1. Pro zemědělské stavby platí pokyny a směrnice pro navrhování obytných staveb podle části I. se změnami a doplňky, které vyplývají z dalších ustanovení.

A. Byt pro rodinu zemědělského podnikatele.

2. Zemědělský byt se skládá z části obytné o maximální ploše obytné podlahové plochy 80 m² (č. 3 až 6) a z příslušenství (č. 7).

3. K obytné části náleží:

a) obytná kuchyň rozměru nejvýše 24 m² s přičleněným kuchyňským koutem o ploše dalších nejvýše 8 m², tvoří-li součást prostoru této místnosti. Tvoří-li samostatnou místnost, přičleněnou k obytné místnosti a oddělenou od ní příčkou, může mít výměru podlahové plochy nejvýše 11 m². Plocha kuchyňského koutu se nepočítá do obytné podlahové plochy. Nejsou-li oba prostory odděleny příčkou, musí je dělit stěna sahající od stropu do výše podchodu k zachycení výparů. Sporák, dřez a pracovní plochy musí být osvětlovány přímo nebo bočně. Kuchyňský kout nutno opatřit komínovou ventilací blízko sporáku a vzduch přivádět sklopným ventilačním křídlem nebo jiným zařízením. Kuchyň se podle možnosti umístí disposičně tak, aby výhledem z okna byla umožněna kontrola vstupu a přilehlé části dvora a aby byla alespoň s jedné strany osluněna. Do kuchyňského koutu nemá slunce svítiti přímo.

b) Ložnice rodičů v přízemí, spojená přímo s místností obytnou a tak prostorná, aby se v ní umístila kromě dvou normálních lůžek a dvou skříní alespoň 2 dětská lůžka, která mohou být také v provisorně odděleném a samostatně osvětleném prostoru. Zvláštní vstup z předsíně není nutný.

c) Ložnice dětí může být umístěna v podkroví a musí pak být přístupná přímo se schodiště. Nezřizuje-li se podkroví hned při stavbě, je v tom případě vhodné počítat v konstrukci s pozdější úpravou.

d) Výměnek, t. j. dvoulůžková místnost s malým kuchyňským koutem a se zvláštním vchodem z předsíně. Možnost přívodu vody nesmí být vyloučena. Při řešení disposice musí být počítáno s možností, aby se o ní mohla rozšířiti obytná plocha bytu, kdyby snad nebylo výměnkáře.

4. Obytná kuchyň s ložnicemi a výměnkem tvoří souvislou bytovou jednotku, při čemž podlahová plocha výměnku se započítává do obytné podlahové plochy.

5. Do plánu, který se přikládá k žádosti o stavební povolení (část I, č. 20), musí býti zakresleno umístění hlavního nábytku a instalačních zařízení, aby se mohla posoudit velikost místností a účelnost spojení mezi nimi.

6. Bytová část budiž řešena v přízemí, po případě v přízemí a v podkroví; jednopatrové zastavění, jakož i zřizování dalších bytových jednotek v zemědělských podnicích jednotlivce je zpravidla nepřípustné.

7. Obvyklé součásti příslušenství a jejich funkce:

a) předsíň zprostředkuje spojení bytu s dvorem a s přičleněnou hospodářskou částí. V chladných polohách musí býti pamatováno na dvojí uzávěr v zimních měsících (zádveří). V předsíni budiž pamatováno na místo pro odkládací stěnu. Příčné provětrávání předsíně (přes schodiště nebo jinak) je nutné ze zdravotních důvodů, aby se odstraňovaly stájové výpary. Z předsíně je přímý vstup do obytné kuchyně, výměnku, zásobníku, hospodářské kuchyně, komory na čisticí potřeby a nářadí, schodištěm do podkroví nebo do sklepa, nevyúsťují-li schody ze sklepa v hospodářské kuchyni [viz písm. f) ]. Velikost budiž taková, aby se požadované spojení umožnilo na nejmenší ploše.

b) Lázeň je uvnitř disposice, přístupná z obytného prostoru a může býti osvětlena nepřímo a větrána komínovou ventilací. Užívá-li se lázně zároveň jako prádelny, musí být přímo větrána.

c) Zásobník (4—6 m²) je komora přístupná z předsíně a nesmí být v přímém spojení s kuchyní. Má býti položena ve stínu. Kromě zásobníku může býti zřízena malá, přímo větraná špížní skříň v kuchyňském koutu.

ch) Kanalisace. Každý objekt se opatří samostatnou sedimentační žumpou. Na záchodový odpad nesmí býti zapojeny odpady jiné.

d) Komora na čisticí potřeby a nářadí, přímo osvětlená a větraná, největší délky a šířky 1.50 m.

e) Záchod je součástí obytné budovy a je přímo osvětlen i větrán. Odvětrání odpadního potrubí budiž vyvedeno nad střechu. Záchod je přístupný buď z hospodářské kuchyně nebo z předsíně; v tomto případě musí býti u nesplachovacího záchodu zřízena ještě větraná předsíňka. Splachovací nádržky se instalují vždy na vnitřní zdi, což platí pro přívod vody vůbec.

f) Hospodářská kuchyň (černá kuchyň) je současně prádelnou a hrubou umyvárnou. Je další místností, oddělující hospodářskou část od části bytové. Musí být osvětlována a větrána přímo. Hospodářská kuchyň má být v nejkratším spojení s bytovou částí a v blízkostí schodiště ze sklepa, které po případě může vyústit přímo z předsíně. Má mít přístup z předsíně a přímé spojení s chlévem (vepřincem), po případě s jinými hospodářskými budovami. Budiž opatřena nepropustnou dlažbou se spádem do guly, dostatečně dimensované a upravené na zachycování kalu, dále řádnou ventilací komínovou, odstraňující páru při vaření, po případě lapačem páry ve tvaru stěny, sahající od stropu do podchodné výšky s komínovou ventilací.

g) Schodiště do podkroví a sklepa budiž přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné, stupně 16, 18, nejvýše 20 cm vysoké.

h) Sklep bytový pro uskladnění zásob pro domácnost. Pro topivo je vhodnější uhelna nebo dřevník na dvoře.

i) O umístění a zřízení studny platí příslušné předpisy.

8. Byty s jednou místností (obytnou kuchyní) se nesmějí zřizovat.

B. Jiné obytné místnosti.

9. Obytné místnosti pro svobodné jednotlivce, kteří jsou zaměstnáni trvale a stravují se ve společné domácnosti (kočí, služebné a pod.), pokud se zřizují, musí být odděleny pro muže a ženy. Musí být přímo osvětleny a větrány a dána možnost vytápění. Místnost pro jednu osobu smí mít nejmenší výměru 7 m²; má-li být ubytováno v jedné místnosti několik osob, musí se pamatovat na jednu osobu plochou nejméně 5 m², Nejsou-li přístupny přímo z hospodářova bytu, musí mít tyto místnosti samostatnou větranou předsíňku, která může sloužit i jiným účelům (u konírny jako postrojovna, obročník a pod,). Obytné místnosti přístupné přímo ze stájí nejsou přípustny. Pro služebné je vhodné zřídit přímo osvětlenou a větranou místnost, dostatečně tepelně isolovanou a s možností vytápění, v podkroví obytné části. Umyvárna a záchod musí být umístěny tak, aby zaměstnanec měl do nich přístup, aniž by rušil provoz domácnosti.

10. Obytné místnosti sezónních pracovníků se zřizují odděleně pro muže a ženy a musí být dána možnost přímého osvětlení, větrání a vytápění. Pro jednu osobu se počítá nejméně se 4 m² půdorysné plochy. Jinak platí směrnice uvedené v č. 9.

C. Společná ustanovení pro obytné části.

11. Zemědělské usedlosti buďtež navrhovány tak,

a) aby usedlost byla oddělena od prašné komunikace a její obytná část byla ve spojení s částí stájovou, avšak nikoli bezprostředně,

b) aby vznikl čistý přední dvůr a

c) aby hnojiště bylo co nejdále od okruhu bydlení (hnojišťový zadní dvůr).

12. Všechny obytné budovy musí být řádně isolovány proti vzlínání zemní vlhkosti.

13. Světlá výška obytných místností činí v přízemí nejméně 2.60 m, v podkroví 2.40 m.

14. Ve všech obytných místnostech a zejména v kuchyních budiž vždy aspoň 1 okno opatřeno ventilačním křídlem nebo jinou ventilací.

D. Hospodářská část.

15. Hospodářské budovy (stáje, stodoly, kolny a pod.) buďtež navrhovány tak, aby stavebně souvisely s částí obytnou, aby vnitřní spojení bylo co nejkratší a soustředění disposiční takové, aby umožňovalo přístup do všech částí, aniž se muselo vycházet ven. Objekt pod jednou střechou nejjednoduššího tvaru (co nejméně úbočí a nároží) a průjezd stodolou co nejvhodnější se zřetelem k hlavní vjezdové komunikaci (trakt stodoly buď lomený do úhlu nebo souběžný). V celkovém uspořádání musí býti poloha části stájové navržena tak, aby aspoň s jedné strany byla obrácena k slunci. Disposiční řešení a rozloha hospodářských prostor musí odpovídati výměře obhospodařované zemědělské půdy a způsobu zemědělské produkce.

16. Obvodové zdivo stájové části musí býti nejméně tak tepelně isolační, jako cihelná zeď silná 45 cm. Zdivo z obyčejných cihel se váže v šířce 45 cm s dvěma dutinami ve vrstvě. Jinak se hodí všechny druhy pálených děrovaných cihel užívaných na stavbách obytných a zdivo může mít i menší tloušťku, odpovídá-li jeho koeficient průteplivosti uvedeným předpokladům. Užití dřevěné konstrukce u obvodových zdí je přípustné jen ve zcela výjimečných případech, při čemž konstrukce musí být při nejmenší tloušťce 16 cm opatřena pod vnitřním i vnějším šalováním isolační lepenkou a meziprostora vyplněna isolační výplní s příměsí skelných střepů. Stáje se nevytápějí. Podlaha stáje musí být alespoň 15 cm nad přilehlým terénem. Ve všech stájích buď do výše 30 cm nad podlahou provedena normální vodorovná isolace zdiva proti vzlínání stájové vlhkosti.

17. Strop budiž dokonale tepelně isolující a neprůdyšný. Buď proveden zpravidla nespalný (z tvárnic, valené klenby a pod.) s náležitou isolací patek nosičů cihelnou patečnicí. Dřevěný trámový strop, který lze zřizovat jen výjimečně, buď opatřen nahoře dvojím záklopem s vloženou isolační lepenkou proti výparům, násypem ze škvárobetonu a půdní dlažbou. Zřizovat železobetonový strop není dovoleno.

18. Větrání. Do každé stáje musí být umožněno přivádění čerstvého vzduchu a odvětrání zkaženého bez otvírání oken v zimních měsících. Na jednu stájovou jednotku připadá 0.03 m² plochy výparníku. Šachta má otvor u podlahy pro větrání zimní, u stropu pro větrání letní; otvory buďtež téhož rozměru jako průřez šachty. Šachta jest obezděna zdí 15 cm na maltu nastavovanou, s vnitřní cementovou omítkou a nad střechou je nástavec pro zvýšení tahu. Zvláštní odvětrávanou šachtou se shazuje stelivo nebo řezanka z podstřeší (shoz). Uzavíratelný přívod vzduchu štěrbinami dřevěných truhlíků přímo pod stropem. Vzduch se nassává podtlakem vzniklým tahem komína. Truhlík může být průběžný po celé hloubce stáje, s vyústěním na dvou protilehlých stranách.

19. Okna se osazují bez dřevěného rámu jen do špalety. Rozměry oken: u stájí pro hovězí dobytek a koně 1/10 až 1/12 podlahové plochy, u vepřince 1/12 až 1/15; velikost 90/100 cm, horní část v dřevěném křídle sklopná pro letní větrání, spodní část pevná; menší rozměr (vepřince) 90/50 cm. Uzávěr pohyblivou tyčí na trn v záklenku, u vepřinců při malé výšce dřevěný obrtlík. V chladných polohách dvojité zasklení v dřevěném rámu nebo okenice na stranu návětrnou. Zasklení podle možnosti litým sklem s drátěnou vložkou.

20. Dveře jsou osazeny do zděné zárubně, závěsové, pobíjiné, s vnějšími obvodobými svlaky s vložkou nepískované lepenky proti profukování, otvírají se jen ven a jsou po výšce dělené; horní polovina se otvírá samostatně k větrání v létě. Rozměry: dvoukřídlové 150/220 cm, jednokřídlové u vepřince 90/190 cm, u kurníků 60/180 cm. Vnitřní dveře svlakové, otvíravé nebo posuvné.

21. Podlaha je rozlišena podle stání a komunikací. Požadavky na dlažbu stání: teplá, drsná a nepropustná, na podklad z cihelné rovnaniny (zlomky cihel s povrchem vyrovnaným, hubeným betonem); u koňských stání se požaduje také pružnost. V kotcích pro vepře a mladý dobytek se vkládá na škvárobetonový podklad asfaltová lepenka isolační a na ni vhodná dlažba. Dlažba chodníku se zdrsněným povrchem. Krmné uličky: cementový potěr nebo dlaždice odolné kyselinám. Míchárna: betonová dlažba nebo dlaždice odolné kyselinám. Mlaty, jichž se užívá jako stálých průjezdů: řádkový nebo plochý kámen, cihly na stojato nebo zdrsněný beton.

22. Krmný žlab má povrch odolný kyselinám, pokud možno beze spár, který se snadno čistí (kameninová vložka). Je tak vysoký, aby uvázané zvíře nevstupovalo předníma nohama do žlabu. Normál pro hovězí dobytek: 40 cm, u krátkého stání 30 cm, pro vepře 20 cm; zřizuje-li se krmná ulička v úrovni žlabu, nechť je nejméně 60 cm široká. Buď pamatováno na možnost použití napájecího zařízení se stále tekoucí vodou a automatickými kryty napajedel.

23. Stání hovězího dobytka: délka 220 cm, odděleno stupněm od kaliště, celkem 270 cm od přední hrany žlabu ke stružce, šířka stání 110—120 cm, chodník pro jednořadové stání 130 cm, pro dvouřadové 160 cm i se stružkou. Výška stájí podle prostoru 250—280 cm.

24. Mladý dobytek: volně v kotcích na 1 kus podle stáří 3—5 m². Rozměr normálního kotce 250/190 cm bez žlabu, přepážky vysoké 145 cm. Na každých 5 dojnic 1 kotec 130/180 cm pro ssavé tele, ohrady dřevěné 100 cm vysoké, z kulatiny nebo tyče. Výběh pro mladý dobytek je nutný.

25. Stružka močůvková úzkého frofilu se spádem 1.5% ke kalojemu, krytá vrchem tak, aby mohla podtékat močůvka. Kalojem ve stání budiž co nejblíže žumpy (platí pro všechny druhy stájí).

26. Konírny: šířka stání 160—180 cm, délka i se žlabovým stolem 350 cm, chodník pro jednořadové stání 160 cm, pro dvouřadové 200 cm. Výška stájí 250—280 cm.

27. Vepřince: normální kotec přibližně 6.00 m² (200×300 cm i s korytem) pro 1 prasnici nebo 5 kusů odstavu. Všechny dělící přepážky dřevěné (z kulatiny) 100 cm vysoké. Pro jednu řadu kotců ulička 110 cm široká, pro dvě řady kotců společná ulička 130 cm; dvířka kotcová 60 cm, otvíraná ven směrem k výběhu. Světlá výška vepřince 200—220 cm. Je-li vepřinec umístěn v samostatném křídle, připouští se konstrukce pouze dřevěná.

28. Drůbežárny: na 1 m² 3 slepice nebo 2 husy, pro 6 slepic 1 hnízdo a pro 1 slepici 20 cm délky hřadu. Světlá výška 170— 180 cm. Stěny dřevěné s popsanou konstrukcí (viz č. 16). Střešní vycpávka na zimu nutná (dvojí strop).

29. Míchárna může být v podniku do 13 ha rozšířenou částí průjezdního mlatu v sousedství stáje. Jako pracovní prostor musí být dobře osvětlena. Úprava podlahy: viz č. 21.

30. Hospodářské sklepy na krmné brambory nebo řepu polozapuštěny v perně stodoly, přilehlé k průjezdu, odkud se také plní. Prostory nad sklepem se užije jako skládky sušiny. K uloženým okopaninám se přivádí vzduch od spoda kanálkem, krytým dřevěným roštem.

31. Mléčnice: předepsána jen většímu podniku (15—20 ha), vždy oddělena od stáje a přístupná zvenku. Ukládá-li se mléko v bytovém sklepě, třeba umožnit dopravu mléka ze stáje přímo do sklepa. Poloha ve stínu, do čistého dvora.

32. Sýpka: v malém podniku může být v podkroví bytové části. Jinak patří blízko nad míchárnu, nikdy nad chlév.

33. Stodola, seníky: konstrukce skladišť suché píce je navrhována z kulatých nebo hraněných profilů. Celá zásoba píce je uložena v podstřeší stáje, zbytek ve stodole; proto je třeba úměrně zvýšiti půdní nadezdívku v dřevěné konstrukci, aby se co nejlevněji získal největší skladovací prostor. Za těchto okolností se omezuje skladovací prostor stodoly na 50 m³ pro 1 ha orné půdy zemědělského podniku. Mlátírna se do skladovacího prostoru nezapočítává. Skladiště suché píce budiž co nejblíže místu spotřeby, aby stačilo jen ji shazovat na místo určení; shoz budiž odvětrán. Konstrukce stodoly se zděnými pilířky a s výplněmi bedněnými nebo zděnými, po případě dřevěná na podezdívce. Budiž pamatováno na vhodný přívod a odvádění vzduchu. Podjezdná výška i výška vrat pro naložený vůz nejméně 3.60 m; nad průjezdem a přilehlou částí prostorů, jichž se užívá k manipulaci (míchárna), je lehké patro. Vrata jsou točnová, závěsová nebo posuvná v šíři 4 m.

34. Kůlny na vozy, stroje a nářadí se zřizují v přístodůlku v pokračování traktu stodoly nebo v samostatném křídle, vhodně umístěném na dvoře, a mají menší podjezdnou výšku 2.50 m. Vzdálenost vazeb se volí 4.40 m. Průjezdné kolny jsou pracovně výhodnější než přistavěné. Pro polní nářadí a stroje se zřizuje uzavřená kolna, spojená po případě se správkárnou nebo dílnou.

35. Hnojiště je společné pro všechny druhy hospodářského zvířectva. Na 1 stájovou jednotku (500 kg váhy) se počítají 3 m² plochy hnojiště při dvojím vyvážení hnoje a za předpokladu výšky vrstvení nejvýše 2 m. Konstrukce: nepropustné dno na kamenné nebo cihelné rovnanině; okraje zvednuty nad úroveň dvora. Dno má spád ke stružce odvádějící hnojůvku do žumpy. Šířka hnojiště: pro jednostranné vyprazdňování 3 m, výška vrstvení 1.60— 2 m. Spád dvora vždy směrem od hnojiště.

36. Žumpy: na 1 stájovou jednotku se při dvojím vyvážení počítá 3 m³ užitečného prostoru žumpy pro močůvku a hnojůvku, z čehož ²/₃ připadají na močůvku a ¹/₃ na na hnojůvku. Stěny a dno jsou nepropustné s povrchem chráněným proti rozrušování kyselinami. Strop je betonový, deskový a může výhodně tvořiti dno hnojiště. Normální hloubka 2 m, dno žumpy vždy nad úrovní spodní vody.