3. (1) Olej olivový saz. čís. 104 se vyrábí z dužiny oliv. První podíl oleje, vylisovaný z nejlepších oliv, se nazývá panenským olejem (huile de vierge). Olej z druhého lisování je méněcenný. Ze zkvašených zbytků po lisování se získává druh olivového oleje, kterého se užívá pod jménem olej turnantový zejména v barvířství. Olivový olej je zelenožlutý až žlutý, voní a chutná příjemně a tuhne při teplotě kolem 0°. Bílený olivový olej je bezbarvý. Olej olivový se porušuje často jinými jedlými oleji.

(2) Jako olej olivový se projednává též olej z jader olivových, získaný lisováním olivových jader.

(3) Oleje získané extrakcí sirouhlíkem z pokrutin zbylých po odlisování oleje olivového nebo z jader olivových se nazývají oleje sulfurové. Jsou nazelenalé nebo žluté a pro odporný zápach a nepříjemnou chuť k požívání nezpůsobilé. Projednávají se bez denaturace podle poznámky k saz. čís. 104.

(4) Sulfurové oleje podle zmíněné poznámky mohou projednávat nejen celní oddělení ONV zmocněná k projednávání olejů podle poznámky k saz. čís. 103 a 104, nýbrž i celní oddělení ONV oprávněná všeobecně k projednávání olejů saz. čís. 104.

(5) Je-li podezření, že je v olivovém oleji, též dováženém k účelům technickým za snížené clo s výhradou, že se zdenaturuje, přimíšen olej mající vyšší celní sazbu, odeberou se ze zásilky vzorky a zašlou se příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k prozkoumání.

(6) Ostatní oleje saz. čís. 104 jsou kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový; užívá se jich jako jedlých olejů k výrobě umělých jedlých tuků nebo k technickým účelům. Rozeznávají se od oleje olivového, pak od olejů saz. čís. 102 a 103, jakož i od oleje bavlníkového saz. čís. 105 zejména svými vnějšími vlastnostmi (barvou, vůní, chutí atd.). Nelze-li podle těchto vlastností povahu zboží určit, odebere se za účasti strany ze zásilky průměrný vzorek a zašle se k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(7) Některé zvláštní rozpoznávací znaky, které mohou případně usnadnit projednávání, uvádějí se dále při popisu jednotlivých olejů.

(8) Bukvicový olej, z plodů buku obecného, jest světle žlutý až červenavý, bez zápachu.

(9) Kukuřičný olej se získává z klíčků zrn kukuřičných nebo jako vedlejší výrobek při výrobě alkoholu z kukuřice. Jest žlutý až červenavý, v surovém stavu páchne a chutná nepříjemně.

(10) Makový olej tuhne mnohem nesnadněji než ostatní oleje (teprve asi při —20° C).

(11) Podzemnicový olej (arachidový), z plodů podzemnice olejné, jest světlý a řídký.

(12) Sezamový olej, ze semen sezamových, se podobá oleji olivovému, nemá však jeho význačné vůně. K rozpoznání sezamového oleje, též ve směsích, lze užít této reakce: 20 cm³ zkoušeného oleje třepeme s 10 cm³ sehnané kyseliny solné, v níž bylo rozpuštěno cukru na špičku nože. Když se olej od kyseliny odloučil, jest kyselina, t. j. spodní vrstva, význačně červeně zbarvena.

(13) Slunečnicový olej, ze semen slunečnice, je světle žlutý, téměř bez zápachu a velmi řídký.

(14) Podle saz. čís. 104 se projednává též olej nigrový (negerský, neukový, ramantilový), jenž pochází ze semen tropických rostlin. Podobá se barvou oleji olivovému.