1. (1) Do saz. čís. 150 patří zejména: amfibol (jinoráz); bahno; břidlice lešticí, mletá a plavená (pro drobný prodej upravená, saz. čís. 405); burel (pyrolusit) mletý, též regenerovaný ze zbytků po výrobě chloru jako hnědý těžký prášek, a hydroxyd manganitý; celestin (síran strontnatý); cementy přírodní (tras, tuf, zemina puzzolánová [pucolánka], zemina santorinová [santorinka]; nebuďtež zaměňovány s umělými cementy: portlandským, románským a pod. saz. čís. 399); dolomit, též pálený; fosfáty nerostné (fosfáty vápenaté, sloužící k výrobě umělých hnojiv: fosfority, koprolity, apatit, fosilní guano, surové fosfáty alžírské, floridské a jiné; tytéž kyselinami rozložené, saz. čís. 617; o rozeznávání od popela z kostí saz. čís. 652 a od umělého fosforečnanu vápenatého saz. čís. 600 viz vysvětlivky u těchto sazebních čísel); hlína ohnivzdorná či žáruvzdorná (též lupek), surová, mletá nebo plavená nebo pálená v hroudách; hlína přírodní nikoli žáruvzdorná (obyčejná cihlářská a hrnčířská hlína, jíl, slin, dýmková hlína, porcelánová hlinka a jiné tvárné hlíny na výrobu kameniny, porcelánu atd.); hlinka běličská; hlinka valchářská (k odmaštění při valchování sukna; valchářská hlinka obsahující tuk, viz vysvětlivky k saz. čís. 101); hmota na čištění plynu, nepoužitá (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 148); china clay (hlinka porcelánová); kaolin (hlinka porcelánová); kazivec v prášku; klouzek (z tučku, mastku, osinku a pod); kryolit, přírodní fluorohlinitan sodný; křeménka (křemelina, hlinka infusoriová, zemina rozsivková, hlinka lešticí, tripl); lepidolit (slída lithiová, nerost obsahující lithium); magnesit (přírodní uhličitan horečnatý) a pálený t. zv. slinutý magnesit, význačný temně hnědou barvou, jehož se užívá jako žáruvzdorné hmoty; malta; mastek (talek, benátská hlinka); mramor, mletý nebo plavený; osinek (asbest), mletý nebo plavený, přírodní (platinovaný osinek, t. j. osinek impregnovaný jemně rozptýlenou platinou, patří však do saz. čís. 622); pazourek v prášku; pemza surová, netvářená, též mletá (tvářená saz. čís. 403; umělá saz. čís. 404; práškovitá, pro drobný prodej upravená, saz. čís. 405); písek křemitý; písek (stavební, formovací a slévačský písek), též přírodně zbarvené posýpátko; prášek démantový (prach démantový, bort démantový, k broušení); prsť zahradní; slatinovka; slída mletá; stroncianit, přírodní uhličitan strontnatý (umělý uhličitan strontnatý, saz. pol. 600b)); tuček (lojovec, steatit, krejčovská nebo španělská křída); tuha (grafit); vápenec (avšak umělý uhličitan vápenatý, saz. pol. 600 l)); vápno pálené, hašené (avšak chemicky čistý hydroxyd vápenatý, saz. čís. 622); vápno lasturové z pálených, mletých nebo plavených lastur (upravené do tvaru malých kloboučků atd., saz. čís. 626); vápno vídeňské; voda, přírodní, sladká a led z ní (avšak, destilovaná voda, saz. čís. 622, mořská voda, saz. čís. 595); witherit (přírodní uhličitan barnatý; nutno rozpoznávati od umělého uhličitanu barnatého saz. pol. 600c)); zbytky po výrobě síranu hlinitého (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 601); zemina kamenečná (alunit, břidlice kamenečná); zeminy k technickému upotřebení (avšak zemina asfaltová, saz. čís. 168; vzácné zeminy, saz. pol. 600 l)); živec v prášku a jiné zeminy a látky nerostné.

(2) O projednávání nečistého sráženého uhličitanu vápenatého viz 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.