2. (1) Za obyčejné cihly saz. pol. 411a) se považují pouze stavební cihly obvyklého tvaru, jež mají pískovitě drsný povrch a nejsou děrovány.

(2) Cihly jiného než obyčejného tvaru, pálené nebo nepálené, se projednávají jako tvárnice podle saz. pol. 411b). Sem patří na příklad: klenovky (klínovité cihly na klenby), radiálky (klínovité cihly s konvexními a konkávními úzkými stranami k stavbě komínů), cihly drážkové (na klenby oken a dveří), cihly s vidlicovitými spojkami na styčných spárách, cihly s podobnými spojkami na styčných a ložných spárách, římsovky, podnožní kameny a nárožníky a pod. Jako tvárnice se projednávají též veškeré cihly děrované (duté cihly), t. j. cihly opatřené po délce nebo napříč, řidčeji na výšku průběžnými kulatými nebo hranolovitými otvory Lícovky (obkládačky, cihly průčelní), patřící rovněž do saz. pol. 411b), jsou cihly pečlivě tvářené, vzdorují více nepohodám, jsou stejnoměrné barvy a užívá se jich bez omítky k obkládání fasád, na obruby okenních otvorů a pod.; liší se od obyčejných cihel svojí jemnější a hutnější hmotou, jakož i hladkým (nikoliv pískovitým), stejnoměrným po vrchem.

(3) Lehké porésní cihly (plovoucí cihly, tufové cihly) jsou velmi průlinčivé lehké cihly, kterých se pro jejich nepatrnou váhu užívá zvláště ke stavbě vnitřních přepážek a na klenby ve vyšších poschodích. Vyrábějí se ze směsi hlíny s křeménkou nebo s organickými látkami (s dřevěným uhlím, dřevěnou moučkou, slamou a pod.), které při pálení shoří. Sem patří též cihly z pemzového prášku smíchaného s vápenným mlékem jako pojidlem, které se nevypalují, nýbrž na vzduchu ztvrdnou; jsou rovněž lehké a velmi průlinčivé.