4. Při projednávání bavlněného zboží saz. čís. 189 až 192 se dbá těchto ustanovení:
Tabulka normálních vah
pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm.

Počet nití ve čtverci o straně 5 mm	Váha tkaniny				Počet nití ve čtverci o straně 5 mm	Váha tkaniny
	z příze čís. 50 po anglicku		z příze čís. 100 po anglicku			z příze čís. 50 po anglicku		z příze čís. 100 po anglicku
	1 m2	100 m2	1 m2	100 m2		1 m2	100 m2	1 m2	100 m2
	g	kg	g	kg		g	kg	g	kg
1	2˙632	0˙263	1˙316	0˙132	31	81˙579	8˙158	40˙789	4˙079
2	5˙263	0˙526	2˙632	0˙263	32	84˙211	8˙421	42˙105	4˙211
3	7˙895	0˙789	3˙947	0˙395	33	86˙842	8˙684	43˙421	4˙342
4	10˙526	1˙053	5˙263	0˙526	34	89˙474	8˙947	44˙737	4˙474
5	13˙158	1˙316	6˙579	0˙658	35	92˙105	9˙211	46˙053	4˙605
6	15˙789	1˙579	7˙895	0˙789	36	94˙737	9˙474	47˙368	4˙737
7	18˙421	1˙842	9˙211	0˙921	37	97˙368	9˙737	48˙684	4˙868
8	21˙053	2˙105	10˙526	1˙053	38	100˙000	10˙000	50˙000	5˙000
9	23˙684	2˙368	11˙842	1˙184	39	102˙632	10˙263	51˙316	5˙132
10	26˙316	2˙632	13˙158	1˙316	40	105˙263	10˙526	52˙632	5˙263
11	28˙947	2˙895	14˙474	1˙447	41	107˙895	10˙789	53˙947	5˙395
12	31˙579	3˙158	15˙789	1˙579	42	110˙526	11˙053	55˙263	5˙526
13	34˙211	3˙421	17˙105	1˙711	43	113˙158	11˙316	56˙579	5˙658
14	36˙842	3˙684	18˙421	1˙842	44	115˙789	11˙579	57˙895	5˙789
15	39˙474	3˙947	19˙737	1˙974	45	118˙421	11˙842	59˙211	5˙921
16	42˙105	4˙211	21˙053	2˙105	46	121˙053	12˙105	60˙526	6˙053
17	44˙737	4˙474	22˙368	2˙237	47	123˙684	12˙368	61˙842	6˙184
18	47˙368	4˙737	23˙684	2˙368	48	126˙316	12˙632	63˙158	6˙316
19	50˙000	5˙000	25˙000	2˙500	49	128˙947	12˙895	64˙474	6˙447
20	52˙632	5˙263	26˙316	2˙632	50	131˙579	13˙158	65˙789	6˙579
21	55˙263	5˙526	27˙632	2˙763	51	134˙211	13˙421	67˙105	6˙711
22	57˙895	5˙789	28˙947	2˙895	52	136˙842	13˙684	68˙421	6˙842
23	60˙526	6˙053	30˙263	3˙026	53	139˙474	13˙947	69˙737	6˙974
24	63˙158	6˙316	31˙579	3˙158	54	142˙105	14˙211	71˙053	7˙105
25	65˙789	6˙579	32˙895	3˙289	55	144˙737	14˙474	72˙368	7˙237
26	68˙421	6˙842	34˙211	3˙421	56	147˙368	14˙737	73˙684	7˙368
27	71˙053	7˙105	35˙526	3˙553	57	150˙000	15˙000	75˙000	7˙500
28	73˙684	7˙368	36˙842	3˙684	58	152˙632	15˙263	76˙316	7˙632
29	76˙316	7˙632	38˙158	3˙816	59	155˙263	15˙526	77˙632	7˙763
30	78˙947	7˙895	39˙474	3˙947	60	157˙895	15˙789	78˙947	7˙895

(1) Tkaniny, které nelze pouhým okem poznat s úplnou spolehlivostí jako obyčejné nebo velmi jemné, se zkouší zpravidla nejprve podle metody odvažovací, vyžadující obyčejně jen krátkého času, ačli není třeba zjistit spolehlivě délku kusu odměřením.

(2) Podle okolností může se však dát přednost také metodě typové jakožto kratší. V mnohých případech poskytuje provedení obou způsobů největší dosažitelnou míru jistoty.

(3) Metody odvažovací se však musí užít ve všech případech, kde se výsledek typové metody jeví pochybným.

(4) Ostatně budiž při zkoušení tkanin přesně přihlíženo k tomu, je-li jejich povaha vesměs stejnoměrná a není-li snad — aby se tkanina projednala za nižší sazbu — zpracováno v dostavě na konci tkanin, ze kterých se obyčejně berou výstřižky a kde se zpravidla zjišťuje dostava nití, méně nití nebo silnější příze nebo nápadně těžší apretura, nežli uvnitř tkaninových kusů.

(5) Proto se nesmí zjišťovat počet nití tkaniny jen na koncích, nýbrž na různých místech kusů; totéž platí o zkoušení jemnosti příze a apretury.

(6) Jde-li o tkaniny, ve kterých počet nití ve čtverci o straně 5 mm nevychází v celých číslech, a vyskytne-li se to zároveň jak u nití osnovních, tak i útkových, připočte se k nitím zjištěným celými čísly v osnově i útku ještě jedna nit. Shledáme-li však zlomky pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na ně zřetel. Nedocílíme-li metodou typovou nebo odvažovací nesporně jistého výsledku, rozšíří se počítání nití na šířku 5 cm při tkaninách z hrubé příze a při tkaninách řídkých na 20 cm v osnově a útku a dělí se takto zjištěný součet nití 10, po příp. 40. Zlomky při tom vyšlé zůstávají nepovšimnuty.

(7) Obsahuje-li tkanina místa řídká (pruhy, čtverce a pod.) střídající se s místy hustě tkanými, vezme se za základ pro projednání střední nebo průměrný počet nití ve čtverci o straně 5 mm, počítaný od střídy ke střídě- (t. j. od počátečního bodu vzorku až k bodu, kde se opakuje), a to jak v osnově, tak i útku.

(8) Za tím účelem se vyznačí jedna střída a proříznou se pak nožíkem niti útkové nebo osnovní podél první a poslední niti osnovy (střída osnovní) anebo podél první a poslední niti útku (střída útková), potom se šikmými řezy — jak bylo uvedeno nahoře o používání průbojnice — odstraní růžky tkaniny, ležící mimo střídu, a vytvoří tak jazýček. Jednotlivé bavlněné niti ve střídě obsažené se dělí počtem milimetrů udávajících šířku střídy a násobí pěti, čímž se obdrží průměr na 5 mm. Tento průměr se pak připočte k výsledku šetření pro druhý směr nití (útku nebo osnovy).

(9) Zlomky nití vyskytující se při vypočítávání celých stříd v součtu nití osnovních a útkových ve čtverci o straně 5 mm zůstávají nepovšimnuty.

(10) U tkanin krepovaných (kadeřených, gaufrovaných) nebo vypoukle lisovaných se provedou výkony nutné ke zjištění jejich jemnosti (zjištění rozměrů, braní výstřižků) na tkaninách napjatých.

(11) U tkanin, u kterých se střídají pruhy z krepované příze s pruhy z nití rovně natažených, připočte se k vypočtenému výsledku počet nití, odpovídající poměru, v jakém je množství a větší délka krepovaných nití k počtu a délce nití natažených. Rovněž tak se postupuje při protkávaných nebo přitkávaných vzorcích, které neprocházejí celou šíří tkaniny a ke kterým nebylo možno přihlížet při počítání nití, jestliže se nemohou odstranit pochybnosti porovnáním příze tkaniny, o niž nám jde, s příslušnými typy bavlněné příze čís. 50, po příp. čís. 100. Též je přípustné u přitkávaných nebo protkávaných látek, jejichž vzorkový materiál se skládá zřejmě z hrubší příze než je příze základní tkaniny, vzít (po případě po vytažení a odstranění materiálu použitého k přitkávání nebo protkávání) ze základní tkaniny výstřižek potřebný ke zjištění a při dalším šetření vůbec nepřihlížet k tomuto přitkávacímu nebo protkávacímu materiálu, pokud ovšem strana je s tím srozuměna.

(12) Podle příslušné vyšší sazby se projednávají vždy tkaniny záhybkové, protkávané a pod., jakož i tkaniny se zpracovanou přízí okrasnou (fantasijní), jež — zkoušeny ve smyslu instrukce — zanechávají odůvodněné pochybnosti, zda větší váha, než jaká by odpovídala přízi mezního čís. 50 nebo čís. 100, není způsobena větší délkou nití v záhybech nebo přítomností protkávacího nebo krepovaného materiálu, jehož množství se nedá přesně zjistit nebo zda není způsobena vpracovanými smyčkami, kličkami, vločkami atd.

(13) Při vypočítávání plochy odměřeně tkaných tkanin s třásněmi se započítají třásně polovicí své délky do rozměrů délkových nebo šířkových.

(14) Případně se vyskytující okraje z příze značně silnější nebo okraje ztluštěné se odečtou obdobně, jak je předepsáno u vlněného zboží.

(15) Má-li se provést zařadění bavlněných tkanin, jež se projednávají podle jemnosti příze, odečtou se vetkaná kovová vlákna, skleněné, porcelánové nebo kovové perly a podobné cizí přídavky. K tomu cíli se oddělí takovéto cizí součásti vhodným způsobem (na př. odpáráním, spálením, vyleptáním základní látky) od tkaniny, zvlášť se zváží a takto zjištěná jejich váha se odečte od váhy tkaniny s přídavky. Rovněž tak se nezapočítají kovová vlákna leonských přediv i nití z jiných surovin nepatřících k textilním látkám, zjišťuje-li se počet nití ve čtverci o straně 5 mm.

(16) Pouhá apretura nebo barva tkanin nemá, jak již uvedeno, zpravidla vliv na stanovení váhy.

(17) Plátno kopírovací (pausovací, stavitelské plátno snímkové — průsvitné tkaniny — většinou z jemné příze ke zhotovování technických plánů a výkresů) se však projednává vzhledem k proměnlivému množství apretury, přesahujícímu však vždy značně apreturu průměrnou (viz nahoře 2. vysvětlivku) jako bavlněné zboží jemné, bílené saz. pol. 191b) bez zkoušení jemnosti příze, není-li pochybností o tom, že nebylo upotřebeno k jeho výrobě bavlněného zboží velmi jemného; v tomto případě se projedná podle saz. čís. 192. Strana má však na vůli žádat o projednání podle dostavy nití a podle jemnosti příze tkaniny. K tomu účelu se odebere kupon, potřebný k porovnávacímu vážení podle typové metody, z dobře vypraného a usušeného kusu tkaniny; k váze vypraného kuponu, jež byla zjištěna skutečným odvážením na přesné váze vahadlové, se však napřed připočte ještě 10% této váhy. Teprve takto získaná váha se srovná s tabulkou normálních vah.