(6) Ke lněným atd. tkaninám nevzorkovaným (pouze s jednou základní vazbou) patří kromě hladkých tkanin popsaných v 5. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 189—201 též:

1. Tkaniny ze skupin několika nití s hladkou vazbou (na způsob plátna), t. j. takové, u nichž

a) je osnova buď rozdělena jednoniťovým útkem na stejné skupiny po dvou, třech nebo více nitích a posunutí u následujícího útku se děje pravidelně o tyto dvě, tři nebo více nití; nebo je osnova dělena po jedné niti dvojniťovým, trojniťovým nebo víceniťovým útkem a posunutí u následujícího provázání útkem se děje pravidelně o tuto jednu nit; nebo

b) jsou jak osnova, tak i útek ze stejných skupin po dvou, třech nebo více nitích a vazba pokračuje pravidelně o počet nití, tvořících příslušnou skupinu nití.

2. a) Všechny jednoduché osnovní kepry bez omezení počtu nití ve víceniťových skupinách osnovy a

b) všechny jednoduché útkové kepry, t. j. ony kepry, u kterých je dělena osnova útkem jako u osnovních keprů, ale posunutí se děje u následujícího provázání útkem vždy o počet nití odpovídající víceniťové skupině osnovy; tak vznikají sestupné diagonály, ve kterých leží niti útkové nahoře nad dvěma, třemi nebo více nitmi osnovními;

c) šestivazné, osmivazné atd., na obou stranách stejné (oboulícné) kepry, u kterých leží niti osnovy po třech nebo čtyřech atd. vedle sebe střídavě nad jednoniťovým útkem a pod ním a posunutí se děje pravidelně vždy o jednu nit;

d) tyto lomené kepry: trojvazné nebo čtyřvazné grádlové kepry, u nichž se střídají navzájem dva stejně široké proužky; přitom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo; dále čtyřvazný lomený kepr s rozptýlenými body vazebními, t. j. kepr, u kterého jednoniťový útek váže niti osnovy obsažené ve střídě tak, že se děje posunutí při první útkové niti vzorku o jednu nit, při druhé o dvě niti, při třetí o tři a při čtvrté o dvě niti.

3. Všechny osnovní a všechny útkové atlasy (satiny). Atlasová vazba záleží v tom, že se osnova dělí jednoniťovým útkem na dvě části, z nichž jedna obsahuje pouze jednotlivé niti, druhá pak vždy stejné skupiny nejméně po čtyřech nitích a posunutí u nejbližšího protkání útkem se děje o dvě nebo více nití. Leží-li přitom skupiny osnovních nití nad útkem, jednotlivé osnovní niti však pod útkem, vznikají atlasy osnovní, v opačném případě atlasy útkové.