2. (1) Pálené vápno (žíravé vápno) se vyrábí pálením obyčejného vápence, mramoru nebo křídy (t. j. uhličitanu vápenatého) ve zvláštních pecích. Při tom uniká kysličník uhličitý a zbývá pálené vápno (t. j. kysličník vápenatý). Páleného vápna se užívá v hutnictví, ve sklářství atd. Hašením, při němž přijímá vodu a zahřívá se, vzniká hašené vápno (t. j. hydroxyd vápenatý), jehož se užívá v chemickém průmyslu, na př. při výrobě sody, chlorového vápna, pak k výrobě malty atd. Pálené a hašené vápno se rozeznává od chemicky čistého vápna, jehož se užívá zejména k laboratorním účelům, tím, že obsahuje nečistoty. Zpravidla obsahuje více méně značné množství písku a hlíny. Chemicky čisté vápno má též být prosto chloru a železa. O rozeznávání křídy od sráženého uhličitanu vápenatého viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 146. O vápenných kalech koželužských viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 652.

(2) O předběžné zkoušce, jde-li o vápno saz. čís. 150 či o hydraulické vápno saz. čís. 399, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 399.

(3) O rozpoznávání magnesitu od pálené magnesie a od chemicky čistého kysličníku hořečnatého viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 597.

(4) O žáruvzdorné hlíně, pálené, mleté a šamotové maltě viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 399.

(5) O rozpoznávání přírodního kryolitu saz. čís. 150 od umělého kryolitu a od náhražek kryolitu a jejich zařazování se poznamenává: Přírodní kryolit (nikoli v kusech) smí být projednán podle saz. čís. 150 jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Jako umělý kryolit a náhražka kryolitu přichází do obchodu celá řada přípravků obsahujících kazivec, živec, hlínu, fluorid sodný, fluorid hlinitý, fluorokřemičitan sodný a jiné chemické sloučeniny, jež nutno zařadit podle složení zjištěného jmenovaným ústavem; takovéto zboží patří do saz. čís. 622, vyjma směsi hmot cla prostých (na př. nepálené sádry s kazivcem).