1. Kůží rukavičkářskou se rozumí kůže jehňat, mladých koz (kozlat) nebo jiných menších zvířat, též hříbat, činěná na jirchu, na zámiš nebo na jirchu tříslem přečiněná, hlazená nebo upravená vlnatě, měkká, hebká, tažná, ať nebarvená nebo barvená nebo jinak dále upravená. K druhům rukavičkářské kůže patří zvláště kůže glacé, jež je vyčiněna žloutkem a moukou a na lícní straně leštěna; kůže dánská (nebo švédská), upravená zpravidla na straně k masu na způsob sukna, měkká, bez lesku; dále telecí kůže kidová upravená na práce rukavičkářské a zámišová kůže srnčí, kamzičí a kůže podobné zvěře.