3. (1) Zboží hliněné se podle povahy střepu (lomu) dělí na průlinčivé a hutné.

(2) Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.

(3) K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:

(4) a) Zboží z obyčejné neslinuté hlíny, jež se vypaluje barevně (červenohnědě, žlutohnědě, šedohnědé). Toto zboží se vyznačuje svou barvou, svým pískově drsným střepem matné barvy a tím, že je buď neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané) pouze glazurou hrubou (s bublinami atd.), obyčejně neprůhlednou, jednobarevnou, ale i pestrou.

(5) Zboží této povahy se zařaďuje takto: cihly nikoli žáruvzdorné, saz. čís. 411, 412; hliněné trouby, saz. čís. 415; obkládačky a dlaždice, saz. čís. 417; stavební okrasy, saz. čís. 418; kamna, saz. čís. 419; nádobí hrnčířské, saz. čís. 422; retorty, kelímky a podobné technické předměty, jakož i veškeré ostatní zboží, saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426.

(6) b) Terakota je hliněné zboží zpravidla z lepší cihlářské nebo hrnčířské hlíny, jemně zpracované, neglazované, vypalující se bělavě, nažloutle, načervenale až červeně, obyčejně uměleckého provedení. S výjimkou obkládaček a dlaždic saz. čís. 417 a stavebních okras saz. čís. 418 se terakota, jako na př. sochy, vázy, sloupy, obruby a jiné samostatné výtvarné předměty, jimiž se vyzdobují zahrady nebo obydli, projednává podle saz. pol. 425b), je-li spojena s jinými hmotami, podle saz. čís. 426.

(7) c) Fajans. Tímto označením rozumíme dva různé druhy hliněného zboží, a to fajans obyčejnou, zvanou též bílá fajans, a fajans jemnou.

(8) Obyčejná fajans se vyrábí z bílé hlíny, často nádechu světle žlutého, je jen slabě pálena (tedy dosti průlinčivá) a opatřena neprůhlednou, opálově bílou glazurou cíničitou. Sem patří též tak zvaná majolika z hlíny, která má žlutavý nebo načervenalý nádech a je buď opatřena povlakem bílé hlíny (t. zv. engobováním) a pak pálena, nebo je povlečena bílou glazurou cíničitou a různě pomalována.

(9) Jemná fajans je z bílé neprůhledné hmoty, která je hutná (málo průlinčivá), jemného zrna, žáruvzdorná a slabě zvoní; bývá opatřena průhlednou glazurou olovnatou.

(10) Zvláštní druh hliněného zboží jež se povahou blíží jednak fajansi, jednak terakotě, je hliněné zboží známé pod jménem siderolit a terralit. Siderolit je hliněné zboží lakované, terralit je hliněné zboží broušené i leštěné koží, rohem, ocelí a pod.

(11) Zboží fajansové jak z obyčejné fajanse a majoliky, tak i z jemné fajanse, dále zboží ze siderolitu a terralitu patří do saz. čís. 425 nebo 426, vyjma obkládačky a dlaždice saz. čís. 417 a technické potřeby saz. čís. 423.

(12) d) Zboží ze hmot žáruvzdorných se vyrábí ze žáruvzdorných jílů (zostřených nebo s ostřidly) nebo ze šamotu (žáruvzdorného jílu již páleného) nebo z přísadou šamotu. Žáruvzdorný jíl vzdoruje vysokému žáru, aniž se roztaví; žáruvzdornost je závislá na větším nebo menším množství kyseliny křemičité; zvýší se značně přidáním křemene, písku a pod. nebo šamotu.

(13) Šamot je drť vyrobená z páleného žáruvzdorného materiálu, často z lupku. Šamot je vždy průlinčivý, barvy bělavé až světle hnědožluté, obyčejně nečisté. Šamot přichází buď v beztvarých kouscích nebo mletý na hrubší nebo jemnější, na omak ostrý prášek; v beztvarých kouscích se projednává podle saz. čís. 150; mletý, též s přísadou nepálených žáruvzdorných jílů, se projednává jako šamotová pojidla (šamotová moučka nebo malta) podle saz. čís. 399.

(14) Hrubě mletý šamot se též přidává k žáruvzdorným hlínám. Výrobky pálené z těchto hmot, na př. cihly a pod., patří mezi zboží žáruvzdorné.

(15) V obchodě se zboží šamotové nesprávně nazývá též zbožím z ohnivzdorné hlíny. Ze šamotu se vyrábějí zejména cihly nebo dlaždice (saz. čís. 413 nebo 417), trouby (saz. čís. 416) a technické potřeby (saz. čís. 420 nebo 423).

(16) O ostatních žáruvzdorných hmotách viz saz. čís. 413.