XXXVI. Kamenné zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: kameny a desky určitým způsobem opracované (saz. čís. 391), žárovzdorné kameny křemencové (saz. čís. 392), břidlice (saz. čís. 393), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), výslovně nejmenované předměty z kamene (saz. čís 395—397), hmoty isolační (saz. čís. 398), cement (saz. čís 399), zboží z cementu nebo sádry (saz. čís. 400), zboží osinkové (saz. čís. 401), kameny mlýnské a litografické (saz. čís. 402), brusy a brousky, cídidla, brusidla a leštidla (saz. čís. 403—407), kamenné zboží jemné (saz. čís. 408), kamenné zboží spojené s jinými hmotami (saz. čís. 409) a kamenné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 410).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.
Saz. čís. 391.
Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější než 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané.
Saz. čís. 392.
Žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané anebo řezané pilou nebo lanem.
Křemenec je křemen sklovitého lesku, bílého, šedého, též červenavého zbarvení; je tak tvrdý, že rýpe sklo. Žáruvzdorné kameny patřící do saz. čís. 392 jsou z křemene vysekány nebo pilou vyřezány, nikoli však stmeleny z křemencových zrn. Takové žáruvzdorné cihly (dinasové), saz. čís. 413.
Saz. čís. 393.
Břidlice.
Saz. čís. 394.
Kamenné desky silné nejvýše 16 cm (mimo desky břidlicové a kameny litografické).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 395—397.
Předměty výslovně nejmenované z kamenů.
Saz. čís. 398.
Isolační hmoty z křeménky promíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod.
Saz. čís. 399.
Cement.
Saz. čís. 400.
Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, též spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů.
Saz. čís. 401.
Zboží osinkové.
Saz. čís. 402.
Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické.
Saz. čís. 403.
Přírodní brusy a brousky.
Saz. čís. 404.
Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy.
Saz. čís. 405.
Nerostná cididla, brusidla a leštidla, pro drobný prodej upravená.
Saz. čís. 406.
Brousicí papír.
Saz. čís. 407.
Brousicí plátno, pásy a pod.
Saz. čís. 408.
Kamenné zboží jemné, t. j. předměty přepychové (těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky [nippes]; sochy, poprsí, sošky zvířat a jiné plastické výrobky, vážící nejvýše 5 kg), hračky; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 409.
Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, jestliže se k takovému spojení nepřihlíží v jiných číslech této třídy.
Saz. čís. 410.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568

(1) Isolační hmoty (obkládací) saz. čís. 398 jsou směsi křeménky s osinkem (také s cementem a jinými nerostnými hmotami), chlupy, dřevěnými pilinami, rostlinnými vlákny a pod., kterými se plní dutiny ledniček a ohnivzdorných pokladen, obkládají parovodní potrubí atd Isolační hmoty se vyskytují buď jako prášek, nebo jsou v kusech, jež lze snadno rozetřít.

(1) Sem patří všechna přírodní cididla, brusidla a leštidla z pálených, plavených nebo mletých nerostů, v plechovkách, sklenicích, skleněných lahvích, džbánech, v sypátkách (též lakovaných), v papírových krabičkách nebo v podobné úpravě pro drobný prodej, bez příměsi jiných hmot než minerálních, jako tuku, mýdla, chemických výrobků atd., na př. čisticí vápno (lešticí nebo vídeňské vápno), cídicí prášek, lešticí červeň (krevel), pemza, písek (posýpátko a pod., i zbarvené), také písek na drhnutí (preparáty písku na drhnutí označené jako léčivo, saz. čís. 630), smirek, posýpátko zlaté nebo stříbrné, t. j. vyrobené ze slídy (kočičí zlato, kočičí stříbro, též barvené nebo smíšené se skelným práškem); křeménka (rozsivková zemina, lešticí břidlice, tripl) a pod.

(1) Do saz. čís. 406 patří papír v arších nebo nastříhaný na pásy širší než 18 cm, na povrchu s mletými (pálenými, plavenými) nerosty, též se skelným prachem atd., k čištění, broušení a leštění rozličných předmětů, na př. papír pemzový, pazourkový, skelný, rezivý, pískový, smirkový a pod.

(1) Podle saz. čís. 407 se projednávají listy z tkanin, stuhy nebo popruhy povlečené nerostnými látkami, skelným prachem atd., jakož i brousicí plátno pouze nastříhané na pásy širší než 18 cm.

(2) Křeménka je sypký, jemný (jako mouka) prášek nebo hmota šedobílá až světle hnědá, která se dá snadno rozetřít a skládá se z křemenných skořápek odumřelých rozsivek (infusorií), jejichž pravidelná struktura se pozná drobnohledem.

(2) Do saz. čís. 405 patří též plavená tuha ve tvaru tabulek, kuliček anebo lisovaná v malých válečcích, kterých se používá k natírání železných kamen, trub atd.

(2) Brousicí papír přistřižený v kotouče nebo nastříhaný na pásy široké 18 cm nebo užší, slepený, prohnutý nebo jinak upravený pro určitou potřebu (na př. k povlečení lešticích kotoučů) se projednává podle saz. pol. 409a).

(2) Brusidla tohoto saz. čísla se projednávají podle saz. čís. 409, jsou-li tvaru kotoučovitého, v pásech širokých 18 cm nebo užších anebo jinak přistřižená, slepená, prohnutá či jinak upravená k určitému účelu (na př. k povlečení lešticích kotoučů).

(3) Tvářené hmoty isolační z křeménky s osinkem atd. v deskách, cihlách, žlábkovitých kusech a pod., též s vložkami z drátěných pletiv, saz. čís. 365.

(3) Umělá pemza, saz. pol. 404b).

(3) Na zařadění nemá vliv, je-li brousicí papír určen k jiným účelům než k broušení a k čištění (na př. jako třecí plocha ke krabičkám na zápalky).

(3) Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými pruhy brousicího plátna, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na plátno do saz. pol. 404a) nebo b).

(4) Tvářené hmoty isolační z cementu, saz. čís. 400.

(4) Kameny na drhnutí z pálené hlíny, saz. pol. 420b).

(4) Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými proužky brousicího papíru, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na papír do saz. pol. 404a) nebo b).

(5) Cídicí pasty z chemických směsí nebo z nerostných látek s přísadou minerálních olejů, tuku, pojidel a pod., saz. čís. 618, s přísadou mýdla saz. čís. 637.

1. (1) Zbožím kamenným rozumíme zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi. U desek saz. čís. 394 a u výslovně nejmenovaných předmětů saz. čís. 395—397 rozeznáváme předměty z úběle, mramoru nebo hadce, pak ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů a konečně předměty ze všech kamenů jinakých.

(2) Pro rozeznávání těchto tří skupin se podotýká toto:

(3) Úběl (alabastr, odrůda sádrovce) je průsvitný, jemnozrnný, čistě bílý, tu a tam přechází v bledou červeň nebo šeď, též bývá prostoupen jemnými žlutavými, červenavými nebo šedými žilkami a má nízký stupeň tvrdosti, takže se dá rýpat již nehtem. Odrůdou jeho je tak zvaný vápencový úběl, který je rovněž průsvitný, ale hrubozrnný, lupenatý a žlutavě bílý až žlutý jako víno nebo med, někdy pruhovaný světlejšími nebo tmavšími barevnými pruhy; je tvrdší než úběl shora jmenovaný a nedá se nehtem rýpat.

(4) Mramor je vápenec leštitelný, krystalinicko-zrnitý, bílý ve všech odstínech, méně často černý nebo jiné barvy, většinou žíhaný skvrnami v podobě plamenů nebo oblakovitých chuchvalců, žilkovitý nebo jinak skvrnitý. Mramor se liší od žuly tím, že se rozpouští v teplé zředěné kyselině solné (při čemž unikající kyselina uhličitá šumí), čehož u žuly není. K mramoru patří též tak zvaný onyxový mramor živých barev s kresbou v podobě plamenů, místy průsvitný jako úběl.

(5) Všechny předměty z écaussines, t. j. leštitelného vápence, se projednávají jako předměty z mramoru.

(6) Hadec (převážně vodnatý křemičitan horečnatý) má slabý mastný lesk a velmi často má skvrny a žilkovité světlejší pruhy, takže jeho kresba se podobá hadí kůži; barvy je nejčastěji tmavozelené, zřídka kdy hnědé. Hadec je měkký, lehko se řeže a rozkládá se v kyselině solné nebo sírové, při čemž se vylučuje rosolovitá kyselina křemičitá.

1. (1) Sem patří všechny brusy a brousky, obtahovací, zkušební a leštící kameny z přírodních kamenů, vyjma ty, které jsou z polodrahokamů (na př. lešticí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu zvané arkansas a pod., viz saz. čís. 571).

(2) Brusy jsou tvaru kotoučovitého nebo válcovitého, dají se otáčeti kolem osy a slouží k opracování povrchu (obrušování a pod.) nebo k ostření; výrobní hmotou bývá bílý nebo šedý pískovec, který má rovnoměrné složení, jemné zrno a jen mírnou tvrdost. Leštící kameny z přírodní břidlice, krevele (červené rudy železné) nebo z jiných druhů přírodních kamenů se projednávají jako brusy. Brousky, jichž se užívá na rozdíl od brusů vždycky ručně, jsou tvaru podlouhlého, k oběma koncům se zužujícího a slouží k ostření kos, srpů a pod. za sucha; vyrábějí se obyčejně z modré nebo šedé hlinité břidlice nebo též z břidlice křemenné. Obtahovací brousky (brousicí nebo ostřicí kameny, olejové brousky) jsou z velmi tvrdé, světle nebo zelenavě šedé hlinité břidlice, jsou protáhlé nebo okrouhlé, nepravidelné, deskovité a užívá se jich k obtahování jemných nástrojů (břitev, chirurgických nástrojů, rydel atd.) za mokra (s vodou nebo olejem); k nim se řadí i t. zv. levantinské olejné brousky, t. j. šedohnědé dolomity, prosycené kyselinou křemičitou. Zkušební kameny jsou z černého čediče nebo z černé křemenné břidlice (lydického kamene) a užívá se jich ke zkoušení drahých kovů (zkouška čarou).

(3) Podle saz. čís. 403 se projednávají též tvářené přírodní kameny cídicí a na drhnutí (cihly na drhnutí) a tvářená přírodní pemza.

(4) Kameny k defibrérům, viz saz. čís. 402.

1. (1) Umělými brusy a brousky saz. čís. 404 rozumíme brusy a brousky tvářené pojidly (vodním sklem, šelakem, magnesiovým cementem, kaučukem a pod.) z mletého nebo zrněného smirku nebo z jiných brusidel (karbidu křemíku, mleté pemzy, písku atd.), též se směsí těchto hmot nebo z jejich směsí s hlínou. Ke spojení se dřevem, železem nebo jinými obecnými kovy se nepřihlíží, i když je lakováno nebo jinak opracováno.

(2) Jako umělé brousky se projednávají též brousky na kosy, vyráběné nanášením směsi dehtu s pískem, smirkem a pod. na dřevo, jimiž se ostří (brousí) kosy atd., dále dřevěná leštítka (leštící pilníčky) s naneseným smirkem atd. nebo s nalepenými proužky papíru smirkového, papíru posypaného karbidem křemíku, papíru pemzového a papíru pískového nebo dřevěná leštítka s nalepenými pruhy brousicího plátna, a to podle povahy naneseného brusidla buď podle a), nebo b).

1. (1) Jako kamenné zboží jemné saz. čís. 408 se projednávají přepychové předměty a hračky z kamenů všech druhů (vyjma z drahokamů a polodrahokamů, z lávy a z mořské pěny), dále z nepálených zemin, sádry, cementu a pod., vyjma takové předměty z osinku, které se projednávají vždy podle saz. pol. 401e).

(2) Zboží saz. čís. 408 může být spojeno s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409b) nebo c).

1. Sem patří všechno zboží saz. třídy XXXVI spojené s jinými hmotami, není-li toto spojení u jednotlivých saz. čísel zvlášť uvedeno nebo prohlášeno za přípustné.

1. (1) Sem patří kameny řezané pilou na více než třech stranách nebo na všech stranách. Nejsou-li jednotlivé strany řezané pilou, pak smějí být jen surové nebo pouze zhruba osekané (viz vysvětlivky k saz. čís. 142). Plochy pilou řezané, jež byly Špičákem deformovány a nejsou tedy použitelné, nelze považovat za řezané pilou, nýbrž jen za zhruba osekané.

(2) Kvádry a jiné tvářené osazovací kameny, které mají jednu nebo více vyrovnaných ploch, patří podle druhu kamene do saz. čís. 395—397 i tenkrát, když je líc zhruba osekán (alla rustica).

1. (1) Břidlicí v deskách saz. pol. 393a) rozumíme nehoblované a nebroušené desky, silné 10 mm až 16 cm, kterých se užívá jako obkládaček nebo dlaždiček, desek stolních atd., i když jsou upraveny pilou, osekáním atd. na hranách na tvar pro budoucí použití; jsou-li dále opracovány (hoblovány, broušeny atd.), patří do saz. pol. 393c).

(2) Břidlicové desky silnější než 16 cm, pouze pilou řezané nebo štípané, se projednávají podle saz. čís. 391, dále opracované podle saz. pol. 393c).

1. (1) Sem patří všecky kamenné desky 16 cm silné nebo slabší, vyjma desky břidlicové (saz. čís. 393) a kameny litografické (saz. čís. 402).

(2) O pojmu kamenných desek viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 391.

1. (1) Do saz. čís. 395—397 patří všechny v saz. čís. 393, 394 a 398—410 neuvedené předměty z kamenů (práce kamenická, soustružnická atd.), na př.: obrubně (veřeje) dveřní a okenní, sloupy a jejich součástky, žlaby, trouby, koryta, válce (kamenné válce k ovocným lisům, k facetování skleněných tabulí atd.), moždíře, plynové hořáky, vřetenové pánvičky, opracované filtrační kameny, srdce k mlýnským kamenům, koule z nepálených zemin k odstraněni přiboudliny při rektifikaci lihu a pod.; jinou skupinu zboží těchto saz. čísel tvoři náhrobní kameny (náhrobky), krby a jejich součástky, pak práce sochařské a řezbářské, na př. architektonické okrasy (balustrády, konsoly, římsy atd.), vázy a jiné plastické výrobky, vyjma sochy (také poprsí a zvířecí figury), basreliefy a hautreliefy saz. čís. 651 a vyjma předměty přepychové a hračky saz. čís. 408.

(2) Podle těchto saz. čísel se projednávají též kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, jež jsou více opracovány, než je dovoleno v saz. čís. 391 a jež jsou tedy zcela nebo částečně opracovány pemrlicí, broušeny, přibroušeny, leštěny nebo jinak dále opracovány (viz vysvětlivky k saz. čís. 391).

(3) Sochy, poprsí atd. z kamenů vážící více než 5 kg, které jsou součástmi náhrobků a s nimi se zároveň dovážejí, mohou být projednány odděleně podle saz. čís. 651. Právě tak se projednávají ozdoby a tabule pro nápisy z kovů podle hmoty, ze které jsou vyrobeny, nejsou-li pevně spojeny s náhrobky.

(4) Součástky krbů s plastickými ozdobami (figurami, reliefy atd.), váží-li kus 5 kg nebo méně, saz. čís. 408.

1. (1) Do saz. čís. 399 patří portlandský a románský cement (hydraulický cement, cementové vápno, nesprávně zvané také vápno hydraulické), jakož i podobné výrobky, na př. struskový cement.

(2) Získávají se z hlinitých vápenců a slínů nebo ze směsí vápenců s hlínou, též s přídavky trasu (sopečného tufu), pucolánky nebo santorinky, strusky, střepů hliněných, moučky z cihel a pod., které se rozkládají uměle regulovaným pálením za chemické kontroly v zamýšlené sloučeniny vápníku, křemíku a hliníku a ztvrdnou po kratší nebo delší době i pod vodou:

(3) Tyto cementy přicházívají do obchodu obyčejně jemně rozemleté jako drsný prášek zelenošedý nebo žlutavý, nahnědlý až červenohnědý, v sudech nebo pytlích, opatřených obyčejně továrními známkami.

(4) Sem patří také barvené cementy všech druhů k výrobě různého zboží cementového.

(5) Do saz. čís. 399 patří dále pálená magnesie saz. pol. 597c) s přísadou dřevěných pilin nebo nerostů (magnesiový cement).

(6) Podle saz. čís. 399 se projednává též hydraulické vápno v kusech nebo mleté (hubené vápno, vodní vápno) Mleté hydraulické vápno je lehký moučnatý prášek světložlutý, skoro bílý, který pod vodou vůbec netvrdne, na vzduchu tvrdne velice pomalu až po několika dnech; u vodního vápna musí tedy předcházet vždy ztvrdnutí na vzduchu, než se stane nepromočitelným. Vodní vápno v kusech se hasí ve vodě, při čemž se vyvine vysoká teplota a značně se zvětší objem; tento zjev se objevuje též u mletého, nehašeného vodního vápna, třebas i slaběji, ale vždy ještě se zřejmě viditelným zvětšením objemu (asi o třetinu), kdežto u cementu pozorujeme jen slabé, sotva znatelně zahřátí a žádné zvětšení objemu.

(7) Podle saz. čís. 399 se projednávají dále směsi hydraulického vápna s křemenným pískem, vápencem, živcem, struskovou moučkou atd. s příměsí barevných hlinek, sazí, ultramarinu a pod nebo bez nich, které přicházejí do obchodu pod různými jmény, jako na př. diabasit, lithinový umělý kámen, lithin, lithin-estrich, felsit-porfýr, reformní čisticí hmota, terranova, terrasit, terrasit-estrich, terrasitový umělý kámen, suchá malta atd., jichž se užívá jednak na omítku, jednak ke zhotovení prací kamenických (jako umělé kamenné hmoty). Vaří-li se vzorek tohoto zboží s kyselinou solnou, nerozpouští se jeho větší díl.

(8) Zkouška, zda jde o žíravé vápno saz. čís. 150 nebo o cement, hydraulické vápno (vodní vápno) nebo o směs hydraulického vápna s křemenným pískem atd., které vesměs reagují alkalicky, tedy barví, navlhčeny vodou, červený lakmusový papír zřetelně na modro, provádí se takto:

(9) Hrubě rozemletý vzorek asi 2 g se rozmíchá s vodou, smísí s nadbytkem zředěné kyseliny solné (jeden objem koncentrované kyseliny na 3 až 4 objemy vody) a vaří pak aspoň 2 minuty, načež se zfiltruje. Čistý filtrát se povaří s několika kapkami kyseliny dusičné a smísí s nadbytkem zředěného amoniaku (jeden objem amoniaku na 2 až 3 objemy destilované vody). Kapalina se pak opět zahřeje do varu, při čemž musí být patrný silný zápach amoniaku, a opět se filtruje.

(10) Zbude-li na filtru hojná vločkovitá sraženina, zbarvená více nebo méně rezavě a rosolovitá (t. j. směs kyseliny křemičité, hydroxydu hlinitého a železitého), projedná se zboží podle saz. čís. 399.

(11) Silniční celní oddělení a silniční odbočky celních oddělení mohou sice projednávat zboží bez tohoto rozboru a bez zajištění, jsou však povinny zaslat vzorek nejbližšímu nádražnímu nebo vnitrozemskému celnímu oddělení, aby jej přezkoušelo.

1. (1) Do saz. čís. 400 patří veškeré zboží z cementu nebo sádry vyjma hračky a přepychové předměty z těchto nerostných látek, které patří do saz. čís. 408, jako těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky, dále sochy, poprsí a zvířecí figury a jiné plastické výrobky, jejichž kus neváží více než 5 kg.

(2) Viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

1. Do saz. čís. 401 patří všechno zboží z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (papírovinou, vápnem, cementem, asfaltem, dehtem, pryskyřicí, hlínou a pod.), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409c).

1. (1) Jako mlýnské kameny saz. čís. 402 se projednávají přírodní nebo umělé kameny, a to jak hořejší otáčivé běhouny, tak i dolejší nehybné spodky, bez zřetele na průmyslové odvětví, v němž se jich užívá (k semílání obilí, rýže, luštěnin, kakaových bobů, sádry atd.).

(2) Mlýnské kameny jsou většinou z tvrdého jemnozrnného pískovce nebo porfyru, žuly nebo podobných tvrdých kamenů, a to buď vhodně tvářené z jednoho kusu nebo sestavené z několika dílů, které drží pohromadě železné obruče.

(3) Do saz. čís. 402 patří též mlýnské kameny, vyrobené z několika kusů, u nichž bylo použito cementu jako tmele nebo k zarovnání povrchu.

(4) Jako mlýnské kameny se projednávají též přírodní nebo umělé kameny k defibreurům, t. j. brusy tvaru mlýnských kamenů k výrobě dřevoviny, kterých se užívá v brusírnách dřeva a v papírnách k broušení dřeva.

2. Druhou skupinu tvoří žula, porfyr, syenit a podobné tvrdé kameny, na př. rula, diabas, diorit, gabro, trachyt, čedič, labradorit. Tyto kameny jsou velice tvrdé, nedají se nožem rýpat vůbec nebo jen nepatrně a kyselina solná na ně prakticky nepůsobí.

2. (1) Do saz. pol. 403a) patří uvedené brusy a brousky, nejsou-li spojeny s jinými hmotami a jsou-li vyrobeny jen z jednoho druhu kamene. Brusy a brousky stmelené ze dvou nebo několika rozličných druhů kamene (na př. z bílého vápence a šedé břidlice) se projednávají tak jako spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy podle saz. pol. 403b). K nalepeným papírovým etiketám (s označením firmy nebo s návodem k použití) se nepřihlíží jako ke spojení.

(2) Jsou-li spojeny s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.

(3) Přírodní brusy a brousky nespojené s jinými hmotami, avšak natřené barvami nebo lakované, bronzované atd. se projednávají podle saz. pol. 403b).

2. (1) Do saz. pol. 404a) patří všechny umělé brusy a brousky z tvrdých brusidel, zejména ze smirku nebo z karbidu křemíku, kdežto do saz. pol. 404b) patří brusy a brousky z písku, mleté pemzy a jiných mletých měkkých kamenů. Přírodní netvářená pemza, surová nebo mletá, saz. čís. 150; pemza tvářená, saz. čís. 403; pemza v prášku upravená pro drobný prodej, saz. čís. 405.

(2) Brusy a brousky pálené z preparovaných hlín se projednávají podle saz. pol. 420b); mají-li však značnější příměs smirku, projednají se podle saz. pol. 404a).

2. (1) Přepychovými předměty tohoto saz. čísla jsou na př.: těžítka, svícny, misky, kalamáře, skřínky hodinové, stojany pro teploměry a podobné drobnůstky, bez zřetele na váhu; dále sochy, poprsí, zvířecí figury a jiné plastické výrobky (hautreliefy a basreliefy, figurky, vázy, popelnice, plastické obrazy, modely staveb, plastická znázornění krajin, jesličky, součástky krbu s plastickými okrasami a pod.), neváží-li kus více než 5 kg, kdežto architektonické okrasy (konsoly, balustrády, římsy atd), jakož i štukatérské práce ze sádry pro účely stavební a pod. a sádrové formy pro výrobní účely se za přepychové předměty nepovažují (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 395—397 a 3. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 400).

(2) Podle saz. čís. 408 se dále projednávají: perly, knoflíky a pod., stínítka (též cylindry k lampám) a podobné výrobky z mariánského skla, kamenná mosaika (musivní práce, t. j. obrazy sestavené z různobarevných kamenných, hliněných a skleněných kolíčků nebo destiček atd. v kamenném tmelu), vložky do akvarií (z kamenů stmelených cementovou hmotou a pod.) a j.

2. Mezi zboží této třídy spojené s obyčejnými hmotami, které se projednává podle saz. pol. 409a), nepatří zboží osinkové (saz. čís. 401) a jemné zboží kamenné (saz. čís. 408); zvláštní výjimky jsou dále stanoveny v saz. pol. 393c), v poznámce za saz. čís. 397 a v saz. čís. 400, 402, 403 a 404.

2. (1) Kamenné desky jsou kameny s dvěma hlavními plochami rovnoběžnými nebo jen nepatrně k sobě nakloněnými, jejichž tloušťka je poměrně nepatrná k délce a šířce, nikdy však nepřesahuje 20 cm. Jsou-li pochybnosti, pokládají se za desky jen takové kameny, jejichž největší plocha je větší než součet plochy po ní největší a obou ploch nejmenších.

(2) Kamenné desky silnější než 16 cm se projednávají podle saz. čís. 391, jsou-li řezány pilou nebo štípány z balvanů, kdežto za desky, které se projednávají podle saz. čís. 142, se považují jen balvany tvaru deskového, surové, jak byly vytrhány nebo vylámány ze skály (lomu). Viz vysvětlivky k saz. čís. 142.

(3) Štípané desky jsou na štěpné ploše více nebo méně nerovné, vlnité a jeví zpravidla na mnohých místech stopy použitých nástrojů. Naproti tomu desky buď oddělené (odkryté, sňaté), též nástroji, nebo získané trháním z horniny uložené ve vrstvách mají zpravidla více méně rovnou vrstevní plochu.

(4) Kamenné desky saz. čís. 391 mohou být také zhruba osekány; toto zařadění se nemění, jsou-li zhruba osekány i okrajové plochy.

(5) Břidlice v deskách silnějších než 16 cm se projednává jako jiné kamenné desky této tloušťky podle saz. čís. 391, kdežto břidlicové desky silné nejvýše 16 cm patří do saz. čís. 393. Jiné kamenné desky než břidličné, 16 cm silné nebo slabší, patří do saz. čís. 394, litografické kameny vždy do saz. čís. 402.

(6) Kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, které jeví na všech nebo na jednotlivých plochách nebo místech další opracování, než je u saz. čís. 391 přípustné, na př. opracované pemrlicí, ryhované, hoblované, broušené, leštěné, patří do saz. čís. 395—397, vyjma břidlici, která takto opracovaná patří do saz. pol. 393c).

(7) O způsobech opracování viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.

2. (1) Jako břidlice pokryvačská a jiná břidlice tabulková saz. pol. 393b) se projednávají tenčí tabule, štípané z balvanů, dále neopracované, na krytí střech a k výrobě počítacích (psacích) tabulek.

(2) Při projednávání břidlice pokryvačské a tabulkové se nepřihlíží k tomu, jsou-li hrany pouze ořezány, osekány nebo řezány pilou.

(3) Za pokryvačskou břidlici se pokládají všechny břidlicové desky slabší než 10 mm a obvodu menšího než 2 m.

(4) Břidlicové desky pokryvačské mohou býti též jiného tvaru než pravoúhlého nebo kosočtverečného; při zařadění se nepřihlíží k vysekaným nebo proráženým otvorům.

(5) Jako tabulková břidlice se projednávají břidlicové desky, které jsou slabší než 10 mm a obvodu 2 m nebo většího.

2. (1) Podle saz. pol. 394a) se projednávají kamenné desky zhruba osekané, štípané nebo řezané pilou, jevící obyčejně ještě stopy tohoto opracování (nerovný, drsný povrch atd.). Při řezání kamenů pilou (viz 5. odstavec 5. všeobecné vysvětlivky k této saz. třídě) se užívá buď ocelového zrní nebo mořského písku; tvrdé kameny se řežou výhradně za pomoci ocelového zrní, kdežto při řezání měkčích kamenů (na př. mramoru) se používá raději mořského písku, ježto se jím docílí jemnějšího řezu. Plochy kamenných desek řezaných za pomoci ocelového zrní jeví zpravidla nerovnosti a rýhy po pile; plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku (zvláště mramorových, jež se dovážejí ponejvíce z Italie a z Belgie), mívají na řezných plochách někdy t. zv. zářezy (nepatrné podélné vyvýšeniny nebo vlnění ve směru řezu) nebo hladší rovnoběžné pruhy, vznikající nedostatečným nasypáním písku, mimo pruhy hrubšího vzhledu; někdy mívají žlutohnědé skvrny od rzi (zvláště mramory světlých barev) nebo pod lupou znatelné stopy zadřeného písku. Často však jsou plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku úplně rovné, více méně hladké, bez oněch stop po řezání pískem. Takové desky se pak podobají deskám broušeným, dovážejí se však jinak baleny nežli broušené. Řezané desky se dovážejí zpravidla v otevřených vagonech, obyčejně několik desek stejné velikosti, řezaných z jednoho a téhož balvanu, bez zvláštního balení, podložené jen slamou a pod.; desky broušené však jsou pečlivě baleny, obyčejně v bednění.

(2) Jsou-li kamenné desky dále opracovány (na př. pemrlicí), broušeny nebo leštěny, projednávají se podle saz. pol. 394b). Broušené desky mají povrch úplně rovný, stejnoměrný, hladký bez lesku, kdežto leštěné desky mají zrcadlový lesk a dovážejí se zpravidla buď v bednění, nebo jsou k sobě lesklou plochou po dvou přisádrovány.

(3) Jen nepatrně zhruba přibroušené kamenné desky, jejichž povrch má ještě korýtkovité nebo žlábkovité prohloubeniny nebo přírodně drsná místa, nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 394a).

(4) Jak se rozeznávají druhy kamenů a způsoby opracování, viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.

2. (1) O rozlišování druhů kamenů a jejich opracování viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI. K tomu, jak odlišovat podle znění saz. čís. 395—397 výrobky prostě profilované nebo prostě pracované, nekroužené [a)1] od výrobků jinak profilovaných, ornamentovaných nebo kroužených [a)2], se poznamenává: Podle a)1 se projednávají jen hrubé práce kamenické, které jsou pracovány prostě, t. j. bez ozdoby, a mají profil prostý, t. j. přímočarý nebo jednoduše oblý (konkávní nebo konvexní). Zboží zařaděné do a)1 nesmí být krouženo (soustruhováno) a nesmí tedy mít známky po opracování kamenickým soustruhem; též nesmí být spojeno s jinými hmotami (viz následující 3. všeobecnou vysvětlivku).

(2) Do a)2 patří zboží kamenné zcela nebo částečně kroužené, i když je jen prostě pracováno nebo prostě profilováno, jakož i kamenné zboží jinak profilované (profilu několikanásobně oblého nebo kombinovaně přímočarého a oblého nebo ornamentované (s ozdobami tvaru perel, vajec, arabesek, růžic, všechno zboží kanelované [žlábkované] s rovnými okrasnými čarami, které vnikají do ploch nebo vynikají z nich [s pásovým ornamentem meandrovým, vodními kapkami a pod.] atd.), vyjma zboží uvedené pod b); vrtání se pokládá za opracování uvedené pod a)2. Vývrty pro čepy a pod. nevylučují však projednání podle a)1.

(3) Do b) patří všechny výrobky zcela nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené (též bronzované), bez zřetele jsou-li prostě pracované nebo ornamentované a jsou-li prostě nebo jinak profilované. Sem patří též práce kamenické pomalované nebo mnohobarevně natřené. K pouhému jednoduchému nátěru olejovou barvou se nepřihlíží. Broušené práce se odlišují od kroužených (soustruhovaných) tím, že kroužené mají viditelné známky po opracování soustruhem, kdežto zboží broušené je hladké a má nejvýš tu a tam nějakou brusnou čáru.

2. (1) Do saz. čís. 399 patří též šamotová pojidla, šamotová moučka nebo šamotová malta, t. j. prášek vyrobený z pálené žárovzdorné hlíny, který je více nebo méně jemný, na omak ostrý (též smíšený s nepálenou žárovzdornou hlínou nebo se zrnky křemene). Dále sem patří též t. zv. moučka z rozemletých pouzdrových (muflových) střepin, t. j. hrubě mletá moučka ze střepin nepotřebných žárovzdorných pouzder (muflí).

(2) Přírodní cementy (tras, tuf, pucolánka a santorinka), saz. čís. 150.

2. Při zařaďování tohoto zboží se nepřihlíží k drátu, železným tyčím, dřevu, rákosu, kouskům z hrubých tkanin, k motouzu, koudeli a pod., které bývají spolu zpracovány ve vnitřku cementového a sádrového zboží, aby je ztužily nebo aby jednotlivé díly držely pohromadě nebo je rozepřely; cementové a sádrové zboží, jinak spojené a s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.

2. (1) Netvářený osinkový papír a netvářená osinková lepenka saz. pol. 401a) jsou desky (tabule, archy) více nebo méně silné, až i tenké jako papír, čtyřhranné, nepřistřižené nebo pouze přistřižené do pravého úhlu, anebo též do pravého úhlu přistřižené pruhy z osinku nebo ze směsi osinku s papírovinou, cementem, vápnem nebo jinými nerostnými hmotami, též ve hmotě barvené (na př. uralit obarvený přísadou kysličníku železitého). Osinkový papír a osinková lepenka patří do saz. pol. 401b), nabyly-li střihem nebo jiným způsobem nějakého tvaru (okrouhlého, trojúhelníkového, polygonálního atd.) nebo jsou-li dírkovány (těsnicí kroužky a pod.); sem patří i všechen osinkový papír a osinková lepenka, netvářené nebo tvářené, mají-li vložky z drátu železného nebo z jiných obecných kovů; drátěné tkaniny propletené osinkovým předivem patří však do saz. pol. 401e).

(2) Osinkocementová břidlice, též přikrojená ke krytí střech, saz. pol. 401a), osinkocementové trouby (trouby ze směsi osinku s cementem), saz. pol. 401b).

(3) Upozorňuje se, že drátěné vložky v nepřistřižené osinkové lepence nejsou zpravidla viditelné; mohou být však zjištěny zářezem do okraje lepenky.

(4) Osinkové desky napuštěné voskem, ceresinem a pod. nebo natřené fermeží a pod. nebo lakované se projednávají právě tak jako osinkové desky spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 401e).

2. (1) Podle saz. čís. 402 se projednávají mlýnské kameny i tehdy, mají-li vedle železných obručí a kovových objímek ještě vyrovnávací otvory (aby se zajistila rovnováha u běhounů tím, že se do nich vkládají přiměřeně těžká tělesa), které jsou vyloženy plechem železným nebo z jiných obecných kovů, nebo mají-li železem obložené otvory (k zasazení lehčidla) nebo vyčnívá-li jejich železná obruba (obruč) daleko přes okraj kamene, jak tomu bývá u spodků, aby se zamezilo vypadávání mlýnského výrobku.

(2) Mlýnské kameny, které se dovážejí zároveň s mlýny, avšak nejsou pevně spojeny se strojovými součástmi, mohou být projednány zvlášť.

(3) Mlýnské kameny stmelené ze skloviny, saz. čís. 368.

3. (1) Všechny druhy kamenů v 1. a 2. vysvětlivce neuvedené patří do třetí skupiny, na př. pískovec, mastek, lasturové vápno (odrůda vápence, která se nedá leštit a kterou nelze počítat k mramoru) atd.; sem patří též nepálené zeminy a nepálená tuha.

(2) Zboží z cementu nebo ze sádry, saz. čís. 400.

3. (1) Do saz. pol. 409a) patří pisátka řezaná z přírodní břidlice, pomalovaná, lakovaná nebo bronzovaná, a to jak nespojená s jinými hmotami, tak i povlečená papírem, zasazená ve dřevě nebo jinak spojená s obyčejnými hmotami; rovněž sem patří pisátka z plavené hmoty břidličné povlečená papírem. Pisátka z plavené hmoty břidličné jinak upravená (na př. zasazená do dřeva) anebo vůbec bez další úpravy se projednávají jako tužky saz. čís. 629.

(2) Do saz. pol. 409a) patří křída plavená nebo uměle srážená, tvářená, jakož i každá křída psací, krejčovská a křída ke kulečníkům (bílá, červená a jinobarevná, nikoli však černá), je-li obalená papírem; rovněž sem patří pisátka z mastku, zasazená do obyčejných hmot; avšak kreslicí křídu, t. j. řezanou přírodní křídu černou anebo litou křídu bílou nebo barevnou v tyčinkách je třeba projednávat podle saz. čís. 629.

(3) O křídě psací nespojené s jinými hmotami viz 3 vysvětlivku k saz. čís. 393.

3. (1) Do saz. pol. 393c) patří všechny břidlicové desky (též silnější než 16 cm), jakož i břidlice pokryvačská a tabulková, jsou-li dále opracovány, t. j. hoblovány, broušeny, černěny, linkovány, žlábkovány, drážkovány, vrtány, nebo mají-li profilovaný okraj atd., též v rámech ze surového dřeva, které mohou mít na rozích kování z bílého plechu toliko k upevnění, avšak bez dalšího jiného spojení.

(2) Břidlicové tabulky (počítací tabulky) v rámech z pokostovaného nebo leštěného dřeva, saz pol. 409a).

(3) Podle saz. pol. 393c) se projednává dále zboží z břidlice nespojené s jinými hmotami, nejde-li o přepychové předměty nebo hračky saz. čís. 408.

(4) Pisátka se však projednávají podle saz pol. 393c) jen tehdy, jsou-li řezána z přírodní břidlice a nejsou-li malována, lakována nebo bronzována, ani spojena s jinými hmotami.

(5) Podle saz. pol. 393c) se projednávají též tyčinky z bílé nebo červené přírodní křídy nebo mastku, jen řezané, neobkládané ani papírem, ani ničím jiným, kterých se používá ke psaní na tabulích atd. (viz 3. vysvětlivku k saz čís. 409). Černá křída řezaná, saz. čís. 629.

(6) Pisátka řezaná z přírodní břidlice, malovaná, lakovaná nebo bronzovaná nebo spojená s obyčejnými hmotami, saz. pol. 409a); pisátka z plavené hmoty břidličné, tvářená pojidly (zasazená nebo nezasazená), saz. čís. 629, jen papírem povlečená, saz. pol. 409a).

(7) Zboží z břidlice (též desky, tabule a pisátka řezaná z přírodní břidlice) spojené s jinými hmotami (vyjma břidlicové tabule v rámci ze surového dřeva), saz. čís. 409.

3. (1) Do saz. pol. 394a) 1 patří též tenké surové desky štípané ze slídy a selenitu (mariánského skla, tabulkovitého sádrovce), v různých nepravidelných mnohoúhelnících, s oříznutými okraji; jsou-li barveny nebo dále opracovány, nikoli však přiříznuty pro určitou potřebu, projednávají se takové desky, jakož i tak zvané desky mikanitové, t. j. desky vyrobené ze stmelených destiček slídových, podle saz. pol. 394b)1.

(2) Surové deskovité kusy slídy z kamene jen vylámané, nepravidelných tvarů, obyčejně neoříznuté, saz. čís. 142.

(3) Slídové a mikanitové desky přiříznuté k určitému účelu, rovněž kotoučky, děrované kroužky a pod. ze slídových a mikanitových desek vyříznuté, vyseknuté, či jinak tvářené, saz. čís. 409.

(4) Mikanitové desky podlepené papírem neba tkaninami, anebo s takovými vložkami se projednávají podle saz. čís. 409, právě tak jako zboží ze slídy či selenitu spojené s jinými hmotami; je-li jakkoli montované, viz saz. třídu XLI.

3. (1) Spojení předmětů saz. čís. 395—397 se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů nevylučuje jejich projednání podle těchto saz. čísel, neboť se k takovému spojení nepřihlíží, nejde-li o předměty saz. pol. 395a)1, které se, jsou-li takto spojené, projednávají podle saz. pol 395a)2.

(2) Spojení uvedená v předcházejícím odstavci, k nimž se nepřihlíží, jsou jen podřadné součástky, na př.: patky, rozpěrky a spojky ze dřeva; čepy, tyče, rozpěrky zhruba kované, zhruba opilované nebo přibroušené, zhruba pozinkované, pocínované atd. nebo natřené; dále kotouče a objímky ze železa nebo jiných obecných kovů u otáčivých plastických výrobků těchto saz. čísel. Nepatří však k nim ozdoby ze železa nebo jiných obecných kovů, na př. profilované lišty, ornamenty, květiny, ovoce a pod., které při náhrobcích, studnách a pod. bývají často spojovány s pracemi z kamenů; takové zboží se projednává podle saz. čís. 409.

(3) Práce z kamenů spojené s jinými hmotami (vyjma se dřevem nebo hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů) se projednávají podle saz čís. 409.

3. (1) Zboží z cementu se tváří z tekuté cementové hmoty, která se nechává pak ztuhnouti. Patří k němu na př. žlábky, trouby, sloupy, koryta a pod. jako náhražka kamenického zboží; pak architektonické ozdoby, jako balustrády, konsoly, římsy, růžice, lišty a pod., tašky a dlaždiče, cihly, filtrační kameny cementové, tvářené isolační hmoty z cementu (na př. v žlábkovitých kusech) atd., bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, reliefy, vázy a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg. Ke zboží cementovému patří dále tak zvané umělé kameny (cementové kameny), t. j. kameny tvářené z cementu nebo jím povlečené, jako na př. kameny do zdiva, obrubníky, desky, schody a pod.; rovněž takové zboží kajolitové (zboží z magnesiového cementu).

(2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

(3) O mlýnských kamenech spojených s cementem viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 402.

3. (1) Osinkovým předivem saz. pol. 401c) je příze, provázky, prameny, provazy a pod., kroucené nebo pletené, též ucpávky z osinkových nití pletených v jednom prameni obložené dalším pletivem z tenkých osinkových nití (nikoli však tkanou osinkovou hadicí). Do osinkových přediv může být vetřena olověná běloba, lůj, tuk, tuha a pod.

(2) Osinkové tkaniny se projednávají podle saz pol 401d).

(3) Osinková přediva, jakož i osinkové tkaniny mohou být spojeny s jinými předivy nebo s dráty železnými nebo z jiných obecných kovů a mohou být též ve hmotě barveny.

(4) Jsou-li spojené s jinými hmotami nebo natřené, lakované atd., patří do saz. pol. 401e); avšak osinkové hadice, jež jsou plněny křeménkou (osinkové ucpávky), se projednávají podle saz. pol. 401d).

3. (1) Kameny litografické jsou velmi husté a jemnozrnné, čisté nebo trochu hlinité vápencové kameny stejnorodého složení, barvy šedé nebo žlutavé až žluté, které se vyznačují tím, že vsávají jak mastnotu, tak i vodu a jiné tekutiny.

(2) Litografické kameny saz. čís. 402 mohou být i řezané, broušené, leštěné nebo i opatřené vzorky k potiskování tkanin a pod.; mají-li však na sobě jiné ryté nebo leptané kresby (též písmo nebo notová znaménka), patří do saz. čís. 650.

(3) Podle saz. čís. 402 se projednávají též t. zv. tmelové desky, t. j. desky, kterých se užívá k zesílení litografických kamenů a jež bývají slabší než tyto kameny a jsou broušeny na jedné velké ploše.

3. Umělé brusy a brousky spojené s jinými hmotami než se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy se projednávají podle saz. čís. 409; při zařaďování se však nepřihlíží k nalepeným papírovým etiketám (s firmou nebo s návodem k použití), ani k papírovým kroužkům nalepeným okolo otvoru (u kotoučů), ani k vylepení tohoto otvoru papírem nebo lepenkou.

3. (1) K hračkám patří též kuličky na hraní. Kamenné kuličky se vyrábějí obyčejně z vápence, jsou na dotek, až na jednotlivá místa, velice hladké a umělé zbarvení povrchu nevniká do hutné hmoty vnitřní. Polijeme-Ii úlomky kyselinou solnou, rozpouštějí se za silného šumění, zvláště když je zahřejeme. Podobně se vůči kyselině solné chovají kuličky z cementu. 0 rozlišování od kuliček hliněných, patřících do saz čís. 425, viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu.

(2) Jako hračky patří dále do saz. čís. 408 stavebnice nebo sestavovací hry z kaménků, kuliček a pod., z cementu, kamenné hmoty, nepálené hlíny atd., též v krabicích ze dřeva nebo lepenky i s předlohami; koriandoli ze semen obilního plevele povlečených vrstvou vápna různě zbarveného.

(3) O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.

4. Kamenné zboží složené z různě zařaděných kamenů se projednává podle druhu, na který je stanovena vyšší sazba, na př. náhrobky ze žuly a pískovce jako zboží ze žuly.

4. Dále opracované desky z leštitelného vápence (écaussines), mají-li menší rozměr než uvedeno v poznámce k saz. pol. 394b) 2, jakož i všecky takové desky bez zřetele na rozměry, nedovážejí-li se na dovolovací list, projednávají se podle saz. pol. 394b)2.

4. (1) Zboží ze sádry jsou výrobky tvářené nebo odlévané ze sádry nebo ze směsi sádry se sírou, křídou a klihem nebo jinými přísadami, na př. sádrové formy pro tovární účely, štukové práce (ozdoby, růžice, lišty atd.) pro stavební nebo jiné dekorační účely, tabule (desky), napodobeniny anatomických preparátů, geometrické modely, stereometrická tělesa, krystalové tvary a pod., kopie drahých kamenů, modely, odlitky mincí nebo řezaných kamenů (též ze síry), bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, figury zvířecí, reliefy, vázy, modely staveb, znázornění krajin a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg.

(2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

4. (1) Do saz. pol. 401e) patří všechny předměty z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (vyjma kaučuk), které nejsou zařaděny v předcházejících vysvětlivkách do saz pol. 401a)—d) Zejména patří sem ebonitu podobné výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, dehtu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jichž se zpravidla užívá v elektrotechnickém průmyslu jako náhražek za tvrdou gumu (na př. jako krabic, kabelových cívek, isolačních těles z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.), nejeví-li se již při pouhém přižehnutí kaučukovou komposicí svým zápachem po kaučuku; za těchto okolností se projednávají jako zboží z tvrdé gumy podle saz. čís. 313, 314 nebo 320.

(2) Výrobky z osinku nebo ze směsí osinkových, jejichž zápach (třebas přižehnutím) prozrazuje přítomnost kaučuku, které však nemají povahy zboží z tvrdé gumy, nýbrž se podobají svou ohebností spíše zboží z měkkého kaučuku (na př. postlerit), buďtež projednávány podle saz. čís. 312 nebo 320.

(3) Tyto hmoty vystrojené pro elektrotechnické účely součástkami ze železa nebo jiného kovu atd. patří do saz. třídy XLI.

(4) Tvářené isolační hmoty ze směsi křeménky, osinku, chlupů, dřevěných pilin a pod., jako cihly korkové, saz. čís. 365.

(5) Netvářená isolační hmota, saz. čís. 398.

4. (1) Do saz pol. 409b) patří všechno zboží této třídy, též kamenné zboží jemné saz. čís. 408, je-li spojeno s jemnými hmotami; vyňato je jen zboží osinkové.

(2) Do saz. pol. 409c) patří veškeré zboží této třídy, i zboží osinkové, spojené s velmi jemnými hmotami, též kamenná mosaika spojená s jantarem, gagatem, slonovinou, perletí nebo želvovinou.

(3) Jak se vyclívají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

5. (1) Různé způsoby opracování (zhruba osekané, pemrlicí opracované, pilou nebo lanem řezané, broušené, leštěné), podle kterých je zboží do saz. čís. 391—397 zařaděno, se poznávají takto:

(2) Zhruba osekanými nebo osekanými rozumíme kameny (saz. čís. 391), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), jakož i hrubě pracované předměty z kamene (saz. čís. 395—397), u nichž byly pouze odstraněny hrubé nerovnosti opracovaných ploch, jako vyčnívající hrany, výstupky, hrboly a pod., kamenickým kladivem, špičákem, dvojšpicí, nosákem, sekerou, oškrtem nebo korunicí (vesměs nástroje podobné kladivu nebo dlátu), ovšem jenom potud, pokud tím nepovstanou plochy vyrovnané, t. j. čistě opracované. K pečlivějšímu opracování úzkého okraje (pásku) kamenickým dlátem se nepřihlíží.

(3) Od kamenů atd. zhruba osekaných buďtež rozeznávány kameny atd. opracované pemrlicí, jejíž čtvercová úderná plocha je pokryta špičkami. Takto opracované kameny mají rovnoměrný, vyrovnaný povrch, pokrytý všude nepatrnými dolíčky.

(4) Jako pemrlicí opracované kameny se projednávají též kameny ryhované, t. j. kameny opracované rýhovačkou (širokým plochým dlátem); mají rovnoměrně vyrovnané plochy, na nichž jsou viditelné rovnoběžné stopy po úderech dláta.

(5) Pilou nebo lanem řezané plochy jsou na rozdíl od osekaných rovné, mívají však často ještě stopy tohoto opracování (rýhy po pile nebo drsný povrch atd.). Nezřídka však tyto znaky chybějí a řezné plochy jsou více méně hladké. V tomto případě se podobají plochám broušeným nebo hoblovaným, jež mají povrch stejnoměrný, hladký. Je jedno, jsou-li dále uvedené „pilou řezané“ plochy vytvořeny pilovým listem ozubeným či neozubeným, tenkým úzkým pásem ocelovým nebo kotoučem (nikoli však brusem), lanem či drátem. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 394.

(6) Leštěné plochy jsou nejen úplně hladké, nýbrž i lesklé jako zrcadlo, kdežto plochy řezané pilou, i broušené nebo hoblované, jsou bez lesku.

5. (1) Zboží z cementu nebo ze sádry nebroušené, nenatřené, nelakované se projednává podle saz. pol. 400a); totéž zboží patří však do saz. pol. 400b), je-li broušeno, naleštěno fermeží, voskem, stearinem nebo podobnými látkami nebo natřeno, černěno (též posypáno za mokra manganovou černí a pod. a pak otřeno), barveno, lakováno, bronzováno atd. nebo kamennými střípky barevně mramorováno nebo vzorkováno barevnými kamennými kostkami jako mosaika (na př. takové tašky a dlaždice).

(2) Sochy, poprsí a podobné plastické výrobky ze sádry galvanicky poměděné atd. se projednávají jako zboží kovové; jsou-li aspoň přírodní velikosti a zároveň uměleckým dílem, projednají se podle saz. čís. 651.