XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
též pomíšené s jinými předivy, nikoli však s hedvábím.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV.
Saz. čís. 220.
Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky.
Saz. čís. 221.
Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované.
Příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.
Saz. čís. 222.
Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová.
Saz. čís. 223.
Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Saz. čís. 224.
Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Surová příze česaná z chlupů velbloudích je dvojího druhu: jedna, alpakovitého hmatu a žlutavě hnědé přírodní barvy, záleží v krátkých, vlnitých chlupech (z břišní strany velblouda), kdežto druhá, tvrdší příze ze srsti velbloudí je z delších chlupů (ze hřbetu a ohonu), tmavšího zabarvení a obsahuje namnoze pesíky. Této druhé příze se užívá zejména k výrobě lisovacích plachetek a hnacích řemenů.
K saz. čís. 223 a 224:
Saz. čís. 225.
Příze česaná výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 226.
Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená.
Saz. čís. 227.
Příze upravená pro drobný prodej.
Viz 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Vlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239.
Saz. čís. 228.
Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje.
Saz. čís. 229.
Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.
Saz. čís. 230.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem), též potištěné.
Saz. čís. 231.
Zboží stuhové.
Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 232
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří též pouze svázané kamzičí štětky (brady) a jejich napodobeniny, žíněné chocholy z vinutých žíní, upevněných kováním. Sem patří též žíněné krajky. Viz též dresovaný krep, saz. čís. 265 a 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 233.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 234.
Šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Saz. čís. 235 a 236.
Výšivky vyšité hedvábím a výšivky vyšité jinými látkami.
K saz. čís. 235 a 236 viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vytvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 237.
Koberce na podlahu.
Saz. čís. 238.
Plst a plstěné zboží (mimo koberce na podlahu).
Saz. čís. 239.
Technické potřeby.
(1) Vlna (vlna ovčí), je-li surová, je znečištěna látkami pocházejícími z kožních výměšků (vinného potu) zvířat a zbavuje se potu (pere se) buď praním vlny v rounu na živém zvířeti, nebo praním po ostříhání rouna v pračkách na vlnu (leviatanech) mýdlovou vodou, roztokem sody atd. Z vody od praní vlny se získává tuk z vlny (lanolin) a soli draselné.
(1) Houně jsou hrubé přikrývky na koně a na postele (vojenské a nemocniční přikrývky) z cápové a jiné hrubé vlny, jež jsou většinou chlupaté, huňaté, tlusté, těžké a odměřené.
(1) Rozlišovacím znakem tkanin saz. čís. 229 je jejich váha na 1 m2, jež se zjistí:
a) zvážením celých kusů zboží a vypočtením, kolik podle toho připadá na 1 m2, nebo
b) vystřižením 100 cm2 z kusu projednávaného zboží a porovnáním váhy výstřižku s typovými závažími, dodanými k tomuto účelu celním oddělením ONV.
(1) Podle saz. čísla 230 se projednávají též vlněné gobeliny (bez příměsku hedvábí), t. j. čalouny atd., jež vykazují figurálně nebo ornamentálně ohraničené kresby z různobarevných nití; podobně pracované látky s opakujícími se (za sebou následujícími) kresbami a vyskytující se v obchodě jako zboží metrové, patří do saz. čís. 229.
(1) Šály a tkaninami na způsob šálů se rozumějí jak pravé kašmírové šály, východoindické a turecké šály, tak i jejich protkávané nebo fasonované napodobeniny, vyrobené na strojích Jacquardových, i podobné bordury, pak přehozy tibetové a kašmírové s našitými šálovými bordurami.
(1) Hrubé plsti saz. pol. 238a) jsou jenom ty, které se skládají z hrubých zvířecích chlupů, smíchaných většinou s hrubou, ježatou vlnou (s vlnou s noh nebo s vlnou cápovou a s odpadky toho druhu) a jichž se užívá na podešve, ucpávky, závěry, podložky, filtry a pod., rovněž předměty z takovýchto plstí přikrojené, též dehtované, lakované, avšak nezpracované, též jsou-li k technické potřebě Plsti tyto jsou vždy drsného vzhledu, poněvadž hrubé pichlavé chlupy vystupují zřejmě na povrch, čímž se charakteristicky liší jak od obyčejných plstí podšívkových z hrubší vlny, tak i od měkkých, pružných, jemných plstí z vlny a srsti.
(1) Sitová dna ze žíní, tkaná vždy odměřeně nebo přistřižená v potřebném tvaru, mohou být spojena s jednotlivými nitmi z jiných přediv nebo s drátem.
(1) Za vlnu se pokládají vedle obyčejné vlny ovčí též chlupy zvířat patřících k čeledi ovcí a koz (na př. ovce alpaky čili pako, kozy angorské [vlna mohérová, teftik]), pak srst velblouda, vikuně, lamy, guanaka, dále chlupy zaječí, králičí, bobří, opičí, pižmovky a nutrie.
(1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(1) Viz oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(1) Touto přízí je hrubá příze upředená z hrubých chlupů zvířecích, jako z chlupů hovězích, koňských, psích, vepřových atd. s malým příměskem zcela hrubé vlny, nutným k vazbě a nepřesahujícím zpravidla 30%, nebo také pomíšená s rostlinnými vlákny chlupům podobnými (jutou, crin végétal a pod.); užívá se jí k výrobě obyčejných koberců, jako na př. tak zvaných holandských koberců.
(1) Příze mohérová (též angorská) a alpaková z chlupů koz (angorské kozy) a zvířat patřících k čeledi koz, pak lam a vikuní na listry a podobné jemnější látky na oděvy, na plyše, síťovité a pletené zboží (na t. zv. fantasijní předměty) se vyznačují dlouhým hladkým chlupem hedvábného lesku, jenž byl namaštěn, spředen a po spředení více méně zbaven tuku. Tyto příze jsou obyčejně toliko slabě skrouceny.
(1) Projednávání přízí saz. čís. 223 a 224 je omezeno na celní oddělení ONV zvláště k tomu zmocněná. Tato celní oddělení odeberou při projednávání jmenovaných přízí vždy dva vzorky z nich a ztotožní je úředně za účasti strany. Jeden vzorek se zašle celnímu oddělení ONV v Praze k přezkoušení ještě téhož dne, kdy byla celní prohlídka příze provedena, druhý vzorek se ponechá u projednávajícího oddělení a zůstane tu uschován po dobu jednoho roku.
(1) Příze mykaná se vyrábí spřádáním mykaných přástů z maštěné krátké vlny nebo z vlněných odpadků různé jakosti (vlny strojené, shoddy, mungo); vlákna její nejsou zcela rovnoběžná, mají nepravidelnou délku, jsou neurovnaná a v malých chomáčcích. Nit, místy tenčí nebo tlustší, je vlnitě pokryta vybíhajícími kadeřavými chloupky, čímž tato mdlá, bezlesklá příze nabývá vzhledu rázovitě drsného (v surovém stavu i nečistého). Používá se jí na valchované, zplstěné tkaniny (na šátky, přehozy, látky na šaty, tkané plsti atd.). Hrubší druhy, jichž se užívá za přízi do okrajů nebo na spodní útek při chlupatých zdrastěných látkách vlněných atd., obsahují též přimíšenou hrubou, dlouhou, tvrdou vlnu. Mnohé druhy okrajové příze obsahují, aby se ve valše nesrazily, sepředené odpadky hedvábné a projednávají se podle saz. čís. 245.
(1) K vlněnému zboží patří též žíněné tkaniny a žíněné úplety.
(2) Při předení česané příze se vlna třídí, rozvolňuje obyčejně šleháním a čechráním (na šlehacích strojích), pere, oplachuje, suší a pak mastí (kropí olejem), aby byla ohebnější, a přemění se pak na mykacím stroji (mykadle) v rouno a pramen. Prameny se urovnávají ve stůčky, vícekrát druží a posukují. Nato se rozdělují posukované stůčky česáním na sčes a výčesky (odpad). Další zpracování záleží v několikanásobném družení a posukování. Mezi posukovadly se zbavuje sčes na hladicím stroji (lisseuse) oleje (odmašťuje se), také se barví, suší a posukuje. Hladicího stroje není třeba při výrobě jistých druhů příze (alpakové, útkové příze atd.). K výrobě melírovaných přízí se sčes barví nebo potiskuje (vigoureux). Když projde několika posukovadly a předpřádacími stroji, dopřádá se na selfaktorech na česanou přízi nebo na prstencových strojích přádacích.
(2) Hrubé sukno (na haleny) je hrubé, tlusté, tuhé, drsné sukno barvy bílé nebo přírodní, vyrobené obyčejně z cápové vlny, jehož se používá hlavně na selské pláště V pochybných případech třeba pamatovat, že šířka zboží nepřekročuje 70 cm a že jeho váha činí více než 900 g na m2.
(2) K tomu se připomíná, že za základ k vyměření cla se bere pouze váha tkaniny bez okrajů, jež tu snad jsou, poněvadž okraje (šlaky) atd., přitkané nebo přistehované k zesílení nebo také k úpravě podélných okrajů, skládají se většinou z hrubé, těžké příze, která má tu podstatný vliv na váhu vlastní tkaniny jak v celém kuse, tak i ve výstřižku s okrajem, což je důležité zejména při tkaninách blízkých hranici váhy tkanin. Dvojité látky ze dvou samostatných, avšak spolu setkaných vrstev (vyrobené jako jednotný celek na tkalcovském stavu současným použitím několika osnov a útků) a záhybkové tkaniny, projednávají se podle celkové váhy bez ohledu na váhu jednotlivých vrstev nebo záhybů.
(2) Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2) Tyto přehozy (čtyřúhelníkové, dvojité nebo dlouhé šály, square-, double-longshawls) jsou tkány z nejjemnější kozí nebo ovčí vlny s vetkanými palmetovými vzory v živých barvách (většinou v barvě žluté, červené, modré a zelené), čímž se snadno odlišují od obyčejných přehozů, ženských šátků i od tkaných, pletených nebo stávkových úzkých šerp, které se též někdy v obchodě nazývají šály.
(2) Hrubé barvené plsti se projednávají jako dehtované nebo lakované.
(2) Provazy, lana a hnací šňůry ze žíní nebo provazce ze zplstěné vlněné příze mohou být skroucené nebo také pletené, jejich průměr musí však měřit nejméně 5 mm. Tyto předměty o průměru pod 5 mm se projednávají jako příze, po příp. jako prýmkářské zboží z vlny.
(2) O poznávacích znacích vlny viz oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2) Kloboukové podsadky (návěje) jsou polotovary z chlupů, vyrobené na zdvojovacím stroji v podobě velkých špičatých čepic, jež jsou bud’ vatovité nebo jenom něco málo zplstěné, nevalchované, takže je lze ještě snadno roztrhnout; klobouková vata je tlustá, vůbec ještě neplštěná vata k výrobě plsti na klobouky, vyrobená navíjením tenkého vlněného rouna z mykacího stroje na špičaté formy.
(2) Jemnost vlněné příze se zjišťuje na rozdíl od bavlněné příze, která se projednává podle anglického čísla, podle soustavy metrického číslování.
(2) Tato příze, obyčejně dvojpramenná — silná jako hrubý motouz — toliko volně souvisící, se vyznačuje zvláště tím, že chlupy převážně zcela krátké a tuhé přes to, že byly většinou silně zakrouceny, již při mírném tření nebo napínání přaden samovolně vypadávají nebo aspoň mohou být bez odporu vytaženy, takže příze je nápadně málo pevná.
(2) Příze mottled-alpaková je příze, jež byla spředena zároveň ze surových, bílých a přírodně barevných nebo též přibarvených černých nebo hnědých chlupů, takže vypadá jako melírovaná,
(2) Vzorky se přezkoušejí u celního oddělení ONV v Praze se vším urychlením (nejdéle ve 4 dnech) a výsledek se v každém jednotlivém případě ihned oznámí projednávajícímu oddělení.
(2) Z mykaných přízí předených z barevné třepené vlny se projednávají jako barevné podle saz. pol. 226c) jen ony, jež mají barevný odstín, lišící se zřetelně od přírodně bílého.
(2) Viz oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(3) Při předení mykané příze se zbaví praná, opláchnutá a usušená vlna, je-li toho třeba, řepíků odřepíkovacím strojem nebo přístrojem karbonisačním, namastí se olejem, čechrá se, při čemž se mohou také pořídit směsi (mélanges). Vlna se pak zpracuje postupně na dvou nebo třech mykadlech, tvořících mykací soustavu (assortiment). První (hrubé mykadlo) dává list, který se klade v několika vrstvách na přívodní pás druhého (prostředního) mykadla tak, že se směr vláken kříží nebo nekříží. Tento list se mění na třetím přástovém mykadle v rouno, jež se rozdělovačem rouna rozloží v úzké proužky, které se pak války zhušťují a navíjejí na cívky (trubičky). Tento přást se dopřádá na selfaktorech a prstencových strojích přádacích v hotovou přízi.
(3) Všechno vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, pokud nelze-li je — jak tomu často bývá u velmi těžkých nebo velmi lehkých tkanin — ihned zařadit s úplnou jistotou jen od oka a hmatem, zkouší se podle jedné z těchto dvou metod:
(3) Šály, kterým se dostalo šitím i bez zvláštního střihu tvaru krátkých pláštěnek a pod., se projednávají jako dámská konfekce.
(3) Netkané bavlněné plsti obsahují vždy vlnu a projednávají se proto podle saz. pol. 238b).
(3) Hrubé mřížky jsou mřížkované tkaniny vyrobené ze silných přízí k technickému nebo průmyslovému (živnostenskému) použití.
(3) Chlupy jiných zvířat, též žíně, saz. čís. 84; výrobky z nich, saz. čís 221—239.
(3) Kloboukové plsti z kloboukových podsadků (návějí) nebo kloboukových vat, valchované, saz. čís. 266.
(3) Pro zařadění je rozlišovací hranicí číslo 5 metricky u příze saz. čís. 222, číslo 45 metricky u příze saz. čís. 225, čísla 30, 40, 50 a 65 metricky u příze podle poznámek k saz. pol. 225a) a b).
(3) Při projednávání podle tohoto saz. čísla se dbá, aby hrubá příze mykaná, příze z vlny shoddy a tvrdá příze česaná nejhrubšího druhu, jež se také spřádají pod čís. 5, ale vždy se projednávají podle saz. čís. 226, po příp. 225, nebyly nesprávně prohlášeny podle saz. čís. 222.
(3) Příze ispahánská (nebo genappes) je tvrdá příze, předená v nenamaštěném stavu, uhlazená požehnutím nebo opalováním plynem, šňůrkovitě skroucená, zpravidla skaná, k výrobě šňůrek a jiných výrobků prýmkářských.
(3) Není-li tu výslovně ráz těchto přízí, vytčený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224, projedná se příze jako česaná příze výslovně nejmenovaná (saz. čís. 225), vzorky se však stejně odeberou a zašlou.
(3) Jako příze mykaná se projednává též příze vikuňová. Příze vikuňové jsou jednoduché nebo dvojpramenné napodobeniny silnější příze mykané; předou se z bavlny s příměskem nebo bez příměsku vlny nebo vlněných odpadků na způsob příze mykané, mají proto také popsaný drsný, chlupatý (mechovitý) vzhled.
(3) Soukenné okraje (soukenné rohy) jsou ustřižené šlaky (lisiéry) silnějších látek vlněných; užívá se jich k výrobě koberců a pletených výrobků.
(4) Česanou vlnou (sčesem, česancem) se rozumějí široké pásy vycházející z česacího stroje k dalšímu spřádání, též na stůčky; z projednávání podle saz. čís. 220 není vyloučen sčes těžší než 8 g na 1 metr — též barvený — jehož se užívá k výrobě loutkových vlásenek a vložek do vlasů (tak zvaný vlněný krep), i k výrobě umělých květin.
(4) Plsti s vložkami (s mřížkovitými vložkami z nití z přediv), tak zvané skládané plsti, jež se poznají, když se rozříznou nebo roztáhnou, a plsti tkané (t. j. silné tkaniny, které zdrastěním povrchu obdržely plsťovitý vzhled), se projednávají podle saz. čís 229.
(4) O drhaných sítích viz 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.
(4) Sem patří též výrobky z vat tohoto saz. čísla v rozsahu vymezeném v saz. čís. 181, pokud nebyly zde již uvedeny nebo nepatří-li, jsouce zplstěny, do saz. čís. 238.
(4) Podle metrického rozdělení se vyjadřuje jemnost příze (metrické číslo) počtem čteníků po 1000 m obsažených v jednom kilogramu = 1000 g vlněné příze.
(4) Ke zjištění hraničního čísla příze patřící do saz. položky a), o niž jde, postačí, odměří-li se metrovkou 50 m jednoduché nebo 25 m dvojpramenné příze a zváží závažími gramovými. Při trojpramenné nebo vícepramenné takové přízi saz. položky b) se zváží třetina, čtvrtina atd. 50ti metrů. Tyto příze nesmějí nikdy vážit méně než 10 g. Zpravidla budou vážit více než 20 g. Pohybuje-li se váha mezi 10 a 20 g, zjistí se přesně, nejde-li o hrubou přízi mykanou, přízi z vlny strojené atd.
(4) Příze saz. čís. 223 a 224 smíšené s rostlinnými předivy nebo skané s takovýmito přízemi patří do saz. čís. 225, smíšené nebo skané s hedvábím, s hedvábím floretovým nebo umělým do saz. čís. 245 po příp. 246.
(4) V pochybných případech se projednají podle saz. čís. 226 všechny druhy vikuňové příze spředené s vlnou, čistě bavlněné takové příze však jen tenkrát, nejsou-li jemnější než čís. 29 po anglicku.
(4) Jako soukenné okraje se projednávají též vlněné okraje ženilkové (odpadky při výrobě ženilek).
(4) Podle metody typové se neváží a neodměřují celé kusy a váha podle celního sazebníku pro 1 m2 tkaniny se zjistí tímto zkráceným způsobem:
(4) Krajkovité vlněné látky síťovité se projednávají stejně jako krajky a krajkové šátky.
(5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(5) Počet čteníků po 1000 m na jeden kilogram nebo počet metrů na jeden gram je metrické číslo vlněné příze.
(5) Vikuňové příze vločkovité (vigogne-noppé), předené z bavlny s příměskem hedvábných odpadků ve vločkách, patří do saz. čís. 245 nebo 246.
(5) Sem patří dále koberce a přikrývky stříhané z hrubého sukna (na haleny) nebo tkané nebo pletené ze soukenných okrajů, nejsou-li jinak dále zpracovány.
(5) Poněvadž 1 m2 vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného, tvořící hranici pro rozčlenění celního sazebníku, váží 700 g nebo 200 g, je normální váha malého výstřižku (kuponu) o 100 cm2 pro prvou hranici 7 g, pro druhou hranici 2 g.
(5) Viz též 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(5) Plstěné koberce na podlahu, saz. čís. 237.
(5) Do saz. pol. 239a) patří též soukenné odpadky na lešticí kotouče a pod. nastříhané nebo vysekané na kruhovité kotouče, též šité nebo kouskované, a hotové lešticí kotouče z nich vyrobené.
(6) Naproti tomu sčes (vlněný přást) posuknutý v různě tlusté prameny, avšak dosud nepředený, projednává se již jako příze, váží-li na běžný metr 8 g nebo méně.
(6) Je tedy:
| 1 | čteník = | 1.000 m na 1 kg nebo | 1 m = 1 g čís. | 1 |
| 5 | čteníků = | 5.000 m na 1 kg nebo | 5 m = 1 g čís. | 5 |
| 30 | čteníků = | 30.000 m na 1 kg nebo | 30 m = 1 g čís. | 30 |
| 40 | čteníků = | 40 000 m na 1 kg nebo | 40 m = 1 g čís. | 40 |
| 45 | čteníků = | 45.000 m na 1 kg nebo | 45 m = 1 g čís. | 45 |
| 50 | čteníků = | 50.000 m na 1 kg nebo | 50 m = 1 g čís. | 50 |
| 65 | čteníků = | 65.000 m na 1 kg nebo | 65 m = 1 g čís. | 65. |
(6) Viz též poznámku k saz. čís. 222.
(6) Přikrývky na koně a na postele z jemné nebo strojené vlny, saz. čís. 229.
(6) Tyto výstřižky se váží dvěma typovými závažími, označenými takto:
| 100 | cm2 | 100 | cm2 |
| 5 | g | 2 | g |
| 1 | m2 | 1 | m2 |
| 500 | g | 200 | g. |
(6) Vyšívané plsti se projednávají jako vyšívané vlněné zboží tkané saz. čís. 235 a 236.
(6) Kroucené žíně jsou žíně a zvířecí chlupy všech druhů, též pomíšené s rostlinnými vlákny, pevně skroucené v provazy nebo volně roztočené, třepené, bez zřetele na barvu, jak se jich užívá k vycpávání, k pracím čalounickým a sedlářským.
(7) Sčes pro vlásenkářské práce upravený v kadeře, též pletený, saz. čís. 265.
(7) Metrické číslo vlněné příze se vypočítá, buď dělí-li se číslo 1000 vahou 1000 metrů (= 1 čteníku metrického) zjištěnou v gramech, nebo zváží-li se libovolný počet metrů příze a zjistí-li se dělením, kolik metrů příze připadá na 1 g.
(7) Odřezky kloboukové a odřezky plstí, saz. čís. 657.
(7) Výstřižky, jichž vyžaduje metoda typová, se odeberou ve výměře 100 cm2 plechovou šablonou ze zkoušených tkanin na místech kusů, jež byly shledány zcela nezávadnými, a bez zasažení okrajů (lemů) tak, že se tkanina položí mezi obě šablonové desky, opatřené hroty a zasahující do sebe, načež se desky šroubem utáhnou a pak se vystřihnou nůžkami kupony o 100 cm2 zcela těsně podél šablonových okrajů. Též se může použít místo dolejší desky libovolného prkénka ke krájení, přes něž se tkanina natáhne, na ni se položí hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
(7) Zátky do ručnic lisované z hovězích chlupů nebo vyrážené z plsti z hrubých zvířecích chlupů, také v pytlíčcích z hrubých bavlněných, lněných nebo vlněných tkanin, saz. pol. 238a); spojené s papírem nebo voskovaným plátnem, saz. pol. 238b)1.
(7) Plachetky na lisování a filtrování jsou hrubé, velmi silné tkaniny z vlny nebo ze žíní, též takovéto kotouče a tabule upravené pro lisovací válce, pletené, stávkové nebo sešité z takových provazů Sem patří též filtrovací, lisovací a kalové pytle, lisovací vaky, lisovací desky a pod., vyrobené z plachetek na lisování a filtrování (též šité).
(8) K odpadkům patří kromě odletků z vlny, chomáčků a postřižků vlny atd. (srovnej oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV) též strojená vlna (mungo nebo shoddy), t. j. vlna získaná z roztřepených, mykaných vlněných hadrů.
(8) Na př.
| 1 čteník = | 1000 m váží 20 g | |
| 1000 : 20 = 50 nebo | ||
| 200 m váží 4 g | ||
| 200 : 4 = 50; |
je to tudíž vlněná příze metrického čís. 50.
(8) Výstřižek se zváží na přesné váze příslušnými typovými závažími o 7 (=5 + 2) g a o 2 g a zjistí se, váží-li výstřižek více než 7 g,
7 g nebo méně, avšak více než typové závaží o 2 g, nebo váží-li 2 g nebo méně.
(8) Plstěným zbožím saz. pol. 238b) je, vyjma hrubé, pouze přikrojené plsti, veškeré nekonfekcionované zboží z plsti, jako na př. sukně (z jednoho kusu), filtrovací klobouky nebo pytle, střevíce, podešve, boty, pokrývky, dále trouby a podobné technické potřeby. Sem patří též plstěné střevíce a filtrovací pytle, i když jsou přistřiženy a šity.
(8) Váha 1 m2 se zjistí způsobem předepsaným u vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného saz. čís. 229.
(9) Vlněná příze přichází do obchodu jak svinutá v přadenech (svazcích), tak navinutá na bobinách (cívkách osnovních) a na kanetách (cívkách útkových). Poněvadž však příze v přadenech má pro nestejnoměrnost motáků velmi různou délku vijákovou, nařizuje se pro vlněnou přízi bez rozdílu, je-li v přadenech nebo na cívkách, jednotný postup zjišťování tím, že se odvine určité množství příze, jež se pak srovná s typovými závažími, vypočtenými pro příslušná hraniční čísla.
(9) V prvém případě patří zboží do saz pol. 229a), protože váží více než 700 g na 1 m2;
v druhém případě patří zboží do saz. pol. 229b);
v třetím případě patří zboží do saz. pol. 229c), jelikož váží 200 g nebo méně na 1 m2.
(9) Plstěné střevíce z vlněné plsti patří do saz. čís. 311, po příp. 340 jen tenkrát, je-li alespoň celá podešev z kaučuku, z kůže atd. Naopak patří takovéto plstěné střevíce s plstěnými podešvemi, které byly zesíleny našitím atd. kožené podešve, i když jsou spojeny s jednotlivými kousky kůže k ochraně špiček a pod., do saz. pol. 238b).
(9) K technickým potřebám výslovně nejmenovaným patří též nitěnky. Viz též 16. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.
(10) Pro celní zkoumání vlněné příze používají celní oddělení ONV těchto pomůcek:
a) Soupravy přesných závaží gramových ke zjištění skutečné váhy v oněch případech, kdy se má pro správné zařadění odvinout větší množství (1000 m) vlněné příze, zvážit ji a vypočíst skutečné její číslo.
b) Soupravy typových závaží pro vlněnou přízi ke vzájemnému porovnání příslušného množství příze zvážením, a to:
1. K saz. čís. 225, příze česaná, výslovně nejmenovaná, a to:
k saz. pol. a), c) a e)1 pro:
400 m příze jednoduché č. 45 metricky, 8'889 g k saz. pol. b), d) a e)2 pro:
| 200 m příze dvojpramenné | č. 45 metricky, | 9˙067 g |
| 100 m příze trojpramenné | č. 45 metricky, | 6˙933 g |
| 100 m příze čtyřpramenné | č. 45 metricky, | 9˙244 g |
| 100 m příze pětipramenné | č. 45 metricky | 11˙556 g |
| 100 m příze šestipramenné | č. 45 metricky, | 13˙867 g |
| 100 m příze sedmipramenné | č. 45 metricky, | 16˙178 g |
| 100 m příze osmipramenné | č. 45 metricky, | 18˙489 g |
| 100 m příze devítipramenné | č. 45 metricky, | 20˙800 g |
| 100 m příze desítipramenné | č. 45 metricky, | 23˙111 g. |
2. K poznámkám k saz. pol. 225a) a b) pro:
| 200 m příze jednoduché | č. 30 metricky, | 6˙667 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 30 metricky, | 6˙800 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 40 metricky, | 5˙100 g |
| 200 m příze jednoduché | č. 50 metricky, | 4˙000 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 50 metricky, | 4˙080 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 65 metricky, | 3˙138 g. |
Typová závaží zde uvedená jsou vypočtena v poměru k jednoduché přízi a zhotovena pro přízi dvojpramennou o 2 procenta, pro přízi trojpramennou a vícepramennou o 4 procenta výše, poněvadž skaním se jednoduchá přezná nit vždy zkracuje a proto se vždy příslušná délka příze zvětšuje poměrně podle počtu skaní jednoduché příze.
Pro přízi více než desetipramennou se sestaví typové závaží ze závaží shora uvedených, na př. při šestnáctipramenné přízi se zváží odvinutých 100 m příslušnými závažími pro desetipramennou a šestipramennou (= 16pramennou) přízi. Závaží určeného pro jednoduchou a dvojpramennou přízi nesmí být při tom použito.
c) Přesné váhy vahadlové k porovnání váhy odvinutého množství příze s vahou příslušného typového závaží pro hraniční čísla 30, 40, 45, 50 a 65; dále, je-li toho třeba, ke skutečnému odváženi množství příze přesnými závažími gramovými.
d) Mechanického měrného vijáku, zařízeného tak, že se na dvě navíjecí kola podle potřeby může odvíjet vlněná příze podle metrické míry nebo bavlněná příze podle anglické míry.
e) Kotoučového vijáku, který doplňuje měrný viják.
Používá-li se těchto vijáků, nutno přesně dbát směrnic pro celní zkoumání bavlněné příze (viz saz. třídu XXII), k odvíjení se však připevní na hnacím vřetenu navíjecí kolo označené štítkem “V. p. obvod jeden metr“.
(10) Při celní prohlídce se ostatně přihlíží přesně k tomu, není-li snad zboží vlhké nebo na koncích kusů silnější, a tedy těžší, ať toho bylo docíleno vetkáním silnější příze nebo zatížením úpravou (apreturou), aby se dosáhlo projednání podle nižší celní sazby.
(10) Plstěné odřezky, saz. čís. 657.
(10) Viz též oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(11) Při každém zkoumání musí být balíky a schrány tak otevřeny, aby se co nejpřesněji poznala povaha příze, a tedy i správnost nebo nesprávnost prohlášky.
(11) Pozoruje-li se, že je zboží vlhké, zastaví se projednávání a zboží se před zvážením pečlivě vysuší. Je-li zboží na koncích silnější (těžší), nesmějí se vzít výstřižky k vážení z konců, nýbrž toliko z míst zcela nezávadných.
(11) Plsti na střechy, saz. čís. 286.
(11) Vlněné tkané povlaky na válce k potažení strojů (machony), též tkané nekonečné vlněné plsti na výrobu papíru, patří do saz. čís. 229.
(12) Prohlídka nesmí být omezena toliko na přízi ležící navrchu, nýbrž se provede tak obsáhle a důkladně, aby nemohlo být pochybnosti o tom, skládá-li se obsah toliko z jednoho nebo z různých druhů příze.
(12) Jen nezaručuje-li tento postup úplnou jistotu pro správné zařadění, upustí se zcela od manipulace s malými výstřižky a zboží se projedná podle výsledku metody odvažovací s celými kusy, jak ji zde uvádíme.
(12) Kloboukové šišáky z plsti, saz. čís. 266.
(13) Při odebírání vzorků příze nutných pro sazební rozlišování je třeba co nejopatrněji postupovat v těchto směrech:
(13) Podle metody odvažovací se zjistí nejprve váha celého kusu zboží, jak je, a od toho se odečte váha okrajů, jsou-li tu jaké a mají-li zřejmě vliv na projednání zboží.
(13) Klobouky a čepice z plsti, saz. čís. 267—269.
(14) U příze ve svazcích se odstraní vnější obaly balíků, vyjmou se přadena netoliko se strany vnější, nýbrž také ze svazků ležících uvnitř; rovněž u příze na cívkách se přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo v bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující přízi různé jakosti (jemnosti atd.).
(14) V takovém případě se odstřihne okraj po obou stranách kusu v délce jednoho metru a přesně se zváží.
(14) Plsti z vlny patří do saz. pol. 238b).
(15) Správnost prohlášeného druhu příze se posuzuje se zřetelem na zvláštní znaky uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 222 až 226.
(15) Tato váha násobená délkou kusu v metrech dá váhu okrajů celého kusu. Odečte-li se pak od plné váhy celého kusu dříve zjištěné váha okrajů, obdržíme váhu tkaniny jako podklad k celnímu zařadění.
(16) Při zkoumání jemnosti se zvláště přihlíží též k velikosti zabalených svazků a k počtu přaden (pásem) v nich obsažených, poněvadž již z různého balení atd se může posoudit, zda je tu příze nestejné jemnosti; to platí rovněž i pro přízi na cívkách, obsahuje-li zásilka nebo schrána cívky různé velikosti.
(16) Změří-li se pak délka a šířka — při tom se u zboží odměřeně tkaného, má-li třásně, přičítá poloviční délka třásní, kdežto při tkaninách s okraji, majícími vliv na projednání, se nezapočítávají okraje do šířky — a násobí-li se zjištěná délka v metrech šířkou v metrech, dostaneme potřebnou plochu kusu ve čtverečních metrech.
(17) Shledá-li se, že jsou dohromady baleny příze patřící do různých saz. položek, roztřídí se a zjistí se jejich čistá váha; to nesmí být nikdy opomenuto Není tedy přípustné, aby se na př. u balíků hydraulicky lisovaných, se železnými obručemi, upustilo od podrobného zjištění váhy jednotlivých druhů příze v nich obsažených — podléhajících různým celním sazbám — a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášky váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými. K účelnému zjednodušení celního projednávání budiž působeno k tomu, aby byla balena do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž se účinně zabrání obtížnému rozkládání a opětnému balení balíků.
(17) Váha kusu zboží (s okraji nebo bez nich, podle daného případu) dělena plochou ve čtverečních metrech dá váhu 1 m2.
(18) Má-li být zjištěna jemnost příze, vyberou se přadena nebo cívky k odvinutí potřebného množství nití se zvláštní opatrností. Několik přaden nebo cívek vybraných z různých míst balíků a schrán se napřed pečlivě zkusí vzájemným přesným srovnáním, obsahují-li přízi stejné jemnosti. Lze-li mít za to, že jsou tu čísla příze patřící do různých saz. položek, pokračuje se v odvíjení a vážení nití z více přaden nebo cívek lišících se na pohled od sebe, až se bezpečně zjistí stav věci.
(18) Na př.: kus sukna 52˙5 m dlouhý a bez okrajů 1˙4 m široký váží i s okraji 40˙6 kg.
(19) U česané příze výslovně nejmenované saz. čís. 225, která podle zkušeností a zřejmě vůbec nedosahuje hraničního čísla 45, dále u každé česané příze výslovně nejmenované prohlášené vyšším číslem než 45 — vyjma případ, kde jde o zřejmou nesprávnost — není třeba jemnost zjišťovat.
(19) Váha okraje odstřiženého po obou stranách kusu v délce jednoho metru činí 0˙08 kg, tedy po celé délce kusu (52˙5X0˙08=) 4˙2kg a váha kusu bez okrajů (40˙6 - 4˙2 =) 36˙4 kg. Kus má tedy (52˙5X1˙4=) 73˙5 m2, z čehož 1 m2 váží (36˙4:73˙5=) 0˙496 kg.
(20) U těchto přízí se tudíž zjišťuje jen prohlášená jinaká jejich povaha.
(20) Zboží se tedy projedná podle saz. pol. 229b)
(21) Příze se odvíjí, váží a srovnává s typovými závažími takto:
(21) V případech, kde je třeba ve větším rozměru odvážit a odměřit celé kusy ke zjištění váhy zboží na 1 m2 podle celního sazebníku, může se postup zkrátit použitím přiložených pomocných váhových tabulek, v nichž je vypočtena váha 1—100 m2 a 1—9900 cm2, odpovídající hranici váhové 700 a 200 g na 1 m2.
(22) Měrný viják se nařídí přesně podle hořejšího návodu. Ze zkoušené odvinuté příze se zavěsí do cívkového vijáku jedno přadeno, jehož niti byly napřed opětovným silným napnutím a smrštěním mezi rukama srovnány do polohy pokud možno rovnoběžné Pak se vyhledá konec niti na kraji prvního pásma a po zjištění, zda se příze snadno odvíjí z cívkového vijáku, spojí se konec niti s měrným vijákem tak, že se nit provlékne jedním z vodičů, ovine kolem něho a vede pak pod mosazný váleček na vijákové kolo, kde se několikrát sevře do jedné pružinky, která je na straně příčného ramene prvního (označeného) paprsku kolového. Potom se začne odvíjet.
(22) Srovnáme-li váhu odměřených a zvážených kusů s vahou příslušných ploch ve čtverečních metrech uvedených v tabulce, ukáže se bez dalšího výpočtu, do které z váhových kategorií, jež jsou ustanoveny podle roztřídění celního sazebníku pro vlněné zboží výslovně nejmenované, zboží patří.
Pomocné váhové tabulky
pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované.
(Návod jak použít tabulek, je připojen na konci.)
Návod jak použít tabulek.
(1) Použití těchto tabulek vysvětluje tento příklad:
(2) Kus sukna dlouhý 59˙75 m a široký 1˙40 m váží 39˙5 kg.
(3) Délka násobená šířkou dá (59˙75 X 1˙40 =) 83˙650 m2.
(4) Plocha tkaniny 83˙650 m o váze 39˙5 kg se porovná s váhami vypočtenými v tabulce pro stejnou plochu ve čtverečních metrech:
(5) Váhové tabulky A a B udávají pro tkaniny vážící na 1 m2:
| 700 g | 200 g | |
| A. při 83 m2 | 58˙100 kg | 16˙600 kg |
| B. při 6500 cm2 | 0˙455 kg | 0˙130 kg |
| dohromady tedy pro 83˙650 m2 | ||
| hranici váhovou | 58'555 kg | 16 730 kg |
| Tkanina váží | 39˙500 kg, | |
a je tedy lehčí nežli hořejší váha pro tkaniny o 700 g na 1 m2, avšak těžší nežli váha pro tkaniny o 200 g na 1 m2, patří tudíž k vlněnému zboží tkanému výslovně nejmenovanému saz. pol. 229b).
(6) Projednávání metodou odvažovací v pochybných případech znázorňuje ještě tento příklad:
(7) Výstřižek 100 cm2, vzatý podle metody typové z kusu sukna, je lehčí nežli typové závaží vážící 5 + 2 = 7 g. Správnost tohoto výsledku je však proto pochybná, poněvadž sukno má okraje, a také hmatem se zjistí, že tkanina je na některých místech silnější. Musí se tedy postupovat podle metody odvažovací.
(8) Kus dlouhý 59˙75 m a široký s okraji 140 cm váží 58˙93 kg.
(9) Délka násobena šířkou dá (59˙75 X 1˙4 =) 83˙65 m2. Zjištěná váha dělena plochou ve čtverečních metrech dá 58˙930 : 83˙650 = 704˙5 g na 1 m2.
(10) Jelikož se tato váha 704'5 g velice blíží k hranici 700 g, má tu zřejmě vliv jen nápadně silný okraj. Aby se nesporně zjistila povaha zboží, postupuje se nyní takto:
(11) Násobí-li se délka kusu 59˙75 m šířkou bez okrajů = 134 cm, činí čistá plocha tkaniny ve čtverečních metrech bez okrajů (59˙75 X 1˙34=) 80˙065 m2.
(12) Okraje oddělené po obou stranách sukna v délce jednoho metru váží 54 g, činí tudíž váha okrajů pro celou délku kusu (59˙75 X 0˙054=) 3˙23 kg.
(13) Odečteme-li váhu okrajů od zjištěné plné váhy celého kusu, obdržíme (58˙93—3˙23 =) 55˙70 kg jako váhu jednotné tkaniny o ploše 80˙065 m2, na niž se vezme zřetel.
(14) Dělí-li se pak tato váha kusu bez okrajů plochou kusu bez okrajů ve čtverečních metrech, vyjde (55˙700 : 80˙065 =) 696˙9 g na 1 m2.
(15) Čtvereční metr tohoto sukna je tudíž skutečně lehčí než 700 g na 1 m2.
(16) Proto se projedná celý kus (i s okraji) 58˙93 kg těžký podle saz. pol. 229b).
| Čtvereční metry | Počet gramů na 1 m2 | Čtvereční metry | Počet gramů na 1 m2 | Čtvereční metry | Počet gramů na 1 m2 | Čtvereční metry | Počet gramů na 1 m2 | ||||
| 700 | 200 | 700 | 200 | 700 | 200 | 700 | 200 | ||||
| Váha v kg | Váha v kg | Váha v kg | Váha v kg | ||||||||
| 0˙1 | 0˙070 | 0˙020 | 20 | 14˙000 | 4˙000 | 48 | 33˙600 | 9˙600 | 76 | 53˙200 | 15˙200 |
| 0˙2 | 0˙140 | 0˙040 | 21 | 14˙700 | 4˙200 | 49 | 34˙300 | 9˙800 | 77 | 53˙900 | 15˙400 |
| 0˙3 | 0˙210 | 0˙060 | 22 | 15˙400 | 4˙400 | 50 | 35˙000 | 10˙000 | 78 | 54˙600 | 15˙600 |
| 0˙4 | 0˙280 | 0˙080 | 23 | 16˙100 | 4˙600 | 51 | 35˙700 | 10˙200 | 79 | 55˙300 | 15˙800 |
| 0˙5 | 0˙350 | 0˙100 | 24 | 16˙800 | 4˙800 | 52 | 36˙400 | 10˙400 | 80 | 56˙000 | 16˙000 |
| 0˙6 | 0˙420 | 0˙120 | 25 | 17˙500 | 5˙000 | 53 | 37˙100 | 10˙600 | 81 | 56˙700 | 16˙200 |
| 0˙7 | 0˙490 | 0˙140 | 26 | 18˙200 | 5˙200 | 54 | 37˙800 | 10˙800 | 82 | 57˙400 | 16˙400 |
| 0˙8 | 0˙560 | 0˙160 | 27 | 18˙900 | 5˙400 | 55 | 38˙500 | 11˙000 | 83 | 58˙100 | 16˙600 |
| 0˙9 | 0˙630 | 0˙180 | 28 | 19˙600 | 5˙600 | 56 | 39˙200 | 11˙200 | 84 | 58˙800 | 16˙800 |
| 1 | 0˙700 | 0˙200 | 29 | 20˙300 | 5˙800 | 57 | 39˙900 | 11˙400 | 85 | 59˙500 | 17˙000 |
| 2 | 1˙400 | 0˙400 | 30 | 21˙000 | 6˙000 | 58 | 40˙600 | 11˙600 | 86 | 60˙200 | 17˙200 |
| 3 | 2˙100 | 0˙600 | 31 | 21˙700 | 6˙200 | 59 | 41˙300 | 11˙800 | 87 | 60˙900 | 17˙400 |
| 4 | 2˙800 | 0˙800 | 32 | 22˙400 | 6˙400 | 60 | 42˙000 | 12˙000 | 88 | 61˙600 | 17˙600 |
| 5 | 3˙500 | 1˙000 | 33 | 23˙100 | 6˙600 | 61 | 42˙700 | 12˙200 | 89 | 62˙300 | 17˙800 |
| 6 | 4˙200 | 1˙200 | 34 | 23˙800 | 6˙800 | 62 | 43˙400 | 12˙400 | 90 | 63˙000 | 18˙000 |
| 7 | 4˙900 | 1˙400 | 35 | 24˙500 | 7˙000 | 63 | 44˙100 | 12˙600 | 91 | 63˙700 | 18˙200 |
| 8 | 5˙600 | 1˙600 | 36 | 25˙200 | 7˙200 | 64 | 44˙800 | 12˙800 | 92 | 64˙400 | 18˙400 |
| 9 | 6˙300 | 1˙800 | 37 | 25˙900 | 7˙400 | 65 | 45˙500 | 13˙000 | 93 | 65˙100 | 18˙600 |
| 10 | 7˙000 | 2˙000 | 38 | 26˙600 | 7˙600 | 66 | 46˙200 | 13˙200 | 94 | 65˙800 | 18˙800 |
| 11 | 7˙700 | 2˙200 | 39 | 27˙300 | 7˙800 | 67 | 46˙900 | 13˙400 | 95 | 66˙500 | 19˙000 |
| 12 | 8˙400 | 2˙400 | 40 | 28˙000 | 8˙000 | 68 | 47˙600 | 13˙600 | 96 | 67˙200 | 19˙200 |
| 13 | 9˙100 | 2˙600 | 41 | 28˙700 | 8˙200 | 69 | 48˙300 | 13˙800 | 97 | 67˙900 | 19˙400 |
| 14 | 9˙800 | 2˙800 | 42 | 29˙400 | 8˙400 | 70 | 49˙000 | 14˙000 | 98 | 68˙600 | 19˙600 |
| 15 | 10˙500 | 3˙000 | 43 | 30˙100 | 8˙600 | 71 | 49˙700 | 14˙200 | 99 | 69˙300 | 19˙800 |
| 16 | 11˙200 | 3˙200 | 44 | 30˙800 | 8˙800 | 72 | 50˙400 | 14˙400 | 100 | 70˙000 | 20˙000 |
| 17 | 11˙900 | 3˙400 | 45 | 31˙500 | 9˙000 | 73 | 51˙100 | 14˙600 | |||
| 18 | 12˙600 | 3˙600 | 46 | 32˙200 | 9˙200 | 74 | 51˙800 | 14˙800 | |||
| 19 | 13˙300 | 3˙800 | 47 | 32˙900 | 9˙400 | 75 | 52˙500 | 15˙000 | |||
| Čtvereční centimetry | Počet gramů na 1 m2 | Čtvereční centimetry | Počet gramů na 1 m2 | Čtvereční centimetry | Počet gramů na 1 m2 | Čtvereční centimetry | Počet gramů na 1 m2 | ||||
| 700 | 200 | 700 | 200 | 700 | 200 | 700 | 200 | ||||
| Váha v gramech | Váha v gramech | Váha v gramech | Váha v gramech | ||||||||
| 1 | 0˙07 | 0˙02 | 600 | 42˙— | 12˙— | 3800 | 266˙— | 76˙— | 7000 | 490˙— | 140˙— |
| 2 | 0˙14 | 0˙04 | 700 | 49˙— | 14˙— | 3900 | 273˙— | 78˙— | 7100 | 497˙— | 142˙— |
| 3 | 0˙21 | 0˙06 | 800 | 56˙— | 16˙— | 4000 | 280˙— | 80˙— | 7200 | 504˙— | 144˙— |
| 4 | 0˙28 | 0˙08 | 900 | 63˙— | 18˙— | 4100 | 287˙— | 82˙— | 7300 | 511˙— | 146˙— |
| 5 | 0˙35 | 0˙10 | 1000 | 70˙— | 20˙— | 4200 | 294˙— | 84˙— | 7400 | 518˙— | 148˙— |
| 6 | 0˙42 | 0˙12 | 1100 | 77˙— | 22˙— | 4300 | 301˙— | 86˙— | 7500 | 525˙— | 150˙— |
| 7 | 0˙49 | 0˙14 | 1200 | 84˙— | 24˙— | 4400 | 308˙— | 88˙— | 7600 | 532˙— | 152˙— |
| 8 | 0˙56 | 0˙16 | 1300 | 91˙— | 26˙— | 4500 | 315˙— | 90˙— | 7700 | 539˙— | 154˙— |
| 9 | 0˙63 | 0˙18 | 1400 | 98˙— | 28˙— | 4600 | 322˙— | 92˙— | 7800 | 546˙ | 156˙— |
| 10 | 0˙70 | 0˙20 | 1500 | 105˙— | 30˙— | 4700 | 329˙— | 94˙— | 7900 | 553˙— | 158˙— |
| 15 | 1˙05 | 0˙30 | 1600 | 112˙— | 32˙— | 4800 | 336˙— | 96˙— | 8000 | 560˙— | 160˙— |
| 20 | 1˙40 | 0˙40 | 1700 | 119˙— | 34˙— | 4900 | 343˙— | 98˙— | 8100 | 567˙— | 162˙— |
| 25 | 1˙75 | 0˙50 | 1800 | 126˙— | 36˙— | 5000 | 350˙— | 100˙— | 8200 | 574˙— | 164˙— |
| 30 | 2˙10 | 0˙60 | 1900 | 133˙— | 38˙— | 5100 | 357˙— | 102˙— | 8300 | 581˙— | 166˙— |
| 35 | 2˙45 | 0˙70 | 2000 | 140˙— | 40˙— | 5200 | 364˙— | 104˙— | 8400 | 588˙— | 168˙— |
| 40 | 2˙80 | 0˙80 | 2100 | 147˙— | 42˙— | 5300 | 371˙— | 106˙— | 8500 | 595˙— | 170˙— |
| 45 | 3˙15 | 0˙90 | 2200 | 154˙— | 44˙— | 5400 | 378˙— | 108˙— | 8600 | 602˙— | 172˙— |
| 50 | 3˙50 | 1˙— | 2300 | 161˙— | 46˙— | 5500 | 385˙— | 110˙— | 8700 | 609˙— | 174˙— |
| 55 | 3˙85 | 1˙10 | 2400 | 168˙— | 48˙— | 5600 | 392˙— | 112˙— | 8800 | 616˙— | 176˙— |
| 60 | 4˙20 | 1˙20 | 2500 | 175˙— | 50˙— | 5700 | 399˙— | 114˙ — | 8900 | 623˙— | 178˙— |
| 65 | 4˙55 | 1˙30 | 2600 | 182˙— | 52˙— | 5800 | 406˙— | 116˙— | 9000 | 630˙— | 180˙— |
| 70 | 4˙90 | 1˙40 | 2700 | 189˙— | 54˙— | 5900 | 413˙— | 118˙— | 9100 | 637˙— | 182˙— |
| 75 | 5˙25 | 1˙50 | 2800 | 196˙— | 56˙— | 6000 | 420˙— | 120˙— | 9200 | 644˙— | 184˙— |
| 80 | 5˙60 | 1˙60 | 2900 | 203˙— | 58˙— | 6100 | 427˙— | 122˙— | 9300 | 651˙— | 186˙— |
| 85 | 5˙95 | 1˙70 | 3000 | 210˙— | 60˙— | 6200 | 434˙— | 124˙— | 9400 | 658˙— | 188˙— |
| 90 | 6˙30 | 1˙80 | 3100 | 217˙— | 62˙— | 6300 | 441˙— | 126˙— | 9500 | 665˙— | 190˙— |
| 95 | 6˙65 | 1˙90 | 3200 | 224˙— | 64˙— | 6400 | 448˙— | 128˙— | 9600 | 672˙— | 192˙— |
| 100 | 7˙— | 2˙— | 3300 | 231˙— | 66˙— | 6500 | 455˙— | 130˙— | 9700 | 679˙— | 194˙— |
| 200 | 14˙— | 4˙— | 3400 | 238˙— | 68˙— | 6600 | 462˙— | 132˙— | 9800 | 686˙— | 196˙— |
| 300 | 21˙— | 6˙- | 3500 | 245˙— | 70˙— | 6700 | 469˙— | 134˙— | 9900 | 693˙— | 198˙— |
| 400 | 28˙— | 8˙— | 3600 | 252˙— | 72˙— | 6800 | 476˙— | 136˙— | |||
| 500 | 35˙— | 10˙— | 3700 | 259˙— | 74˙— | 6900 | 483˙— | 138˙— | |||
(23) Má-li být odvinuta ke zkoušení příze na cívkách, nastrčí se bobiny nebo kanety na vidlici, připevněnou k tomu účelu na měrném vijáku, načež se postupuje jako u příze v přadenech.
(24) Aby se zabránilo většímu napětí a tření, postaví se vijáky u smotaných přízí tak, aby šla nit s cívkového vijáku k vodiči nití měrného vijáku v čáře pokud možno vodorovné.
(25) Z téhož důvodu se jemnější příze neovíjí kolem vodiče niti.
(26) Při otáčení kola měrného vijáku se zachovává vždy mírná rychlost, aby se všemožně zamezilo přetrhnutí niti a aby příze zůstala stále pravidelně napjata.
(27) Přetrhne-li se příze přece, mohou se navázat konce niti, aby se nemuselo znovu počít s manipulací, otáčení musí však pokračovat v úplném souhlase s počítacím kotoučem; na to třeba obzvláště pamatovat.
(28) Aby se zamezilo hromadění nití na jedné straně vijákového kola, střídají se u příze v přadenech vodiče niti, čímž se příze náležitě rozdělí. Příze na cívkách, jednoduchá a dvojpramenná, se odvíjí vždy zároveň se dvou bobin nebo kanet.
(29) Má-li se příze srovnat s typovými závažími, odvine se:
u příze česané saz. pol. 225a)—e), jež se projednává kromě jiného, také podle své jemnosti:
jednoduché příze 400 m,
dvojpramenné příze 200 m,
vícepramenné příze 100 m;
u příze česané k výrobě prýmků, požívající celní výhody podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b):
jednoduché příze dvakrát po 200 m,
dvojpramenné příze dvakrát po 100 m;
a u surové příze lastingové pro tkalcovny na lasting, požívající celní výhody podle 2. poznámky k saz. pol. 225b):
dvojpramenné příze 100 m.
(30) U příze v přadenech se provede plný počet obrátek kola (100, 200, 400), jelikož se odvíjí pouze jedno přadeno; naproti tomu je třeba u příze na cívkách, která se odvíjí zároveň se dvou bobin nebo kanet, pouze 50, 100 a 200 (t. j poloviny) obrátek kola, které rovněž dají metrickou míru předepsanou k vzájemnému vážení.
(31) Srovnájí-li se (zváží-li se vzájemně) odvinutá množství příze na přesné váze s příslušnými typovými závažími, vyjde toto sazební zařadění příze:
příze česaná výslovně nejmenovaná patří:
jednoduchá, jejíž 400 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 400 m jednoduché):
surová do saz. pol. 225a)1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225a)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)2;
dvojpramenná, jejíž 200 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 200 m dvojpramenné):
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225b)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)2;
trojpramenná nebo vícepramenná, jejíž 100 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 100 m trojpramenné atd.) odpovídající počtu pramenů příslušné příze:
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225b) 2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d) 2;
výslovně nejmenovaná česaná příze surová k výrobě prýmků na dovolovací list, váží-li 200 m jednoduché příze méně než typové závaží čís. 30 (= 200 m jednoduché) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 200 m jednoduché), nebo
váží-li 100 m dvojpramenné příze méně než typové závaží čís. 30 (= 100 m dvojpramenné) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 100 m dvojpramenné), projednává se podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b),
patří však tehdy, váží-li právě tolik nebo více než typové závaží čís. 30 nebo váží-li méně než typové závaží čís. 50, jelikož nepřekročují číslo příze 30, nebo jsou jemnější než číslo příze 50, do saz. pol. 225a) nebo b);
příze lastingová pro tkalcovny na lasting, surová, na dovolovací list, váží-li 100 m dvojpramenné příze právě tolik nebo méně než typové závaží čís. 40 (=100m dvojpramenné) a právě tolik nebo více než typové závaží čís. 65, projedná se podle 2. poznámky k saz. pol. 225b); váží-li však více než typové závaží čís. 40 nebo méně než typové závaží čís. 65, patří k česané přízi výslovně nejmenované saz. pol. 225b).
(32) Nedá-li první zvážení typovými závažími u přízí blízkých svou jemností hraničním sazebním číslům rozhodný výsledek (t. j. kolísají-li přesné váhy tak, že nevychází s plnou jistotou najevo, zda vážená příze toliko dosahuje hraničního čísla nebo je překročuje), zváží se příze z jiných přaden nebo cívek, až je pochybnost odstraněna nebo se zjistí, že k správnému zařadění je zapotřebí šetření, podle dále naznačeného postupu užívaného v pochybných případech.
(33) U vláčených přízí vlněných (t. j. takových, které v jedné niti obsahují několik zároveň spolu svinutých praménků, volně vedle sebe ležících, bez patrného zákrutu a které tudíž patří k jednoduchým přízím), odvine se ze spojené niti 100 m a zjistí skutečná váha v gramech. Dělíme-li potom počet metrů jednoduché příze (t. j. úhrnná délka všech odvinutých praménků, jež se nalezne, násobí-li se odvinutá délka 100 m počtem praménků ve zkoušené přízi svinutých) vahou 100 m odvinuté příze vláčené, zjištěnou v gramech, vyjde číslo jemnosti.
(34) Na př. 100 m šestinásobně vláčené příze (= 600 m jednoduché) váží 15 g, tedy 600:15 = 40. Jde tudíž o přízi čís. 40.
(35) Má-li takováto příze již znatelný zákrut, zařadí se jako skaná a nutné zjištění jemnosti se provede podle ustanovení platných pro přízi skanou.
(36) Ve všech pochybných případech, když se totiž ani opětovným zvážením typovými závažími nedošlo k úplné jistotě pro správné zařadění, postupuje se takto:
(37) U jednoduché a u dvojpramenné příze se zjistí skutečné číslo příze.
(38) K tomuto účelu se odvine u jednoduché příze z 10 přaden nebo cívek po 100 m (= 1000 m jednoduché příze) a přesně se zváží přesnými závažími gramovými. Počet metrů (1000) se dělí touto zjištěnou vahou. U dvojpramenné příze se odvine z 5 přaden nebo cívek po 100m(=500m dvojpramenné příze) a přesně zváží přesnými závažími gramovými. Od zjištěné váhy se odečtou 2 procenta (jakožto skaním vzniklý přírůstek váhy). Číslo 1000 se pak dělí zbytkem váhy (to je vahou připadající na 1000 m jednoduché příze). V obou případech podíl v celých číslech udává číslo příze.
(39) Na př. 1000 m jednoduché příze váží 21˙7 g, 1000:21˙7 = 46. Příze má tedy čís. 46.
(40) Přitom se zlomky 0˙5 a vyšší pokládají za celek; činí-li tudíž na př. podíl 45˙5, projedná se příze jako příze přes čís. 45.
(41) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se nezjišťuje v takových případech skutečné číslo příze, nýbrž se postupuje takto:
(42) Z 10 přaden nebo cívek se odvine po 100 m (= 1000 m trojpramenné, čtyřpramenné nebo vícepramenné příze) a jejich váha se přesně zjistí přesnými závažími gramovými. Zjištěná váha se srovná s desateronásobnou vahou typového závaží odpovídajícího počtu (dohromady skaných) pramenů zkoušené příze. Je-li zjištěná váha menší nežli váha desateronásobného příslušného typového závaží pro čís. 45, projedná se tato příze jako příze přes čís. 45. Na př. se projednává devateronásobně skaná barvená příze v přadenech. 1000 m odebraných z 10 různých přaden váží 225˙6 g. Typové závaží pro 100 m devítinásobné příze je 20˙8; desateronásobek toho činí (20˙8 X 10) 208; příslušná příze patří tudíž jako příze pod čís. 45 metricky do saz. pol. 225d) 1.
(43) Osnovy z vlněné příze. K vlněným přízím, které dojdou již upraveny v osnovy, t. j. v přadenech k tomuto účelu zvlášť dlouze smotaných (které jsou pak svázány ve velké svazky nebo klubka) nebo již nasnovány (navinuty) na vratidlech a které mohou být k docílení soudržnosti osnovy též místy protaženy několika nitmi útkovými, musí — poněvadž z nich nelze odebrati přízi potřebnou ke zkoušení bez poškození zboží — být přiloženy vzorky příze nejméně 1000 m (smotaných nebo na cívce), souhlasící úplně s těmito osnovami, aby se mohla zjistit jemnost příze pro zařadění.
(44) Tyto přidané vzorky se porovnají nejdříve s osnovou, zda se s ní úplně shodují, a pak se zkoušejí jako jiné příze v přadenech nebo na cívkách.
(45) Nedojdou-li takové vzorky hned s osnovami a je-li třeba podle okolností případu zjistit jemnost příze pro její správné zařadění, odloží se projednání, až zmíněné vzorky dojdou, pokud ovšem strana nesvolí, aby množství příze ke zkoušení potřebné bylo vzato z osnovy samé a odpírá-li projednání bez tohoto zjištění podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(46) Soustavu číslování jemnosti, jež spočívá na poměru délky příze k váze, předpokládající tudíž stejnoměrný běh niti, nelze použít pro tak zvanou přízi falkonévku nebo fantasijní (efektní).
(47) Efektní přízí takovou jsou surové, bílené, barvené, potištěné nebo melírované dvojpramenné nebo vícepramenné příze, jejichž běh nití je přerušen v určitých vzdálenostech uzly, součky, kadeřemi, smyčkami kličkami, závitky atd.
(48) Takovéto příze (z vlny, též pomíšené s bavlnou) se projednávají vždy podle příslušné nejvyšší sazby, na př. barvená podle saz. pol. 225d)2.
(49) Příze, jež následkem silného zakroucení splynutím jednotlivých nití tvoří uzlíčky nebo malé kličky, které přiměřeným napětím příze opět zmizí, nepatří sem a projednává se podle své jinaké povahy.
(50) Viz 2. až 4. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
1. (1) Česaná příze se vyrábí z přástů z česaných pramenů. Vyznačuje se proto dlouhým, v niti souběžně ležícím, málo zkadeřeným vláknem. Česaná příze nemá krátkých vláken, jež byla odstraněna česáním, je hladká a nemá chomáčků jako příze mykaná. Podle toho se zřetelně rozeznává jak od příze z hrubých chlupů zvířecích, zařaděné do saz. čís. 222, tak od mykané příze saz. čís. 226.
(2) Z česaných přízí je příze mohérová, alpaková a ispahánská, jakož i příze ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, zařaděna do saz. čís. 223 a 224, všechny ostatní česané příze patří do saz. čís. 225.
(3) Sem tedy patří jak tvrdé, tak měkké příze česané, příze útkové, harasové, sayettové, zefírové atd. Dále patří do saz. čís. 225 též příze česané jmenované výslovně v saz. čís. 223 a 224, jsou-li trojpramenné nebo vícepramenné, po příp. bílené, barvené (vyjma přibarvenou přízi mottled-alpakovou), potištěné, melírované.
(4) Jako surová se projednává pouze příze praná (nikoliv bílená) a přírodně barevná. Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 222.
(5) Skané příze složené z jedné příze mykané a jedné příze česané se projednávají jako příze česané saz. čís. 225.
1. (1) Do saz. pol. 237a) patří hlavně tak zvané koberce holandské. Jsou to hrubé běhouny (stůčkové koberce) pro schodiště, předsíně atd., tkané nikoli na způsob aksamitu, z příze z hrubých chlupů zvířecích, též s příměskem hrubé příze z juty a pod.
(2) Koberce ze srsti psí, hovězí atd., u nichž niti osnovní jsou ovinuty nití z čisté vlny, se považují ještě za koberce, vyrobené s příměskem malého množství vlny, saz. pol. 237a). Nejsou-li však v takových kobercích niti předené z čisté vlny spolu uskány s nitmi z jiných chlupů, nýbrž tvoří-li o sobě samostatné niti osnovní, projednají se koberce podle saz. pol. 237c).
2. (1) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou i příze melírovaná vlnou nebarvenou (přírodně bílou) je příze, jejíž každý pramen je předen ze směsi různě barvené nebo potištěné vlny nebo barvené vlny s vlnou přírodně bílou (na př. přírodně bílé a černě barvené vlny). Používá se jí k výrobě některých látek. Sem patří na př. příze béžové, příze k výrobě t. zv. Jägerova prádla atd., jestliže jsou vyrobeny způsobem shora udaným. Není-li taková příze předena melírovaně ze směsi s barvenou vlnou, nýbrž výhradně z vlny přírodní barvy, patří do saz. pol. 225a) až d).
(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.
(3) Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).
(4) Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.
(5) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.
(6) Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.
2. (1) Koberce vázané saz. pol. 237b) se zhotovují přímo tím, že se vnášejí do osnovy střídavě niti útkové a navazují v řadách kousky nití na způsob smyček, tvořících flór (vlas).
(2) Tím se význačně liší od koberců tkaných na způsob aksamitu a od jiných koberců. Mají totiž také na straně vlasové (flórové, lícní) smyčku z kousku niti tvořícího vlas, která chybí všem kobercům ostatním.
(3) Za tuto smyčku lze vlas s lícní strany vytáhnout háčkem.
(4) Mezi vázané koberce patří většina koberců orientálních.
3. (1) Surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí patří podle poznámky za saz. čís. 245 rovněž do saz. čís. 225 Tato příze, určená ke tkaní šálů, se spřádá s vláknem nekrouceného hedvábí, probíhajícím bez přerušení (nekonečně) přízí proto, aby bylo toto vždy velmi jemné předivo ztuženo.
(2) Jednoduchá surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí se projednává podle saz. pol. 225a).
(3) Vlněné příze jiného druhu spojené s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým patří do saz. čís. 245.
(4) Surová dvojpramenná příze lastingová čís. 40 až čís. 65 metricky, dovážená na dovolovací list beze cla, se skládá z vlny jemné, dlouhé, hladké, jako vlasy lesklé a natažené (t. j. nikoli zkadeřené nebo vlnité, nýbrž bez kadeří, rovně napjatě ležící), která je vždy spředena v namaštěném stavu.
(5) Nejvýznačnějším jejím znakem je kromě nápadného lesku vlákno vlny jako vlas natažené, 16 až 20 cm dlouhé, jehož konečky v předivu nejsou zkadeřeny jako u nelesklé, měkké příze česané nebo u jemné příze mykané, nýbrž vyčnívají jako hroty rovně natažené. Není vyloučeno, že se v této přízi vyskytnou též jednotlivé kratší díly vlněných chlupů nebo tak zvané pesíky (mrtvá vlna bez lesku).
(6) Ze surové dvojpramenné příze lastingové čís. 40 až čís. 65 metricky, odbavené beze cla, se odeberou vzorky a zašlou se k přezkoušení celnímu oddělení ONV v Praze; zachová se přitom postup uvedený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224.
(7) Příze na osnovy ke kobercům se skládá z vícepramenné silnější příze, na níž je kobercový vzorek rozvlekle natištěn; může obsahovat zčásti také niti jednobarevné.
3. (1) Všechny ostatní koberce, též běhouny a předložky patří do saz. pol. 237c), tedy i když jsou tkány s vlasem nebo bez něho, s vetkanými nebo našitými ženilkami atd.
(2) Koberce na podlahu a běhouny z plsti potištěné, odměřené, patřící rovněž do saz. pol. 237c), mají jako tkané koberce na podlahu charakteristický vzorek (dessin) s bordurami, rohovými a středovými obrazci a vůbec kresby větších rozměrů, čímž se liší od potištěných plstí se stejnotvarými drobnými tištěnými vzorky, určených k výrobě šatstva, střevíců atd. Takovéto koberce se skládají ostatně jen z hrubých silnějších plstí, kdežto plstěné pokrývky na postele, na stoly a pod. z jemné vlny jsou tenké jako sukno, měkké a hebké jako podobné koberce tkané.
(3) Takovéto plsti nepotištěné se za koberce na podlahu nepovažují.
4. Význačným rozlišovacím znakem tkaných koberců (kobercových látek na podlahu) od jiných koberců a látek tkaných na způsob koberců je, že koberce bývají vždy tkány se základními osnovami z velmi hrubého motouzu, ze silné lněné, jutové nebo vlněné příze s flórovými (poilovými) osnovami rovněž ze silnější vícepramenné příze vlněné, čímž se stávají význačně tuhými a těžkými.
5. U orientálních koberců nejsou vtažené nebo navázané třásně, lemování, právě tak jako pouhé správky (též hedvábím), důvodem pro projednání podle saz. čís. 274 (viz též 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI).
6. Podle své bližší povahy se projednávají: vlněné látky tkané jako koberce na podlahu, hodící se spíše na zboží polštářové, obuvnické a brašnářské než za koberce na podlahu; rovněž koberce jemnějšího druhu, hodící se sice také za koberce na podlahu, u nichž však pro jejich hebkost, měkkost nebo provedení lze mít za to, že se jich použije jako pokrývek na postel, na stůl nebo jako koberců na stěnu (na př. koberce flanelové, soukenné, gobelinové a pod.); dále kordy na střevíce, tkané na způsob aksamitu, nebo látky kobercové, které jako napodobenina výšivek na stramínu bývají zpracovány na podušky, nárty a brašny. Koberce provedené ručním vyšíváním na stramínu nebo pod. se projednávají jako zboží vyšívané.