2. (1) Lněný olej saz. čís. 103 se získává lisováním nebo extrahováním lněného semene a jest jedním z nejdůležitějších vysychavých olejů. Olej lisovaný za studena má zlatožlutou barvu, lisovaný za tepla je tmavší, jantarově až nahnědle žlutě zbarvený. Vyznačuje se zvláštní mdlou vůní.
(2) Vařený lněný olej a t. zv. foukaný lněný olej, saz. čís. 623.
(3) O rozlišování lněného oleje od lněného pokostu (lněné fermeže) viz vysvětlivky k saz. čís. 623.
(4) Olej sojový je polovysychavý olej, vyrobený ze sojových bobů. Podle způsobu výroby a stupně čištění je světle žlutý se zelenavým odstínem až žlutohnědý. Užívá se ho k výrobě jedlých tuků, mýdla, ke svícení a jako přísady při výrobě olejových barev.
(5) Čínský dřevný olej (woodoil, olej tungový) se lisuje nebo extrahuje ze semen plodů stromu moukeše (Aleurites). Jest hustý, má velmi charakteristickou vůni a vysychá v tenké vrstvě na vzduchu rychleji než olej lněný. Slouží k přípravě pokostů, tmelů a pod. Snížené celní sazby požívá pouze čínský dřevný olej bez přísad. Od jiných mastných olejů rozeznává se pomocí nasyceného roztoku jodu v chloroformu. Kápne-li se na rozteklou kapku čínského dřevného oleje bez přísad v porcelánové misce zmíněný roztok, vznikne ihned pevná vrstva podoby tuhé želatiny, jež se dá snadno v celistvosti odloupnout. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(6) K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, konopný, krotonový, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, sádlový, skočcový a tykvový.
(7) Olej hořčičný, nazývaný na rozdíl od etherického oleje hořčičného (silice hořčičné) saz. pol. 155b) též mastným olejem hořčičným, získává se lisováním nebo extrakcí z hořčičného semene. Jest žlutý, páchne slabě po hořčici.
(8) Olej konopný, ze semen konopných, je za čerstva zelenavě žlutý (později se stává hnědožlutým), páchne zřetelně po konopí a užívá se ho ponejvíce k výrobě mazlavých mýdel, v malířství a ke svícení.
(9) Olej krotonový je zažloutlý nebo hnědožlutý, těž nazelenalý, zapáchá odporně; je velmi jedovatý, reaguje kysele a užívá se ho jako drastického projimadla v lékařství.
(10) Olej lničkový se lisuje ze semene lničky (lničky seté).
(11) Olej mandlový, zvaný též na rozdíl od etherického oleje hořkomandlového (silice hořkomandlové) saz. pol. 155b) mastným olejem mandlovým, se vyrábí jak ze sladkých, tak i z hořkých mandlí a porušuje se velmi často olejem z jader broskvových, jemu podobným. Je zbarven slabě nažloutle, voní a chutná příjemně a užívá se ho v lékařství.
(12) Olej ořechový (z vlašských ořechů) je skoro bezbarvý nebo nažloutle zelený, byl-li vyroben za studena, jinak silně žlutý, a má zvláštní chuť a vůni. Čerstvého oleje ořechového se užívá k jídlu, jinak též v malířství a k výrobě pokostů.
(13) Olej paznehtový (kostní) se vyrábí z hnátů (nikoli z kopyt) skotu přehřátou parou. Je téměř bez zápachu a užívá se ho většinou jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.
(14) Olej sádlový (lard oil) se připravuje lisováním vyškvařeného vepřového sádla při nižších teplotách. Užívá se ho hlavně k účelům technickým.
(15) Olej skočcový (ricinový) je za chladu mnohem hustší než všechny jiné oleje, a byl-li lisován za studena, skoro bezbarvý, lisován za tepla však hnědě zbarvený. Čistý skočcový olej páchne jen slabě a chutná jemně. Význačnou vlastností skočcového oleje je, že se rozpouští v alkoholu a v ledové kyselině octové a že se nerozpouští v petrolejovém etheru a v minerálním oleji. Skočcový olej sám je nevysychavý, avšak hlavně delším zahříváním na 300° C se přemění na olej vysychavý, zvaný v obchodě na př. floricin nebo dericin, jenž se vyznačuje tím, že se chová právě opačně k uvedeným rozpouštědlům; je při stejné hustotě žlutavě hnědý a zřetelně fluoreskuje. Čistého skočcového oleje se užívá v lékařství, obyčejných druhů k technickým účelům, na př. k výrobě oleje na tureckou červeň, v koželužství, v mydlářství atd.
(16) Olej tykvový (tykvicový) se získává ze semen tykvových. Je jasně žlutý až hnědý, též zelený a nahoustlý; lepších druhů se používá jako olejů jedlých, obyčejných jako olejů ke svícení.
(17) Olej vorvaní a vorvaninový, saz. čís. 91.