XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.
Do této třídy jsou zařazeny: dehet (vyjma dehet hnědouhelný a břidličný) a jeho destilační zplodiny, dehtové oleje, přírodní pryskyřice, jejich směsi a destilační zplodiny pryskyřic (terpentinový olej, pryskyřičný olej a pod.), konečně smůla, asfalt a ozokerit.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XX.
Saz. čís. 164.
Dehet, mimo dehet hnědouhelný a břidličný.
Saz. čís. 165.
Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 166.
Smůla z kamenouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, petrolejová a stearinová.
Saz. čís. 167.
Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická.
Saz. čís. 168.
Zemina asfaltová, kameny asfaltové, surové, též mleté.
Saz. čís. 169.
Asfaltová živice a surový vosk montanní.
Saz. čís. 170.
Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement).
Saz. čís. 171.
Dlaždice a kostky asfaltové.
Saz. čís. 172.
Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový.
Saz. čís. 173.
Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep.
Saz. čís. 174.
Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované.

(1) Složení dehtů značně kolísá, přece se však vyskytují v každém druhu dehtu vždy ve větším množství určité součásti, které podle okolností usnadňují jejich určení, na př. v dehtu dřevném kreosot, v dehtu hnědouhelném parafin a jiné uhlovodíky řady mastné, v dehtu černouhelném (kamenouhelném) sloučeniny cyklické.

(1) Sem patří obyčejná smrková pryskyřice (burgundská pryskyřice, galipot, bílá smůla a podobné zboží, jež je zpryskyřičnatělý terpentin), pak kalafuna (pryskyřice terpentinová, skelná, houslová a pod., t. j. destilační zbytek po zpracování terpentinu na terpentinový olej), dále pryskyřice jedlová (surová) a kalafuna jantarová (t. j. zbytek destilace jantaru).

(1) Stearinová smůla je černý asfaltovitý zbytek po destilaci mastných kyselin.

(1) Bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická smůla jsou směsi pryskyřic s pryskyřičnými oleji, tuky a s podobnými látkami, které zvyšují lepivost, pojivost nebo odolnost.

(1) Asfaltová zemina a asfaltové kameny jsou asfaltové přírodní hmoty, jež nebyly taveny. V přírodě se vyskytují většinou jako asfaltové vápence, zřídka jako asfaltové pískovce.

(1) Asfaltové živice jsou látky vytavené ze zemin a kamenů obsahujících asfalt, vyznačující se osobitým živičným zápachem, jakož i hnědočernou barvou a konsistencí měkkého, zřídka tvrdého vosku.

(1) Do saz. čís. 170 patří všechny směsi přírodního nebo umělého asfaltu, smol, kalafuny, dehtu, pevných zbytků po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů a pod. s mletými neb jemně zrněnými nerostnými hmotami, na př. se živičným nebo obyčejným vápencem, křídou, hlínou, sádrou, cementem, pískem, sírou atd., pak s pilinami, chlupy, rostlinnými vlákny a pod.

(1) Sem patří desky a kostky, jichž lze použít přímo k dlažebním účelům a jež se vyrábějí z asfaltu (asfaltového mastixu) nebo asfaltovitých nerostů za vysokého tlaku nebo tavením a litím do forem.

(1) Surový ozokerit (zemní vosk, skalní vosk, skalní lůj, neftgil) saz. čís. 172, žlutý, zelenohnědý až i černý nerost, je třeba dobře rozlišovat od ceresinu (čištěného ozokeritu) saz. čís 98.

(2) Sem patří surový dřevný dehet (dehet ze stromů jehličnatých a listnatých, na př. borový, březový) a surový dehet černouhelný, též voda z dřevného dehtu a dehtový kal (dehtová voda), slabě kyselý vodnatý předek destilace dřevného dehtu.

(2) Kalafuna tvářená, též adjustovaná, saz. čís. 301.

(2) Sem patří též isolační hmoty určené k vysoušení budov, pokud se skládají ze smůly z dehtu černouhelného bez jiných přísad, dále smůly lité do tvarů sudů, pak černouhelný dehet zbavený vody nebo preparovaný, nikoli však dehet stearinový saz. čís. 101, t. j. zbytky po výrobě stearinu, jež obsahují ještě značné množství neutrálního tuku.

(2) Sem patří též smůla lodní, ševcovská, americká a kovářská; pak čisté pryskyřice a smůly všech druhů, jsou-li označeny na obalech jako zboží určené k živnostenským účelům.

(2) Asfaltové vápence se skládají hlavně z vápence (obyčejného nebo dolomitického), jehož bývá 80—90%, kdežto hlína, jíl a pod. tvoří součást podřadnou. Obsahují zpravidla nejvýše 15%, výjimečně až 30% živice. Asfaltové vápence se rozpadají zahříváním v prášek, z něhož se dělají dlažby (t. zv. dlažby z dusaného asfaltu).

(2) Od smol saz. čís. 166, jež se jim vzhledem velmi podobají, liší se asfaltové živice zejména příjemným živičným pachem, šířícím se při zahřívání. Asfaltová živice se rozpouští v benzinu jen nesnadno na hnědý roztok, kdežto smůla z dehtu černouhelného skýtá ihned zelenavý, kalný roztok. Asfaltová živice zanechává po spálení a vyžíhání, ve srovnání se smůlou z dehtu černouhelného, velmi značné množství popela a nemá jako tato smůla černý, nýbrž hnědý vryp. Vaříme-li asfalt po delší dobu s formalinem, dává bezbarvou tekutinu, kdežto náhražky asfaltu poskytují více nebo méně zbarvené roztoky. O rozlišování asfaltové živice od surové asfaltové zeminy a asfaltových kamenů viz vysvětlivky k saz. čís. 168.

(2) Toto zboží slouží ke stavebním účelům jako isolační hmoty, k pokrývání střech, k vyplňování spár, po případě též na výrobu uhlíků a pod. a přichází do obchodu jako asfaltový tmel, asfaltový mastix, pryskyřičný cement, dřevitý cement, lak na střechy, mastixový cement, kamenný tmel atd.

(2) Tvářený asfalt nebo asfaltový mastix v koláčích, kostkách, hranolech a pod., určený k přetavení, saz. čís. 169, po příp. 170.

(2) Zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. ozokeritové odpadky), saz. čís. 169.

(3) Černouhelný dehet zbavený vody a preparovaný dehet se projednávají podle saz. čís. 166. Dehty zbavené vody jsou dehty, jež byly zbaveny součástí vroucích při nízké teplotě. K dehtům preparovaným patří směsi dehtových destilačních podílů, vroucích při vyšší teplotě, se surovým dehtem nebo jeho zbytkem po částečné destilaci, roztoky smůly z černouhelného dehtu v těžkých olejích z černouhelného dehtu a konečně též dehty, které byly destilací zbaveny určitých podílů.

(3) Americká smůla, t. j. směs pryskyřice smrkové a pryskyřičného oleje, saz. čís. 167.

(3) O dehtu zbaveném vody a o dehtu preparovaném viz vysvětlivky k saz. čís. 164.

(3) Asfaltové zeminy a kameny obsahují vždy značné množství popela.

(3) Sem patří též asfalt v pravidelně formovaných kusech (kotoučích, koláčích, hranolech a pod.), určený k dalšímu zpracování, pak asfalt v zrnech lesklého lomu, jehož se používá k výrobě laků, asfalt nalitý do sudů, a to bez ohledu na obsah popela, potom asfaltová kaše (t. j asfaltová živice máslovité konsistence a bez příměsi těžkého minerálního oleje), konečně též směsi přírodního a umělého asfaltu (t. zv. goudron, jenž může obsahovat smůlu z černouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, smůlu petrolejovou a stearinovou atd), pak montanní smůla, neobsahuje-li více než 5% parafinu, jakož i zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. ozokeritové odpadky), t. j. zápachu prosté černé kusy slabě lasturového lomu, jež měknou již teplem ruky.

(3) Přírodní asfaltové zeminy obsahují značné množství popela; asfaltové výrobky saz. čís. 170 se rozeznávají od nich množstvím a povahou přísad.

(4) Surový dehet černouhelný se vyznačuje svou konsistencí, jakož i obsahem vody a čpavku. Jest mnohem řidší než černouhelný dehet zbavený vody. Dáme-li těsně nad otvor nádoby, v níž je surový dehet černouhelný, skleněnou tyčinku nebo dřevěnou třísku ovlhčenou kyselinou octovou, tvoří se bílé mlhy. V pochybných případech lze ještě povahu dehtu určit podle toho, jak se chová při zahřívání. Zahříváme-li surový černouhelný dehet v porcelánovém kelímku, vyvíjejí se vodní páry, jež barví červený lakmusový papírek na modro a jež se srážejí na skleněné desce položené na otvor kelímku ve vodní kapky. Vody zbavený nebo preparovaný dehet černouhelný, jenž je vždy mnohem hustší, nedává při této zkoušce ani vodní páry ani vodní kapky, nýbrž skýtá teprve při silnějším zahřátí kapky olejovitého destilátu.

(4) Montanní smůla, parafinovitý zbytek po výrobě montanního vosku, pokud obsah parafinu činí více než 5%, jako montanní vosk saz. čís. 96, jinak saz. čís. 169.

(4) Při projednávání zboží tohoto sazebního čísla je třeba přihlédnout zejména také k povaze součástí, které mohou odůvodňovat zařadění tohoto zboží do saz. čís. 170. Viz vysvětlivky k saz. čís. 170.

(4) Asfaltová živice obsahující minerální olej, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.

(4) Dýmotvorné přípravky proti mrazu (résineux bordelais) z dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu, saz. čís. 135.

(5) Od dehtů zbavených vody je třeba pečlivě rozlišovat přípravky, které jsou roztoky smůly z černouhelného dehtu, asfaltu a pod. v nízko vroucích lehkých olejích a jež patří k lakovým pokostům saz. čís. 624. Nátěr jimi provedený vysýchá po 12 až 24 hodinách na hmotu podobnou laku, mají jiný zápach a jsou řídké. Od dehtů vody zbavených a preparovaných se liší svou konsistencí a od surového dehtu rychlým vysýcháním nátěru.

(5) Povolení k dovozu zbytků po destilaci parafinovité ropy podle poznámky k saz. čís. 166 vydává ministerstvo financí.

(5) V pochybných případech budiž vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(5) Asfaltová živice rozpuštěná v lehkém minerálním oleji, v pryskyřičném oleji, v terpentinovém oleji, v benzenu, sirouhlíku, chloroformu a pod., saz. čís. 624.

(6) Dehet rašelinový, dehet skalní a všechny dehty hnědouhelné a černouhelné, vyrobené nízkotepelnou karbonisací, saz. třída XXI.

(6) Asfalt umělý, bez přísad, saz. čís. 166; s přísadou mletého vápence atd. (asfaltový tmel, asfaltový mastix a pryskyřičný cement), saz. čís. 170.

(7) Do saz. čís. 164 patří též olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i dehet březový (Oleum Rusci), surové.

(7) Montanní vosk surový (uhelný vosk, hnědouhelný bitumen) je směs voskovitých a pryskyřičných látek z pravěkých rostlin, získaná extrakcí voskového uhlí benzenem nebo jinými rozpouštědly. Tvoří hnědé až černohnědé kusy lasturového lomu a šíří po zahřátí osobitou aromatickou vůni. Čištěním se z něho získá montanní vosk čištěny saz. pol. 96b).

(8) Dehet kostní (olej z jeleního rohu) a olej z dřevného dehtu (např. přismahlý olej březový a t. zv. silice z bukového dehtu), saz. čís. 173.

1. (1) Dehty jsou husté, tmavě zbarvené zplodiny suché destilace organických látek, mající charakteristický, povahou suroviny podmíněný zápach, jenž jest zejména zřejmý po zahřátí dehtu ve zkoumavce nebo na plíšku a podle něhož lze jednotlivé druhy dehtu rozeznat.

(2) Těkavější podíly získané destilací dehtů jmenujeme dehtovými oleji. Jsou obyčejně řidší a jasnější než příslušné dehty, mají však, nebyly-li přečištěny, jejich charakteristický zápach.

1. (1) Terpentin jest lepkavý, po terpentinovém oleji páchnoucí, jako med hustý balzám, jenž prýští z poraněných jehličnatých stromů a na vzduchu tvrdne na obyčejnou pryskyřici saz. čís. 165.

(2) Jeho destilací vodní parou nabýváme terpentinového oleje, patřícího rovněž do saz. čís. 173, a kalafuny saz. čís. 165 jako zbytku po destilaci. Kalafuna skýtá suchou destilací z počátku pryskyřičnou tresť (pryskyřičný líh, pinolin), snadno těkavou tekutinu vonící tymiánem, již nutno projednávat jako terpentinový olej, a pak rozličné smolné oleje (pryskyřičné oleje, modrý, světlý, žlutý atd.); jsou to oleje téměř bezbarvé až zahnědlé, s modrou fluorescencí, která po vyčištění mizí; čisté druhy obchodní (na př. oleje kodové) jsou téměř bez zápachu a prosty pryskyřice.

(3) Pryskyřičný olej liší se od terpentinového oleje svou konsistencí, zápachem a často vyšším bodem varu. Pryskyřičný olej rozpouští se v desateronásobném objemu 90procentního alkoholu jen nedokonale, kdežto terpentinový olej se rozpouští úplně.

(4) Přísadu minerálních olejů, většinou vysokovroucích, jež se vyskytuje často v pryskyřičném oleji a podmiňuje zařazení do saz. třídy XXI, poznáme podle toho, jak se zboží chová ke směsi 10 objemových dílů 95procentního alkoholu a 1 objemového dílu chloroformu.

(5) Pryskyřičný olej prostý minerálního oleje musí se při pokojové teplotě rozpustit v této směsi alkoholu a chloroformu bez zbytku.

(6) Sem patří též borový olej získaný ze sosnového kořene bohatého na pryskyřici, pak čištěný terpentinový olej (kamfin), olej z dřevného dehtu (na př. přismahlý březový olej a t. zv. silice z bukového dřeva), potom rektifikovaný olej kadový (Oleum cadinum rectificatum, huile de cade, francouzský olej z dehtu jalovcového), rektifikovaný březový olej (Oleum Rusci rectificatum) a konečně mazadlo retinol, t. j. hustý pryskyřičný olej; kanadský balzám patří však do saz. čís. 174.

(7) Jako čištěný terpentinový olej se projednává též terpentinový olej zbavený kafru. Je to zbytek po destilaci pinenu z terpentinového oleje, obsahující vedle menšího podílu jiných látek zbývajících po výrobě umělého kafru zejména dipenten.

(8) Olej z dřevného dehtu se liší od dřevného dehtu saz. čís. 164 menším množstvím zbytku, jenž při destilaci do 200° C musí u dřevného dehtu činit nejméně 12%. Množství zbytku stanoví v případě potřeby příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

(9) Patentní terpentinový olej, t. j. lehký minerální olej navoněný terpentinovým olejem, saz. čís. 177.

(10) Patentní terpentinový olej rozpoznáme od pravého terpentinového oleje touto zkouškou: 5 cm³ zkoušeného terpentinového oleje se smísí v odměrném válci na 100 cm³ se 45 cm³ 90procentního alkoholu (podle objemu), pak se válec uzavře a směs protřepá. Terpentinový olej, jenž obsahuje mnoho minerálního oleje, se při tom v alkoholu nerozpustí, nýbrž dává kalnou tekutinu nebo vylučuje kapky oleje a nutno jej bez dalšího zkoušení projednat podle saz. čís. 177 nebo zařídit jeho přesné prozkoumání.

(11) Jestliže se však olej rozpustí tak, že vznikne čirý nebo skoro čirý roztok, může jít o čistý terpentinový olej nebo o terpentinový olej s nepatrnou příměsí minerálního oleje; v tomto případě nutno ve zkoušce pokračovat takto:
Nejprve přidáme k alkoholickému roztoku další množství alkoholu až k dílci 100 cm³ a opět dobře protřepeme. Potom smísíme v nádobě, již lze uzavříti, 60 cm³ roztoku, jenž obsahuje v 1 litru vody 3 g bromičnanu draselného a 11 g bromidu draselného, s 15 cm³ zředěné kyseliny sírové (350 cm³ sehnané kyseliny sírové na 650 cm³ vody); k této tekutině, zbarvené vyloučeným bromem žlutě, přidáme 6 cm³ alkoholického roztoku terpentinového oleje a dobře třepáme po ⅟₄ minuty. Čistý terpentinový olej odbarví roztok úplně; v opačném případě nutno zboží považovat za smíšené s minerálním olejem a projednat podle saz. čís. 177 anebo zařídit další prozkoumání příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

(12) Terpentinový olej navoněný, saz. čís. 633.

(13) Silice z borového jehličí a jí podobné silice, saz. pol. 155b).

1. (1) Do saz. čís. 174 patří pryskyřice kopálová (angolská, kauri atd.) a pryskyřice damarová, potom surový i bílený šelak (laka, přírodní, v kusech, zrnech, tabulkách, koláčích, deskách, prutech, tyčích a pod.), rovněž tak zvaná šelaková náhražka (t. j. zbytky po čištění a zpracování různých pryskyřic se sledy sikativů), konečně též kávová glazura, která se skládá ze šelaku a jiných pryskyřic saz. čís. 174 bez jiných přísad.

(2) Šelakový vosk, saz. čís. 81.

2. (1) Dehtovou smůlou se rozumějí černé nebo hnědé zbytky po destilaci různých dehtů konsistence máslovité nebo měkkého až tvrdého vosku. Jinou smůlou je na př smůla stearinová, t. j. zbytek po destilaci mastných kyselin.

(2) Pryskyřice jsou látky rostlinného původu, které se získávají buď naříznutím kůry jistých stromů anebo které vytékají samovolně nebo po píchnutí hmyzem. Obsahují hlavně tak zvané pryskyřičné kyseliny, jsou jako tuky úplně nebo částečně zmýdelnitelné a proto rozpustné v alkaliích, jakož i podle své povahy v alkoholu, etheru, benzenu a pod. Ve vodě se nerozpouštějí, zahřátím tají a při vyšší teplotě se rozkládají za vývoje osobitého pryskyřičného zápachu, jenž jest pro jednotlivé druhy pryskyřic charakteristický.

(3) Rozeznáváme: 1. vlastní pryskyřice, na př pryskyřici smrkovou, benzoovou; 2. klejopryskyřice (pryskyřice klovatinové), jako je gumigutta a myrha, jež obsahují kromě pryskyřice ještě klovatinu, která zbude při jejich rozpouštění v alkoholu; 3 balzámy, t. j. tekuté přírodní směsi pryskyřic a silic; 4. fosilní pryskyřice, na př. jantar a některé pryskyřice kopálové.

(4) Pryskyřice jsou důležitou surovinou pro výrobu lakových pokostů, tmelů a pod.

(5) Suchou destilací pryskyřic vznikají tak zvané pryskyřičné tresti a smolné (pryskyřičné) oleje. Pryskyřičné tresti jsou látky těkavější, smolné oleje jsou podíly vroucí při vyšší teplotě. Balzámy, na př. terpentin, lze rozložit destilací vodní parou v jejich součásti, silici (terpentinový olej) a pryskyřici.

(6) Pryskyřice jsou blízké silicím a vznikají z nich okysličením na vzduchu; proto staré silice obsahují vždy pryskyřici.

2. (1) Surový olej jantarový je hnědočervená, kysele reagující, zahoustlá tekutina přismahlého zápachu, kdežto čerstvý čištěný olej jantarový je bezbarvý a řídký, páchne pronikavě a vytrvale, nikoli však přismahle a reaguje neutrálně; pozvolna žloutne.

(2) Surový olej z jeleního rohu (zvířecí olej, kostní dehet), se podobá svými vlastnostmi surovému oleji jantarovému, páchne však jinak, a to velmi charakteristicky a nejvýš odporně. Od čištěného oleje z jeleního rohu (Dippelova oleje) saz. pol. 155b) se liší podobně jako surový jantarový olej od čištěného, avšak oba oleje z rohu reagují alkalicky.

(3) Surový olej kaučukový vyznačuje se rovněž osobitým zápachem. Rozpouští surový kaučuk a na vzduchu hnědne.

2. (1) Jako gumu arabskou, geddah, senegalskou a senárskou (gumy či klovatiny akacií) saz. čís. 174 nutno projednávat též četné jiné druhy klovatin (kordofanskou, bassorskou, kapskou, australskou, suakimskou atd.), pak klovatiny tohoto saz. čísla čištěné rozpouštěním ve vodě a opětným vysušením, jakož i vodné roztoky arabské gumy bez přísad ve velikých nádobách.

(2) Gumigutta (Gummi guttae, guma gutti nebo siamská) je zaschlá, jedovatá, mléčná šťáva tropických rostlin; dováží se obyčejně v bambusových trubkách (trubičková gumigutta) anebo v hrudách (koláčová gumigutta) a upotřebuje se k účelům barvířským, řidčeji jako léčivo.

(3) Klovatina (guma) tragantová (tragant) jest rostlinná klovatina, jež se liší od klovatiny arabské tím, že bobtná silně ve studené vodě, avšak nerozpouští se.

(4) Náhražky klovatin, na př. dextrin, saz. čís. 614, tragazol, saz. čís. 610.

(5) Dextrin a náhražky klovatin saz. čís. 614 se rozpoznají od pravé arabské klovatiny atd. povahou, vnějšími vlastnostmi, chováním k činidlům (k Fehlingovu a jodovému roztoku), jakož i polarisací. Je-li podezření, že zboží saz. čís. 174 jest smíšeno se zbožím saz. čís. 614, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(6) Arabská guma a podobné klovatiny, upravené k drobnému prodeji, viz poznámku za saz. čís. 614.

3. (1) Asfaltem rozumíme v přírodě se vyskytující živice konsistence měkkého nebo tvrdého vosku, zřídka hustě tekuté, barvy černé, jež jsou příbuzné s ropou a vznikly v nitru zemském rozkladem zvířecích nebo rostlinných látek Asfalt se vyskytuje v různých krajinách buď jako čistá, málo popela obsahující živice, nebo pomíšený se zemitými součástkami jako asfaltové kameny nebo asfaltová zemina. Z nich se získává čistá živice vytavením. V technice se označují jako asfalt též výrobky nahrazující asfalt, připravené uměle ze smůly, dehtu atd., t. j. umělé asfalty nebo asfaltové náhražky. Přimíšením nerostných látek jako sádry, hlíny atd., jakož i dřevěných pilin, vláken atd., vzniká asfaltový mastix, asfaltový tmel atd.

(2) Roztoků asfaltu v těkavých rozpouštědlech se používá jako laků.

3. (1) K olejům z černouhelného (kamenouhelného) dehtu řady aromatické neboli benzenové patří technicky čisté uhlovodíky benzen, toluen, xylen, kumen, získané jednoduchou frakcionovanou destilací dehtu, potom lehké a těžké dehtové oleje (lehký olej, těžký olej, anthracenový olej a pod.), vyjma olej střední (karbolový), jenž se vyznačuje zřejmým -zápachem po kyselině karbolové a jejž třeba projednávat podle saz. pol. 604c).

(2) Jako těžké oleje z černouhelného dehtu se projednávají též nebarvené směsi těžkých dehtových olejů (t. zv. impregnační oleje), jichž se používá ke konservování dřeva, na př. karbolineum a pod.

(3) Pravé oleje z černouhelného dehtu saz. čís. 173, patřící do řady benzenové, mají charakteristický, na svítiplyn nebo černouhelný dehet upomínající zápach a značnou hustotu, jež je jen velmi zřídka menší než 865° a nikdy neklesá pod 850°. Od olejů z čemouhelného dehtu řady methanové, patřících do saz. třídy XXI, a od minerálních olejů rozeznávají se oleje z černouhelného dehtu řady benzenové (saz. čís. 173) tím, že se úplně rozpouštějí, mají-li hustotu menší než 900°, v 1½ objemovém dílu 90procentního alkoholu, a mají-li hustotu větší než 900°, v 1 objemovém dílu absolutního alkoholu. S alkoholem v udaném množství dávají tudíž homogenní, čirou směs, jež se stáním nerozděluje ve vrstvy, kdežto oleje z černouhelného dehtu saz. třídy XXI, jakož i minerální oleje při stejné hustotě jsou v 90procentním alkoholu nerozpustné a smísíme-li je s ním, oddělují se stáním opět ve vrstvy.

(4) Chemicky čistý benzen, toluen, xylen, kumen, saz. čís. 622; kreolin, t. j. kreosotový olej smíšený s pryskyřičným mýdlem, saz. pol. 604f); pyridinové zásady, t. j. směs pyridinu a jeho homologů k denaturaci lihu, saz. pol. 604d); barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), saz. čís. 626.

(5) Oleje z černouhelného dehtu, lehké a těžké, jako prostředek na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, v malých lahvích, plechovkách atd., upravené pro drobný prodej a vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením, saz. pol. 99b).

3. (1) Ke klovatinám (gumám), pryskyřicím a klejopryskyřicím, výslovně nejmenovaným, patří na př. klovatina acajou (nebudiž zaměňována s t. zv. balzámem acajou, t. j. surovým cardolem saz. čís. 622); pryskyřice akaroidová (červená a žlutá pryskyřice botanybayská); pryskyřice amoniaková; pryskyřice animová; asant smrdutý (Asa foetida); bdellium; pryskyřice benzoová (asant vonný); dračí krev; pryskyřice elemová (elemi); euforbium; klovatina galbanová; pryskyřice guajaková; kamala a varas; klovatina kuterová; pryskyřice ladanová (ladanum, pryskyřice cistová); mana (nebudiž zaměňována s mannitem saz. čís. 622); klovatina mastixová; myrha (Gummi Myrrhae); olibanum (vzácné kadidlo, též divoké nebo lesní kadidlo); opopanax (klovatina panaxová nebo opoponax); klovatina sagapenová (serapinum); pryskyřice sandaraková; pryskyřice skamoniová (scammonium); pryskyřice storaxová (styrax), též t. zv. Storax Calamitus a storaxové odpadky; tacamahaca; klovatina třešňová atd.

(2) Pryskyřice jalapová, pryskyřice podofylová a podobné pryskyřičné přípravky získané extrakcí rostlinných částí alkoholem, etherem a pod. a odpařením rozpouštědla, saz. čís. 622.

(3) Pryskyřičnan manganatý a podobné soli pryskyřičných kyselin, saz. pol. 637a).

4. Ozokerit (zemní vosk) je rovněž přírodní látka s ropou příbuzná a s ní společně se vyskytující, konsistence měkkého vosku, barvy žluté, hnědé až černé. Skládá se z uhlovodíků a vyskytuje se jak čistý, tak i pomíšený se zemitými nečistotami. Těchto nečistot může být zbaven vytavením, čištěný ozokerit, jenž se podobá vosku a má bílou nebo žlutavou barvu, nazývá se ceresin.

4. (1) Ptačí lep jest zelenavý nebo nahnědlý, lepkavý, osobitě páchnoucí, tuhý lep na lapání ptáků a hmyzu; vyrábí se z bobulí bílého jmelí a jiných plodů i částí rostlinných a smí obsahovati jen málo popela.

(2) Ptačí lep umělý, t. j. klih s přísadou solí kovů, na př. chloridu zinečnatého, saz. čís. 611.

4. (1) K přírodním balzámům výslovně nejmenovaným patří na př. aloe (nikoli však aloový výtažek saz. čís. 622), kopaivový balzám (v želatinových tobolkách nebo jako pilulky, saz. čís. 630); balzám gurjunový (dřevný olej, woodoil, nebudiž zaměněn se stejnojmenným etherickým olejem ze dřeva santalového [silicí santalovou] saz. pol. 155b) a mastným olejem stromu moukeše čili čínským dřevným olejem saz. čís. 103); zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové (Rhus vernicifera), v obchodě zvaná japonský lak (avšak lakové pokosty [obyčejně pryskyřičné nebo asfaltové] uměle vyrobené, přicházející do obchodu pod jmény japonský lak, japanika, japanned good, saz. čís. 624); kanadský balzám (vonný kanadský terpentin); laktucarium (locikovina), zaschlá mléčná šťáva rozličných druhů lociky; mecký balzám neboli opobalzám; peruánský balzám; storaxový balzám čili storax (styrax), tekutý; toluánský balzám; tourijský balzám atd.

(2) Přírodní balzámy označené jako léčebné, saz. čís. 630; navoněné, upravené jako kosmetické prostředky nebo s přísadou alkoholu, saz. čís. 633.

5. Obsahuje-li zboží této sazební třídy minerální olej nebo hnědouhelný nebo břidličný dehet, případně oleje z nich, projedná se, je-li tekuté, jako minerální olej saz. třídy XXI, po příp. jako lakový pokost saz. čís. 624, anebo je-li pevné, buď jako mazadlo saz. pol. 100a), nebo podle jiné své povahy.

5. (1) Rostlinné šťávy výslovně nejmenované saz. čís. 174 jsou pouze ty, které z rostlin buď vytekly samovolně nebo byly z nich získány navrtáním, vylisováním a podobným jednoduchým způsobem, nebyly však uměle extrahovány, ani dále upravovány a nemají přísad, na př. čerstvá, nezkvašená březová šťáva (březová voda).

(2) Šťávy získané z ovoce, bobulí, řep a pod., způsobilé k lidskému požívání (též citronová šťáva), saz. čís. 109 po příp. 130.

(3) Bobulové šťávy, získané lisováním nebo vyvařením a odpařením, jež nejsou způsobilé k lidskému požívání a jsou určeny k průmyslovým účelům (šťáva dřínová, bezinková, zahuštěná šťáva citronová), též obsahují-li nejvýše 5% váh. alkoholu, saz. čís. 163.

(4) Rostlinné šťávy, jež kvašením nebo nějakým jiným způsobem nabyly zcela nebo částečně povahy vína, projednávají se podle saz. čís. 109, rostlinné výtažky s přísadou alkoholu podle saz. čís. 108, 630 nebo 633.

(5) Ovocné gumy, na př. žvýkací guma a jiné t. zv. gumové cukrovinky, vyrobené z rostlinných šťáv nebo klovatin a cukru, saz. čís. 132.

(6) přírodní rostlinné šťávy výslovně nejmenované, označené jako léčebné, saz. čís. 630, upravené jako kosmetické prostředky, saz. čís. 633, s přísadou alkoholu přes 5% váh. podle povahy výrobku, saz. čís. 108, 632 nebo 633.

6. Jsou-li pochybnosti o povaze zboží, jež má být zařaděno do saz. třídy XX, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.