2. (1) Za surové kožešiny a kůže tohoto saz. čísla se pokládají kůže a kožešiny se srstí, jež jsou čerstvé (zelené) nebo byly usušeny též po vetření vápenného mléka, roztoku kamence, soli nebo jiných konservujících látek (na př. přípravků rtuťových, jež dávají kožím intensivně žlutou barvu) nebo po máčení v těchto látkách, a jsou neohebné, rohovité, dílem i prosvítavé. Rovněž sem patří takové kůže a kožešiny se srstí, jež ve stavu čerstvém (mokrém) byly jen za účelem konservačním promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd. a potom usušeny, a nejsou tedy vláčné, i když nemají vysloveně ráz neohebný a rohovitý, z nichž však nebyly na straně k masu sňaty nožem části podkožního vaziva a svalstva; tak je tomu zejména u jemnějších druhů jehnětin (persiánu, ovce širokoocasé, širazu, polopersiánu a pod.), které přicházejí v tomto stavu do obchodu jako prvotní surovina.

(2) Kožešiny a kůže pouze zbavené srsti, nečiněné (t. zv. holiny), též poltěnky se projednávají jako surové i tenkrát, dovážejí-li se v sudech mokré, solené nebo jinak konservované, aby se zabránilo jejich hnilobě.

(3) Poločiněné kůže bez srsti, jež byly již částečně, nikoli však dokonale činěny, saz. čís. 328 až 337.