XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
nikoli však pomíšené s bavlnou, vlnou nebo hedvábím.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII.
Saz. čís. 202.
Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky.
Saz. čís. 203.
Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
Příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206.
Saz. čís. 204.
Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy).
Ramiová příze bílé barvy se projednává vždy jako příze surová.
Saz. čís. 205.
Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná.
Sem patří též příze papírová. O dovozu kokosové příze k výrobě pokrývek na dovolovací list viz poznámku za saz. pol. 219a).
Saz. čís. 206.
Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem).
Zboží lněné, konopné, jutové atd.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219.
Saz. čís. 209.
Damašky, též surové.
Saz. čís. 210.
Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.
Saz. čís. 211.
Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 212.
Výšivky.
Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 198.
Saz. čís. 213.
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 214.
Zboží stuhové.
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 215.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 217.
Jutové tkaniny.
Saz. čís. 218.
Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované.
Saz. čís. 219.
Zboží provaznické a potřeby technické.

(1) Len (Linum usitatissimum) je jednoletá kulturní rostlina, pocházející z Orientu, jež poskytuje jemné předivo. Stonky se vytrhají, usuší a zbaví semenných tobolek tím, že se odrhnou nebo vymlátí. Potom se chemickým kvašením (močením, rosením) rozpustí rostlinná klovatina, čímž se rozruší spojem lýkové vrstvy s dřevitým jádrem, takže se dá lýko roztřepit na vlákna. Dřevité jádro se mnohonásobně přeláme na třecím stroji, rovněž lýko se uvolní a roztřepí; dřevité části a krátká zcuchaná vlákna se odstraní potíráním. Takto připravené hrsti lnu se dále očistí na vochlovacích strojích nebo na ručních vochlích od dřevitých částí a krátkých vláken na nich ještě lpících. Při tom vzniklá krátká vlákna tvoří koudel (heede, tow), jíž se používá k výrobě hrubé příze. Hrsti lnu vochlováním zcela vyčištěné se rozloží na pramenovacím stroji a spojí se v pramen. Posukováním se pramen zjemňuje a družením se stane stejnoměrným (posukovací stroje na len). Prameny posukované se přemění na předpřádacím stroji s křídlovými vřeteny na přást se slabým zákrutem, jenž se přede v hotovou přízi na suchých, polomokrých nebo mokrých strojích přádacích. U obou posledně jmenovaných strojů se děje posukování za použití studené nebo horké vody, kterou prochází přást při posukování.

(1) Jako koberce na podlahu tohoto saz. čísla se projednávají koberce, rohožky, pokrývky na vůz, běhouny, předložky a podobné kobercové látky na podlahu, nejsou-li spojeny s bavlněnými předivy, a jen tehdy, dá-li se jich podle jejich vnější povahy použít výhradně jen k takovému účelu.

(1) Provazy atd. patřící do saz. pol. 219a) mohou být kroucené nebo pletené.

(1) Do saz. čís. 202 patří:

(1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(1) Jako příze této saz. třídy se projednává také velmi hrubé, volně skroucené předivo této saz. třídy, jednoduché nebo dvojpramenné, jehož se používá jako polotovaru v provaznictví nebo ke tkaní. Jednoduché předivo toho druhu, napuštěné dehtem, se projednává rovněž jako surové.

(1) Přízí na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206 je hrubá, jednoduchá nebo skaná, většinou pouze volně skroucená příze v klubku vážícím nejméně 1 kg (též barvená nebo napouštěná dehtem a pod.), jíž se používá u žacích strojů, lisů na slámu, na provázky na popínání chmele a pod.; taková příze skaná může být též na vijáku nebo ve větších svazcích. Kokosová příze v klubkách vážících přes ½ kg se projednává též podle této poznámky.

(1) Má-li se zjistit při zařaďování zboží lněného, konopného, jutového atd. počet nití v osnově a útku ve čtverci o straně 2 cm (saz. čís. 207, 208, 216, saz. pol. 217a)), počítají se niti dvakrát nebo vícekrát skané, jakož i niti ležící vedle sebe po dvou nebo po více nitích za niti dvě nebo za více nití.

(1) Do tohoto saz. čísla patří všechny damašky bez zřetele na počet nití a úpravu (apreturu).

(1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(1) Do saz. pol. 217a) patří hlavně hrubé pytloviny a hrubé látky balicí z juty (gunny-cloths, gunny-bags, hessians, tarpaulings, baggings, sackings, twilled).

(2) Příze z ramie (konopí z čínské kopřivy) se přede podobně jako příze z floretového hedvábí. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.

(2) Látky tkané podobně jako koberce na podlahu, které se spíše hodí za zboží polštářové, brašnářské a pod. než za koberce na podlahu, jakož i jemnější koberce a pokrývky, kterých lze sice též upotřebit jako rohožek na podlahu, u kterých však lze předpokládat, že se jich pro jejich hebkost, menší tuhost a lepší provedení upotřebí za pokrývky na lůžko, stůl nebo stěnu, projednávají se podle saz. pol. 217b).

(2) Provazy atd. z kokosových vláken, z lýka nebo rákosí se projednávají, mají-li průměr 5 mm nebo větší, rovněž podle saz. pol. 219a), mají-li průměr menší, podle saz. čís. 205. Prameny ze starých rozpletených provazů atd., způsobilé k upotřebení jako motouz, patří do saz. pol. 219b).

(2) Len a ramie (konopí z čínské kopřivy, konopí reah, čínská tráva [china grass]); konopí a juta (vlákna východoindické juty, kalkutské konopí); dále výslovně nejmenovaná rostlinná přediva jako konopí manilské (konopí východoindické nebo abakové, abaková nebo pisangová vlákna), novozélandské konopí (Phormium tenax), vlákna či vlasy rostliny agave a aloe (vlákna Agave americana a Agave vivipara, konopí aloové, mexický fibr, konopí travní [sisal]), vlákna ananasová (pina), indiánský fibr, konopí sunnské, bombayské, madrasské, lesní vlna (spřádavá vláknina z borového jehličí) a vlna rašelinná; viz též saz. čís. 61.

(2) Sem patří též výrobky z vaty tohoto saz. čísla v rozsahu, jak popsáno u saz. čís. 181.

(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze této saz. třídy se projednává jako skaná, motouz toho druhu se však projednává bez rozdílu jako provaznické zboží saz. pol 219b).

(2) Příze na vázání snopů nařezaná na odměřené kousky, též opatřená již kličkami na uzel, se projednává jako příze použitá a nemá nárok na výhodu podle této poznámky.

(2) U tkanin z jemné příze se zjistí počet nití v osnově a útku vždy na 2 cm obdobně, jak je to předepsáno pro bavlněné zboží; součet čísel udává počet nití ve čtverci o straně 2 cm.

(2) Damašky se liší od jinakého vzorkovaného zboží této saz. třídy atlasovou vazbou základu, z něhož vystupují větší kresby s figurálním vzorkem, jako arabesky, květiny a pod., které jsou buď úplně zaokrouhleny nebo mají pouze na jedné straně obrysu kresby pravý úhel. Z toho vyplývá, že se projednávají podle tohoto saz. čísla také nepravé damašky, vyrobené na jacquardovém stavu s kresbami zmíněné podoby. Jako jinaké vzorkované tkaniny se tedy projednávají jen látky s kresbami, jejichž obrysy jsou ohraničeny na všech stranách pravým úhlem.

(2) Prýmky z tagalu jsou zpravidla úzké úplety s hladkými okraji k výrobě klobouků; bývají obyčejně pleteny ze skupin vláken manilského konopí, jež jsou jednotlivě navázána, leží volně vedle sebe a nejsou slepena.

(2) Viz též 6. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(3) Konopí (Canabis sativa) je rostlina pocházející z teplejších krajin asijských, nyní rozšířená po všech dílech světa. Vlákno konopné se získává podobně jako vlákno lněné. Poněvadž však přírodní vlákno konopné je příliš dlouhé, přetrhává se ve stoupách na několik částí a potom se několikrát vochluje. Příze konopná se přede podobně jako příze lněná. Konopí je velmi pevné, hrubší než len a vyrábí se z něho zejména motouz, plachtovina, balicí plátno a provaznické zboží.

(3) Provazy z kokosových vláken lze také projednat za podmínek stanovených ve vysvětlivce k saz. čís. 206 jako přízi na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206.

(3) Jak se rozeznávají jmenované nejdůježitější vlákniny, viz oddíl I všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(3) Konopná plst nepromokavá (zplstěná konopná koudel s asfaltem nebo dehtem) se projednává jako dehtovaná lepenka saz. čís. 286.

(3) Příze loužená je taková příze, jež vařením nebo působením louhu nabyla světlejšího barevného odstínu než příze surová.

(3) Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 219.

(3) Jsou-li hustě tkané tkaniny tkány z různě silné příze (na př. mají-li takové proužky a pod.), vypočítá se průměrný počet nití ve čtverci o straně 2 cm od střídy ke střídě.

(3) O manilském konopí pojednává 19. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXVI.

(3) Příměsek koudelné příze nevylučuje tyto pytloviny a balicí látky z projednání podle saz. pol. 217a); také zůstanou nepovšimnuty jednobarevné nebo vícebarevné podélné pruhy, vetkané na pokraji nebo uprostřed, mající účel jen jako značky, i když jsou v nich vetkány bavlněné niti. Podle saz. pol. 217c) se projednávají surové jutové tkaniny, které mají ve čtverci o straně 2 cm více než 40 nití nebo v nichž jsou barevné pruhy ve větším počtu nebo po celé šíři, takže již nemohou být zřejmě považovány za vedlejší, na př. takové tkaniny na slamníky a pod.; obsahují-li však bavlnu nebo jiná rostlinná přediva, patří do saz. pol. 217b).

(3) Podstatnou známkou pro rozeznání koberců na podlahu od látek tkaných jako koberce je okolnost, že koberce na podlahu bývají vždy tkány s osnovou z velmi hrubé příze, čímž se stanou význačně tuhými a těžkými.

(4) Juta jsou vlákna konopných odrůd Corchorus capsularis a C. olitorius, jež se pěstují hlavně v jižní Asii, severní Americe a severní Africe. Při výrobě jutové příze se hrsti juty změkčují tlučením a mačkáním, na trhačkách a řezačkách se rozřežou na dvě až tři části a zbaví kořínků, jež se zpracují v papírnách. Surovina se potom třídí podle barvy a jakosti a přede se na přízi týmž přádacím postupem jako přádlo ze lněné koudele. Juta se nevyrovná jemností ani lnu ani konopí, dá se však dobře barvit a používá se jí zejména k výrobě balicích látek (baddingů, tarpaulingů, hessianů), kobercových běhounů, látek nábytkových a provaznického zboží.

(4) Prameny z uvedených přediv volně stočené pro dopravu, neupotřebitelné však jako provazy, surové, se rovněž projednávají jako koudel (heede, tow) z těchto přediv podle saz. čís. 202.

(4) Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(4) Vyskytnou-li se tkaniny, u nichž počet nití ve čtverci o straně 2 cm nedává celé číslo, připočte se, je-li tomu tak v osnově i útku, jedna nit k součtu útkových a osnovních nití; vyskytne-li se naproti tomu zlomek niti pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na něj zřetel.

(4) Vzorkovaně tkané balicí látky z juty, smíšené s koudelnou přízí nebo pouze z juty, používané na pytle pro vlnu a chmel, patří do saz. pol. 217c).

(4) Jsou-li silnější vlákna (aloová, manilského konopí a pod.), z nichž jsou vyrobeny takové koberce na podlahu, volně obtočena bavlněnými nitmi pouze k tomu účelu, aby lépe držela pohromadě, nejsou tyto koberce vyloučeny z projednání podle tohoto saz. čísla. Jinak patří do saz. pol. 217b).

(4) O projednávání slaměných provazů pouze hrubě skroucených nebo hrubě pletených na obaly a pod. viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 61.

(5) Rovněž konopí vochlované, máčené v dehtu, a cucky (t. j. koudel z rozpletených lodních lan) napuštěné dehtem k ucpávání lodí atd. patří do tohoto saz. čísla.

(5) U tkanin z hrubé příze nebo u tkanin řídkých se zjistí počet nití v osnově i útku vždy na vzdálenost 2 cm.

(5) Do saz. pol. 217b) patří jutové látky na nábytkové povlaky, na záclony, k účelům konfekčním atd., jutové pokrývky na lůžka, stoly, stěny a pod., čalouny (také ústřižky z nich, pokud se jich dá upotřebit jako čalounů), a bez výjimky všechny jutové tkaniny spojené s jinými rostlinnými předivy, pokud to neomezuje znění této saz. položky.

(5) Ke kobercům na podlahu tkaným s flórem patří též koberce vyrobené ze ženilkových přediv lněných, konopných, jutových atd.; viz též 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII —XXV.

(5) Motouz je zpravidla vícepramenná nit, silně skroucená, oblá, apretovaná, hlazená, různé tloušťky.

(6) Naproti tomu se projednává jako zboží provaznické podle saz. pol. 219a) konopí, které je již jednoduše skroucené (jako provaz stočené) a upravené pro neprodyšné ucpávání vzduchových otvorů u strojů nebo pro jiné technické účely.

(6) Ke lněným atd. tkaninám nevzorkovaným (pouze s jednou základní vazbou) patří kromě hladkých tkanin popsaných v 5. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 189—201 též:

1. Tkaniny ze skupin několika nití s hladkou vazbou (na způsob plátna), t. j. takové, u nichž

a) je osnova buď rozdělena jednoniťovým útkem na stejné skupiny po dvou, třech nebo více nitích a posunutí u následujícího útku se děje pravidelně o tyto dvě, tři nebo více nití; nebo je osnova dělena po jedné niti dvojniťovým, trojniťovým nebo víceniťovým útkem a posunutí u následujícího provázání útkem se děje pravidelně o tuto jednu nit; nebo

b) jsou jak osnova, tak i útek ze stejných skupin po dvou, třech nebo více nitích a vazba pokračuje pravidelně o počet nití, tvořících příslušnou skupinu nití.

2. a) Všechny jednoduché osnovní kepry bez omezení počtu nití ve víceniťových skupinách osnovy a

b) všechny jednoduché útkové kepry, t. j. ony kepry, u kterých je dělena osnova útkem jako u osnovních keprů, ale posunutí se děje u následujícího provázání útkem vždy o počet nití odpovídající víceniťové skupině osnovy; tak vznikají sestupné diagonály, ve kterých leží niti útkové nahoře nad dvěma, třemi nebo více nitmi osnovními;

c) šestivazné, osmivazné atd., na obou stranách stejné (oboulícné) kepry, u kterých leží niti osnovy po třech nebo čtyřech atd. vedle sebe střídavě nad jednoniťovým útkem a pod ním a posunutí se děje pravidelně vždy o jednu nit;

d) tyto lomené kepry: trojvazné nebo čtyřvazné grádlové kepry, u nichž se střídají navzájem dva stejně široké proužky; přitom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo; dále čtyřvazný lomený kepr s rozptýlenými body vazebními, t. j. kepr, u kterého jednoniťový útek váže niti osnovy obsažené ve střídě tak, že se děje posunutí při první útkové niti vzorku o jednu nit, při druhé o dvě niti, při třetí o tři a při čtvrté o dvě niti.

3. Všechny osnovní a všechny útkové atlasy (satiny). Atlasová vazba záleží v tom, že se osnova dělí jednoniťovým útkem na dvě části, z nichž jedna obsahuje pouze jednotlivé niti, druhá pak vždy stejné skupiny nejméně po čtyřech nitích a posunutí u nejbližšího protkání útkem se děje o dvě nebo více nití. Leží-li přitom skupiny osnovních nití nad útkem, jednotlivé osnovní niti však pod útkem, vznikají atlasy osnovní, v opačném případě atlasy útkové.

(6) Do saz. pol. 217c) patří na příklad jutové tkaniny položky a), jsou-li bílené, barvené, potištěné atd. nebo vzorkované a nepatří-li do saz. pol. 217b).

(6) Do saz. pol. 218a) patří též koberce kokosové, pokrývky a rohožky, a to i tehdy, mají-li povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky).

(6) Těmito význačnými vlastnostmi se motouz liší od hrubších, surových, skaných přízí lněných atd., u nichž buď jednotlivé niti, jen volně skroucené, jsou dobře znatelné, nebo které, jsouce silněji zakrouceny, mohou být též oblé, nemají však apretovaný, hladký povrch.

(7) Do saz. čís. 202 patří dále patentní vlna (lněná bavlna, chemicky upravený len).

(7) Každá jiná vazba a kombinace vazeb, jako ozdobný kepr (diagonální, diaper), vazba smyčková (u látek na ručníky), vazba záclonová (u látek výšivkových), krepy (pro konfekci prádla), vaflová vazba (u látek na lázeňské utěrky), kombinace vazby plátnové, kepru nebo atlasu s protkávaným lemem, rypsovými proužky a pod., spojený atlas osnovní s atlasem útkovým atd., odůvodňují projednávání tkanin lněných atd. jako vzorkovaných.

(7) V pochybných případech se zjistí hranice tloušťky 1 mm u motouzu takto:

(8) Dratty (konečky lněných osnov, tkalcovské odpadky) a lněná cupanina (šarpie), saz. čís. 657.

(8) Viz též oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(8) Na válcovité hůlce se vyznačí vzdálenost 2 cm dvěma čárkami. Na tuto označenou dvoucentimetrovou délku hůlky se natočí motouz šroubovitě do přesných, rovnoběžně k sobě přiléhajících závitů. Je-li počet závitů větší než 20, je motouz tenčí než 1 mm.

(9) Viz také oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(9) Zboží lněné, konopné, jutové atd., tkané z příze loužené (viz vysvětlivky o přízi lněné atd.), se projednává jako látky, jež byly louženy až po utkání a jež se vyznačují týmž vzhledem jako příze loužená.

(9) Zbožím provaznickým jsou kroucené, pletené a drhané, nikoli však stávkové hrubší výrobky z přediv saz. třídy XXIII, jako provazové žebříky, visuté sítě, rybářské sítě, potřeby hasičské, záchranné, tělocvičné nebo lodní, vědra atd. Viz též 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.

(10) Spojení s jinými hmotami, jako s oblouky, svorníky, držadly, háky, řemeny, kruhy, příčkami, přezkami, plováky, šrouby a pod., nemá u provaznického zboží vliv na projednávání; viz též saz. čís. 476. Provaznické zboží může být bíleno, barveno, dehtováno, klíženo, fermežováno. Zboží provaznické a sítě (tennisové sítě a pod.), sešité s tkaninami, patří do saz. čís. 274.

(11) K saz. pol. 219c), d) a e) viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Brousicí plátno, brousicí pásky a podobná brusidla podložená tkaninami saz. třídy XXIII, saz. čís. 407.

(12) Žárové punčošky z ramie a pod. se projednávají podle saz. pol. 201a).

(13) Drát vpředený do plombovacích šňůr nemá vliv na jejich zařadění.

1. (1) Za batisty se považují různě husté, poloprůsvitné tkaniny z velmi jemné příze lněné.

(2) Pro rozlišení, má-li se projednat lněná tkanina jako zboží lněné saz. čís. 207 a 208 či jako batist saz. čís. 210, platí za základ poměr mezi počtem nití ve čtverci o straně 2 cm a vahou čtverečního metru nesporného batistu.

(3) Nejprve se tudíž zjistí počet nití ve čtverci o straně 2 cm a váha čtverečního metru příslušné tkaniny.

(4) Jako batisty se projednávají tkaniny, jež mají ve čtverci o straně 2 cm počet nití uvedený v dolejší tabulce a na čtvereční metr stejnou nebo menší váhu, než je váha uvedená v tabulce, při čemž se činí ještě dále rozdíl jednak mezi tkaninami surovými (též vyvářenými, louženými), jednak bílenými, barvenými, potištěnými atd.

Váha čtverečního metru v gramech
Počet nití ve čtverci o straně 2 cmu batistů surových (též vyvařených, loužených)u batistů bílených, barvených, potištěných atd.
120136118
128132114
136127110
144123106
152118102
16011398
16810994
17610490
1849986
1929582
2009078
2088574
2168070
2247566
2327062
2406558

(5) Počet nití ve čtverci o straně 2 cm se zjistí tkalcovskou lupou, jak udáno u zboží lněného atd.

(6) Váha tkaniny se zjistí takto:

(7) U zboží v kusech, jež není tkáno odměřeně, stačí výstřižek 100 čtverečních centimetrů.

(8) Tyto výstřižky se vyjmou z tkanin, jež se mají zkoušet, obdobně jako je to předepsáno o braní výstřižků z vlněného zboží tkaného pro celní zkoušení vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného (viz saz. třídu XXIV).

(9) U zboží odměřeně tkaného nebo lemovaného se vezme za základ pro výpočet váhy čtverečního metru skutečná váha celého kusu; přitom se připočte jak lem, tak i dutá obruba, vyskytují-li se.

(10) Když se vypočte plocha zboží odměřeně tkaného, vypočítá se úměrou, kolik váží čtvereční metr projednávaného zboží.

(11) Zjistí-li se při tom větší váha než váha uvedená v předcházející tabulce, rozlišující jednak zboží surové (také vyvářené, loužené), jednak bílené, barvené, potištěné atd., projedná se zboží jako lněné zboží podle jinaké bližší povahy. Je-li však váha stejná nebo menší než váha udaná v tabulce, pak je to batist.

(12) Lněné zboží, jež má méně než 120 nití ve čtverci o straně 2 cm, není batist a projedná se tedy podle saz. čís. 207, nejde-li o gázy, linony atd.

2. (1) Řídké tkaniny jsou především takové tkaniny z jemné příze, které tvoří buď úplně průsvitné mřížoví nebo které též mají pouze v osnově nebo útku pravidelně se opakující mezery, jež tvoří efekt a jsou větší než tloušťka kterékoli setkané niti. Střídají-li se pravidelně silnější a slabší niti, jsou slabší niti rozhodující pro posouzení mezery. K řídkým tkaninám se počítají bez zřetele na jemnost setkaných nití též takové tkaniny, ve kterých hustě tkané proužky jsou přerušovány pravidelně se opakujícími proužky řídkými nebo též pouze mezerami širšími než tloušťka vedle ležících nití osnovních nebo útkových.

(2) Gázy jsou podobné řídké látky, tkané nití stojitou a obtáčivou nebo háčkovým sloupkem, linony jsou většinou surové nebo loužené řídké tkaniny lněné, u nichž jsou zpravidla dvě osnovní niti blízko sebe.

(3) Řídké tkaniny, u kterých jsou však mezery úplně vyplněny apreturou, se jako řídké neprojednávají.

(4) Podle své jinaké povahy a nikoli jako řídké tkaniny se projednávají: mřížkované a podobné výrobky z hrubé příze; volně tkané řídké látky mající znatelné niti, které nejsou pravidelně mřížkovány a též obyčejně nejsou řídké podle své povahy; rovněž mřížkovité tkaniny, kterých se částečně užívá též jako základu pro vyšívání, jejichž niti však bývají pravidelně jemnější než niti obyčejné kanavy, jako na př. tak zvané kanavy aida a java, jakož i podšívkové látky, podšívkové organtiny, aprety, vyrobené ze silné příze a většinou na tuho apretované.

(5) Viz též 13. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.