XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVIII.
Saz. čís. 151.
Šťáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná.
Saz. čís. 152.
Ambra šedá; bobří stroj; pižmo (mošus); cibet; kantaridy (španělské mušky); zrna pižmová (abelmošová); kubeby; opium; muškátový balzám (muškátové máslo); voda bobkotřešňová.
Saz. čís. 153.
Kafr.
Saz. čís. 154.
Vonné vody (lihuprosté), jako: voda z květů pomerančových, voda růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vody.
Saz. čís. 155.
Silice (etherické oleje).

(1) Mnohé z látek lékárnických a voňavkářských patřících do této saz. třídy, jakož i některé druhy zboží v sazebníku výslovně nejmenované, avšak vysvětlivkami do saz. čís. 151 až 155 přidělené, jsou látky oficinální

(1) Šťáva lékořicová (šťáva ze sladkého dřeva, pendrek, Succus Liquiritiae) je zahuštěný vodný výtažek z kořene různých rostlin rodu Glycyrrhiza. Je to hmota balená obyčejně do vavřínových listů, černá nebo černohnědá, tvrdé, lesklá, sladce chutnající, ve vodě podle stupně čistoty více nebo méně rozpustná, lomu sklovitého a lasturovitého. Do saz. čís 151 patří lékořicová šťáva (surová nebo přečištěná) nalitá do beden nebo tvářená v kusy, též lékořicová šťáva ve tvaru tyčí tlustších než 1 cm a balených ve větší obaly nebo v prášku.

(1) Ambra je voskovitá, neprůhledná, světle šedá, skvrnitá nebo žilkovaná, lehká, příjemně pižmově vonící hmota živočišného původu, která za mírné teploty taje a spálena nezanechává vůbec nebo jen velmi málo popela.

(1) Kafr (Camphora) je součást silice asijského stromu kafrového čili kafrovníku, za obyčejné teploty pevná.

(1) Vonné vody (vodičky) bez lihu v nádobách se štítky, s návody k upotřebení a pod. nebo s přísadami (na př. solí amonných) k účelům kosmetickým, saz. pol. 633a).

(2) V pochybných případech budiž o povaze zboží vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(2) Šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páscích, celtlích, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice, salmiaku a pod., saz. čís. 132, pokud nejde o lékárnické zboží.

(2) Sem patří též náhražky ambry (umělá ambra a směsi šedé ambry s neutrálními látkami, t. j. padělaná ambra).

(2) Surový kafr saz. pol. 153a) tvoří malé, bílé, šedé, nažloutlé nebo načervenalé drobivé úlomky nebo krystaly (nikdy však koláče!), jež bývají znečištěny též slamou, listy, kousky dřeva atd. a zbarvují se sehnanou kyselinou sírovou již za chladu žlutě nebo hnědě.

(2) Vonné vody, jež obsahují alkohol nebo ether, jakož i přípravky z nich, saz. pol. 633b).

(3) Pilulky pro kuřáky (cachous aromatisés), saz. pol. 633a).

(3) Tekutá ambra (tekutý storax, Styrax liquidus a pod.), saz. čís. 174.

(3) Kafr čištěný sublimací, saz. pol. 153b), je bílá, krystalická, mastně lesklá, tuhá a drobivá hmota silné a osobité vůně a palčivé chuti, jež se dováží na trh ve tvaru jasně průsvitných bochníků nebo jejich zlomků anebo v krystalech, zřídka práškovitá, a jež vyprchá beze zbytku. Čištěný kafr nezbarvuje se za studena sehnanou kyselinou sírovou.

(4) Bobří stroj (Castoreum) jest v sušeném stavu hnědá až černě zbarvená živočišná látka, zvláště silného, odporného zápachu, jež se dováží ve váčcích, prostoupených tenkými blankami, nebo v prášku.

(4) Při zkoušce kyselinou sírovou nutno však dbát, aby zkoušený kafr byl předem pečlivě zbaven ústrojných nečistot na něm snad lpících, ježto jinak i nejčistší druhy tohoto zboží by se zabarvily hnědě.

(5) Pižmo (mošus) je v čerstvém stavu černohnědý nebo červenavě tmavohnědý masťovitý výměšek žláz kabara pižmového (Moschus moschiferus), vylučující se ve zvláštním váčku (pižmovém). Pižmo přichází do obchodu v těchto váčcích nebo bez nich. Je to hmota tmavohnědá, slabě mastně lesklá; vyznačuje se zvláště pronikavou a neobyčejně trvalou vůní.

(5) Jako přirozený kafr se projednává též umělý kafr (na př. z terpentinového oleje).

(6) Sem patří též náhražky pižma (padělané pižmo, napodobené pižmové váčky a pod.), prázdné váčky pižmové, pak umělé pižmo (Musc Baur, trinitroterciárbutyltoluen, též podobné chemické přípravky a jejich směsi).

(6) Do saz. pol. 153b) patří též kafr tvářený (v kostkách, deskách, koulích, tyčích atd.), jakož i napodobeniny kafru, t. j. naftalen navoněný kafrem jako ochranný prostředek proti molům, pak přípravky obsahující kafr ke zvýšení svítivosti petroleje a konečně všechny roztoky kafru v rozpouštědlech, jež nejsou podrobena vyšší celní sazbě, pokud tyto roztoky neslouží k léčebným účelům.

(7) Pižmová tinktura, alkoholický výtažek z pravého pižma, saz. pol. 633b).

(7) Lékárnické zboží obsahující kafr, saz. čís. 630.

(8) Cibet je mazlavá, světlá až hnědá hmota živočišného původu, vonící ostře po pižmu.

(8) Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 155.

(9) Kantaridy (španělské mušky, puchýřníci) jsou různé druhy brouků rodu Lytta, Mylabris, Epicanta a pod., ostře páchnoucí, jejichž tělo obsahuje látky silně jedovaté, způsobující na kůži puchýře. Přicházejí do obchodu sušené nebo již rozmělněné.

(10) Tinktura kantaridová (Tinctura Cantharidum), saz. čís. 630.

(11) Zrna pižmová (abelmošusová, abelmošová) jsou semena velikosti čočky, ledvinkovitá, hnědošedá, po délce proužkovaná, jež voní, zejména zahřejeme-li je, po pižmu a slouží k přípravě silic.

(12) Kubeby (kubebový pepř) jsou plody podobné černému pepři, šedočerné, síťovitě svraštělé, s dlouhou tuhou stopkou, jež se vyskytují v obchodě též rozmělněné a pocházejí z Piper Cubeba L.

(13) Sem patří též velmi podobné nepravé kubeby (plody Daphnidium Cubeba Nees a j.).

(14) Opium, zaschlá mléčná šťáva nezralých makovic, je hmota obyčejně červenohnědá, neprůhledná, tuhá, uvnitř často měkká, odporně páchnoucí a hořce chutnající, jež přichází do obchodu v okrouhlých bochnících nebo v koláčích, a to většinou zabalená v makových listech a posypaná šťovíkovým semenem.

(15) Opium v tyčinkách a práškovité opium, opiový výtažek (Extractum Opii aquosum siccum), opiové tinktury (Tincturae Opii), jakož i podobné přípravky, saz. čís. 630.

(16) Opiové alkaloidy (morfin, kodein, narcein, narcotin, papaverin, thebain atd.), saz. pol 604i); viz též 9. vysvětlivku k saz. čís. 604.

(17) Muškátové máslo (olej z muškátových ořechů, dříve nazývaný též muškátovým balzámem, Oleum Myristicae expressum) je hmota lojovitá, konsistentní, bílá a žlutočervenavě mramorovaná, jež se lisuje nebo extrahuje z ořechů muškátových (plodů Myristica fragrans L.), po nichž má osobitou vůni.

(18) Sem patří též otobový tuk, pocházející z americké Myristica Otoba L.

(19) Muškátový balzám, směs muškátového másla s voskem a olivovým olejem, jakož i muškátové máslo s jinými přísadami, saz. čís. 630.

(20) Silice z muškátových ořechů, saz. pol. 155b).

(21) Bobkotřešňová voda je vodný destilát z listů střemchy bobkové, vonící silně po hořkých mandlích; obsahuje kyanovodík.

(22) Sem patří též hořkomandlová voda.

(23) Voda bobkotřešňová a hořkomandlová, s přísadou lihu, saz. čís. 632.

1. (1) Jako silice (etherické oleje) a jejich směsi se projednávají též z nich získané účinné součásti a deriváty (stearopteny, siličné kafry a pod.), jakož i všechny umělé látky vonné, do jiných sazebních položek výslovně nezařaděné, pak kafry v nejširším smyslu slova, t. j. krystalické, těkavé, silně vonící látky, jež se vyskytují v různých silicích a obyčejně podle nich se nazývají (na př. menthol či mátový kafr ze silice máty peprné, thymol či tymiánový kafr ze silice tymiánové, kafr pačuliový ze silice pačuliové, kumarin, t. j. kafr z bobů tonkových, apiol či kafr petrželový ze silice petrželové atd.), též byly-li vyrobeny uměle.

(2) Silice v nádobách se štítky, na nichž je uvedeno více než firma a obsah, s návody k upotřebení a pod., saz. čís. 633. Viz však též 1. a 15. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 633.

(3) Silice s přísadou alkoholu, podle povahy, saz. čís 632 nebo 633.

(4) Při zkoušení silic a umělých vonných látek jim na roveň postavených na případnou přísadu alkoholu nutno mít na mysli, že zboží, za obyčejné teploty pevné, zpravidla neobsahuje alkohol. Při zkoušení tekutých silic a umělých vonných látek se postupuje takto:

(5) Do skleněného odměrného válce o vnitřním průměru 13 mm, na němž jest obsah 10 cm³ a 20 cm³ označen vyleptanými značkami, nalijeme až ke značce 10 cm³ roztok, jenž byl připraven rozpuštěním 23 g čistého dusičnanu sodného ve 100 cm³ destilované vody. Pak přilijeme přesně 10 cm³ silice nebo vonné látky, která se má zkoušet na alkohol, takže nyní hladina kapaliny dosahuje značky 20 cm³. Poté třepeme silně půl minuty a ponecháme válec s obsahem v klidu.

(6) Po pěti minutách, když se kapaliny úplně oddělily, pozorujeme objem spodní vodné vrstvy, t. j. roztok dusičnanu sodného. Činí-li tento objem přesně původních 10 cm³, t. j. oddělí-li se obě vrstvy u dělicí značky 10 cm³, je zkoušený výrobek bez alkoholu; jinak, t. j. je-li objem roztoku dusičnanu sodného větší než 10 cm³, nutno zboží pokládat za smíšené s alkoholem a projednat je jako aromatickou tresť podle saz. čís. 632, po případě, má-li povahu voňavkářského zboží, podle saz. pol. 633b).

(7) Není-li proti úřednímu nálezu námitek, lze straně na její žádost vrátit celé množství zboží upotřebené ke zkoušce. K tomu se použije malé skleněné pipety, jíž se vytřepaný vzorek z odměrného válce vyssaje a přenese do nádoby, z níž byl vzat.

(8) Silice utřené s cukrem (Elaeosacchara), saz. čís. 132.

2. (1) Jako silice jalovcová (Oleum Juniperi), jež se vyrábí z plodů jalovce, se projednává též silice z jehličí jalovce a silice ze dřeva jalovcového, t. j. směs silice z plodů jalovce se silicí terpentinovou. Olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i Oleum rusci, surové, saz. čís. 164, rektifikované, saz. čís. 173.

(2) Menthol, účinná součást silice peprnomátové a kolíčky mentholové zasazené do dřeva, se projednávají jako tato silice.

3. (1) K silicím saz. pol. 155b) patří zejména silice bobková (vavřínová), silice rozmarinová a lehká i těžká silice kafrová.

(2) Dále sem patří silice, jako:
abelmošusová (ze semen abelmošusových), alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová (též umělá), citronellová, citvarová, curaçaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová umělá, z jehličí borového (též z jehličí jedlového; naproti tomu vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), z jehličí smrkového, kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae, též umělá, a umělá silice z květů skořicových), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová, též umělá, t. j. salicylan methylnatý a ethylnatý), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niobová (benzoan methylnatý), opoponaxová, pačuliová (též kafr pačuliový), pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, růžová (Oleum Rosae, přírodní i umělá), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, šalvějová, ze šišek a výhonků jedlových, tymiánová (též thymol nebo kafr tymiánový), z trav indických (citronellová, lemongrassová, východoindická melisová, sporýšová a pod.), vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová, též umělá), ysopová, zázvorová;
umělé látky vonné, jako:
aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), apiol, benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (silice niobová), borneol (kafr bornejský či sumatránský), bornyloctan (umělá silice ze smrkového jehličí), cineol (eukalyptol), citral (geranial), cyklocitral, eugenol, eukalyptol (cineol), geranial (citral), geraniol, geranyloctan, helenin (alantový kafr), heliotropin (piperonal), iron, isoeugenol, isosafrol, jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský či sumatránský (borneol), kafr tonkový (kumarin), kafr pačuliový, kafr tymiánový (thymol), karvol (karvon), kumarin (kafr tonkový), linalool, lynalyloctan, nerolin, octan benzylnatý, peruscabin (benzoan benzylnatý), piperonal (heliotropin), reuniol, rhodinol, safrol, salicylan methylnatý a ethylnatý (umělá silice libavková), styron (alkohol skořicový), terpineol (umělá silice šeříková, též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolů), thymol (kafr tymiánový);
pak olej jantarový čištěný, olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým; naproti tomu patři obyčejný surový olej zvířecí či olej z jeleního rohu do saz. čís. 173).

(3) Surový olej jantarový, jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.

(4) Silice z vinných kvasnic (cognacová, enantová, ether enantový), přírodní i umělá, saz. pol. 620b).

(5) Umělá silice hořkomandlová (benzaldehyd), saz. čís. 622.

(6) Vanilin a směsi cukru, škrobu a pod. s va-nilinem na kořenění (aromatisování) potravin, saz. čís. 8.

(7) Olej Mirbanův (nitrobenzen) a nitrotoluen, jichž obou se užívá jako náhražek hořkomandlové silice, saz. pol. 604c).

(8) Pravá silice hořkomandlová (Oleum Amygdalarum) se rozeznává od benzaldehydu a nitrobenzenu zpravidla tím, že obsahuje kyanovodík.

(9) Deset kapek pravé silice hořkomandlové rozpuštěné v malém množství alkoholu dobře protřepeme s několika kapkami louhu sodného. Přidáme-li pak trochu roztoku zelené skalice, jednu kapku chloridu železitého a přebytek kyseliny solné, vznikne modrá sraženina nebo aspoň zřetelně modré zbarvení.

(10) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 604.

(11) Oficinální olej kafrový (Oleum camphoratum), t. j. roztok kafru v oleji olivovém, saz. čís. 630.