XII. Mastné oleje.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XII.
Saz. čís. 102 – 106.
Olej řepkový.
Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné výslovně nejmenované.
Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový.
Olej bavlníkový.

1. (1) Mastné oleje jsou tuky při 15° C tekuté, jež mají jinak všechny vlastnosti tuků. Nemísí se s vodou, mají svou zvláštní tak zvanou olejovitou konsistenci, nelze je destilovat bez rozkladu, možno je však zmýdelnit alkalickými louhy; jsou lehčí vody a způsobují na papíru trvalou průsvitnou mastnou skvrnu. Za mastné oleje ve smyslu celního sazebníku nutno pokládat všechny rostlinné oleje a — s výjimkou tuků rybích, velrybích a tuleních — všechny živočišné tuky, jež jsou při 15° C ještě tekuté (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI).

(2) Mastné oleje se získávají podle povahy suroviny lisováním za obyčejné nebo vyšší teploty, vyvářením s vodou nebo extrakcí snadno těkavými rozpouštědly (benzinem, sirouhlíkem atd.) a čistí se (též bělí a zbavují pachu) chemicky, filtrací, čeřením a j. Při projednávání — pokud není stanoveno jinak — nehledí se k tomu, zda olej je čištěný nebo surový.

(3) Mastné oleje rostlinné dělíme podle toho, vysychají-li na vzduchu v pevnou lesklou blanku či nikoli, na oleje nevysychavé (olivový, skočcový a j.), polovysychavé (řepkový, sojový a j.) a vysychavé (lněný, dřevný čínský a j.). Vysychavých olejů, po příp. i polovysychavých se užívá k výrobě fermeží (olejových pokostů).

(4) Zbytky po lisování olejnatých semen se nazývají pokrutiny a projednávají se podle saz. čís. 653.

1. (1) Řepkový olej saz. čís. 102 se získává ze semen řepky olejně a přichází do obchodu pod různými názvy na př. jako olej kolzový. Sem patří též olej řepicový.

(2) Tyto oleje, jsou-li dokonale rafinované, jsou jedlé a užívá se jich též k výrobě jedlých tuků. Nedokonale rafinované druhy mají nepříjemný zápach a škrablavou chuť. Jinak se řepkového oleje upotřebuje ke svícení, k výrobě mazadel, faktisu, v koželužství a j.

2. (1) Olejová ssedlina (olejový kal), t. j. ssedlina zbylá po čeření mastných olejů, jakož i olejnaté zbytky po čištění a zpracování mastných olejů, obsahují-li značné množství čisticích prostředků nebo jiných nečistot a jsou-li při 15° C tekuté, mohou být na návrh strany projednány též podle svého skutečného obsahu oleje; jinak nutno je projednávat podle jejich bližší povahy.

(2) Skutečný obsah oleje v olejové ssedlině nebo v olejnatých zbytcích se zjistí, je-li třeba, příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany.

(3) O projednávání ssedliny z oleje skočcového viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 102 až 106.

(4) O projednávání mastných olejů obsahujících více než 50% volných mastných kyselin a o projednávání odpadových mastných olejů, jež obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.

2. (1) Lněný olej saz. čís. 103 se získává lisováním nebo extrahováním lněného semene a jest jedním z nejdůležitějších vysychavých olejů. Olej lisovaný za studena má zlatožlutou barvu, lisovaný za tepla je tmavší, jantarově až nahnědle žlutě zbarvený. Vyznačuje se zvláštní mdlou vůní.

(2) Vařený lněný olej a t. zv. foukaný lněný olej, saz. čís. 623.

(3) O rozlišování lněného oleje od lněného pokostu (lněné fermeže) viz vysvětlivky k saz. čís. 623.

(4) Olej sojový je polovysychavý olej, vyrobený ze sojových bobů. Podle způsobu výroby a stupně čištění je světle žlutý se zelenavým odstínem až žlutohnědý. Užívá se ho k výrobě jedlých tuků, mýdla, ke svícení a jako přísady při výrobě olejových barev.

(5) Čínský dřevný olej (woodoil, olej tungový) se lisuje nebo extrahuje ze semen plodů stromu moukeše (Aleurites). Jest hustý, má velmi charakteristickou vůni a vysychá v tenké vrstvě na vzduchu rychleji než olej lněný. Slouží k přípravě pokostů, tmelů a pod. Snížené celní sazby požívá pouze čínský dřevný olej bez přísad. Od jiných mastných olejů rozeznává se pomocí nasyceného roztoku jodu v chloroformu. Kápne-li se na rozteklou kapku čínského dřevného oleje bez přísad v porcelánové misce zmíněný roztok, vznikne ihned pevná vrstva podoby tuhé želatiny, jež se dá snadno v celistvosti odloupnout. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(6) K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, konopný, krotonový, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, sádlový, skočcový a tykvový.

(7) Olej hořčičný, nazývaný na rozdíl od etherického oleje hořčičného (silice hořčičné) saz. pol. 155b) též mastným olejem hořčičným, získává se lisováním nebo extrakcí z hořčičného semene. Jest žlutý, páchne slabě po hořčici.

(8) Olej konopný, ze semen konopných, je za čerstva zelenavě žlutý (později se stává hnědožlutým), páchne zřetelně po konopí a užívá se ho ponejvíce k výrobě mazlavých mýdel, v malířství a ke svícení.

(9) Olej krotonový je zažloutlý nebo hnědožlutý, těž nazelenalý, zapáchá odporně; je velmi jedovatý, reaguje kysele a užívá se ho jako drastického projimadla v lékařství.

(10) Olej lničkový se lisuje ze semene lničky (lničky seté).

(11) Olej mandlový, zvaný též na rozdíl od etherického oleje hořkomandlového (silice hořkomandlové) saz. pol. 155b) mastným olejem mandlovým, se vyrábí jak ze sladkých, tak i z hořkých mandlí a porušuje se velmi často olejem z jader broskvových, jemu podobným. Je zbarven slabě nažloutle, voní a chutná příjemně a užívá se ho v lékařství.

(12) Olej ořechový (z vlašských ořechů) je skoro bezbarvý nebo nažloutle zelený, byl-li vyroben za studena, jinak silně žlutý, a má zvláštní chuť a vůni. Čerstvého oleje ořechového se užívá k jídlu, jinak též v malířství a k výrobě pokostů.

(13) Olej paznehtový (kostní) se vyrábí z hnátů (nikoli z kopyt) skotu přehřátou parou. Je téměř bez zápachu a užívá se ho většinou jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.

(14) Olej sádlový (lard oil) se připravuje lisováním vyškvařeného vepřového sádla při nižších teplotách. Užívá se ho hlavně k účelům technickým.

(15) Olej skočcový (ricinový) je za chladu mnohem hustší než všechny jiné oleje, a byl-li lisován za studena, skoro bezbarvý, lisován za tepla však hnědě zbarvený. Čistý skočcový olej páchne jen slabě a chutná jemně. Význačnou vlastností skočcového oleje je, že se rozpouští v alkoholu a v ledové kyselině octové a že se nerozpouští v petrolejovém etheru a v minerálním oleji. Skočcový olej sám je nevysychavý, avšak hlavně delším zahříváním na 300° C se přemění na olej vysychavý, zvaný v obchodě na př. floricin nebo dericin, jenž se vyznačuje tím, že se chová právě opačně k uvedeným rozpouštědlům; je při stejné hustotě žlutavě hnědý a zřetelně fluoreskuje. Čistého skočcového oleje se užívá v lékařství, obyčejných druhů k technickým účelům, na př. k výrobě oleje na tureckou červeň, v koželužství, v mydlářství atd.

(16) Olej tykvový (tykvicový) se získává ze semen tykvových. Je jasně žlutý až hnědý, též zelený a nahoustlý; lepších druhů se používá jako olejů jedlých, obyčejných jako olejů ke svícení.

(17) Olej vorvaní a vorvaninový, saz. čís. 91.

3. Směsi mastných olejů, jež jsou podrobeny různým sazbám, projednávají se podle oleje podrobeného nejvyššímu clu, na př. směs olivového oleje s olejem bavlníkovým podle saz. čís. 105.

3. (1) Olej olivový saz. čís. 104 se vyrábí z dužiny oliv. První podíl oleje, vylisovaný z nejlepších oliv, se nazývá panenským olejem (huile de vierge). Olej z druhého lisování je méněcenný. Ze zkvašených zbytků po lisování se získává druh olivového oleje, kterého se užívá pod jménem olej turnantový zejména v barvířství. Olivový olej je zelenožlutý až žlutý, voní a chutná příjemně a tuhne při teplotě kolem 0°. Bílený olivový olej je bezbarvý. Olej olivový se porušuje často jinými jedlými oleji.

(2) Jako olej olivový se projednává též olej z jader olivových, získaný lisováním olivových jader.

(3) Oleje získané extrakcí sirouhlíkem z pokrutin zbylých po odlisování oleje olivového nebo z jader olivových se nazývají oleje sulfurové. Jsou nazelenalé nebo žluté a pro odporný zápach a nepříjemnou chuť k požívání nezpůsobilé. Projednávají se bez denaturace podle poznámky k saz. čís. 104.

(4) Sulfurové oleje podle zmíněné poznámky mohou projednávat nejen celní oddělení ONV zmocněná k projednávání olejů podle poznámky k saz. čís. 103 a 104, nýbrž i celní oddělení ONV oprávněná všeobecně k projednávání olejů saz. čís. 104.

(5) Je-li podezření, že je v olivovém oleji, též dováženém k účelům technickým za snížené clo s výhradou, že se zdenaturuje, přimíšen olej mající vyšší celní sazbu, odeberou se ze zásilky vzorky a zašlou se příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k prozkoumání.

(6) Ostatní oleje saz. čís. 104 jsou kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový; užívá se jich jako jedlých olejů k výrobě umělých jedlých tuků nebo k technickým účelům. Rozeznávají se od oleje olivového, pak od olejů saz. čís. 102 a 103, jakož i od oleje bavlníkového saz. čís. 105 zejména svými vnějšími vlastnostmi (barvou, vůní, chutí atd.). Nelze-li podle těchto vlastností povahu zboží určit, odebere se za účasti strany ze zásilky průměrný vzorek a zašle se k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(7) Některé zvláštní rozpoznávací znaky, které mohou případně usnadnit projednávání, uvádějí se dále při popisu jednotlivých olejů.

(8) Bukvicový olej, z plodů buku obecného, jest světle žlutý až červenavý, bez zápachu.

(9) Kukuřičný olej se získává z klíčků zrn kukuřičných nebo jako vedlejší výrobek při výrobě alkoholu z kukuřice. Jest žlutý až červenavý, v surovém stavu páchne a chutná nepříjemně.

(10) Makový olej tuhne mnohem nesnadněji než ostatní oleje (teprve asi při —20° C).

(11) Podzemnicový olej (arachidový), z plodů podzemnice olejné, jest světlý a řídký.

(12) Sezamový olej, ze semen sezamových, se podobá oleji olivovému, nemá však jeho význačné vůně. K rozpoznání sezamového oleje, též ve směsích, lze užít této reakce: 20 cm³ zkoušeného oleje třepeme s 10 cm³ sehnané kyseliny solné, v níž bylo rozpuštěno cukru na špičku nože. Když se olej od kyseliny odloučil, jest kyselina, t. j. spodní vrstva, význačně červeně zbarvena.

(13) Slunečnicový olej, ze semen slunečnice, je světle žlutý, téměř bez zápachu a velmi řídký.

(14) Podle saz. čís. 104 se projednává též olej nigrový (negerský, neukový, ramantilový), jenž pochází ze semen tropických rostlin. Podobá se barvou oleji olivovému.

4. (1) Olej bavlníkový (kotonový) se vyrábí lisováním vyloupaných semen bavlníkových a uvádí se do obchodu buď přímo jako surový nebo jako rafinovaný olej.

(2) Surový olej je špinavě žlutý až načervenalý, čištěný je světle žlutý. Oleje bavlníkového se užívá v průmyslu, na př. v mydlářství, a jako oleje jedlého. Ochladíme-li olej bavlníkový, vylučuje se již při + 12° C tuhý podíl (bavlníkový stearin). O projednávání bavlníkového stearinu viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.

(3) Olej bavlníkový možno zjistit i ve směsích dosti přesně touto reakcí: 15 cm³ zkoušeného oleje zahříváme v baničce půl hodiny na vodní lázni se stejným objemem směsi čistého alkoholu amylnatého a sirouhlíku (jenž obsahuje 1% své váhy rozpuštěné síry) v poměru 1:1 a pak pozorujeme barvu kapaliny. Je-li přimíšen bavlníkový olej, jest kapalina podle množství bavlníkového oleje více či méně červená.

5. (1) Olej skočcový, olej olivový, olej turnantový, olej z olivových jader a olej podzemnicový lze denaturovat přimíšením 130 g oleje rozmarinového nebo 1 kg oleje terpentinového do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej skočcový může též být denaturován přimíšením 3 kg kyseliny olejové nebo 3 kg technického rybího tuku, majícího vlastnosti uvedené v druhé větě 1. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 91, do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej smí být denaturován jen tenkrát, jestliže jeho hustota zaručuje úplné a snadné smíšení s prostředkem denaturačním. Zásilky dovezené za nízké teploty nutno tudíž podle potřeby uložit tak dlouho v teplé místnosti, až obsah jednotlivých nádob je úplně tekutý. Po přidání denaturačního prostředku do jednotlivých nádob je třeba vždy postarat se o řádné promíšení denaturátu buď válením sudů nebo promíšením obsahu kopistí.

(2) Dodati denaturační prostředky jest povinností strany. K denaturaci lze použít jen těch denaturačních prostředků, jež byly příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany zkoušeny a jsou opatřeny osvědčením ústavu o tom, že jsou podle ustanovení 1. odstavce 5. vysvětlivky způsobilé k denaturování olejů.

(3) Denaturace olejů uvedených v poznámce k saz. čís. 103 a 104 může být v jednotlivých případech na povolení ministerstva financí nahrazena kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.

(4) Při projednávání skočcového oleje k technickým účelům podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 se tento olej považuje za denaturovaný a upouští se od denaturace, je-li jeho barva tmavší než barva typy, vydané celním oddělením ONV k zjištění skutečnosti, zda projednávanou zásilku nutno podrobit denaturaci, a může-li se současně bezpečně usoudit z povahy závodu příjemcova, že jde jen o upotřebení k technickým účelům. Zmíněná poznámka se však nevztahuje na skočcový olej, jenž pozbyl své přírodní povahy, na př. na floricin.

(5) Ssedlina ze skočcového oleje se projednává podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 bez denaturace.

6. Povolení k odběru olejů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 103 až 105 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.