XIX. Barviva a třísliva.
Do této třídy patří přírodní látky barvířské a tříslivé původu rostlinného, jakož i barviva a třísliva z nich získaná, pak barviva původu živočišného.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIX.
Zkoušíme-li na tříslovinu, přidáme k jednomu filtrovanému vodnému roztoku vzorku chlorid železitý, k druhému zředěný roztok želatiny v horké vodě. Je-li přítomna tříslovina, vznikne chloridem železitým zelenočerné nebo modročerné zbarvení, kdežto želatinou vločkovitá sraženina.
Saz. čís. 156.
Dřeva barvířská.
Saz. čís. 157.
Dřevo kvebrachové a jiná dřeva tříslivá.
Saz. čís. 158.
Kůra dubová a kůra stromů jehličnatých.
Saz. čís. 159.
Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží.
Sem patří zejména algarobilla (žluté až nahnědlé lusky), alkana (orcanette), alkanový kořen, pravý a nepravý, bablah (nezralé lusky plodů různých druhů akacií), borky, boryt barvířský, rostlina, jež slouží k barvení na modro (do kuliček sbalené listí, vyskytující se v obchodě pod jménem borytové kuličky), divi-divi (asi 5 cm dlouhé, ploché, spirálovitě nebo do tvaru S ohnuté hnědé plody s čočkovitými hnědými semeny), dřišťálová kůra a kořen, duběnky, kořen kaya (k barvení na žluto), kermes rostlinný (bobule kermesové, temně fialové barvy), kručinka barvířská, kurkuma (oddenek zázvorovité vůně a hořké kořenné chuti, sloužící k barvení na žluto), též africká kurkuma (dlouhé hlízy tvaru ruky), kurtidorová kůra, lišejníky barvířské (surovina k výrobě barviv, na př. lišejníky orseillové, z nichž se připravuje lišejníková či orseillová červeň saz. čís. 162), kůra maletová (maletto), manglová, mangrovová, mimosová, jakož i kůra monesiová (k vydělávání koží), mořena barvířská (též munhije nebo východoindická mořena, kořen mořeny barvířské), myrobalány (peckovice trpké chuti, popelavě šedé, hnědé, světle žluté nebo červenavé, velikosti lískového nebo vlašského ořechu, okrouhlé nebo vejčité, podélně rýhované), ořechové listí a zelené ořechové slupky (na barvení), perseové kůry, kořen pilátu barvířského, reseda barvířská (rýt barvířský), řešetláčky (řešetlákové bobule francouzské, perské, uherské, zrna avignonská), srpek barvířský (tuzemská rostlina, používaná k barvení na žluto), škumpa (na drobno rozmělněné listy a řapíky škumpy, šedozelené barvy a osobitého zápachu, obsahující tříslovinu a barvící na žluto), topolovky (rostliny slézovité), tříslo a kůry koželužské (vyjímajíc z dubů a stromů jehličnatých), valonky (žaludové misky, kalichy plodů různých druhů dubů) a plody svídy (Cornus sanguinea), jichž se užívá k barvení koží na šedivo.
Saz. čís. 160.
Katechu (hlinka japonská); kino; zrna alkermesová; lac-dye, orlean.
Saz. čís. 161.
Mořenové výtažky; garancin a garancinetta; lakmus; sepie surová, v měchýřcích.
Saz. čís. 162.
Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výtažky tříslové výslovně nejmenované.
Saz. čís. 163.
Výtažky barvířské výslovně nejmenované.

(1) Druhy dřeva patřící do tohoto saz. čísla, na př. dřevo stromu rodu Schinopsis a Quebracho, pocházející z jižní Ameriky, pak australská mimosová dřeva atd., obsahují kromě poměrně malého množství barviva značné množství tříslovin. Ořechové dřevo nutno projednávati podle saz. čís. 134. Dřevo dubové, dřevo jedle hemlokové, dřevo kaštanové atd. patří do saz. čís. 134, na drobno rozdělané do saz. pol. 157b).

(1) Sem patří též kvercitron, t. j. kůra severoamerického dubu barvířského, pak všechny druhy kor dubových a kor stromů jehličnatých, též na drobno rozdělané, t. j. nařezané, rozstrouhané, mleté a pod.

(1) Výtažky barvířské jsou vodné, tekuté nebo odpařením zahuštěné, těstovité až pevné výtažky, připravené z rostlinných částí obsahujících barvivo, k nimž nebylo přidáno podstatných přísad jiných látek Pevné výtažky se vyskytují jako hmoty v prášku, v kouscích nebo v šupinách.

(2) Jemně mleté dřevo kvebrachové a jiné dřevo tříslivé se nedá bez odborného prozkoumání bezpečně rozeznat od mletých kor saz. čís. 158 a 159. Nelze-li z původu a vnějších vlastností zjistit druh zboží, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(2) Vyloužené tříslo, saz. čís. 133.

(2) Vyjma výslovně jmenované výtažky mořenové saz. čís 161 patří k výtažkům barvířským saz. čís. 163 na př.: výtažek z modrého dřeva či kampeškový (hematein, chrysohematein a pod.), výtažek ze dřeva žlutého a červeného, výtažek kurkumový, řeše lákový, kvercitronový, rýtový atd., jakož i k lidskému požívání nezpůsobilá šťáva dřínová, bezinková a zahuštěná šťáva citronová k průmyslovým účelům (všechny tyto šťávy i tehdy, neobsahují-li více než 5% váh. alkoholu).

(3) Citronová šťáva používaná k průmyslovým účelům (k barvení hedvábí na černo) rozeznává se od čiré, žluté až červené citronové šťávy způsobilé k lidskému požívání, nepěknou (často skoro černou) barvou nebo odpornou, hořkou chutí.

(4) Jako tekuté nutno projednávat výtažky hustoty menší než 35° Baumé. Jak se stanoví hustota viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 162.

(5) Přírodní tekuté výtažky barvířské, připravené s přísadou mořidla pro potiskováni a barvení tkanin, patří jen tenkrát do saz. pol. 163a), jestliže obsah popela v sušině nečiní více než 25%; barvířské výtažky s větším obsahem popela nutno projednávat podle saz. čís. 626. Při projednávání vezme se za základ obsah popela prohlášený stranou. Ze zásilek prohlášených za barvířské výtažky s obsahem popela do 25% odeberou se občas dva vzorky, aniž se zásilka zadrží. Jeden vzorek se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k přezkoušení, druhý se uschová po dobu jednoho roku.

(6) Flavin, barvivo kůry kvercitronové, pak výtažky barvířské s přísadami solí hliníku, mědi, železa, chrómu, cínu a pod., saz. čís. 626.

(7) Haematin, přípravek z krve, saz. čís. 630.

1. Sem patří modré dřevo (na př. kampeškové, zvláště druh laguna), žluté dřevo (na př. kubánské či starý fustik, t. j. dřevo moruše barvířské, albánské či uherské žluté [fisetové, mladý fustik], t. j. dřevo škumpy barvířské) a červené dřevo (na př. bima, brasiletto, camba [camwood] nebo bar [barwood], fernambukové nebo pravé brazilské, lima, sapanové, též t. zv. japonské, santalové a kaliaturové). Kromě toho se vyskytují v obchodě četná barvířská dřeva s jinými, často se měnícími názvy, jež zpravidla poukazují na místo původu (na př. modré dřevo z Dominga, Guadeloupu, Jamaiky, Martinique, pak žluté dřevo z Cartageny, Costariky, Maracaiby, Veracruzu, konečně červené dřevo angolské, bahijské, kalifornské, kambalské, mazatlanské, nicaragujské a terrafirmské).

1. (1) Katechu (hnědé katechu [cachou] a gambir či žluté katechu), je zahuštěný surový nebo čištěný rostlinný výtažek; katechu tvoří zevně tmavohnědé, uvnitř často červenavé nebo bledšími vrstvami prostoupené kusy nebo špalky, které se na lomu lesknou; chuť má svíravou.

(2) Gambir se vyskytuje nejčastěji ve tvaru krychlí nebo kotoučů a obsahuje zpravidla přimíšený ságový škrob.

(3) Sem patří též tavené a preparované, jakož i napodobené a extrahované katechu (zbytky po přípravě katechu). Katechin, barvivo připravené z katechu, saz. čís. 626.

1. (1) Mořenové výtažky jsou mořenové přípravky, jež obsahují barvivo mořeny v zahuštěnějším neb účinnějším stavu; připravují se z kořene mořeny kvašením, působením vody, kyselin a jiných rozpouštědel. Sem patří garancin, garancinetta, pinkoffin, mořenový karmín a pod.

(2) Alizarin, nejdůležitější barvivo mořeny, též umělý, saz. čís. 625.

1. Orseille (orseillové těsto, orseillový výtažek, lišejníková či orseillová červeň, francouzský purpur) a persio (červené indigo, roccelle) je červené, z různých lišejníků získané barvivo, tekuté, těstovité nebo pevné.

2. Za kvašená se považují barvířská dřeva, jež po navlhčení vodou byla vystavena účinku atmosferického vzduchu, čímž barvivo v nich obsažené snadněji se uvolňuje. Kvašená dřeva barvířská jsou nejčastěji červenohnědá nebo temně hnědá a místy měděného lesku nebo zelenavého třpytu.

2. Kino jsou vyschlé rostlinné šťávy různého původu, svými vlastnostmi a upotřebením velmi blízké katechu. Vyskytují se v neprůhledných, temně hnědých, hranatých, lesklých kusech, ve vodě a v lihu rozpustných a obsahují vedle značného množství třísloviny temně červené barvivo.

2. (1) Lakmus, barvivo lišejníkové, tvoří malé, čtyřhranné kousky modré barvy, jež se získávají vysušením roztoku barviva s přísadou křídy nebo sádry.

(2) Barvivo se ve vodě snadno rozpouští na modrý roztok, který se kyselinami barví červeně; působením alkalií obdrží původní barvu.

2. (1) Indigo tvoří v obyčejných rozpouštědlech nerozpustnou, temně modrou až purpurově červenou hmotu, jež rozmáčknutím nebo třením nabývá měděného lesku; zahřátím vyvíjí fialové páry, jakož i zvláštní zápach a zahřáta se zředěnou kyselinou dusičnou dává žlutý roztok. Spálíme-li indigo, zanechá jen málo popelu. Podle toho, jakož i podle jeho chování při zahřívání se sodným louhem rozeznáme indigo od berlínské modři.

(2) Synthetické indigo, suché nebo těstovité, se projednává jako indigo přírodní. Synthetickým indigem se rozumí jen takové, jež je téhož složení jako indigo přírodní.

(3) Indigo přírodní i synthetické se rozezná od indigových přípravků saz. čís. 626 (indigového roztoku, indigového výtažku, indychkarmínu, modrého karmínu, purpurové modři) tím, že dává vždy bezbarvý filtrát, kdežto jmenované indigové přípravky dávají vždy filtrát modrý. Při zkoušení je třeba dbat, aby bylo použito dobrých, před tím navlhčených filtrů; podle okolností musí býti filtrát ještě jednou nebo i několikráte přefiltrován týmž filtrem.

(4) Náhražka za indigo (směs výtažku z kampeškového dřeva s octanem chromitým a podobnými solemi), saz. čís. 626;

(5) Indigové kypy (na př. indigová kypa hydrosulfitová), saz. čís. 622.

3. Kermesová (alkermesová) zrna nazývaná živočišný kermes, jsou sušené samičky červce Coccus ilicis; rostlinný kermes, saz. čís. 159; minerální kermes, t. j. v podstatě oxysulfid antimonu, saz. čís. 626.

3. Sepie surová je barvivo z měchýřku sepie.

3. (1) Košenila pravá, sušené samičky červce nopálového, se rozeznává od podobného živočišného kermesu velikostí, tvarem a barvou, jež jest stříbrošedá až černá. Sem patří též košenila v koláčích, zboží na prach rozmělněné a pak do forem lisované.

(2) Košenilové přípravky (karmín, košenilový karmín, kyselina karmínová, lak karmínový, florentský, vídeňský a pařížský, cochenille ammoniacale), saz. čís. 626.

(3) Košenilové přípravky s přísadou cukru na barvení potravin, saz. čís. 132.

(4) Nepravá košenila, viz zrna kermesová saz. čís. 160.

4. Lac-dye (lak-lak) se získá vedle šelaku při zpracování laky přírodní; zrna, lístky nebo tabulky barvy tmavofialové nebo tmavočervené.

4. (1) Tříslové výtažky jsou vodné, tekuté nebo odpařením zahuštěné, též těstovité až pevné výtažky, připravené z částí rostlin obsahujících tříslovinu, k nimž nebylo přidáno podstatných přísad jiných látek.

(2) Jako tekuté výtažky se projednávají výtažky hustoty 28˚ Baumé nebo menší.

(3) Hustota výtažků podle stupňů Baumé-ových stanoví se při obyčejné teplotě (15 až 20° C) za šetření všeobecných pokynů uvedených ve všeobecných vysvětlivkách k saz. třídě XXI. Používané hustoměry mají stupnici do 15° Baumé a jednotlivé stupně jsou rozděleny na polovinu. Příliš husté výtažky nutno před zkoušením zředit stejnou vahou vody a odečtené stupně zdvojnásobit.

5. (1) Orlean (rocou), barvivo připravené kvašením dužnatého oplodí některých semen. Přichází na trh buď jako těsto zabalené do palmových listů nebo ve tvaru koláčů. Rozpouští se těžko ve vodě, snadno v alkoholu, etheru a v alkaliích.

(2) Bixin, barvivo z orleanu, anotto (barva na máslo), t. j. orlean rozpuštěný v alkalickém louhu, saz. čís. 626.

5. (1) Výtažek ze dřeva kaštanového je nejčastěji tekutá, zřídka pevná, temně hnědá hmota, jež se ve vodě rozpouští v žlutavě hnědou tekutinu.

(2) Škumpový výtažek se vyskytuje taktéž pevný a tekutý a rozeznává se od jiných výtažků zejména svým charakteristickým zápachem, připomínajícím dehet.

(3) K výtažkům tříslovým výslovně nejmenovaným patří na př. výtažek z dubového dřeva, ze žaludů, z borků, divi-divi, valonků, myrobalánů a pevný výtažek z duběnek (duběnková šťáva), výtažek z kor koželužských (na př. výtažek hemlokový, mangrovový, mimosový atd.

(4) Jako tříslové výtažky se projednávají též silně pryskyřičnaté zbytky po čištění obyčejných tříslových výtažků (t. j. po výrobě tříslem bohatých, ve studené vodě rozpustných výtažků), pak prostředky proti kotelnímu kameni, jež jsou zahuštěné tříslové výtažky bez jiných přísad, potom využitý sulfitový louh (zbytek po výrobě celulosy), jakož i odpadové louhy podobného složení, tekuté i pevné.

(5) Zbytky po výrobě tříslových výtažků z kor, dřev, plodů, jako vyloužené tříslo saz. čís. 133.

(6) Tříslové výtažky s přísadou jiných látek, saz. čís. 622.

(7) Minerální výtažky na vydělávání koží, t. j. hlavně roztoky solí hlinitých, chromitých nebo železitých, projednávají se podle svého chemického složení.

(8) Tanin (kyselina tříslová), účinná součást třísel, saz. čís. 622.

(9) Tanin se rozeznává od pevných často velmi čistých výtažků tříslových nepatrným obsahem popela.

(10) Tekuté léčebné výtažky (fluidextrakty), obsahující tříslovinu (na př. Extractum Quebracho fluidum), jakož i tříslové výtažky, jež jsou označeny jako léčebné, saz. čís. 630.