3. (1) Neopracované (surové) plechy (černé plechy saz. pol. 432a)) mají podle různých stupňů výrobního postupu různé vnější vzezření:

(2) Neopracované (surové) plechy se liší od mořených (dekapovaných) a hlazených (dresovaných) tím, že je na nich více nebo méně rozprostřena vrstva opalu, často jen na okraji znatelná, která při ostrém ohnutí plechu odprýskává. Povrch neopracovaných (surových) plechů je vždy drsný a mdlého vzhledu. Občas se vyskytující nestejnoměrný vzhled obou stran plechů a zejména světlé skvrny, též s přiléhajícím zákalem, pocházejí od toho, že při současném žíhání více tabulí se tabule nestejně dotýkají a na jednotlivých místech často i spékají, takže tato místa zůstávají více nebo méně kovově bílá, poněvadž bezprostřední přístup vzduchu byl zamezen. Ostatní místa, kam vzduch mohl vzniknout, zejména okraje tabulí mají naproti tomu znatelnou vrstvu opalu.

(3) Černé plechy hrubě natřené, saz. pol. 433a).

a) nežíhané mají tvrdost získanou pouhým válcováním, nedají se snadno ohýbati a jsou buď na obou stranách červenavé, nebo jsou jen na jedné straně kovově bílé, na druhé straně však rovněž červenavé;

b) žíhané — jak se obyčejně plechy vyskytují — ztrácejí na tvrdosti a dají se tedy snáze ohýbat; bývají většinou nestejnoměrně černomodře nebo modrošedě zbarveny, mnohdy více nebo méně světle skvrnité, a mívají obyčejně modrý okraj, někdy zákal, který vznikl okysličením. Žíhané neopracované (surové) plechy se však vyskytují též stejnoměrná barvy myší nebo tmavošedé.