1. (1) Zvonivky (kabřince) saz. čís. 414 jsou cihly různých tvarů (nikoli však ornamentované), jež pálením při vyšší teplotě až ke slinutí ztvrdly a zpevněly; mají hutný střep a jsou málo nasákavé. Pro tyto vlastnosti jsou vhodným materiálem dlažebním i velice odolnou hmotou stavební. Užívá se jich tudíž velmi často k stavebním účelům, k stavbě značně zatížených nosičů zdí (pilířů), k vodním stavbám, na dna stok a pod. Liší se od obyčejných cihel a od cihel žáruvzdorných (šamotek), jež jsou vždy průlinčivé, též svou zvláštní hutností a tvrdostí. Obyčejně je jejich hladký nebo ryhovaný povrch trochu mastně lesklý a žlutý, hnědý, hnědočervený, šedý až černý.

(2) Zvonivky jsou obyčejně na hranách ostřejší a jsou čistší než vlastní zboží cihlářské, poněvadž byly vyrobeny lisováním, jsou též většinou menší než obyčejné cihly. Vyskytují se však též zvonivky tvaru cihel obyčejných.

(3) Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též struskové cihly (cihly ze strusek, též smíšených s pemzovými odpadky) jež mají podobné vlastnosti jako zvonivky.