízemí budovy, ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo v prostoru schodiště; u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístit u vchodu v oplocení.
50. Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďtež umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště. Pro zařízení uvedená v č. 48 a 50 platí ustanovení normy ČSN-ESČ 231-1948 Hospodárná elektrisace v budovách a v zemědělství.
51. Garáže smějí být zřizovány v obytných domech zpravidla jen. pokud slouží pro vlastní užívání obyvatel domu. Garáže provozované po živnostensku se nesmějí navrhovat mezi domky isolovanými ani řadovými nebo v blocích domů nájemních. Zřizovat garáže v předzahrádkách se nedovoluje, výjimky lze připustit jen ve svažitém terénu, kde garáž je z větší části zapuštěna v rostlé zemi. Rovněž se nepřipouští zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky ani garážemi.
52. Ploty musí být pokud možno nízké, do ulic průhledné, lehké, navržené se zřetelem k rázu okolí. Jinak platí o nich ustanovení části IV, č. 84.
J. Vypracování projektu.
53. Vypracování povšechných i podrobných projektů obytných staveb budiž zadáváno kvalifikovaným odborníkům.