XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží.
Do této saz. třídy patří vydělané kůže: hovězí a koňská (saz. čís. 328 a 329), telecí (saz. čís. 330), kozlí, kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí (saz. čís. 331 až 334), rukavičkářská (saz. čís. 335), kůže lakovaná (saz. čís. 336) a kůže výslovně nejmenovaná (saz. čís. 337); dále kožené zboží: sedlářské a řemenářské, též z voskovaného plátna (saz. čís. 338), zboží brašnářské, též z voskovaného plátna a z hrubších látek (saz. čís. 339), obuv (saz. čís. 340), rukavice (saz. čís. 341), kožené zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 342), zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 343) a technické potřeby (saz. čís. 344).
Kůže vydělaná.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.
Saz. čís. 328.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny).
Saz. čís. 329.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.
Saz. čís. 330.
Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 331—334.
Saz. čís. 332.
Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy.
Kůží poltěnou po rubu saz. pol. 332a) se rozumí spodní díl poltěné kůže, kdežto jinou kůží saz. pol. 332b) se rozumí kůže jednak nepoltěná, jednak poltěná se strany k líci a mající zřetelné póry po chlupech na povrchu.
Saz. čís. 335.
Kůže rukavičkářská.
Saz. čís. 336.
Kůže lakovaná.
Saz. čís. 337.
Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen.
Kožené zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 338—344.
Saz. čís. 338.
Zboží sedlářské a řemenářské, též spojené s jinými hmotami.
Saz. čís. 339.
Brašnářské zboží kožené, z voskovaného plátna a z hrubších látek.
Saz. čís. 340.
Všeliká obuv zcela nebo zčásti kožená, též spojená se zbožím textilním nebo s jinými látkami.
Saz. čís. 341.
Rukavice kožené (i pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím), též vyšívané.
Saz. čís. 342.
Kožené zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 343.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 344.
Technické potřeby.

(1) Sem patří všechna vydělaná kůže z koží telecích bez rozdílu činění, také poltěná, vyjma kůži rukavičkářskou, telecí kůži lakovanou a bronzovanou.

(1) Lakovaná kůže se vyrábí nanášením vrstvy černých nebo barevných pokostů lakových ze lněného oleje. Do saz. čís. 336 patří všechna lakovaná kůže bez zřetele na druh zvířat, z nichž pochází, a na její jinakou povahu (vzorkování a pod.).

(1) Sem patří střevíce, boty, trepky, sandály a pod., též opánky, z kůže nebo s koží, též spojené s textilním zbožím nebo s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, také vyšívané, avšak bez výstroje (na př. přezek a pod.) z drahých kovů.

(1) Sem patří kožené rukavice, též pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím (na př. tamburované nebo vyšité nitmi, anebo spojené s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami).

(2) Teletina v celých kožich se liší od kůže hovězí tím, že váha celého kusu kůže telecí nepřesahuje 3 kg. U půlek a čtvrtek telecích koží nepřesahuje váha kusu 1½ kg, po příp. ¾ kg.

(2) K lakované kůži patří také ony měkké, lakované druhy koží z kozin, pak z tenkých teletin, jež jsou známy pod označením jako laková kůže chevreau, calfbox a chromová.

(2) Pouhé olemování kožešinou zůstává u obuvi z kůže nebo u obuvi ze zboží textilního s koží bez povšimnutí; o střevících z kožešiny spojených s koží viz vysvětlivky k saz. čís. 346.

(2) O rukavicích z textilního zboží s kožešinou viz vysvětlivky k saz. čís. 346.

(3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

(3) Kůže pouze přetřená průhledným pokostem nebo leštěná hladící koulí se neprojednává jako kůže lakovaná.

(3) Střevíce se svršky zvlněné plsti (střevíce plstěné) nebo z látek patří do saz. čís. 340, skládá-li se celá podešev nebo značná část svršku z kůže, na př. střídají-li se pruhy látek s pruhy kůže; jsou-li však z kůže jen zapinadla, řemeny nebo je-li užito kůže k zesílení špiček a pat, nepřihlíží se k nim. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 238.

(3) Rukavice ze zboží textilního (vyjma rukavice stávkové) zesílené koženým obsazením na vnitřní straně dlaně (též na vnitřní straně prstů), saz. čís. 274.

(4) Střevíce z kůže s podešvemi kaučukovými se projednávají podle saz. čís. 340.

(4) Rukavice šermířské, boxerské a podobné rukavice z kůže, vycpávané, saz. čís. 342.

(5) Střevíce z kůže s dřevěnými podešvemi se projednávají jako obuv kožená podle saz. čís. 340, naproti tomu dřeváky pouze s koženými řemeny nebo nárty se projednávají jako zboží dřevěné spojené s koží saz. třídy XXXIV.

(6) Dojdou-li střevíce jednotlivě, bere se za základ polovina váhové sazby.

1. (1) Kůže vydělaná se získává zpravidla ze střední vrstvy (škáry) zvířecích koží, zbavených předchozími pracemi srsti, pokožky a podkožního vaziva činěním (vyděláváním). Vlákna takto upravených holin se činěním prosytí látkami obsahujícími tříslovinu, čímž se chrání před hnilobou, a získávají částečně již tímto činěním, částečně pak dalším mechanickým nebo chemickým zpracováním, barvením a pod., vlastnosti potřebné k výrobě koženého zboží (pevnost, tažnost, vláčnost, stejnoměrnou tloušťku, barvu atd.).

(2) Podle hmot upotřebených k činění se rozeznává:

a) činění tříslem čili tříslení na červeno, čímž se rozumí nejen vydělávání kůrami koželužskými (jako je kůra dubová, smrková, jedlová, vrbová, jilmová, březová, kaštanová atd.), nýbrž také jinými rostlinnými částmi obsahujícími tříslovinu (jako kvebrachovým dřevem, valonkami, duběnkami, divi-divi, myrobalány, škumpou atd.), a výtažky z nich, jako katechu a kino;

b) činění solemi minerálními (chromitými a j.); zvláštní druh jeho je činění kamencem čili jirchářství;

c) činění tukem čili zámišnictví.

1. (1) Podle saz. čís. 342 se projednává všechno zboží vyrobené z kůže nebo koží povlečené, výslovně nejmenované v saz. čís. 338—341 a 344, též spojené s jinými hmotami, není-li vystrojeno drahými kovy.

(2) Sem patří kůže vykrojená a všechny výkroje a pruhy z kůže, jež byly zpracovány tmelením, vřezáním nebo vyřezáním ozdob, dírkováním, prošíváním, šitím a pod. (vyjma přikrojené pruhy k výrobě řemenů, po případě hnacích řemenů, patřící do saz. pol. 338a) nebo do saz. pol. 344b), pak vyjma rámovou kůži na boty [weltings] saz. pol 344a) a vyjma šicí řemeny přikrojené do špičky saz. pol. 344d)). Viz 7. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328 až 337.

1. (1) Do saz. pol. 344a) jsou zařaděny:

(2) Rámová kůže na boty (zvaná weltings), t. j. úzké (většinou asi 1 cm široké), nebarvené a barvené kožené řemeny, navzájem stmelené, jež přicházejí do obchodu v kotoučích a jichž se používá při výrobě obuvi jako podešvového rámu ke spojení svršku s podešví; kůže sedlová, přikrojená na sedla jízdních kol, avšak nešitá, neprošívaná, ani jinak dále neupravená (tato kůže dále upravená patří rovněž jako hotová sedla k jízdním kolům do saz. čís. 338); špalky ze surové kůže, t. j. válcovité špalky zhotovené nalepením kotoučů ze surové kůže na sebe, dále nezpracované. Jsou-li špalky ze surové kůže dále upraveny na ozubená kola nebo na jiné technické potřeby, projednávají se podle saz. pol. 344d).

1. (1) Jako kůže vydělaná na způsob podešvic se projednává všechna kůže hovězí nebo koňská (též buvolí a mezčí), též barvená, hodící se k výrobě podešví pro svou tuhost, tloušťku nebo jinakou povahu.

(2) K podešvicím patří také méně silná kůže stélková (stélkovice). Zvláštním druhem podešvice je vacheta (useň vachetová), t. j. lehčí podešvice jemně upravená, pak podešvice jasně červeně vyčiněná kůrou hemlockovou (kůrou jedle hemlockové).

(3) Dále sem patří silnější, ohebná, nemaštěná nebo jen málo maštěná chromem činěná kůže, jíž se užívá na podešve sportovní obuvi nebo na ochranné povlaky proti smyku a na převodní řemeny.

(4) Okolnost, že celé kůže nebo odkrojky z nich (vazy, hlavy, krajiny nebo slabiny) nemají na vnějších (obvodních) částech vlastností shora uvedených nebo jich mají jen poskrovnu, není ještě důvodem, aby se neprojednávaly podle saz. pol. 328a), po příp. saz. pol. 328b). Tím je třeba se též řídit při projednávání odpadkové kůže saz. pol. 328c).

(5) Kůže, jež pro své promaštění není způsobilá k použití na podešvici, patří do saz. čís. 329 (vyjma kůži na řemeny hnací a metací).

1. Do tohoto saz. čísla patří všeliká kůže hovězí a koňská (ne však lakovaná a bronzovaná) vydělaná jakýmkoli způsobem, nikoli však na způsob podešvic, v celých kožich, půlkách, čtvrtích nebo menších kusech, a to též poltěná na straně k masu nebo k líci. Takové kůže se užívá zvláště jako kůže svrškové a k pracím sedlářským (hlazenice). Zvláštní druhy jsou na př. vláčná kravina, vyrobená z koží volských nebo kravských, sice silná, ale ohebná, kůže japonská, t. j. jircha vyčiněná kamencem a ledkem z kůže jistého druhu krávy, žijícího v Japonsku, a jiné.

1. (1) Hlazená a vyrovnaná kůže ovčí a jehněčí, dále neupravená, se projednává podle saz. čs. 332.

(2) Totéž platí o kůži kozlí, kozí a kozlečí saz. čís. 331.

1. Kůží rukavičkářskou se rozumí kůže jehňat, mladých koz (kozlat) nebo jiných menších zvířat, též hříbat, činěná na jirchu, na zámiš nebo na jirchu tříslem přečiněná, hlazená nebo upravená vlnatě, měkká, hebká, tažná, ať nebarvená nebo barvená nebo jinak dále upravená. K druhům rukavičkářské kůže patří zvláště kůže glacé, jež je vyčiněna žloutkem a moukou a na lícní straně leštěna; kůže dánská (nebo švédská), upravená zpravidla na straně k masu na způsob sukna, měkká, bez lesku; dále telecí kůže kidová upravená na práce rukavičkářské a zámišová kůže srnčí, kamzičí a kůže podobné zvěře.

1. Jako kůže výslovně nejmenovaná se projednává bronzovaná kůže všech druhů, dále všechna kůže (vyjma kůži rukavičkářskou a lakovanou) z jiných zvířat, než která jsou jmenována v saz. čís. 329 až 334. Sem patří tedy na př. kůže gazelí, hadí, hroší, ještěrčí, kamzicí, krokodilí, psí, pštrosí, rybí, sloní, sobí, tulení, žabí atd., bez ohledu na to, jak byla vydělána a upravena (barvena, vzorkována atd.).

1. Při projednávání koženého zboží se nehledí na druh a úpravu kůže použité k jeho výrobě, vedle výjimek stanovených v saz. pol. 342a) a 344b).

1. Ke zboží sedlářskému a řemenářskému patří koňské postroje (chomouty, postraňky, náojníky atd.), sedla, též sedla k jízdním kolům bez per a bez podpěry, sedlové a jezdecké postroje, otěže (ohlávky, opratě, uzdy atd.), biče (biče pro vozky, jezdecké biče atd.), sedlové pokrývky; dále řemeny všech druhů, též řemeny k bičům a k obuvi, jakož i pruhy upravené k výrobě řemenů, t. j. přikrojené, vyrážené nebo dírkované (vyjma však řemeny hnací a metací a pruhy na hnací řemeny, proužky na řemeny šicí, řemínky k rozdělovači rouna saz. pol. 344b) a řemínky šicí saz. pol. 344d)). Do saz. čís. 338 patří též zboží vyrobené spojením řemenů, jako závěsy a opasníky k šavlím, řemení na zavazadla, na pokrývky atd.

1. Ke zboží brašnářskému patří peněženky, náprsní tobolky, pouzdra na doutníky a cigarety, váčky, na př. na ruční práce, na peníze a na tabák; pásy, brašny, na př. na spisy, nákupní, cestovní, lovecké, k sedlům, na knihy a školní; dámské kabelky; kufry (ruční, cestovní, tlumoky); vaky, na př. cestovní, spací; truhlice, kasety, rámy, mapy (na spisy), vazby knih, desky na alba, pouzdra na pušky, na náboje, na pistole a jiná (etuis); torby (vojenské) a pod.

2. (1) Tříslem a minerálními solemi se vyčiňují nejen velké, těžké kůže (hovězí a koňské), nýbrž též kůže menších zvířat (jako kůže telecí, ovčí, kozí atd.) na kůže na podešve a svršky, na hnací řemeny, na kůže sedlářské a na kůže k výrobě zboží brašnářského.

(2) Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.

(3) Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.

(4) Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.

(5) Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.

2. (1) Do saz. čís. 342 patří dále kůže rytá (vyřezávaná), t. j. kůže s vřezanými kresbami, ornamenty atd., na rozdíl od kůže vzorkované s ozdobami toliko vtlačenými, jež se projednává ještě jako kůže; kůže s vtlačenými ozdobami v pruzích nebo jinak vykrojená nebo přikrojená nebo slepovaná, zvláště kožené čalouny, se však projednává podle saz. čís. 342. Jako kožené čalouny se projednávají též čalouny linkrustové, skládající se z podložky papírové nebo tkaninové, na které jsou naválcovány vypouklé ornamenty, čáry atd. z hmoty obsahující dřevěnou moučku, lněný olej, pryskyřicí a pod. (s lakováním, bronzováním atd. nebo bez něho). Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

(2) Rovněž sem patří šaty z kůže (též s výšivkami, ozdobami nebo nášivkami z textilií nebo jimi podšité, vyjma kožené šaty podšité zcela textiliemi, které lze nosit na obě strany, t. zv. šaty oboustranné, jež se projednávají podle saz. čís. 274), pak hračky z kůže nebo povlečené koží či kožešinou.

2. (1) Ploché hnací řemeny saz. pol. 344b) jsou kožené pruhy s pravoúhlým průřezem, určené pro strojní potřebu a proto tedy přiměřené tloušťky a délky. Jsou sešívány, pleteny, článkovány, spojovány nýty a pod. nebo slepovány tmelem z nakrájených kožených pruhů přiměřené délky.

(2) Sazbou stanovenou pro hnací řemeny se projednávají také délky na hnací řemeny, t. j. pruhy z kůže na hnací řemeny k tomuto účelu pouze přikrojené.

(3) Podle saz. pol. 344b) se projednávají též pruhy na řemínky šicí, na řemeny metací a na řemínky k rozdělovači rouna.

(4) Sem patří též řemeny metací (bicí), t. j. řemeny ze silně maštěné kůže pro tkalcovské stavy (k metání tkalcovských člunků).

(5) Řemínky šicí jsou řezané, tenké (zpravidla nejsou silnější než 5 mm) a úzké (zpravidla nejsou širší než 20 mm) proužky kůže k šití hnacích řemenů, které někdy po 50 až 60 kusech na jednom konci ještě spolu souvisejí, na druhém konci jsou přišpičatělé a na této špičce zvláštní úpravou ztužené. Tyto šicí řemínky patří do saz. pol. 344d).

(6) O rozlišování kůže vyčiněné tříslem od kůže vyčiněné tukem nebo minerální solí viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

2. Kůže na hnací řemeny je silná, maštěná, též barvená hovězí kůže vyčiněná podobně jako kůže na podešvice, vyskytují se většinou ve hřbetech (kruponech). Stejně se projednává též kůže na metací řemeny, jež je silně maštěná, činěná obyčejně minerálními solemi (chromitými) a ze které se vyrábějí metací řemeny pro tkalcovské stavy.

2. (1) Kipsky (kůže zebu čili indického skotu), vyčiněné, avšak nevydělané na způsob podešvic, se projednávají jako kůže hovězí podle saz. čís. 329 buď bez zřetele na váhu kusu, je-li na nich ještě zřejmý hrbový záhyb, nebo — nelze-li na nich hrbového záhybu zjistit — jen přesahuje-li váha kusu 3 kg. Váží-li tyto kipsky jednotlivě nejvýše 3 kg, projednávají se jako kůže telecí podle saz. čís. 330.

(2) Jiné kůže hovězí se projednávají podle saz. čís. 329 tehdy, váží-li celá kůže více než 3 kg; jde-li o půlky nebo čtvrtky, váží-li více než 1½ kg nebo více než ¾ kg.

(3) Podle poznámky k saz. pol. 329a) se projednává hovězí a koňská poltina (štípenka) jen od rubu, a to pouze vydělaná, dále neupravená. Tyto poltiny od rubu nemají přirozený líc, a tedy ani žádné póry po chlupech. Od poltin saz. pol. 332a) se liší — jsou-li celé — svou velikostí, jinak též tím, že jsou silnější, tužší (nejsou hebké) a že jsou obyčejně činěné tříslem.

2. (1) Podle saz. čís. 331 nebo 332 se projednává též vydělaná kůže z koží zvířat jmenovaných v saz. čís. 331 a 332, jež byla poltěna, mízdřena, zřásněna nebo čistě vyhlazena; naproti tomu se projednává podle saz. čís. 333 a 334 všechna kůže černěná, na černo nebo jinak barvená nebo jinak dále upravená (na př. zcela upravená, vzorkovaná, uměle lícovaná, zpracovaná olověným cukrem a kyselinou sírovou atd.), vyjma kůži rukavičkářskou, kůži lakovanou a bronzovanou.

(2) U vydělaných koží kozlích, kozích a kozlečích (zejména byly-li vydělány kůže starších zvířat) je lícování, tvořící skupiny vlnovitě uspořádané, mnohem vyvinutější, zřetelněji rozčleněné nežli u slabší, lehčeji se trhající, nejadrné, houbovité kůže ovčí a jehněčí, u nichž ono lícování je menší a méně výrazné. U kůže silně hlazené a leštěné lze tyto zvláštnosti líce zřetelně pozorovat teprve tehdy, napneme-li kůži a dopadá-li na ni světlo se strany.

(3) Kůže upravené lze rozlišit od koží ještě neupravených saz. čís. 331 a 332 tím, že — nehledíme-li ke kožím východoindickým, do nichž byl na vrchní straně vetřen olej nebo lůj — kůže ještě neupravené mají zpravidla na líci vzhled vrásčitý, nestejnoměrný a že na straně k masu lpí na nich ještě více nebo méně části podkožního vaziva; u poltin (štípenek) jsou také ještě zpravidla viditelné na řezných plochách brázdy nože.

(4) Do saz. čís. 331 a 332 patří též kůže zatížená síranem sodným (solí Glauberovou), která pouští částečně bílou barvu, poněvadž se síran sodný sloučil s vápnem zbylým po vyloužení v síran vápenatý.

(5) Vydělaná kůže bez další úpravy se projednává podle saz. čís. 331 a 332 i v tom případě, byla-li za účelem zatížení zpracována olověným cukrem.

(6) Kůže zhruba natřená hrubou žlutou nebo červenou barvou se projednává jako barvená podle saz. čís. 333, po příp. 334.

(7) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

2. Zámišová kůže ovčí poltěná, též pemzovaná (pemzou broušená), avšak dále neupravená, které se zpravidla používá k cídění, patří do saz. čís. 332; naproti tomu zámišová kůže ze zvěře a kozlů, jakož i dále upravená (vlnatě apretovaná a pod.) zámišová kůže ovčí patří do saz. čís. 335, poněvadž se právě jmenovaných druhů koží používá k pracím rukavičkářským (silnějším rukavicím, jezdeckým kalhotám atd.).

2. Napodobeniny koží patřící podle ustanovení 1. vysvětlivky do saz. čís. 337 se projednávají podle druhu kůže, z níž byly umělým vytlačením líce zhotoveny. (Viz též 4. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.)

2. (1) Zboží povlečené koží, na př. pouzdra, kufry, truhlice, polštáře, láhve, hračky, figury zvířat, se projednává jako zboží kožené. Rovněž tak se projednávají předměty povlečené kožešinou (koží se srstí), nemají-li povahy konfekcionované kožešiny saz. třídy XXXIII.

(2) Ke koženému zboží patří dále zboží z pravého pergamenu, z přírodní kůže (z koží nevydělaných, avšak zpracovaných jiným způsobem), zboží ze zvířecích šlach nebo ze zvířecích svalových žil a ze zlatotepeckých blan saz. čís. 86.

2. Ke zboží sedlářskému a řemenářskému saz. čís. 338 patří vedle koženého též takové zboží vyrobené pouze z voskovaného plátna nebo z kůže a voskovaného plátna, jakož i ze hmot jmenovaných ve 2. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 338—344.

2. (1) Podle saz. čís. 339 se projednávají předměty uvedené v 1. vysvětlivce, jsou-li vyrobeny z kůže, voskovaného plátna a z hrubších látek nebo jsou-li těmito hmotami povlečeny.

(2) Proto se projednávají podle saz. čís. 339 na př náprsní tobolky z lepenky povlečené koží, dřevěné kufry a truhly povlečené koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami desky z rotanu upravené na součásti kufrů, pokládané hrubšími látkami, láhve a flakony pevně spojené s koženými pouzdry a pod.

(3) Rovněž sem patří desky, vazby na knihy, desky na alba z lepenky, jsou-li povlečeny koží; jsou-li toliko spojeny s koží (hřbety, rohy), projednávají se podle saz. čís. 300.

(4) Voskovaným plátnem jsou všechny látky, patřící do saz. čís. 321—323 a do saz. čís. 325.

3. Zvířecí kůže se srstí, napolo nebo zcela zpracované na straně k masu, patří ke kožešině upravené (saz. čís. 345); avšak obyčejné kůže se srstí (hovězí, telecí atd.), které byly namaštěny, načerněny nebo barveny (apretovány na kůži svrškovou), se projednávají jako kůže.

3. Hnací šňůry z kůže, oblé nebo hranaté, také kroucené, jsou buď z kusu hladce nařezány nebo se splétají, vinou nebo kroutí z kožených proužků (t. zv. těhlíkové šňůry). Mají-li průřez kulatý, projednávají se podle saz. pol. 344c) bez zřetele na jejich větší či menší rozměry. Hnací šňůry s hranami a průřezem trojúhelníkovým nebo čtvercovým se vyskytují jen o nepatrné tloušťce (na př. 2 cm do čtverce).

3. Hřbetem (kruponem, jádrem) se nazývá část kůže pokrývající hřbet a boky zvířete, z níž byly odděleny hlava, plece a části břišní. Hřbet je zpravidla přikrojen do tvaru čtyřúhelníka. Též hřbety rozříznuté na půlky se projednávají podle saz. čís. 328. Na rozdíl od hřbetů, jež se projednávají podle saz. pol. 328a), zařaďují se jako jiná hovězí a koňská kůže, vydělaná na způsob podešvic, do saz. pol. 328b) kůže celé, půlky nebo čtvrtky koží, jakož i menší kusy, pokud tyto menší kusy nepatří jakožto části vazu, nožin nebo slabin ke kůži odpadkové saz. pol. 328c).

3. (1) Černou kůží hovězí a koňskou saz. pol. 329a) se rozumí jak kůže jednoduše černěná (leštidlem černěná), tak i obarvená na černo, též hlazená (žehlená), maštěná nebo leštěná roztokem krve, klihu nebo šelaku, nikoli však kůže lakovaná, lisovaná nebo bronzovaná.

(2) Jinak barvená kůže hovězí a koňská patří do saz. pol. 329b).

(3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

3. Jako kůže rukavičkářská se projednává též paličková kůže pro piana, silnější to zámišová kůže, měkká, vlnatá, s lícní stranou, k povlékání paliček pianových.

3. Kůže vepřová se pozná podle toho, že póry po štětinách procházejí se strany lícní až na stranu k masu. Napodobená kůže vepřová se projednává podle ustanovení 2. vysvětlivky,

3. (1) Hedvábné stehy nemají vliv na výměru cla u brašnářského zboží z kůže, z voskovaného plátna a z hrubších látek saz. čís. 339 a u koženého zboží výslovně nejmenovaného saz. čís. 342.

(2) To platí též o koženém zboží ostatních saz. čísel.

3. (1) U zboží sedlářského a řemenářského se napřihlíží ke spojení s jinými hmotami, na př. s tkaninami jutovými, lněnými, plstí, látkami kobercovými, kaučukem. Zboží z jiných hmot než ve 2. vysvětlivce uvedených, na př. zboží sedlářské a řemenářské z látek tkaných nebo stávkovaných, též spojené s koží nebo s voskovaným plátnem, se však neprojednává podle saz. čís. 338, nýbrž podle své povahy, v uvedeném případě podle saz. třídy XXVI.

(2) Sedlové pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky zatížené vyšším clem.

3. Brašnářským zbožím z hrubších látek saz. čís. 339 se rozumí takové brašnářské zboží, jež je vyrobeno z jutových tkanin saz. pol. 217a) a c), z hrubých lněných tkanin saz. pol. 207a) 1, 2 a 3, b)1, 2 a 3 a 216a) a b)1 a z kobercových látek. (O kobercových látkách viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 237 ) Předměty jmenované v 1. vysvětlivce k saz. čís. 339, na př. náprsní tobolky, váčky atd., vyrobené z jiných než uvedených látek, na př. z hedvábí nebo z aksamitu, ze sukna, z bavlněných tkanin nebo ze stávkového zboží, se projednávají jako konfekční zboží saz. třídy XXVI. Tak tomu je však jen tenkrát, jsou-li příslušné předměty vyrobeny z těchto textilních látek, nikoli však, skládají-li se z kůže, z voskovaného plátna a z hrubších látek (z jutových tkanin atd.) a jsou-li pouze ozdobeny nebo jinak spojeny s hedvábím a pod. V tomto případě se projednávají podle saz. pol. 339a), b) nebo c) podle toho, jaké povahy je toto spojení.

3. (1) Sem patří dále podpatky, též dřevěné podpatky povlečené koží, jakož i kožené podpatkové plátky, bandáže (kýlní pásy, přimidla, šněrovací punčochy, suspensoria a podobné chirurgické a orthopedické předměty), lůžka (žíněnky, polštáře a pod.), měchy s koženými tahy o váze kusu menší než 20 kg (též takové malé hlasy k loutkám), pokrývky (lůžkové, lovecké, cestovní, pokrývky na koně, pokrývky stolní atd.), vyjma sedlové pokrývky patřící do saz. čís. 338, vědra (hasičská a pod.), šermířské, boxerské a podobné rukavice (vycpávané), šermířské přilby, rybí kůže zpracovaná na rukojeti a pod., rohože k otírám obuvi (z kousků kůže spojených drátem), kamaše, punčochy, umělé údy (protézy), navíjecí vlásničky (z drátu povlečeného koží), kalhoty, šle, kožené pásky do klobouků (kožená potítka), štítky k čepicím, knoflíky, kožené pilníky (dřevěná hladítka povlečená koží), nátepničky(k odívání), orthopedická náčiní (přístroje k napravování zkřivenin lidského těla), pergamenové zboží z pravého pergamenu (vyjma rukopisy [manuskripty] na pergamenu, jež se projednávají podle saz. čís. 647), loutky a loutková těla, také s hlavami z jiných hmot nebo oblečené nebo povlečené zbožím textilním, podešve z kůže nebo s koží (pouze přikrojené, šité nebo jinak dále upravené), nárty (svršky k botám) z kůže, též pouze přikrojené nebo ze zboží textilního s koženým obsazením (šité, s podšívkou, s připevněnými oušky, prošívané nebo s pružnými vložkami), také holínky (kopny), zástěry, potítka, hračky, hole ze zvířecích šlach (býkovce) nebo ze zaschlé kůže, podvazky, zvířata vycpaná a hlavy zvířecí k účelům dekoračním, pro výklady a pod., kůže na bubny (z pergamenu), také pouze přikrojené, těrky (pro kresliče) ze svinuté kůže a různé jiné věci.

(2) Kožené šle, jejichž líc je zcela z textilií nebo je utvořen nalepením nebo našitím textilních pruhů, se neprojednávají jako zboží kožené, nýbrž patří do saz. čís. 274.

(3) Pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky podrobené vyššímu clu.

(4) Z celkové váhy plněných peřin, žíněnek, polštářů a pod. s koženými povlaky se projednávají dvě třetiny podle povahy výplně, jedna třetina podle saz. čís. 342.

(5) Klobouky z kůže (též přilby pro vojsko, hasiče atd.), saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269; páskové míry v kožených pouzdrech, viz 2. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 577.

4. (1) Za kůži přírodní barvy (nebarvenou) se považuje jen kůže v barvě získané pouze činěním. Jako barvená se projednává i kůže jen zhruba natřená obyčejnou barvou anebo kůže s nátěrem bílým nebo barevným. Černě leštěná (černěná) kůže se klade na roveň kůži černě barvené.

(2) Rovněž tak patří k barvené kůži i ta, která po vyčinění působením olověného cukru a kyseliny sírové nabyla světlejšího barevného odstínu; navlhčí-li se tato kůže a vystaví účinku sirníku sodného nebo sirníku amonného, objeví se zejména na líci skvrna stejnoměrně černá nebo hnědá.

(3) Za vzorkovanou kůži se pokládá kůže s vytlačenými okrasami, jako s hvězdičkami, ornamenty a pod.; je-li taková kůže vykrojena nebo přikrojena na pruhy nebo jinak anebo slepena (kožené čalouny a pod.), projednává se jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342.

(4) Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) se projednává podle druhů zvířat, z nichž pochází, podle saz. pol. 329b), saz. čís. 330, 333, 334 nebo 337, ať líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodilí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd., nebo má jakýkoli jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny se projednávají rovněž podle druhů zvířat, z nichž pocházejí, podle saz. čís. 329, 330, 333 nebo 334.

(5) Jako kůže s lícem uměle vytlačeným (t. j. rytými válci nebo deskami) se projednává též kůže kostkovaná (jemně lícovaná), jakož i kůže s lícem long-grainovým, boxovým a šagrénovým.

(6) Bez zřetele na svoji jinakou povahu se však projednává kůže rukavičkářská podle saz. čís. 335, kůže lakovaná podle saz. čís. 336, kůže bronzovaná podle saz. čís. 337.

4. (1) Kůže odpadková jsou okrajové části kožní plochy, které byly odděleny od plochy hřbetní (kruponu), a nazývá se vazem, nožinou nebo slabinou (krajinou, částí břišní), podle toho, z které části pochází.

(2) Tyto části nejsou vyloučeny z projednání podle saz. pol. 328c) ani tenkrát, tvoří-li spolu souvislý kus (na př. dolení části vazu s nožinami nebo nožiny se slabinami atd.), pokud neobsahují části hřbetu (kruponu).

(3) Do saz. pol. 328b) patří též kůže umělá (umělá kůže v deskách), která se vyrábí lepením a lisováním z drtin kožených, z drtin od postruhování nebo poltění (odpadků při úpravě koží) nebo z kožených odřezků.

(4) Kůže k výrobě mykacích povlaků, saz. čís. 329.

(5) Kůže rámová na boty (zvaná weltings), saz. pol. 344a).

(6) Pruhy z kůže na řemeny hnací nebo metací, saz. pol. 344b).

4. Kůže k výrobě mykacích povlaků, dovážená obyčejně ve hřbetech, maštěná a vyčiněná podobně jako kůže na hnací řemeny, patří podle své jakosti do saz. čís. 328 (podešvice). Taková kůže dovážená na dovolovací list k výrobě mykacích povlaků, požívá zvýhodněné celní sazby podle poznámky i tenkrát, je-li již přikrojena na pruhy (hřbety mykací, pásy mykací).

4. (1) Kůže glacé silnější, ale přece hebká, jíž se sice neužívá k výrobě jemných glacé rukavic, avšak na jiné hrubší rukavice, se projednává podle saz. čís. 335. Na takové kůži se vyskytují někdy na straně k masu lehce lpící vlákna podkožní, jež se odstraňují při stříhání rukavic.

(2) Jako kůži rukavičkářskou k barvení lze podle poznámky k saz. čís. 335 projednávat na dovolovací list též rukavičkářskou kůži k odtučnění.

(3) Rukavičkářská kůže přistřižená na rukavice, saz. čís. 341.

4. (1) Pergamen sem patřící je pouze pergamen pravý, t. j. vyrobený z koží zvířecích. K výrobě pravého pergamenu se používá nevydělaných koží zvířecích, hlavně telecích, ovčích nebo oslích, jež se zbavují srsti, máčejí, napouštějí kamencovým roztokem, pak napínají na rámy, natírají vápnem a hladí pemzou. Od kůže vydělané se rozlišuje pravý pergamen svou tvrdou a rohovitou povahou. T. zv. olejový pergamen, sem též patřící, je obyčejný pergamen půdovaný vápnem a klihovou vodou a pak zpracovaný roztokem mýdla. Na povrchu se utvoří vrstva vápenného mýdla; čáry tužkou se lehce smyjí vlhkou látkou.

(2) Jako pergamen se též projednávají ovčí holiny, jež byly zbaveny srsti, poltěny, pak čištěny vápnem, napjaty a na vzduchu usušeny a jež touto úpravou nabyly vzhledu pergamenu, a surové kůže (kůže přírodní) vyrobené podobným způsobem, hodící se přímo k zpracování na technické potřeby.

(3) Pergamen může být též barvený (limbou) nebo jinak dále upravený.

(4) Pergamenový papír, saz. čís. 291.

4. (1) Biče patřící do saz. čís. 338 mohou být vyrobeny z kůže, z voskovaného plátna nebo z koží se srstí, ze dřeva nebo z rotanu, zcela nebo částečně povlečeného nebo opleteného jmenovanými hmotami.

(2) Při projednávání se nepřihlíží ke knoflíkům opředeným textiliemi, pak ke šňůrkám k zavěšení a k textilním šňůrkám vpleteným do konce bičů; naproti tomu se projednávají biče s dřevěnými bičišti opletenými, opředenými, povlečenými nebo ozdobenými zcela nebo částečně textiliemi nebo strunami ze střev podle saz. pol. 354e), po příp. f).

(3) Obyčejné biče pro vozky z obyčejných dřevěných bičišť s řemínky pouze nařezanými z kůže patří do saz. pol. 356c), po příp. 357b).

4. Výstrojem se rozumějí kovové součástky na brašnářském zboží (rámy, obloučky, uzávěrky, kování, okrasy atd.). Výstroj povlečený koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami, jenž není tudíž viditelný, zůstává při projednávání nepovšimnut. Přezky, hřebíky, háčky, malé uzávěry, pouze k upevnění nebo ke spojení jednotlivých součástí, jež jsou bezpodstatné a nemají sloužit k okrase, též jednoduché zámky na kufrech bez jiných kovových součástí, se nepovažují za výstroj a nemají vliv na projednávání. Pouzdra na pušky, školní brašny, pásy a pod. z kůže se železnými přezkami se neprojednávají tedy podle saz. pol. 339a), nýbrž podle b), po příp. podle c).

4. (1) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

(2) O hedvábných stezích platí ustanovení obsažené v 5. vysvětlivce k saz. čís. 339.

4. (1) Do saz. pol. 344d) patří všechny technické potřeby z kůže vydělané nebo z kůže surové, v saz. pol. 344a)—c) výslovně nejmenované, jako kapsy k transportérům, t. j. nádoby, jichž se užívá k přepravě pevných hmot u transportérů [paternostrů] (na př. u mlýnských strojů k dopravě obilí a pod.), babky tkalcovské (pickers, tkalcovská pudítka), ozubená kola vyrobená ze špalků surové kůže, ucpávky (manžety, kotouče, kruhy a pod.).

(2) Do saz. pol. 344d) patří dále na př. kožené špalky k brzdám pro osobní vozy a pod., blány zlatotepecké, pro zlatotepce již upravené, zlatotepecké formy z blan zlatotepeckých přikrojených do tvaru čtyřúhelníku, broušených a spojených v balíčky, nebo zlatotepecké formy z pergamenu; válkové pásy (užívané v přádelnách vlny na válkách k rozdělování rouna na přást); pruhy a listy na tkalcovská pudítka a listy na povlečení volantů (zachycovacích válců); hnací řemeny (vyjma hnací řemeny patřící do b) a vyjma hnací šňůry), na př. hnací řemeny pravoúhlého průřezu, avšak malých rozměrů, nehodících se k strojovému upotřebení, pak hnací řemeny průřezu lichoběžníkového, sešité z několika vrstev, pro motocykly a pod.; hadice z vydělané kůže, ze surové kůže, pak z koží se srstí spojených s koží vydělanou, dále hadice saz. pol. 219c) povlečené koží (měchy ze surových, vůbec neopracovaných zvířecích koží, jakých se užívá k dopravě vína neb oleje v některých zemích, se projednávají jako surové kůže saz. čís. 83); válce (válce tiskařské pro knihtiskaře nebo litografy atd.) ze dřeva, povlečené koží; povlaky na válce z kůže, též spojené s hrubými, surovými lněnými tkaninami a různé jiné.

5. Při projednávání zůstává nepovšimnuto poltění kůže nebo její části, jímž se štěpí v tenčí vrstvy (souběžné s povrchem), nehledíc k výjimkám u saz. pol. 329a) a saz. čís. 332.

5. (1) Za odřezky a jiné odpadky usní saz. čís. 329, 330, 333—337 se považuje směs netříděných odřezků a odpadků nepravidelných tvarů a různé velikosti, po příp. též různých druhů a barev, dovážených obyčejně v pytlích, bednách a pod. V jednotlivých zásilkách mohou být ojediněle Větší odpadkové kusy, jejichž rozměr nesmí však dosahovat čtvrtiny normální kůže příslušného druhu.

(2) Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

5. (1) Sedla k jízdním kolům s pery nebo s podpěrou, saz. čís. 552.

(2) Zboží saz. pol. 338c) s kováním a pod. ze stříbra podléhá puncovní kontrole; viz též úvodní vysvětlivky.

5. (1) Do saz. pol. 339a) patří brašnářské zboží z voskovaného plátna, z koženého plátna a z hrubších látek, bez výstroje; vedle toho patří do a) ještě brašnářské zboží s výstrojem ze železa a z oceli, vyjma výstroj poniklovaný nebo povlečený jinými obecnými kovy.

(2) Podle saz. pol. 339b) se projednává brašnářské zboží z kůže, váží-li kus bez výstroje nejméně 1 kg; vedle toho patří do b) jen brašnářské zboží s výstrojem z obecných kovů (též z niklu), ani nestříbřených, ani nezlacených, nebo s výstrojem ze železa nebo z oceli, je-li tento výstroj povlečen obecnými kovy nebo je-li poniklován. U zboží saz. pol. 339a) a b), jak bez výstroje, tak s výstrojem, nemá spojení s obyčejnými a jemnými hmotami vliv na projednání. Také nerozhoduje, jak je výstroj opracován; může tedy býti též broušen, leštěn, lakován, lisován nebo jinak opracován.

(3) Podle saz. pol. 339c) se projednává všechno zboží brašnářské spojené s velmi jemnými hmotami, ať se již vyskytují tyto velmi jemné hmoty jako výstroj (zlacené nebo stříbřené obecné kovy) anebo jako jiné spojení. Do saz. pol. 339c) patří dále všechno brašnářské zboží z kůže ve váze kusu menší než 1 kg bez výstroje, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami, poněvadž podle saz. pol. 339a) a b) se projednává — nehledí-lí se k brašnářskému zboží z voskovaného nebo z koženého plátna a z hrubších látek a k brašnářskému zboží z kůže, váží-li kus nejméně 1 kg — jen zboží s výstrojem; za výstroj se však nepovažují uzávěrky bez rámů (závěry, stiskací knoflíky a pod.).

(4) Hedvábné stehy, jimiž jsou spojeny jednotlivé kožené části, pak hedvábné šňůry určené pouze k uzavírání váčků, jež však nemají sloužit k okrase, šňůry k upevnění klíčů na brašnách a kufrech a pod zůstanou bez povšimnutí. Naproti tomu se pokládají okrasné stehy a výšivky z hedvábí za spojem s velmi jemnými hmotami.

(5) Vyskytují-li se velmi jemné hmoty jako podšívky nebo povlaky vnitřní strany nebo vnitřních oddílů (přihrádek), přihlíží se k nim a zboží se projedná podle saz. pol. 339c).

(6) Ruční kufry vypravené vložkami a toaletními předměty se projednávají podle povahy oddělitelných částí.

(7) Alba, kalendáře, zápisníky atd. v kožených vazbách, saz. čís. 300.

6. Odřezky a jiné odpadky, vzniklé při úpravě kůže nebo dalším jejím zpracováním, jichž lze ještě jako kůže upotřebit, se projednávají — vyjma kůži odpadkovou vydělanou na způsob podešvic, v saz. pol. 328c) výslovně uvedenou, a nepatří-li povahou do saz. čís. 331 nebo 332 — podle poznámky za saz. čís. 337; hodí-li se však takové odřezky pouze za surovinu k výrobě umělé kůže nebo klihu, projednávají se jako kůže na klih podle saz. čís. 656.

7. (1) Předměty vykrojené z kůže, pak odkrojky a pruhy kůže, jež byly vyrobeny stmelením, vřezáním nebo výkrojem okras, dírkováním, prošíváním, šitím atd., se projednávají jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342, nestanoví-li sazebník jinak.

(2) Vykrojenou kůží je kůže zřejmě upravená pro určitý účel pouze jednoduchým přikrojením anebo vyražením, na př. pouze přikrojené nebo vyražené holínky, nárty, podešve, podpatkové plátky, kožené zástěry, jakož i kůže upravená na pásky do klobouků, na štítky k čepicím, na lemovky, míry, potítka, kokardy, růžice, podložky dírek u rukavic, podnosy atd.

(3) Kůže ve čtvrtkách, v polovičních vazech nebo v částech ještě menších, jež není zřejmě upravena pro určitý účel, se nepovažuje za kůži vykrojenou ve smyslu 2. poznámky za saz. čís. 337, nýbrž se projednává — podle své povahy — podle saz. čís. 328 až 337.