XXII. Bavlna, bavlněná příze a bavlněně zboží,
též pomíšené s jinými předivy rostlinnými, nikoli však s vlnou nebo hedvábím.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXII.
Bavlnu poskytuje bavlník (Gossypium L.), rostlina to pěstovaná téměř ve všech zemích mezi 41° severní a 30° jižní šířky. Tato rostlina dává ve třídílných až pětidílných tobolkách četná semena s dlouhými bílými vlákny semennými. Stroji vyzrňovacími se oddělují vlákna od semen; semena dávají píci pro dobytek, mrvu a mastný olej (olej bavlníkový), kdežto semenná vlákna (surová bavlna), nalisovaná do balíků, se dodávají do přádelen. Bavlna se rozvolňuje na strojích rozvolňovacích a pak se čechrá na čechradlech; rozčechraná bavlna se dále čistí a rozvolňuje na strojích potěracích, jež tvoří z bavlny na válcích vatovité stůčky. Tyto stůčky přicházejí pak na mykací stroj (mykadlo) nebo drastidlo, který vlákna isoluje, klade je téměř rovnoběžně vedle sebe a řadí je v rouno. Rouno vyrobené na mykadle, t. j. jemný závoj skládající se z rovnoběžných vláken, se pak zhušťuje pomocí nálevky v pramen, v t. zv. pramen mykaný. Tento mykaný pramen se družením a povytahováním na stroji posukovacím prodlužuje a činí stejnoměrným, a tak vzniká pramen posuknutý. Z tohoto pramene opětným družením a povytahováním a současným skrucováním na strojích předpřádacích (přástových stolicích) se vyrábí přást. Přástování se děje na třech nebo více strojích předpřádacích (flyerech, stolicích na hrubý, střední nebo jemný přást), jež činí přást postupně stejnoměrnějším a jemnějším, podle toho, jak jemná příze se má vyrábět. Poslední přást se dopřádá buď na stroji mulovém (selfaktoru, mulová příze, hlavně pro útek) nebo na prstencovém stroji přádacím (ringthrostle, throstlová příze, hlavně pro osnovu ). Zde se příze silněji zakrucuje a zároveň protahuje nebo posukuje, aby se docílilo větší jemnosti, čímž se dosáhne různých čísel jemnosti. Tímto silnějším zakroucením nabývá materiál také pevnosti význačné pro přízi, jež ještě chybí volnému vatovitému přástu. Poněkud odchylně od této výroby jemné příze se při předení odpadků dělí rouno přímo po mykání řemínkovým rozdělovačem na pruhy (lunty), které se válkují a pak předou. O tom, jak se poznává bavlna, viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 180.
Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky.
Saz. čís. 181.
Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
Saz. čís. 182.
Přást surový, bílený, barvený, potištěný.
Bavlněný přást se liší od bavlněné příze nepatrným počtem zákrutů, nepřesahujícím zpravidla 100 na běžný metr a proto má nápadně volnou strukturu.
Bavlněná příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 183—187.
K tomu účelu se postupuje takto:
U bavlněné příze v přadenech, na potáčích, cívkách nebo cívkách křížových:
U příze vláčené:
U příze ozdobné:
U příze železné:
U příze navíjené v osnovách:
Jaké opatrnosti třeba při prohlídce:
Saz. čís. 187.
Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) je podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi.
Bavlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.
Saz. čís. 192.
Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100.
K poznámce k saz. č. 189—192.
Tkaniny t. zv. bagdadské a madrasové jsou řídké tkaniny se vzorky ze surové, bílené nebo barvené příze, vytvořenými zvláštním protkávacím útkem, jenž je podle obrysu vzorků na rubu tkaniny odstřižen. Vazba základní je u tkanin bagdadských zpravidla plátnová, u madrasových perlinková.
Saz. čís. 193.
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy.
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 194.
Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy).
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
K poznámce k saz. č. 189—194.
Přirážka za mercerování se vybírá jen u zboží saz. čís. 189—194. Mercerované zboží bavlněné saz. pol. 195a) 1, b) 1 a 200a) se projednává jako bílené.
Saz. čís. 195.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Saz. čís. 196.
Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané.
Saz. čís. 197.
Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží).
Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 198.
Výšivky.
Saz. čís. 199.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 200.
Zboží stávkové a pletené.
Saz. čís. 201.
Technické potřeby.
(1) K bavlně patří také bavlna cejbová (jíž poskytuje Bombax pentandrum [cejba šihovitá] a B. quinatum, B. Ceiba) a kapok, odrůda bavlny cejbové. Česaná bavlna se zařazuje stejně jako bavlna mykaná (čechraná nebo kardovaná). Viz oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(1) Viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV i 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
(1) Žárové punčošky jsou stávkové, 3 až 5 cm široké hadicovité kusy, také konfekcionované obsazením z tylu, z osinkových nití a pod.
(1) Jako bavlněná vata se projednávají tabule a pruhy, také v závitcích, ze surové, bílené nebo barvené bavlny a z jiných takových rostlinných přediv (z lesní vlny, lnu, juty atd.) s přimíšenou bavlnou, a to jak pouze stejnoměrně jemně mykané, tak i klížené, gumované nebo opatřené pryskyřičnými povlaky.
(1) Příze saz. čís. 183 až 186, po příp. saz. čís. 187 přichází do obchodu zpravidla buď navinutá v přadenech (svazečková příze) nebo v potáčích (t. j. příze cívková, sňatá s vřetének) nebo na cívkách (cívkách křížových) nebo jako osnovy.
(1) Příze nažloutle nebo napolo bílená (kremovaná) se klade, pokud nebyla obarvena, na roveň přízi bílené.
(1) U tkanin o dvojnásobné šířce, tkaných plochým stehem, jež se při úpravě na kusy rozpůlí po délce, se při projednávání nepřihlíží k t. zv. prozatímní obrubě (k zapošití) na okrajích vzniklých rozpůlením látky, zamezující roztřepení tkaniny v místech, kde byla rozpůlena.
(1) Tuhé sítě mají většinou na místech, kde se niti kříží, tolik apretury, že není vidět zřetelně jejich průběh. V pochybných případech se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a)2 ony tyly, u nichž se po vyvaření, vyprání a usušení ukáže, že ztrácejí více než dvě třetiny své váhy.
(1) Sem patří také odměřené krajky oltářní. Zboží tohoto saz. čísla neodměřené, saz. čís. 197.
(1) Vložky jsou vyšívané pruhy bavlněných látek, jejichž šířka nedosahuje 20 cm.
(1) K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří také pletené šňůry bavlněné k technickým účelům (na př. šňůry k bubnům, k selfaktorům, šňůry vřetenové). Takové šňůry bubnové, vřetenové a šňůry k selfaktorům, předené, jakož i pletené provazy o průměru větším než 5 mm, viz saz. pol. 201e).
(2) Lintry (linters, scart, afrittas) jsou krátká bavlněná vlákna získaná dodatečně ještě se semen po vyzrňování bavlny a používá se jich k předení nižších čísel přízí, k vycpávání, k výrobě papíru, umělého hedvábí, střelné bavlny a pod.
(2) Podle saz. čís. 200 se projednává také stávkové a pletené zboží z přediv saz. třídy XXIII.
(2) Žárové punčošky (nevypálené i vypálené) z jiných rostlinných přediv se projednávají jako bavlněné.
(2) Vaty z jiných rostlinných přediv než z bavlny a bez příměsi bavlny, saz. čís. 203.
(2) Příze bavlněná se projednává podle anglického číslování.
(2) Příze kremové barvy se pokládá za obarvenou, prokáže-li se její obarvení buď tak, že vznikne navlhčením kyselinou solnou a roztokem žluté krevní soli modrá reakce, nebo tak, že vytrvalým vařením s ⅟₁₀ procentním roztokem marseilleského mýdla se zeslabí barevný odstín.
(2) O přirážce za mercerování viz poznámku k saz. čís. 189 až 194; o zkoušení tkanin kremově barvených viz vysvětlivky k saz. čís. 187.
(2) Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2) Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2) Z projednávání jako vložky vyšívané pouze na okraji jsou vyloučeny všechny pruhy, které mají vedle vyšívaných okrajových obrub, provedených na jedné podélné straně (bandes) nebo na obou podélných stranách (entre-deux), jakékoli vyšívání zasahující do středu.
(2) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(3) Bavlna se dováží zpravidla v krychlovitých nebo válcovitých (kulatých) balících.
(3) Šarpová bavlna, čištěná a zbavená tuku, v balících, saz. čís. 181; jodovaná atd. nebo upravená v balíčcích různé váhy, saz. čís. 630.
(3) Anglickým číslem příze je počet čteníků (přaden) na jednu anglickou libru = 453˙59 g.
(3) Mercerovaná příze je bavlněná příze, jež zvláštní úpravou nabyla lesku jako hedvábí. Příze, jež se má mercerovat, se protahuje buď v přadenech nebo rozprostřena jako osnova na stavu studeným louhem sodným a přitom se silně napíná. Louhem sodným se mění struktura tak, že se bavlněné vlákno ve své přirozené povaze zkroucené, napíná a nabývá podoby skoro válcovité. Od hedvábí odpadkového se rozezná mercerovaná bavlna spalovací zkouškou; v pochybných případech se provede zkouška kyselinou dusičnou. Viz též oddíl I A odstavec 7 všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(3) Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(3) Vysoušecí plsti jsou zpravidla zdrastěné silnější tkaniny plstěného vzhledu na povlaky válců a k podobným technickým účelům.
(4) O rozlišování bavlny od vaty viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(4) Niti upravené k čištění strojů atd. (hotová vlna k cídění) jsou odpadky přádelné a tkalcovské, jež bylý posukováním nebo mykaním roztaženy a načechrány, aby při cídění více ssály a tak mohly být plně využity.
(4) Jeden čteník (přadeno) po anglicku má: 7 pásem po 80 nitích á 1˙372 m, tudíž celkovou délku niti 768˙1 m = 840 yardů.
(4) Jiné tkané bavlněné plsti se projednávají jako bavlněné tkaniny podle své bližší povahy.
(5) Lněná bavlna chemicky upravený len), saz. čís. 202.
(5) Nečisté odpadky se před posukováním nebo mykaním ještě čistí tím, že se perou, po případě bílí nebo zbaví tuku. Nehotová vlna k cídění (nemykaná nebo neposukovaná), patřící do saz. čís. 180, obsahuje vždy chuchvalce, papírové dutinky a cizí součástky, jež se vyskytují v hotové vlně k cídění většinou jen ojediněle.
(5) U jednoduché příze se zjistí číslo příze po anglicku, dělí-li se váha jedné anglické libry = 453˙59 g vahou jednoho čteníku po anglicku, zjištěnou v gramech.
(5) O hnacích řemenech a popruzích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(6) Bavlna střelná (pyroxylin, bavlna kolodiová, výbušná bavlna), saz. čís. 646.
(6) Hotová vlna k cídění přichází do obchodu upravena většinou ve stůčkách nebo v přadenech, také zabalená ve svazečcích, někdy též v závitcích — jako neklížená vata; význačnou, zvláště pro svrchní vrstvy stůček a přaden, je rovná, jakož i rovnoběžně upravená poloha nití, jež se nezjišťuje vytahováním nití, nýbrž otevřením obalu, jímž se jednotlivé vrstvy od sebe zřetelně uvolní.
(6) O přízi dvojpramenné se poznamenává, že se kroucením (drellováním) zkrátí délka niti asi o 4 procenta; stanoví se tedy, že se pro zjištění čísla příze bere 405 yardů příze dvojpramenné za jeden čteník (840 yardů) příze jednoduché.
(6) Ke knotům patří jednak pouze volně zakroucené svazečky nití ze silné bavlněné příze, též opředené, jednak i stuhovité nebo hadicovité tkaniny a šňůrkovitá pletiva z bavlněné příze volně zakroucené, také všechny tyto věci, jsou-li povlečeny voskem a podobnými tukovými hmotami.
(7) Smetí tkalcovské nebo přádelné, bílené nebo zbavené tuku, se projednává stejně jako vlna k cídění podle tohoto saz. čísla.
(7) Počet yardů, udaný v následující tabulce podle počtu jednoduchých nití (pramenů) trojpramenné nebo vícepramenné příze, značí jeden čteník jednoduché příze.
(7) Prýmkářské zboží bavlněné k jinému upotřebení, vyrobené na způsob knotů, patří však do saz. čís. 199; tkané knoty s útkem hedvábným, který se dá obyčejně zjistit jen podrobným vyšetřením, patří do saz. čís. 260.
(8) Roztřásněné odpadky bavlněných látek (šarpa), saz. čís. 180.
Viz též oddíl II a III všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.
(8) V tomto počtu yardů je vzat zřetel jak na počet pramenů, tak i na zkrácení nití vzniklé skaním.
(8) O tkaných nebo pletených hadicích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(9) Do saz. čís. 181 patří dále surová bavlna i bavlněné odpadky a vaty, jež byly tvářeny k určitému účelu lisováním, vysekáním a pod., na př. knoflíkové tvary (vložky do knoflíků), kroužky k ucpávkám a pod., podešve, bavlněné svitky, jako ucpávky do oken atd. Všechny tyto věci povlečené papírem, saz. čís. 300.
(9) Pro projednávání není potřebí vypočítávat skutečné číslo příze, nýbrž stačí, zjistí-li se, má-li projednávaná příze jemnost
až čís. 12 po anglicku nebo
přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku,
přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku,
přes čís. 50 po anglicku,
přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku,
přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku,
přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku,
přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku,
přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku,
přes čís. 90 po anglicku,
přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku,
přes čís. 120 po anglicku.
(9) Motouzy jsou většinou vícepramenné, hlazené niti z hrubší příze o průměru 1 mm nebo více, silně zakroucené, jako drát oblé, apretované. O stanovení průměru motouzu viz vysvětlivky k saz. čís. 219
(10) Ze zkoušené příze se odvine množství dole blíže určené a srovná vážením s příslušným typovým závažím.
(10) Touto svou význačnou povahou se liší motouzy od hrubší, surové, skané příze; na přízi je buď zřetelně vidět jednotlivé, pouze volně zakroucené niti nebo je při větším zakroucení též oblá, nemá však apretovaného hladkého povrchu.
(11) K odvinutí potřebné délky příze se použije zvlášť sestrojeného mechanického měrného vijáku (zařízeného k upotřebení jak pro přízi bavlněnou, tak i vlněnou).
(11) Okolnost, že bavlněný motouz je upraven v klubkách nebo na cívkách, nemá vliv na projednávání.
(12) Upotřebí-li se měrného vijáku pr přízi bavlněnou, upevní se (nasadí a pevně našroubuje) navíjecí kolo, označené štítkem „Obvod jeden yard“ na poháněcí osu (hřídel). Přitom dbáme, aby paprsek označený štítkem byl nahoře v poloze kolmé a aby velký počítací kotouč byl nařízen na počáteční bod (t. j. aby dílec označený 100 byl přesně pod ručičkou). Nestojí-li počítací kotouč na tomto bodě, nařídí se na dílec 100 otáčením kola ve směru pohybu hodinových ručiček.
(12) K sítím saz. pol. 201e) patři všechny sítě z hrubé příze (hrubé sítě rybářské, tenata, visuté sítě atd.), dále veliké, většinou na stroji drhané sítě k technickým účelům, jako takové sítě rybářské (stavěcí a na tah), sítě pro dekorativní malířství atd. bez zřetele na sílu upotřebené příze; jiné sítě, na př. malé sítě rybářské, sítě na ptáky z jemné příze, dále sítě na míče, sítě nákupní a podobné jemné práce síťkované a drhané, jako stávkové zboží (viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV).
(13) Dříve než se počne navinovat příze, nařídí se malý kontrolní kotouč na bod 10. K tomu účelu se posune po uvolnění šroubu krycí deska opatřená výkrojem tak dalece, až se objeví uprostřed výkroje číslo 10, načež se šroub opět přitáhne.
(13) Provazy a pod., patřící do saz. pol. 201e), jako na př. šňůry na bubny, na selfaktory, na vřetena a podobné šňůry a provazy, jsou velmi pevné výrobky kroucené ze silnější příze; jsou-li pletené, patří sem jen tehdy, je-li jejich průměr větší než 5 mm. Pletené provazy a šňůry o průměru 5 mm a menším, saz. čís. 199.
(14) Velký počítací kotouč (stodílný) ukazuje jednotlivé obrátky kola od 1 až do 100, malý kontrolní kotouč (desetidílný) každým dílcem (čísly 1 až 10) vždy 100 obrátek kola (tedy 100, 200 až 1000).
(14) Jiné podobné technické předměty, které sem rovněž patří, jsou na př. ucpávky z bavlněných nití, napuštěné klouzkem, lojem, stearinem a pod. a hadicovitě opředené bavlněnou přízí, pak bavlněné lešticí kotouče z několika vrstev bavlněné látky, spojených spojkami atd.
(15) Aby se zmírnil běh niti při odvinování příze, je přidán k měrnému vijáku mosazný váleček.
(15) Brousicí plátno, brousicí pásy a podobné brousicí prostředky z bavlny, saz. čís. 407.
(16) Třetí paprsek navíjecího kola (napravo od označeného prvého paprsku) nemá na příčném rameni žádné růžice, aby se mohla odměřená příze na tomto místě lehce sejmout s kola.
(16) Články, ouška, kroužky, smyčky ze dřeva, z kosti, ze skla, z porculánu, z ocele nebo z drátu atd. u tkalcovských nitěnek, rovněž jacquardská závažíčka (delší silné kousky drátu) s nimi spojená, zůstanou při projednávání nepovšimnuty. Činky s navlečenými nitěnkami (tkalcovské listy), viz saz. čís. 467.
(17) Na podstavcové desce vijáku je připevněno metrové měřítko, aby se mohla příze podle potřeby odměřit také bez vijáku.
(17) Pletené nitěnky patří do saz. pol. 201f)2 Avšak nitěnky pletené jenom v malém rozsahu u tak zvaného očka, jinak však skané, nejsou vyloučeny z projednání podle položky f)1.
(18) Nutnou doplňující pomůckou k měrnému vijáku při odvinování příze v přadenech je kotoučový viják, skládající se ze železné tyče, upevněné kolmo na podstavci, se dvěma kotoučky na vodorovných osách, jež lze posunovat šrouby.
(19) Podle délky přadena odvíjené příze se postaví kotoučky po uvolnění šroubů (posunutím nahoru a dolů) a opět dobře upevní tak, aby zavěšená přadena volně ležela a aby se zamezilo značnějšímu napínání příze.
(20) Konce nití přaden zavěšených na kotoučovém vijáku anebo konce nití příze v potáčích nebo na křížových cívkách, nastrčených na vidlici odměrného vijáku se provléknou vodiči nití a jednou kolem nich ovinou, pak se vedou pod váleček a odtud na hoření, kolmo stojící paprsek kola, opatřený štítkem, a zaklesnou se tam pod malá pera k tomu určená.
(21) Než se počne navíjet, je třeba se ještě postarat o to, aby se nit mezi mosaznými válečky a vodiči nití lehce posouvala a aby se zamezilo každé silné napínání příze.
(22) U jednoduché příze v přadenech se navinou 336 obrátkami ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze 162 obrátkami 2/₁₀ čteníku = 162 yardů, u jednoduché příze na cívkách (potáčích) se však odvinou zároveň se dvou potáčů 168 obrátkami rovněž ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze navinuté na cívkách se však odvinou pouze s jednoho potáče 162 obrátkami 2/₁₀ čteníku = 162 yardů.
(23) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se má zjišťování vztahovat na celý čteník jednoduché příze. Poněvadž u trojpramenné nebo vícepramenné příze jednou nebo opětovně skané se zkrátí délka příze průměrně asi o 6%, odečte se nejprve od 840 yardů >%, aby se zjistilo, kolik příze se má odvinout; zbytek 789˙6 yardů dělíme pak počtem jednoduchých pramenů (jednoduchých nití) tvořících přízi. Pro nejobvyklejší druhy skané bavlněné příze udává připojená tabulka počet yardů, jež nutno odvinout, aby se rovnaly jednomu anglickému čteníku jednoduché příze.
Tabulka:
| Počet pramenů | Počet yardů, jež třeba odvinout: |
| 3 | 263 |
| 4 | 197 |
| 5 | 158 |
| 6 | 132 |
| 7 | 113 |
| 8 | 99 |
| 9 | 88 |
| 10 | 79 |
| 12 | 66 |
| 15 | 53 |
| 16 | 49 |
| 18 | 44 |
| 20 | 39 |
| 24 | 33 |
(24) Ke kontrole obrátek kola je určen malý kontrolní počítací kotouč, označující 100, 200, 300 atd. obrátek čísly 1, 2, 3 atd.; k témuž cíli jsou označeny uprostřed velkého počítacího kotouče dílce 36, 62 a 68, aby nemohl nastat omyl, počítá-li se méně než 100 obrátek.
(25) Máme-li tedy na př. odvinout 336 yardů, musí kontrolní kotouč ukazovat 3 (= 300) a dílec 36 počítacího kotouče musí být přesně pod ručičkou (určenou k počítání obrátek až do 100).
(26) Odvinutá přadénka se sejmou s měrného vijáku a srovnají pak vážením se zvláštními, k tomu určenými typovými závažími.
(27) Pro zjišťování jemnosti bavlněné příze se používá 14 typových závaží, a to: 8 kusů pro 336 yardů jednoduché nebo 162 yardů dvojpramenné příze hraničních čísel 12 (15˙120 g), 29 (6˙256 g), 50 (3˙629 g), 60 (3˙024 g), 70 (2˙592 g), 80 (2˙268 g), 90 (2˙016 g), 120 (1˙512 g), dále 6 kusů pro příslušný počet yardů trojpramenné nebo vícepramenné příze (podle tabulky ve 23. odstavci) hraničních čísel 12 (37˙799 g), 29 (15˙641 g), 50 (9˙072 g), 60 (7˙560 g), 80 (5˙670 g), 90 (5˙040 g), jež odpovídají jednomu čteníku jednoduché příze.
(28) Rozlišování podle sazebníku se děje takto:
Má-li se na př. vyšetřit příze prohlášená podle saz. pol. 183b) (přes čís. 12 až do čís. 29, jednoduchá, surová), musí být odvinutých 336 yardů lehčí než typové závaží pro čís. 12, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro čís. 29. Rovněž tak se musí porovnávat váha odvinuté příze saz. pol. 183c) nebo saz. pol. 184c) s typovým závažím čís. 29 a čís. 50.
(29) Byla-li však prohlášena příze šestipramenná, jednou skaná, saz. pol. 185c), musí být odvinutých 132 yardů lehčí než typové závaží určené pro trojpramennou nebo vícepramennou přízi čís. 29, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro takovou přízi čís. 50.
(30) Apretovací hmota obsažená v přízi nemá vliv na výsledek zjšitění váhy.
(31) Příze vláčená, t. j. taková, u níž několik jednoduchých niti leží volně vedle sebe, nejsouce dohromady zakrouceny, se projednává, pokud jde o zjištění jemnosti, jako příze jednoduchá; odvine se však místo 336 yardů jen tolik yardů, kolik jich vychází, dělí-li se 336 počtem jednoduchých nití dohromady svláčených.
(32) Příze ozdobná (t. zv. falkonévka nebo příze fantasijní) se projednává vždy podle oné příslušné položky, v níž je stanoveno nejvyšší clo Jemnost příze však, která jedině následkem silného zakroucení vykazuje uzlíčky nebo malé kličky, vzniklé smrštěním nití a mizící při zpracování příze jejím napínáním, se zjistí, pokud toho bude třeba, podle předpisu; kličky se při tom odstraní silnějším napínáním při odvinování.
(33) Příze železná, t. j. bavlněná příze hladce apretovaná voskem, gumou a pod., i příze smíšená, t. j. příze zdvojená z jedné niti bavlněné a z jedné lněné v přadenech, dělí se podle všeobecných ustanovení sazebníku o jemnosti a zušlechtění. Železná příze bývá většinou dvojpramenná nebo vícepramenná, což nelze hned poznat pro její zvláštní apreturu; proto musí být u ní vždy přesně zjištěn počet pramenů.
(34) Zjistí-li se, že je dohromady zabalena příze podrobená různým sazbám, je třeba roztřídit jednotlivé druhy a zjistit jejich čistou váhu; to nesmí být opomenuto v žádném případě. Není tedy přípustné, aby se na př. u hydraulicky lisovaných balíků, opatřených železnými obručemi upustilo od zvláštního zjištění množství jednotlivých přízí v nich obsažených, podléhajících různým celním sazbám, a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášené váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými o obsahu. V zájmu účelného zjednodušení celního projednání budiž působeno k tomu, aby se balila do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž možno účinně zabránit obtížnému rozdělávání a opětnému balení balíků.
(35) Příze upravená v osnovy se vyšetří podle vzorku, který musí být u zásilky příze připojen. Není-li takového vzorku a nemá-li se použít příslušné sazby vyšší, musí se z projednávané navinuté osnovy vzít příze v délce jednoho yardu za tím účelem, aby se zjistilo číslo příze zvážením. V takovém případě se odstřihnou niti potřebné k utvoření ⁴∕₁₀ čteníku jednoduché příze, po příp. 2/₁₀ čteníku dvojpramenné příze (u jednoduché příze se odpočítá tudíž 336, u dvojpramenné příze 162 nití, u trojpramenné a vícepramenné osnovní příze pak tolik niti v délce přesně 1 yardu [=9˙914 m], kolik yardů udává tabulka) a zváží se příslušnými typovými závažími.
(36) Podotýká se, že zkoušené osnovní niti se nesmějí brát z kraje (z lisiéry), poněvadž bývají mnohdy hrubší nebo vícepramenné a poněvadž se při zjišťování jemnosti osnovní příze nehledí na silnější niti okrajové.
(37) Nedává-li zkouška při prvním vážení typovým závažím rozhodný výsledek nebo popírá-li strana správnost zařadění příze typovým zvážením, zjistí se skutečné číslo příze odvážením a výpočtem.
(38) K tomu cíli odvineme u jednoduché příze s 10 různých přaden, po příp. s 10 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 84 = 840 yardů, t. j. 1 čteník jednoduché příze po anglicku), u dvojpramenné příze s 5 různých přaden, po příp. s 5 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 81 = 405 yardů dvojpramenné nebo 840 yardů = 1 čteník jednoduché příze); při tom se ovšem přesně kontrolují obrátky na počítacích kotoučích, jak již bylo naznačeno; odvinuté množství se zváží, pak se dělí 453˙59 vahou zjištěnou v gramech a tím se získá číslo příze. Zlomky menší než 0˙5 zůstávají bez povšimnutí, zlomky 0˙5 a větší se počítají jako 1, tudíž na př. je-li podíl 29˙5, projedná se příze podle čísla 30.
(39) Jde-li o přízi trojpramennou a vícepramennou, odvine se vždy s 5 různých přaden, potáčů nebo cívek po tolika yardech, kolik udává tabulka pro dotčený počet pramenů; jejich váha v gramech se dělí 5 a výsledkem pak dělíme číslo 453˙59, čímž se nalezne skutečné číslo příze. Se zlomky zjištěného čísla příze se naloží způsobem shora udaným.
(40) U příze ve svazcích se odstraní vnější obal balíků a přadena se vyberou z rozličných svazků, ležících nejen na vnějších stranách, nýbrž i uvnitř; rovněž se u potáčů nebo cívek přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující potáče nebo cívky různé jemnosti.
(41) Při výběru přaden, potáčů nebo cívek se postupuje se zvláštní opatrností a straně se nedovolí na něj žádný vliv. Musí se proto v každém případě projednání vzít několik přaden nebo potáčů, a to z různých míst schrán, a napřed vyšetřit jejich přesným vzájemným srovnáním, zdali je příze stejně jemná. Máme-li obavu, že jde o čísla příze podléhající různým sazbám, opakujeme zvážení nití u většího počtu přaden, po příp. potáčů nebo křížových cívek, a tak zjistíme pravý stav věci.
(42) U příze prohlašované podle nejvyšší sazby saz. čísel 183—186 není třeba, vyjma případ zřejmé nesprávnosti, zvláště zjišťovat číslo.
(43) V prohláškách bavlněné příze nutno vždy udat počet pramenů (jednoduchých nití), ze kterých se skládá. Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV; motouz bavlněný (lékárnické niti a pod.), saz. pol. 201e), tkalcovské nitěnky ze skané příze, saz. pol. 201f)1.
1. (1) Bavlněným zbožím je zboží saz. čís. 189—201 pouze z bavlny nebo z bavlny spolu s jinými rostlinnými předivy, také spojené s jinými hmotami. Příměs vlny nebo jiné srsti zvířecí a hedvábí (též umělého hedvábí) vylučuje, aby se bavlněné zboží textilní projednávalo podle saz. třídy XXII.
(2) O výjimkách z tohoto ustanovení viz saz. čís. 217 a 2. poznámku k saz. třídě XXV.
(3) Bavlněné tkané nebo stávkové látky obvazové nenapuštěné (jodem, karbolem atd.) nebo i napuštěné, avšak antisepticky nebalené, jak v celých kusech, tak i upravené pro prodej, jako tkaná šarpa, anglický lint, šátky na obvazy atd. se projednávají podle své bližší povahy. Nedá-li se zjistit jejich sazební povaha, projednávají se vždy podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(4) O napuštěných a antisepticky balených obvazech bavlněných i o antiseptickém balení viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.
2. (1) Podle saz. čís. 189—192 se rozlišují bavlněné tkaniny podle rozličné jemnosti příze a hustoty jejich dostavy nití.
(2) Obyčejné bavlněné tkaniny jsou tkaniny vyrobené z příze čís. 50 nebo nižšího. Takové tkaniny jsou v sazebníku označeny vůbec jen jako tkaniny obyčejné, mají-li 38 a méně nití ve čtverci o straně 5 mm (t. j. součet nití osnovních a útkových připadají-jící na 5 mm); obsahují-li však více než 38 nití ve čtverci o straně 5 mm, jsou označeny v sazebníku jako obyčejné husté. Obě skupiny se dělí na hladké, také jednoduše keprované a na vzorkované.
(3) Těmito 38 nitmi jsou vždy — jak je tomu vůbec u tkanin bavlněných, jde-li o počítání nití, o počítání normální váhy nebo o počítání váhy podle počtu nití — jednoduché neskané niti. Obsahuje-li tedy některá tkanina dvojpramennou nebo vícepramennou přízi, musí se vždy zjistit počet jednoduchých nití v ní obsažených a vzít jej za základ jak při zjišťování jemnosti příze, tak i při zařadění tkaniny do saz. čís. 189 nebo mezi t. zv. bavlněné zboží husté saz. čís. 190.
(4) Jemné bavlněné tkaniny jsou hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze vyššího čísla než 50 až včetně čís. 100, kdežto
(5) k velmi jemným bavlněným tkaninám patří všechny hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze jemnější než čís. 100.
(6) Stupeň jemnosti příze (číslo příze) se pozná podle váhy určité plochy tkaniny.
(7) Hranicí jemnosti podle celního sazebníku pro bavlněné tkaniny jsou pouze anglická čísla příze 50 a 100.
(8) Není však třeba zjišťovat skutečné číslo příze bavlněné (nebo též lněné, jutové atd.), obsažené ve tkanině, ani zkoušet, zdali příze skutečně překročuje čís. 50 nebo čís. 100 či nikoli; je totiž jedno, skládají-li se jednotlivé niti tkaniny z příze čísla jemnějšího nebo hrubšího. Obyčejná tkanina může proto obsahovat také jemnější přízi než přízi čís. 50 a jemná tkanina také jemnější přízi než přízi čís. 100, pokud vedle této příze přesahující hranici jemnosti je ve tkanině ekvivalentní množství příze hrubší. Stejně se může také ve velmi jemných tkaninách vyskytovat hrubší příze než příze čís. 100.
(9) Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:
Stejně velké plochy tkanin mají při stejném počtu nití menší nebo větší váhu podle toho, skládají-li se z příze jemnější nebo hrubší.
(10) Při stejné jemnosti příze (při stejném čísle příze) roste nebo klesá váha určité plochy tkaniny podle toho, je-li více nebo méně hustá, t. j. je-li v ní zpracován větší nebo menší počet nití.
(11) Ježto bylo zjištěno, že
100 m2 tkaniny z příze čís. 50 váží při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 10 kg a 100 m2 tkaniny z příze čís. 100 při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 5 kg (na šlichtu a apreturu, jakož i na barvu průměrně ve tkaninách obsažené, bylo přitom již přihlédnuto), je třeba, jakmile u tkaniny je zjištěn počet nití (dostava) ve čtverci o straně 5 mm, skutečná váha a plošná míra zboží, ještě jenom porovnat tuto váhu se zmíněnými normálními tkaninami.
(12) Má-li se vyšetřit, je-li tkanina z hrubší nebo jemnější příze než z příze čís. 50 a 100, spočítají se proto vždy nejprve niti ve čtverci o straně 5 mm a pak se zjistí váha a plošná míra.
(13) Sestavíme-li příslušné úměry, můžeme pak vypočítat, jak těžká by byla tkanina určité velikosti a určité dostavy, kdyby byla utkána z příze čís. 50 nebo z příze čís. 100. Ježto by ostatně podle toho vážila tkanina velikosti 1 m2 a při dostavě o jedné niti ve čtverci o straně 5 mm 2˙632 g, může se v praxi použít při výpočtu normální váhy pro každou určitou tkaninu tohoto jednoduchého postupu.
(14) Délka kusu, zjištěná z přivěšeného štítku nebo odměřením, se násobí jeho šířkou, jež se vždy změří, dále pak se násobí počtem nití zjištěným ve čtverci o straně 5 mm a konečně konstantou (stálým činitelem) 2˙632. Součin vyjadřuje v gramech normální váhu tkaniny z příze čís. 50.
(15) Na př. tkanina je 40 m dlouhá, 80 cm široká a čítá 50 nití. Činí tedy její normální váha 40 X 0˙8 = 32 m2, 32 X 50 = 1600, 1600 X 2˙632 = 4211 g. Polovina z toho (pro přízi čís. 100) rovná se 2105 g.*)
(16) Kdyby byla skutečná váha téhož kusu na př. 2830 g, šlo by o jemnou tkaninu bavlněnou, neboť tkaniny bavlněné jsou:
a) obyčejné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
b) jemné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, avšak méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
c) velmi jemné, váží-li méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100.
(17) Tento způsob zkoušky se nazývá metodou odvažovací.
(18) Druhý způsob (metoda typová) záleží v tom, že se zkouška omezuje na malé výstřižky tkaniny a že se užívá pro jejich porovnání (zvážení) zvláštních závaží (závaží typových nebo niťových). Tato závaží, sestavená v souhlasu s počtem zjištěných jednoduchých nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, vyjadřují normální váhu pro čtverečnou plochu výstřižků a pro tkaniny z příze čís. 50, po příp. z příze čís. 100.
(19) Typová (niťová) závaží jsou vypočtena pro výstřižky tkaniny o 250 cm2 z příze čís. 50.
(20) Poněvadž však normální váha pro tkaniny z příze čís. 50 je právě dvakrát tak veliká jako normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, platí polovina typových závaží pro 250 cm2 tkaniny z příze čís. 50 zároveň pro tentýž výstřižek tkaniny z příze čís. 100.
(21) Přitom není potřebí tabulky o normálních vahách, poněvadž typová závaží vyjadřují již normální váhu pro 250 cm2 tkaniny z příze čís. 50 a pro 500 cm2 tkaniny z příze čís. 100, v této tabulce vypočtenou.
(22) Podle tohoto způsobu zkoušky patří tedy bavlněné tkaniny mezi:
a) obyčejné, je-li výstřižek 250 cm2 stejně těžký nebo těžší,
b) jemné, je-li výstřižek 250 cm2 lehčí než typová závaží, odpovídající počtu nití, avšak stejně těžký nebo těžší než polovina těchto typových závaží,
c) velmi jemné, je-li výstřižek 250 cm2 lehčí než polovina typových závaží, odpovídajících počtu nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm.
(23) Typové metody se může samozřejmě použít jen u tkanin majících vesměs jednotnost jak v dostavě nití, tak i ve způsobu tkaní; nelze jí tedy použít u tkanin obsahujících místa řidčeji tkaná v širších střídách z různé příze atd., ani u zboží odměřeného a u zboží, z něhož strana nedovolí vzít výstřižek.
3. Jako manipulační pomůcky k zařazení bavlněných tkanin mají celní odělení ONV:
a) Tkalcovskou lupu (k počítání nití) se čtvercovým otvorem o straně 5 mm, jíž se počítají podél jedné jeho strany niti osnovní, podél druhé pak niti útkové Součet obojích těchto nití, jsou-li jednoduché, dává počet nití ve tkanině, který se v celním sazebníku a v tomto návodu nazývá počtem nití ve čtverci o straně 5 mm.
Skládá-li se však zkoušená tkanina v osnově nebo v útku nebo v osnově i útku zcela nebo částečně z příze dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, počítají se — má-li se zjistit počet jednoduchých nití ve čtverci o straně 5 mm, potřebný jak pro vyšetření hustoty, tak i pro zjištění jemnosti setkané příze — všechny dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné osnovní nebo útkové niti ležící ve čtverci o straně 5 mm tolikrát, kolikrát jsou v nich obsaženy jednoduché niti. Normální váha a typová závaží (niťová závaží) jsou totiž, jak právě řečeno, vypočtena pouze pro tkaniny z jednoduché příze a rovněž také hustota tkaniny (až do 38 nití včetně nebo výše ve čtverci o straně 5 mm) je stanovena jen podle jednoduchých nití.
b) Železnou průbojnici, jíž se umožňuje spočítání nití u tkanin, u nichž počítání nití tkalcovskou lupou nelze pro jejich velmi hustou dostavu provést jistě nebo bez obtíží, tím způsobem, že se vytáhnou.
Průbojnice má dvě rovnoběžná, od sebe přesně 5 mm vzdálená ostří, jež nejsou na konci mezi sebou spojena.
Řezy zhotovené touto průbojnicí ve zkoušených tkaninách nejsou odděleny na vnitřním konci od tkaniny, tvoří 5 mm široké proužky souvisící s tkaninou a slouží k bezpečnému spočítání nití (setkaných) v osnově i útku.
Mají-li se počítat niti v osnově, nasadí se průbojnice přesně ve směru osnovy, mají-li se počítat niti v útku, nasadí se ve směru útku a nárazem na ni se vysekne proužek. Nato se na pravé i levé straně od něho uřízne od ostatní tkaniny šikmo po růžku, takže proužek podoby jazýčku stojí volně; tím se zabrání smíšení nití tohoto jazýčku s nitmi ostatní tkaniny, jež by mohlo mást v počítání.
Nato se opatrně vytáhnou a odstraní krátké proříznuté niti z proužku tkaniny, takže osamocené niti osnovní nebo útkové zůstanou viset na tkanině a mohou se nyní velmi lehce spočítat.
U těchto nití, jež jsou tedy osnovními nebo útkovými nitmi tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, určenými ke sčítání, se ovšem také zjistí, jsou-li z dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné příze a mají-li se proto počítat dvojnásobně, trojnásobně atd.
c) Soupravu metrických závaží ke zjištění skutečné váhy zboží.
d) Metrické měřítko k odměření délky a šířky tkaniny pro ony případy, kde je třeba zjistit plošnou míru tkaniny.
e) Plechovou šablonu, skládající se ze dvou na sebe zapadajících desek, podle níž se vystřihují z tkaniny výstřižky (kupony) o ploše 250 cm2.
Plechové šablony se použije tak, že se tkanina, jež má být zkoušena, položí na dolejší desku (desku bez knoflíku); nato se položí hořejší deska na tkaninu a na dolejší desku tak, že hroty jedné desky zapadají do prohlubenin (otvorů) desky druhé. Pak se tkanina odstřihne ostrými nůžkami podél obvodu šablony a kupon vystřižený ve správné výměře zůstane mezi oběma deskami. Místo spodní desky může se též použít libovolného prkénka ke krájení; tkanina se přes ně natáhne, položí se na ni hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
f) Soupravu typových závaží k srovnávacímu vážení výstřižků tkanin (kuponů) o ploše 250 cm2.
Tato souprava se skládá z 12 závaží, jež jsou upravena jako typová závaží pro váhu 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 20 a 30 nití, souhlasí s tabulkou normálních vah a jsou určena k sestavování typových závaží.
g) Přesné váhy vahadlové k odvážení (porovnávacímu zvážení) tkaninových výstřižků (kuponů) nebo menších tkaninových ploch vážících méně než 500 g.
Tkaninové plochy větší váhy se odváží na obyčejných vahách vahadlových nebo desetinných.*)
4. Při projednávání bavlněného zboží saz. čís. 189 až 192 se dbá těchto ustanovení:
Tabulka normálních vah
pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm.
| Počet nití ve čtverci o straně 5 mm | Váha tkaniny | Počet nití ve čtverci o straně 5 mm | Váha tkaniny | ||||||
| z příze čís. 50 po anglicku | z příze čís. 100 po anglicku | z příze čís. 50 po anglicku | z příze čís. 100 po anglicku | ||||||
| 1 m2 | 100 m2 | 1 m2 | 100 m2 | 1 m2 | 100 m2 | 1 m2 | 100 m2 | ||
| g | kg | g | kg | g | kg | g | kg | ||
| 1 | 2˙632 | 0˙263 | 1˙316 | 0˙132 | 31 | 81˙579 | 8˙158 | 40˙789 | 4˙079 |
| 2 | 5˙263 | 0˙526 | 2˙632 | 0˙263 | 32 | 84˙211 | 8˙421 | 42˙105 | 4˙211 |
| 3 | 7˙895 | 0˙789 | 3˙947 | 0˙395 | 33 | 86˙842 | 8˙684 | 43˙421 | 4˙342 |
| 4 | 10˙526 | 1˙053 | 5˙263 | 0˙526 | 34 | 89˙474 | 8˙947 | 44˙737 | 4˙474 |
| 5 | 13˙158 | 1˙316 | 6˙579 | 0˙658 | 35 | 92˙105 | 9˙211 | 46˙053 | 4˙605 |
| 6 | 15˙789 | 1˙579 | 7˙895 | 0˙789 | 36 | 94˙737 | 9˙474 | 47˙368 | 4˙737 |
| 7 | 18˙421 | 1˙842 | 9˙211 | 0˙921 | 37 | 97˙368 | 9˙737 | 48˙684 | 4˙868 |
| 8 | 21˙053 | 2˙105 | 10˙526 | 1˙053 | 38 | 100˙000 | 10˙000 | 50˙000 | 5˙000 |
| 9 | 23˙684 | 2˙368 | 11˙842 | 1˙184 | 39 | 102˙632 | 10˙263 | 51˙316 | 5˙132 |
| 10 | 26˙316 | 2˙632 | 13˙158 | 1˙316 | 40 | 105˙263 | 10˙526 | 52˙632 | 5˙263 |
| 11 | 28˙947 | 2˙895 | 14˙474 | 1˙447 | 41 | 107˙895 | 10˙789 | 53˙947 | 5˙395 |
| 12 | 31˙579 | 3˙158 | 15˙789 | 1˙579 | 42 | 110˙526 | 11˙053 | 55˙263 | 5˙526 |
| 13 | 34˙211 | 3˙421 | 17˙105 | 1˙711 | 43 | 113˙158 | 11˙316 | 56˙579 | 5˙658 |
| 14 | 36˙842 | 3˙684 | 18˙421 | 1˙842 | 44 | 115˙789 | 11˙579 | 57˙895 | 5˙789 |
| 15 | 39˙474 | 3˙947 | 19˙737 | 1˙974 | 45 | 118˙421 | 11˙842 | 59˙211 | 5˙921 |
| 16 | 42˙105 | 4˙211 | 21˙053 | 2˙105 | 46 | 121˙053 | 12˙105 | 60˙526 | 6˙053 |
| 17 | 44˙737 | 4˙474 | 22˙368 | 2˙237 | 47 | 123˙684 | 12˙368 | 61˙842 | 6˙184 |
| 18 | 47˙368 | 4˙737 | 23˙684 | 2˙368 | 48 | 126˙316 | 12˙632 | 63˙158 | 6˙316 |
| 19 | 50˙000 | 5˙000 | 25˙000 | 2˙500 | 49 | 128˙947 | 12˙895 | 64˙474 | 6˙447 |
| 20 | 52˙632 | 5˙263 | 26˙316 | 2˙632 | 50 | 131˙579 | 13˙158 | 65˙789 | 6˙579 |
| 21 | 55˙263 | 5˙526 | 27˙632 | 2˙763 | 51 | 134˙211 | 13˙421 | 67˙105 | 6˙711 |
| 22 | 57˙895 | 5˙789 | 28˙947 | 2˙895 | 52 | 136˙842 | 13˙684 | 68˙421 | 6˙842 |
| 23 | 60˙526 | 6˙053 | 30˙263 | 3˙026 | 53 | 139˙474 | 13˙947 | 69˙737 | 6˙974 |
| 24 | 63˙158 | 6˙316 | 31˙579 | 3˙158 | 54 | 142˙105 | 14˙211 | 71˙053 | 7˙105 |
| 25 | 65˙789 | 6˙579 | 32˙895 | 3˙289 | 55 | 144˙737 | 14˙474 | 72˙368 | 7˙237 |
| 26 | 68˙421 | 6˙842 | 34˙211 | 3˙421 | 56 | 147˙368 | 14˙737 | 73˙684 | 7˙368 |
| 27 | 71˙053 | 7˙105 | 35˙526 | 3˙553 | 57 | 150˙000 | 15˙000 | 75˙000 | 7˙500 |
| 28 | 73˙684 | 7˙368 | 36˙842 | 3˙684 | 58 | 152˙632 | 15˙263 | 76˙316 | 7˙632 |
| 29 | 76˙316 | 7˙632 | 38˙158 | 3˙816 | 59 | 155˙263 | 15˙526 | 77˙632 | 7˙763 |
| 30 | 78˙947 | 7˙895 | 39˙474 | 3˙947 | 60 | 157˙895 | 15˙789 | 78˙947 | 7˙895 |
(1) Tkaniny, které nelze pouhým okem poznat s úplnou spolehlivostí jako obyčejné nebo velmi jemné, se zkouší zpravidla nejprve podle metody odvažovací, vyžadující obyčejně jen krátkého času, ačli není třeba zjistit spolehlivě délku kusu odměřením.
(2) Podle okolností může se však dát přednost také metodě typové jakožto kratší. V mnohých případech poskytuje provedení obou způsobů největší dosažitelnou míru jistoty.
(3) Metody odvažovací se však musí užít ve všech případech, kde se výsledek typové metody jeví pochybným.
(4) Ostatně budiž při zkoušení tkanin přesně přihlíženo k tomu, je-li jejich povaha vesměs stejnoměrná a není-li snad — aby se tkanina projednala za nižší sazbu — zpracováno v dostavě na konci tkanin, ze kterých se obyčejně berou výstřižky a kde se zpravidla zjišťuje dostava nití, méně nití nebo silnější příze nebo nápadně těžší apretura, nežli uvnitř tkaninových kusů.
(5) Proto se nesmí zjišťovat počet nití tkaniny jen na koncích, nýbrž na různých místech kusů; totéž platí o zkoušení jemnosti příze a apretury.
(6) Jde-li o tkaniny, ve kterých počet nití ve čtverci o straně 5 mm nevychází v celých číslech, a vyskytne-li se to zároveň jak u nití osnovních, tak i útkových, připočte se k nitím zjištěným celými čísly v osnově i útku ještě jedna nit. Shledáme-li však zlomky pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na ně zřetel. Nedocílíme-li metodou typovou nebo odvažovací nesporně jistého výsledku, rozšíří se počítání nití na šířku 5 cm při tkaninách z hrubé příze a při tkaninách řídkých na 20 cm v osnově a útku a dělí se takto zjištěný součet nití 10, po příp. 40. Zlomky při tom vyšlé zůstávají nepovšimnuty.
(7) Obsahuje-li tkanina místa řídká (pruhy, čtverce a pod.) střídající se s místy hustě tkanými, vezme se za základ pro projednání střední nebo průměrný počet nití ve čtverci o straně 5 mm, počítaný od střídy ke střídě- (t. j. od počátečního bodu vzorku až k bodu, kde se opakuje), a to jak v osnově, tak i útku.
(8) Za tím účelem se vyznačí jedna střída a proříznou se pak nožíkem niti útkové nebo osnovní podél první a poslední niti osnovy (střída osnovní) anebo podél první a poslední niti útku (střída útková), potom se šikmými řezy — jak bylo uvedeno nahoře o používání průbojnice — odstraní růžky tkaniny, ležící mimo střídu, a vytvoří tak jazýček. Jednotlivé bavlněné niti ve střídě obsažené se dělí počtem milimetrů udávajících šířku střídy a násobí pěti, čímž se obdrží průměr na 5 mm. Tento průměr se pak připočte k výsledku šetření pro druhý směr nití (útku nebo osnovy).
(9) Zlomky nití vyskytující se při vypočítávání celých stříd v součtu nití osnovních a útkových ve čtverci o straně 5 mm zůstávají nepovšimnuty.
(10) U tkanin krepovaných (kadeřených, gaufrovaných) nebo vypoukle lisovaných se provedou výkony nutné ke zjištění jejich jemnosti (zjištění rozměrů, braní výstřižků) na tkaninách napjatých.
(11) U tkanin, u kterých se střídají pruhy z krepované příze s pruhy z nití rovně natažených, připočte se k vypočtenému výsledku počet nití, odpovídající poměru, v jakém je množství a větší délka krepovaných nití k počtu a délce nití natažených. Rovněž tak se postupuje při protkávaných nebo přitkávaných vzorcích, které neprocházejí celou šíří tkaniny a ke kterým nebylo možno přihlížet při počítání nití, jestliže se nemohou odstranit pochybnosti porovnáním příze tkaniny, o niž nám jde, s příslušnými typy bavlněné příze čís. 50, po příp. čís. 100. Též je přípustné u přitkávaných nebo protkávaných látek, jejichž vzorkový materiál se skládá zřejmě z hrubší příze než je příze základní tkaniny, vzít (po případě po vytažení a odstranění materiálu použitého k přitkávání nebo protkávání) ze základní tkaniny výstřižek potřebný ke zjištění a při dalším šetření vůbec nepřihlížet k tomuto přitkávacímu nebo protkávacímu materiálu, pokud ovšem strana je s tím srozuměna.
(12) Podle příslušné vyšší sazby se projednávají vždy tkaniny záhybkové, protkávané a pod., jakož i tkaniny se zpracovanou přízí okrasnou (fantasijní), jež — zkoušeny ve smyslu instrukce — zanechávají odůvodněné pochybnosti, zda větší váha, než jaká by odpovídala přízi mezního čís. 50 nebo čís. 100, není způsobena větší délkou nití v záhybech nebo přítomností protkávacího nebo krepovaného materiálu, jehož množství se nedá přesně zjistit nebo zda není způsobena vpracovanými smyčkami, kličkami, vločkami atd.
(13) Při vypočítávání plochy odměřeně tkaných tkanin s třásněmi se započítají třásně polovicí své délky do rozměrů délkových nebo šířkových.
(14) Případně se vyskytující okraje z příze značně silnější nebo okraje ztluštěné se odečtou obdobně, jak je předepsáno u vlněného zboží.
(15) Má-li se provést zařadění bavlněných tkanin, jež se projednávají podle jemnosti příze, odečtou se vetkaná kovová vlákna, skleněné, porcelánové nebo kovové perly a podobné cizí přídavky. K tomu cíli se oddělí takovéto cizí součásti vhodným způsobem (na př. odpáráním, spálením, vyleptáním základní látky) od tkaniny, zvlášť se zváží a takto zjištěná jejich váha se odečte od váhy tkaniny s přídavky. Rovněž tak se nezapočítají kovová vlákna leonských přediv i nití z jiných surovin nepatřících k textilním látkám, zjišťuje-li se počet nití ve čtverci o straně 5 mm.
(16) Pouhá apretura nebo barva tkanin nemá, jak již uvedeno, zpravidla vliv na stanovení váhy.
(17) Plátno kopírovací (pausovací, stavitelské plátno snímkové — průsvitné tkaniny — většinou z jemné příze ke zhotovování technických plánů a výkresů) se však projednává vzhledem k proměnlivému množství apretury, přesahujícímu však vždy značně apreturu průměrnou (viz nahoře 2. vysvětlivku) jako bavlněné zboží jemné, bílené saz. pol. 191b) bez zkoušení jemnosti příze, není-li pochybností o tom, že nebylo upotřebeno k jeho výrobě bavlněného zboží velmi jemného; v tomto případě se projedná podle saz. čís. 192. Strana má však na vůli žádat o projednání podle dostavy nití a podle jemnosti příze tkaniny. K tomu účelu se odebere kupon, potřebný k porovnávacímu vážení podle typové metody, z dobře vypraného a usušeného kusu tkaniny; k váze vypraného kuponu, jež byla zjištěna skutečným odvážením na přesné váze vahadlové, se však napřed připočte ještě 10% této váhy. Teprve takto získaná váha se srovná s tabulkou normálních vah.
5. (1) Hladkými tkaninami jsou jen látky široko tkané s jednoduchou vazbou na způsob taftu.
(2) K nim se počítají také jednoduché kepry.
(3) U hladkých tkanin leží střídavě jedna nit osnovní nad útkem a jedna pod útkem.
(4) Při tom se považují dvojice nití v osnově ještě za niti jednoduché, leží-li střídavě jedna dvojice nití nad útkem a jedna pod útkem a děje-li se posunutí při následujícím útku pravidelně o dvojici nití. Tkaniny s dvojicemi nití v útku patří k tkaninám vzorkovaným.
(5) Jednoduché kepry vzniknou, dělí-li se osnova útkem pokaždé ve dvě části, z nichž jedna se skládá ze samých jednotlivých nití, druhá pak ze skupin o 2, 3 nebo 4 nitích stále stejně za sebou následujících. Ježto křížem (vazba) nití se posune při každém následujícím útku o jednu nit, vznikají čáry, probíhající rovnoběžně v úhlopříčném směru, které jsou základním znakem těchto jednoduchých osnovních keprů.
(6) K jednoduchým keprům se počítá pak pouze ještě onen kepr, u kterého pokaždé dvě vedle sebe ležící osnovní niti leží pravidelně střídavě nad útkovou nití a pod ní a ve kterém vzniknou úhlopříčné čáry o dvou nitích tím, že se posunutí při každém dalším útku děje stejně pravidelně o jednu nit.
(7) Všechny jiné vazby se projednávají jako vzorkované. Tak na př. se nepočítají k hladkým tkaninám atlasy (satiny, satinety a pod.), jejichž osnovní nebo útkové niti leží složitou vazbou tkaniny z největší části nahoře volně, pak tkaniny, které obsahují různé vazbové prvky (jako kombinace kepru s taftem, kombinace dvou keprů [kepru zpátečního, klikatého atd.]).
(8) Hladké nebo jednoduše keprované tkaniny pouze frapované, gaufrované (šagrénované, vroubkované, lícované), upravené na způsob krepu (t. j. s nitmi hadovitě nebo vlnitě se vinoucími, zkadeřenými toliko úpravou [krepováním]), moarované (t. j. s leskovým efektem, docíleným vlhčením nebo žíháním a lisováním), potom tkaniny se vzorkem pouze vytlačeným, nepatří proto ještě mezi tkaniny vzorkované.
(9) K vzorkovaným tkaninám patří vedle keprů, zařaděných již mezi vzorkované tkaniny, všechny tkaniny, u kterých se vytvářejí vzorky (dessiny), jako arabesky, květiny, figury, tečky, žebra, pruhy, kostky, okrajové bordury nebo jiné kresby, zvláštním proplétáním osnovních a útkových nití v samé základní tkanině; dále patří k nim též tkaniny, v nichž takové vzorky jsou vpracovány (vetkány nebo vmotány) zvláštním útkem protkávacím, přitkáváním atd. nebo zvláštními vzorovými osnovami, na př. damašky (viz o tom vysvětlivky k saz. čís. 209), protkávané a fasonované látky, jako drell (vyjma jednoduše keprovanou trojitou tkaninu), piqué, ryps, wallis (dimity), popelín, bavlněný krep (látky na nábytek a na šaty, zrnitého vzhledu krepového) a pod.
(10) Hladké tkaniny, u nichž vznikly jednoduché okraje nebo okrajové pruhy (jako na př. jednoduché bordury u kapesníků atd.) pouze vetkáním silnější příze, nepokládají se proto ještě za vzorkované, nýbrž se projednávají jako tkaniny hladké podle jinaké své povahy. Naproti tomu tkaniny o sobě jinak hladké, do nichž je vetkána silnější příze nebo příze efektní v pravidelných vzdálenostech po celé ploše tkaniny, se projednávají jako tkaniny vzorkované. Tkaniny s řídkými místy (pruhy, tečkami atd.) se projednávají jako vzorkované, jestliže nejsou zvláště zařaděny, (na př. saz. čís. 210).