X. Výrobky živočišné.
Saz. čís. 78.
Mléko a smetana.
Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. čís. 78.

Stupně hustoty podle lakto- densi- metruTeplota (stupně Celsia) podle laktodensimetru
5678910111213141516171819202122232425
181˙01691˙01701˙01701˙01711˙01721˙01731˙01741˙01751˙01761˙01781˙01801˙01811˙01831˙01851˙01871˙01891˙01911˙01931˙01951˙01971˙0199
191˙01791˙01801˙01811˙01811˙01821˙01831˙01841˙01851˙01861˙01881˙01901˙01911˙01931˙01951˙01971˙01991˙02011˙02031˙02051˙02071˙0209
201˙01891˙01901˙01901˙01911˙01921˙01931˙01941˙01951˙01961˙01981˙02001˙02011˙02031˙02051˙02071˙02091˙02111˙02131˙02151˙02171˙0219
211˙01981˙01991˙02001˙02011˙02021˙02031˙02041˙02051˙02061˙02081˙02101˙02121˙02141˙02161˙02181˙02201˙02221˙02241˙02261˙02281˙0230
221˙02081˙02091˙02101˙02111˙02121˙02131˙02141˙02151˙02161˙02181˙02201˙02221˙02241˙02261˙02281˙02301˙02321˙02341˙02361˙02381˙0240
231˙02181˙02191˙02201˙02211˙02221˙02231˙02241˙02251˙02261˙02281˙02301˙02321˙02341˙02361˙02381˙02401˙02421˙02441˙02461˙02481˙0250
241˙02281˙02291˙02301˙02311˙02321˙02331˙02341˙02351˙02361˙02381˙02401˙02421˙02441˙02461˙02481˙02501˙02521˙02541˙02561˙02581˙0260
251˙02371˙02381˙02391˙02401˙02411˙02421˙02431˙02451˙02461˙02481˙02501˙02521˙02541˙02561˙02581˙02601˙02621˙02641˙02661˙02681˙0270
261˙02471˙02481˙02491˙02501˙02511˙02521˙02531˙02551˙02561˙02581˙02601˙02621˙02641˙02661˙02681˙02701˙02721˙02741˙02771˙02791˙0281
271˙02571˙02581˙02591˙02601˙02611˙02621˙02631˙02651˙02661˙02681˙02701˙02721˙02741˙02761˙02781˙02801˙02821˙02841˙02881˙02891˙0291
281˙02661˙02671˙02681˙02691˙02701˙02711˙02741˙02741˙02761˙02781˙02801˙02821˙02841˙02861˙02891˙02921˙02941˙02961˙0299
291˙02751˙02761˙02771˙02781˙02791˙02811˙02821˙02841˙02861˙02881˙02901˙02921˙02941˙0296
301˙02841˙02851˙02861˙02871˙02881˙0290

Saz. čís. 79.
Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý.
Saz. čís. 80.
Med včelí a umělý.
Saz. čís. 81.
Vosk živočišný.
Saz. čís. 82.
Houby rohovité.
Saz. čís. 83.
Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované).
Saz. čís. 84.
Chlupy, vlasy a žíně, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny.
Saz. čís. 85.
Peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky); péra ozdobná, neupravená.
Saz. čís. 86.
Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy.
Saz. čís. 87.
Živočišné výrobky výslovně nejmenované.

(1) Sem patří mléko, smetana, sbírané mléko, vše sladké nebo kyselé, podmáslí, syrovátka, jakož i ssedlé mléko (t. j. takové, v němž se zřetelně jeví tvarohové částice a syrovátka), pokud je v něm ještě všechna nebo téměř všechna syrovátka.

(1) Sem patří na př. vycpaná zvířata pro sbírky a k účelům vyučovacím, též na destičkách, podstavcích nebo pod sklem atd., bezoarový kámen (nerostné útvary nalézající se v žaludku a ve střevech různých zvířat), sepiová kost (os sepiae, vápenatý štít sepie obecné), t. zv. vajíčka mravenčí, vajíčka hmyzu a pod., rybí šupiny, též v zaletovaných plechovkách, žluč zvířecí, čerstvá nebo sušená, drůbeží vejce vyfouknutá, hyraceum (hmota černohnědá, vonící jako bobří stroj, získaná z vysušené moče ssavce damana kapského [Hyrax capensis]), račí oči (račí kameny) celé nebo mleté, vajíčka bource morušového bez zřetele na to, v jakém obalu se dovážejí, tak zvaná střívka bource morušového (hedvábná střívka, rybí len), ostny ježka, dikobraza a jiných zvířat, surové.

(2) Jako smetana se projednává mléko hustoty 1˙02 při teplotě 15° C, zjištěné Soxhletovým hustoměrem. Při zjišťování, zda jde o smetanu nebo mléko, se postupuje takto: do dobře promíchané tekutiny se ponoří hustoměr (opatřený teploměrem) a odečte se z příslušných stupnic její hustota a teplota. Zjištěná hustota se přepočte podle dolejší korekční tabulky na hustotu při teplotě 15° C. Vykazuje-li tekutina hustotu takto zjištěnou nejvýše číslicí 1˙028, projedná se jako smetana. Domáhá-li se strana toho, aby tekutina, vykazující stupeň hustoty číslicí vyšší než 1˙020, nikoli však vyšší než 1˙028, byla projednána jako mléko, vezme celní oddělení ONV vzorky (aspoň po ⅟₄ l) a zašle je k přezkoušení příslušnému státnímu mlékařskému ústavu. Podle výsledku zkoušky se pak projedná tekutina buď jako smetana nebo jako mléko. Tekutiny vykazující hustotu číslicí vyšší než 1˙028 se projednají vždy jako mléko.

(2) Podle saz. čís. 87 se projednávají též rybí jikry čerstvé pro chovné účely, dále rybí jikry sušené nebo solené, jež se nehodí k požívání, nýbrž pouze ke hnojení nebo ke krmení ryb. Rovněž sem patří rybí jikry solené, jichž se používá k výrobě kaviárových náhražek; podmínkou projednávání takových jiker podle saz. čís. 87 je, aby byly nečištěné, t. j. aby na nich ještě lpěly částice rybích vnitřností. Rybí jikry čištěné, saz. čís. 123. Části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami, saz. čís. 121.

(3) Ssedlé mléko, z něhož byla odlita syrovátka, saz. čís. 119; sterilisované, kondensované, peptonisované mléko, kumys (mléko kvašené přísadou kefíru), mandlové mléko, rostlinné mléko atd., saz. čís. 132, po příp. 131.

(3) Podle saz. čís. 87 se též projednávají kultury mikroorganismů (na př. Lofflerův myší bacil), dále předměty určené k vědeckým účelům (na př. mrtvá zvířata nebo jejich části, kostry, preparáty zvířat a různých orgánů [též lidských] atd.), konečně živočišné orgány čerstvé, též sušené nebo na hrubo drcené, jichž se zpravidla používá k výrobě organopreparátů, jestliže svou povahou nepatří do saz. čís. 117; jsou-li tyto orgány jinak upravené, viz vysvětlivky k saz. čís. 630. Očkovací látky atd., saz. čís. 630.

(4) Vycpaná zvířata, zvířecí hlavy a pod. k účelům dekoračním, pro výklady atd., saz. čís. 342; zvířecí kůže vyplněné jen za účelem konservování se projednávají podle své povahy buď jako surová kůže saz. čís. 83 (neupravená péra ozdobná, saz. čís. 85) nebo jako kožešina saz. čís. 345.

(5) Šedá ambra, bobří stroj, pižmo (mošus), cibet, saz. čís. 152; zvířecí suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138—140; zvířecí látky ke hnojení, saz. čís. 652.

1. Jako vejce drůbeží se projednávají všechna ptačí vejce ve skořápce, způsobilá k požívání, tudíž také na př. vejce čejčí, všechna čerstvá, chlazená, konservovaná vápennou vodou, po příp. jinými roztoky nebo povlaky, rovněž uvařená, také barvená nebo ozdobená obrázky, písmem (t. zv. velikonoční vajíčka, kraslice).

1. (1) Sem patří včelí med (čištěný nebo nečištěný), též med vonný jako med růžový a pod., plástve medu, medová voda a med umělý, též v zaletovaných plechových obalech vážících nejméně 10 kg.

(2) Jako med umělý se projednávají jen ony medové náhražky, jež jsou podobny přírodnímu medu svými vnějšími vlastnostmi (chutí, vůní atd.).

1. (1) Nejdůležitější živočišné vosky saz. čís. 81 jsou vosk včelí, vosk čínský červcový, vosk šelakový a vorvanina, též lisovaná. Vysvětlení pojmu vosků, jejich základních vlastností a sazební příslušnost obsahuje 1. všeobecná vysvětlivka k saz. třídě XI.

(2) Vosk včelí je barvy žlutavě bílé, nazelenalé, oranžové až i červené, typické voskové vůně a mastného lesku, avšak na omak není mastný. Dá se v ruce hnísti; ve vodě a v lihu se nerozpouští; úplně se rozpouští v etheru, chloroformu, benzenu.

(3) K včelímu vosku přírodnímu patří souš, t. j. prázdné plástve zbavené medu a plodu, buď celé nebo v kusech nebo stlačené v koule, voštiny, t. j. zbytky po získání vosku ze souše, buď v kusech nebo stlačené ve voštinové koule, voskový kal, t. j. usazenina na dně kotle po vyvaření a čeření vylisovaného včelího vosku, zbytky voskových svíček a nakapaný vosk. Dluž a vyextrahované voštiny, viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 652.

(4) Čínský vosk červcový (bílý hmyzí vosk, t. zv. rostlinná vorvanina) podobá se vorvanině, je krystalický, tvrdý a lámavý, v etheru málo, v benzenu snadno rozpustný.

(5) Vosk šelakový je směs vosku s pryskyřičnými látkami, získaná při výrobě šelaku; má žlutou až červenohnědou barvu a vůni upomínající na šelak, jež je po zahřátí zřejmější.

(6) Vorvanina surová (spermaceti, cetaceum) je olejovitá tekutina, uložená v lebeční dutině, v páteři, jakož i v některých malých dutinách těla vorvaně; po smrti zvířete tuhne. Lisováním se z ní získá jednak tekutý vorvaninový (spermacetový) olej saz. čís. 91, jednak vorvanina lisovaná, pevná, sněhobílá krystalická látka, perleťového lesku, na omak mastná, kterou lze štípati v tenké šupiny. Vorvaniny se používá v lékařství, k výrobě svíček a apreturních prostředků. Rozpouští se snadno v horkém lihu, etheru, chloroformu. Po navlhčení lihem lze vorvaninu lisovanou rozetříti na prášek.

1. (1) Všeliké houby rohovité v přírodním stavu, neupravené, neprané, se poznají podle toho, že jsou v nich pevně uzavřeny vápenité a křemencové ztvrdliny, kamírky, lastury atd., zejména na t. zv. kořenu, t. j. na oné části, kde houba vyrostla na mořském dně; tyto ztvrdliny a cizí tělíska se ucítí hmatem, zmáčkne-li se houba před tím namočená ve vodě.

(2) Je přípustné očišťovat surové houby při jejich dobývání z moře od slizké hmoty proplachováním a lisováním nebo je zhruba ořezávat a konečně lisovat, aby byly způsobilé k dopravě.

1. Sem patří všechny kožešiny a kůže (též rybí kůže a ptačí s peřím) a jejich části, na př. krajiny, slabiny, krky, ohony, vazy, části hlav atd., pokud je lze podle dalších vysvětlivek považovat za surové.

1. (1) Sem patří žíně (vyjma žíně kroucené), chlupy hovězí, jezevčí a jiných zvířat, lidské vlasy atd., surové nebo upravené, pouze pro dopravu nebo úschovu kadeřené nebo spletené a jednoduše vázané (copy), pak štětiny a odpadky štětin.

(2) U žíní určených ke tkaní se nepřihlíží k tomu, že byly na více místech svázány, aby nevypadávaly z tkaniny.

1. (1) Jako peří tohoto saz. čísla se projednává: peří do peřin drané i nedrané, prachové peří, též kajčí prach; barvené peří, prachové peří a trhané části peří, k výrobě umělé kožešiny z peří; vše též balené v obchodě obvyklých pytlích z apretované bavlněné látky a v dalším vrchním pytli jutovém a pod.; brky, surové, oškrábané (zbavené tuku a vrchní pokožky), přiřezané, avšak mající tvar celých per, jakož i takové, jimž byla uříznuta dřeň a chmýří, dále neupravené, též barvené; kosinky (křídla ptačí) surové, bez spojení.

(2) Dále sem patří kusy brků, nařezané na určitou délku, očištěné, jinak však dále neupravené. Takovéto brky s okrajem ohrnutým, saz. čís. 361, poznámka 1.

(3) Brky tvaru psacích per, párátek a pod., saz pol. 361b)2.

(4) Umělá tráva z ohoblovaných rohovitých, též barvených vrchních částí brků, saz. čís. 262.

(5) Oprašovače z peří, obyčejné, v objímce ze surového dřeva, saz. pol. 275c).

1. (1) Sem patří zvířecí měchýře (vyjma vyzinu a jiné rybí měchýře, jichž se užívá k čeření) a střeva, též natažená nebo nařezaná, upravená k výrobě střevových strun; všechno čerstvé, solené nebo sušené.

(2) Sem patří též zvířecí žaludky čerstvé, solené nebo sušené, vyjma hovězí a skopové žaludky čerstvé, solené nebo sušené a vyjma telecí žaludky čerstvé nebo solené, patřící do saz. čís. 117; sušené telecí žaludky patří však do saz. čís. 86.

(3) Přípravky syřidlové, saz. pol. 108b)2 a saz. čís 622.

(4) Blány zlatotepecké jsou zevní jemné blány slepého střeva hovězího dobytka, nepřiříznuté nebo bez určitého tvaru, též z dvojnásobných vrstev.

(5) Sem patří dále střevové hadice ze sušených střev stmelených nebo sešitých, aby se docílilo větší délky.

(6) Střevové provazy z hrubých střev, k soustruhům, brusným kolům a pod., se liší od silných strun saz pol. 584c) většími rozměry a hrubým zpracováním; jsou tudíž drsné, mají tmavou barvu a obyčejně též nepříjemně zapáchají.

2. Tekutý žloutek a bílek, jakož i jejich směs, mohou být mražené nebo mohou obsahovat přísadu konservačních prostředků v množství postačujícím ke konservování, aniž je to vylučuje z projednání podle saz. pol. 79b).

2. V jiných zaletovaných obalech plechových, jakož i v krabicích, sklenicích, lahvích atd. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.

2. (1) Jako připravovaný vosk se projednává přírodní vosk bílený, barvený, v tabulkách nebo zhnětený v koule, jakož i umělé včelí plástve (buňkoví tě lisované základy pláství z vosku). Jako smíšený vosk pak směsi vosku s pryskyřicí, lojem, parafinem, ceresinem, bělobou, nerostnými látkami atd., jež jsou v obchodě pod různými názvy, jako vosk zahradnický, lepicí, tvárný (modelovací, plastilina, toncerat), pozlacovací, voskový tmel a pod.

(2) Jako vosk upravený pro drobný prodej se projednává vosk v tyčinkách, destičkách atd., které se dovážejí v krabicích a pod. nebo jsou jednotlivě balené v papíru, upravené též jako hračky, dále vosk v krabicích a podobných obalech o váze nejvýše 1 kg.

(3) Rostlinný vosk, saz. čís. 94. Směsi živočišných a rostlinných vosků, saz. pol. 94b).

(4) Polimentt pro pozlačovače, saz. čís. 618. Zboží z tvárného vosku, saz. čís. 639.

2. (1) Koňské houby se odlišují od jiných hub svým hrubším složením a velkými póry.

(2) Jako koňské houby se projednávají též honby zv. riff (přilbovitý druh hub, vyznačující se velkými póry na hřebenu). Koňské houby, jež byly vyprány nebo jež přiříznutím dostaly pravidelnější tvar, nebo byly dále jinak zpracovány, patří do saz. pol. 82a); liší se od bílených hub koňských patřících do saz. pol. 82b) tím, že jsou tmavší a že mají zpravidla na kořenu rezavě hnědé skvrny.

2. (1) Za surové kožešiny a kůže tohoto saz. čísla se pokládají kůže a kožešiny se srstí, jež jsou čerstvé (zelené) nebo byly usušeny též po vetření vápenného mléka, roztoku kamence, soli nebo jiných konservujících látek (na př. přípravků rtuťových, jež dávají kožím intensivně žlutou barvu) nebo po máčení v těchto látkách, a jsou neohebné, rohovité, dílem i prosvítavé. Rovněž sem patří takové kůže a kožešiny se srstí, jež ve stavu čerstvém (mokrém) byly jen za účelem konservačním promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd. a potom usušeny, a nejsou tedy vláčné, i když nemají vysloveně ráz neohebný a rohovitý, z nichž však nebyly na straně k masu sňaty nožem části podkožního vaziva a svalstva; tak je tomu zejména u jemnějších druhů jehnětin (persiánu, ovce širokoocasé, širazu, polopersiánu a pod.), které přicházejí v tomto stavu do obchodu jako prvotní surovina.

(2) Kožešiny a kůže pouze zbavené srsti, nečiněné (t. zv. holiny), též poltěnky se projednávají jako surové i tenkrát, dovážejí-li se v sudech mokré, solené nebo jinak konservované, aby se zabránilo jejich hnilobě.

(3) Poločiněné kůže bez srsti, jež byly již částečně, nikoli však dokonale činěny, saz. čís. 328 až 337.

2. Kroucené žíně, saz. pol. 239a); copy a kadeře jako práce vlásenkářské, jakož i dresovaný krep, saz. čís. 265; o projednávání chlupů zvířecích jako vlny viz vysvětlivky k saz. čís. 220.

2. (1) Jako ozdobná péra neupravená se projednávají za ozdobu z peří se hodící péra pštrosí, volavčí, supí, páví, marabu, drůbeží a pod., jakož i ptačí kůže s peřím, pak části takových koží s peřím (hlavy, krky, křídla atd.) na př. kolibříků, rajek a jiných cizokrajných ptáků, jakož i evropských ptáků, kteří mají peří pestře nebo matně zbarvené, i když jsou zhruba vycpány vatou, aby se nepomačkaly, a preparovány proti molům nebo polepeny na straně k masu papírem, aby bylo peří (zejména křídla) chráněno za dopravy; vše surové, čištěné, bílené, barvené, potištěné, nikoli však upravené do té míry, aby se toho dalo přímo použít za výzdobu, což lze poznat zejména z poměrně méně pečlivého zabalení pro dopravu.

(2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 83 a 263.

2. (1) Vyzina (pravá a nepravá), saz. čís. 611.

(2) Střevové struny, saz. pol. 584c); catgut, saz. pol. 584c), po příp. 630.

(3) Blány zlatotepecké, upravené již pro zlatotepce, do tvaru čtyřúhelníka přistřižené, složené v balíčcích, jakož i jiné předměty z nich, podle toho k čemu jsou určeny, saz. pol. 344d) nebo saz. čís. 342.

3. (1) Sušené žloutky a bílky a všechny vaječné konservy (vejce a součásti vajec, nepatří-li do saz. čís. 79), k požívání, saz. čís 132; toto zboží, jakož i žloutek nebo bílek tekutý, v nádobách neprodyšně uzavřených, saz. čís. 131.

(2) Sušený bílek technický (vaječný albumin technický), saz. čís. 612.

(3) Drůbeží vejce vyfouknutá, saz. čís. 87.

3. Med nebo umělý med smí být projednán zpravidla jen na základě dobrozdání zkušebny, jež zjistí, neobsahuje-li zboží přísadu umělého sladidla.

3. Houby, jež mají ještě vápenitý kořen a v těle kaménky a nejsou tudíž čištěné, lze vždy pokládat za nebílené. Význačnou známkou bílení je stejnoměrně světlá, hnědá nebo žlutá barva hub; u koňských hub se však nepřihlíží k tomu, že byly předběžně bíleny (bílení na břehu, mytí vápenným mlékem) nebo že byla částečně odstraněna tmavá skvrna u kořenu.

3. Kožešiny a kůže se srstí, jež byly promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd., i když jen za účelem konservačním, se považují za upravenou kožešinu saz. čís. 345 jen tehdy, když byly již na straně k masu odstraněny části podkožního vaziva a svalstva nebo jsou-li uvedené kožešiny vláčné, byť až po promnutí, třebaže nejsou na straně k masu ještě odstraněny části podkožního vaziva a svalstva.

3. (1) Náhražky štětin ze zvířecích surovin (brků, odpadků kostice, odpadků rohu a pod.), 1. poznámka za saz. čís. 361.

(2) Náhražky štětin z rostlinných vláken (vláken aloe, piasavy, siamské trávy a pod.), saz. čís. 61.

4. Med turecký, med sladový, saz. čís. 132; med léčivý, saz. čís. 630.

4. Jiné houby v přírodním stavu (viz 1. vysvětlivku) patří do saz. pol. 82a); jsou-li prané atd., dále zpracované nebo bílené, do saz. pol. 82b).

4. Činěné kožešiny a kůže se zdají mnohdy ještě rohovité jako kožešiny a kůže surové, suché; mnou-li se však takové kožešiny a kůže, stanou se ohebnými a měkkými po příp. vláčnými, kdežto kožešiny a kůže surové se zpravidla lámou, zejména natáhnou-li se silně přes hranu stolu a pod.

5. Odpadky hub mycích a koňských, saz. čís. 656; odřezky hub, hodící se k výrobě štětců a pod. na úpravu koží, se však projednávají podle saz. čís. 82. Impregnované odpadky hub k hubení krys, myší a pod., saz. čís. 630.

5. Do saz. čís. 83 patří serony, t. j. obaly ze zámořských surových hovězích koží, jakož i měchy ze surových, zcela nezpracovaných koží zvířecích k dopravě oleje, vína atd. Pergamen a tak zvané surové kůže (přírodní useň, skopové holiny), saz. čís. 337.

6. Ohony kožešinové, rozstřižené za účelem konservování a na straně k masu pouze očištěné od lpícího tuku a pod., dále však neupravené, saz. čís. 83; barvené, saz. čís. 345.

7. (1) Ptačí kůže s peřím, surové, též solené nebo vápněné, saz. čís. 83; na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b).

(2) Ptačí kůže s peřím jako ozdoba z peří, čištěné, hrubě vycpané, pak části ptačí kůže s peřím (křídla, hlavy atd.), všechno pouze preparované proti molům, saz. čís. 85; pouze na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b); hodící se přímo na ozdobu, saz. čís. 263.

(3) Ptačí kůže s peřím patřící do saz. čís. 83 jsou rozříznuty na břichu a rozevřeny; jsou více méně rohovité, podle toho kolik tuku obsahuje kůže, a mají na vnitřní straně ještě místy ulpělé kousky masa, tuku a krve. Tím se liší od koží patřících do saz. pol. 345b), jež mají často na vnitřní straně zbytky otrub.

(4) Podotýká se, že též u zpracovaných ptačích koží s peřím saz. pol. 345b) vyčnívají na vnitřní straně konce brků.

(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 85.