XXXVIII. Železo a železné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: Železo surové a staré (saz. čís. 428), železné polotovary (saz. čís. 429—435) a železné zboží (saz. čís. 436—487) Stroje a přístroje, jakož i jejich součásti ze železa, dále elektrické stroje ze železa patří do saz. třídy XL a XLI, vozidla ze železa do saz. třídy XLII, železné přístroje (instrumenty), měřicí nástroje, váhy, hodiny a hodinové součástky do saz. třídy XLIV.
Všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII.
Saz. čís. 428.
Surové železo; zlomková litina a odpadová ocel (litina a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích), k metalurgickému zpracování.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 429 a 430.
Saz. čís. 429.
Vlková kujnina; výlitky (ingoty).
Saz. čís. 430.
Housky (brusky) z plávkové oceli, předvalky, ploštiny.
Saz. čís. 431.
Ocelové tyče kované, válcované nebo tažené.
Saz. čís. 432.
Plechy a desky.
Saz. čís. 433.
Plechy a desky prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené.
Saz. čís. 434.
Drát.
Saz. čís. 435.
Kalený drát.
Všeobecné vysvětlivky ke zboží železnému (saz. čís. 436-487).
Saz. čís. 436.
Ocelové zrní.
Saz. čís. 437.
Válce z nekujné litiny.
Saz. čís. 438.
Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.
Saz. čís. 439.
Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.
Saz. čís. 440.
Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.
Saz. čís. 441.
Spojky trub (fitinky) a příruby z kujného železa.
Saz. čís. 442.
Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.
Saz. čís. 443.
Železné sudy.
Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.
Saz. čís. 444.
Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.
Saz. čís. 445.
Plechové zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 446.
Kolejnice všech profilů, též vrtané.
Saz. čís. 447.
Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.
Saz. čís. 448.
Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.
Saz. čís. 449.
Železniční kola a dvojkolí, hotová.
Saz. čís. 450.
Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.
Saz. čís. 451.
Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).
Saz. čís. 452.
Kosy a srpy, též spojené se dřevem.
Saz. čís. 453.
Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.
Saz. čís. 454.
Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.
Saz. čís. 455.
Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.
Saz. čís. 456.
Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).
Saz. čís. 457.
Pilníky a rašple.
Saz. čís. 458.
Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 459.
Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 460.
Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 461.
Hřebíky a drátěnky.
Saz. čís. 462.
Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.
Saz. čís. 463.
Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.
Saz. čís. 464.
Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.
Saz. čís. 465.
Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.
Saz. čís. 466.
Drátěné zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 467.
Mykací povlaky všech druhů; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons).
Saz. čís. 468.
Jehlice, pokud nepatři do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby.
Saz. čís. 469.
Jehly (také jehly stehovací, vyšívací a látací), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům.
Saz. čís. 470.
Pružinová ocel (ocel zploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích, kalená), též leštěná.
Saz. čís. 471.
Pera (zpruhy).
Saz. čís. 472.
Kování (klouby [závěsy], závory, okenní a dveřní stěžeje, stěžejní knoflíky a součástky stěžeji, kování dveřní, okenní, vozové, nábytkové, atd.); zboží ostruhářské; všechny tyto předměty, pokud nejsou výrobkem uměleckého zámečnictví, též spojené s obecnými kovy.
Saz. čís. 473.
Zámky, klíče a jiné součástky zámků.
Saz. čís. 474.
Práce uměleckého zámečnictví s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, též spojené s obecnými kovy.
Saz. čís. 475.
Železné pokladny a bezpečnostní skřínky.
Saz. čís. 476.
Železný nábytek; tělocvičné nářadí.
Saz. čís. 477.
Ostruhy.
Saz. čís. 478.
Zbraně a součástky zbraní.
Saz. čís. 479.
Nožířské zboží a jeho součástky.
Saz. čís. 480.
Zboží galanterní (drobnůstky [nippes], předměty toaletní a šperky); hračky; též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.
Saz. čís. 481.
Zboží z nekujné litiny, výslovně nejmenované, též se spojkami z kujného železa nebo spojené se dřevem.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.
Saz. čís. 482.
Umělecká litina a jiná nekujná litina jemná, též se spojkami z kujného železa nebo spojená se dřevem.
Saz. čís. 483.
Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.
Saz. čís. 484.
Železné zboží spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 485.
Železné zboží spojené s jemnými hmotami.
Saz čís. 486.
Železné zboží zlacené nebo stříbřené nebo spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 487.
Zboží saz. třídy XXXVIII vystrojené drahými kovy.
O tom, které zboží se považuje za vystrojené drahými kovy, viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

(1) Polotovary zařaděné do těchto čísel jsou ocel, v niž se proměňuje surové železo získané z vysoké pece postupem chemickometalurgickým (zkujňováním).

(1) Sem patří též zubaté srpy. Kosy a srpy s obtisknutými továrními značkami jsou na roveň postaveny těm, které jsou popsány písmem podle patrony.

(1) Těžkými kovářskými kleštěmi rozumějí se jenom velké hrubé kleště, těžší než 1 kg, jichž se užívá v hutích, dílnách kovářských a zámečnických a j., k přidržování výkovků a pod., též k držení menších železných kusů při vkládání do výhně, kterých však nelze užít k odštipování. Kovářské kleště mohou být též opatřeny zařízením potřebným k upevnění ramen.

(1) Hrubými vidlemi rozumíme vidle na řepu, vidle k pecím a pod.

(1) Řetězy kloubové (deskové řetězy) se skládají z obdélníkových, na konci zakulacených, nebo z obloukovitých destiček, vyrážených z desek nebo z plechu, které mají nedaleko konců po dvou vyvrtaných dírkách, jimiž se spojuje více destiček svorníky nebo nýty v řetězové články, po příp. v řetězy. Kloubových řetězů se užívá nejčastěji u strojů, jako na př. u jeřábů, mykacích strojů atd. Od řetězů článkových saz. čís. 464 se liší tím, že jejich jednotlivé články s následujícími jsou pevně spojeny a mohou se pohybovati jen kolem svorníků, které je spojují.

(1) Podle saz. čís. 470 se projednává též surová kalená ocel pružinová, t. j. ocel v onom stavu, jakého se docílí, když pásková ocel zploštěná již na žádoucí sílu (nekalená ocel na pera) byla zahřátím v ohni a potom odražením zakalena.

(1) Za nedohotovené pokladny saz. pol. 475a) se považují jen ony, které jsou buď zcela neopracované (surové), nebo pouze předpracované, t. j. které jsou vrtány, dírkovány nebo místy pilníkem a pod. opracovány a k svému dohotovení potřebují ještě podstatného mechanického opracování přímo na kovu, dříve než lze počít s další jemnější prací na nich (broušením, lakováním atd.).

(1) Vedle ostruh jezdeckých patří sem ostruhy taneční, chránítka nohavic podobná ostruhám, náledníky atd., ocelové, též z temperované litiny. Podle saz. čís. 477 se projednávají též ostruhové strojky k upevnění ostruhy na podpatek, t. j. malá, uvnitř perem opatřená hranolová pouzdra z plechu, která se pevně zadělávají do výkroje podpatků.

(1) Ocelové třísky k drhnutí, t. j. stejnoměrný, soustruhováním nebo hoblováním oceli získaný výrobek tvaru tenkých proužků, též upravené jako balíčky k ručnímu použití, projednávají se podle saz pol. 483a)1.

(1) Hromosvody se zlacenou špičkou na svodné tyči anebo s malými platinovými špičkami se projednávají podle saz. čís. 484.

(1) Pivní automaty jemně natřené, s konstruktivními díly z niklované mosazi, patří do tohoto sazebního čísla.

(1) Do saz. čís. 486 patří veškeré úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené zboží této třídy, vyjma zvlášť zařaděné stříbřené zboží plechové saz. čís. 445, zlacené a stříbřené ocelové perly a ocelové cetky saz. čís. 468.

(1) Ocelovým zrním je drcená ocel, jaké se užívá při obrábění kamene (při řezání nebo broušení).

(1) Sem patří jak plné, tak i duté válce z nekujné litiny, také tvrdé i tvrzené válce pro stroje a přístroje, na př. válce hřebenové, přítlačné, kalandrové, protahovací, silniční a pod.

(1) Sem patří ocelové stavební a mostní konstrukce, též spojené se dřevem nebo se železnou litinou, na př. takovéto mosty a mostová pole, krovy, viadukty, rozhledny, posuvné přístavní můstky, cvičné věže pro hasiče, těžné věže, schodiště a pod. z ploché, kruhové, čtvercové, úhlové nebo fasonované (tvarové) oceli, jakož i z ocelových plechů a desek.

(1) Sem patří: kotvové plavatky (boje), plynojemy, vodojemy a jiné otevřené nádržky a pod z kotlového plechu, pak kované otevřené velké kotle (tavicí kotle a pod.) atd.

(1) Sem patří železniční kolejnice pro veškeré dráhy, i elektrické, jízdní kolejnice pro dráhy ozubnicové, jakož i kolejnice pro dráhy polní, lesní, důlní, na staveništích, v továrnách a pod., bez zřetele na profil (kolejnice se širokou patkou, stoličkové, žlábkové, úhlové atd.); pro zařadění je rozhodující pouze váha běžného metru. Jazyky nebo hrotnice (pro výhybky) patří též do saz. čís. 446. Ohýbané kolejnice (pro zatáčky) se projednávají stejně jako kolejnice rovné.

(1) Předměty k upevňování kolejnic saz. čís. 447 mohou být odrhnuty, vrtány, dírkovány nebo na jednotlivých místech zhruba předběžně opracovány, na př. pilníkem sráženy, také hrubě natřeny atd.

(1) Do saz. čís. 448 patří předměty v něm uvedené, i když se dovážejí zcela surové.

(1) Předměty patřící do saz. čís. 450 (z oceli nebo z litiny) jsou určeny zčásti pro vrchní stavbu železniční (také drah pouličních), zčásti k stavbě železničních vozů. K předmětům pro vrchní stavbu železniční se počítají výhybková zařízení, jako křížovky, srdcovky, výhybky, výměny, vysouvací stojany, ústřední stavědla kolejí, těžké návěštní přístroje zvonkové pro stanice a strážní domky a pod. (viz též saz. čís. 540); k předmětům k stavbě železničních vozů se počítají mechanická zařízení brzd, nárazníky s namontovanými pery, nárazníkové kotouče, nárazníkové koše (nárazníková pouzdra), brzdové špalíky, vozové spojky šroubové, vozové háky i s tažnými řetězy, vozové maznice a podobné těžké železniční hmotiny. Všechny tyto předměty se projednávají, jsou-li surové nebo jen odrhnuté, podle saz. pol. 450a); jsou-li jakkoli jinak obyčejně opracovány, vždy podle b).

(2) Ocel je podle způsobu své výroby buď ocel svářková, když se vyrábí ve stavu netekutém (dnes již téměř nevyráběná), nebo ocel plávková, když se vyrábí ve stavu tekutém, jak tomu je při postupu Bessemerově, Thomasově a Siemens-Martinově nebo v elektrických pecích. První výrobky těchto postupů, ingoty a pod., ve kterých je již dokončena chemická přeměna surového železa v ocel, jsou beztvarým polotovarem pro další zpracování, zařaděným do saz. čís. 429.

(2) Kosíře (nože do řezaček), saz. pol. 479b).

(2) Skalní vrtáky jsou ocelové nástroje zpravidla tyčovité k vyvrtávání děr do skal. Pracovní část je různě dlátovitě přiostřena. Sem patří různé vrtáky dlátové (dlátovce), úderné, přibírací (přiběráky) atd., též vrtáky palicové. Rovněž sem patří jiné velké těžké skalní vrtáky bez šnekového závitu, s přiostřeným ostřím (dlátové vrtáky pro hlubinné vrtání), též se vřezanými závity na hrdle.

(2) K hrábím (zahradnické a zemědělské nářadí) patří též dřevěné hrábě se železnými zuby.

(2) Podle saz. čís. 465 se projednávají též převodní řetězy z kruhové oceli řetězové, také s články, které lze rozebrat (jako u Ewardových hnacích řetězů).

(2) Surová kalená ocel pružinová je nestejnoměrně šedomodrá, částečně skvrnitá; držíme-li ji na obou koncích a lehce sem tam ohýbáme, jeví nápadnou pružnost. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 432.

(2) K hotovým (saz. pol. 475b)) patří všechny pokladny a bezpečnostní skřínky, které jsou již upotřebitelné, třebas i ještě chyběly všechny zušlechťovací práce, jako broušení, nátěr, lakování atd. Obyčejné nebo jemné opracování, jakož i spojení s prací uměleckého zámečnictví nebo s lehkou ornamentovanou litinou saz. čís. 482 je u nich pro výši celní sazby bez významu a rozhoduje pouze, zda mezi dvojitými stěnami je nebo není isolační výplň (popel, osinek a pod.); této rozhodující okolnosti je třeba při zařaďování zvláště dbát. Pokladny ještě nevyplněné isolačními hmotami lze snadno poznat podle toho, že násypné otvory nejsou ještě uzavřeny.

(2) Obyčejné nebo jemné opracování ostruh nemá vliv na zařadění; zcela surová, neopracovaná, k použití ještě nezpůsobilá tělesa ostruhová se projednávají podle saz. čís. 483.

(2) Nevysekané pilníky se projednávají podle saz. pol. 483b), a to podle váhy kusu. Viz poznámku k saz. čís. 457.

(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.

(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.

(2) Zlacené nebo stříbřené hroty jehlic a jazýčky přezek saz. čís. 468, jakož i zlacená ouška a hroty šicích jehel saz. čís. 469 zůstanou nepovšimnuty.

(2) Drcená litina (zrněné železo ve tvaru malých broků), užívaná k stejnému účelu, je na roveň postavena ocelovému zrní.

(2) Válce sem patřící mohou míti též tvar kuželovitý, povrch může být hladký, žebrovaný, ryhovaný, též kalibrovaný nebo může být opatřen vtlačenými vzorky. Neopracované (surové) nebo jen odrhnuté patří tyto válce do saz. pol. 437a), jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 437b); leštěné, ryté nebo jinak velmi jemně opracované podléhají celní přirážce, stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

(2) Jen menší takové konstrukce se dovážejí hotové zmontované, kdežto větší bývají rozloženy. Celní sazby tohoto čísla se použije též na sestavené hotové součásti takovýchto konstrukcí, které se dovážejí odděleně, jakož i na vrtané, děrami pro nýty nebo vřezanými závity opatřené, odměřené nosníky, desky, plechy, tyče a pruty z oceli, jichž se použije beze vší pochyby k takovým konstrukcím.

(2) U kotlářského zboží saz. pol 444a) není přípustné spojení s obyčejnými hmotami. S tímto spojením patří toto zboží do saz. pol. 444b).

(2) Ozubnicové kolejnice, t. j. prostřední těžké, ozubené kolejnice v kolejích ozubnicových drah, do kterých zapadá ozubené kolo lokomotivy, pak kolejnice všech druhů spojené v celek z jízdních a vodicích kolejnic šroubovými svorníky, jakož i kolejnice sestavené v koleje (jařma) projednávají se podle saz. čís. 483.

(2) Jinak obyčejně opracované předměty k upevňování kolejnic projednávají se podle bližší povahy, na př. podle saz. čís. 466, saz. pol. 481b) a 483b).

(2) Železničními osami se rozumějí osy pro lokomotivy a pro železniční vozidla všech druhů, jakož i osy podobného tvaru pro menší vozidla, která se pohybují na kolejnicích (jako ruční vozíky výklopné a pod.). Od náprav pro povozy silniční saz. čís. 451, na jejichž sedlech se kola pohybují volně, liší se železniční osy sestrojením, které dovoluje, že kola mohou být na ně pevně namontována. Na rozdíl od náprav pro silniční povozy, jež jsou s vozidlem spojeny pevně, železniční osy nejsou se železničními vozidly spojeny nehybně, nýbrž otáčejí se spolu s namontovanými koly.

(2) Vakuové (ssací) brzdy, saz. čís. 538.

(3) Dalším mechanickým zpracováním bucharem nebo ve válcovnách se ingoty, které se obyčejně dříve dělí v kusy přiměřeně veliké, přetvářejí na předvalky nebo ploštiny. Tyto polotovary se projednávají podle saz. čís. 430.

(3) Jako hrabky (dvojzubé polní nářadí) se projednávají též rýpače řepy, řepné hrabky, kopáče (na píci, hnůj atd.).

(3) Dohotovené články k řetězům kloubovým, jakož i hotové svorníky a destičky pro kloubové řetězy se projednávají rovněž podle saz. čís. 465.

(3) Pro zařadění je bez významu, byla-li pružinová ocel po kalení leskle hlazena, obroušena nebo napouštěním modře zabarvena nebo vyleštěna. Niklovaná kalená ocel pružinová se projednává jako velmi jemně opracovaná s 50% celní přirážkou.

(3) U pokladen a bezpečnostních skřínek velmi jemně opracovaných se vypočítává celní přirážka, se zřetelem k jinaké sazební povaze, z celní sazby pol. 475b)1 nebo 475b)2.

(3) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.

(3) Případné velmi jemné opracování (bod c) všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXXVIII) u zboží saz. čís. 486 neodůvodňuje vybírání celní přirážky.

(3) Strojní válce ocelové i bez spojení s jinými hmotami, jakož i veškeré strojní válce, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, třída XL.

(3) Jsou-li jednotlivá místa konstrukcí opilována, obroušena nebo jinak obyčejně opracována, nemá to vliv na zařadění. Jsou-li však tyto konstrukce na převážné části nebo na celém povrchu obyčejně nebo jemně opracovány (vyjma hrubý nátěr), patří do saz. pol. 483b) nebo c). Konstrukce jen z plechu nebo z desek se však projednávají podle způsobu svého opracování jako plechové zboží saz. čís. 445.

(3) Kotle a zboží kotlářské se dny, dvojitými dny nebo s vyložením z měděného plechu patří do saz. pol. 444b).

(3) Hrubý nátěr na ochranu proti rezu nemá vliv na projednávání kolejnic.

(3) Pro zařadění je bez významu, zda se předmětů k upevňování kolejnic upotřebí na vrchní stavbu hlavních nebo vedlejších drah, anebo na stavbu kolejí v dolech, v továrnách nebo na staveništích atd.

(3) Kolové kotouče a kolové hvězdice jsou vnitřní součástky železničních kol, k jejichž dohotovení chybí ještě navlečení kolových obručí (bandáž). Kolové hvězdice pro lokomotivní kola hnací a lokomotivní kola nosná, jakož i kolové obruče k nim, patří rovněž do saz. čís. 448.

(3) Odměřené dírkované nosníky k stavbě vozů, dále pohyblivé železniční závory, stojany na optická návěští, sestavené z plechu, desek a tyčí, saz. čís. 442.

(3) Předměty saz. čís. 453 mohou být i povrchně odrhnuty, místy zhruba předpracovány nebo hrubě natřeny jen na ochranu proti rezu, nikoli však na povrchu dále opracovány. Přiostření ostří a hran pilníkem nebo vykováním je právě tak přípustné jako přiostření obroušením.

(4) Zde je třeba připomenout, že dřívější rozlišování, dosud někdy ještě v praxi užívané, mezi „kujným železem“ v užším smyslu a „ocelí“ pozbylo svého významu. Podle platných technických norem československých (i většiny států vyrábějících ocel) je „ocel“ jednotný název pro materiál dříve takto rozlišovaný. Označuje se jím veškeré kujné železo jakékoli tvrdosti (s obsahem uhlíku nejvýše 1˙7%), vyrobené způsobem plávkovým nebo téměř již neužívaným způsobem svářkovým. Podle výrobního postupu se rozeznává ocel bessemerská, thomasovská, martinská a elektrická; podle složení je nejdůležitější rozdělení na oceli uhlíkové a slitinové; oceli slitinové, jichž je mnoho druhů s nejrozmanitějšími vlastnostmi, dělí se opět podle zvláštních prvků, úmyslně přidaných nad obvyklé množství, na př. ocel manganová, křemíková, niklová, chromniklová atd. Podle upotřebení lze oceli děliti na konstrukční obvyklých jakostí (stavební nebo strojní) nebo ušlechtilé, na oceli nástrojové (oceli na řezné nástroje, na nástroje k lisování, oceli rychlořezné a j.) a oceli speciální (nerezavějící a nekorodující, žáruvzdorné, magnetové a j.). Všechno toto i jiné rozlišování oceli (na př. na měkkou a tvrdou, podle pevnosti v tahu atd.) je bez vlivu na celní zařadění, není-li výslovně stanoveno jinak (na př. ve smluvním styku).

(4) U řetězů kloubových saz. čís. 465 je přípustné každé obyčejné nebo jemné opracování; za velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka podle ustanovení bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

(4) Podle saz. čís. 470 se projednává pružinová ocel jen tehdy, je-li ve svazcích nebo v kotoučích.

(4) O tom, jak se projednávají pokladny a bezpečnostní skřínky spojené s jinými hmotami, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(4) Podmínky odběru výkovků podle poznámky k saz. pol. 483a) stanoví KNV.

(4) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484— 486 a úvodní vysvětlivky.

(4) Válce dovezené zároveň se stroji nebo přístroji, k nimž patří, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji atd. podle ustanovení třídy XL nebo XLI.

(4) Konstrukce z nekujné litiny, saz. čís. 481.

(4) Hotové zboží kotlářské dovážené rozložené projednává se jako zboží kotlářské.

(4) Jako podložky se projednávají též tak zvané svěrky kolejnicové, t. j. podložky s hákovitými nástavky, které zčásti zasahují do ocelových pražců, zčásti objímají patku kolejnic.

(4) Osy pro menší kola kolejnicová, které mají týž tvar jako nápravy pro silniční povozy, saz. čís. 451. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 451.

(4) Kování k stavbě železničních vozů, saz. čís. 472.

(4) Vyvrtání děr u kleští nebo vřezání závitů u skalních vrtáků, aby mohly být upevněny na soutyčí, nemá vliv na projednávání.

(4) Každé další obyčejné nebo jemné opracování předmětů zařaděných do saz. čís. 455, přesahující pouhé upravení špičky (t. j. pouhé obroušení, opilování a pod. nejkrajnějšího konce špičky) a pouhé dírkování toulců pro upevnění násady, má za následek jejich projednávání podle b).

(5) Silniční válce zařízené na potah, saz. čís. 538, nerozlučně spojené s parními motory, saz. čís. 528, poháněné spalovacími motory, odděleně motor, saz. čís. 528, ostatní strojní zařízení, saz. čís. 538.

(5) Jak se projednávají kotlové plechy a kotlová dna, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 433.

(5) Štípací kleště, saz. čís. 456.

(5) Sem patří také řetězy automobilové, t. j. kloubové řetězy vyrobené jako řetězy k jízdním kolům s průměrem svorníků (i se svorníkovým obalem) větším než 10 mm.

(5) Pružinová ocel kalená, na odměřenou délku řezaná, na př. na pera ke šněrovačkám, projednává se jako pera podle saz. čís. 471.

(5) Zlacené nebo stříbřené pokladny atd., i když jsou takto vyzdobeny jen uvnitř, saz. čís. 486.

(6) Menší předměty, které mají jen tvar válců, jichž se však užívá spíše jako kladek a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 437, nýbrž podle bližší sazební povahy.

(6) Parní kotle, cisterny, tanky a jiné uzavřené nádržky z kotlového plechu, jakož i ocelové láhve (bomby) na zkapalněné plyny, saz. čís. 526.

(6) Kleště do ohně, saz. čís. 483.

(6) Řetězy deskové po příp. dohotovené jejich části pro visuté mosty, saz. čís. 442.

(6) Stěradla (t. j. ústřižky pružinové oceli kalené, zpravidla jemně obroušené, jež se podobají neozubeným listům na přiřezávací pily a jichž se užívá na př. v tiskárnách látek na stírání barvy s válců tiskacích) patří do tohoto sazebního čísla; mají-li však ostří, patří mezi hrubé nože (strojní) saz. pol. 479b); nejsou-li ani kalena, projednávají se jako plech nebo plechové zboží.

(6) U pokladen atd. saz. pol. 475b) se nepřihlíží k spojení s nepatrnými okrasami z obecných kovů a jiných hmot obyčejných. Niklované a pod., také zlacené nebo stříbřené klíče a štítky na klíčové dírky nemají vliv na výši sazby. U pokladen zůstanou při zařaďování bez povšimnutí rukojeti železné nebo z jiných kovů obecných, niklované nebo zlacené atd., kdežto u bezpečnostních skřínek se k nim přihlíží.

(7) Kované nebo lisované menší kotle z plechu pro domácí a kuchyňskou potřebu, saz. čís. 445.

(7) Destičky k řetězům kloubovým bez dírek pro svorníky, saz. čís. 433, po příp. saz. čís. 483.

(7) Listy na pily, neozubené, odměřené, saz. čís. 458; nekalená pružinová ocel se projednává jako plech. Viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 432.

(8) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, projednávají se s nimi podle třídy XL.

1. Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.

(1) Pokud se v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu užívá názvu železo, rozumí se jím vždy železo technické a jen tehdy, když je to výslovně řečeno nebo ze souvislosti úplně zřejmé, označuje se jím železo čisté (prvek).

(2) Výrazu kujné železo se v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu užívá jen jako souhrnného názvu a označují se jím všechny kujné druhy technického železa, není-li třeba nebo možno rozlišovati mezi jeho jednotlivými druhy, jak tomu zpravidla je při celním zařadění.

(3) Neoznačuje se zde tedy názvem železo nebo kujné železo jeho jeden určitý druh, a zejména se ho neužívá k rozlišení mezi ocelí a kujným železem nebo železem, u nás dříve všeobecně obvyklým.

(4) Je samozřejmé, že na celní zařadění nemá vliv, označí-li se zboží názvem v cizině (v obchodě, sazebnících a pod.) obvyklým, použitým nebo i v některých oborech mezinárodně sjednaným, který však odporuje našemu označení.

1. (1) Do saz. čís. 436—444, 446—465, 467—480 a 482 jsou zařaděny jen předměty výslovně jmenované, pro jejichž zařadění nemá význam, zda jsou zhotoveny z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo z nekujné litiny, dále zda jsou z plechu či drátu, není-li v příslušném čísle výslovně zdůrazněno, že jde o zboží z nekujné litiny.

(2) Saz. čís. 445 a 466 obsahují výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

(3) Zboží, které není v předcházejících číslech jmenováno nebo v nich zahrnuto, projednává se, je-li z nekujné litiny, podle saz. čís. 481, všechno ostatní podle saz. čís. 483.

(4) Zboží vyrobené lisováním a slinováním ze směsí kovových prášků, též s prášky nekovovými, se všeobecně posuzuje, převládá-li práškové železo, jako zboží železné. Má-li povahu předmětů patřících do sazebních čísel uvedených v 1. odstavci, projednává se jako tyto předměty opracované; není-li v nich jmenováno nebo zahrnuto a nepatří-li svou povahou vůbec do jiných sazebních tříd, jako na př. součásti strojů, přístrojů a pod., zařadí se do saz. čís. 483, nikoli však jako surové (neopracované).

1. (1) Síla stěn u trub a jejich spojek, jež sem patří, se nezjišťuje na hrdlech, která jsou vždy silnější, nýbrž na koncích opačných. U trub s přilitými přírubami je tomu rovněž tak, a síla stěny se měří na troubě samé na místě od příruby poněkud vzdáleném.

(2) U trub litých kolmo (lití trub na stojato) se nálitek vždy odpíchne (seřízne nebo pilou odřízne); tento postup se nepovažuje za opracování, a proto se takovéto trouby z nekujné litiny, též odrhnuté, nikoli však dále opracované, projednávají jako neopracované (surové) podle saz. pol. 438a)1 nebo 2.

(3) Nátěr smolou se rovná nátěru asfaltovému nebo dehtovému.

(4) Čisticí jímky z nekujné litiny, t. j. kusy trub s průlezy, které se zasazují do vodovodního potrubí, aby z něho mohlo býti odstraněno znečištění, projednávají se jako trouby podle stupně opracování.

(5) Trouby a jejich spojky tohoto čísla s vřezanými závity nebo s provrtanými nebo osoustruhovanými přírubami patří do saz. pol. 438b).

1. (1) Do saz. čís. 439 patří: ocelové trouby válcované nebo tažené, bezešvé nebo svařované (neletované); bezešvé trouby lisované za studena a dodatečně tažené (obyčejně velmi tenkostěnné); trouby z kujné litiny, trouby vlnité (trouby většího průměru obyčejně pro kotle) a dutá ocel k výrobě dutých vrtáků. Všechny tyto trouby též s přehnutými, přiletovanými (připájenými) nebo navařenými přírubami.

(2) Podle saz. čís. 439 se projednávají též přehnuté trouby, na nichž příruby jsou navlečeny volně.

(3) Trouby saz. čís. 439 hrubě natřené, jakož i trouby na koncích provrtané proto, aby mohly býti snýtovány, projednávají se podle a), jiné trouby dírkované jemně neopracované podle b).

(4) Trouby tažené nebo po válcování tažené, které při tažení nabyly lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 439a); naproti tomu do saz. pol. 439b) patří obroušené bezešvé trubky k výrobě jízdních kol, které často bývají olejem černěné a tím nabývají temného vzhledu.

(5) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

(6) Varné trubky pouze z oceli patří do saz. čís. 439; jsou-li spojeny s měděnými hrdly, projednávají se podle saz. čís. 484.

1. (1) Také u trub saz. čís. 440 nemají přidělané příruby vliv na zařadění.

(2) Do saz. pol. 440a)1 patří jen nýtované nebo sdrápkované kouřové trouby ke kamnům a kolena obvyklých rozměrů. Týmž způsobem zhotovené trouby z černého plechu většího průměru, jako na př. trouby, jichž se užívá jako komínů, větracích trub a pod., patří však právě tak jako všechny letované trouby z černého plechu do saz. pol. 440a)2.

(3) Trouby sdrápkované jsou trouby vyrobené ostrým zahnutím okrajů plechu ve směru podélném. Troubami letovanými — opakem k troubám svařovaným — rozumějí se trouby spojované pájkou ve směru podélném.

(4) U trub a spojek trub saz. čís. 438-441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

1. (1) Spojky trub (fitinky) tohoto čísla jsou fasonované kusy různého tvaru (prstencové, tvaru T nebo křížovité), které bývají někdy, zvláště jsou-li pro trouby většího průměru, vyráběny z ploché oceli kováním, zpravidla však jsou z temperované (kujné) litiny. Do tohoto čísla patří též spojky trub, do nichž ještě nejsou vřezány závity. Jako spojky trub z temperované litiny se projednávají též závěrky trub z temperované litiny se vřezaným závitem nebo bez něho a s krychlovým nástavcem k nasazení šroubového klíče.

(2) Spojky trub z kujného železa se zapuštěnými kohouty (ventily ze železa, též z litiny) projednávají se podle saz. čís. 441, se zapuštěnými železnými kohouty, spojenými s obecnými kovy, podle saz. čís. 484.

(3) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

(4) Spojky trub jako součásti jízdních kol, saz. čís. 552.

1. K výslovně nejmenovanému zboží plechovému saz. čís. 445 patří všechno zboží v jiných číslech nebo v jiných třídách výslovně nezařaděné nebo v nich nezahrnuté, zhotovené jen z plechu nebo z desek nebo z plechu ve spojeni se součástkami z nekujné litiny, temperované litiny nebo z oceli, má-li toto zboží ještě povahu zboží plechového. Povaha takového složeného zboží jako zboží plechového je dána zejména tím, že povrch zboží je větším dílem z plechu, při čemž nezáleží na tom, zda ve váze převládá plech nebo ostatní součástky z oceli nebo litin. U plechového zboží saz. pol. 445a) a b) je spojení se dřevem přípustné; plechové zboží spojené s jinými obyčejnými hmotami patří do saz. pol. 445c). Plechové zboží saz pol. 445a)—d) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 445e), všechno plechové zboží spojené s velmi jemnými hmotami nebo zlacené do saz. čís. 486.

1. (1) Průměr, který je rozhodující pro zařadění železničních kol a železničních dvojkolí (t. j. párů kol navlečených na nápravu), měří se na jízdním věnci.

(2) Hotovými železničními koly a železničními dvojkolími saz. čís. 449 rozumějí se kola a dvojkolí k vozidlům železničním a k vozidlům pro dráhy pouliční saz. čís. 555 až 557, dále nosná kola pro lokomotivy a tendry, jakož i menší nosná kola s nákolkem pro výklopné vozíky na uhlí a pro jiné menší vozíky a přepravní prostředky pohybující se na kolejnicích, které nelze považovat za železniční vozidla. Takových vozíků a přepravních prostředků se užívá při přepravě na kolejích v báňských, hutních nebo továrních závodech, na drahách polních a lesních, na staveništích atd.

1. (1) Nápravy pro silniční vozidla mají dvě nápravová sedla, nápravové čepy pouze jedno; vždy dva kusy mohou být svařeny v jednu nápravu. Nápravové zděře slouží k vnitřnímu vyložení nábojového otvoru kol a pohybují se s nimi na sedlech náprav pevně spojených s povozem.

(2) Nápravové zákolníky jsou krátké železné zděře, které zabraňují sklouznutí kol s náprav. Za tím účelem mívají často uvnitř vřezané závity k našroubování na konce náprav, vždy však mají otvory k prostrčení svorníků k dalšímu zajištění kol.

1. (1) K nástrojům saz. čís. 452—460 patří nejen nástroje k potřebě živnostenské a zemědělské, nýbrž i nástroje k strojnímu použití, jestliže se nedovážejí se stroji jako jejich jedno vybavení nebo nejsou na strojových součástech připevněny nebo nejsou výslovně vyloučeny z projednáváni jako nástroje třídy XXXVIII.

(2) Nástroje (bez zřetele na to, zda jsou z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo nekujné litiny), které nejsou v saz. čís. 452—460 výslovně jmenovány (a také nejsou přikázány následujícími vysvětlivkami do určitého saz. čísla), projednávají se jako výslovně nejmenované nástroje podle saz. čís. 460.

(3) Nástroje, jako kladiva, vrtáky, dláta a pod., poháněné stlačeným vzduchem projednávají se jako jiné železné nástroje, nedosahuje-li váha kusu 20 kg. Váží-li taková zařízení 20 kg nebo více, projednávají se jako stroje saz. čís. 538 podle váhy kusu; při tom se však válec, který dostává stlačený vzduch z kompressoru postaveného na vzdálenejším místě a převádí jej na pracující nástroj, neprojednává jako motor.

1. (1) K nosákům (klínovcům) patří též takové, které mají na jednom konci široký kladivovitý nástavec, jímž se zatlouká štěrk pod pražce, aby slehlé kolejnice přišly do roviny. Horolezecké Špičáky (cepíny), Špičáky hasičské, saz. čís. 456.

(2) Jako motyky (motyčky ploché na polní práce, motyčky na řepu, motyčky zahradnické a pod.) a lopaty se projednávají také rýče, rýly, motyky na bahno, lžíce zednické (omítačky), dále lopatky na uhlí, rýpače kořenů (lopatkovité zahradnické nářadí) a vůbec lopatářské zboží nejrůznějšího tvaru, na př. škrabadla na shrnování silničního prachu, bláta nebo ledu, škrabadla hornická, škrabátka kominická a pod. Nečiní se rozdíl mezi lopatářským zbožím zhotoveným z plechu, oceli, kujné litiny nebo z nekujné litiny.

(3) Sem patří též dřevěné lopaty se železným střevícem, t. j. s kováním, které tvoří dolejší hlavní část lopaty.

(4) Ploché motyčky, které naproti pracovní špičce vybíhají v hrabky, projednávají se podle saz. čís. 455.

1. (1) Kladivy saz. čís. 456 se rozumějí ruční kladiva, která jsou podle svého účelu velmi různě utvářena. Sem patří jak těžká kladiva zvaná perlíky, pro kováře, zámečníky a pod., tak i lehká kladívka pro hodináře, zlatníky a pod., jakož i kladiva bosovací, sedlářská, mlátky, kladiva vytepávací, nýtovací, čalounická, ladičská kladívka atd.

(2) Parní kladiva (buchary), též jádra kladiv a kovadlin k nim, hutní kladiva (velmi těžká kladiva pro hutě a pod.), saz. třída XL.

(3) Jako palice (též paličky na štěrk) se projednávají též pěchovadla (pro dlaždiče a j.). Sem patří též dřevěné paličky na maso, na jejichž nárazné ploše jsou připevněny železné ryhované desky.

(4) Jako sekery (štípací a sekací nástroje) se projednávají též špičáky všech druhů (horolezecké, hasičské atd.) vyjma dvoustranné špičáky na kámen saz. čís. 460, jakož i ocelové klíny.

(5) Ke kleštím tohoto čísla patří všechny kleště nezařaděné do saz. čís. 453, jako kleště štípací, také pákové, kleště na trouby, štipce, kleště na drát (drátovky), kleště rozvodové, kleště přehybací, pincety (vyjma chirurgické) a pod. Sem patří též menší sklíčidla (na přidržování kusů při soustruhování), klíče na trouby, klíče šroubové (též universální šroubové klíče) a podobně utvářené klíče k otevírání a zavírání plynových nebo vodovodních kohoutků a pod.

(6) Skličidla se nesmějí zaměňovat s čelistmi závitnic saz. čís. 459, jež mají stoupající závit, kdežto skličidla mají na čelistech určených k upnutí opracovávaných kusů jen vruby souběžné se základní plochou a zcela nezpůsobilé k řezání závitů.

(7) Upínačky (upínací desky) a skličidla, váží-li kus více než 5 kg, saz. tř. XL.

(8) Kleštičky na nehty, saz. pol. 479e).

1. (1) Do saz. čís. 457 patří jen vysekané pilníky a rašple (velké a malé, též pilníky jehlovité), také jinak obyčejně nebo jemně opracované. Dřevěné rukojeti zůstanou při zařadění nepovšimnuty.

(2) Délkou seku se rozumí střední čára skutečně vysekané části.

(3) Jako pilníky se projednávají též železná brusidla na kosy a ocílky, též t. zv. brusiče nožů, skládající se z ocelových čepelí kosočtverečného průřezu s ostrými hranami a dřevěné rukojeti. Délkou tahu je vzdálenost od špičky k počátku rukojeti.

(4) Přirážka, která se vybírá podle bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII za leštěné nebo niklované pilníky a rašple, vypočítává se z oné celní sazby, která je stanovena pro příslušnou délku seku.

(5) Pilníčky na nehty, saz. čís. 468.

(6) O řeznických ocílkách s jemně vypracovanými rukojeťmi viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 479.

1. (1) K pilám saz. čís. 458 patří jak pily ruční (příčnice [pily tesařské neboli dvojručky a břichatky], rozmítačky, rozvrhovačky, tak zvané ocasky, pily sadařské nebo zahradnické, svlakovky, zářezky, žilkovky, děrovky, přiřezávačky, obloučnice, obsazovačky. úhlovnice, lupenky atd.), tak i pily pro strojovou potřebu (pásovky [pásové pily], kružní pily [cirkulárky], pily rámové, pily válcové atd.).

(2) Neozubenými listy na pily se rozumějí odměřené, přímočaře vyrovnané a zakalené ocelové listy, do nichž budou zuby teprve vyřezány, vyraženy, vypilovány atd., a to na př. v jeden kus sletované listy na pily pásové, listy na přiřezávačky, na těžké dvojručky, kruhovité listy na kružní pily atd.

(3) Zmíněné přímočaré vyrovnání listů na pily se pozná tím, že více kusů na sebe položených zcela k sobě přiléhá; u jednotlivých kusů se tato vlastnost pozná, postavíme-li na ně pravítko hranou, je-li hrana v každém směru přesně v dotyku s plochou listu. Znakem pro rozlišování neozubených listů na pily od jiných plechových pásů je také to, že se listy na pily dovážejí většinou baleny v bednách, bedněních nebo jinakých obalech, kdežto jiné pásy se zasílají nebalené nebo jenom svázané drátem nebo páskovým železem.

1. (1) Kruže (frézy) jsou řezadla tvaru kotoučů, komolých kuželů, válců atd. s větším nebo menším počtem ostří, na obrábění kovů nebo dřeva na frézovacích strojích.

(2) Výstružníky jsou ocelové nástroje s ostrými hranami a užívá se jich k rozšiřování (vystruhování) děr v kovech.

(3) Závitníků se užívá ke vřezávání závitů do šroubových matic, čelistí závitnic ke vřezávání závitů do šroubových svorníků nebo šroubových vřeten. Sem patří též nože na závity (hřebenky).

(4) Šroubové vrtáky jsou nejužívanější vrtáky na kov, ale užívá se jich i na dřevo, tvrdou gumu a jiné hmoty. Mají tvar válce ukončeného špičkou se dvěma břity, skloněnými k sobě pod úhlem 116°; od nich vedou dvě šroubovitě vinuté drážky, kterými mohou odcházeti třísky z vrtu. Jako šroubové vrtáky se projednávají — a někdy i označují — také vrtáky na dřevo (nebozezy) zvané hadovce, podobně sestrojené s charakteristickým šroubovým vinutím.

(5) Šídly (půrky) se rozumějí rovné nebo zahnuté špičaté nástroje, jimiž se píchají dírky do kůže, dřeva a pod., rozšiřují vyvrtané díry atd. Průřez těchto nástrojů je kulatý, trojhranný nebo čtyřhranný.

1. (1) K želízkům do hoblíků patří jak jednoduchá, tak dvojitá želízka do hoblíků (klopky). Jako želízka do hoblíků se projednávají též hoblíková lůžka se vsazenými želízky. Hoblovací nože k hoblovacím strojům na kovy patří rovněž do saz. čís. 460.

(2) Hoblovací nože ke strojům na hoblování dýh a pod., též loupací nože na strojní loupání dýh, saz. pol. 479b).

(3) Dláta, též dláta vydutá, dláta plochá, jsou dlátovité nástroje na obrábění dřeva; teslíky (sekáče) s různě utvářeným ostřím slouží k obrábění kovů, kamene atd.

(4) Vyjma skalní vrtáky saz. čís. 453 a šroubové vrtáky saz. čís. 459 patří k vrtákům tohoto sazebního čísla veškeré vrtáky, jako na př. z vrtáků na dřevo (nebozezů) kančíky (nejobvyklejší nebozezy), lžičníky, středové vrtáky atd., z vrtáků na kovy na př. kopinaté vrtáky a tak zvané dělové vrtáky, z jiných vrtáků na př. skalní vrtáky se šnekovým závitem.

(5) Razidla (patrice) a průbojnice (matrice), jsou ocelové nástroje k probíjení, lisování nebo ražení kovového zboží atd., jejichž pracovní plochy pro vytvoření tvaru se navzájem doplňují (prohloubené proti vypouklým). Probíjení se děje obyčejně kladivem, lisování a ražení strojem. Sem patří také puncovní razidla (též vypalovadla), molety (ocelová razidla válcovitá), řezací razidla, prořezávací razidla (průbojnice k prorážení plechů a desek), probiječe, vyražeče, pak číslovací kladiva (číslovací paličky), skládající se z několika ocelových, vypouklými číslicemi opatřených kotoučů, které lze zvláštním mechanismem přemístiti, též číslice k nim a pod.

1. (1) Cvočky se rozumějí hřebíky k natloukáni do obuvi, a to jak hřebíky do podešví (t. zv. myší hlavičky, pifláky atd.), tak i hřebíky do podpatků a podpatkové nýtky (čtyřhranné bez hlaviček). Za cvoky se považují obuvnické cvoky (kulaté, špičaté ocelové hřebíky s kulatou plochou velmi tlustou hlavičkou) k upevňování kůže napjaté na kopytě atd., jakož i menší cvoky podobného tvaru do podpatků. Podkováky jsou dlouhé ploché hřebíky se silnými hlavičkami různého tvaru k upevňování podkovy na kopyto. Při projednávání všech těchto hřebíků podle saz. pol. 461a) se nerozlišuje, zda jsou kovány nebo sekány.

(2) Výslovně nejmenované sekané (strojem) hřebíky saz. pol. 461 a) sekají se z ocelových plechů a lisováním na stroji se zašpičatí a opatří hlavičkou. Sem patří cvočky flokovací (teksy) a cvočky podrážkové (channel nails), t. j. tenké z nejlepšího ocelového plechu sekané velmi špičaté hřebíčky, dlouhé 3 až 32 mm, s malými hlavičkami, jakých se užívá při strojové výrobě obuvi místo dřevěných obuvnických nýtků. Též mnohé jiné hřebíky, zvláště menší, vyrábějí se strojem z řezaných plechů, na př. hřebíky sedlářské a čalounické s plochými hlavičkami a ostrými špičkami. Hřebíky strojové se liší od hřebíků kovaných, patřících do saz. pol. 461c), vyrovnanějším a hladším vzhledem, kdežto dále neopracované hřebíky kované, i když jsou odrhnuty, mají vždy drsný vzhled.

(3) Všechny hřebíky saz. pol. 461a) mohou být též obyčejně opracovány, tedy také po dohotovení vyžíháním zabarveny modře, hnědě nebo černě, aniž se celně projednávají jinak.

1. (1) Šroubové matice a svorníky, bez závitu saz. čís. 462 jsou polotovary na výrobu hotových šroubů, šroubových matic a svorníků se vřezanými závity, zařaděných do saz. čís. 463.

(2) Šroubové matice bez závitu jsou zpravidla čtvercové, šestiboké i víceboké ploché kusy větší nebo menší síly, které mají ve středu vyražený nebo vyvrtaný otvor, do něhož se později vřežou závity; nebo jsou to křídlové matice kotoučovitého nebo kuželovitého tvaru, nad jejichž hořejší plochu vyčnívají plochá křidélka k utahování nebo povolování šroubových závitů pouhou rukou, kdežto u šroubových matic zprvu uvedených se tato práce vykonává jen šroubovými klíči. Tvarové kusy na šroubové matice jsou buď kovány, lisovány nebo z fasonované oceli řezány.

(3) Svorníky bez závitu mají válcový dřík a plné hlavy, podobné šroubovým maticím, jsou-li určeny k výrobě šroubových svorníků; jsou-li však určeny k výrobě vlastních šroubů, mají hlavy kulové nebo ploché, jaké bývají u nýtů.

(4) Sem patří také ladicí kolíčky (ladicí hřeby), nesprávně také zvané pianovými šrouby k citerám, cymbálům a pianům, t. j. kulaté kolíčky k napínání strun, na hořejším konci provrtané a k nasazení ladicího klíče čtyrhranně utvářené, které k docílení drsného povrchu jsou na dolejší části šroubovitě pilovány anebo mají jemné, velmi mělce zařezávané spirály.

(5) Nýty jsou výrobky podobné svorníkům, obyčejně s kratším dříkem než stejně silné svorníky. Hlavy jejich, zvláště u větších nýtů, jsou kulové, kuželové, mnohdy také ploché, směrem ke dříku kuželovitě zúžené („zapuštěné“ hlavy). Užívá se jich k nýtování, t. j. ke spojení dírkovaných desek, plechů atd.; protilehlá hlava se utvoří hlavičkářem, lisem a pod.

1. (1) U šroubů jsou na větší části dříku vřezány nebo vyválcovány závity a v hlavách, jednak kulových, jednak plochých je zářez (drážka) pro šroubovák. Místo těchto hlav jsou u šroubů ručních připevněny na dřík kotoučky s ryhovaným okrajem, ruční kolečka a pod. U šroubů a šroubových svorníků se závit vyválcovaný posuzuje stejně jako závit řezaný.

(2) Ke šroubům se závitem saz. čís. 463 patří šrouby do podstavců, do ručnic, do dřeva, do nástrojů, šrouby špičaté, křížové, šrouby s okem, šrouby do varhan, šrouby do kol, šrouby do řemenů, šrouby s kroužkem, šrouby růžicové, šrouby k stavbě lodí, šrouby do zámků, šrouby obuvnické atd., jakož i šroubové hřebíky, šroubové skoby, velké i malé, zhotovené z kovaných nebo lisovaných ocelových svorníků nebo z drátu (drátěné šrouby, drátěné skoby šroubové).

(3) Šroubové hřebíky, šroubové skoby a šroubové skoby drátěné se podobají hřebíkům, skobám a drátěnkovým skobám až na to, že mají místo špičky vřezaný závit. Jako šroubové skoby se projednávají také nosiče isolátorů, opatřené na jednom konci závity k upevnění na telegrafní tyče, jakož i obrtlíky (dveřní a okenní) se vřezanými závity.

(4) Šroubové matice a svorníky (t. j. předměty vyznačené v saz. čís. 462) patří do saz. čís. 463, jsou-li již v otvorech šroubových matic a u svorníků na dolní části dříku vřezány závity.

(5) Matice z nekujné litiny, jen výjimečně se vyskytující, projednávají se jako matice ocelové.

1. K řetězům saz. čís. 464 patří všechny kované ocelové řetězy článkové, pak všechny článkové řetězy z ocelového drátu nebo z ocelových plechů nebo z temperované litiny, na př. řetězy kotevní a lodní, nálední, ohlávkové, zarážkové (brzdové), vozové, spojovací řetězy k vozům železničním (neodměřené), článkové řetězy pro jeřáby, těžná zařízení a pro jinou potřebu strojní, řetízky k záclonám, ke kabelkám, k lampám, řetězy na psy, řetězy perlové nebo kuličkové atd. Nepatři sem řetězy lité (t. j. řetězy z nekujné litiny), řetězy kloubové a řetězy ozdobné.

1. (1) Jako drátěné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 466 se projednává veškeré zboží z ocelového drátu (též zploštěného, jmenovaného v 2. odstavci 1. vysvětlivky k saz čís. 434), které není výslovně zařaděno do jiných čísel sazebníku.

(2) Sem patří zejména tyto drátěné předměty: drátěné tkaniny a drátěná pletiva, jako na př. dna k sítům nejrůznější síly, k výrobě sít od nejhrubších důlních roztřiďovacích až k nejjemnějším mlýnským prosévačkám, drátěné mříže (drátěné ploty, sítě okenní, prohazovačky), drátěné žíněnky (vložky do postelí z drátěného pletiva namontovaného na dřevo nebo železo anebo ze žíněnkových per drátem propletených), drátěná lana (též s konopnou duší, t. j. s vložkami ze surových nebo dehtovaných konopných provazů nebo šňůr), ostnatý drát (t. j. drátěné prameny se železnými ostny, upevněnými v nich v pravidelných mezerách), kroužkové pletivo k leštění, drátěné kartáče k technickým účelům (na př. kartáče škrabací, též na parkety, drátěná drhla), košíky na příbory a na peníze, poklopy na potraviny, klece, psí obojky, kloubové kostry (karkasy), dřevěná nebo železná kolečka k dětským vozíkům s paprsky drátěnými, paprsky jízdních kol jen ze surového nebo obyčejně opracovaného drátu bez závitu, pasti na myši a na krtky, drátěná zapinadla pro šampaňské láhve (jako závěrky lahví po dobu uložení v kvasírnách), deštníkové a slunečníkové kostry (rozpinadla). Dále sem patří též jiné zboží drátěné, na př. háky na věšení klobouků a šatstva, klíče na konservy, kroužky do nozder, hrubé drátěné přezky a karabinky (t. j. z drátu silného nejméně 1˙5 mm, s jazýčkem nebo bez něho, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg), prstencové běhounky ze zploštěného drátu (k prstencovým strojům přádacím a skacím) hroty mřížové z drátěných spirál, Jacquardovy jehly, podkůvky z plochého drátu, fasonovaný drát složitého tvaru k výrobě obvodů hodinových koleček, na něž se zavěšuji hodinová závaží na řetízcích atd. Podle saz. čís. 466 se projednává též zploštěný drát kroucený kolem své osy, jakož vůbec všechen drát upravený pro příští potřebu, na př. drát do spirál točený, ohnutý k upevňováni korkových zátek, drát připravený na řetězové články, přezky, čechrací háčky, upravené deštníkové a slunečníkové dráty určité délky (t. j. deštníkové a slunečníkové dráty přistřižené na určitou délku, mající na obou koncích vložku z kulatého drátu), pruty k deštníkům a slunečníkům s připěchovanými hlavičkami nebo s nalisovanými kloubky nebo s přidělanými vidlicemi a jiné drátěné součástky deštníků a slunečníků atd.; pak drát s vlisovanými ozdobami (vzorky).

(3) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný a drát toliko zvlněný se projednává jako drát podle své síly a podle svého zušlechtění. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 435.

1. (1) Železem surovým rozumíme prvotní výrobek (železo bílé, šedé, makové [polovičaté] a zrcadlovina), který se získá tavením železných rud ve vysoké peci jako produkt ještě nekujný (ani tažný, ani svarný) v podobě housek, prutů, slitků a podobných beztvarých kusů, též v úlomcích.

(2) Sem je zařaděno též surové železo zrněné (granulované), které vzniká vedením roztaveného surového železa do vody. Je složeno z kousků velikosti hrachu až bobu, jež tvoří částečně též souvislé dírkovité chomáčky. Rovněž sem patří železná houba a práškové železo (vyjma k účelům léčebným).

(3) Šedé druhy surového železa se hodí zvláště k lití a proto se také nazývají slévárenským železem; bílého železa surového se užívá obyčejně k výrobě oceli, a proto se nazývá též surovým železem ocelárenským. Fosforové železo, bílé železo surové, kterého se užívá při postupu Thomasově, se nazývá surovým železem Thomasovým; šedé železo surové, jehož se užívá při postupu Bessemerově, sluje surovým železem Bessemerovým.

(4) Nekujné slitiny železa s hliníkem (ferroaluminium), s chromem (ferrochrom), s křemíkem (ferrosilicium), obsahují-li 50—95% křemíku, s manganem (ferromangan), s molybdenem (ferromolybden), s niklem (ferronikl), s titanem (ferrotitan), s vanadem (ferrovanad), s wolframem (ferrowolfram), jakož i kovový mangan obsahující železo projednávají se podle saz. pol. 428c). Tyto slitiny se získávají buď tavením směsí příslušných rud nebo roztavením surového železa s příslušnými kovy nebo rudami. Ferrosilicium s 50—95% křemíku je na lomu barvy světlešedé až tmavošedé a na omak mastné a zasílá se v sudech, bednách a jiných obalech. Surové železo obsahující více než 25% manganu nemá krystalických ploch zrcadlících jako zrcadlovina a magnet je nepřitahuje.

(5) Ferromanganu a ferrosilicia se užívá při výrobě oceli postupem Bessemerovým, Thomasovým a Siemens-Martinovým, ostatních slitin jako přísad při výrobě určitých druhů oceli, které se označují jako ocel aluminiová, chromová, niklová, wolframová.

(6) Ferrosilicium méně než s 50% křemíku, saz. pol. 428a).

(7) Ferrosilicium prohlášené s 50—95% křemíku se projedná předběžně jako surové železo saz. pol. 428a); ze zásilky se však vezmou v přítomnosti strany dva vzorky a jeden se zašle vysoké škole báňské v Ostravě k rozboru na obsah křemíku. Podle výsledku rozboru upraví celní oddělení ONV celní pohledávku a rozdíl vrátí straně ve vlastní působnosti. Výlohy spojené s rozborem hradí strana.

(8) Drcené (hrubě rozmělněné, zrněné) surové železo, jakého se užívá při obrábění (řezání) kamene, saz. čís. 436.

(9) Viz též vysvětlivku u manganu saz. čís. 488.

1. (1) Mykacími povlaky saz. čís. 467 se rozumějí veškeré, obyčejně v pásech dovážené povlaky pro mykací stroje (též pro čechradla a stroje česací), nazývané též někdy česací povlaky, z kůže nebo z tkanin na mykací povlaky (viz též vysvětlivky k saz. čís. 320), do nichž jsou vsazeny háčky z ocelového drátu. Užívá se jich v přádelnách při předení (k rovnání předivových vláken: mykání, čechrání, česání) nebo v úpravnách tkanin k drastění a pod.

(2) Do saz. čís. 467 patří též povlaky pro ruční přístroje na česání vlny nebo žíní, ze silnějších zahnutých do kůže zapuštěných drátěnek.

(3) Umělé štětky soukenické, podobající se tvarem soukenickým štětkám, z ocelového plechu s ostrými háčky projednávají se rovněž jako mykací povlaky.

(4) Mykací povlaky se projednávají vždy zvlášť podle saz. čís. 467, i když se dovážejí zároveň nebo spojené se stroji nebo jejich součástmi (na př. s víčkovými tyčemi)

(5) O tom, jak se zjišťuje váha mykacích povlaků namontovaných na strojích, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL.

(6) Mykací povlaky s drátěnými háčky z bronzu, mosazi nebo jiných kovů obecných, saz. pol. 508b).

(7) Obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce, viz 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461 a 5. odstavec 13. všeobecné vysvětlivky ke třídě XL.

I. (1) K jehlicím saz. čís. 468 patří nejen obyčejné špendlíky z ocelového drátu, nýbrž i — obyčejně větší — zastrkávací jehlice a jehlice do šátků, dále obyčejné jehlice do klobouků, vlásničky, šněrovací jehly (navlekače), pojistné špendlíky (zavírací špendlíky), dráty pletací, háčkovadla, jehly tamburovací, síťkovací, splétací, pak jehly kopírovací, jehly k leptání, úpravní jehly (větší jehly s kroužkem na konci stvolu k přípravě drůbeže k pečení), hroty šicích jehel bez oušek a jiné podobné jehly nepatřící do saz. čís. 469.

(2) Jako hotová psací pera (ocelová psací pera) se projednávají podle saz. čís. 468 též pera pouze přiříznutá nedohotovená, pak ocelová pera kreslicí a litografická.

(3) Jako nástrčky na pera saz. čís. 468, t. j. objímky z ocelového plechu k nastrčení na násadky a k přidržení pera, projednávají se také malé rozštěpené pružné vložky z ocelového plechu, které se zapustí do dřevěných vyhloubených držátek a rovněž upevňují vsunutá psací pera. Podle sazby platné pro nástrčky na pera se projednávají také veškeré vlastní nástrčky na pera, spojené s dřevěnými, rákosovými, korkovými atd. držátky, jakož i držátka ze železného plechu, zařízená k upevnění psacích per; dřevěná, rákosová, korková atd. držátka se zapuštěnými rozštěpenými pružnými vložkami z ocelového plechu, saz. třída XXXIV. Viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 358.

(4) Podle sazby na ocelové perly saz. čís. 468 se projednávají též vyrážené cetky z oceli (blyskotky, hvězdičky a pod., též zlacené nebo stříbřené).

(5) Na zařadění nemá u perel vliv, jsou-li pouze pro zasílání navlečeny na niti nebo šňůrky. Viz o tom též vysvětlivky k saz. čís. 509.

(6) Jako udice (rybářské háčky) se projednávají též vlasce spojené s háčky, také s korkovými, plechovými atd. splávky. Takovéto rybářské náčiní navinuté na destičkách dřevěných nebo z rotanu (nebo bambusu) se zářezy patří do saz. čís. 359, připevněné na rybářské pruty do saz. čís. 354.

(7) Jako háčky a sponky se projednávají také smyčky z ocelového drátu, jakož i ocelové spínací háčky k šněrovačkám.

(8) Jako přezky saz. čís. 468 se projednávají veškeré železné přezky (vyjma hrubé přezky drátěné a hrubé přezky z temperované litiny), i bez jazýčku.

(9) Hrubé přezky z drátu silného nejméně 1˙5 mm nebo z temperované litiny, váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, saz. čís. 466.

(10) Ke knoflíkům saz. čís. 468 se počítají též knoflíky stiskací (které se zapínají přimáčknutím na malý nýtek opatřený knoflíčkem, jako na př. u rukavic a pod.).

(11) Jako náprstky se projednávají též náprstkové kroužky.

(12) Při zařaďování jehlic zůstanou nepovšimnuty zlacené nebo stříbřené, jakož i leštěné hroty, při zařaďování přezek niklované nebo leštěné, zlacené nebo stříbřené jazýčky,

(13) Jehly vochlovací (gills), saz. čís. 461.

(14) Jacquardské jehly, saz. čís. 466.

(15) Ozdobné jehlice (do vlasů a do klobouků), ozdobné přezky a ozdobné knoflíky, saz. čís. 480.

(16) Knoflíkové formy železné, t. j. vložky a podložky na povlečené knoflíky, podle povahy hmoty.

(17) Špikovačky plechové, saz. čís. 445.

1. (1) Podle sazby na jehly se projednávají též jehly vyšívací a látací (s větším delším ouškem a se špičkou poněkud otupenou), pak hrubší jehly stehovací a prošívací pro čalouníky, sedláře, plachtaře atd., jakož i jehly k zašívání balíků. Zlacení hrotů, jakož i leštění jehel je pro projednávání podle saz. čís. 469 bez významu.

(2) Hroty šicích jehel bez ouška, saz. čís. 468.

1. (1) Pásovými a spirálními zpruhami saz. pol. 471a) k vozům železničním a k vozům pouličních drah se rozumějí netoliko nosná pera pro vozové skříně těchto vozidel, nýbrž i pera nárazníková nejrůznějších soustav pro tato vozidla. Podle saz. pol. 471a) se projednávají též jiná hrubá, těžká pera spirální z plechu silnějšího než 5 mm anebo z tyčové oceli (kruhové nebo hranaté) k stavbě strojů a pod.

(2) Do saz. pol. 471b) patří veškerá jiná pera vozová, t. j. nosná pera pro silniční vozidla, která se nepohybují na kolejnicích. Jsou to pásová pera z týchž hmot jako pera zařaděná do položky a), avšak značně menších rozměrů. Sem také patří zřídka se vyskytující t. zv. labutí krky, t. j. svisle montovaná pera pásová, na něž se řemeny zavěsí skříň kočáru.

(3) Opracování per jmenovaných v saz. pol. 471a) a b) nepřesahuje všeobecně obyčejné opracování; takové opracování nemá vliv na výši celní sazby. Pouze jiná pera vozová bývají někdy také lakována; v tom případě se projednávají podle saz pol. 471c)2.

(4) Podmínky odběru automobilových per k výrobě motorových vozidel podle poznámky k pol. 471b) stanoví KNV.

1. (1) Kování saz. čís. 472, jichž se užívá zejména ke konečné úpravě, k zesílení, částečně i k ozdobě nejrozmanitějšího dřevěného zboží (avšak také jiných předmětů), jsou valnou většinou pracemi zámečnickými. Nejvíce se zhotovují z plechu a desek, avšak také z drátu, tyčí a pod. Kování z temperované (kujné) i z nekujné litiny se projednává rovněž podle saz. čís. 472.

(2) Klouby (závěsy) nejrůznější velikosti slouží k spojení pohyblivých částí; skládají se ze dvou pravoúhlých kusů plechu nebo desek, které jsou spojeny bud’ nýtky nebo svorníky a mají potřebné dírky k upevnění šrouby nebo hřebíky na spojované části. K závorám patří (vyjma zámkové závory) nejen zástrčky a pákové rozvory (dlouhoramenné okenní závory atd.) namontované na podložkách, nýbrž i hákové závory z drátu s příslušnými šrouby s okem, obrtlíky (dveřní, okenní) bez vřezaného závitu (se vřezanými závity viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 463), pak t. zv. západky, t. j. závory přidržované při zavření tlakem pera (na př. u nočních stolků) a pod. Okenní a dveřní stěžeje (také stěžeje k vratům) spojují křídla okenní nebo dveřní s rámy okenními nebo dveřními. Stěžejní knoflíky (stěžejní hlavice) jsou žaludovité nebo jinak profilované konce obou do sebe zapadajících dílů stěžeji, jejichž jsou ozdobou.

(3) Za kování dveřní, okenní, nábytkové a vozové se považují plechy rohové a úhlové, přiříznuté, také dírkované, jakož i jiné kování k zesílení křídel dveřních a okenních, rozpěrací háky a jiná zařízení k zajištění otevřených oken, štítky a růžice na klíčové dírky, obloučky, rukojeti (také mušlovité) a knoflíky k zásuvkám, kufrům, bednám, dveřím atd., kování k zesílení a k ozdobě nábytku, kufrů, vozů, též železničních vozů atd., pak stupátka, plechové blatníky, svory k nápravám, skoby k nápravám, kování na oj (brejle ojové) k vozům, rozpěrací zařízení pro střechy kočárů a dětských vozíků nebo pro plachty, řetízky ke dveřím a pod.

1. (1) Zámky saz. čís. 473 (zámky ke skříním, zámky zápustné, visací, zajišťovací, kombinační, zámky rozvorové, t. j. zámky s velmi dlouhými závorami ke skříním dvoukřídlovým a pod.) jsou zařízení k uzamčení dveří, skříní, zásuvek, kufrů, pokladen, skřínek a pod., která lze otevříti pouze klíči k tomu se hodícími. Sazebník rozlišuje zámky obyčejné a zámky bezpečnostní; jejich obyčejné nebo jemné opracování není měřítkem pro výši celní sazby. Za všechny velmi jemně opracované zámky se však vybírá celní přirážka z oné celní sazby, které jsou podrobeny bez velmi jemného opracování.

(2) Dovážejí-li se zároveň se zámky příslušné k nim zapadací (závorní) plechy (t. zv. protiplechy), které se upevňují na veřeje a pod. proti zámyčkám, nezapočítávají se, právě tak jako klíče, do váhy kusu.

(3) O tom, kdy se zámky saz. čís. 473 spojené s jinými hmotami projednávají podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Klíčové trubičky, štítky na klíčové dírky a jiné malé přídatky z mosazi a pod. zůstanou však při zařaďování zámků nepovšimnuty.

1. (1) Jako práce uměleckého zámečnictví saz. čís. 474 se projednávají všechny zámečnické práce z oceli s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, dále kování, zboží ostruhářské a napodobeniny prací uměleckého zámečnictví, které jsou zhotoveny z plechu silnějšího než 1 mm, s ornamenty lisovanými vypoukle nebo vyhloubeně. Takovéto předměty zhotovené plochým vyrážením patří rovněž do tohoto saz. čísla, jsou-li na okrajích facetovány (zešikmeny).

(2) Sem patří na př. takovéto mříže, balkony, portály, zábradlí, kříže, lustry, svítilny, svícny a jiná svítidla, klíče, kliky, pak též jednotlivé lisované, vytepané nebo vykované ornamenty a jejich díly, jako listoví, květy, věnce, ratolesti, listy, růžice atd.

(3) Velké předměty, jako mříže, balkony, portály a pod., které jsou ozdobeny jen několika málo jednoduchými růžicemi atd., nepovažují se za práce uměleckého zámečnictví a projednávají se podle své jinaké povahy.

(4) Sem patří též ozdobně lisované hroty mříží; avšak jednoduše profilované předměty, jako na př. hroty mříží podobné hrotům kopí, nepovažují se za ornamentované ani tehdy, vede-li jejich středem linie.

(5) U lustrů se nepřihlíží k protaženým drátům elektrovodným.

1. (1) Za nábytek (také z plechu) se považují: postele, skříně, lavice, pohovky, stoly, židle, také operační stolice, stoličky, umyvadla, police na knihy, stojany na květiny, stany a přístřešky podobné deštníkům, zástěny ke kamnům a podobné větší předměty k zařizování bytů, zahrad atd.

(2) K tělocvičnému nářadí saz. čís. 476 patří nejen obyčejné tělocvičné náčiní a nářadí, jako činky, tělocvičné kruhy, též povlečené koží, stojany pro hrazdu a bradla, ocelové tyče hrazdové a pod., též obložené dřevem nebo papírovinou, nýbrž i veškeré nářadí a přístroje železné, jichž se používá při zdravotním (orthopedickém) tělocviku.

(3) Brusle a kolečkové brusle, též s koženými řemínky, patří sem rovněž a projednávají se vždy podle saz. pol. 476b); stejně se projednávají brusle rozložené v součástky (podnožní desky, želízka atd.).

1. (1) K sečným a bodným zbraním saz pol. 478a) patří šavle, handžáry, bodla, kordy, tesáky, kopí, končíře (rapíry) a pod., a to jak dohotovené, tak i jejich součástky, jako čepele, jílce a koše šavlí, odrážky a pod. Také ocelové pochvy na šavle se projednávají podle této sazební položky.

(2) Za děla saz. pol. 478b)1 se považují: děla lodní, pevnostní, polní, horská, hmoždíře, kulomety a pod. z oceli, se všemi součástmi potřebnými k jejich úplnosti, jako s lafetami, kolesnami (přední dělový vozík), koly a pod.; za části děl saz. pol. 478b)1 se pokládají pouhé dělové hlavně, závěry děl, lafety atd.

(3) Kola k dělům a kolesny, dovážejí-li se zvlášť, projednávají se podle své povahy.

(4) Za ručnice světniční a plitkovky saz. pol. 478b)2 se považují také takovéto pistolky a vzduchovky.

(5) Za ručnice světniční se považují malé, lehké zadovky, známé pod jménem flobertky (Flaubertovy karabiny), ráže nepřevyšující 9 mm. Za náboj do nich může být použito pouze hotových nábojů světničních, t. j. buď dutinek roznětkových plněných jen zápalnou složí s nasazenou malou střelou, nebo patron brokových se slabým nábojem prachu.

(6) Jen při odůvodněných pochybnostech, nedovážejí-li se pod názvem světničních ručnic jiné ruční střelné zbraně, je třeba si vyžádat před projednáním dobrozdání znalců.

(7) Z plitkovek se vystřelují plitky stlačeným vzduchem nebo pružností pera.

(8) Hotovými ručními střelnými zbraněmi saz. pol. 478b)3 se rozumějí střelné zbraně všech druhů v použivatelném stavu, jako na př. lovecké pušky, krátké terčovky, pušky vojenské, karabiny, pistole, revolvery, terceroly a pod.

(9) Hotové střelné zbraně ruční, dovážené ve skřínkách, pouzdrech a pod. rozložené (pažba, hlaveň atd.), projednávají se jednotně podle saz. pol. 478b)3 se všemi v těchto skřínkách a pod. uloženými potřebami k udržování zbraně. Podle téže položky se projednávají také ručnicové hlavně se zámkem již zapuštěným nebo ručnicové hlavně (zadovky) se závěrným pouzdrem.

1. (1) K hrubým (surovým) součástkám nožířského zboží saz. pol. 479a) patří vedle součástek litých, lisovaných nebo kovaných také součástky vyrážené nebo vyřezané z neopracovaného surového plechu; všechny jen nekalené. Sem patří součástky nožů, vidliček, nůžek a pod. bez ohledu na to, do které sazební položky nožířského zboží se zařadí, jsou-li dále opracovány.

(2) U surových neopracovaných součástek je přípustné toliko odlisování břitů. Odstranění švů (jehel), vzniklých při lití nebo lisování, sekáčem, upilováním, sražením, obroušením, jakož i každé sebemenší další opracování na jiných místech dírkováním, vrtáním, pilováním, broušením a pod., nebo jsou-li součástky kaleny, je důvodem, aby se takové součástky projednaly podle své jinak zřejmé sazební povahy podle saz. pol. 479b), c), d) nebo e). Nelze-li však rozeznat, zda takto hrubě předpracované součástky patří k hrubým nožům nebo nůžkám položky b) či do jiné položky saz. čís. 479, projednají se podle příslušné sazební položky vyšší. Hrubé (surové) součástky zboží nožířského kované jsou drsné a černé, lité nebo lisované nebo ze surového plechu jsou tmavé barvy, význačné pro surové zboží železné, která pouze u takovýchto předmětů z kujné litiny má jasný, mdle lesklý odstín.

(3) Žlábek (pro otvírání nože nehtem) u surových lisovaných želízek ke kapesním nožům saz. pol. 479a), jenž vznikl zároveň při lisování, nemá na zařadění vliv.

1. Vlková kujnina je polotovar dosažený při výrobě oceli svářkové, dnes již téměř nevyráběné, který se za účelem částečného odstranění strusky mechanicky zhušťuje; zhušťování toto se děje pouze jakýmsi kováním (stlačováním) buchary, mačkadly, lisy. Vlková kujnina má vždy drsný šupinatý povrch a na lomu průlinčité složení, pocházející od strusky v něm obsažené.

1. (1) Do zboží galanterního saz. čís. 480 jsou zahrnuty všechny drobnůstky (nippes), předměty toaletní a šperky z oceli, drátu, plechu, litiny kujné nebo nekujné.

(2) Mezi drobnůstky (nippes) a předměty toaletní patří na př.: ozdobné a toaletní krabičky (též s hudebními hracími strojky), kasety, skřínky na šperky, držátka a stojánky na klenoty, sošky, poprsí, zvířecí sošky, rámečky na fotografie, též postavitelné, skřínky a košíčky na šití, malá stolní ozdobná zrcátka a podobné menší předměty, jejichž hlavním účelem jest vyzdobení stolků, nástěnných schránek (etažérů) atd.

(3) Za šperky (pánské i dámské) se považují mimo jiné: agrafy (jemné sponky na šaty, na klobouky a pod.), brože a jiné ozdobné jehlice, čelenky, hřebeny ozdobné (hřebeny k výzdobě, ornamentované hřebeny do účesu), knoflíky ozdobné (do košil a k manžetám), medaile v obrubách nebo s ouškem nebo kroužkem k provlečení stuhy atd., medailony, náhrdelníky, náramky, náušnice, prsteny, přezky ozdobné (k výzdobě klobouků, pásů atd.), přívěsky, řetízky ozdobné (kolem pasu, krku, k hodinkám), spinadla do vlasů, spony pásové a pod.

1. (1) V saz. čís. 481 a 483 je zahrnuto veškeré výslovně nejmenované zboží železné, které není výslovně zařaděno ani do předcházejících sazebních čísel 436—480, ani do sazebního čísla 482, ani pro spojení s jinými hmotami nebo proto, že je zlaceno nebo stříbřeno nebo drahými kovy vystrojeno, do saz. čís. 484—487.

(2) Patří tedy do saz. čís. 481 výslovně nejmenované zboží z nekujné litiny (vyjma uměleckou litinu a jinou litinu jemnou), do saz. čís. 483 výslovně nejmenované zboží z oceli též ocelové litiny nebo temperované litiny (změkčené i kujné), vyjma výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

1. (1) Uměleckou litinou jsou poprsí a sochy (také zvířecí) velikosti menší než přirozené, vázy, vlysy k pomníkům a podobné výrobky, jež se považují za umělecké předměty; k jiné nekujné litině jemné (lehké ornamentované litině) patří: zábradlí, výplně, reliefy a jiné ozdoby pro plášťová kamna, dveře a nábytek, jakož i podobné ornamentované předměty, jednotlivě lehčí než 3 kg, též zboží z takových dílů nebo s nimi složené, na př. balkonové mříže, mřížoví, zábradlí, kamna (také krby), hodinová závaží tvaru jedlových šišek, ozdobné lité řetězy, písmena ze železné litiny, ozdobné kandelábry, lustry, svícny a nástěnná ramena atd. Drobnůstky nebo předměty toaletní patří do saz. čís. 480.

(2) Lehká ornamentovaná litina temperovaná (kujná) rovněž jednotlivě lehčí než 3 kg projednává se také podle saz. čís. 482.

1. Které hmoty patří k obyčejným jemným a velmi jemným, viz všeobecnou poznámku k celnímu sazebníku dovoznímu.

1. (1) Housky (brusky) jsou klacíky t. j. předběžně válcované, nikoliv přímočaře vyrovnané tyče čtvercového, kosočtverečného nebo- obdélníkového průřezu, též s vypouklými stranami, se silně zakulacenými hranami a drsného povrchu, který bývá též často pokryt křižujícími se žebry vzniklými tím, že bylo užito přiměřeně profilovaných válců. Je to přechodný výrobek pro další válcování nebo pro další kování.

(2) Též nefasonovaná tyčová ocel saz. pol. 431a) má často zakulacené a jen velmi zřídka ostře vytlačené hrany; hrany oceli tyčové jsou však vždy ostřeji vytlačeny než hrany takového přechodného výrobku, který má být dále zpracován. Tyčová ocel (netažená) nemá sice zpravidla hladkého povrchu, poněvadž je ještě obyčejně pokryta okujemi (opalem), přece však má — na rozdíl od drsného, hrubého povrchu housek (brusku) — hutnější, hladší složení, způsobené uzavřeným přesným kalibrem, kterým musela projít. V úpravě je mezi houskami (brusky) a tyčovou ocelí rozdíl, ne sice nápadný, přece však znatelný; poněvadž se tyčové oceli upotřebuje bez dalšího zpracování, musí být co možná přesně vyrovnána, kdežto u housek (brusků) tomu tak není.

1. (1) Tyče kované, válcované nebo tažené se pokládají za:

(2) Ploché tyče vypouklého profilu na úzkých stranách průřezu (k výrobě vozových per, ocel na dláta a pod.) projednávají se jako nefasonované.

(3) Tažené nebo za studena válcované tyče, kterým se již při tažení nebo válcování dostalo lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 431a) nebo b). Tyče (fasonované i nefasonované), které jsou dodatečně upravené nebo zušlechtěné, patří do saz. pol. 431d), nebo 431e).

a) nefasonované (saz. pol. 431a)), když jejich průřez tvoří pravoúhelník nebo kruh, na př. čtvercové, ploché, mřížové a kruhové (kulaté); tyče vroubkové neboli „cánovka“ (čtvercové tyče nepříliš silné, na jejichž hranách jsou vroubky po kladivu), jakož i ploštiny (viz saz. čís. 430) pro své malé rozměry sem zařaděné; naproti tomu

b) fasonované (tvarové, saz. pol. 431b)), t. j. s jinými průřezovými tvary. Sem patří tedy tyče, oválné, čtvrtkulaté, půlkulaté, ze tří čtvrtin kulaté, trojhranné, šestihranné a osmihranné, veškeré tyče úhlové a nosné, a to: jednoduché úhlové ( L V ) jako T (T I), jako U (U), křížové ( + ), tyče průřezu kosočtverečného, tyče na okenní příčky, na loukotě, profilované, hladké na lišty, na kolové obruče ( , na kola s kaučukovými obručemi), na pražce ( ), které se přirezáním zpracují na pražce pro úzkokolejné dráhy polní, lesní atd., tyče na sloupy ( ) atd.

1. (1) Jako plechy a desky saz. čís. 432 se projednávají:

(2) Též tovary silné nejvýše 1˙5 mm a užší než 12 mm se projednávají jako plech, jestliže nebyly vyrobeny válcováním na plocho, nýbrž byly nařezány z plechových tabulí (2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 434).

a) ocel tabulovitě vykovaná nebo vyválcovaná bez ohledu na šířku nebo sílu;

b) plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí méně než jednu třetinu šířky;

c) plochá ocel šířky menší, když šířka 50násobnou sílu převyšuje;

d) ocel vykovaná nebo válcovaná, silná nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, též taková ocel pásková nebo plochá ocel, směrem do středu postupně zesílená, na želízka k nožům.

1. (1) Jako plechy a desky prorážené, dírkované saz. čís. 433 se projednávají též plechy vrtané nebo s výřezem, jako hloubené též plechy ohýbané, vlnité, žebrované, ryhované, obrubované a drážkované, jestliže jsou přiříznuty jen pravoúhle.

(2) Sem patří mimo jiné:

(3) plech tažný, t. j. plechové tabule opatřené zářezy, které umožňují roztažení kolmo na zářezy. Již roztažený plech tažný je mřížovitý a v tomto tvaru patří do saz. čís. 445;

(4) plech triérový, t. j. plech se vtlačenými prohlubinami k čisticím a třídicím strojům na obilí;

(5) plech bradavkovitý, t. j. plech, na jehož jedné straně jsou osamocené vyvýšeniny různého tvaru, na druhé straně prohlubemny téhož obrysu.

(6) Jen předpracované miskové zboží ve stavu, v jakém vyjde z bucharu, projednává se rovněž jako hloubené desky nebo plechy tohoto saz. čísla.

(7) U prorážených, dírkovaných atd. desek kotlových, t. j. u černých plechů silnějších než 10 mm, nepřihlíží se však při zařadění k tomu, zda jsou přiříznuty (přistřiženy) jinak než pravoúhle, právě tak, jako se nepřihlíží k tomu, jsou-li ze stejného materiálu předpracována dna ke kotlům. Proto se takovéto předpracované desky a dna ke kotlům projednávají bez ohledu na jejich přistřižení podle saz. pol. 433a).

1. (1) Ocel kovaná, tažená nebo válcovaná (válcovaný drát), silná 6 mm nebo slabší, projednává se jako drát saz čís. 434, a to bez zřetele na tvar průřezu (kulatý, oválný, hranatý, tvaru úseče kruhové, zploštěný atd., též drát na brýle). Kromě toho se projednávají jako drát saz. čís. 434 též válcované drátovité výrobky průměru silnějšího než 6 mm až do 10 mm dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m.

(2) Zploštěný drát (vyrobený válcováním kulatého drátu), jehož šířka nepřesahuje 12 mm, projednává se jako drát saz. čís. 434; ten není zpravidla silnější než 1˙5 mm a lze jej poznati podle jeho charakteristických, zakulacených, drsných hran, vzniklých zplošťováním. Vzorem zploštěného drátu je drát paragonový na deštníkové kostry, drát na prstencové běhounky (travellers) a pod. Jako plech saz. čís. 432 se však projednává zploštěný drát silný nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, dále pak předměty vystříhané z plechu, jež se poznají podle hladkých, ostrých hran střižných ploch, bez ohledu na sílu plechu; délka takových vystříhaných plechových pásů nepřesahuje pravidelně 2 m.

(3) Zploštěná ocel, jež je silnější než 1˙5 mm až do 6 mm, a není širší než 6 mm, projednává se však jako drát; je-li širší, avšak jeho šířka nepřesahuje padesátinásobek síly, projednává se jako plochá ocel saz. čís. 431, přesahuje-li padesátinásobek síly, jako plech saz. čís. 432.

(4) Při projednávání podle saz. čís. 434 je bez významu, zda se drát silný nejvýše 6 mm dováží v kotoučích, svazcích nebo navinutý na cívkách anebo pouze na kusy nařezaný nebo ve vytažených, též vykovaných tyčích, které mají rozměry stanovené pro drát.

(5) Síla drátu se zjišťuje měřidlem na nejkratší ose.

(6) Dráty, jež nabyly lesklého vzhledu přímo při tažení, potom dráty, které mají slabý měděný nádech, poněvadž se při tažení užilo roztoků měďnatých solí, patří do saz. pol. 434a).

(7) Zmíněné dráty se slabým měděným nádechem se rozeznávají od drátů, které se projednávají jako poměděné, podle toho, že lze ve směru tažení poznat lesklé nebo prosvítavé pruhy obnaženého železa, kdežto povrch drátů, které se projednávají jako poměděné, je mědí pokryt úplně.

(8) Zmíněné dráty, jakož i tažené dráty vůbec, i byly-li dodatečně vyžíhány (zčernalé), jsou vždy úplně hladké, kdežto drát válcovaný se vyznačuje povrchem více méně drsným, nerovným, nestejnoměrným. Rozumí se jím drát vyrobený válcováním za tepla, nikoli však drát válcovaný po tažení.

1. (1) Kaleným drátem saz. čís. 435 se rozumí ocelový drát, jehož stupeň tvrdosti a pružnosti byl zvýšen zahřátím v ohni a následujícím ochlazením ve vodě, oleji atd. Drát tvrdosti dosažené pouze válcováním za studena nebo opětovaným tažením nepatří však do tohoto saz. čísla. U kaleného drátu se nepřihlíží, pokud jde o jeho sílu, k odstupňování, jaké je stanoveno pro drát saz. čís. 434.

(2) Sem patří též kalený drát na deštníky (t j. olejem pálený ocelový drát mdle lesklého tmavého vzhledu k výrobě rozpinadel na deštníky).

2. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného — proti neopracovanému (surovému) — rozeznávají se tři stupně opracování.
Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:

a) za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou nebo když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bez vady.

1. Mezi obyčejně opracované železné zboží patří též zboží zcela nebo částečně frézované, jakož hrubě hlazené; dále obyčejné železné zboží, na př. hřebíky, lopaty atd., které po svém dohotovení vyžíháním zmodraly (modře zakalené), rozpálením s olejovým povlakem zbarvily se stejnoměrně šedě, hnědě nebo jinak (olejem ožehnuté); potom takové zboží, které nabylo lesklého vzhledu přímo při výrobě, na př. lisováním.

2. (1) Za odrhnuté (mechanicky cíděné) se považují takové polotovary a zboží ze železa, s nichž byl drátěnými kartáči nebo otřásáním v bubnech, nejčastěji však otryskáním křemičitým pískem a pod. pouze odřen opal, okuje, přečnívající částečky litinové kůry, nahodile přilnulý písek při slévání do rámů a pod. Povrch odrhnutého zboží je sice někdy slabě kovově lesklý, je však přece vždy více nebo méně drsný a bez rýh od pilníku a brusidla.

(2) Plechové zboží saz. čís. 445 pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu.

(3) Ocelové zboží, které odrhnutím v bubnech nabylo lesku (jako po vyleštění) a hladkého povrchu (na př. řetízky podbradní, knoflíky, kroužkové pletivo k leštění), považuje se však za leštěné.

3. Ke zboží obyčejně opracovanému se počítá též takové, které bylo jen hrubě předpracováno, na př. jen pilníkem sraženo, povrchně přibroušeno atd. Takové zboží má vždy ještě celkem drsný vzhled, kdežto pilované, obroušené atd. plochy železného zboží jsou vyrovnány. Na místech jen zhruba předpracovaných jsou také vždy znatelné stopy obráběcích nástrojů.

4. Ohrubování (ubrání zhruba) u ploch zakřivených není nic jiného než hrubší osoustruhování na soustruhu, u ploch rovných hrubé odstranění kůry litinové, valcířské nebo kovářské nožem stroje hoblovacího. Toto opracování se vyznačuje souběžnými úzkými a hustými rýhami, které se pozdějším dalším zjemňovacím opracováním odstraňují.

5. (1) Za hrubě natřené se pokládá ono zboží, které bylo povlečeno smolou, dehtem, asfaltem nebo hrubě natřeno tuhou, suříkem (miniem) nebo kysličníkem zinečnatým, potom takové, které bylo natřeno pouze obyčejnou olejovou barvou, bez lakového pokostu v jednom odstínu. Tuhový povlak, který zůstal lpěti na surové litině po vyjmutí ze slévací formy, nemá však vliv na zařadění. Nátěr obyčejnou olejovou barvou je vždy mdlý a drsný, často zrnitý, poněvadž olejová barva, jíž se k těmto účelům používá, neroztírá se dosti pečlivě.

(2) Pouze jednoduchý, místy zrnitý nátěr asfaltovým pokostem pokládá se za nátěr hrubý. Tento nátěr, používaný jen pro zcela obyčejné železné zboží, snadno odprýskává (odlupuje se) od zboží jím natřeného, které se tak liší od zboží asfaltovým lakem jemně natřeného nebo jím lakovaného.

(3) Viz též 4. vysvětlivku k bodu b) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

(4) Hrubě natřenému zboží je na roveň postaveno takové zboží, které bylo pouze máčeno ve smole, dehtu, asfaltu a pod.

(5) Zboží, které bylo opatřeno zcela obyčejným nátěrem fermežovým nebo jiným pouze pro ochranu proti rezu, považuje se za hrubě natřené. Avšak u surového zboží a u polotovarů se nepřihlíží k ochrannému nátěru proti rezu, který je určen pouze k ochraně zboží při dopravě a před dalším opracováním musí býti odstraněn.

(6) Podotýká se, že většinou jen hrubé zboží kované, lité nebo obyčejné zboží plechové se hrubě natírá k ochraně proti rezu, kdežto zboží jemnější, jako kliky, přezky atd., ať již k témuž účelu nebo k ozdobě, má téměř vždy povlak fermežový nebo lakový.

(7) Jak se projednávají ocelové tyče a kolejnice natřené pouze ochranným prostředkem proti rezu, viz 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 431 a 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 446.

6. Za surové se tedy považují veškeré polotovary a zboží, které — nehledíc k ustanovení, podle něhož zůstává nepovšimnuto odstranění švů po lití a lisování, též nálitků atd. — nebylo nikterak ani mechanicky ani nátěrem nebo jinak dále zušlechtěno nebo zjemněno. Podle toho se tedy za surové považuje zboží lité (též litina temperovaná a ocelová), jakož i zboží lisované ve stavu, v jakém vychází z formy (vyjímajíc zboží lesklého vzhledu), pak polotovary a výlisky a výkovky ve stavu, v jakém vycházejí z válcovny, lisovny nebo kovárny, t. j. zboží drsného povrchu a v posledním případě téměř vždy se znatelnými stopami po úderech kladiva.

7. Na ohrubování (ubrání zhruba) za účelem vyzkoušení bezvadnosti nebere se zřetel pouze u litiny ocelové; u litiny nekujné nebo temperované se tedy ohrubování pokládá vždy za obyčejné opracování.

b) za zboží jemně opracované: všechno zboží železné, které je zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, pooloveno, poměděno, pomosazeno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno.

1. (1) Za pocínované, pozinkované nebo poolovené pokládají se veškeré železné polotovary a zboží, které byly povlečeny příslušným kovem ponořením do roztaveného kovu nebo způsobem chemickým nebo galvanickým.

(2) Železo povlečené bílými kovy se podobá často železu, jemuž bylo dodáno lesku. Jsou-li tedy pochybnosti, o který z těchto případů jde, postačí potření roztokem některé soli mědi (na př. skalice modré), který vyvolá na lesklém železe červený měděný povlak, kdežto na železe povlečeném jmenovanými kovy nikoli.

(3) Pocínování, pozinkování nebo poolovení železných tovarů, není-li poznatelné již pouhým okem, pozná se takto:

(4) Koncentrovaná kyselina dusičná vyvolá na cínu bílou skvrnu (kyselinu metacíničitou). Jsou-li pochybnosti, oškrábe se lehce nožem povrch domněle pocínovaného železa. Působíme-li na prášek takto získaný koncentrovanou kyselinou dusičnou, oxyduje se v bílý prášek, jde-li o cín.

(5) Olovnatan sodný způsobuje temnou skvrnu na očištěném zinku okamžitě, na cínu teprve po delším působení. Roztok chloridu kademnatého způsobuje temnou skvrnu na zinku, nikoli na cínu.

(6) Roztok jodidu draselného, k němuž bylo přidáno několik šupinek jodu, způsobí na olovu žlutou skvrnu.

(7) Zboží z tak zvané cínové oceli, t. j. zboží z ocelového jádra se silnou cínovou vrstvou, na př. takové lžíce, vidličky neprojednávají se jako pocínované zboží železné, nýbrž jako zboží cínové (saz. čís. 514 nebo 509).

2. (1) Za poměděné nebo pomosazené se pokládá takové zboží, jež bylo chemicky nebo galvanicky zcela nebo částečně tence povlečeno mědí nebo mosazí. Povlaku z mosazi je na roveň postaven tenký povlak z bronzu nebo z jiné podobné slitiny kovové.

(2) O železném zboží plátovaném mědí nebo slitinami mědi viz 2. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě.

3. Oxydované zboží (opakem ke zboží v oleji ožehnutému, za tepla olejem černěnému, jež se považuje za obyčejně opracované) jsou jemněji provedené předměty, na jejichž hotovém povrchu byla uměle vytvořena kysličníková vrstva stejnoměrně zbarvená: žlutá, modrá, hnědá, červenavá, šedá nebo černá.

4. Za jemně natřené se pokládá zboží s jemným nátěrem olejových barev, nebo natřené základními barvami a pryskyřičnými pokosty nebo neprůhledným nevpáleným barevným lakovým pokostem jednobarevně nebo vícebarevně (též s čarami nebo okraji), za pokostované pak takové, které je povlečeno průhledným, též barevným lakovým pokostem. Sem patří též železné zboží s mramorovým nebo žilkovaným barevným vzorkem.

5. (1) Lakované zboží je pro celní zařadění takové, které bylo opatřeno vpáleným lakovým povlakem nebo které nanášením a hlazením zpravidla neprůhledného jemného povlaku z barev s lakovým pokostem jeví se hladké a zrcadlově lesklé, někdy též hladké a matné.

(2) Železné zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, v obou případech povlečené průhledným pokostem, projednává se rovněž jako lakované.

6. Za malované železné zboží se pokládá nejen takové, které bylo okrášleno ruční malbou (též pomalováno písmem), nýbrž i železné zboží potištěné a takové, na které byly ornamenty, figurky, květiny, krajiny, písmo atd. naneseny obtisky nebo napatronovány.

7. Jako bronzované se projednává železné zboží povlečené (natřené) pokosty obsahujícími bronzový prášek nebo posypané bronzovým práškem před zaschnutím pokostového nátěru. Sem patří též zboží pouze vyzdobené bronzovými vzorky, lemovacími a obrubními linkami, proužky a pod.

c) za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na ono zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.

1. (1) Leštěné zboží železné má zrcadlový lesk a nejsou na něm vůbec znatelné, nebo jen tu a tam, rýhy po pilníku nebo brusu. Zboží leštěné se silným leskem je takové, které má úplně čistou zrcadlící plochu kovovou.

(2) Jemně mdle broušené (jemně hlazené), t. j. takové zboží, které bylo vybroušeno na nejvyšší stupeň (t. zv. hladké vybroušení), a proto se označuje jako mdle leštěné, potom zboží, které bylo ozdobeno leptadlem nebo jiným způsobem (damaškováno), patří rovněž ke zboží leštěnému.

(3) Ryté zboží železné je takové, do jehož povrchu jsou rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubeně nebo vypoukle vpracovány ornamenty, arabesky, figury, znaky, monogramy, písmena, číslice atd. Sem patří též litina umělecká nebo ornamentovaná, jakož i železné zboží s lisovanými figurami, ornamenty a pod., které byly rydlem ciselovány (přeciselovány).

(4) Za niklované se pokládá železné zboží, jehož povrch byl niklem povlečen galvanicky nebo mechanicky (dvojkov).

(5) O niklovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

(6) O zkoušení niklovaného zboží viz 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.

(7) Jako velmi jemně opracované se projednává též železné zboží galvanicky chromované.

2. (1) Za železné zboží plátované mědí, slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi) nebo hliníkem se pokládá železné zboží, jehož povrch byl zcela nebo částečně povlečen jmenovanými kovy nebo slitinami kovů mechanicky (dvojkov).

(2) Plátovanému železnému zboží se rovná železné zboží, jehož povrch byl galvanicky silněji povlečen mědí nebo slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi).

(3) Zboží plátované a jemu na roveň postavené zboží galvanicky silněji povlečené mědí nebo slitinami mědi, rozeznává se od ostatního chemicky nebo galvanicky poměděného nebo pomosazeného zboží, které se pokládá jen za jemně opracované, silnější vrstvou povlaku, vždy zřejmě znatelnou již pouhým okem nebo lupou na jemně opilovaném nebo obroušeném průřezu. U zboží však, jež se projednává pouze jako poměděné nebo pomosazené, je povlak tak tenký, že není ani pouhým okem ani lupou na průřezu znatelný. Takovéto tenké galvanické povlaky zmizí zpravidla ihned, jakmile se pokápnou kyselinou dusičnou a pokápnuté místo se ihned otře.

3. (1) Povlaky hliníkové se pořizují pouze mechanicky, proto se hliníkem pokládané železné zboží projednává vždy s 50% přirážkou. Naproti tomu železné zboží lité může býti povlečeno mědí nebo slitinami mědi pouze chemicky nebo galvanicky.

(2) Dosahuje-li však u dvojkovu síla naplátovaného niklu, hliníku, mědi nebo slitiny mědi třetiny síly železného jádra nebo železného podkladu, projednávají se takto plátované železné pruty a tyče podle saz. pol. 496d), týmž způsobem plátované železné zboží podle saz. čís. 517, 518 nebo 520.

(3) Přirážka za železné zboží velmi jemně opracované se vybírá též u železného zboží spojeného s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, nestanoví-li sazebník nebo vysvětlivky jinak.

(4) O plátovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

2. (1) Celní sazby, jichž se používá pro surové a pro různě opracované zboží, jsou obyčejně stanoveny u jednotlivých sazebních čísel nebo sazebních položek.

(2) Není-li u jednotlivých čísel nebo položek vůbec ustanovení o nějakém opracování, platí stanovená celní sazba jak pro zboží surové, tak i pro všechny ony způsoby opracování, které jsou pro příslušné zboží v obchodě obvyklé, nestanoví-li se jinak ve vysvětlivkách k příslušnému číslu.

(3) Není-li pro surové zboží u některého čísla nebo položky celní sazba zvlášť vyznačena, avšak je uvedeno zvláštní opracování, platí stanovené clo nejen pro označený způsob opracování, nýbrž i pro zboží ve stavu surovém. Zboží takových položek jinak opracované se projednává jako výslovně nejmenované zboží saz. čís. 481 nebo 483 nebo jako výslovně nejmenované zboží plechové nebo drátěné saz. čís. 445 nebo 466, jestliže celní sazba v položce těchto čísel, do níž by se výslovně jmenované zboží zařadilo, je vyšší nežli sazba položky, do které zboží patři podle svého pojmenování, nebo nestanoví-li vysvětlivky jinak.

2. (1) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

(2) Žebrové trouby topné, saz. čís. 538.

(3) Soustavy trub ke strojům, přístrojům, saz. třída XL.

2. (1) Trouby rozřezané pouze v kusy různé délky se projednávají jako trouby, kdežto dále opracované trouby, jednoduše zahrnuté nebo zpracované s jinými železnými součástkami projednávají se jen tenkrát podle saz. čís. 439, nejde-li pro toto zpracování o zboží čísla nebo položky s vyšší sazbou. Tak patří na př. do saz. čís. 552 úřezky trubek k stavbě jízdních kol zpracované se spojkami trub nebo zpracované navzájem v díly rámu jízdního kola.

(2) Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak trouby Perkinsovy, t. j. ocelové trouby několik metrů dlouhé a asi 4 cm široké, svařované, pro parní pece pekařské projednávají se podle saz. čís. 538, trubkové hady, ploché nebo spirální, jakož i jejich soustavy podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub jako součástky přístrojů destilačních, chladicích a varních rovněž podle saz. čís. 526, jiných strojů nebo přístrojů podle oněch čísel, do kterých tyto stroje a přístroje patří (viz 6. a 7. vysvětlivku ke třídě XL). Rovné nebo jen jednoduše zahnuté trouby ocelové přivádějící páru, teplou vodu, horký vzduch k vlastním přístrojům topným atd. odděleně postaveným, projednávají se jako trouby, i když se dovážejí s úplným zařízením topným atd.

(3) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku ke třídě XL.

2. (1) O troubách tohoto čísla dále zpracovaných, které v daném případě mají povahu součástek strojů nebo přístrojů, použije se obdobně příslušných ustanovení u saz. čís. 439.

(2) Plechy k výrobě nábytku pouze trubkovitě sbalené, nenýtované, neletované, nesdrápkované neprojednávají se jako trubky, nýbrž jako plechové zboží saz. čís. 445.

2. Příruby jsou ploché, kruhovité kotouče z kujného železa, vypracované na vnitřním okraji často v trubkovitý nástavek; příruby se na trouby navaří nebo naletují anebo se na ně pouze navléknou a pak se spojování trub provede šroubovými svorníky, které se prostrčí otvory do přírub navrtanými. Přírubové kroužky bez vyvrtaných otvorů, též beze všeho dalšího opracování, patří rovněž do saz. čís. 441.

2. (1) Do saz čís. 445 patří zvláště předměty pro domácí a kuchyňskou potřebu (jako kotle, hrnce, pánve, džbány, misky, talíře, šálky, poháry, vařiče, plechová síta, pokličky, sběračky, struhadla, konvice na vodu, na mléko a na petrolej, mlýnky na kávu a koření, kávovary, strouhací strojky na pečivo a pod., kbelíky, vědra, umyvadla, koupací vany, sprchové přístroje, svícny, lampy a jejich součástky, též lampová stínidla a reflektory, ruční svítilny, petrolejové vařiče, špikovačky, schránky na dopisy, schránky na klíče, krabice na čaj, na cukr atd.); dále blatníky k jízdním kolům, z černého plechu, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) plechu, též na okraji přehnuté, avšak nevrtané ani jinak dále neopracované, bubny na pražení kávy (pražidla kávy), dveře svinovací, formy na cihly, formy na cukr (také naplňovací truhlíky k výrobě pravoúhlých hranolů cukru na kostkový cukr), hadice z plechových proužků spirálně do sebe zasahujících, též kaučukovými vlákny utěsněné, hřbílka (na koně atd.), hřebíky z vlnitého plechu (pravoúhlé, na jednom kraji přiostřené destičky z vlnitého plechu na spojování dřeva bez začepování a zakližování), chránítka na bedny (malé, uprostřed proražené plechové mističky, kterými se prorážejí hřebíky při zatloukání beden), kamna (pokojová, též plynová), kolečka s plechovou korbou, konve na dopravu mléka, konve přádelní a dna k nim, nádoby irigátorové (odděleně dovážené), nádoby na led (ledotvorné formy) k ledotvorným strojům, obaly (schránky, pouzdra, krabice atd. k zabalování zboží, též pro drobný prodej), obruče k jízdním kolům z černého plechu nebo mořeného (dekapovaného) plechu, nevrtané a jinak dále neopracované, okenice svinovací z vlnitého plechu silného 1˙5 mm nebo slabšího, pásky plechové spirálně zatáčené, připravené k výrobě spirálních trychtýřů pro secí stroje, pláště kamen, plíšky návlečkové (malé kousky plechu na jedné straně vroubkované, k obložení konců šněrovadel), plynoměry (plynové hodiny, také suché plynoměry, mechanické přístroje na měření spotřeby plynu), pouzdra hodinová, nikoli hodinková (bez číselníku, byť i jen namalovaného, bez otvorů pro ručičky a natahovací čípek a bez všelikých jiných součástek hodinových), přilby hasičské, rolničky, skřínky na razítka, sporáky, strojky na čištění nožů (s plechovým pláštěm), svorky plechové (krabicové svorky, na obou stranách vroubkované svorky k výrobě papírových krabic), svršky vozíkové z plechu pro výklopné, důlní a jiné ruční vozíky, škrabky na boty z páskové oceli, zvonkové misky z ocelového plechu k hodinám, ke zvonicím přístrojům atd., žlaby atd. Pro toto plechové zboží, zde jen na příklad uvedené, jakož i pro veškeré jiné výslovně nejmenované zboží plechové se užívá celních sazeb, stanovených podle rozlišovacích znaků sazebníkových uvedených pod a)—e) a se zřetelem na vysvětlivky k tomuto číslu.

(2) Plechové zboží pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu podle saz. pol. 445b).

(3) Do saz pol. 445b) patří též zboží z mořeného (dekapovaného) plechu, do saz. pol. 445d) jak zboží z plechu vzorkovaného barvou nebo lisováním, tak i zboží z plechu moirovaného.

(4) Zboží z plechu černého, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) s vyráženými (prolamovanými) vzorky, též hrubě natřené, projednává se podle saz. pol. 445c); do saz. pol. 445c) patří takovéto plechové zboží, i když bylo opracováno některým způsobem v této sazební položce uvedeným, do saz. pol. 445d) a e) však tenkrát, když bylo opracováno některým způsobem jmenovaným v těchto položkách.

2. (1) Kolové hvězdice a kolové kotouče, na které jsou již navlečeny kolové obruče, považují se za hotová železniční kola nebo železniční dvojkolí, i když jízdní věnec není osoustruhován; železniční kola skořepová se však projednávají jako hotová železniční kola, je-li aspoň otvor pro osu a jízdní věnec osoustruhován. Skořepová kola surová, neopracovaná, nebo jen tu a tam opracovaná, se projednávají podle saz. čís. 448.

(2) Hotová kola hnací pro lokomotivy, jakož i kolové hvězdice k nim s navlečenými kolovými obručemi, saz. čís. 527.

2. Sedla obyčejných náprav a obyčejných čepů mají kuželovitý tvar a často poblíž konců vřezaný závit pro zákolníky. Obyčejné nápravové zděře jsou rovněž kuželovité. Sedla náprav olejových a poloolejových i nápravové zděře k nim jsou naopak vždy válcovité. Jsou-li sedla náprav olejových a poloolejových opracována, mají na nárazovém kotouči vždy vypracovanou okrouhlou ucpávací drážku; zděře náprav olejových a poloolejových mají vždy na vnějším konci uvnitř řezaný závit a na protilehlém konci vždy nádržku na olej nebo mazadlo; to vše u obyčejných náprav a nápravových zděří nebývá.

2. (1) Železné nástroje saz. čís. 452—460, jakož i nástroje vysvětlivkami do těchto čísel zařaděné, projednávají se podle příslušných sazebních čísel nebo položek, i když jsou zcela surové, a to i tehdy, nejsou-li ještě odstraněny švy vzniklé při lití nebo lisování. Neprojednávají se však jako nástroje součásti jinde výslovně jmenované nebo zařaděné, jako na př. pružiny, svorníky, nýty, šrouby a pod., a takové části, kterých se používá i jinak než k nástrojům.

(2) Při projednávání částí takových nástrojů, které jsou podrobeny clu odstupňovanému podle váhy kusu, bere se za základ vyclení kusová váha dovezených částí, nelze-li z povahy těchto částí s určitostí stanovit váhu hotového nástroje (na př. u ramen kleští).

2. Do saz. pol. 454a) patří lopatářské zboží také tenkrát, když jsou jeho toulce, v nichž se upevňují násady, opatřeny potřebným počtem otvorů nebo když jsou toulce sletovány nebo zajištěny nýty; všechny předměty tohoto čísla se projednávají podle položky b), jestliže jsou více než obroušením nebo přiostřením na ostří nebo hraně obyčejně nebo jemně opracovány.

2. (1) Kovadliny jsou podložky různého tvaru podle svého účelu, na jejichž hořejší části (ocelové plošině) se opracovávají kovy kladivem.

(2) Sem patří též rohatiny, žlábkové kovadliny, ohýbací kovadliny, babky k naklepávání kos, obuvnické kovadliny (stojany a nožky na přibíjení).

(3) Kovadlinové babky jsou pomocné nástroje, které se nasazují do otvoru v kovadlině a jichž se používá pro určité kovářské práce, jako na př utínka k přesekávání žhavých tyčí.

(4) Kovářské zápustky jsou formy, s nimiž lze snáze železo vykovat v určitý tvar, kulatý, hranatý a pod.

(5) Zápustky jsou někdy jednoduché, jednodílné, jako na př. k vykovávání matek; obvykle jsou však ze dvou dílů, ze spodní a vrchní zápustky různého tvaru. Sem patří také děrovky, zápustkové desky, zápustkové babky, t. j. těžké pravoúhlé více nebo méně deskovité špalky, které jsou různotvárně prodírkovány a opatřeny na stranách prohloubenými, otevřenými formami nejrůznějšího průřezu.

(6) Kovadliny pro parní kladiva, saz. tř. XL.

2. (1) Nevysekanými tělesy pilníkovými, o nichž je zmínka v poznámce, rozumějí se jak kusy vykované ve tvar pilníku, skládající se ze dvou pilníkových těles ještě stopkou spojených, tak i pilníková tělesa již navzájem oddělená.

(2) Nevysekaná tělesa rašplí se projednávají rovněž podle ustanovení poznámky k saz. čís. 457.

2. (1) Na výši celní sazby nemá vliv, jsou-li pily a neozubené listy na pily černé, lesklé, obroušené, do modra naběhlé atd., úplně nebo částečně leštěné nebo niklované, nebo jsou-li ruční pily smontovány s rámy, oblouky, rukojeťmi a pod. z obyčejných hmot.

(2) Lupenky, malé pilky na prolamovanou práci, jejichž délka obyčejně kolísá mezi 75—125 mm, šířka mezi 0˙8—2 mm a síla mezi 0˙25—0˙35 mm, patří do saz. pol. 458a), všechny ostatní pily a listy na pily do saz. pol. 458b).

2. (1) Podle saz. čís. 459 se projednávají také závitnice se vsazenými čelistmi závitnic nebo bez nich, také upevněné na kartonech nebo na jiných podložkách s celými soupravami řezadel, jakož i řezadla závitů různé konstrukce (též nejmenší řezadla závitů z ocelových lístků pro hodináře).

(2) Výstružníky úhlové, saz. čís. 460.

2. (1) Podle saz. čís. 460 se projednávají též železná hoblíková lůžka bez želízek, železné vrtací stojany (vrtací kolovrátky [vrtací kliky, náprsní kolovrátky], řehtačky, vřetena ke svidříkům atd.) bez vsazených nebozezů. Dřevěná lůžka hoblíková, jakož i dřevěné stojany vrtací, projednávají se jako zboží dřevěné.

(2) Razidla, průbojnice, puncovní razidla, číslovací kladiva atd., s vyrytými ornamenty, písmeny, číslicemi a pod. podrobeny jsou 50% celní přirážce.

(3) Razidla, průbojnice, prořezávací razidla, řezací razidla, do strojů nebo do strojových částí již vsazené nebo dovážené s úplnými stroji jako jejich jedno vybavení, neprojednávají se zvlášť, nýbrž podle saz. tř. XL.

(4) Pečetítka, též nerytá, saz. čís. 468.

2. (1) Do saz. pol. 461b) patří obyčejné drátěnky a drátěné skoby (skoby do stěn, do rámů atd.), též odrhnuté; jinak obyčejně opracované a s jinými hmotami nespojené patří do saz. pol. 461c)2.

(2) Drátěnky mají dřík v průřezu kruhovitý, kdežto hřebíky téměř vždy hranatý; obyčejné drátěnky jsou též lesklé již od výroby, čehož se u hřebíků docílí jen dodatečným odrhnutím, ale nikdy tak stejnoměrně.

2. Podstatnou okolností pro zařadění svorníků a nýtů je průměr dříku, pro zařadění šroubových matic průměr otvoru. Měřit je třeba u obou přesně v průměru; u svorníků a nýtů se nejlépe měří posuvným měřítkem, u matic přiložením milimetrové míry.

2. (1) U šroubů a svorníků s vřezanými závity se zjišťuje průměr dříku na neřezané části nejbližší poslednímu závitu, u šroubových matic průměr otvoru na místě, kde zářez počíná, stejným způsobem, jak je stanoveno ve 2. vysvětlivce k saz. čís. 462.

(2) Šrouby, šroubové matice a svorníky pouze se závity, dále však neopracované, patří k neopracovaným (surovým) saz. pol. 463a)1-4, a to podle průměru dříku nebo otvoru.

(3) Do saz. pol. 463b) 1-4 patří šrouby, šroubové matice a svorníky podle průměru dříku nebo otvoru tenkrát, jsou-li na některé části svého povrchu, vřezanými závity neopatřeného, obyčejně nebo jemně opracovány. Zvláště sem patří všechny šrouby a svorníky, jakož i matice, které jsou na neřezaném dříku nebo hlavě (u šroubů) nebo na povrchu (u matic) zcela nebo částečně opilovány, osoustruhovány, obroušeny nebo jinak ohlazeny nebo po dohotovení žíháním zmodřeny, opalováním olejem do šeda, hněda, černa nebo jinak zabarveny, pocínovány, pozinkovány, po měděny nebo jinak obyčejně nebo jemně opracovány; avšak u šroubů, šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru dříku nebo otvoru 14 mm a více zůstane nepovšimnuto ofrézování nebo osoustruhování švů vzniklých při lisování na vnějších hranách hlavy nebo matice.

(4) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované šrouby, matice a svorníky jsou celní sazby položky 463b) 1-4.

2. Síla článku, která je pro zařadění řetězů do saz. pol. 464a), b) a c) především rozhodná, zjišťuje se u řetězů kovaných a drátěných měřidlem síly na nejkratší ose článků a nikoli snad na příčných spojkách (můstcích) upevněných v článcích, které u těžkých řetězů zabraňují zmotání řetězových článků. Střídají-li se v jednom řetězu silnější články se slabšími, je rozhodující pro zařadění síla článků slabších. U řetězů plechových a u řetězů z temperované litiny se považuje síla plechu, po případě síla temperované litiny, za sílu článku.

2. (1) U zboží drátěného saz. čís. 466 nemá spojení se součástkami z jiného druhu železa (tyčového, plechu, litiny kujné nebo jiné atd.) potud vliv na zařadění, pokud tím takové zboží nepozbylo povahy zboží drátěného. Viz též 5. vysvětlivku.

(2) Při projednávání drátěného zboží nerozhoduje, zda bylo k jeho výrobě upotřebeno drátu nekaleného nebo kaleného, není-li tento drát podroben vyššímu clu podle saz. čís. 435.

(3) Do saz. pol. 466a) patří veškeré zboží drátěné z drátu surového (též žíhaného nebo lesklého nebo z drátu, který při tažení nabyl lehkého měděného nádechu), osmirkovaného, obroušeného, hrubě natřeného nebo jinak obyčejně opracovaného, a to:
do saz. pol. 466a)1 všechno zboží zhotovené z drátu silného nejméně 1˙5 mm;
do saz. pol. 466a)2 ono, které bylo zhotoveno z drátu slabšího.

(4) Střídají-li se u zboží drátěného silnější dráty se slabšími, rozhoduje o použití celní sazby drát slabší.

(5) Podle saz. pol. 466b) se projednává jen drátěné zboží výslovně nejmenované, jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, a to bez zřetele na sílu drátu.

2. (1) Jako starou přelámanou litinu nebo ocel a jako litinu nebo ocel v odpadcích saz. pol. 428b) lze bez další kontroly projednávat jen takové již neupotřebitelné staré předměty a takové zlomky zboží, jako na př.: staré nebo rozbité hrnce a jiné nádobí. Části strojů, nářadí, kování na vozy, přelámané hřebíky, staré přestříhané zdrchané dráty a pod., jakož i jen takové odpadky při zpracování železa a oceli, jako na př.: třísky od vrtačky, od soustruhu, hoblovačky, odstřižky plechu, tyčí, odloupané, struskou úplně promíchané náIitky ingotů atd., kterých zřejmě nelze upotřebiti jinak než k metalurgickému zpracování, jímž se rozumí použití tohoto materiálu jako přísady při postupu Siemens-Martinově, Bessemerově a Thomasově nebo při výrobě elektrické oceli.

(2) Staré kolejnice, odřezky kolejnic, nápravy, transmisní hřídele, tyče, desky a pod., kterých lze upotřebit pro jejich velikost a povahu buď přímo nebo ke kovářským pracím atd., nesmějí se projednávat podle saz. čís. 428 bez kontroly dalšího svého metalurgického zpracování, nýbrž projednávají se jako kolejnice, ocel v tyčích atd. Pouhé rozbití neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 428 a je přípustné pouze u nekujné litiny železné. Je-li však vyloučena možnost, že se užije těchto zlomků k původnímu účelu, lze projednávat takovéto zlomky, způsobilé ke kovářským pracím, bez ohledu na jejich tvar jako tyčovou ocel podle saz. pol. 431a). Bylo-li však při dovozu starých náprav, transmisních hřídelů, kolových obručí a pod. navrženo, aby se za úředního dozoru rozřezaly k bezprostřednímu dalšímu zpracování, projednají se podle saz. čís. 430.

(3) Svrchu popsaná kontrola metalurgického zpracování nechť se vztahuje na upotřebení výše uvedenými způsoby. Přitom se podotýká, že kolejnicové hlavy, t. j. hořejší části kolejnic, které byly po délce uříznuty, se zpravidla přímo rozválcují, proto — nehledíc k případům, které je třeba zvlášť ospravedlnit — nelze jich propouštět podle saz. čís. 428. Takové kolejnicové hlavy, jež nejsou delší jednoho metru, projednávají se podle saz. čís. 429 i tenkrát, když se odříznou od dovezených starých kolejnic nebo kolejnicových konců teprve v tuzemské huti, ve které budou zpracovány. V tomto případě se počítá 40% váhy na kolejnicovou hlavici, zbytek však se projedná za předepsaných kontrolních opatření podle saz. čís. 428.

2. (1) Tkalcovské paprsky saz. čís. 467 se skládají ze dvou prutů, mezi něž jsou vsazeny zuby tkalcovských paprsků z ocelového drátu, a jsou určeny k protahování a vedení osnovních nití v řízeném pořadí na stavu tkalcovském.

(2) Zuby na tkalcovské paprsky saz. čís. 467 jsou kousky drátů na výrobu tkalcovských paprsků odměřeně nařezané, jež se k tomu účelu vyrábějí způsobem níže popsaným. Drát na tkalcovské paprsky, na odměřené kusy ještě nerozřezaný, nýbrž dovážený ve svazcích nebo v kotoučích, jinak však téže povahy jako zuby na tkalcovské paprsky, projednává se rovněž jako tyto zuby.

(3) Zpracování drátu na zuby tkalcovských paprsků není pouhým zploštěním (válcováním na plocho), nýbrž drát zploštěný se ještě ořezává na okrajích, zbavuje se veškerých nerovností, na hranách se zakulacuje, též leští, vyrovnává, tedy zvlášť pečlivě se opracuje a teprve potom se zasílá buď v kotouče svinutý, nebo již rozřezaný na krátké tyčinky.

(4) Projednávání zubů na tkalcovské paprsky je třeba věnovat zvláštní pozornost, aby nebyly nesprávně projednány jako drát pouze zploštěný.

(5) Lamely pro tkalcovské stavy — dlouhé 28 cm, široké 5 mm, mající na jednom konci vyražený zářez asi 1½ cm dlouhý a uprostřed délky vyraženou dírku — projednávají se rovněž podle saz. čís. 467 (se zřetelem na činnost podobnou jako u zubů na tkalcovské paprsky).

2. (1) Jako jiné podobné drobné potřeby saz. čís. 468 se projednávají tyto — jen pro příklad uvedené — předměty:
držadla na doutníky, držátka na balíčky, drátěná, též spojená se dřevem, háčky na zapínání obuvi a rukavic, háčky obouvací (k usnadnění obouvání vysokých bot), háčky zapínací k nákrčníkům, hřebeny, hřebíčky napínací (na upevnění kreslicího papíru a pod.), jehelníčky (též malá pouzdra na psací pera a pod.), karabinky, jichž 25 kusů váží méně než 1 kg, kolečka zoubkovací (krejčovská kolečka k okreslování střihů), krabičky (jako tabatěrky, bonboniéry, pouzdra na mýdlo, na zápalky a podobné menší krabičky, většinou kapesní), ladičky, láhve polní s nasazeným železným pohárem, lžíce obouvací, lžíce (vyjma obyčejné lžíce z měkkého plechu), louskáčky, náčiní psací, cestovní a kapesní, napinače kobercové (hřebíky podobné napínacím hřebíčkům, se širokou hlavičkou), násadky na tužky (též na pisátka), nástroje kapesní, jemné, železné, také v pouzdrech, ořezávadla tužek, otvírače krabic, pečetítka, pilníčky na nehty, poháry cestovní (sestavitelné z několika kuželovitých kroužků), pouzdra na doutníky, pouzdra na háčkovadla, sdrhovadla, spinadla k nákrčníkům, spony drátěné a plechové (kancelářské potřeby ke spínání nebo spojování volných listů papíru), spony (držadla) na upevňování ubrusů, strojky na cigarety (k plnění cigaret), svítilny kapesní, těžítka, vývrtky, zapalovače kapesní, závěry k peněženkám, (malé, nikoli obloučky), zrcátka kapesní s plechovou obrubou (též reklamní předměty jim podobné), zvonky stolní, želízka (kadeřnická, na jemné prádlo a pod.) atd.

(2) Drátěné klíčky k otvírání konservových krabic, jaké bývají obyčejně při každé krabici, patří do saz. čís. 466.

(3) Karabinky z drátu silného nejméně 1˙5 mm jichž 25 kusů váží aspoň 1 kg, saz. čís. 466.

(4) Řemeny a šňůry zůstanou při zařadění polních lahví nepovšimnuty.

2. (1) Jehly k šicím strojům se liší od jehel obyčejných tím, že jejich ouško je blízko špičky a že konec jejich stvolů je tak upraven, aby jehla mohla býti účelně zasazena do hlavy šicího stroje. Jehly k strojům pletacím jsou jazýčkové (jehly záklopné), s pohyblivým krátkým ramínkem a bez ouška. Jehly k strojům vyšívacím jsou však na obou koncích zašpičatěné a mají ouško uprostřed stvolu.

(2) Jehly k strojům stávkařským jsou různých tvarů; buď mají zahnutý háček jako jehly s háčkem (jehly stávkové), nebo mají jen jednu dírku (jehly kladecí) anebo jsou to pouze jehly u jímací (tupé jehly) nebo jehly jazýčkové (záklopné, téže povahy jako jehly k strojům pletacím).

2. (1) Nábytkovými pery (žíněnkovými pery), t. j. spirálními pery z drátu se závity většinou daleko od sebe odstávajícími a jinými hrubými pery saz. pol. 471c) rozumějí se spirální pera (tažná pera) z drátu silnějšího než 2 mm, jakož i pera z plechu silnějšího než 1˙5 mm až do 5 mm včetně.

(2) Sem patří na př. takto dimensovaná pera z ocelového plechu pro tkalcovské stavy, tažná pera z drátu pro textilní stroje a pod., tak zvané nárazníky (chránidla pro koně), t. j. zařízení z několika spirálních per na železném kruhu, které se upevňuje na váhu povozu, aby ulehčilo zabrání a zmenšovalo nárazy při jízdě, dřevěné nebo ocelové vložky do postelí s napjatými, mezi sebou spojenými pery, které se látkou nepovlékají a j.

(3) Pera z tyčové oceli nebo z plechu větší síly, než zde stanoveno, patří k hrubým, těžkým perům saz. pol. 471a); všechna jiná pera z drátu silného nejvýše 2 mm anebo z plechu silného nejvýše 1˙5 mm se projednávají podle saz. pol. 471d).

(4) Nábytková a jiná hrubá pera saz. pol. 471c) neopracovaná (surová) nebo pouze odrhnutá nebo zhruba natřená patří do položky c)1, osmirkovaná, obroušená, olejem pálená, pocínovaná, pozinkovaná, poměděná anebo jinak obyčejně nebo jemně opracovaná do položky c)2.

2. (1) Ke zboží ostruhářskému saz. čís. 472 patří udidla, stíhla (lomená udidla), řetízky podbradní, třmeny, kroužky a kování k postrojům atd.

(2) Ostruhy, saz. čís. 477.

2. (1) Obyčejné zámky patří do saz. pol. 473a), a to do položky a)1 zámky, váží-li kus bez příslušných klíčů více než 300 g, a do položky a)2 zámky, váží-li kus rovněž bez příslušných klíčů 300 g nebo méně, pokud nejsou na těchto zámcích vykované, vylisované nebo vytepané ornamenty (práce uměleckého zámečnictví). Váha klíčů dovezených s příslušnými zámky se však vždy započítává do vyclívané váhy zámků.

(2) Obyčejné zámky s prací uměleckého zámečnictví nebo jen s klíči, které jsou prací uměleckého zámečnictví, nebo obyčejné zámky spojené s ornamentovanou litinou slabě změkčenou nebo nekujnou projednávají se podle saz. pol. 473b)

2. (1) Práce uměleckého zámečnictví a uvedené jejich součástky jsou podrobeny celní sazbě stanovené saz. čís. 474, jsou-li neopracované (surové) nebo obyčejně či jemně opracované; za velmi jemně opracované se vybírá 50% celní přirážka. O tom, jak se projednává toto zboží spojené s jinými hmotami nebo zlacené či stříbřené, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Spojení prací uměleckého zámečnictví s uměleckou nebo jinou jemnou litinou saz. čís. 482 nemá vlivu na zařadění.

(2) Práce uměleckého zámečnictví jako zboží galanterní, saz. čís. 480.

(3) Pokladny železné s prací uměleckého zámečnictví, saz čís. 475.

2. (1) Do saz. pol. 476a) patří jen neopracovaný (surový) nebo pouze zhruba natřený nábytek a tělocvičné nářadí, také spojené se dřevem, jako na př. obyčejné postele z kovaných ocelových tyčí a pod. Vyrážené nebo vyvrtané díry, vřezané závity, nýty a šrouby, určené jenom ke spojování jednotlivých dílů, jakož i pouhé oražení pilníkem na spojovacích místech nemění však nic na projednávání podle saz. pol. 476a).

(2) Nábytek a tělocvičné nářadí jinak obyčejně nebo jemně opracované nebo spojené s jinými hmotami než se dřevem, jako s obecnými kovy, kameninou, porcelánem, sklem, kamenem (vyjma drahokamy a polodrahokamy), koží, kaučukem, textiliemi atd. patří do saz. pol. 476b). Tělocvičné nářadí spojené s provazy nebo se zbožím provaznickým patři sem rovněž.

(3) Velmi jemně opracované předměty saz. čís. 476 jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě pol. b); zlacené nebo stříbřené patří do saz. čís. 486.

(4) Nábytek spojený s malachitovými deskami a pod., saz. čís. 572.

2. U zbraní a součástek zbraní zařaděných do saz. pol. 478a) nebo b) nemá obyčejné nebo jemné opracování vliv na výši celní sazby. Velmi jemné opracování je přípustné u položky b)3, kdežto u položek a), b)1, b)2 podmiňuje vybrání celní přirážky stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 k třídě XXXVIII.

2. (1) Mezi hrubé nože a nůžky pro potřebu živnostenskou a zemědělskou saz. pol. 479b) zahrnují se také hrubé nože a nůžky pro strojní provoz, které se pevně přimontují nebo do strojů podle potřeby zasazují. Sem patří také pouhé čepele takových nožů a nůžek.

(2) Do saz. pol. 479b) patří: nůžky zahradnické, nůžky na živé ploty, na révu, na stromy, nůžky na stříhání ovcí a jiného dobytka, nůžky na plech (klempířské), nůžky soukenické, hrubé nůžky na lepenku s pákou, kudly a žabky bez per, jednoduché a dvojité štípáky (sekáčky na ovoce atd.), nože formířské, pořízy, nože řezbářské, nože bednářské, nože košikářské, podkovářské struhy, nože koželužské (na hlazení zv. měsíce nebo struhy, t. zv. kosy na mízdření, omykací nože, odchlupovací nože, nože na postruhování), kruhadla (na krouhání zelí, na krájení řepy a pod.), řezadla trubek, nože zahradnické se střenkou a kroužkem (nepohyblivé), obuvnické knejpy a nože, nože kožešnické, sedlářské nože tvaru čtvrtměsíce a půlměsíce, nože tkalcovské, pozlacovačské nože s hrubou dřevěnou střenkou, sekáčky s ostřím delším než 20 cm, kolíbky se dvěma nebo více želízky o tětivě delší než 25 cm, nože na stahování kůže, nože na sekání řepy, nože na révu, nože na chmel, na řezání slámy (píce), kosíře (na řezanku), nože stupařské a j.

(3) Sem patří též nože strojní, na př. k hoblovacím strojům na dřevo, k strojům na papír, k strojům stříhacím, štípacím, loupacím, žacím, k řezačkám na slámu a k jiným strojům řezacím, k holandrům, k omykacím strojům a j.

(4) Za nůžky na stříhání ovcí a jiného dobytka se považují netoliko obyčejné, skládající se ze dvou ramen spojených pružným obloučkem, nýbrž i ty, které se skládají ze dvou ramen spojených pružným plechovým páskem, z nichž jedno je opatřeno několika prstovitě sestavenými noži, přes něž stisknutím nůžek přejede nůž, upevněný na druhém rameni, jakož i též podle téhož principu sestrojené nůžky na koně, jimiž lze stříhati jen oběma rukama.

(5) Strojky na stříhání vlasů, saz. pol. 479c).

(6) Tětivová délka kolíbacích nožů této sazební položky se určuje změřením vzdálenosti obou konečných bodů hřbetu želízek.

(7) Za nože k strojům hoblovacím se pokládají jen dlouhé silné nože k strojům na hoblování dýh.

(8) Nože (nástroje hoblovací) k hoblovacím strojům na kovy, saz. čís. 460.

(9) Kudly a žabky, jakož i jiné nože s perem v rukojeti, jako nože zavírací, saz. pol. 479d).

(10) Nože pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou, které se ničím neliší od obyčejných nožů kuchyňských, projednávají se podle saz. pol. 479e).

2. (1) Výlitky (ingoty) jsou plávková ocel, odlitá buď ve válcovitých nebo hranolovitých balvanech, k jednomu konci se zužujících, nebo deskovitě odlitá, bez jakéhokoliv dalšího mechanického opracování; mají vždy drsný nerovný povrch a na konci nálevu (vrcholku) nerovnosti a nečistoty, které se utvořily a vyloučily při chladnutí tekuté hmoty.

(2) Kusy výlitků (ingotů), jimž se dal mechanickým opracováním určitější pravidelný tvar, na př. kusy v podobě válců nebo kotoučů, nelze již pokládat za ingoty. Takové kusy, nejsou-li hotovým zbožím a nelze-li poznat, k čemu jsou zvláště určeny, projednávají se podle povahy jako ocel v tyčích nebo jako desky.

2. (1) K hračkám saz. čís. 480 náležejí veškeré hračky ze železa (plechu, drátu, litiny atd.), jako na př.: nádobíčko, dětské pistolky, dětské pušky na hraní, dětské trubky, dětské bubínky, motory na hraní pro dospělejší mládež, lokomotivy s pérovým pohonem atd., vozíky a kolejnice k nim, magnetické figurky (rybičky, labutě atd.) a jednoduché tyče magnetické atd. Podle sazby stanovené pro hračky se projednávají též zcela nebo částečně opracované součástky hraček, jako spouště pro dětské pistolky, závěrná pouzdra pro dětské ručnice, malá kolečka k různým hračkám atd.

(2) Jako hračky se projednávají také ozdoby na vánoční stromek (svícínky, držadla na cukroví, plechové svorky atd.) z plechu nebo drátu, dětské nástroje (malé nástroje, které se nehodí ani k potřebě živnostenské, ani k použití pro vyučování zručnosti nebo pro potřebu v domácnosti) jednotlivé nebo v soupravách.

(3) Dětské tříkolky nepřesného provedení, které jsou napodobeninou jízdních kol, projednávají se jako hračky podle saz. čís. 480, avšak jízdní kola pro děti, která se liší pouze velikostí od jízdních kol pro dospělé, projednávají se podle saz. čís. 550.

(4) Železné ruční sáňky k vožení dětí, saz. čís. 483.

(5) O projednávání hraček optických a elektrických, jakož i o projednávání hraček vůbec viz 5. úvodní vysvětlivku.

2. (1) Do saz. čís. 481 a 483 patří mimo jiné toto železné zboží: čerpadla ruční, člunky tkalcovské, desky k pianům (rámy ke stavbě pian a pianin), desky z nekujné litiny, držadla záclonová, formy na klobouky, formy na sklo a podobné kadluby slévací, formy na tašky, háky hasičské, hmoždíře, hořáky plynové, jesle na krmení, kamna (sporáky i kamna pokojová), kelímky tavicí, kladky (viz 5. odst.), kleště do ohně (také soupravy ke kamnům), kohouty, koleje, kolejnice (sestavené z jízdních a vodicích kolejnic), kolejnice ozubnicové (t. j. střední těžké ozubené kolejnice v kolejích ozubených drah), kopyta obuvnická, kotle lité (kotle na dehet, kotle prádelní, kotle tavící), kotvy, koule, kozlíky, kruhy, lisy ruční (na př. lisy knihařské, lisy snímací atd.), mísy záchodové, splachovací, mříže okenní, mříže stokové, mušle výlevkové, nádobí kuchyňské lité nebo kované (také nádobí jídelní, nádobí měrné, Papinovy hrnce a pod.), nádoby zkujňovací, nádoby žíhací z ocelové litiny, obruče na kola, stočené nebo svařené, obruče jiné (také pouze stočené), pasti, podkovy (též ozuby a hmatce k nim), podkůvky na obuv, rošty a roštové tyče, rozpěradla k pianům, rožně, řetězy lité, schody (lité spojovací schody), součásti železničních vozidel (vyjma ty, jež jsou zařaděny do saz. čís. 448 až 450 a 471), svory do zdi, šoupátka plynová a vodní pod 20 kg, třínožky, tybinky (obloukové segmenty k roubení šachet), tyče záclonové, válce (ocelové, nikoli však pro strojní provoz), vany, ventily, zábradlí, závaží (také hodinová), zvony (kostelní zvony, návěštní zvony pro železnice, domovní zvonky atd.), žehličky, železa na zvěř atd.

(2) Železné retorty k destilačním přístrojům, saz čís. 526.

(3) Válce z nekujné (šedé) litiny, saz čís. 437.

(4) Strojní válce z oceli, třída XL.

(5) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), třída XL.

(6) Toto a všechno ostatní zboží železné, které v sazebníku není výslovně jmenováno ani vysvětlivkami zvláštním číslům přikázáno, zařadí se podle druhu technického železa, z jakého je vyrobeno, a to zboží z nekujné litiny, také se spojkami z kujných druhů železa nebo dřeva do saz. čís. 481, kdežto všechno zboží zhotovené z kujného železa, též spojené s nekujnou litinou nebo dřevem, do saz. čís. 483.

2. (1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), jakož i kování a zboží ostruhářské saz. pol. 472a) patří do saz. čís. 482, je-li spojeno s uměleckou nebo lehkou ornamentovanou litinou nebo jenom z ní vyrobeno.

(2) Podle poznámky k saz. čís. 473 je třeba neopracované klíče, kliky a jiné součástky zámků z lehké ornamentované litiny anebo s ní spojené, projednávat rovněž podle saz. čís. 482.

(3) Spojení s uměleckou nebo jinou jemnou litinou u hotových pokladen saz. pol. 475b) nemá vliv na výši celní sazby.

(4) K nepatrnému spojení s lehkou ornamentovanou litinou se nepřihlíží u větších předmětů, jako na př. u mříží, zábradlí, kamen, koupacích van (ornamentované nohy z litiny).

(5) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

2. (1) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

(2) Kromě jiných již u zvláštních čísel uvedených spojení zůstanou nepovšimnuty na př.: kaučukové těsnění u stokových mříží se sklopnou trubkou, malé vedlejší součástky z obecných kovů a porcelánová ouška atd. u železných tkalcovských člunků, rukojeti žehliček povlečené koží nebo tkaninami, nastrčené krátké kousky knotu u lamp atd.

2. Předvalky jsou balvany, vyrobené z výlitků (ingotů) na předválcovacím stroji, různých, vždy však značných rozměrů a čtvercového nebo jiného pravoúhlého průřezu, z nichž se vyrábějí obyčejně ploštiny. Hrany předvalků nejsou ostře vyválcovány, často jsou zaokrouhleny nebo otupeny. Též jiné ocelové balvany, bucharem zhuštěné, hlavně z výlitků (ingotů) vyrobené, jakých se používá ke zpracování na velké kované kusy, projednávají se jako předvalky.

2. (1) Obyčejná pásková ocel silnější než 1˙5 mm, nejčastěji ve svazcích nebo kotoučích, projednává se jako tyče (ploché) saz. pol. 431a). Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 432.

(2) Tak zvané troubové lupy, t. j. dutá, na jednom konci uzavřená tělesa čtvercového průřezu se zakulacenými hranami, jak se vyrábějí přímo z roztavené oceli plávkové, jichž se užívá k výrobě tažených trub (beze švů), se projednávají podle saz pol. 431a).

(3) O ploché oceli, která se projednává jako plech, viz saz. čís. 432. Válcované, tažené nebo kované tyče, též fasonované, průměru nebo síly nejvýše 6 mm se projednávají jako drát; viz saz. čís. 434. Válcované drátovité výrobky průměru většího než 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m, projednávají se však jako drát saz. čís. 434.

2. (1) Plechy se rozumějí tenčí, deskami silnější polotovary saz. čís. 432. Jsou buď nepřistřiženy nebo jen pravoúhle přistřiženy. Zcela nepatrně zakulacené rohy takových plechových tabulí zůstanou nepovšimnuty. Z plechů nebo desek řezané pruhy s hladkým okrajem se projednávají též jako plechy a desky, vyjímajíc neozubené listy na pily (kalené); ty patří do saz. čís. 458.

(2) Plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí více než jednu třetinu šířky, nepatří sem, nýbrž do saz. čís. 431.

(3) Tyče, jakož i pásková ocel silnější než 1˙5 mm patří do saz. čís. 431 nebo podle rozměrů stanovených pro drát do saz. čís. 434.

(4) Plechové odřezky, t. j. odpadky (proužky a pod.) při zpracování plechů, kterých lze ještě upotřebiti jako plechů, na př. k výrobě knoflíků, hřebíků, kování atd., projednávají se jako plechy.

(5) Síla plechu se zjišťuje měřidlem na nejtenčím místě.

2. (1) Za přistřižené plechy a desky saz. čís. 433 se považují všecky, které mají jiný tvar než pravoúhlý. Zvláště sem patří všechny plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kulaté, oválové nebo jinak — podle účelu, vždy však ještě v jednoduchém tvaru — přistřižené (též pilou řezané) nebo vyrážené, na př. vyrážený plech k výrobě podnosů, pouzder, krabic a pod., ploché lžicové formy z plechu, které se dodatečně zpracují na hotové lžíce, atd.

(2) Okrasy z plechu vyrážené nebo vystříhané a jiné takové předměty z plechu složitějšího obrysu, na př. obrazce, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré přistřižené plechy a desky, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny (vyjma desky a dna ke kotlům silnější 10 mm, jež jsou jmenovány v 1. vysvětlivce), nebo plechy, které byly dále opracovány ohýbáním, tepáním, drážkováním nebo nějak jinak mechanicky, se neprojednávají jako plechy podle saz. čís. 433, nýbrž jako zboží plechové.

(3) Z plechu pouze vystřižené nebo vyrážené předměty, které jsou jmenovány ve zvláštních číslech sazebních nebo do nich podle povahy zařaděny, nepatří taktéž do saz. čís. 433; tak na příklad patří kování (přistřižené úhlové plechy [úhelníčky], kování dveřní, okenní a pod.) do saz. čís. 472, vyrážené surové ploché formy na vidličky do saz. pol. 479a).

2. (1) Jako drát mykací se projednává též drát sektorální (trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu) slabší než 1˙5 mm.

(2) Pilovitý drát, zoubkovaný nebo nezoubkovaný, je zploštěný drát, který je na jednom okraji plosce zesílen, což připouští, že může býti těsně vedle sebe namontován na válce, a přece zůstává mezi jednotlivými pásy stejná mezera. Vřezané nebo vypilované zuby roztrhávají textilní látky.

2. (1) Jako neopracovaný (surový) podle saz. pol. 435a) se projednává kalený drát, též na kusy rozřezaný, jakéhokoli průřezu v takovém stavu, jakého se mu dostává kalením, tedy beze všeho dalšího mechanického opracování, na př. obroušení atd. Všechny kalené dráty, které byly leštěny, obroušeny, osmirkovány, pomosazeny, poměděny, lakovány atd., patří do saz. pol. 435b).

(2) Podle saz. pol. 435b) se projednává též drát na průbojnice (vyrovnaný), ocel pastorková (hvězdovitě fasonovaná ocel na součástky k hodinám), drát na západky.

(3) Kalené dráty niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem projednávají se podle sazby pol. 435b) s 50% přirážkou.

(4) Kalený drát leštěný, pomosazený, poměděný, lakovaný atd. se projednává podle saz. pol. 435b), kdežto zboží z kaleného drátu, jakož i kalený drát připravený k dalšímu upotřebení projednává se obdobně podle ustanovení platících pro drát saz. čís. 434 jako drátěné zboží saz. čís. 466, nepodléhá-li zpracovaný drát sám o sobě vyššímu clu.

(5) Ocelové struny, saz. čís. 584.

3. (1) Na kusy přelámané surové housky, ingoty, pak zpřerážené nebo rozřezané nové ocelové tyče nelze vůbec pokládat za odpad nebo zlomky ve smyslu saz. čís. 428, nýbrž projednávají se vždy podle povahy.

(2) Výjimečně se však mohou projednat jako staré přelámané (zlomkové) železo — zachovají-li se kontrolní předpisy — k roztavení určené odřezky železných a ocelových tyčí, dlouhé nejvýše 12 cm.

(3) Ocelové třísky k drhnutí, saz. pol. 483a)1.

3. (1) Nápravy a jejich součástky, surové (bez rozdílu, zda jsou to obyčejné nápravy nebo jiné nápravy a jejich součástky), projednávají se podle saz. pol. 451a); nesmějí být opracovány jinak nežli pouze povrchně odrhnuty, aby byly zbaveny okují. Byly-li jinak opracovány, t. j. odrhnuty, dírkovány, vrtány, opatřeny vřezanými závity, pilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, obroušeny, osmirkovány, natřeny, lakovány atd., patří do saz. pol. 451b), a to obyčejné nápravy a jejich součástky do položky b)1, olejové a poloolejové nápravy, nápravy patentní a jejich součástky, dále veškeré nápravy a součástky spojené se součástkami z jiných kovů obecných do položky b)2.

(2) Jednotlivé mosazné šrouby zůstávají u náprav bez povšimnutí; je-li tu ještě další spojem s obecnými kovy, jako u patentních náprav, které mají mosazné šrouby a šroubová pouzdra, jež jsou zároveň maznicemi, projednávají se podle saz. pol. 451b) 2.

(3) Olejové nápravy s našroubovanými zděřemi mívají často jemně leštěná sedla a ložiska, jež nejsou patrna zevně.

3. Kombinované nástroje, které jsou složeny ze dvou nebo z více nástrojů jmenovaných v saz. čís. 452 až 460, na př. kladiva zednická, dlaždičská, která místo nosem končí motykou, projednávají se podle nástroje podrobeného vyšší sazbě (tedy v tomto příkladě jako kladiva). Totéž platí pro soupravy nástrojů patřících podle jednotlivých kusů do různých sazebních čísel (položek), připevněné na lepence a pod., jakož i pro soupravy nástrojů náležejících do různých sazebních čísel (položek) a uložených v dutém držadle, se kterým se jich jednotlivě používá.

3. Kladiva a kovadliny s leštěnými údernými plochami, i když jsou jinak jen surové, projednávají se podle saz. pol. 456b).

3. (1) Jako pily se projednávají také poutka k pilám.

(2) Železné oblouky a železné rámy pro ruční pily, čítajíc v to rámy pro lupenky, projednávají se jako ostatní pily saz. pol. 458b).

(3) Dřevěné oblouky na pily (též na lupenky) a dřevěné rámy bez pil, také s kovovými napínacími a svorkovými šrouby nebo s napinadlem z provazů, jako dřevěné zboží.

(4) Pilovitý drát, zoubkovaný a nezoubkovaný, saz. čís. 434.

3. (1) Výslovně nejmenovanými nástroji patřícími do saz. čís. 460 rozumějí se veškeré železné nástroje pro jakoukoli živnostenskou, řemeslnou nebo strojní potřebu, také nástroje sochařské, jestliže nejsou v saz. čís. 452 až 460 výslovně jmenovány nebo tam vysvětlivkami přikázány nebo nepatří-li jako hrubé nože a nůžky pro živnostenskou (také strojní) nebo zemědělskou potřebu do saz. pol. 479b).

(2) Do saz. čís. 460 patří na př.: babky nýtovací, dlabače, dláta čepovní, dláta koutní, dlátka pro pouzdraře, dmuchavky, hřebeny železné pro natěrače, hřebovky (pro kováře), kleště propichovací, kolečka a vidlice vroubkovací, kopistky (špatlíky), leštítka, nárazníky (pro zámečníky), odjimačky podešvové (pro obuvníky), okrajníky (želízka do svlakovníku), oškrty mlynářské (na zrnění žernovů), pájidla železná, pánvičky k napouštění (pro hodináře), pátradla, pemrlice (s rýhovanými údernými plochami pro kameníky), plantéry (hodinářský nástroj), pokosnice (pro truhláře), probíječky dírek (na šněrování a k upevnění kroužků), průvlaky na drát, rydla, sekáče na kámen, dvoustranné (pro kameníky), srdce unášecí k soustruhům (zařízení k upevnění kusů, obráběných na soustruhu), stahovačky (ke klížení), svěráky, také ruční svěrky a skřipce, Špičáky na kámen, dvoustranné (pro kameníky), šroubováky (na šrouby se zářezem), trny (vytahovací, válcovací, rozšiřovací) k výrobě trubek, úhelníky železné bez měrného dělení, utínáky, vidlice svěšovací, vijáky na pera (pro hodináře), vroubkovače (pro koželuhy), výstružníky úhlové, vytahovadla olova (malá válcová zařízení na válcování okenního olova), vytloukadla (na podpatky), záchytky (unašeče), zrnováky, zubáky, zubovačky a rozvodky (k upravení zubů pil), želízka na tmel, žlábkovače pro koláře atd.

3. (1) Mezi jiné hřebíky saz. pol. 461c) jsou zařaděny všechny kované nebo lité hřebíky, také skoby (skoby do stěn, do obrazů, skoby lodní a pod.), a to do saz. pol. 461c)1 všechny neopracované (surové) nebo jen odrhnuté, do saz. pol. 461c)2 všechny jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené.

(2) Podle saz. pol. 461c) se projednávají též skoby tesařské, zednické (skoby na lešení, na trámy), podkůvky (deskovité podkůvky) z temperované litiny s přilitými hřebíky, jakož i takové spojky na řemeny.

3. (1) Do saz. pol. 462a) patří podle trojího odstupňování průměru dříku jen neopracované (surové) svorníky bez závitu a neopracované (surové) nýty. Šroubové matice bez závitu patří k neopracovaným (surovým) tehdy, nejsou-li kromě vyvrtání středního otvoru jinak dále opracovány.

(2) Šroubové matice tohoto saz. čísla jinak obyčejně opracované, svorníky a nýty tohoto saz. čísla obyčejně opracované vůbec, jakož i všechny tyto předměty jemně opracované projednávají se podle saz. pol. 462b), a to podle průměru otvoru nebo průměru dříku; avšak u šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru otvoru nebo dříku 14 mm a větším zůstane bez povšimnutí ofrézování nebo osoustuhování švů vzniklých při lisování na vnějších a vnitřních hranách matice, po příp. na hlavě.

(3) Za velmi jemné opracování se vypočítává celní přirážka vždy ze sazby pol. 462b).

(4) Nýty kotlové, na jejichž hlavy je navařen silný měděný plech, saz. čís. 484.

(5) Tvarové kusy šroubových matic z kujného železa, nedírkované, saz. čís. 483.

3. (1) Projednávání podle saz. čís. 463 se omezuje pouze na šrouby, šroubové matice a svorníky se závity, jakož i na šroubové skoby atd. postavené jim na roveň v předcházejících vysvětlivkách, nevztahuje se však na jiné zboží se vřezanými závity nebo na zboží spojené se šrouby, svorníky nebo maticemi; toto zboží se projednává podle své jinaké sazební povahy jako obyčejně opracované, nejde-li o jiný způsob opracování.

(2) Patří tedy na př.: závěrky trub se závity do saz. čís. 441; šroubové zděře zátkové (k sudům a pod.) z kujné litiny do saz. čís. 483; ozuby do podkov se vřezaným závitem do saz. čís. 483; svory k nápravám silničních povozů a skoby šroubové k upevnění tlakových vzpruh na nápravy osobních vozů, obojí zakončené dvěma svorníky se závitem a opatřené maticemi, potom prstence na kosy (ploché, na jedné straně zesílené kroužky, jimiž prochází šroub) k upevnění kosy na kosiště, jako kování do saz. čís. 472.

3. (1) Všechny řetězy saz. čís. 464 neopracované (surové), také odrhnuté nebo dehtované (asfaltované, smolou natřené), patří podle síly článků do saz. pol. 464a)1, b)1 nebo c)1, všechny řetězy opilované, obroušené, pocínované, pozinkované, poměděné, pomosazené, pokostované, okysličené, lakované nebo nějak jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 464a)2, b)2 nebo c)2.

(2) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované řetězy jsou celní sazby položek 464a)2, b)2 nebo c)2.

(3) Při zařadění zůstávají nepovšimnuty háky, řetězové příčky, karabinky a pod., které jsou připevněny na jednom konci řetězu, aby se mohl na jiné předměty upevnit nebo aby se z něho mohla utvořit smyčka.

3. Mají-li drátěná lana konopné duše nebo jsou-li opředena hrubými vlákny nebo povlečena kaučukem, dehtovanými hrubými tkaninami nebo nebarvenou kůží nebo spojena s těmito hmotami, nemá to vliv na jejich projednávání podle saz. čís. 466.

3. (1) Nitěnky saz. čís. 467 jsou pleteny z drátu a mají uprostřed ouško k provlečení osnovní niti. Dále upraveny a v brda spojeny tvoří vrchní a spodní prošlup na tkalcovském stavu. Do saz. čís. 467 patří též drátěné nitěnky, opatřené na obou koncích skanou bavlněnou přízí k upevnění nitěnek na brda.

(2) Drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillony) saz. čís. 467 jsou ouška z drátu nebo vyrážená z ocelového plechu, uprostřed s dírkou k provlékání osnovních nití a s menší horní a dolní dírkou, do které se upevňuje příze nebo žíně k dohotovení nitěnky.

(3) Při projednávání hotových nitěnek se nehledí na ocelová nebo drátěná ouška (maillony).

(4) Do saz. čís. 467 patří též brdové listy, t. j. rámy zpravidla dřevěné s napjatými nitěnkami; užívá se jich k tvoření prošlupu osnovy navinuté na vratidlo.

3. (1) Předměty do saz. čís. 468 zařaděné nebo do něho přiřaděné zůstanou v tomto čísle, nejen jsou-li obyčejně, nýbrž i jsou-li nějak jemně opracovány. Jehlice tohoto saz. čísla, jsou-li leštěny, nepodléhají přirážce za leštění. To platí též o gramofonových jehlách.

(2) Zlacené nebo stříbřené předměty saz. čís. 468 patří do saz. čís. 486 (vyjma takovéto ocelové perly a cetky, jakož i jehlice a přezky zlacené a stříbřené jen na hrotech, po příp. jen na jazýčcích).

3. (1) K perům výslovně nejmenovaným saz. pol. 471d) patří s výjimkou per svrchu jmenovaných a per hodinových na př. pera do kýlních pásů, pera do šatů, obuvi, nákrčníků, šněrovaček, také planžety, pera do rukavic a klobouků (též celé kostry do klobouků s pery pro klaky), pera do paruk, pera dveřní, pera k zámkům, pera (mechanismy) k samočinným svinovacím záclonám, pásky z pružného ocelového plechu k skládacím mírám, které udržují nataženou míru v přímé poloze, pera do tkalcovských člunků, do potáčů a pod., dále pera k stavbě strojů atd., všechna tato pera z plechu v síla do 1˙5 mm nebo z drátu v síle do 2 mm. O takových perech silnějších viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 471.

(2) Do saz. pol. 471d) patří dále kalená pružinová ocel řezaná na odměřenou délku.

(3) Pera saz. pol. 471d) se projednávají podle sazby stanovené v této položce, nejen jsou-li neopracovaná (surová), nýbrž i jakkoli obyčejně nebo jemně opracovaná nebo leštěná nebo spojená s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

3. (1) Kování ze surového plechu pouze přiříznuté nebo vyrážené, dále neopracované, na př. takové úhlové plechy a jiné ploché kování se projednává podle saz. pol. 472a).

(2) U velmi jemně opracovaného kování a zboží ostruhářského se vypočítává celní přirážka vždy z celní sazby saz. pol. 472c). Přitom upozorňujeme, že kování, zejména ploché kování na nábytek a pod., bývá často vyzdobeno rytím.

(3) Ploché kování vyrážené podle obrysů se projednává podle své bližší povahy, pří čemž podotýkáme, že vyrážení podle obrysu samo o sobě neodůvodňuje zařadění mezi kování jinak jemně opracované saz. pol. 472c).

(4) Kování ornamentované, t. j. vypoukle nebo vyhloubeně lisované, facetované, zahýbané a pod. patří do saz. pol. 472c) za předpokladu, že síla plechu je nejvýše 1 mm.

(5) Za ornamentování se ještě nepovažuje jednoduchá vypuklina, na př. vypuklina kolem klíčové dírky u štítků na klíčové dírky.

(6) Ornamentované kování z plechu silnějšího než 1 mm patří však do saz. čís. 474.

3. (1) K zámkům bezpečnostním (kombinačním, jako zámek Brahmův, Chubbův atd.) saz. pol. 473b) se počítají veškeré zámky, také zámky s uměleckou prací zámečnickou nebo s lehkou ornamentovanou litinou, které mají více než jedno stavítko. Ozuby klíčů, jakož i píchací klíče k zámkům bezpečnostním mají vypilované zářezy různé hloubky. Poněvadž počet stavítek u všech zámků uzavřených krycími deskami, u visacích zámků atd. zvenčí postřehnut být nemůže, musí se sazební povaha zámků posoudit z povahy sou časně dovezených klíčů. Protože však klíče mívají často ony kombinované zářezy jen na oko, zámek však ve skutečnosti je toliko obyčejný, mají strany na vůli prokázat otevřením (rozložením) zámku, že jde pouze o zámky obyčejné. Totéž platí i v pochybných případech pro zařadění zámků, jež se dovážejí bez klíčů.

(2) Jako zámky bezpečnostní se projednávají také zámky kroužkové (t. j. tak zvané zámky písmenkové), dále zámkové vložky (na př. soustavy FAB, Yale, Hahn a j.), které se upevňují do obyčejných zámků a činí z nich zámky bezpečnostní, jichž se hojně užívá pro malý, nejčastěji plochý klíč a možnost skupinových závěrů, na př. bytových a domovních dveří, jedním klíčem; vložky ty nelze projednávat jako pouhé součástky.

(3) Klíče s bezpečnostními zámky dovážené a k nim patřící projednávají se společně se zámky bezpečnostními.

3. (1) Součástek ručních střelných zbraní saz. pol. 478c) se užívá buď k sestavení ručních zbraní střelných nebo jako pomůcek při jejich upotřebení. Součástkami jsou na př. hlavně, revolverové bubínky, závěrná pouzdra, ručnicové zámky, pera k zámkům ručnicovým, kohoutky, komínky (pistony), ručnicové obloučky, pažbové botky, spoušťové obloučky, spouště, napínáčky, zapalovací jehly, vytahováky patron, nabijáky a pod.

(2) Hlavněmi saz. pol. 478c)1 se rozumějí hlavně pro ručnice, také dohotovené (i dvojité), a to obyčejně nebo jemně opracované; za velmi jemně opracované se vybírá přirážka zmíněná ve 2. vysvětlivce. Hlavně k pistolím, revolverům, tercerolám a pod. patří však do saz. pol. 478c)2 nebo 478c)3.

(3) Jiné železné součástky ručních zbraní střelných nežli hlavně se projednávají podle saz. pol. 478c)2, jsou-li neopracované (surové), nekalené, necementované nebo nehněděné, kdežto podle saz. pol. 478c)3 všechny hotové, k nimž se počítají rovněž všechny kalené, cementované nebo hněděné.

(4) Dřevěné pažby ručnicové spojené se spoušťovými obloučky, spouštěmi, zámky a pod. se projednávají podle saz. pol. 478c)3.

3. (1) Hrubé nože a nůžky saz. pol. 479b) bývají nejčastěji zcela nebo částečně obroušeny, patří sem však také, jsou-li i jinak obyčejně opracovány nebo jsou-li pocínovány, pozinkovány, pomosazeny, bronzovány, lakovány nebo jinak jemně opracovány.

(2) Do saz. pol. 479b) patří hrubé nože a nůžky pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou i tehdy, jsou-li hrubě hlazeny. Takovéto nástroje řezací se vyznačují zřejmě viditelnými rovnoběžnými čarami brusnými.

(3) Za velmi jemně opracované nože a nůžky saz. pol. 479b) se vybírá přirážka stanovená v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

(4) Spojení hrubých nožů a nůžek této položky s obyčejnými hmotami nemá vliv na výši sazby; spojení s jemnými hmotami odůvodňuje projednání podle saz. čís. 485.

3. (1) Zboží galanterní a hračky saz. čís. 480 se projednávají podle tohoto čísla, jsou-li neopracované (surové), obyčejně nebo jemně opracované; jejich spojení s obyčejnými nebo jemnými hmotami je přípustné.

(2) Ustanovení poznámky k saz. čís. 480 o projednávání neopracovaných (surových), pouze litých, lisovaných atd. součástek zboží tohoto čísla se netýká předmětů celých, t. j. takových, které svým tvarem jsou hotové zboží galanterní nebo hračky, použije se ho tedy pouze na součástky, jež se teprve na zboží galanterní a hračky zpracují.

3. (1) Zbožím z nekujné litiny saz. čís. 481 se rozumějí takové odlitky, kterých nabýváme buď přelitím surového železa nebo též litím tekutého surového železa přímo z vysoké pece do pískových nebo jílových forem (splávková litina, rámová litina), anebo do kadlubů ze železné litiny (skořepová nebo kokilová litina, tvrzená litina). Sem patří odlitky těžké i lehčí, zcela jednoduché (prosté), jednoduše profilované bez zřetele na váhu kusu, kdežto litina ornamentovaná, t. j. veškeré více nebo méně ornamentované zboží z nekujné litiny, sem patří jen tehdy, váží-li 3 kg a více.

(2) Ornamentovaná litina, vážili kus méně než 3 kg, a umělecká litina, saz. čís. 482.

(3) Nekujná litina (litina šedá a její zvláštní odrůda litina tvrzená) má podstatné vlastnosti železa surového, není tedy ani kujná ani svarná. Litina tvrzená je na povrchu daleko tvrdší než litina obyčejná; této vlastnosti nabývá ochlazením při dotyku tekutého surového železa se železným kadlubem, který je mnohem chladnější nežli kadlub pískový, jehož se používá u šedé litiny; čím jsou stěny železného kadlubu silnější, tím hlouběji do nitra sahá tvrzení litiny.

(4) Zboží z temperované litiny nebo z litiny ocelové, saz čís. 483.

3. (1) Za velmi jemně opracované zboží saz. čís. 482 se vybírá celní přirážka stanovená v bodu c) všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXXVIII.

(2) Umělecká litina a lehká ornamentovaná litina, spojená s jemnými hmotami, saz. čís. 485, spojená s velmi jemnými hmotami nebo zlacená, stříbřená, saz. čís. 486

(3) Umělecká litina a lehká ornamentovaná litina, mají-li povahu zboží galanterního, saz. čís. 480.

(4) Poprsí a sochy (také zvířecí) z litiny, jež jsou aspoň přirozené velikosti, saz. čís. 651.

3. (1) Surová cementovaná ocel v tyčích nebo v rozbitých kusech, křehká to ocel hrubě krystalického složení, která vzniká delším žíháním ocelových tyčí v prášku z dřevěného uhlí a jíž se užívá jen jako tavicí přísady při výrobě plávkové oceli, může být projednána pro ocelárny vybavené příslušným zařízením podle saz. čís. 429, byly-li tyče před tím roztlučeny.

(2) Přitom se obdobně používá kontrolních opatření, která jsou předepsána ve 4. vysvětlivce k saz. čís. 428 pro staré železo.

3. (1) Kuchyňské nádobí, vaničky nebo jiné součásti příslušející ke kamnům (nebo krbům), s nimi však pevně nespojené, jsou-li podrobeny různým celním sazbám, mohou být projednány zvlášť. Nelze-li však tyto součásti oddělit, projedná se celek se zřetelem na spojení. Vyložení cihlami, šamotem atd. zůstane při zařadění nepovšimnuto.

(2) Železné válce ke strojům, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, saz. třída XL.

3. (1) Ploštiny, které povstávají dalším válcováním předvalků, jsou polotovary neostrých hran, určené k vyválcování na plech; jsou to dlouhé silné tyče s drsným povrchem a pravoúhlým, někdy též poněkud vypouklým průřezem, jehož šířka obyčejně nepřesahuje 180 mm.

(2) Ploštiny rozřezané na kusy podle velikosti plechových tabulí, které z nich budou vyválcovány, projednávají se rovněž jako ploštiny.

(3) Ploštiny na plocho vyválcované a v některém směru slabší než 40 mm, projednávají se jako tyčová ocel.

3. Okrasné, ornamentované tyče saz. pol. 431c) jsou profilovaná ocel lištová, do níž byly veválcovány více nebo méně bohaté ornamenty. Sem patří okrasné tyče jen v takovém stavu, v jakém opouštějí stroj válcovací; byly-li však upraveny, patří do saz. pol. 431d) nebo 431e).

3. (1) Neopracované (surové) plechy (černé plechy saz. pol. 432a)) mají podle různých stupňů výrobního postupu různé vnější vzezření:

(2) Neopracované (surové) plechy se liší od mořených (dekapovaných) a hlazených (dresovaných) tím, že je na nich více nebo méně rozprostřena vrstva opalu, často jen na okraji znatelná, která při ostrém ohnutí plechu odprýskává. Povrch neopracovaných (surových) plechů je vždy drsný a mdlého vzhledu. Občas se vyskytující nestejnoměrný vzhled obou stran plechů a zejména světlé skvrny, též s přiléhajícím zákalem, pocházejí od toho, že při současném žíhání více tabulí se tabule nestejně dotýkají a na jednotlivých místech často i spékají, takže tato místa zůstávají více nebo méně kovově bílá, poněvadž bezprostřední přístup vzduchu byl zamezen. Ostatní místa, kam vzduch mohl vzniknout, zejména okraje tabulí mají naproti tomu znatelnou vrstvu opalu.

(3) Černé plechy hrubě natřené, saz. pol. 433a).

a) nežíhané mají tvrdost získanou pouhým válcováním, nedají se snadno ohýbati a jsou buď na obou stranách červenavé, nebo jsou jen na jedné straně kovově bílé, na druhé straně však rovněž červenavé;

b) žíhané — jak se obyčejně plechy vyskytují — ztrácejí na tvrdosti a dají se tedy snáze ohýbat; bývají většinou nestejnoměrně černomodře nebo modrošedě zbarveny, mnohdy více nebo méně světle skvrnité, a mívají obyčejně modrý okraj, někdy zákal, který vznikl okysličením. Žíhané neopracované (surové) plechy se však vyskytují též stejnoměrná barvy myší nebo tmavošedé.

3. (1) Při zařaďování plechů a desek saz. čís. 433 do položek a) až c) nerozhoduje jejich síla.

(2) Do saz. pol. 433b) jsou zařaděny všechny hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované) plechy a desky saz. pol. 432b), do saz. pol. 433c) všechny pocínované, pozinkované, poolovené, niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, leštěné, pak vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované nebo lakované plechy a plotny saz. pol. 432c)—e), jsou-li proráženy, dírkovány, hloubeny nebo — nikoliv však zároveň — přistřiženy.

(3) Přitom se upozorňuje, že celní sazby saz. pol. 433a), b) a c) platí také pro všechny takové plechy a desky, jež sice v sazebníku nejsou zvlášť jmenovány, které však vysvětlivkami k saz. čís. 432 jsou přikázány položkám a)—e).

(4) Černé plechy hrubě natřené a jen pravoúhle přistřižené, projednávají se podle saz. pol. 433a). Jinak přistřižené takovéto plechy patří do saz. pol. 445b).

3. (1) Do saz. pol. 434b) patří mimo dráty pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené a pokostované též dráty, které jsou bronzem nebo jinou podobnou slitinou kovovou galvanicky povlečeny, jakož i dráty lakované. Podle této položky se projednávají též dráty opatřené povlakem z různých směsí minerálních hmot a chemických sloučenin (na př. břidlice, burelu, křemičitanů, písku, tuhy, uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého, kysličníku hlinitého atd.), jichž se používá při sváření (na př. jako elektrod při obloukovém sváření železa).

(2) Ocelové tyče, které podle svých rozměrů se zařaďují jako drát, projednávají se podle saz pol. 434b), jestliže byly některým způsobem uvedeným v bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII mechanicky opracovány, na př. obroušeny, osoustruhovány atd. nebo hrubě natřeny.

(3) O drátech, jež patří do saz. pol. 434c), viz vysvětlivky k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, které platí v plné míře pro způsoby opracování jmenované v saz. pol. 434c).

3. (1) U zboží velmi jemně opracovaného, pro které nejsou stanoveny v příslušných saz. číslech nebo saz. položkách zvláštní celní sazby, vybírá se 50% přirážka, která je stanovena v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, a to u zboží, pro něž jsou stanoveny zvláštní sazby pro obyčejné a jemné opracování, ke clu stanovenému pro jemné opracování.

(2) Jsou-li u jednotlivých saz. čísel nebo saz. položek stanoveny zvláštní sazby pro některé nebo všechny způsoby velmi jemného opracování, nevybírá se přirážka za uvedený tam způsob; za ono velmi jemné opracování, které není výslovně jmenováno, vybírá se však přirážka vždy, když nejsou stanoveny výjimky ve vysvětlivkách k příslušnému saz. číslu.

3. Lžíce z hlazeného (dresovaného) plechu, i nepocínované atd., projednávají se podle saz. pol. 445c), ocelové tiskací desky, leštěné, se zakulacenými rohy a zkosenými okraji, jakož i ryté zboží plechové podle saz. pol. 445e). Trubkovitě sbalené nesnýtované, nesletované a nesdrápkované plechy k výrobě nábytku atd. projednávají se jako zboží plechové podle bližší povahy.

4. (1) Kontrolní předpisy, podle nichž staré železo atd., jehož lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může býti odebíráno k metalurgickému zpracování železárnami nebo jinými závody zpracovávajícími železo podle saz. čís. 428, jsou tyto:

(2) Povolení k odběru bez omezení množství udílejí krajské národní výbory na dobu tří roků.

(3) Celní oddělení ONV, u nichž se má podle udání strany dovážené zboží projednávat, vyrozumí o uděleném povolení přímo krajský národní výbor; v tomto vyrozumění se označí dozorčí orgán, pověřený dozorem na metalurgické zpracování.

(4) Jednotlivé zásilky poukáže projednávající celní oddělení ONV na průkazu vyclení (celní prohlášce, celní kvitanci) dozorčímu orgánu, a to pravidelně pod celní uzávěrou, a současně zvláštním návěštím zpraví dozorčí orgán, který na návěští potvrdí celnímu oddělení ONV převzetí. Závod je povinen vést knihu o příjmu a upotřebení. Kontrola se provádí dohlídkou a srovnáváním zásob se zápisy.

(5) Každé odklizení ze závodu v nezpracovaném stavu — vyjma na zvláštní úřední povolení — pokládá se za důchodkové zkrácení o rozdíl cla podle sazeb saz. čís. 428 a saz. pol. 431a) připadající na odklizené množství a má vzápětí ztrátu této výhody.

(6) Tyto předpisy platí též pro projednávání odřezků ocelových tyčí, o nichž je zmínka v druhém odstavci předcházející 3. vysvětlivky.

4. (1) Výslovně nejmenované drátěné zboží poolovené, poměděné, pomosazené, lakované, bronzované nebo jinak jemně opracované (vyjma jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, patřící do saz. pol. 466b)) patří do saz. pol. 466c). V téže položce výslovně jmenováno je také drátěné zboží leštěné nebo niklované.

(2) Za drátěné zboží saz. čís. 466 ryté, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem vypočítává se 50% celní přirážka vždy z celní sazby pol. 466c).

(3) Drát opředený vlákny přediv [též hedvábím (drát karkasový)], také na kloboukové kostry (karkasy) atd. zpracovaný, s tkaninami však nespojený, projednává se podle saz. pol. 466c).

4. O tom, kdy se zboží saz. čís. 468 spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

4. (1) Pera s přimontovanými pouzdry, kováním, klouby a pod., které zprostředkují upevnění per na jiné předměty nebo činnost per, jako na př. samočinné zavírače dveří, tyče k svinovacím záclonám, stěžeje ke kývacím dveřím atd., projednávají se podle saz. čís. 471. Jsou-li však pera na předměty podle svého určení přimontována jako součásti, není pero základem pro zařadění, nýbrž přihlíží se k němu jen jako k součásti; na př. součásti strojů s přimontovanými pery se projednávají podle saz. třídy XL nebo XLI, nástroje spojené s pery jako nástroje příslušných čísel.

(2) Pera saz. pol. 471a), b) a c) mohou být spojena též se dřevem; jsou-li spojena s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami, patří do saz. pol. 471d).

(3) Pera spojená s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.

(4) Pera saz. pol. 471a), b) a c), leštěná, saz. pol. 471d).

(5) Hodinková pera, saz. čís. 588; hodinová pera saz. čís. 590.

(6) Ocelové míry páskové, saz. čís. 577.

(7) Pera (podpěry) pro sedla k jízdním kolům, saz. čís. 552.

(8) Pera k zámkům ručnicovým, saz. čís. 478.

4. (1) Za součástky zámků, vyjma pera k zámkům, se pokládají: zámková dna, zámková víka (krycí desky), čela zámků, zapadací (závorové) plechy (protiplechy), zámkové ořechy, střední zářez, stavítka (kombinační součástky), závorky (zámyčky), klíčové trubičky, čípky klíčové, západky (střelky) u dveřních zámků, kliky atd.

(2) Do saz. pol. 473c) patří — s výjimkou per k zámkům — klíče a součástky zámků, jakkoli obyčejně nebo jemně opracované, dovážejí-li se odděleně nebo se zámky, k nimž nepřísluší. Patří sem tedy všechny tyto předměty, i když jsou pouze odrhnuty, připilovány, vrtány nebo dírkovány.

(3) Toliko zcela neopracované klíče a součástky zámků, na nichž byly odstraněny nanejvýše švy vzniklé při lití nebo lisování, projednávají se podle své povahy, a to z nekujné litiny podle saz. čís. 481, z litiny temperované (kujné) nebo z oceli podle saz. čís. 483, z plechu podle saz. čís. 445, z lehké ornamentované litiny podle saz. čís. 482.

(4) Klíče a součástky zámků velmi jemně opracované jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě položky 473c).

(5) Klíče, kliky a jiné součástky zámků, jsou-li prací uměleckého zámečnictví, saz. čís. 474.

(6) Pera k zámkům, saz. čís. 471.

(7) Na zámky zadlabané nebo zapuštěné atd. do dveří, nábytku a pod. se při projednávání zpravidla nehledí.

4. (1) Střelné zbraně i jejich součástky z bronzu se projednávají rovněž podle saz. pol. 478b) nebo c).

(2) Zlacené nebo stříbřené zbraně a součástky zbraní se projednávají podle saz. čís. 486. Zcela nepatrné takovéto okrasy zůstanou však při zařaďování bez povšimnutí.

(3) Zbraně a součástky zbraní, vystrojené drahými kovy, saz. čís. 487.

(4) Kuše dřevěné, také s ocelovými součástkami a se střevovými strunami, jako dřevěné hračky, saz. čís. 355.

(5) Napodobeniny zbraní užívané za hračky, podle povahy jako hračky.

4. (1) Podle saz. pol. 479b) se projednávají nůžky na plech upevněné na podstavci s jedním pohyblivým nožem působícím jako páka, papírnické nože s posuvným stolkem, žací stroje na trávu (s noži upevněnými na válečku), rychlostříhačky (železné stojany s hnacím kolečkem a s hlavicí ke vsunutí ohebné pracovní hřídele, na jejímž konci jsou upevněny nůžky na koně), jakož i jiná zařízení smontovaná s hrubými noži nebo nůžkami, malé obráběcí stroje pro živnostníky, všechny tyto předměty, váží-li jednotlivě méně než 20 kg, též lakované, bronzované atd.

(2) Podle saz. pol. 479b) se projednávají dále řezačky na maso, váži-li kus méně než 20 kg, a to jak úplné, tak i jejich součástky, jako válečky se spirálovitě vsazenými čtverhrannými protiběžnými noži, křídlové nože a dírkované desky, též pocínované, bronzované, lakované nebo jinak jemně opracované. Pouzdra k řezačkám na maso, bez vsazených nožů, dále šroubová mačkadla a surové, posud nevrtané desky závěrné (určené ke zhotovení dírkovaných desek) projednávají se podle povahy hmoty.

(3) Větší takovéto stroje, třída XL nebo XLI.

4. (1) Ke zboží ze železa kujného (saz. čís. 483) patří netoliko zboží kované a lisované z oceli, nýbrž též zboží lité z tekuté oceli, jakož i zboží z litiny temperované.

(2) Temperovaná litina (změkčená a kujná) je zboží původně z nekujné litiny, které nabylo částečně povahy oceli vyžíháním (oduhličením) po odlití. Od tvrdé a křehké, obyčejné litiny šedé se rozeznává jak vnějším vzhledem, světlejším, mdle lesklým, někdy s barvami kalicími, tak i poměrnou ohebností a měkkostí; vryp je možný nožem. Označuje se též podle způsobu výroby nebo barvy lomu, a to změkčená jako litina americká nebo litina s šedým jádrem, kujná jako litina evropská nebo litina s bílým zrnem.

(3) Zboží z ocelové litiny, jako na př. kola, hřídele, válce a jiné součásti strojů, žíhací nádoby atd., vyznačuje se hlavně svým jasným zvukem při úderu kladivem. Litina ocelová se rozezná od litiny nekujné (šedé) též tehdy, když se vyleštěné místo potře kyselinou sírovou nebo dusičnou. Vzniklá tmavá skvrna je na šedé litině mnohem intensivnější než na lité oceli

(4) Poněvadž nekujnou litinu od kujné litiny a ocelové litiny podle výše uvedených znaků nelze rozlišovat úplně bezpečně a spolehlivá zkouška kováním je jen zřídka proveditelná, postačí v nejčetnějších případech odseknout ze zkoušeného předmětu sekáčem třísku. U litiny ocelové a kujné se vždy podaří odseknout lehkými údery kladívka na sekáč souvislou třísku, kdežto u litiny šedé a tvrzené se může tímto způsobem získat z předmětu jen drobivé zrno.

4. (1) Upravenými (saz. pol. 431d)) se rozumějí všechny tyče, jež byly opracovány některým ze způsobů jmenovaných v bodu a) nebo b) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.

(2) Podle saz. pol. 431d) se projednávají všechny tyče (fasonované i nefasonované), jejichž povrch je opilován, osoustruhován, osmirkován, ohoblován, obroušen, leskle odrhnut, pocínován, pozinkován, pooloven, poměděn, uměle oxydován, hrubě nebo jemně natřen, pokostován, lakován, bronzován atd., které tedy byly pouze upraveny (zjemněny, zušlechtěny), nikoli však dále opracovány vrtáním, dírkováním atd.

(3) Tyče (zvláště nástrojová ocel), natřené pouze na ochranu proti rezu, na př. nátěrem olejovým nebo tuhovým, tenkou vrstvou pryskyřičnou nebo jinými ochrannými prostředky proti rezu, a tyče barevně označené podle jakosti neprojednávají se však jako upravené tyče podle saz. pol. 431d), nýbrž podle saz. pol. 431a) nebo 431b). Naopak musí být však pokládán za úpravu (saz. pol. 431d)) nátěr tyčí barvou, asfaltovým lakem a pod., který zřejmě má na nich trvale zůstat nebo který má být podkladem pro další nátěr, jako na př. nátěr suříkem.

(4) Tyče jen povrchně odrhnuté, t. j. takové, se kterých byly odstraněny jen okuje (opal), jakož i tyče jen kalené neprojednávají se jako upravené, nýbrž jako surové podle saz pol. 431a) nebo b).

(5) Tyče temné barvy železa projednávají se rovněž podle saz. pol. 431a) nebo b), i když jejich povrch je čistý a má patrný lesk vzniklý pouhým ochlazováním vodou při válcování.

(6) Tyče (fasonované nebo nefasonované), které vyvrtáním, dírkováním, vřezáním závitů, vykováním na určitý tvar, lisováním a pod. byly pro určitý účel dále zpracovány a které tím tedy dostaly vskutku povahu železného zboží nebo jeho součástek, neprojednávají se podle saz. pol. 431d), nýbrž podle bližší povahy podle příslušných saz. čísel.

4. (1) Mořené (dekapované) plechy saz. pol. 432b) jsou plechy, z nichž byl opal kyselinami odstraněn. Jsou většinou světleji zabarvené než plechy neopracované (surové), uprostřed tabulí kovově bílé, bělošedé nebo žlutavošedé, s modrým okrajem nebo se zákalem, a vždy bez opalu. Jsou-li mořené (dekapované) plechy ještě válcováním za studena hlazeny, nazývají se plechy hlazenými (dresovanými).

(2) Jako plechy mořené (dekapované) se projednávají též plechy silně lesklé, t. j. plechy stejnoměrně šedomodře zabarvené, mastného lesku, hladké, kterým se tohoto vzhledu dostalo tím, že se opal vzniklý na plechu v žíhací peci přitiskne pevně na plech dalším válcováním hladkými válci. Ohnou-li se ostře takovéto plechy, odprýskává vrstva opalu. Takové plechy nebuďtež zaměňovány s rovněž šedomodrými, obyčejně silnějšími a do saz. pol. 432a) patřícími neopracovanými (surovými) plechy na výrobu nožů k řezačkám, listů na pily a pod., které mají též vrstvu opalu přitisknutou za válcování a mastný vzhled, avšak daleko mdlejší lesk nežli silně lesklé plechy.

(3) Pouhé vyrovnání plechů do roviny nemá vliv na zařadění.

(4) Podle saz. pol. 432b) se projednávají dále plechy za studena válcované. Toto mechanické zpracování se vyskytuje obyčejně u páskové oceli (t. zv. nekalená ocel pérová). Povrch těchto plechů je na obou stranách lesklý, t. j. čistého stejnoměrného lesku a hladký od válcování, nejsou tedy na něm viditelné stopy po dodatečném opracování, jaké na př. povstávají při obrušování. Zploštěná ocel získává válcováním za studena poněkud na tvrdosti, nedosahuje však přece té pružnosti, která se získá zpracováním v ohni a odražením.

(5) Pro rozlišování pružinové oceli kalené od nekalené je tato zkouška: odřezek dlouhý as 60 cm uchopí se na obou koncích, ohne se do smyčky, načež se natáhne do vodorovné polohy. Na nekalené páskové oceli zůstane trvalý ohyb, na kalené však zakřivení sotva znatelné.

(6) Pásková a pružinová ocel v žáru válcovaná, nekalená, dále neupravená — projednává-li se jako plech — patří do saz. pol. 432a), pružinová ocel kalená do saz. čís. 470.

4. (1) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný se projednává jako drát podle své síly a zušlechtění, kdežto jako drátěné zboží saz. čís. 466 podle bližší povahy projednává se drát zploštěný, kolem své osy kroucený a vůbec všeliký drát připravený tvarem k příštímu upotřebení, na př. drát kroucený do spirál, ohýbaný k upevňování korkových zátek, připravený na řetězy, přezky a pod., jakož i drát se vlisovanými ozdobami (vzorky).

(2) Kalený drát, saz. čís. 435.

(3) Drát na tkalcovské paprsky, saz. čís. 467.

(4) Ocelové struny, saz. čís. 584.

4. O pojmu surový a o různých způsobech opracování viz bod a) až c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě a vysvětlivky k nim, které platí všude tam, kde nejsou stanoveny výjimky pro jednotlivé druhy zboží v sazebníku nebo ve vysvětlivkách.

4. (1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), spojené s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou, projednávají se podle saz. pol. 482a) nebo b); u jiných sazebních položek tohoto čísla zůstává spojení s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou bez povšimnutí. Na nepatrné spojení s ornamentovanou litinou se nehledí vůbec u větších předmětů, na př. u kamen, u koupacích van (ornamentované nohy z litiny).

(2) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

(3) Na zařadění nemá vliv podružné spojení s jinými hmotami, na př. mosazné knoflíky, zástrčky a dvířka u sporáků, mosazné závěrné šrouby u konví, mosazné knoflíky u pokliček, mosazné kohouty u koupacích van, mosazné kotoučky na zařízení k posunování knotu u lamp, kožená tlumítka zvuku u posuvných dveří, úzké obruby z niklovaného mosazného plechu u hasičských přilb, kaučuková vlákna jako těsnění spirálních hadic atd. Viz též § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

(4) Jsou-li plechová kamna a sporáky uvnitř vyloženy šamotem, ohnivzdornými cihlami, deskami a pod., nemá to rovněž význam pro zařadění.

(5) Dovážejí-li se výklopné, důlní a jiné ruční vozíky hotově sestavené, projednávají se oddělitelné podvozky zvlášť, a to podle saz. čís. 483, vozíkové korby z plechu podle saz. čís. 445.

4. U nástrojů, pro které jsou v sazebníku celní sazby odstupňovány podle váhy kusu, je rozhodnou pouze váha železa; proto se váha držadel, násad a jiného výstroje ze dřeva nebo z jiných obyčejných hmot nezahrnuje do váhy kusu.

4. (1) Podle saz. pol. 461d) se projednávají všechny jakkoli jmenované hřebíky a drátěnky úplně nebo částečně pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené, bronzované nebo jinak jemně opracované nebo s hlavičkami z jiných obyčejných hmot. Patří sem také všechny hřebíky čalounické s hlavičkami mosaznými, bronzovými, porcelánovými atd., jakož i s hlavičkami z oceli, ocelových plechů a pod., na něž byly hlavičky zvlášť — od výroby hřebíčků odděleným postupem — přidělány, na př. naletováním, drážkováním a pod.

(2) Hřebíky (čalounické a pod.) s hlavičkami z ornamentovaných kovů obecných, saz. čís. 485.

4. (1) Odměřené řetízky ozdobné (řetízky k hodinkám, řetízkové náramky, řetízkové náhrdelníky atd.) patří do saz. čís. 480. Neodměřené řetízky ozdobné (metrové zboží) se však projednávají podle saz. čís. 464.

(2) Plechové řetízky s vyráženými (proráženými) okrasami se považují, i když nejsou jinak dále opracovány, za jinak obyčejně opracované.

(3) Kloubové řetězy z plechu patří jako kloubové řetězy vůbec do saz. čís. 465.

(4) Plechové řetězy s lisovanými nebo vytepanými ornamenty, saz. čís. 474.

(5) Lité řetězy (z šedé litiny), saz. čís. 481.

(6) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, se projednávají se stroji podle saz. třídy XL.

5. (1) Piliny, které patří do 1. poznámky k saz. čís. 428, jsou odpad vzniklý pilováním; jim na roveň je postaven odpad vzniklý broušením litiny nebo oceli, t. zv. obrus.

(2) Okuje uvedené v téže poznámce jsou lístkovitý odpad (opal) tmavé, rezavé barvy, který odprýskává při kování oceli.

(3) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.

(4) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.

5. Jehelnými stvoly, které se podle poznámky k saz. čís. 468 projednávají podle saz. čís. 466, rozumějí se zašpičatěné stvoly jehelné větších rozměrů, jakých se užívá na výrobu jehlic do klobouků a šátků nebo ozdobných jehlic a pod. Stvoly k obyčejným špendlíkům, šicí jehly bez ouška a podobné menší stvoly jehelné jsou z tohoto výhodného projednávání vyloučeny a projednávají se vždy podle saz. čís. 468.

5. (1) Starožitné zbraně útočné a ochranné (na př. halapartny, kopí, meče, palcáty, oštěpy atd., přilbice, štíty, pancíře, drátěné košile a podobná zbroj, starožitné zbraně střelné), také zbraně primitivních národů, jako předměty do veřejných sbírek, viz § 87, odst. 1, č. 18 c. z. a § 162 prov. nař. k c. z.

(2) Napodobeniny starožitných zbraní útočných a ochranných, jakož i takové starožitné zbraně, které jsou určeny k jinému účelu nebo použití nežli do sbírek, na př. k účelům dekoračním, projednávají se podle saz. pol. 478a), jsou-li jen obyčejně nebo jemně opracovány.

(3) O dalším zušlechtění platí ustanovení 2. a 4. vysvětlivky.

(4) U starožitných zbraní, zvláště u železné výzbroje a podobných ochranných zbraní, vyskytují se častěji okrasy z tenkých stříbrných drátků, jež jsou vtlačeny do plochých prohlubenin železa a nejsou než plátováním; nepovažují se za spojení s drahými kovy, nýbrž pouze za stříbření. Takové předměty patří tedy do saz. čís. 486.

(5) Zbraně primitivních národů, nelze-li je osvobodit od cla podle § 87, odst. 1, č. 18 c. z., projednávají se podle povahy hmoty.

5. K nůžkám saz. pol. 479c) patří nůžky pro šicí stolek, nůžky krejčovské, velké nůžky přistřihovačské, nůžky na knoflíkové dírky, k vyšívání, na papír, na nehty a vůbec veškeré nůžky, též nůžky s jedním ozubeným nožíkem (tak zvané nůžky na kůži) a ramena k nůžkám, vyjma hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou a strojní saz. pol. 479b), obyčejně, jemně nebo velmi jemně opracované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

5. (1) U zboží saz. čís. 481 je spojení s kujným železem jen potud přípustné, pokud takové součásti spojují navzájem díly lité, jako jednotlivé šrouby, svorníky, nýty, svory a pod., anebo pokud jde jen o nepatrné přídatky z kujného železa, jako kroužky u litého závaží nebo drátěná držadla u litých kotlů a u podobného litého nádobí atd. Každé spojení nekujné (šedé) litiny s konstrukčními součástkami a pod. z oceli, temperované (kujné) litiny atd., které nelze považovat pouze za části spojovací, podmiňuje projednání podle saz. čís. 483. Zboží z nekujné (šedé) litiny spojené se součástkami z lehké ornamentované litiny patří do saz. čís. 482.

(2) Zboží saz. čís. 483 zůstane v tomto čísle nejen tehdy, je-li navzájem kombinováno z oceli, ocelové nebo kujné litiny, nýbrž též je-li zpracováno s plechem nebo drátem z oceli, avšak jen potud, pokud se tím nestává výslovně nejmenovaným zbožím plechovým nebo drátěným. Rovněž nemá vliv na zařadění, je-li zboží z kujného železa spojeno s nekujnou litinou nebo dřevem. Zboží z kujného železa spojené s lehkou ornamentovanou litinou patří do saz. čís. 482, zboží z kujného železa, které spojením s vykovanými nebo vytepanými ornamenty nabylo povahy práce uměleckého zámečnictví, patří do saz. čís. 474.

5. (1) O tyčích niklovaných, plátovaných mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěných saz. pol. 431e) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.

(2) O projednávání takových tyčí dále zpracovaných viz předcházející 4. vysvětlivku.

5. (1) Do saz. pol. 432c) patří mimo plechy, které jsou tam jmenovány, také plechy a desky, jež jsou galvanicky povlečeny bronzí nebo jinými slitinami mědi, jemně natřeny, osmirkovány nebo ohoblovány.

(2) O některých způsobech tohoto opracování viz vysvětlivky k bodům a) a b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

5. Podle poznámky k saz. pol. 434b)1 až b)3 lze projednávati jen drát pozinkovaný k výrobě drátěných lan v továrnách na drátěná lana.

5. (1) Zboží spojené s obyčejnými, jemnými a velmi jemnými hmotami, jakož i zboží zlacené a stříbřené (vyjma výslovně zařaděné) zařaďuje se do saz. čís. 484—486, zboží vystrojené drahými kovy do saz. čís. 487.

(2) O tom, kdy se zboží spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se zboží zlacené nebo stříbřené projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

5. (1) Kdy se projednávají přistřižené nebo jinak předpracované plechy a desky jako plechové zboží výslovně nejmenované, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 433.

(2) O návěštních tabulích, plakátech, štítech a pod., které se projednávají podle saz. čís. 445, viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 432.

5. (1) Při zařaďování nástrojů zůstanou bez povšimnutí jednotlivá nepatrná pro výkon nástroje bezvýznamná leštěná místa, spojení s jednotlivými pery nebo s dřevěnými držadly, podružné součástky z obecných kovů, jako jednotlivé šrouby, svorky atd.

(2) Nástroje s namontovanými drahokamy, provádějícími pracovní výkon, jako průvlaky na drát, vrtáky, pily a pod. se projednávají jako příslušné nástroje.

5. Za hřebíky a drátěnky velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka k sazbě pol. 461 d).

5. (1) Spojení se dřevem nemá vliv na zařadění u prohazovaček, u pastí na myši a podobných pastí na zvěř a u klecí. O tom, kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jinými hmotami — nehledíc k právě zmíněnému spojení se dřevem —, projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, zlacené nebo stříbřené, projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(2) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

(3) Jako hrubé přezky drátěné saz. čís. 466 se projednávají též hrubé přezky z temperované litiny nebo z oceli, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg.

(4) Ženilky (housenkovitě vinuté) k účelům konfekčním s osnovou z tenoučkých drátů a s útkem z příze projednávají se jako zboží prýmkářské podle saz. tříd XXII—XXV.

(5) Dřevěná síta se dny z ocelového drátu, saz. čís. 277; s plechovými okraji (luby), saz. pol. 278a).

(6) Drátěné tkaniny propleteně osinkovou přízí, saz. pol 401e).

(7) Drátěné řetězy, saz. čís. 464.

(8) Mykací povlaky, tkalcovské paprsky atd., saz. čís. 467.

(9) Jehly, saz. čís. 468 a 469.

(10) Drátěné kartáče na vlasy, saz. čís. 276.

(11) Drobné potřeby drátěné, také jemnější přezky, saz. čís. 468.

(12) Drátěná pera, saz. čís. 471.

(13) Drátěné závorky, saz. čís. 472.

(14) Ocelový drát povlečený papírem, saz. čís. 484.

(15) Telegrafní drát (z ocelových drátů, jejichž uzlové spojení je ovinuto měděným drátem), saz. čís. 484.

(16) Paprsky jízdních kol, se závitem nebo z drátu jemně opracovaného, saz. čís. 552.

(17) Ocelové struny, saz. pol. 584b).

(18) Textilní stuhy s obrubami provlečenými drátem, saz. třída XXII—XXV.

6. Výrazem galvanisovaný plech se rozumí plech pozinkovaný, výrazem bílý plech plech pocínovaný.

6. (1) Zboží samo o sobě surové, spojené s jinými hmotami, projednává se vždy jako obyčejně opracované, a to tak, že se přihlíží k povaze těchto hmot, nikdy však jako surové.

(2) O podružném spojení, k němuž se při projednávání nepřihlíží, viz úvodní vysvětlivky.

(3) Je-li pro některé zboží bez spojení stanovena zvláštní celní sazba, nemůže při zařaďování tohoto zboží zůstat nepovšimnuto ani podružné spojení.

(4) Označení firmy i ochranné známky na zboží sazební třídy XXXVIII odlité, vylisované, vyryté, namalované, natištěné nebo napatronované, též nabronzované a pod., nebo taková označení papírová, plechová atd. na zboží nalepená nebo jinak upevněná, nemají vliv na zařadění, avšak jen tehdy, označuje-li se tak jeho cizozemský výrobce nebo dodavatel a nejde-li tedy o zboží určené výhradně nebo především k reklamě označené firmy a známky.

(5) O zkoušení zboží zdánlivě zlaceného nebo stříbřeného viz 8. všeobecnou vysvětlivku ke zboží kovovému (saz. čís. 500—525).

6. Lisované nádobí plechové určené k pocínování nebo smaltování vyrábí se z plechu mořeného (dekapovaného); patří do saz. pol. 445b), i když není prosto opalu, což je jen následkem výrobního postupu (žíhání před každým opětovným lisováním).

6. (1) O projednávání nástrojů spojených s jinými hmotami viz též poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(2) Hrubé nože a hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou nebo k strojnímu použití, saz. pol. 479b).

(3) Nástroje, hodící se jen za hračky, saz. čís. 480.

(4) Tesařské skoby, saz. čís. 461.

(5) Jemné nástroje kapesní, též v pouzdrech, saz. čís. 468.

(6) Nástroje strojové dovezené se stroji jako jedno vybavení nebo na strojích anebo strojových součástech namontované, třída XL nebo XLI.

(7) Měřicí nástroje pro živnostníky, čítajíc v to i přesná měřidla, saz. čís. 577.

(8) Chirurgické kleště, pilky, vrtáky a pod., saz. čís. 573.

6. (1) Jako hřebíky saz. čís. 461 se projednávají podle bližší povahy též kolíčky určené ke vsazení do přípravných strojů pro přádelny (do vlků trhacích, mykacích čechradel), jakož i jehly vochlovací (t. j. lesklé jehly, gills) k zasazení do vochlovacích hřebenů.

(2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají také obyčejné vochle z hřebíků nebo drátěnek natlučených na rovnou dřevěnou desku. Avšak vochle na dřevěných podložkách s průřezem kruhové úseče, obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce se projednávají jako součásti strojů podle saz. třídy XL.

(3) Viz též 5. odst. 13. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.

(4) Kolejnicové hřeby (k upevňování železničních kolejnic na dřevěné pražce), saz. čís. 447.

(5) Napínací hřebíčky (hřebíčky k upevnění kreslicího papíru), hřebíky k napínání koberců, saz. čís. 468.

(6) Kolíčky k citerám a pianům, hřebíkovité, saz. čís. 461, svorníkovité, saz. čís. 462.

(7) Závlačky (také závlačkové hřebíky), t. j. zahnutý drát vybíhající ve dva rovnoběžné, zašpičatělé kolíčky (na př. k upevnění vodicích drátů na stěnu a pod.), saz. čís. 466.

(8) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, jsou-li úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 486.

(9) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z jemných hmot (na př. z ornamentované nebo niklované mosazi), saz. čís. 485. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

(10) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z velmi jemných hmot, saz. čís. 486.

6. Zbraně a součástky zbraní je třeba prohlásit také podle druhu a počtu kusů.

6. (1) Za kapesní nože a zavěráky saz. pol. 479d) se považují veškeré nože, jejichž želízka jsou spojena s rukojeťmi (střenkami) pouze pohyblivě a otevřená jsou přidržována perem. Počet želízek, vystrojení takovýchto nožů vývrtkami, pilníčky na nehty, malými nůžkami a pod., jakož i způsob opracování (obyčejné, jemné nebo velmi jemné), pak spojení s obyčejnými nebo jemnými hmotami nemá vliv na celní sazbu.

(2) Sem patří též kudly a žabky a jiné hrubé nože saz. pol. 479b) s perem v rukojeti, které udržuje otevřené želízko v jeho poloze. Dále se projednávají podle saz. pol. 479d) též nože zvané buldogy (kapesní nože s volným želízkem, které se teprve při upotřebení nasadí do držadla).

6. (1) Zboží saz. čís. 481 a 483 je v sazebníku rozděleno podle opracování vždy na tři skupiny a každá skupina opět podle váhy kusu na čtyři stupně se zvláštními celními sazbami.

(2) U zboží saz. čís. 481 je ve váze kusu zahrnuta nejen váha nekujné litiny a u zboží saz. čís. 483 nejen váha kujných druhů železa, nýbrž i váha případných ostatních druhů a váha dřeva.

(3) Váhou kusu se rozumí váha každého jednotlivého předmětu nebo celková váha navzájem pevně spojených součástí, z nichž je zboží složeno. Za zboží složené ze součástí pevně spojených se považuje také takové zboží, které se skládá z volně sestavených dílů, jež se toliko za účelem upotřebení v celek spojují, zejména sešroubováním, pákovým nebo bajonetovým závěrem a pod a takto spojené se dovážejí; tyto díly se projednávají vždy podle celkové váhy kusu. Avšak zboží, které se skládá z dílů jen volně sestavených, pevně nespojených, projednává se vždy podle kusové váhy jednotlivých oddělitelných součástí.

(4) Při zařaďování podle různého opracování je třeba se vždy přesně řídit ustanoveními všeobecných poznámek k saz. třídě XXXVIII, pokud nejsou stanoveny jednotlivé výjimky v předcházejících všeobecných vysvětlivkách k saz. čís. 481 a 483.

(5) O projednávání zboží saz. čís. 481 a 483 spojeného s jinými hmotami viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(6) Železné válce ke strojům, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, saz. třída XL.

(7) Zcela nepodstatná spojení z jiných hmot, jakož i místa leštěná, lakovaná, bronzovaná, vyskytující se ve zcela nepatrném rozsahu, zůstanou při projednávání zboží saz. čís. 481 a 483 nepovšimnuta.

(8) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

7. (1) O plechu niklovaném, plátovaném mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěném (saz. pol. 432d)) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

(2) Tiskařské desky z oceli, leštěné, se zaokrouhlenými rohy a se zkosenými okraji (bez kresby) se projednávají jako zboží plechové saz. pol. 445e).

7. (1) O plechovém zboží plátovaném mědí, slitinami mědi, niklem a hliníkem nebo též dvěma těmito kovy a slitinami (zboží dvojkovové a trojkovové) platí toto:

(2) Je-li plechové zboží jen na jedné straně plátováno a nedosahuje-li síla naplátovaného kovu jedné třetiny síly plechu, projednává se vždy podle saz. čís. 445.

(3) Naproti tomu plechové zboží na jedné straně plátované, u něhož kovový povlak dosahuje jedné třetiny síly plechu nebo ji převyšuje, pak veškeré na obou stranách plátované zboží plechové bez zřetele na sílu plátování projednává se podle kovového povlaku podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 (u trojkovového zboží podle kovu, který převládá; jsou-li pochybnosti, podle kovu podléhajícího vyšší sazbě).

(4) O projednávání plechového zboží galvanicky povlečeného silnější vrstvou kovovou viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

(5) Plechové řetězy, saz. čís. 464 a 465.

(6) Drobné potřeby plechové, saz. čís. 468.

(7) Kování, jakož i ornamenty z plechu, lisované, vytepané, i plechové zboží takovými ornamenty vyzdobené, viz saz. čís. 472 nebo 474.

(8) Součástky zámků z plechu, saz. čís. 473.

(9) Nábytek z ocelového plechu, saz. čís. 476.

(10) Galanterní zboží a hračky z plechu, saz. čís. 480.

(11) Ráfky a blatníky k jízdním kolům, pocínované nebo vrtané atd., saz. čís. 552.

(12) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), saz. třída XL.

7. (1) Do saz. pol. 479e) patří všechno ostatní zboží nožířské Patří sem na př. nože příborové, stolní, řeznické (vyjma nože na stahování kůže saz. pol. 479b)), nože kuchyňské, kruhátka na okurky (kuchyňské nářadí), nože na okurky, na sýr, na salám, škrabáčky (pro kancelářskou potřebu), ořezávače doutníků, kleštičky na nehty, břitvy, holicí přístroje, čepelky do holicích přístrojů (listové i jiné, na př. se zesíleným hřbetem), pak všechny stolní a kuchyňské vidličky a pod., obyčejně, jemně nebo velmi jemně opracované.

(2) Sem patří také t. zv. rychlokrájedla na krájení nudlí, zeleniny atd. s několika nožovými kotoučky na válečku, řeznické ocílky s jemně vypracovanými rukojeťmi z kosti nebo z ornamentovaného nebo niklovaného kovu.

(3) Chirurgické nůžky, nože a pod., saz. pol. 573b).

(4) Nožířské zboží (vyjma čepelky do holicích přístrojů saz. pol. 479e)1) zlacené nebo stříbřené anebo spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.

(5) K malým destičkám z perleti, želvoviny a pod., vsazeným do rukojetí nebo střenek, se při zařaďování nožířského zboží nepřihlíží.

(6) Ořezávátka na tužky, saz. čís. 468.

8. (1) Vzorkované plechy saz. pol. 432e) jsou plechy vzorkované tiskem, patronováním, malbou nebo metachromotypií nebo lisovanými vzorky (hvězdicemi, růžicemi, ornamenty, figurami, květy a pod.). Pro zařadění je jedno, jsou-li lisováním vzorkované plechy samy o sobě surové nebo nějak zušlechtěné. Moirovanými plechy saz. pol. 432e) se rozumějí slabší plechy k výrobě pouzder, krabiček, knoflíků a podobných drobných potřeb. Plechy tyto mají vzhled krystalovaný jako ledové květy nebo perleťovitě se lesknoucí a bývají zpravidla natřeny průhlednými barevnými pokosty, též vzorkovaně potištěny nebo podle patrony vzorkovány.

(2) Pozinkované silnější plechy, též desky, mají mnohdy také povrch krystalovaný jako ledové květy, avšak mnohem hrubší drsný vzhled než výše popsané jemné vzorkované plechy. Takovéto pozinkované silnější plechy a desky se neprojednávají podle saz. pol. 432e), nýbrž podle saz. pol. 432c).

(3) Pro plechy lakované platí v plném rozsahu ustanovení vysvětlivek k bodu b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII pro zboží lakované.

(4) Oznámení (návěštní tabule, plakáty, štíty atd.), provedená na pravoúhlém plechu barvami, bronzovým práškem atd., i jsou-li na nich namalovány figury, ornamenty atd., neprojednávají se jako plech, nýbrž jako zboží plechové saz. čís. 445 podle bližší sazební povahy také tehdy, nemají-li ouška nebo jiné zařízení na připevnění.

(5) Plechy a desky přiříznuté (přistřižené) jinak než pravoúhle (také s rohy nepatrně zakulacenými), jakož i plechové pruhy přiříznuté jinak než přímočaře, pak plechy a desky prorážené, dírkované nebo hloubené, saz. čís. 433.

(6) Desky z nekujné litiny, saz. čís. 481.

8. K poznámce k saz. pol. 445a)—b). Rámy rozumíme nosiče tvaru „U“ lisované ze silného plechu k výrobě automobilových rámů. Hotové rámy patří do saz. čís. 553. Podmínky odběru předmětů uvedených v této poznámce stanoví KNV.

9. Podle poznámky k saz. pol. 432a) lze projednávati jen takovou páskovou ocel, jež má povahu plechu podle ustanovení 1. vysvětlivky.