2. (1) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou i příze melírovaná vlnou nebarvenou (přírodně bílou) je příze, jejíž každý pramen je předen ze směsi různě barvené nebo potištěné vlny nebo barvené vlny s vlnou přírodně bílou (na př. přírodně bílé a černě barvené vlny). Používá se jí k výrobě některých látek. Sem patří na př. příze béžové, příze k výrobě t. zv. Jägerova prádla atd., jestliže jsou vyrobeny způsobem shora udaným. Není-li taková příze předena melírovaně ze směsi s barvenou vlnou, nýbrž výhradně z vlny přírodní barvy, patří do saz. pol. 225a) až d).

(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.

(3) Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).

(4) Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.

(5) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.

(6) Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.