(1) Pracovní poměr správce komunálního podniku se upravuje soukromoprávní smlouvou, kterou jménem komunálního podniku uzavírá se správcem národní výbor. Ve služební smlouvě buďtež upraveny v souhlase s předpisy o státní mzdové politice správcovy požitky, způsob, jakým lze vypovědět pracovní poměr, a případný zákaz provozování výdělečných podniků nebo účasti na něm, po případě též zákaz soutěže po skončení pracovního poměru [§ 47 zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích)].

(2) Správce komunálního podniku slíbí do rukou předsedy národního výboru, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu a dotčeného svazku lidové správy. Správce se stává zaměstnancem komunálního podniku dnem, kdy složí slib, pokud již nebyl jeho zaměstnancem.

(3) K ustanovení a odvolání správce komunálního podniku je třeba souhlasu dohlédacího národního výboru (úřadu), který udělí souhlas

a) došlo-li k odvolání správce za okolností, pro které by bylo jinak možno pracovní poměr zrušit předčasně, nebo

b) jde-li o důvod stanovený v pracovní smlouvě, po případě

c) je-li odvolání správce odůvodněno důležitými okolnostmi, které v zájmu úspěšného provozování podniku nepřipouštějí další vykonávání jeho funkce.