11. (1) Nikl saz. pol. 488e) je barvy šedobílé, má silný lesk, hrubozrnný lom, je tvrdý a těžce tavitelný. Zahřeje-li se, nabíhá jako ocel. Do obchodu přichází obyčejně ve tvaru malých kostek (nikl kostkový), válečků (nikl rondelový), zrněný (nikl granulovaný), v malých beztvárných hrudkách (niklová houba) nebo jako prášek (nikl práškový).

(2) Nikl je magnetický, rovněž tak i prášek, seškrabaný skelnou střepinou s předmětů niklovaných. Tato vlastnost se zjistí nejlépe pod zvětšovacím sklem, použije-li se zmagnetované jehly pletací. U niklovaného železa se nedá tohoto pokusu použít, nýbrž nutno provést rozbor chemický. Roztok chloridu měďnatého vyvolá na předmětech leskle niklovaných ocelově šedou skvrnu, kdežto cín a železo se barví zprvu černě, potom červeně. Má-li se zjistit, zda je železo niklováno, lze postupovat též takto: na zkoušený předmět se kápne několik kapek koncentrované kyseliny dusičné, které se slijí do porcelánové misky. Zde se rozředí malým množstvím koncentrovaného vodného roztoku kyseliny vinné (aby se zabránilo sražení železa atd. amoniakem); tento roztok se zalkalisuje amoniakem, zředí se a přidá se kapka nasyceného roztoku dimethylglyoximu v alkoholu. Je-li přítomen nikl, povstane ihned šarlatové zabarvení, které se stane zakrátko ještě intensivnějším.