2. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného — proti neopracovanému (surovému) — rozeznávají se tři stupně opracování.
Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:

a) za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou nebo když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bez vady.

1. Mezi obyčejně opracované železné zboží patří též zboží zcela nebo částečně frézované, jakož hrubě hlazené; dále obyčejné železné zboží, na př. hřebíky, lopaty atd., které po svém dohotovení vyžíháním zmodraly (modře zakalené), rozpálením s olejovým povlakem zbarvily se stejnoměrně šedě, hnědě nebo jinak (olejem ožehnuté); potom takové zboží, které nabylo lesklého vzhledu přímo při výrobě, na př. lisováním.

2. (1) Za odrhnuté (mechanicky cíděné) se považují takové polotovary a zboží ze železa, s nichž byl drátěnými kartáči nebo otřásáním v bubnech, nejčastěji však otryskáním křemičitým pískem a pod. pouze odřen opal, okuje, přečnívající částečky litinové kůry, nahodile přilnulý písek při slévání do rámů a pod. Povrch odrhnutého zboží je sice někdy slabě kovově lesklý, je však přece vždy více nebo méně drsný a bez rýh od pilníku a brusidla.

(2) Plechové zboží saz. čís. 445 pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu.

(3) Ocelové zboží, které odrhnutím v bubnech nabylo lesku (jako po vyleštění) a hladkého povrchu (na př. řetízky podbradní, knoflíky, kroužkové pletivo k leštění), považuje se však za leštěné.

3. Ke zboží obyčejně opracovanému se počítá též takové, které bylo jen hrubě předpracováno, na př. jen pilníkem sraženo, povrchně přibroušeno atd. Takové zboží má vždy ještě celkem drsný vzhled, kdežto pilované, obroušené atd. plochy železného zboží jsou vyrovnány. Na místech jen zhruba předpracovaných jsou také vždy znatelné stopy obráběcích nástrojů.

4. Ohrubování (ubrání zhruba) u ploch zakřivených není nic jiného než hrubší osoustruhování na soustruhu, u ploch rovných hrubé odstranění kůry litinové, valcířské nebo kovářské nožem stroje hoblovacího. Toto opracování se vyznačuje souběžnými úzkými a hustými rýhami, které se pozdějším dalším zjemňovacím opracováním odstraňují.

5. (1) Za hrubě natřené se pokládá ono zboží, které bylo povlečeno smolou, dehtem, asfaltem nebo hrubě natřeno tuhou, suříkem (miniem) nebo kysličníkem zinečnatým, potom takové, které bylo natřeno pouze obyčejnou olejovou barvou, bez lakového pokostu v jednom odstínu. Tuhový povlak, který zůstal lpěti na surové litině po vyjmutí ze slévací formy, nemá však vliv na zařadění. Nátěr obyčejnou olejovou barvou je vždy mdlý a drsný, často zrnitý, poněvadž olejová barva, jíž se k těmto účelům používá, neroztírá se dosti pečlivě.

(2) Pouze jednoduchý, místy zrnitý nátěr asfaltovým pokostem pokládá se za nátěr hrubý. Tento nátěr, používaný jen pro zcela obyčejné železné zboží, snadno odprýskává (odlupuje se) od zboží jím natřeného, které se tak liší od zboží asfaltovým lakem jemně natřeného nebo jím lakovaného.

(3) Viz též 4. vysvětlivku k bodu b) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

(4) Hrubě natřenému zboží je na roveň postaveno takové zboží, které bylo pouze máčeno ve smole, dehtu, asfaltu a pod.

(5) Zboží, které bylo opatřeno zcela obyčejným nátěrem fermežovým nebo jiným pouze pro ochranu proti rezu, považuje se za hrubě natřené. Avšak u surového zboží a u polotovarů se nepřihlíží k ochrannému nátěru proti rezu, který je určen pouze k ochraně zboží při dopravě a před dalším opracováním musí býti odstraněn.

(6) Podotýká se, že většinou jen hrubé zboží kované, lité nebo obyčejné zboží plechové se hrubě natírá k ochraně proti rezu, kdežto zboží jemnější, jako kliky, přezky atd., ať již k témuž účelu nebo k ozdobě, má téměř vždy povlak fermežový nebo lakový.

(7) Jak se projednávají ocelové tyče a kolejnice natřené pouze ochranným prostředkem proti rezu, viz 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 431 a 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 446.

6. Za surové se tedy považují veškeré polotovary a zboží, které — nehledíc k ustanovení, podle něhož zůstává nepovšimnuto odstranění švů po lití a lisování, též nálitků atd. — nebylo nikterak ani mechanicky ani nátěrem nebo jinak dále zušlechtěno nebo zjemněno. Podle toho se tedy za surové považuje zboží lité (též litina temperovaná a ocelová), jakož i zboží lisované ve stavu, v jakém vychází z formy (vyjímajíc zboží lesklého vzhledu), pak polotovary a výlisky a výkovky ve stavu, v jakém vycházejí z válcovny, lisovny nebo kovárny, t. j. zboží drsného povrchu a v posledním případě téměř vždy se znatelnými stopami po úderech kladiva.

7. Na ohrubování (ubrání zhruba) za účelem vyzkoušení bezvadnosti nebere se zřetel pouze u litiny ocelové; u litiny nekujné nebo temperované se tedy ohrubování pokládá vždy za obyčejné opracování.

b) za zboží jemně opracované: všechno zboží železné, které je zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, pooloveno, poměděno, pomosazeno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno.

1. (1) Za pocínované, pozinkované nebo poolovené pokládají se veškeré železné polotovary a zboží, které byly povlečeny příslušným kovem ponořením do roztaveného kovu nebo způsobem chemickým nebo galvanickým.

(2) Železo povlečené bílými kovy se podobá často železu, jemuž bylo dodáno lesku. Jsou-li tedy pochybnosti, o který z těchto případů jde, postačí potření roztokem některé soli mědi (na př. skalice modré), který vyvolá na lesklém železe červený měděný povlak, kdežto na železe povlečeném jmenovanými kovy nikoli.

(3) Pocínování, pozinkování nebo poolovení železných tovarů, není-li poznatelné již pouhým okem, pozná se takto:

(4) Koncentrovaná kyselina dusičná vyvolá na cínu bílou skvrnu (kyselinu metacíničitou). Jsou-li pochybnosti, oškrábe se lehce nožem povrch domněle pocínovaného železa. Působíme-li na prášek takto získaný koncentrovanou kyselinou dusičnou, oxyduje se v bílý prášek, jde-li o cín.

(5) Olovnatan sodný způsobuje temnou skvrnu na očištěném zinku okamžitě, na cínu teprve po delším působení. Roztok chloridu kademnatého způsobuje temnou skvrnu na zinku, nikoli na cínu.

(6) Roztok jodidu draselného, k němuž bylo přidáno několik šupinek jodu, způsobí na olovu žlutou skvrnu.

(7) Zboží z tak zvané cínové oceli, t. j. zboží z ocelového jádra se silnou cínovou vrstvou, na př. takové lžíce, vidličky neprojednávají se jako pocínované zboží železné, nýbrž jako zboží cínové (saz. čís. 514 nebo 509).

2. (1) Za poměděné nebo pomosazené se pokládá takové zboží, jež bylo chemicky nebo galvanicky zcela nebo částečně tence povlečeno mědí nebo mosazí. Povlaku z mosazi je na roveň postaven tenký povlak z bronzu nebo z jiné podobné slitiny kovové.

(2) O železném zboží plátovaném mědí nebo slitinami mědi viz 2. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě.

3. Oxydované zboží (opakem ke zboží v oleji ožehnutému, za tepla olejem černěnému, jež se považuje za obyčejně opracované) jsou jemněji provedené předměty, na jejichž hotovém povrchu byla uměle vytvořena kysličníková vrstva stejnoměrně zbarvená: žlutá, modrá, hnědá, červenavá, šedá nebo černá.

4. Za jemně natřené se pokládá zboží s jemným nátěrem olejových barev, nebo natřené základními barvami a pryskyřičnými pokosty nebo neprůhledným nevpáleným barevným lakovým pokostem jednobarevně nebo vícebarevně (též s čarami nebo okraji), za pokostované pak takové, které je povlečeno průhledným, též barevným lakovým pokostem. Sem patří též železné zboží s mramorovým nebo žilkovaným barevným vzorkem.

5. (1) Lakované zboží je pro celní zařadění takové, které bylo opatřeno vpáleným lakovým povlakem nebo které nanášením a hlazením zpravidla neprůhledného jemného povlaku z barev s lakovým pokostem jeví se hladké a zrcadlově lesklé, někdy též hladké a matné.

(2) Železné zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, v obou případech povlečené průhledným pokostem, projednává se rovněž jako lakované.

6. Za malované železné zboží se pokládá nejen takové, které bylo okrášleno ruční malbou (též pomalováno písmem), nýbrž i železné zboží potištěné a takové, na které byly ornamenty, figurky, květiny, krajiny, písmo atd. naneseny obtisky nebo napatronovány.

7. Jako bronzované se projednává železné zboží povlečené (natřené) pokosty obsahujícími bronzový prášek nebo posypané bronzovým práškem před zaschnutím pokostového nátěru. Sem patří též zboží pouze vyzdobené bronzovými vzorky, lemovacími a obrubními linkami, proužky a pod.

c) za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na ono zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.

1. (1) Leštěné zboží železné má zrcadlový lesk a nejsou na něm vůbec znatelné, nebo jen tu a tam, rýhy po pilníku nebo brusu. Zboží leštěné se silným leskem je takové, které má úplně čistou zrcadlící plochu kovovou.

(2) Jemně mdle broušené (jemně hlazené), t. j. takové zboží, které bylo vybroušeno na nejvyšší stupeň (t. zv. hladké vybroušení), a proto se označuje jako mdle leštěné, potom zboží, které bylo ozdobeno leptadlem nebo jiným způsobem (damaškováno), patří rovněž ke zboží leštěnému.

(3) Ryté zboží železné je takové, do jehož povrchu jsou rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubeně nebo vypoukle vpracovány ornamenty, arabesky, figury, znaky, monogramy, písmena, číslice atd. Sem patří též litina umělecká nebo ornamentovaná, jakož i železné zboží s lisovanými figurami, ornamenty a pod., které byly rydlem ciselovány (přeciselovány).

(4) Za niklované se pokládá železné zboží, jehož povrch byl niklem povlečen galvanicky nebo mechanicky (dvojkov).

(5) O niklovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

(6) O zkoušení niklovaného zboží viz 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.

(7) Jako velmi jemně opracované se projednává též železné zboží galvanicky chromované.

2. (1) Za železné zboží plátované mědí, slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi) nebo hliníkem se pokládá železné zboží, jehož povrch byl zcela nebo částečně povlečen jmenovanými kovy nebo slitinami kovů mechanicky (dvojkov).

(2) Plátovanému železnému zboží se rovná železné zboží, jehož povrch byl galvanicky silněji povlečen mědí nebo slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi).

(3) Zboží plátované a jemu na roveň postavené zboží galvanicky silněji povlečené mědí nebo slitinami mědi, rozeznává se od ostatního chemicky nebo galvanicky poměděného nebo pomosazeného zboží, které se pokládá jen za jemně opracované, silnější vrstvou povlaku, vždy zřejmě znatelnou již pouhým okem nebo lupou na jemně opilovaném nebo obroušeném průřezu. U zboží však, jež se projednává pouze jako poměděné nebo pomosazené, je povlak tak tenký, že není ani pouhým okem ani lupou na průřezu znatelný. Takovéto tenké galvanické povlaky zmizí zpravidla ihned, jakmile se pokápnou kyselinou dusičnou a pokápnuté místo se ihned otře.

3. (1) Povlaky hliníkové se pořizují pouze mechanicky, proto se hliníkem pokládané železné zboží projednává vždy s 50% přirážkou. Naproti tomu železné zboží lité může býti povlečeno mědí nebo slitinami mědi pouze chemicky nebo galvanicky.

(2) Dosahuje-li však u dvojkovu síla naplátovaného niklu, hliníku, mědi nebo slitiny mědi třetiny síly železného jádra nebo železného podkladu, projednávají se takto plátované železné pruty a tyče podle saz. pol. 496d), týmž způsobem plátované železné zboží podle saz. čís. 517, 518 nebo 520.

(3) Přirážka za železné zboží velmi jemně opracované se vybírá též u železného zboží spojeného s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, nestanoví-li sazebník nebo vysvětlivky jinak.

(4) O plátovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.