1. (1) Terpentin jest lepkavý, po terpentinovém oleji páchnoucí, jako med hustý balzám, jenž prýští z poraněných jehličnatých stromů a na vzduchu tvrdne na obyčejnou pryskyřici saz. čís. 165.

(2) Jeho destilací vodní parou nabýváme terpentinového oleje, patřícího rovněž do saz. čís. 173, a kalafuny saz. čís. 165 jako zbytku po destilaci. Kalafuna skýtá suchou destilací z počátku pryskyřičnou tresť (pryskyřičný líh, pinolin), snadno těkavou tekutinu vonící tymiánem, již nutno projednávat jako terpentinový olej, a pak rozličné smolné oleje (pryskyřičné oleje, modrý, světlý, žlutý atd.); jsou to oleje téměř bezbarvé až zahnědlé, s modrou fluorescencí, která po vyčištění mizí; čisté druhy obchodní (na př. oleje kodové) jsou téměř bez zápachu a prosty pryskyřice.

(3) Pryskyřičný olej liší se od terpentinového oleje svou konsistencí, zápachem a často vyšším bodem varu. Pryskyřičný olej rozpouští se v desateronásobném objemu 90procentního alkoholu jen nedokonale, kdežto terpentinový olej se rozpouští úplně.

(4) Přísadu minerálních olejů, většinou vysokovroucích, jež se vyskytuje často v pryskyřičném oleji a podmiňuje zařazení do saz. třídy XXI, poznáme podle toho, jak se zboží chová ke směsi 10 objemových dílů 95procentního alkoholu a 1 objemového dílu chloroformu.

(5) Pryskyřičný olej prostý minerálního oleje musí se při pokojové teplotě rozpustit v této směsi alkoholu a chloroformu bez zbytku.

(6) Sem patří též borový olej získaný ze sosnového kořene bohatého na pryskyřici, pak čištěný terpentinový olej (kamfin), olej z dřevného dehtu (na př. přismahlý březový olej a t. zv. silice z bukového dřeva), potom rektifikovaný olej kadový (Oleum cadinum rectificatum, huile de cade, francouzský olej z dehtu jalovcového), rektifikovaný březový olej (Oleum Rusci rectificatum) a konečně mazadlo retinol, t. j. hustý pryskyřičný olej; kanadský balzám patří však do saz. čís. 174.

(7) Jako čištěný terpentinový olej se projednává též terpentinový olej zbavený kafru. Je to zbytek po destilaci pinenu z terpentinového oleje, obsahující vedle menšího podílu jiných látek zbývajících po výrobě umělého kafru zejména dipenten.

(8) Olej z dřevného dehtu se liší od dřevného dehtu saz. čís. 164 menším množstvím zbytku, jenž při destilaci do 200° C musí u dřevného dehtu činit nejméně 12%. Množství zbytku stanoví v případě potřeby příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

(9) Patentní terpentinový olej, t. j. lehký minerální olej navoněný terpentinovým olejem, saz. čís. 177.

(10) Patentní terpentinový olej rozpoznáme od pravého terpentinového oleje touto zkouškou: 5 cm³ zkoušeného terpentinového oleje se smísí v odměrném válci na 100 cm³ se 45 cm³ 90procentního alkoholu (podle objemu), pak se válec uzavře a směs protřepá. Terpentinový olej, jenž obsahuje mnoho minerálního oleje, se při tom v alkoholu nerozpustí, nýbrž dává kalnou tekutinu nebo vylučuje kapky oleje a nutno jej bez dalšího zkoušení projednat podle saz. čís. 177 nebo zařídit jeho přesné prozkoumání.

(11) Jestliže se však olej rozpustí tak, že vznikne čirý nebo skoro čirý roztok, může jít o čistý terpentinový olej nebo o terpentinový olej s nepatrnou příměsí minerálního oleje; v tomto případě nutno ve zkoušce pokračovat takto:
Nejprve přidáme k alkoholickému roztoku další množství alkoholu až k dílci 100 cm³ a opět dobře protřepeme. Potom smísíme v nádobě, již lze uzavříti, 60 cm³ roztoku, jenž obsahuje v 1 litru vody 3 g bromičnanu draselného a 11 g bromidu draselného, s 15 cm³ zředěné kyseliny sírové (350 cm³ sehnané kyseliny sírové na 650 cm³ vody); k této tekutině, zbarvené vyloučeným bromem žlutě, přidáme 6 cm³ alkoholického roztoku terpentinového oleje a dobře třepáme po ⅟₄ minuty. Čistý terpentinový olej odbarví roztok úplně; v opačném případě nutno zboží považovat za smíšené s minerálním olejem a projednat podle saz. čís. 177 anebo zařídit další prozkoumání příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

(12) Terpentinový olej navoněný, saz. čís. 633.

(13) Silice z borového jehličí a jí podobné silice, saz. pol. 155b).