XXXVII. Hliněné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: cihly žáru nevzdorující a žáruvzdorné (saz čís. 411—413); zvonivky (saz. čís. 414); hliněné trouby (saz. čís. 415 a 416); obkládačky a dlaždice (saz. čís. 417); stavební okrasy (saz. čís. 418); obyčejná kamna (saz. čís. 419); technické předměty (saz. čís. 420 a 423); obyčejné nádobí hrnčířské (saz. čís. 421 a 422); porcelán (saz. čís. 424); hliněné zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 425); hliněné zboží spojené (saz. čís. 426); hliněné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 427).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVII.
Saz. čís. 411.
Cihly (mimo žáruvzdorné) nepolévané.
Saz. čís. 412.
Cihly (mimo žáruvzdorné) polévané.
Saz. čís. 413.
Cihly žáruvzdorné.
Saz. čís. 414.
Zvonivky a dlaždice z obyčejné kameniny, silnější než 30 mm.
Saz. čís. 415.
Hliněné trouby.
Saz. čís. 416.
Trouby z obyčejné kameniny nebo ze hmot žáruvzdorných.
Saz. čís. 417.
Obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (mimo porcelánové).
Saz. čís. 418.
Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané.
Saz. čís. 419.
Obyčejná kamna a jejich součástky.
Saz. čís. 420.
Retorty, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422.
Za obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 a 422 se pokládá pouze obyčejné nádobí pro domácnost a k účelům živnostenským, na př. džbány, baňky, hrnky (též obyčejné květináče), pekáče, mísy, okříny, kelímky (vyjma kelímky k technickým účelům saz. čís. 420), balony na kyseliny a pod. Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné kameniny a černé nádobí patří do saz. čís. 421, z obyčejné hlíny barevně se vypalující, do saz. čís. 422 Jemnější nádobí hrnčířské a přepychové předměty, dětské nádobíčko na hraní, ampule, košíčky, kalamáře, misky fasonované na způsob lastur a podobné předměty se projednávají však vždy podle saz. pol. 425b).
Saz. čís. 421.
Obyčejné nádobí hrnčířské a výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny; černé nádobí.
Saz. čís. 422.
Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné hlíny barevně se vypalující.
K poznámce za saz. čís. 422.
Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 423.
Isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely, nespojené s jinými hmotami.
Saz. čís. 424.
Porcelán.
Saz. čís. 425.
Hliněné zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 426.
Hliněné zboží jiné (jinde nezařaděné), spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 427.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz čís. 560, 562, 564—568.

(1) Sem patří veškeré cihly jmenované ve vysvětlivkách k saz. čís. 411, jsou-li glazované (polévané) a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.

(1) Do tohoto sazebního čísla patří jen trouby žáru nevzdorující, vyrobené z hlíny (jílu), jež mají střep zemitý a průlinčivý, buď s hrdly nebo bez nich. Trubky trativodné (drenážní), jež se projednávají podle saz. pol. 415a), jsou velmi průlinčivé, neglazované (nepolévané) trouby různých velikostí k odvodňování mokrých polí a luk.

(1) Za trouby (též žlaby) tohoto sazebního čísla se považují trouby k stavebním účelům, na př. do záchodů, na výlivky, ke kanalisacím (na dna stok), jako nástavky na komíny, k vodovodům a pod., z obyčejné kameniny nebo žáruvzdorných hmot, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), s hrdly nebo bez nich.

(1) Sem patří veškeré zboží hliněné spojené s jinými hmotami (s výjimkou drahých kovů), pokud není toto spojení prohlášeno u jiných sazebních čísel za přípustné (viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Projednávají se tedy podle saz. čís. 426 na př.: hračky (stavebnice, skládací hry, nádobíčko pro loutky a pod.) v krabicích, figury (zvířecí a jiné) se skleněnýma očima, dýmky s troubeli, nástavci, kováním a podobným spojením z jiných hmot (nepatrné přídatky jako destičky, kroužky, růžice, šňůrky, pytlíčky z látek nebo kůže k ochraně hlaviček a pod. zůstávají nepovšimnuty), džbány s víkem, láhve s přimontovanou t. zv. patentní uzávěrou (z drátu, porcelánu a kaučuku), sifonové láhve s mechanickým tlakovým zařízením, přístroje na sodovku opletené drátem a s kovovým kováním; lustry (ramenové svícny a jejich součástky) s kovovým montováním, klosetové mísy s dřevěnými sklapovacími sedadly nebo s kovovým zařízením splachovacím, filtrační válce s plnicími násadci z poniklovaného kovu a pod.; dále veškeré zboží z porcelánu saz. čís. 424 spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

(2) O projednávání zboží saz. čís. 412 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě

(2) Trouby z průlinčivé hlíny, glazované (polévané), se projednávají podle saz. pol. 415b)

(2) Trouby k technickým účelům (na př. trouby filtrační, chladicí, isolační atd.), jakož i kohouty, ventily a pod. se projednávají podle saz. pol. 420b) nebo saz. čís. 423.

(2) Porcelán saz. pol. 424a)1 nebo b)1 spojený s obyčejnými hmotami se projednává podle saz. pol. 424a) 2 nebo b)2.

(3) O projednávání hliněných trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(3) O projednávání trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

(3) Porcelán saz. pol. 424a)2 nebo b)2 zůstává v těchto položkách i tehdy, je-li spojen s obyčejnými hmotami.

(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

1. (1) Hliněným zbožím rozumíme veškeré zboží zhotovené z uhnětené hlínovité hmoty a vypálené nebo jen sušené.

(2) K výrobě hliněného zboží se používá hlavně různých druhů hlín a jílů, kaolinu a jiných zemin, hornin i nerostů. Zeminy mají zpravidla vlastnost, že zpracovány s vodou stanou se plastickými (hnětitelnými) a pálením ztvrdnou. Silnějším pálením se hlína spéká (sline); jisté druhy hlín, jež obsahují tavidla (živec, baryt atd.) nebo bývají s nimi smíchány, slinou až v hutný výrobek.

(3) Jako suroviny k výrobě zboží této sazební třídy se používá také tuhy, uhelného a koksového prachu, rozsivkové zeminy (křemeliny), bauxitu, magnesitu a pod., zejména k výrobě některého zboží žáruvzdorného.

1. (1) Sem patří veškeré obyčejné nádobí hrnčířské (obyčejné zboží hliněné) z hrnčířské hlíny obyčejné, barevně (žlutohnědě, červenavě nebo červenohnědě až šedohnědě nebo červeně) se vypalující, buď neglazované (nepolévané) nebo částečně nebo úplně glazované (polévané) obyčejnou, neprůhlednou, bílou, hnědou nebo jinobarevnou glazurou (obyčejně olovnatou), která je většinou jednobarevná, může však býti též skvrnitá nebo křiklavě pestrá. Střep je písčitý, drsný, silně průlinčivý, mdlé barvy. Hmota se dá lehce drobiti, má tedy nepatrnou pevnost a střep je nasákavý.

(2) Do saz. čís. 422 patří též obyčejné hornolužické a boleslavské nádobí hrnčířské, i když má bělavý střep a je primitivně ozdobeno nastříkanými nebo tečkovanými barvami.

(3) Toto hrnčířské nádobí tvoří do jisté míry přechod od obyčejného zboží hrnčířského k obyčejné kamenině, poněvadž je páleno při vysoké teplotě až do okamžiku, kdy počíná slinutí, a je zpravidla glazováno (poléváno) olova prostou, neprůhlednou glazurou. Střep je homogenní, hutný a vodu buď vůbec nessaje, nebo jen nepatrně.

(4) Hornolužické a boleslavské obyčejné nádobí hrnčířské se projednává i tenkrát podle saz. čís. 422, když je uvnitř obyčejně bíle glazované. Hnědé nádobí uvnitř jemně bíle smaltované, pak bíle glazované (nemalované nebo malované) hrnčířské nádobí, které se podobá zevnějškem obyčejné fajansi, a nemá tedy povahu obyčejného nádobí hrnčířského ve smyslu bodu a) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII, patří do saz. pol. 425b).

1. K isolačním a montovacím předmětům pro elektrotechnické účely patří isolační tělesa, objímky, tabule k rozvodným deskám, tělesa pro zařízení dotyková, kladky, ouška a podobné předměty pro elektrická vedení a pro jiná elektrická zařízení z porcelánu, fajanse, majoliky a z jiných pálených hlín všech druhů, bez jakéhokoli spojení s jinou hmotou.

1. (1) Sem patří s výjimkou elektrotechnických předmětů saz. čís 423 a umělých zubů saz čís. 389 veškeré zboží z porcelánu všech druhů a z porcelánovitých hmot (viz bod b) všeobecné vysvětlivky 4 k této saz. třídě), též spojené s obyčejnými hmotami.

(2) Podle saz. pol. 424a) se projednávají dýmkové hlavičky a součástky dýmek, jako mokváčky, špičky na doutníky, též sestavené dýmky na doutníky a na tabák; hračky, na př nádobíčko pro loutky, dětské nádobíčko na hraní, malé loutky s pohyblivými údy a pod., vyjma loutkové hlavičky; zboží galanterní, drobnůstky (nippes) a toaletní předměty, na př. vázy, figurky, sošky, těžítka, toaletní misky, kelímky na pomádu a voňavkářské zboží atd.

(3) Do saz. pol. 424b) patří všechny ostatní předměty, zvláště nádobí, a to stolní a kuchyňské, nádoby a přístroje k chemickým a fysikálním účelům, na př tavicí kelímky, odpařovací misky, hmoždíře, třecí misky a pod., dále kamna, krby a jejich součástky (kachlíky, nástavce, římsy atd.), koupací vany, klosetové mísy, desky (obkládačky, dlaždice, vlysy a pod ), lithophanie (průsvitné obrazy, porcelánové průsvitné obrazy), malby na porcelánu, štítky, hodinové číselníky, držadla (rukojeti), knoflíky, perly, ouška (maillons), trubičky (na tkalcovská brda) a m. j.

(4) Perly a knoflíky z fritového (sklovitého) porcelánu se někdy velice podobají skleněným perlám saz. čís 383 nebo skleněným knoflíkům saz. čís. 385, liší se však od nich tím, že lze na nich rozpoznat místo, které leželo při pálení v porcelánové peci na podložce, dále tím, že se neroztaví ani v bílém žáru.

1. Sem patří veškeré zboží nejmenované v saz čís. 411—423 z obyčejné hlíny, terakoty, šamotu, obyčejné a jemné fajanse, majoliky, siderolitu, terralitu, jemné kameniny (zboží wedgewoodské, nádobí čedičové, jaspisová kamenina, bamboo atd.), vůbec ze všech hmot v této sazební třídě se vyskytujících, vyjma z porcelánu saz. čís. 424 a z obyčejné kameniny saz. čís. 421 (viz 1. až 4. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Podle saz. čís. 425 se však projednává hliněné zboží výslovně nejmenované jen tenkrát, není-li spojeno s jinými hmotami.

1. Cihlami tohoto saz. čísla rozumíme pouze obyčejné cihly, tašky a dlaždice, vyrobené z obyčejné hlíny (jílu), která se vypaluje do žlutočervena, červena až červenohněda, jež nejsou ani žáruvzdorné, ani glazované (polévané). Mohou být nepálené (pouze sušené) nebo pálené, pouze však tak, že zůstanou průlinčivé; jsou-li tvrdě pálené, takže jejich hmota seslinula (na způsob kameniny), patří do saz. čís. 414. Cihly saz. čís 411 nenatřené, neimpregnované nebo nečazené se projednávají podle a) nebo b); jsou-li natřené, impregnované nebo čazené, podle c).

1. Do tohoto saz. čísla patří všeliké cihly bez zřetele na jejich tvar (vyjma ornamentované saz čís. 418), jež jsou zhotoveny ze žáruvzdorných hmot, a vzdorují tedy vysokému žáru, aniž se taví. V případech pochybnosti rozhoduje zkouška žáruvzdornosti, podle níž jsou žáruvzdornými takové cihly, jejichž žáruvzdornost se rovná aspoň žáruvzdornosti Segerovy žároměrky č. 20.

1. (1) Zvonivky (kabřince) saz. čís. 414 jsou cihly různých tvarů (nikoli však ornamentované), jež pálením při vyšší teplotě až ke slinutí ztvrdly a zpevněly; mají hutný střep a jsou málo nasákavé. Pro tyto vlastnosti jsou vhodným materiálem dlažebním i velice odolnou hmotou stavební. Užívá se jich tudíž velmi často k stavebním účelům, k stavbě značně zatížených nosičů zdí (pilířů), k vodním stavbám, na dna stok a pod. Liší se od obyčejných cihel a od cihel žáruvzdorných (šamotek), jež jsou vždy průlinčivé, též svou zvláštní hutností a tvrdostí. Obyčejně je jejich hladký nebo ryhovaný povrch trochu mastně lesklý a žlutý, hnědý, hnědočervený, šedý až černý.

(2) Zvonivky jsou obyčejně na hranách ostřejší a jsou čistší než vlastní zboží cihlářské, poněvadž byly vyrobeny lisováním, jsou též většinou menší než obyčejné cihly. Vyskytují se však též zvonivky tvaru cihel obyčejných.

(3) Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též struskové cihly (cihly ze strusek, též smíšených s pemzovými odpadky) jež mají podobné vlastnosti jako zvonivky.

1. (1) Sem patří obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (dlaždičky, dlaždice do průjezdů, na chodníky, obkládačky do koupelen, na fasády atd.) z obyčejné hlíny, terakoty, kameniny, též z hmoty na zvonivky (jako na př. dlaždice z Metlachu, Sinzigu a Trieru), dále z jemných hmot fajansových, vůbec ze všech druhů hlín vyjma z porcelánu.

(2) Na zařadění nemá vliv, zda povrch obkládaček a dlaždic je hladký, ryhovaný, vzorkovaný nebo ornamentovaný.

(3) Podle saz. čís. 417 se projednávají též obkládačky a dlaždice spojené po dvou v jednom kuse, které možno rozpoltěním rozdělit (t. zv. štípenky).

1. (1) Sem patří stavební okrasy z obyčejné hlíny, terakoty nebo slinuté hlíny, buď glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), na př. ramenáče (konsoly), hlavice sloupů, římsy, zábradelní kuželky (balustry), vlysy, též stavební cihly ornamentovaně tvářené, dále hliněné knoflíky (z pálené cihlářské hlíny k upevňování Stropní omítky při pracích štukatérských) a pod.

(2) Je-li toto zboží pomalováno, potištěno, bronzováno, stříbřeno, zlaceno nebo vyrobeno z jiných druhů hlíny než zde jmenovaných (na př. z jemné hmoty fajansové a j.), projednává se podle saz. pol. 425b), je-li vyrobeno z porcelánu podle saz. pol. 424b).

(3) Sochy, figury, vázy a podobné plastické předměty z hlíny nebo z terakoty, jichž se užívá též k výzdobě staveb, neprojednávají se podle saz. čís. 418, nýbrž podle saz. pol. 425b) nebo saz čís. 426.

1. Sem patří všechna obyčejná kamna, kachlíky a obkládačky k stavbě a obkládání kamen a sporáků z obyčejné hlíny, neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané), bílé, jednobarevné nebo vícebarevné, též mramorované nebo stříkané, avšak hrubě pracované, t. j. s vnějšími stěnami drsnými, hrubě pískovitými a bez okras Kamna a součástky kamen (kachlíky, nástavce, římsy, medailony a pod.) jemně pracované, t. j. bíle nebo barevně smaltované nebo hladce glazované (na př. míšeňská kamna), potom všechna kamna s plastickými nebo barevnými okrasami, dále krby a jejich součásti z obyčejné hlíny (též terakoty) se však projednávají podle saz. pol. 425b).

1. (1) Sem patří veškeré technické potřeby (vyjma isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely saz. čís. 423), na př. retorty (plynárenské a jiné, též jejich součástky), kelímky, jakož i tavné nádobí a náčiní, misky, kapelky (malé misky z rozemletého kostního popele ke stanovení obsahu drahých kovů na suché cestě odháněním), tyglíky k technickým účelům, mufle, t. j. polokulaté nebo skříňovité nádoby se všech stran uzavřené, pouze na jedné straně otevřené, jichž se užívá k pálení hliněného zboží a při chemických a metalurgických žíhacích procesech v t. zv. muflových pecích, vypalovačky, t. j. kulaté nádoby, do kterých se ukládá zboží hrnčířské k vypalování v hrnčířských pecích, aby bylo uchráněno před přímým účinkem ohně, Segerovy žároměrky (jehlance a pod.), duvky, t. j. trubková ústí dmychadel do metalurgických tavicích pecí, chladicí trouby (chladicí hady), trouby procezovací, kameny procezovací (t. zv. pískové procezovací desky, t. j. duté desky vyrobené pálením z písku a mletého skla), kameny vodu odvádějící (dírkované procezovací kameny z pálené hlíny, kterých se užívá při výrobě papíru), desky (na př. příklopy kelímků, desky pro lisy a pod.), umělé pazourkové kameny (jako pěst veliké koule pro bubnové a kulové mlýny), kopistě (k míchání roztavených hmot), kohouty (pípy a stáčecí kohouty), ventily (uzávěry a výtoky, k vystrojení strojů a přístrojů) a pod. Jsou-li tyto předměty vyrobeny z tuhy (též z uhelného prachu nebo koksové moučky), i s jinakými přísadami, projednávají se podle saz. pol 420a), jsou-li z jiných žáruvzdorných hmot nebo z obyčejné kameniny, podle saz. pol. 420b).

(2) Hrubé opletení jmenovaných předmětů vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na projednávání.

(3) Takovéto předměty z jiných hliněných hmot, na př. z fajanse nebo z jemné kameniny, se projednávají podle saz. čís. 425, z porcelánu podle saz čís. 424.

1. (1) O obyčejném nádobí hrnčířském saz. čís. 421 viz vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422; kromě toho platí tato ustanovení:

(2) Do saz. čís. 421 patří též džbány a podobné nádoby z obyčejné kameniny se škrabanými, vroubkovanými nebo barevnými čarami, tečkami a pod., obyčejného jednoduchého provedení, jak se vyskytují na obyčejných džbánech.

(3) Jiné džbány a pod. z obyčejné kameniny, s lisovanými nebo barevnými ozdobami, projednávají se jako jemná kamenina podle saz. pol 425b).

2. (1) Hliněné zboží bývá často glazované (polévané), t j. opatřené lesklým, sklovitým (bezbarvým nebo barevným) povlakem zv. glazura.

(2) K přípravě glazur se používá různých hmot, na př. leštěnce olověného (galenitu), klejtu, olověné běloby a suříku (glazury olověné), dále boraxu a kyseliny borité (glazury bez olova), pak kysličníku cíničitého, kysličníku antimonitého nebo antimoničnanu draselného (na neprůhledné glazury smaltové), kuchyňské soli (solná glazura), vodního skla, živce, křemene a mnohých jiných.

2. (1) Hrubé opletení hrnčířského nádobí saz. čís. 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na zařadění.

(2) Dětské nádobíčko na hraní z hmoty tohoto sazebního čísla, saz. čís. 425.

(3) O projednávání zboží saz. čís. 422 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

2. (1) Předměty tohoto sazebního čísla z bílé hmoty, třebas i zevnějšku zeleně šedého nebo jinak tmavěji zbarveného, který vznikl pálením, se přesto projednají podle saz. pol. 423a) Tovární známky, jež zboží nezdobí, nejsou důvodem, aby bílé zboží saz. pol. 423a) bylo projednáváno podle saz. pol 423b).

(2) Isolační a montovací předměty tohoto sazebního čísla spojené s jinými hmotami, viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540-543 a vysvětlivky k těmto sazebním číslům

2. (1) Podle saz pol. 424a) 1 nebo b)1 se projednává pouze čistě bílý porcelán, glazovaný nebo neglazovaný, nespojený s jinými hmotami; činí-li však glazura dojem barvy (na př. zelenošedé, žlutavé atd.), nebo má-li jinak bílý porcelán perleťový lesk, zbarvení napodobující slonovinu a pod., projednává se jako barevný porcelán podle saz pol. 424a)2 nebo b)2 Podle týchž saz. čísel se projednává bílý porcelán ozdobený písmem, monogramy, znaky a pod; pouhé tovární známky, jež zboží nezdobí, neodůvodňují projednávání bílého porcelánu jako barevného.

(2) Podle saz. pol. 424a)2 nebo b)2 se projednává též jak porcelán bílý, tak i barevný atd., spojený s obyčejnými hmotami; porcelán všech druhů spojený s jemnými nebo velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 426b) nebo c).

(3) Podle poznámky k saz. čís. 424 se projednávají hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), též s brvami z vlasů nebo chlupů.

(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

2. (1) Do saz. pol. 425a) patří zboží fajansové pro technické a hygienické účely, na př. retorty, kelímky a podobné nádoby k továrním účelům, odpařovací misky, chladicí trouby, kohouty, ventily a pod., dále pissoirové a klosetové mísy, plivátka, bidetové mísy atd. Do saz. pol. 425b) patří všechny ostatní předměty z fajanse a všechno zboží z jiných druhů hlín.

(2) Zařaďují se tudíž do b): hračky (loutkové hlavičky, dětské nádobíčko na hraní, hliněné kuličky na hraní a pod.), vyjma hračky z porcelánu, předměty přepychové (zboží galanterní, drobnůstky [nippes] a toaletní předměty, ampule, nádoby na tabák, košíčky, kalamáře atd.), hliněné hlavičky k dýmkám, hrnčířské nádobí (džbány, hrnky, květináče atd.) vyrobené z jiných hliněných hmot než těch, které patří do saz. čís. 421, 422 a 424, dále hrnčířské nádobí s barevnými nebo plastickými ozdobami, t. j. opatřené plastickými nebo malovanými arabeskami, figurami, znaky a pod., jakož i veškeré jemné glazované nebo smaltované nádobí hrnčířské, stolní a kuchyňské nádobí (soupravy jídelní a na umyvadlo, nádobí na vaření, soudečky na koření a pod.), alcarazzos (t. j. džbány nebo láhve na vodu z velice průlinčivé nepolévané hlíny), koupací vany, kamna, krby a jejich součástky, s výjimkou obyčejných, patřících do saz čís. 419 (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 419), stavební okrasy z jiných hliněných hmot, než které jsou vyjmenovány v 1. vysvětlivce k saz. čís. 418, plastické modely, figury a pod., lišty a spojky pro obkládačky, perly, knoflíky a m. j.

(3) Hliněné kuličky na hraní z pálené hlíny nebo pálených zemin mají obyčejně nerovný povrch; do hmoty více nebo méně průlinčivé vniká vnější barva často značně hluboko. Takové kuličky se poléváním kyselinou solnou nemění. Jak se rozlišují od kamenných kuliček, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

2. (1) Za obyčejné cihly saz. pol. 411a) se považují pouze stavební cihly obvyklého tvaru, jež mají pískovitě drsný povrch a nejsou děrovány.

(2) Cihly jiného než obyčejného tvaru, pálené nebo nepálené, se projednávají jako tvárnice podle saz. pol. 411b). Sem patří na příklad: klenovky (klínovité cihly na klenby), radiálky (klínovité cihly s konvexními a konkávními úzkými stranami k stavbě komínů), cihly drážkové (na klenby oken a dveří), cihly s vidlicovitými spojkami na styčných spárách, cihly s podobnými spojkami na styčných a ložných spárách, římsovky, podnožní kameny a nárožníky a pod. Jako tvárnice se projednávají též veškeré cihly děrované (duté cihly), t. j. cihly opatřené po délce nebo napříč, řidčeji na výšku průběžnými kulatými nebo hranolovitými otvory Lícovky (obkládačky, cihly průčelní), patřící rovněž do saz. pol. 411b), jsou cihly pečlivě tvářené, vzdorují více nepohodám, jsou stejnoměrné barvy a užívá se jich bez omítky k obkládání fasád, na obruby okenních otvorů a pod.; liší se od obyčejných cihel svojí jemnější a hutnější hmotou, jakož i hladkým (nikoliv pískovitým), stejnoměrným po vrchem.

(3) Lehké porésní cihly (plovoucí cihly, tufové cihly) jsou velmi průlinčivé lehké cihly, kterých se pro jejich nepatrnou váhu užívá zvláště ke stavbě vnitřních přepážek a na klenby ve vyšších poschodích. Vyrábějí se ze směsi hlíny s křeménkou nebo s organickými látkami (s dřevěným uhlím, dřevěnou moučkou, slamou a pod.), které při pálení shoří. Sem patří též cihly z pemzového prášku smíchaného s vápenným mlékem jako pojidlem, které se nevypalují, nýbrž na vzduchu ztvrdnou; jsou rovněž lehké a velmi průlinčivé.

2. (1) Podle saz. pol. 413a) se projednávají cihly dinasové (dinasbriks), z magnesitu, bauxitu a tuhy. Cihly dinasové jsou žáruvzdorné cihly, zhotovené z křemencových zrn s přísadou pojidla (vápna a pod.); mají poněkud vrásčitý povrch, barvy špinavě bílé a mívají načernalé skvrny nebo žilky. Přírodní žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel patří do saz. čís. 392. Magnesitové cihly se vyrábějí z páleného, obyčejně železnatého magnesitu, jsou hutné, barvy obyčejně hnědé a mají velikou žáruvzdornost. Cihly bauxitové se zhotovují z bauxitu, špinavě žlutého nebo hnědého nerostu, podobného bolusu, a obsahují značné množství kysličníku hlinitého (přes 40%). Tuhové cihly jsou zhotoveny ze žáruvzdorné hlíny s přísadou tuhy nebo z tuhy, ke které bylo přidáno malé množství hlíny jako pojidla.

(2) Jako tuhové cihly se projednávají též t. zv. uhlíkové nebo koksové cihly, jež obsahují místo tuhy uhelný prach nebo koksovou moučku a jsou rovněž značně žáruvzdorné.

2. Za dlaždice saz. čís. 414 se považují dlaždice z obyčejné kameniny (též z hmoty na zvonivky), jsou-li silnější než 30 mm, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané); dlaždice do síly 30 mm se projednávají podle saz. čís. 417.

2. (1) Neglazované (nepolévané) obkládačky a dlaždice se projednávají podle saz. pol. 417a), glazované (polévané) podle saz. pol. 417b). Glazované se vyznačují lesklým skelným vzhledem. Smaltované, bíle nebo barevně, se projdnávají jako glazované; to platí též o obkládačkách a dlaždicích, které mají barevný nátěr na způsob smaltu, kterého však nebylo docíleno pálením.

(2) Jak se rozlišují jednobarevné obkládačky a dlaždice od vícebarevných, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVII. Mimo to se poznamenává: Obkládačky a dlaždice vyrobené stlačením různých hliněných hmot, které však přes to mají povrch jednobarevný, se považují za jednobarevné, kdežto vznikly-li stlačením různobarevných hliněných hmot na jejich líci vzorky, považují se za vícebarevné. Obkládačky a dlaždice, které mají kromě přírodní barvy pálené hlíny ještě jednu jinou barvu, nelze rovněž považovat za vícebarevné.

2. Spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež je určeno jen k tomu, aby zesílilo stavební okrasy, nebo aby mohly být tyto okrasy připevněny na jiné stavební součásti, na př. železné tyče připevněné na zadní části konsol, dále řídké drátěné pletivo s nalisovanými a pak vypálenými malými hliněnými hvězdičkami na místech skřížení drátu (cihelné pletivo), jehož se užívá při omítkách vodorovných stropů, projednávají se rovněž podle saz. čís 418 Tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění stavebních okras, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

2. Obyčejná kamna a jejich součástky spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, pokud toto spojení netvoří ozdobu nebo jejich zjemnění, na př. spojení s rošty, skobami, obyčejnými dvířky a pod., projednávají se rovněž podle saz. čís. 419; tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

2. (1) Do saz. pol. 420b) patří dále umělé brusy a brousky, též umělé zkušební kameny a kameny na drhnutí (hladicí kameny) ze všelikých pálených zemin (z preparovaných pálených hlín), vyjma ony, jež mají značnou přísadu smirku a patří do saz. pol. 404a) (viz vysvětlivky k saz. pol. 404a)), a vyjma umělé pemzové kameny saz. pol. 404b).

(2) Umělé brusy a brousky saz. čís. 420 jsou kameny na tvrdo pálené, více méně tmavošedé nebo hnědé až červenohnědé, které jsou obyčejně z křemenného písku stmeleného hlinou. Umělé zkušební kameny se zhotovují též z černé, na tvrdo vypálené jemné kameniny (čedičové kameniny).

2. (1) Do saz čís. 421 patří dále výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny, t. j. všecky předměty v jiných sazebních číslech nejmenované, na př. výlevky, kesony, jesle, žlaby pro dobytek, vany, nádoby pro tovární účely (s výjimkou technických předmětů jmenovaných v saz. čís. 420), spodkové kameny (podložky k připevnění mříží a j.) a pod., s výjimkou předmětů přepychových a hraček saz. pol. 425b).

(2) T. zv černé nádobí, jež se projednává rovněž podle saz. čís. 421, je obyčejné hliněné nádobí, černošedé až černé, více méně tuhového zbarvení, vyrobené z obyčejné hlíny s přísadou uhelného prachu nebo koksové moučky nebo též čazením.

3. (1) Zboží hliněné se podle povahy střepu (lomu) dělí na průlinčivé a hutné.

(2) Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.

(3) K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:

(4) a) Zboží z obyčejné neslinuté hlíny, jež se vypaluje barevně (červenohnědě, žlutohnědě, šedohnědé). Toto zboží se vyznačuje svou barvou, svým pískově drsným střepem matné barvy a tím, že je buď neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané) pouze glazurou hrubou (s bublinami atd.), obyčejně neprůhlednou, jednobarevnou, ale i pestrou.

(5) Zboží této povahy se zařaďuje takto: cihly nikoli žáruvzdorné, saz. čís. 411, 412; hliněné trouby, saz. čís. 415; obkládačky a dlaždice, saz. čís. 417; stavební okrasy, saz. čís. 418; kamna, saz. čís. 419; nádobí hrnčířské, saz. čís. 422; retorty, kelímky a podobné technické předměty, jakož i veškeré ostatní zboží, saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426.

(6) b) Terakota je hliněné zboží zpravidla z lepší cihlářské nebo hrnčířské hlíny, jemně zpracované, neglazované, vypalující se bělavě, nažloutle, načervenale až červeně, obyčejně uměleckého provedení. S výjimkou obkládaček a dlaždic saz. čís. 417 a stavebních okras saz. čís. 418 se terakota, jako na př. sochy, vázy, sloupy, obruby a jiné samostatné výtvarné předměty, jimiž se vyzdobují zahrady nebo obydli, projednává podle saz. pol. 425b), je-li spojena s jinými hmotami, podle saz. čís. 426.

(7) c) Fajans. Tímto označením rozumíme dva různé druhy hliněného zboží, a to fajans obyčejnou, zvanou též bílá fajans, a fajans jemnou.

(8) Obyčejná fajans se vyrábí z bílé hlíny, často nádechu světle žlutého, je jen slabě pálena (tedy dosti průlinčivá) a opatřena neprůhlednou, opálově bílou glazurou cíničitou. Sem patří též tak zvaná majolika z hlíny, která má žlutavý nebo načervenalý nádech a je buď opatřena povlakem bílé hlíny (t. zv. engobováním) a pak pálena, nebo je povlečena bílou glazurou cíničitou a různě pomalována.

(9) Jemná fajans je z bílé neprůhledné hmoty, která je hutná (málo průlinčivá), jemného zrna, žáruvzdorná a slabě zvoní; bývá opatřena průhlednou glazurou olovnatou.

(10) Zvláštní druh hliněného zboží jež se povahou blíží jednak fajansi, jednak terakotě, je hliněné zboží známé pod jménem siderolit a terralit. Siderolit je hliněné zboží lakované, terralit je hliněné zboží broušené i leštěné koží, rohem, ocelí a pod.

(11) Zboží fajansové jak z obyčejné fajanse a majoliky, tak i z jemné fajanse, dále zboží ze siderolitu a terralitu patří do saz. čís. 425 nebo 426, vyjma obkládačky a dlaždice saz. čís. 417 a technické potřeby saz. čís. 423.

(12) d) Zboží ze hmot žáruvzdorných se vyrábí ze žáruvzdorných jílů (zostřených nebo s ostřidly) nebo ze šamotu (žáruvzdorného jílu již páleného) nebo z přísadou šamotu. Žáruvzdorný jíl vzdoruje vysokému žáru, aniž se roztaví; žáruvzdornost je závislá na větším nebo menším množství kyseliny křemičité; zvýší se značně přidáním křemene, písku a pod. nebo šamotu.

(13) Šamot je drť vyrobená z páleného žáruvzdorného materiálu, často z lupku. Šamot je vždy průlinčivý, barvy bělavé až světle hnědožluté, obyčejně nečisté. Šamot přichází buď v beztvarých kouscích nebo mletý na hrubší nebo jemnější, na omak ostrý prášek; v beztvarých kouscích se projednává podle saz. čís. 150; mletý, též s přísadou nepálených žáruvzdorných jílů, se projednává jako šamotová pojidla (šamotová moučka nebo malta) podle saz. čís. 399.

(14) Hrubě mletý šamot se též přidává k žáruvzdorným hlínám. Výrobky pálené z těchto hmot, na př. cihly a pod., patří mezi zboží žáruvzdorné.

(15) V obchodě se zboží šamotové nesprávně nazývá též zbožím z ohnivzdorné hlíny. Ze šamotu se vyrábějí zejména cihly nebo dlaždice (saz. čís. 413 nebo 417), trouby (saz. čís. 416) a technické potřeby (saz. čís. 420 nebo 423).

(16) O ostatních žáruvzdorných hmotách viz saz. čís. 413.

3. (1) K obyčejným taškám saz. pol. 411a) patří pouze ploché tašky a háky Ploché tašky jsou čtyřhranné ploché desky pravoúhlého tvaru, obyčejně na jedné straně zaokrouhlené, opatřené buď na hoření (nezaokrouhlené) hraně výstupkem k zavěšení na střešní latě, nebo blíže hrany dírkou pro hřebík, kterým se na střešní latě přibíjejí. Ploché tašky mohou mít též podélná žebra, aby mohla voda stékat. Háky (prejzy, žlabovnice) jsou tašky poloválcovitě nebo polokuželovitě prohnuté, jimiž se pokrývají hřebeny střech, někdy i střechy samé, při čemž se kladou střídavě řady háků dutou stranou vzhůru a do ní zapadají háky obrácené dutou stranou dolů.

(2) Tašky drážkované saz. pol. 411b) se vyznačují tím, že mají na jedné podélné nebo též na úzké straně drážku (žlábek) a na druhé protilehlé straně vystupující hranu, která zapadá do drážky, takže se docílí pevného spojení mezi dvěma taškami ve směru podélném, po př. též příčném. Jako drážkované tašky se projednávají též t. zv. pánve (holandské tašky tvaru ~), t. j. vlnité tašky, opatřené výstupkem jako obyčejné tašky, které se kladou tak, že dolů obrácený okraj jedné tašky zasahuje do nahoru obráceného záhybu tašky sousední; dále flámské tašky, t. j. ploché tašky, které jsou na jedné podélné straně obloukovitě dolů zahnuty, na druhé podélné straně slabě ohraněny; kladou se tak, že dolů zahnutá strana přesahuje vždy hranu nejbližší tašky.

3. (1) Do saz. pol. 413b) patří veškeré cihly, vyrobené ze žáruvzdorné hlíny, též s přísadou křemencových zrn nebo šamotu, t. zv. šamotové cihly, šamotky (viz bod d) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII). Mívají obyčejně světlou barvu, bělavě žlutou až bledě červenavou, často s nahnědlým nádechem; výjimečně se vyskytují též cihly úplně bílé nebo tmavobarevné (pak hnědočervené až černé).

(2) Na lomu cihel saz. pol. 413b) je vidět, že po celé jejich hmotě je rozptýlena více či méně hrubá ostřící přísada (šamot nebo křemen).

(3) Jejich povrch je vždy drsný, často vrásčitý, nestejnotvarý nebo skvrnitý; nemají nikdy ostré hrany. Tím se liší od jemnějších cihel žáru nevzdorujících, jež se vyrábějí často též z hmoty ostřené, mají přesný tvar, hladký povrch a jsou stejnoměrně zbarveny (na př. obkládačky a pod.); tyto cihly se projednávají podle saz. pol. 411b) Cihly saz. pol. 413b) jsou vždy průlinčivé (neslinuté), ssají tudíž silně vodu a tím se liší od zvonivek a dlažebního materiálu z obyčejné kameniny saz. čís. 414.

3. O projednávání zvonivek a dlaždic spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

3. (1) Jsou-li obkládačky a dlaždice saz. pol. 417a)] spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se právě tak jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

(2) Ostatní obkládačky a dlaždice tohoto saz. čísla (vyjma saz. pol 417a)1) se projednávají podle saz. pol. 417a)2 až 417b)2, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, není-li toto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo zjemněním obkládaček a dlaždic, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

3. (1) Technické potřeby saz. pol. 420a) se projednávají podle této saz. položky, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

(2) Technické potřeby saz. pol. 420b) spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je-li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

3. (1) Obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 hrubě opletené vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem se projednává tak, jako by nebylo spojeno s těmito hmotami.

(2) O projednávání zboží saz. čís. 421 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

3. Bílé zboží hliněné saz. čís 425 se projednává jako jednobarevné; bílé nebo jednobarevně zboží hliněné ozdobené však písmem, monogramy, znaky a pod. se projednává jako vícebarevné. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

4. (1) Hutné zboží hliněné se liší od průlinčivého zboží hliněného uvedeného ve 3. všeobecné vysvětlivce tím, že je silnějším pálením ve hmotě více slinuto, že má hutný střep, není skoro ani nasákavé (nessaje vodu) a nelpí proto na jazyku. Křesáno ocelí dává jiskry a má jasný zvuk.
Sem patří:

(2) a) Kamenina; je neprůsvitná nebo nanejvýše na hranách slabě průsvitná. Rozeznáváme obyčejnou a jemnou kameninu. Za zboží z obyčejné kameniny se považuje nejen zboží se střepem více nebo méně slinutým, vzhledu špinavě šedého, žlutého, červenohnědého nebo rezavě hnědého a zjizveného, které bývá glazováno (poléváno) obyčejně průhlednou solnou glazurou, nýbrž i zboží z hliněné hmoty na tvrdo vypálené, neprůlinčivé, slinuté buď glazované (polévané) hrubými krycími glazurami nebo neglazované (nepolévané), je-li hrubě pracováno. Dlažební kameny z obyčejné kameniny se projednávají podle saz. čís. 414, trouby podle saz. čís. 416, obkládačky a dlaždice podle saz čís. 417, technické předměty podle saz. čís. 420 nebo 423, obyčejné nádobí hrnčířské a zboží výslovně nejmenované (vyjma předměty přepychové a hračky saz. pol. 425b)) z obyčejné kameniny podle saz. čís. 421 nebo 426.

(3) Jemná kamenina je buď neglazovaná (nepolévaná) nebo glazovaná (polévaná); neglazovaná kamenina bývá i bílá, neprůsvitná nebo pouze na hranách slabě průsvitná (zboží wedgewoodské, jemná anglická kamenina), nebo je barvená různými přísadami, na př. čedičová kamenina (čedičové nádobí, egyptian z hmoty černě zbarvené kovářskými okujemi a burelem), jaspisová kamenina (z bílé základní hmoty různě zbarvené kovovými kysličníky), bamboo (z hmoty barvy jako sláma nebo světle žluté) a j. Glazovaná jemná kamenina je bílá; je vyrobena ze směsi hlíny v žáru méně stálé s kaolinem a pazourkem a glazovaná průhlednou glazurou olověnou a boraxovou. Tvoří přechod k porcelánu a liší se od něho tím, že je neprůsvitná.

(4) Zboží z jemné kameniny patří do saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426, vyjma okládačky a dlaždice saz. čís. 417 a isolační a montovací předměty saz. čís. 423.

(5) b) Porcelán. Porcelán se liší od ostatního zboží hliněného jak svou stejnorodou, čistou, světlou, slinulou hmotou, tak zvláště svou značnou průsvitností na slabých místech, jakož i na hranách střepu (podobně jako u skla úbělového, kostního nebo mléčného). Snese silné zahřátí. Ostatně jsou u porcelánu vlastnosti hutného zboží hliněného nejzřetelněji patrny: střep má skelný, lasturový a nelpí na jazyku. Zboží porcelánové se v obchodě dělí na glazované, se skelným, lesklým, hladkým povrchem, a na neglazované čili přežehnuté zboží porcelánové (též zv. soškový porcelán), s matným povrchem, dále na porcelánové zboží tvrdé a měkké.

(6) Zboží na způsob porcelánu (frita, poloporcelán, parský porcelán, kararský porcelán a pod.), které má nejdůležitější charakteristické vlastnosti porcelánu (skelný, lasturový střep, průsvitavá místa), se projednává jako porcelán.

(7) Zboží porcelánové se projednává vždy podle saz. čís. 424 nebo 426, vyjma isolační a montovací předměty saz. čís. 423 a umělé zuby saz. čís. 389.

4. (1) Za obyčejné dlaždice saz. pol. 411a) se považují dlaždice silnější než 30 mm, vyrobené z téže hmoty jako obyčejné cihly, tedy ze hmoty neslinuté (nikoli na způsob kameniny); do síly 30 mm se tyto dlaždice projednávají podle saz. čís. 417.

(2) Viz též saz. čís. 414.

4. (1) Jako cihly saz. čís. 413 se projednávají též desky ze žáruvzdorných hmot, které sem patří, jsou-li silnější než 30 mm a nejsou-li ornamentovány; užívá se jich jako dlažebních kamenů, jako dlaždic, k obkládání pecí a pod.

(2) Takové desky do síly 30 mm, saz. čís. 417; ornamentované desky, saz. čís. 417 nebo 418.

5. (1) O rozlišování zboží této saz. třídy na jednobarevné nebo na bílé a vícebarevné nebo na barevné platí toto:

(2) Jednobarevné nebo bílé zboží hliněné, opatřené továrními známkami, jež však zboží nezdobí, se neprojednává jako zboží vícebarevné nebo barevné.

(3) Hliněné nádoby, jež mají na vnější straně jinou barvu než na vnitřní, a hliněné předměty, které kromě přírodní barvy pálené hlíny mají jen jednu jinou barvu, nepokládají se proto ještě za vícebarevné.

5. Podle saz. pol. 411c) se projednávají cihly, jsou-li natřené, impregnované nebo čazené. Čazené cihly mají barvu břidlicově šedou až černou, tuhově lesklou. Čazení cihel se provádí tím způsobem, že se po vypálení vhodí do pece něco dehtu, zbytků destilace minerálních olejů a pod., čímž se v peci dobře uzavřené vyvine mnoho kouře, který se usadí v pórech a utvoří tuhovitý povlak.

5. O projednávání zboží saz. čís. 413 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

6. (1) Zboží této saz. třídy spojené s jinými hmotami je zvlášť zařaděno do saz. pol. 424a)2 a b)2 a do saz. čís. 426 a 427. Z projednání podle saz. čís. 426 je však vyňato: zboží jmenované v saz. čís. 411—417a)1, 420b), 421 a 422 spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež se projednává podle poznámky za saz. čís. 422; dále hrubé opletení zboží saz čís. 420, 421 a 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítinou, slamou nebo rákosem, k němuž se při projednávání nepřihlíží.

(2) Shora uvedené spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z obecných kovů je přípustné jen k zazátkování nebo jako prostředek upevňovací nebo jako příslušenství nutné k používání; bylo-li tímto spojením docíleno ozdoby nebo zjemnění předmětu, patří takové zboží rovněž do saz. čís. 426.

6. (1) O projednávání zboží saz. čís. 411 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz třídě.

(2) Ornamentované cihly (perlovcem nebo vejcovkou, arabeskami, růžicemi atd.) se projednávají podle saz. čís. 418.