2. (1) Tříslem a minerálními solemi se vyčiňují nejen velké, těžké kůže (hovězí a koňské), nýbrž též kůže menších zvířat (jako kůže telecí, ovčí, kozí atd.) na kůže na podešve a svršky, na hnací řemeny, na kůže sedlářské a na kůže k výrobě zboží brašnářského.

(2) Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.

(3) Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.

(4) Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.

(5) Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.