2. (1) Podle saz. čís. 189—192 se rozlišují bavlněné tkaniny podle rozličné jemnosti příze a hustoty jejich dostavy nití.

(2) Obyčejné bavlněné tkaniny jsou tkaniny vyrobené z příze čís. 50 nebo nižšího. Takové tkaniny jsou v sazebníku označeny vůbec jen jako tkaniny obyčejné, mají-li 38 a méně nití ve čtverci o straně 5 mm (t. j. součet nití osnovních a útkových připadají-jící na 5 mm); obsahují-li však více než 38 nití ve čtverci o straně 5 mm, jsou označeny v sazebníku jako obyčejné husté. Obě skupiny se dělí na hladké, také jednoduše keprované a na vzorkované.

(3) Těmito 38 nitmi jsou vždy — jak je tomu vůbec u tkanin bavlněných, jde-li o počítání nití, o počítání normální váhy nebo o počítání váhy podle počtu nití — jednoduché neskané niti. Obsahuje-li tedy některá tkanina dvojpramennou nebo vícepramennou přízi, musí se vždy zjistit počet jednoduchých nití v ní obsažených a vzít jej za základ jak při zjišťování jemnosti příze, tak i při zařadění tkaniny do saz. čís. 189 nebo mezi t. zv. bavlněné zboží husté saz. čís. 190.

(4) Jemné bavlněné tkaniny jsou hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze vyššího čísla než 50 až včetně čís. 100, kdežto

(5) k velmi jemným bavlněným tkaninám patří všechny hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze jemnější než čís. 100.

(6) Stupeň jemnosti příze (číslo příze) se pozná podle váhy určité plochy tkaniny.

(7) Hranicí jemnosti podle celního sazebníku pro bavlněné tkaniny jsou pouze anglická čísla příze 50 a 100.

(8) Není však třeba zjišťovat skutečné číslo příze bavlněné (nebo též lněné, jutové atd.), obsažené ve tkanině, ani zkoušet, zdali příze skutečně překročuje čís. 50 nebo čís. 100 či nikoli; je totiž jedno, skládají-li se jednotlivé niti tkaniny z příze čísla jemnějšího nebo hrubšího. Obyčejná tkanina může proto obsahovat také jemnější přízi než přízi čís. 50 a jemná tkanina také jemnější přízi než přízi čís. 100, pokud vedle této příze přesahující hranici jemnosti je ve tkanině ekvivalentní množství příze hrubší. Stejně se může také ve velmi jemných tkaninách vyskytovat hrubší příze než příze čís. 100.

(9) Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:
Stejně velké plochy tkanin mají při stejném počtu nití menší nebo větší váhu podle toho, skládají-li se z příze jemnější nebo hrubší.

(10) Při stejné jemnosti příze (při stejném čísle příze) roste nebo klesá váha určité plochy tkaniny podle toho, je-li více nebo méně hustá, t. j. je-li v ní zpracován větší nebo menší počet nití.

(11) Ježto bylo zjištěno, že
100 m² tkaniny z příze čís. 50 váží při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 10 kg a 100 m² tkaniny z příze čís. 100 při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 5 kg (na šlichtu a apreturu, jakož i na barvu průměrně ve tkaninách obsažené, bylo přitom již přihlédnuto), je třeba, jakmile u tkaniny je zjištěn počet nití (dostava) ve čtverci o straně 5 mm, skutečná váha a plošná míra zboží, ještě jenom porovnat tuto váhu se zmíněnými normálními tkaninami.

(12) Má-li se vyšetřit, je-li tkanina z hrubší nebo jemnější příze než z příze čís. 50 a 100, spočítají se proto vždy nejprve niti ve čtverci o straně 5 mm a pak se zjistí váha a plošná míra.

(13) Sestavíme-li příslušné úměry, můžeme pak vypočítat, jak těžká by byla tkanina určité velikosti a určité dostavy, kdyby byla utkána z příze čís. 50 nebo z příze čís. 100. Ježto by ostatně podle toho vážila tkanina velikosti 1 m² a při dostavě o jedné niti ve čtverci o straně 5 mm 2˙632 g, může se v praxi použít při výpočtu normální váhy pro každou určitou tkaninu tohoto jednoduchého postupu.

(14) Délka kusu, zjištěná z přivěšeného štítku nebo odměřením, se násobí jeho šířkou, jež se vždy změří, dále pak se násobí počtem nití zjištěným ve čtverci o straně 5 mm a konečně konstantou (stálým činitelem) 2˙632. Součin vyjadřuje v gramech normální váhu tkaniny z příze čís. 50.

(15) Na př. tkanina je 40 m dlouhá, 80 cm široká a čítá 50 nití. Činí tedy její normální váha 40 X 0˙8 = 32 m², 32 X 50 = 1600, 1600 X 2˙632 = 4211 g. Polovina z toho (pro přízi čís. 100) rovná se 2105 g.*)

(16) Kdyby byla skutečná váha téhož kusu na př. 2830 g, šlo by o jemnou tkaninu bavlněnou, neboť tkaniny bavlněné jsou:

a) obyčejné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,

b) jemné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, avšak méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,

c) velmi jemné, váží-li méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100.

(17) Tento způsob zkoušky se nazývá metodou odvažovací.

(18) Druhý způsob (metoda typová) záleží v tom, že se zkouška omezuje na malé výstřižky tkaniny a že se užívá pro jejich porovnání (zvážení) zvláštních závaží (závaží typových nebo niťových). Tato závaží, sestavená v souhlasu s počtem zjištěných jednoduchých nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, vyjadřují normální váhu pro čtverečnou plochu výstřižků a pro tkaniny z příze čís. 50, po příp. z příze čís. 100.

(19) Typová (niťová) závaží jsou vypočtena pro výstřižky tkaniny o 250 cm² z příze čís. 50.

(20) Poněvadž však normální váha pro tkaniny z příze čís. 50 je právě dvakrát tak veliká jako normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, platí polovina typových závaží pro 250 cm² tkaniny z příze čís. 50 zároveň pro tentýž výstřižek tkaniny z příze čís. 100.

(21) Přitom není potřebí tabulky o normálních vahách, poněvadž typová závaží vyjadřují již normální váhu pro 250 cm² tkaniny z příze čís. 50 a pro 500 cm² tkaniny z příze čís. 100, v této tabulce vypočtenou.

(22) Podle tohoto způsobu zkoušky patří tedy bavlněné tkaniny mezi:

a) obyčejné, je-li výstřižek 250 cm² stejně těžký nebo těžší,

b) jemné, je-li výstřižek 250 cm² lehčí než typová závaží, odpovídající počtu nití, avšak stejně těžký nebo těžší než polovina těchto typových závaží,

c) velmi jemné, je-li výstřižek 250 cm² lehčí než polovina typových závaží, odpovídajících počtu nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm.

(23) Typové metody se může samozřejmě použít jen u tkanin majících vesměs jednotnost jak v dostavě nití, tak i ve způsobu tkaní; nelze jí tedy použít u tkanin obsahujících místa řidčeji tkaná v širších střídách z různé příze atd., ani u zboží odměřeného a u zboží, z něhož strana nedovolí vzít výstřižek.