XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: obecné kovy surové, staré přelámané a v odpadcích (saz. čís. 488), polotovary z obecných kovů (saz. čís. 489—499) a kovové zboží (saz. čís. 500—525). Stroje a přístroje z obecných kovů, elektrické stroje a přístroje atd. patří do saz. třídy XL a XLI; vozidla z obecných kovů do saz. třídy XLII; mince do saz. čís. 561; přístroje, obruby a objímky na oční skla a jiné přístroje optické, nástroje měřicí, váhy a součástky vah, hudební nástroje, hlasy a hlasové destičky k harmoniím, struny z obecných kovů, hodiny, pouzdra k hodinkám, hodinové součástky do saz. třídy XLIV; dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, jakož i nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky a rozněcovače do saz. čís. 643 a 644; malby na obecných kovech, desky pro tisk obrazů, sochy atd. z obecných kovů do saz. třídy L.
Ke všeobecným poznámkám k saz. třídě XXXIX.
Saz. čís. 488.
Obecné kovy surové, staré přelámané nebo v odpadcích.
Saz. čís. 489.
Řezané desky (planches), t. j. desky řezané z balvanů surových kovů nebo kovových slitin, k přímému zpracování válcováním nebo tažením.
Desky řezané z litých bloků (balvanů) mají na svém povrchu pouze stopy po opracování pilou, čímž se podstatně liší od desek válcovaných. Pásy, řezané již spirálovitě z desek (planches) k dalšímu zpracování v drátovnách, patří do poznámky k saz. pol. 496d)1.
Saz. čís. 490.
Niklové anody.
Saz. čís. 491.
Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované.
Saz. čís. 492.
Plechy a desky, hloubené nebo dírkované.
Saz. čís. 493.
Plechy a desky všech druhů, broušené, leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkované (barvou nebo lisováním).
Saz. čís. 494.
Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo stříbrem plátované.
Saz. čís. 495.
Válcované tenké kovové pruhy a tepané lupeny k výrobě kovových lístků (šalbic).
Saz. čís. 496.
Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené).
Saz. čís. 497.
Tyče, pruty a dráty leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkovaně lisované.
Saz. čís. 498.
Měděný drát cementovaný; dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, stříbřené nebo stříbrem plátované; všechny tyto dráty také zploštěné, avšak dále neopracované.
Saz. čís. 499.
Dráty z obecných kovů nebo z kovových slitin, zlacené nebo zlatem plátované, též zploštěné, avšak dále neopracované.
Všeobecné vysvětlivky ke kovovému zboží. (Saz. čís. 500–525.)
Saz. čís. 500.
Trouby a válce, dále neopracované.
Saz. čís. 501.
Odlitky hrubé, dále neopracované, bez ornamentů, též spojené se dřevem nebo se železnými součástkami zhruba zpracovanými.
Saz. čís. 502.
Kotle a kotlářské zboží, hrubé, dále neopracované (mimo předměty saz. třídy XL).
Saz. čís. 503.
Pájka měkká; kulky a broky olověné.
Saz. čís. 504.
Pájka tvrdá.
Saz. čís. 505.
Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), lesklé, vzorkované, barvené nebo lakované; šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin.
Saz. čís. 506.
Knihtiskařská písmena (též linky, orámování a okrasy).
Saz. čís. 507.
Drátěná lana z obecných kovů nebo kovových slitin.
Saz. čís. 508.
Dna k sítům, drátěné plátno a jiné drátěné tkaniny.
Saz. čís. 509.
Kovové perly, též zlacené nebo stříbřené; hračky; jehlice, kroužky, knoflíky, přezky, háčky a sponky, náprstky a jiné drobné potřeby; psací pera a nástrčky na pera z obecných kovů a kovových slitin; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li do saz. pol. 520 b).
Saz. čís. 510.
Mužské a ženské šperky nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li tyto šperky do saz. pol. 520b).
Saz. čís. 511.
Zboží galanterní (drobnůstky [nippes] a předměty toaletní) nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li toto zboží do saz. pol. 520b).
Saz. čís. 512.
Kovové lístky (šalbice, nepravé zlato lístkové [nepravé pozlátko] a nepravé stříbro lístkové [nepravé stříbřítko]).
Saz. čís. 513.
Bronzový prášek a bronzové barvy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 514.
Zboží výslovně nejmenované z olova, cínu a ze slitin olova s cínem, též spojené s obyčejnými hmotami.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 515.
Zboží výslovně nejmenované ze zinku a zinkových slitin, též spojené s obyčejnými hmotami.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 516.
Zboží odlité z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami, mimo hrubé odlitky, patřící do saz. čís. 501.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 517.
Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 518.
Zboží výslovně nejmenované z niklu, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 519.
Zboží výslovně nejmenované z kovu britania, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 520.
Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 521.
Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin spojené s jemnými hmotami.
Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.
Saz. čís. 522.
Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované nebo spojené s velmi jemnými hmotami.
Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.
Saz. čís. 523.
Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin.
Saz. čís. 524.
Leonské zboží (lemovky, prýmky atd.) z obecných kovů nebo kovových slitin.
Saz. čís. 525.
Zboží této třídy, nepatří-li do saz. pol. 524b), vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
(1) Sem patří všechny dráty z obecných kovů, potažené zlatem galvanicky nebo jiným způsobem, též dráty v ohni zlacené, jakož i zlatem (smíšeným nebo nesmíšeným) plátované, i jsou-li zploštěny (dráty z dvojího kovu).
(1) Pájka tvrdá se vyrábí z mosazi nebo z jiných kovových slitin a vyskytuje se v obchodě buď různě zrnitá nebo rozmělněná. Používá se jí k pájení železa, oceli, mědi, mosazi a jiných těžko tavitelných kovů a kovových slitin.
(1) Do saz. čís. 507 patří kroucená nebo pletená drátěná lana z obecných kovů nebo kovových slitin bez zřetele na sílu drátu, též s duší (vložkami) z konopí, juty a pod., též jsou-li natřena nebo poolovena, pocínována, pozinkována, pomosazena atd. Drátěná lana z hliníku patří rovněž do saz. čís. 507.
(1) Kovové lístky saz. čís. 512, t. j. nepravé zlato a nepravé stříbro lístkové, je kov zpracovaný tepáním (prací zlatotepeckou) na nejtenčí lístky z válcovaných tenkých kovových pruhů, nebo z tepaných lupenů (viz saz. čís. 495); používá se jich k pozlacování a přicházejí do prodeje — aspoň jemnější jejich druhy — jako lístečky seříznuté do čtverce a vložené do sešitků. Sešitky ty se při projednávání započítávají do váhy zboží.
(1) Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové, saz. čís. 545
(1) Kov britania je slitina cínu s antimonem, zpravidla ještě s přísadou mědi. Obsah cínu kolísá mezi 70 a 97%, antimonu bývá 12—16% a mědi až 9%. Vedle mědi se ještě někdy vyskýtá malá přísada vismutu, zinku, manganu a pod.
(1) Žehličky s rukojetí z kůže nebo z tkanin nebo s rukojetí spojenou s koží nebo s tkaninou se projednávají, jako kdyby tohoto spojení neměly.
(1) Do saz. čís. 522 patří veškeré kovové zboží úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené nebo zlatem nebo stříbrem plátované, vyjma zlacené nebo stříbřené kovové perly, které jsou výslovně zařaděny (saz. čís. 509).
(2) Ustanovení 1., 3. (1. a 5. odstavec), 4. a 5. vysvětlivky k saz. čís. 498, vztahující se na dráty stříbřené nebo stříbrem plátované, platí obdobně o drátech saz. čís. 499.
(2) Se zvláštní pozornosti je třeba projednávat mosazné piliny, nepodléhající clu, pro jejich podobu s pájkou tvrdou, clu podléhající, aby tato nebyla dovážena s nesprávným prohlášením. Zrnitá pájka tvrdá se vyskytuje bez všeho znečištění, kdežto mosazné piliny bývají jako odpad vždy smíšeny se smetím a jejich částečky nebývají zrnité, nýbrž do sebe svinuté a na koncích obyčejně zašpičatělé.
(2) Kabely a isolované dráty, saz. čís. 544.
(2) O rozlišování kovových lístků od tepaných lupenů viz též ustanovení 2. vysvětlivky k saz. čís. 563
(2) Zboží z kovu britania výslovně nejmenované patří do saz. čís. 519.
(2) Z kovu britania se zhotovují nejrůznější výrobky domácího a stolního náčiní. Výrobky z kovu britania se vyskytují v obchodě s označením jako Alboid, Argentin, kov Ashberryho, bronz Bechmannův, císařský cín, Minofor, Pewter, Tutania a j.
(2) Ke knotům vtaženým do svítilen a jejich součástí se nepřihlíží.
(2) O projednávání hraček viz též úvodní vysvětlivky.
(3) Ve sporných případech se vyžádá znalecký posudek.
(3) Je-li pochybné, zda jde o pravé či nepravé lístkové zlato nebo stříbro, provede se zkouška podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky ke kovovému zboží (saz čís. 500—525).
(3) Výšivky vyšité hedvábím na drátěných tkaninách, které nejsou leonské, patří do saz. čís. 522.
(4) Jako tvrdá pájka se projednávají též lité tyčinky mosazné.
(4) Kovové lístky zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované, saz. čís. 522.
(4) Ke zlaceným nebo stříbřeným špičkám u jehlic a jazýčkům u přezek saz. čís. 509 se nepřihlíží.
(5) Mosazné tyčinky vyrobené válcováním, kováním nebo tažením (kterých lze rovněž použít k tvrdému pájení) se však projednávají podle saz. čís. 496.
(5) Lístkové zlato a lístkové stříbro, saz. čís. 563.
(5) Cetky (cetičky), dracouny, předivo a zboží leonské, zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 523 a 524.
(6) Odpadky kovových lístků (odpadky šumichy), saz. čís. 488.
(6) Ozdoby na vánoční stromky pouze z prací leonských, saz. čís. 524.
(7) Plechy, desky a dráty, zlacené, stříbřené, saz. čís. 494, 498 nebo 499.
(8) Lameta jen stříbřená nebo zlacená, v malých přadénkách, saz. čís. 498 a 499.
(9) Ženilky (kulaté ženilky) k potřebám konfekčním, jejichž osnova je zhotovena z velice tenkých kovových drátů místo z přediv textilních, útek však z přediv textilních, se projednávají jako zboží prýmkářské saz. tř. XXII-XXV.
1. Zboží se nepokládá za opracované, když se švy (břity) po slévání nebo lisování utesají, upilují nebo srazí, jakož i když se plochy na lomu srovnají.
(1) Obroušení švů po slévání a lisování (též na smirkových kotoučích) a odpíchnutí slévacích nálitků se rovněž nepokládá za opracování.
(2) Za surové se pokládají všechny polotovary a zboží z obecných kovů, které nebyly opracovány jinak než některým z těchto jednoduchých způsobů nebo nebyly vůbec opracovány, takže jsou v tom stavu, v jakém opustily slévací formy, lisy, válcovnu, huť nebo kovárnu, aniž byly na nich provedeny nějaké další práce zušlechťovací nebo zjemňovací buď opracováním, nátěrem, nebo jiným způsobem.
1. (1) Tyče, pruty a dráty, jež nabyly lesku pouze mořením nebo válcováním za studena, patří ještě do saz. čís. 496; kdežto podle saz. čís. 497 se projednávají osmirkované nebo osoustružené, obroušené jako leštěné, natřené jako lakované, galvanicky bronzem a podobnými kovovými slitinami potažené jako pomosazené.
(2) Sem patři též tyče, pruty a dráty pocínované, pozinkované, poolovené, hliníkem nebo jinými obecnými kovy potažené (vyjma cementovaný drát měděný a drát z nového zlata, viz saz čís. 498).
(3) Vernované tyče, pruty a dráty (napodobeniny zlacených tyčí, prutů a drátů) patří rovněž do saz. čís. 497.
(4) Podle saz. čís. 497 se projednávají též tyče, pruty a dráty z obecných kovů jiného (složitějšího) průřezu než jmenovaného v první větě 1 odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 496, i když nejsou na povrchu leštěny, pokostovány, lakovány, niklovány atd.
1. (1) Zušlechtěné dráty, zařaděné do saz. čís. 498, bývají někdy dráty silnější a pak ponejvíce kulaté a používá se jich k výrobě jemnějšího zboží drátěného, galanterního, ozdobného a pod.; nejčastěji to však bývají dráty leonské, t. j dráty velice tenké, ponejvíce zploštěné, z cementovaného měděného drátu nebo z jiných obecných kovů nebo kovových slitin, které jsou stříbřeny nebo stříbrem plátovány. Pro ohebnost a poddajnost (těmito vlastnostmi se liší od jiných tenkých, nicméně však ještě neohebných drátů) se jich používá buďto přímo k výrobě t. zv. leonského zboží, k hotovení leonských přediv nebo též ke tkaní a vyšívání.
(2) Při projednávání nerozhoduje, dovážejí-lí se dráty sem patřící na cívkách nebo v malých přadénkách jako t. zv. lameta, jíž se používá k ozdobě vánočního stromku.
1. (1) Do saz. čís. 500-513 jsou zařaděny jen výrobky výslovně jmenované, a to trouby a válce (saz. čís. 500), hrubé odlitky (saz. čís. 501), kotle a kotlářské zboží (saz. čís. 502), pájka měkká, střely a broky olověné (saz. čís. 503), pájka tvrdá (saz. čís. 504), listy olověné a cínové, šešulky na láhve atd. (saz. čís. 505), knihtiskařská písmena (saz. čís. 506), drátěná lana (saz. čís. 507), drátěné plátno a drátěné tkaniny (saz. čís. 508), kovové perly, hračky, jehlice, knoflíky, drobné potřeby atd. (saz. čís. 509), mužské a ženské šperky (saz. čís. 510), zboží galanterní (saz. čís. 511), kovové lístky (saz. čís. 512) a bronzový prášek (saz. čís. 513).
(2) Kovové zboží v předchozích číslech nejmenované nebo do nich nezařaděné se projednává sazebně jako zboží výslovně nejmenované, a to zboží z olova, cínu a ze slitin olova s cínem podle saz. čís. 514, ze zinku a zinkových slitin podle saz. čís. 515, z mědi a z jiných obecných kovů a kovových slitin výslovně nejmenovaných (z bronzu, mosazi, pakfongu atd.) podle saz. čís. 516 a 517, z niklu podle saz. čís. 518, z kovu britania podle saz. čís. 519 a zboží z hliníku a ze slitin hliníku podobných podle saz. čís. 520.
(3) Kovové zboží spojené s jemnými hmotami, není-li v jiných sazebních číslech výslovně zařaděno, patří do saz. čís. 521, kovové zboží zlacené nebo stříbřené výslovně nezařaděné nebo kovové zboží spojené s velmi jemnými hmotami patří do saz. čís. 522, dále dracouny, cetky a předivo z obecných kovů a leonské zboží patří do saz. čís. 523 a 524 a konečně zboží této saz. třídy (vyjma zboží patřící do saz. pol. 524b)), vystrojené drahými kovy patří do saz. čís. 525.
1. (1) Troubami saz. čís. 500 jsou všechny trouby z obecných kovů, průřezu kruhového, lité, lisovane, tažené, válcované, svářené, kované, všechny trouby z plechu vyrobené sdrápkováním (lemováním), nýtováním nebo letováním.
(2) Sem patří též měděné trouby atd. beze švů, vyráběné elektrolyticky (podle postupu Elmoreova).
(3) Za dále neopracované se pokládají trouby ve stavu, v jakém zůstaly po lití, tažení, válcování, lisování, kování atd. bez dalšího dodatečného opracování, z trub ze surového plechu pak ony, které byly vyrobeny pouhým sdrápkováním (lemováním), nýtováním nebo letováním.
(4) Trouby pouze nařezané v kusy odměřené délky se projednávají jako dále neopracované.
(5) Vyjma trouby zhotovené z plechových tabuli tvoří trouby dále neopracované saz. čís. 500 jeden kus a jsou rovné, vyjma trouby olověné, které přicházejí ponejvíce stočené, a trouby lité, které se často vyrábějí již zahnuté.
1. Jako hrubé odlitky saz. čís. 501 se projednávají větší lité předměty (desky, zvony, závaží atd.) v té podobě, v jaké opustily slévací formy (při čemž se nepřihlíží k dodatečnému odstranění slévacích švů), které nemají na svém povrchu nijaké ozdoby (listoví, arabesky, postavy a pod.) vytvořené slévací formou a které nebyly též nijak dále mechanicky opracovány nebo zušlechtěny nátěrem, poměděním, niklováním atd.
1. (1) Jako hrubé kotle a kotlářské zboží saz. čís. 502 se projednávají nejen kotle odlité, nýbrž i kované, nýtované, pájené, tažené, lisované atd. z obecných kovů (vyjma kotle a kotlářské zboží z niklu, hliníku a slitin hliníku podobných). Bývají to větší předměty, na př. kotle tavicí, prací, dehtové, kuchyňské a pod., též kotle s dvojitými dny.
(2) Kotle nebo kotlářské zboží tohoto sazebního čísla smějí být oříznuty, na okraji přehýbány nebo opilovány, vrtány, dírkovány a snýtovány.
(3) Podle saz. čís. 502 se projednávají hrubé, dále neopracované kotle atd., váží-li kus více než 10 kg, vyjma kotle olověné, pro něž není vymezena nejmenší váha kusu.
(4) O předmětech patřících do saz. třídy XL viz vysvětlivky k saz. čís. 526.
1. Pájkou měkkou rozumíme lehko tavitelné kovy a kovové slitiny, jichž se dá použít k pájení bílého plechu, mědi, mosazi, cínu, zinku, olova atd.; vyskytuje se v obchodě obyčejně v podobě tyčinek, též však v kusech jiného tvaru. Nejužívanější pájka z cínu a olova se odlišuje od čistého cínu v tyčinkách tím, že při ohýbání pájky je příznačné cínové chrupání jen slabé a že na papíru po ní zůstávají znatelné stopy olova. Kromě slitin cínu s olovem se jako měkké pájky používá ještě olova s mědí, slitin cínu s olovem a vismutem atd. Jako pájka měkká se projednává též olověná pájka v drátech s pryskyřičnou duší.
1. (1) Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), jakož i listy olověné cínem plátované (folie zrcadlová nebo obecně jen folie) jsou nejtenčí papírovité plechy nebo lístky, vyrobené válcováním nebo také tepáním ze jmenovaných kovů a používané k balení nebo obalování rozličného zboží, k pokládání zrcadlových tabulí a pod. Takovéto listy (folie) se dovážejí obyčejně na válečcích nebo jako již řezané listy v papíru balené.
(2) Podle saz. čís. 505 se projednávají listy (folie), jsou-li lesklé, vzorkované (s vlisovanými vzorky), barvené, pokostované, lakované nebo nepravým pozlátkem pokládané. Pomalované, bronzované a jinými nepravými kovovými lístky pokládané listy olověné a cínové (vyjma olověné listy cínem plátované) se však projednávají podle saz. pol. 514b), stříbřené nebo zlacené pak podle saz. čís. 522.
(3) Je-li sporné, má-li se válcované olovo nebo cín zařadit jako plech nebo jako listy, tu rozhoduje váha ústřižku zboží v plošném rozměru 100 cm2.
(4) Nejvyšší váha 100 cm2 je stanovena: u olověných listů 3˙5 g, u cínových listů 2˙5 g a u olověných listů cínem plátovaných 3 g; projednávají se tedy jako plechy podle saz. pol. 491a) nebo b) nebo podle saz. čís. 493 jen takové listy, které jsou těžší.
(5) Je-li třeba, aby se při pochybnostech u pokostovaných a lakovaných listů zjistila váha 100 cm2, odstraní se předem vrstva pokostu nebo laku rozpuštěním v etheru nebo v lihu.
(6) Od kovových listů je třeba rozeznávat nepravé pozlátko a nepravé stříbřítko, vyrobené tepáním z kovových listů, které se projednává podle saz. čís. 512 i se sešitky, v nichž se dováží.
(7) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 512 (kovové lístky).
1. (1) Knihtiskařskými písmeny saz. čís. 506 rozumíme nejen písmena, číslice, linky, orámování a okrasy, nýbrž i ke knihtisku potřebné iniciálky, výplňky, výzdoby rohů a pod. Jsou-li z liteřiny (z tvrdého olova), projednávají se podle položky a), jsou-li z mosazi nebo z jiných obecných kovů, podle položky b). Podle saz. pol. 506a) se projednávají též desky stereotypní (odlitky sazby písmen z liteřiny). Na celní projednání nemá vliv, jsou-li stereotypní desky připevněny šrouby na dřevěné desky.
(2) Knihtiskářská písmena z liteřiny poměděná, bronzovaná atd. se projednávají podle saz. pol. 506b).
(3) Knihtiskařská písmena jako součásti dětských tiskárniček se projednávají jako hračka podle saz. čís. 509. Podle saz. čís. 509 se projednávají též soupravy písmen pro denní a podobná razítka, pro zařízení známkovací atd.
1. U zboží saz. čís. 508 se nepřihlíží k druhu obecného kovu nebo slitiny, z nichž je vyrobeno, ani k síle drátu; je-li zlaceno nebo stříbřeno, patří do saz. čís. 522. Tkaniny z leonských drátů patří do saz. čís. 524.
1. (1) Zboží saz. čís 509 z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných se projednává podle saz. pol. 520b).
(2) Pro použití celní sazby nerozhoduje stupeň opracování předmětů zařaděných do saz. čís 509; patří sem, jsou-li surové, obyčejně nebo jemně opracované; jsou-li zcela nebo částečně zlacené nebo stříbřené, patří do saz. čís. 522, vyjma zlacené nebo stříbřené kovové perly; rovněž se nepřihlíží při zařaďování přezek nebo jehlic k zlaceným nebo stříbřeným jazýčkům a špičkám
1. Za šperky (mužské a ženské šperky) saz. čís. 510 se pokládají na př. agrafy (jemné spony oděvní, na klobouky a pod), brože, čelenky (diadémy), medaile v obrubách nebo s ouškem nebo kroužkem k provléknutí stuhy atd., medailony, náhrdelníky, náramky, ozdobné jehlice, ozdobné hřebeny do vlasů, ozdobné knoflíky (ke košilím a manžetám), ozdobné prsteny a náušnice, ozdobné přezky (k výzdobě klobouků, pásů atd.), ozdobné řetízky (kolem pasu, krku a k hodinkám), pásové spony, přívěsky (berloques), spinadla do vlasů a pod. z obecných kovů, ne však z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných (saz. pol. 520b)).
1. Ke zboží galanternímu (drobnůstkám [nippes] a předmětům toaletním) patří na př. ozdobné a toaletní krabičky (též s hudebními hracími strojky), krabice, kasety, skřínky na šperky, držátka a stojánky na šperky, malé figurky, sošky, poprsí a sošky zvířat, rámečky na podobizny (též k postavení), skřínky a košíčky na šití, malá ozdobná stolní zrcátka a podobné menší předměty, jichž se užívá především k výzdobě stolků, nástěnných schránek (etažérů) atd.
1. (1) Bronzovým práškem a bronzovými barvami saz. čís. 513 se rozumí jemný, též uměle barvený kovový prášek vyráběný většinou z odpadků šumichy, t. j. z odpadků lístkového, též pravého zlata nebo stříbra buď mechanicky mletím, třením nebo elektrolyticky Používá se ho buďto přímo k zlacení, stříbření nebo bronzování nebo k výrobě barev; hmotou, z níž se tyto prášky skládají, mohou tedy být drahé nebo obecné kovy nebo kovové směsi.
(2) Sem patři též hliník v prášku (pyrohliník, hliníkový bronz), zinek v prášku (rozetřený kovový zinek) i cín v prášku (prášek mdlého kovového lesku, připravený elektrolyticky z čistého cínu) Se zinkem v prášku nebudiž zaměňován zinkový prach, patřící do saz. pol. 488c), jehož se nedá upotřebit jako bronzového prášku (bronzové barvy) pro mdlý a bezlesklý vzhled a pro jeho znečištění nebo pro hrubší jeho součástky, jež lze postřehnout zpravidla již při roztírání mezi prsty.
1. Do saz čís 514—520 je zařaděno veškeré kovové zboží výslovně nejmenované, a to podle kovu, z něhož je zhotoveno, tedy s výjimkou kovového zboží uvedeného podle jména nebo druhu v saz. čís. 500—513 Za jakých okolností se kovové zboží jmenované v této skupině projednává jako kovové zboží výslovně nejmenované, vysvítá ze všeobecných vysvětlivek k saz. čís 500—525 nebo z vysvětlivek k jednotlivým saz. Čís. 500—513.
1. Do saz. čís. 516 patří jen zboží odlité z veškerých obecných kovů a kovových slitin, vyjma zboží odlité z olova, cínu, zinku, niklu, kovu britania, hliníku a slitin hliníku podobných, tedy zejména z mědi, bronzu, mosazi, tombaku a z bílého kovu (bílé mosazi), z pakfongu, nového stříbra a z jiných niklových slitin, nepatří-li jako hrubé odlitky do saz. pol. 501b) nebo jako jemně opracované, avšak neornamentované zboží odlité podle poznámky u saz. čís. 516 do saz. pol. 517b) nebo jako kovové zboží v sazebníku výslovně jmenované do saz. čís. 500, 504, 506b), 509, 510 nebo 511. Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 518.
1. Do saz čís. 517 patří zboží výslovně nejmenované (t. j. zboží plechové, drátěné, kované, lisované atd., vyjma zboží odlité) z veškerých kovů a kovových slitin, vyjma olovo, cín, zinek, nikl, kov britania, hliník a slitiny hliníku podobné, tedy zejména zboží uvedené povahy z mědi, bronzu, mosazi, tombaku a z bílého kovu (bílé mosazi), z pakfongu, nového stříbra a jiných niklových slitin, není-li v sazebníku zařaděno jako výslovně jmenované kovové zboží do saz. čís. 500, 502, 507—513.
1. Sem patří bez rozdílu stupně opracování netoliko zboží z čistého niklu, nýbrž i zboží z takových niklových slitin, které obsahují jen nepatrnou přísadu jiných kovů, a to jen k tomu účelu, aby se ulehčilo zpracování (slévání, lisování, leštění atd.), jako na př. nikl s přísadou mědi a pod.
1. Do saz. čís. 520 patří bez rozdílu stupně opracování veškeré zboží z hliníku a slitin hliníku podobných, počítajíc v to i hrubé odlitky, kotle a zboží kotlářské bez rozdílu váhy kusu, vyjma zboží jmenované výslovně v saz. čís. 500, 506, 507, 508, 512 a 513.
1. Materiálem, z něhož se vyrábějí předměty jmenované v saz. čís. 523, bývají většinou cementované, stříbřené nebo zlacené dráty (t. zv. leonské dráty), které jsou zařaděny do saz. čís. 498 a 499; také se používá jemných a pružných drátů kulatých nebo zploštěných, které patří do saz. pol. 496d)3.
1. Surové kovy (též jejich slitiny) jsou výrobky různých metalurgických pochodů, tak jak přicházejí do obchodu k dalšímu zpracování na polotovary nebo na hotové výrobky.
1. (1) Leonské zboží z drátů, cetek a přediv z obecných kovů, zařaděné do saz. čís. 524, se označuje v obchodě také jako leonské zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též k šavlím), růžice, kokardy, šňůry, výložky, polní pásy, závěsy k šavlím, stuhy k pásům a pod
(2) Široké tkaniny a stuhy — tyto jen potud, pokud se pro svou nepatrnou pevnost a tuhost necharakterisují jako lemovky — patří jen tehdy do saz. čís. 524, jsou-li utkány podle počtu nití převážně z leonských drátů nebo přediv (viz 1. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 523). Rovněž tak se projednává zboží stávkové, tyly a krajky, jsou li již na pohled převážně z leonských drátů nebo přediv.
1. Niklové anody jsou niklové desky k zasazení do galvanické lázně niklové. Jsou to buď lité desky drsného povrchu se dvěma závěsy t. zv. nosy, odlitými na jedné straně anody, opatřené odlitými nebo vrtanými otvory, anebo jsou to válcované, silnější desky o největším rozměru 1250 cm2. Válcované niklové anody mívají většinou dva vrtané otvory k zavěšení. Jsou-li pochybnosti o tom, zda bude použito dovezených válcovaných desek jako anod, možno je projednat jen tehdy podle saz. čís. 490, bude-li podán průkaz o tom, že se dovoz desek děje pro galvanisační podniky nebo pro závody, jež si samy provádějí galvanisování. Za opracování se nepokládá hrubé opilování provedené místy na hranách.
1. (1) Plechy a desky saz. čís. 491 jsou všechny obecné kovy válcované nebo vykované do tvaru tabulí buď neseříznuté, nebo seříznuté jen v pravém úhlu, též s rohy málo zaokrouhlenými; sem patří též pásy s hladkými okraji řezané z plechu nebo desek; rovněž i odřezky plechu, které se ještě hodí k výrobě knoflíků, hřebíků, kování a pod.
(2) O odstřižcích plechu, které se projednávají jako odpadky, jedná 2. vysvětlivka k saz. čís. 488
1. (1) Jako hloubené plechy a desky se projednávají plechy ohýbané, vlnité, žebrované, rýhované, obroubené, lemované (přehýbané), jako dírkované, též vrtané, prořezané a prorážené, ale jenom jsou-li seříznuty v pravém úhlu.
(2) Plechy trieurové, dále nezušlechtěné, pouze bradavkovitě hloubené z plechu zinkového, patří do saz. pol. 492c), s vykrouženými prohloubeninami pak do saz. čís. 515.
1. (1) Plechy a desky osmirkované nebo ohoblované se projednávají jako broušené, natřené jako pokostované, galvanicky bronzované jako pomosazené, potištěné (též s přenesenou metachromotypií), patronované, malované, moirované jako barevně vzorkované.
(2) Sem patří též plechy a desky z obecných kovů pocínované, pozinkované, poolovené, opatřené povrchem z hliníku nebo z jiných obecných kovů.
(3) Plechy vernované (napodobeniny plechů zlacených) se projednávají rovněž podle saz. čís. 493.
(4) O pojmu „vzorkovaný“ a „moirovaný“ jedná 8. vysvětlivka k saz. čís. 432.
(5) Ostatně viz vysvětlivky k všeobecným poznámkám této sazební třídy.
1. Do saz. čís. 494 patří všechny rovné, pravoúhlé plechy a desky (též tabule) jakož i pásy s přímočarými okraji, které na jedné straně nebo na obou stranách nabyly zlatého nebo stříbrného povlaku galvanicky nebo jiným chemickým postupem nebo plátováním. Při zařaďování nerozhoduje obecný kov, z něhož jsou plechy a desky vyrobeny, ani stupeň zlacení nebo stříbření, je-li slabé či silné nebo je-li matné či silně lesklé.
1. (1) Válcované tenké kovové pásy (pruhy) saz. čís. 495 jsou prvým polotovarem k výrobě kovových lístků (nepravého pozlátka a nepravého stříbřítka). Takové válcované tenké kovové pásy jsou druhem šumichy (válcované a pak roztepané kovové folie), jež se dovážejí v páskách metrových a jako dlaň širokých a obyčejně na plocho svinutých; liší se od výrobků, které se zařaďují jako folie, kromě naznačeného tvaru tím, že jejich povrch není stejnoměrně hladký, nýbrž je po vytepání více nebo méně hrbolatý.
(2) Obdobné polotovary k výrobě lístků z nepravého stříbra, z hliníku, cínu nebo z jiných bílých kovů jsou pásky 3 až 4 cm široké a delší než 20 m, rovněž na plocho svinuté.
1. Jako válcované, vykované nebo tažené tyče, pruty a dráty z obecných kovů saz. čís. 496 se projednávají též polotovary lisované na hydraulických lisech Válcované tyče a válcovaný drát mají drsnější povrch a zpravidla i stopy válcovacího švu, kdežto polotovary téhož jména vyrobené tažením jsou hladké a mají nanejvýše souběžné podélné rysky.
2. Za jemně opracované se pokládá všechno kovové zboží malované, bronzované, lakované, patinované, vernované, pomosazené, poměděné, niklované, smaltované, jemně leštěné nebo jiným podobným způsobem jemně opracované.
Naopak se pokládá všechno kovové zboží jiným způsobem opracované (dírkované, vrtané nebo opatřené vyřezanými závity, úplně nebo částečně opilované, osoustružené, ohoblované, obroušené nebo jednoduše leštěné, pocínované, pozinkované, poolovené atd.) za obyčejně opracované.
1. Za malované se pokládá netoliko kovové zboží ručně barvami zdobené (též písmem pomalované), nýbrž i potištěné nebo patronované, jakož i takové, na něž byly obtiskem přeneseny ozdoby, postavy, květiny, krajiny, písmo atd.
2. Za bronzované se pokládá kovové zboží povlečené (natřené) pokostem a bronzovým práškem nebo takové, které bylo posypáno bronzovým práškem dříve, než oschl pokostový nátěr. Sem patří též zboží opatřené pouze bronzovanými vzorky, čarami obrubovými a okrajovými, pruhy a pod.
3. (1) Lakované zboží je takové zboží, které má vpálený lakový povlak, nebo takové, které dostalo nanesením a uhlazením barev s lakovým pokostem jemný, zpravidla neprůhledný povlak hladký a zrcadlově lesklý, nebo také hladký a matný.
(2) Jako lakované zboží se projednává též kovové zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, je-li v obou případech povlečeno průsvitným pokostem.
4. Za patinované se pokládá kovové zboží, jemuž umělým způsobem bylo dodáno vzhledu bronzové antiky. Tyto patinové povlaky barvy měděnky (též hnědé atd.) nepokrývají povrch předmětu stejnoměrně, na prohloubených místech bývá většinou vrstva silnější. Rovněž tak se projednává zboží, které bylo úplně nebo částečně natřeno podobnou zelenou (též hnědou atd.) barvou pokostovou, aby byla napodobena patina.
5. Vernované je zboží, které nabylo vzhledu zlatého zboží tenkým povlakem z jemného, lehce zabarveného (obyčejně načervenalého nebo kurkumou žlutě zabarveného) lakového pokostu. Tento lakový povlak se slévá hlavně v prohlubeninách nebo na okrajích předmětu a dá se lehce odstranit, třeme-li jej kouskem bílé tkaniny, namočené do lihu nebo etheru, jimiž se odbarvuje.
6. (1) Pomosazené, poměděné a niklované zboží nabylo galvanicky úplného nebo částečného povlaku z mosazi, bronzu nebo z podobné kovové směsi, z mědi nebo z niklu. Kovové zboží s hliníkovým povlakem je postaveno na roveň zboží niklovanému.
(2) O zkoušení niklovaného zboží jedná 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.
7. Za smaltované se pokládá kovové zboží s jednobarevným, mramorovaným nebo tavnou barvou pomalovaným povlakem ze smaltu nebo skloviny. Sem patří rovněž smaltované zboží s členěným povrchem (t. zv. cloisonné, na př. japonské a čínské vázy), kde vzorek utvořený z nezlacených kovových linek vystupuje na povrch a prostory mezi linkami jsou vyplněny smaltem.
8. Kovovým zbožím jemně leštěným se rozumí netoliko zboží se silným leskem, nýbrž i zboží, které bylo přesně pracováno a leštěním nabylo stejnoměrného lesku; rysky po leštění, porůznu ještě viditelné, nejsou důvodem, aby se zboží posuzovalo jinak. Jemně matně (bez lesku) opracované kovové zboží se pokládá za jemně leštěné.
9. K jemně opracovanému kovovému zboží patří dále veškeré okysličené výrobky, jemněji provedené, na jejichž dohotoveném povrchu byla uměle vytvořena vrstva kysličníku stejnoměrné barvy žluté, modré, hnědé, načervenalé, šedé nebo černé; sem patří též kovové zboží, jehož povrch byl umělým způsobem zbarven duhově.
10. (1) K jemně opracovanému kovovému zboží patří veškeré kovové zboží ciselované, ryté, gilošované, dále kovové zboží s ozdobami lisovanými, raženými, vyráženými, tepanými, leptanými nebo jiným způsobem vytvořenými.
(2) Za jemně opracované se pokládá též kovové zboží inkrustované, vykládané drátem a niellované (práce z tuly).
(3) Ciselováním rozumíme konečnou úpravu povrchu dlátem, rydlem, razidly atd., kterou se dodává zejména slévanému zboží jemného vzhledu.
(4) Kovovým zbožím rytým a gilošovaným je zboží, na jehož povrchu byly vytvořeny rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubené nebo vyvýšené ornamenty, arabesky, postavy, znaky, monogramy, písmena, číslice atd.
(5) Lisované, ražené ozdoby se lisují na kovové zboží rytými deskami, razidly nebo razítky, po případě razí se údery na razidlo. Vyrážené ozdoby se vyskytují hlavně u zboží z kovových plechů; mohou býti též nazvány prací proráženou, prolamovanou.
(6) Zboží s tepanými ozdobami je zboží plechové, na němž byly razidlem vytepány vyvýšené postavy, ornamenty a pod.
(7) Práce inkrustační a niellovací předpokládá předchozí vyrytí nebo vyleptání ozdob, které mají být vyplněny jiným kovem nebo vyplňovací hmotou (tulou); napodobeniny těchto prací (prováděné většinou galvanoplasticky) pokládají se rovněž za jemné opracování.
(8) Vykládáním drátem se rozumí zdobení kovového zboží vkládáním nebo pokládáním dráty. O vykládání dráty z drahých kovů viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 567 a 568.
11. (1) Za jemně opracované se pokládá též kovové zboží, jehož tvar byl pracován se zvláštní přesností, a to i tenkrát, když má být zdokonaleno zušlechtěním buď některým způsobem svrchu uvedeným, nebo jinakým (stříbřeno nebo zlaceno), jako na př.: stolní soupravy, podnosy, příbory a pod. z alpaky, které v kovu byly přesně zhotoveny, ale které je třeba k úplnému vyhotovení ještě vyleštit, stříbřit atd.; dále se čítají k jemně opracovaným: práce filigránské, jemná práce řetízková, pancéřová, šupinová a pod.
(2) Kovové zboží lisované, vyrážené nebo ražené bez vzorků, ornamentů, okras a pod., pokládá se za obyčejně opracované, není-li opracováno jemně.
(3) Ornamentovaná surová litina, dále neopracovaná, pokud není ve zvláštních sazebních číslech jmenována nebo tam zařaděna, pokládá se za kovové zboží obyčejně opracované.
12. (1) Kromě způsobů opracování uvedených příkladem ve druhém odstavci 2 všeobecné poznámky k této saz. třídě, se považuje za obyčejně opracované též kovové zboží, jež je zcela nebo z části osmirkováno, ohrubováno (zhruba ubráno), hrubě ofrézováno, hrubě nebo jemně natřeno, nebo pokostováno (nikoliv však vernováno, viz 5. vysvětlivku shora), pokud nebylo jinak jemně opracováno. Ocídění (odrhnutí), jehož účelem je pouze, aby s povrchu odlitého zboží byl odstraněn zbylý písek a pod. nebo okuje s povrchu kovaného zboží, nepokládá se za opracování, avšak ocídění v čisticích bubnech, které dává kovovému zboží zvláštní lesk, se za obyčejné opracování pokládá.
(2) Za jednoduše leštěné se pokládá kovové zboží, jehož povrch se sice zrcadlí, avšak celkem není zvlášť pečlivě opracován. Na takovém zboží lze často pozorovat brusné rysky a rysky po leštidle, na zboží slévaném ještě stopy po nepřesném lití atd.
(3) Jinak se pojem obyčejného opracování shoduje s pojmy, které platí pro způsoby obyčejného opracování u železného zboží. O těchto způsobech opracování jednají částečně všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII; těchto ustanovení se obdobně používá i u kovového zboží.
2. (1) Zušlechtěné tyče, pruty a dráty olověné, cínové, z kovu britania a zinkové jsou zařaděny vesměs a bez zřetele na sílu do saz. pol. 497a), kdežto jsou-li měděné, niklové atd., do saz. pol. 497b), a to jen ve dvou stupních podle síly nad 0˙25 mm nebo slabší.
(2) Ustanovení 2. a 3. odstavce 5. vysvětlivky k saz. čís 496 platí též pro saz. čís. 497; rovněž budiž zde obdobně používáno ustanovení 1., 2. a 8. vysvětlivky k saz. čís. 496.
2. Cementovaným drátem měděným saz. čís. 498 rozumíme drát, který zinkovými parami nabyl povlaku barvy mosazi (podobného zlatu); na zkušebním kameni dá červenou čáru. Jako cementovaný drát měděný se projednávají podle saz. čís. 498 též jiné dráty z obecných kovů, které povlakem z obecných kovů nabyly vzhledu podobného zlatu. Jádrem těchto drátů bývá zpravidla jen měď nebo nikl, jak je tomu u drátu z nového zlata, který sem patří, u něhož bylo dosaženo tombakovým povlakem vzhledu podobného zlatu. Podobné dráty z lesklé mědi, bronzu, mosazi, niklu a pod., též dráty z t. zv. niklového zlata (nažloutlé slitiny niklové) bez povlaku z obecných kovů, který by jim dodával vzhledu podobného zlatu, patří do saz čís. 496, dráty pak s jiným kovovým povlakem nežli zlatu podobným do saz. čís. 497.
2. (1) Jsou-li u kovového zboží výslovně zařaděného (saz. čís. 500—513) stanoveny zvláštní celní sazby na různé kovy, z nichž je zboží zhotoveno, jsou tyto sazby vyznačeny ve zvláštních sazebních položkách nebo jsou ony kovy, na něž nelze použít sazby příslušných položek, výslovně vyjmuty, jak je tomu u hrubých odlitků saz. pol. 501b) a kotlů saz. pol. 502b) z niklu a hliníku a u drobných potřeb, šperků a zboží galanterního (saz. čís. 509, 510 a 511) z hliníku a ze slitin hliníku podobných. Není-li u kovového zboží výslovně zařaděného nějaký určitý kov vůbec jmenován, platí v sazebníku vyznačená celní sazba bez ohledu na kov, z něhož je předmět zhotoven, jako na př. u drátěných lan saz. čís. 507; je-li však stanovena zvláštní celní sazba, jako na př. u saz. čís. 505, jen pro šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin, tu se takové nebo podobné zboží z jiných kovů projednává podle kovu, jehož bylo použito, jako zboží výslovně nejmenované.
(2) U kovového zboží výslovně nejmenovaného jsou u každého jednotlivého sazebního čísla (saz. čís. 514—520) výslovně jmenovány ony kovy nebo slitiny, po příp. skupiny kovů, z nichž se musí skládat zboží, které je do nich pojato.
2. (1) Trouby olověné, cínové nebo z kovu britania nebo zinkové (saz. pol. 500a), b), c)), dále neopracované, projednávají se, vyjma trouby ze zinkového plechu, pro které je stanovena zvláštní celní sazba, bez zřetele na to, jak byly vyrobeny, a bez rozlišování podle váhy běžného metru sazbami stanovenými na trouby z těchto kovů.
(2) Trouby dále neopracované z jiných obecných kovů nebo kovových slitin se projednávají bez zřetele na druh kovu, z něhož jsou zhotoveny, jedině podle váhy běžného metru, a to, váží-li 1 kg nebo více, podle saz. pol. 500d)1, při váze menší pak podle saz. pol. 500d)2.
(3) Aby se zjistil tento rozlišovací znak pro zařadění, zjistí se délka trub, i s případnými návlačkami, přírubami nebo nátrubky, v metrech; váha trouby dělena délkou udává váhu běžného metru.
2. (1) Hrubé odlitky (s výjimkou odlitků olověných) patří jen tenkrát do saz. čís. 501, váží-li kus více než 10 kg. Hrubé odlitky z olova nejsou nijak omezeny na nejmenší váhu kusovou; zcela malé předměty ze slévaného olova se však neprojednávají podle saz. čís. 501. Střely a broky olověné patří do saz. čís. 503, knihtiskařská písmena z liteřiny do saz. pol. 506a), mřížky (olověné elektrody) akumulátorové do saz. čís. 545.
(2) Do saz. čís. 501 nepatří lité trouby a válce (saz. čís. 500), lité kotle a zboží kotlářské (saz. čís. 502), jakož i veškeré odlitky z niklu, hliníku a slitin hliníku podobných (saz. čís. 518 nebo 520), i když se jeví podle předchozí vysvětlivky jako hrubé odlitky.
2. (1) Každé opracování, přesahující rozsah uvedený v předcházející vysvětlivce, jako další mechanické opracování nebo zušlechtění povrchu nebo vnitřku pocínováním, niklováním, nátěrem atd., podmiňuje projednání takových kotlů jako kovové zboží výslovně nejmenované.
(2) Rovněž patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému hrubé kotle (vyjma kotle olověné), váží-li kus až 10 kg, nebo jsou-li spojeny s jinými hmotami (vyjímajíc železná ucha a držadla, též se součástkami ze dřeva).
2. (1) Do saz. čís. 503 patří zejména odlité střely (kulky) a broky z olova, též z tvrdého olova (s antimonem), obyčejně v brokárnách (též v bubnech) vyrobené, bez jakéhokoliv spojení a dalšího opracování.
(2) Špičaté střely pro zbraně, jež se lisují s vruby a pod. z litých nebo válcovaných tyčí olověných, patří, nejsou-li spojeny s jinými hmotami, do saz. čís. 514.
(3) Špičaté střely z olova s pláštěm z jiných kovů (též z ocele) nebo spojené s jinými hmotami patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.
(4) Obyčejně nabudou střely a broky při výrobě (účinkem oleje, loje a sirníku sodného) lehkého (načernalého) povlaku ze sirníku olovnatého, a použije-li se tuhy, i živějšího lesku; toto opracování nemá vliv na zařadění.
2. (1) Šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin se projednávají, jsou-li lesklé, vzorkované (s vytlačenými vzorky, též s vyráženým písmem), barvené nebo pokostované, podle saz. čís. 505, jsou-li však úplně nebo zčásti jemně opracované, podle saz. pol. 514b).
(2) U tub se nepřihlíží k šroubovým uzávěrkám poměrně nepatrným a k podobným nezbytným jednoduchým uzávěrům ani tenkrát, jsou-li zhotoveny z jiných obecných kovů nebo kovových slitin nebo jsou-li niklovány.
2. (1) Jako jemně opracované kovové zboží výslovně nejmenované se podle saz. čís. 514—520 projednávají velká písmena z mosazi atd., jichž se užívá k tisku nápisů na věncové stuhy, do knižních vazeb a pod., jakož i knihařská razidla z mosazi, t. j. ryté původní desky a jiné špalíčky (rohy a pod.), jimiž se vtlačují ornamenty, okrajové ozdoby a pod. do knižních desek a podobných výrobků k jiným účelům.
(2) Štočky s obrázky, t. j otisky, odlitky, též pro knihtisk, z obecných kovů se projednávají jako kovové zboží podle svého opracování.
2. Dny k sítům rozumíme tkaniny nebo pletiva, která jsou již podle míry sítového dna vyrobena nebo přistřižena i tenkrát, jsou-li při nich čípky k připevnění na luby.
2. (1) Jako kovové perly se projednávají perly kulaté, facetované, trubkovité atd. z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené.
(2) Cetky (cetičky, hvězdičky a pod.) z drátěných kroužků zploštěných nebo vyrážené z kovových plechů, saz. čís. 523.
(3) Při zařaďování nerozhoduje, jsou-li perly navléknuty na niti nebo šňůry, aby mohly být baleny, zasílány nebo upraveny pro drobný prodej. Dá-li se jich však použít přímo jako šperku, projednávají se podle saz čís. 510, kam patří též nášivky z kovových perel k účelům konfekčním, navléknuté na šňůry nebo na drát.
2. (1) Medaile a křížky k výrobě růženců se neprojednávají jako šperky, nýbrž jako kovové zboží výslovně nejmenované.
(2) Podle saz. čís. 510 se projednávají nášivky k potřebám konfekčním z kovových perel, navléknutých pouze na šňůrky nebo drát, i když jsou zlaceny nebo stříbřeny.
(3) Mužské a ženské šperky s pravými nebo nepravými korály, s nepravými perlami, s granáty, saz čís. 570; jsou-li zlaceny nebo stříbřeny nebo spojeny s hmotami velmi jemnými, saz. čís. 522.
2. Galanterní zboží je sem zařaděno bez rozdílu stupně opracování (též surové) a bez zřetele na spojení s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li zlaceno nebo stříbřeno, zlatem nebo stříbrem plátováno nebo spojeno s hmotami velmi jemnými, zařaďuje se do saz. čís. 522; galanterní zboží z hliníku nebo ze slitin hliníku podobných patří do saz. pol. 520b), galanterní zboží s pravými nebo nepravými korály nebo s nepravými perlami nebo s granáty do saz. čís. 570.
2. Do saz. čís. 513 patří také musivné zlato (sirník ciničitý, v malých, zlatožlutých až hnědožlutých šupinách s kovovým leskem, které se na omak podobají mastku), musivné stříbro (amalgam cínu s vismutem v prášku), železná čerň (antimon velmi jemně sražený) a brokát (odpadky šumichy rozemleté na šupiny z pravých nebo nepravých kovových lístků) k pokládání papíru, čalounů a galanterního zboží ze dřeva nebo lepenky. Brokát se vyskytuje též smíšen s barevným prachem skelným nebo se skleněnými šupinkami atd. Brokát se liší od řezaných plosků, které se projednávají podle saz. čís. 523 nebo 565, tím že u řezaných plosků jednotlivé lístečky řezané ze zploštělého, též fasonovaně lisovaného drátu, mají pravidelnou, čtyřhrannou podobu a hladké okraje; to u brokátu nebývá. Kromě toho je brokát na omak daleko hebčí a měkčí než řezané plosky.
2. Pro zařadění kovového zboží výslovně nejmenovaného z olova, cínu a ze slitin olova s cínem (saz. čís. 514), ze zinku a zinkových slitin (saz. čís. 515), niklu (saz. čís. 518), z kovu britania (saz. čís. 519) a z hliníku a slitin hliníku podobných (saz. čís. 520) je jedno, je-li z litiny, drátu, plechu nebo je-li vykováno; zato však zboží odlité z mědi a z jiných obecných kovů nebo kovových slitin výslovně nejmenovaných je zařaděno do saz. čís. 516, veškeré ostatní zboží z těchto kovů nebo kovových slitin (t. j. z plechu, drátu nebo kované) do saz. čís. 517.
2. (1) Ornamentované odlité zboží patří do saz. pol. 516b)1, ať je neopracované (surové), obyčejně nebo jemně opracované, bez zřetele na váhu kusu. Ornamentované odlité, jemně neopracované zvony se však projednávají podle saz. pol. 516b)2, váží-li kus více než 1 q.
(2) Stolní zvonky, saz. čís. 509.
(3) Ze zboží odlitého bez ornamentů patří:
(4) do saz. pol. 516a): veškeré surové, dále neopracované odlitky, váží-li kus až 10 kg, dále veškeré zboží odlité, pouze opilované, jinak však surové, bez ohledu na to, co kus váží (tedy též pod 50 g);
(5) do saz. pol. 516b)1: veškeré drobné zboží odlité, váží-li kus méně než 50 g a je-li jakýmkoli způsobem (vyjma pouhé opilování) obyčejně nebo jemně opracováno;
(6) do saz. pol. 516b)2: veškeré obyčejně opracované zboží odlité (vyjma pouze opilované), tedy veškeré zboží odlité, je-li dírkováno, vrtáno, opatřeno vřezanými závity, osoustruženo, ohoblováno, obroušeno, jemně neopracováno a váží-li kus 50 g nebo více; totéž zboží jemně opracované patří do saz. pol. 517b).
2. O listech (foliích) viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520, o jemně opracovaném zboží odlitém, které sem patří, 2. vysvětlivku k saz. čís. 516.
2. (1) Do saz. čís. 518 patří též hrubé, dále neopracované odlitky, kotle a zboží kotlářské z niklu, při čemž se nepřihlíží k váze kusu, kdežto niklové zboží, které je pojato do zboží jmenovaného výslovně v sazebníku, se projednává podle saz. čís. 500, 506—513.
(2) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
2. Za slitiny hliníku podobné se považují slitiny, které se hliníku přibližně rovnají svou barvou, a které se obzvláště tomuto kovu přibližují svou nepatrnou specifickou vahou, na př. magnalium, cimalium.
2. Dracouny (bouillons, zkadeřené, vyduté dracouny) jsou polotovary zhotovené z kulatých nebo zploštěných drátů z obecných kovů k výrobě lemovek, třásní, výložek, třapců, k vyšívání atd., které bývají většinou housenkovité nebo hadicovité a zhotovují se na t. zv. bouillonových strojích obtáčením drátu kolem jehel různého průřezu.
2. (1) Starými přelámanými (zlomkovými) kovy a kovovými slitinami se rozumějí jen kusy přelámaného kovového zboží, stará drátěná změť, vystřelené prázdné dutinky nábojnicové, znetvořené olověné střely atd., jichž nelze použít k jinému účelu než k roztavení.
(2) Jako odpadky patří do saz. čís. 488: vývrtiny, třísky vrtačkové a soustruhové, piliny, kovotepecké odpadky k přípravě kovových prášků, odstřižky plechů atd., jichž nelze již použít k výrobě zboží, dále stěry, brusné piliny, výškrabky (smetí, smeť mincovní), kovové usazeniny na dně tavicích pecí.
(3) Není-li s určitostí vyloučeno, že by mohlo být starého přelámaného kovového zboží nebo odpadků, jejichž projednání strana požaduje podle saz. čís. 488, ještě dále použito, mohou být na žádost strany za úředního dohledu do té míry ještě dále rozbity (rozdrceny), aby se nehodily již k jinému použití než k roztavení.
(4) Může být též povoleno, aby zboží bylo roztaveno za úředního dozoru.
(5) Olověná vlna a hliníkové třísky na drhnutí, saz. čís. 496.
2. (1) Při zařaďování leonského zboží prýmkářského se nepřihlíží k vložkám z příze nebo jiných hmot, jako k vložkám ze dřeva, lepenky a pod., ani k přízi z vláknin textilních, která volně leží na zadní straně lemovek, ani k přízi, která sice vystupuje najevo na povrchu zboží prýmkářského, nemění však nic na rázu tohoto zboží jako leonského zboží prýmkářského z přediv nebo drátů; dále se nepřihlíží k přízi, kterou je prýmkářské zboží vyšito, vyjma případ, kdy takovéto spojení je u leonského zboží saz. pol. 524b) z hedvábí; tato okolnost zařaďuje zboží do saz. pol. 524b) 1, při čemž je jedno, vystupuje-li hedvábí na povrch či nikoli.
(2) Jestliže hedvábí je jen jádrem leonských přediv a nevystupuje-li na povrch, nepřihlíží se k němu jako ke spojení.
(3) Viz též 17. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.
2. Anody z mosazi nebo z jiných kovů a válcované niklové anody větších rozměrů než 1250 cm2 projednávají se podle své bližší sazební povahy jako odlitky saz. čís. 501, po případě jako kovové zboží výslovně nejmenované nebo jako desky saz. čís. 491.
2. Do saz. čís. 491 patří nejen surové plechy a desky (též svinuté) tak, jak vycházejí z válcovny nebo hutě (plechy olověné, cínové, z kovu britania, zinkové atd. v hladkém čistém stavu; plechy měděné, mosazné, bronzové a jiné s barevným náběhem, utvořivším se válcováním za tepla), nýbrž i plechy a desky prané nebo takové, které nabyly lesku pouze mořením nebo válcováním za studena (matně lesklé), též rovnané, pokud nebyly dále mechanicky nebo jinak zušlechtěny.
2. (1) Podle saz. čís. 492 se projednávají též plechy a desky saz. čís. 491, které přiříznutím nabyly jiného tvaru než pravoúhlého. Sem patří zvláště všecky plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kruhové, oválné nebo jiného tvaru, který vyhovuje svému účelu a přitom zůstává ještě jednoduchý. Tento tvar může být dán plechu řezáním, přistřihováním nebo vyrážením na tvary vhodné ke zpracování na misky, krabice, pouzdra, vany a pod.
(2) Naproti tomu ornamenty z plechů vysekávané nebo vyřezávané a jiné podobné složitěji ohraničené výrobky z plechu, na př. figurky, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré plechy a desky přiříznuté jinak než v pravém úhlu, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny nebo které byly dále zpracovány ohýbáním, tepáním, lemováním (přehýbáním) nebo jiným mechanickým postupem, neprojednávají se jako plechy, nýbrž jako kovové zboží podle své povahy.
2. (1) Do saz. čís. 493 patří nejen zušlechtěné plechy a desky vyrovnané, pravoúhle nebo jinak, nicméně však ještě jednoduše přiříznuté, nýbrž i takové zušlechtěné plechy a desky, jež se podle ustanovení u saz. čís. 492 považují za hloubené nebo dírkované.
(2) Hloubené a dírkované plechy a desky, které jsou současně přiříznuty (jinak než v pravém úhlu), jakož i plechové pásy s jinými okraji nežli přímočarými, jejichž povrch je zušlechtěn některým způsobem zde uvedeným, patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.
2. Do saz. čís. 522 patří zlacené nebo stříbřené plechy a desky jinak než v pravém úhlu přiříznuté, pak všechny plechy a desky, na nichž byly zlacením nebo stříbřením vytvořeny ornamenty, arabesky nebo nějaký jiný vzorek, dále plechy a desky zlacené nebo stříbřené nebo zlatem nebo stříbrem plátované, jsou-li vzorkovaně lisovány, gilošovány, ryty nebo s vyráženými vzorky.
2. (1) Lupeny saz. čís. 495 jsou obdobné polotovary, vyrobené tepáním z válcovaných tenkých pásů z obecných kovů (i z kovů nepravě plátovaných), jako tepané lupeny ze stříbra (viz 1. a 2. vysvětlivku k saz. čís. 563); jsou též značně silnější než hotové kovové lístky, vyrobené z nich opětovným tepáním, a rozesílají se jako čtvercové lístky, jejichž strany měří 10 až 15 cm. Svou tloušťkou jsou mezi kovovými lístky a foliemi.
(2) Válcované tenké pásy (pruhy) z obecných kovů, jakož i lupeny z obecných kovů, zlatem nebo stříbrem plátované, projednávají se podle saz. čís. 494.
2. (1) Do saz. čís 496 patří netoliko tyče, pruty a dráty průřezu kruhového nebo pravoúhlého, též s vypouklými úzkými stranami, nýbrž i oválné; z ⅟₄, ½ nebo ze ¾ kulaté, pravidelně mnohoúhlé (3, 6, 8 i vícehranné) nebo úhlové ( ∟┬ I ). Sem patří též ploché dráty Tyče, pruty a dráty jiných (složitějších) průřezů, než jsou uvedeny v předešlé větě, projednávají se však podle saz. čís. 497.
(2) Válcované okenní olovo se však projednává podle saz. pol. 496a).
3. Kovové odpadky smíšené se železnými odpadky se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prováděcího nařízení k celnímu zákonu.
3. Při celním projednávání nerozhoduje, jak bude později trub použito; nerozlišuje se tedy, jde-li o trouby varné, vodovodní, parovodní, plynovodní a pod., o trouby k výrobě strojů, přístrojů, svítidel, varhanních píšťal nebo jiného kovového zboží, a zařaďují se jen podle ustanovení 2. vysvětlivky, pokud nejsou dále opracovány.
3. Přípustné spojení s dřevem nebo s železnými součástkami zhruba zpracovanými, t. j. pouze kovanými, pilníkem zhruba opilovanými nebo vrtanými, též zhruba natřenými, přesahuje u tohoto druhu zboží zřídka kdy účel, aby bylo pouze připraveno pro pozdější sestavení s jiným zbožím, takže toto spojení se může skládat z tyče, čepu, železného pásku (jako u zvonů připojená páka k upevnění tažného lana, zavěšená klanice), desky a pod. nebo z kruhů, oušek nebo háků, jako držadel (u závaží). Poněvadž je pak takovéto spojení přípustné, nelze také u takovýchto hrubých odlitků pokládat vysekání nebo vyvrtání otvorů za další opracování a nepřihlíží se k němu.
3. Sem patří též polotovary pouze miskovitě prohýbané, t. j. mísovité zboží z mědi atd. (kotliny) bucharem vyrobené, surové, nehotové, vykované, nanejvýše na okraji oříznuté, ze kterého se teprve dalším zpracováním kotle vyrábějí, váží-li kus více než 10 kg. Za téhož předpokladu v saz. pol. 502b) jmenovaná vykovaná nebo vyválcovaná dna jsou součástkami kotlů, ohniště součástkami kotlů k lokomotivám.
3. Za drátěné plátno se pokládají široké tkaniny vyrobené na stavu na drátěné tkaniny z jednoduchého nebo skaného drátu, též zesíleného spředenou lněnou přízí a pod., k výrobě sít, k použití v papírnách a mlynářství, k napínání na součásti strojů a přístrojů pracujících jako síta a pod.; v obchodě se vyskytují jako zboží metrové, natočené většinou na dřevěných válcích, mají vždy osnovu a útek a jsou utkány jako taft nebo keprovitě.
3. (1) K hračkám z obecných kovů (z plechu, drátu, litiny, atd.) patří na př. nádobíčko na hraní, vlky, dětské pistole, dětské pušky na hraní, dětské trubky, dětské bubínky, motory jako hračka pro dospělejší mládež, lokomotivy s perovým pohonem atd., železniční vozíčky a kolejnice k nim. Celní sazbou na hračky se projednávají též součástky hraček, více nebo méně opracované, jako spouště k dětským pistolím, zámky k dětským puškám, malá kolečka k rozličným hračkám atd.
(2) Jako hračky se projednávají též ozdoby na vánoční stromek z plechu nebo drátu (svícinky, držátka na cukroví, plechové spony atd.).
(3) O projednávání hraček optických a elektrických, jakož i hraček vůbec viz 5. úvodní vysvětlivku.
3. (1) Užitkové předměty, na př. kávové, čajové a jídelní nádobí, mísy, stojany na láhve a na sklenice, cukřenky, košíky na chléb, příbory, nářadí psací a kuřácké, pouzdra na doutníky a cigarety, tabatěrky, popelníčky, stolní zapalovače, ruční svícny, svítilny a předlohy ke krbům se neprojednávají podle saz. čís. 511, nýbrž podle své jinaké povahy.
(2) Z předmětů v předešlém odstavci příkladem vyjmenovaných náležejí tedy do saz. čís. 509 ony, které patří podle příkladů uvedených v 5. vysvětlivce k saz. čís. 509 k drobným potřebám, jako na př. lžíce, stolní vidličky, podložky k jídelním příborům, pouzdra na doutníky i na cigatery a kapesní tabatěrky; stolní nože patří do saz. čís. 479, ostatní předměty a předměty téže povahy ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.
3. (1) Podle saz. čís. 513 se projednávají též veškeré barvy malířské, vodové (akvarelky) nebo pastelové, připravené z bronzových prášků, nebo bronzové laky, bronzové tinktury atd., rozetřené nebo rozředěné pokostem, jakož i bronzový prášek upravený k drobnému prodeji v obálkách nebo v papírových sáčcích.
(2) Drahý kov v podobě prachu, saz. čís. 560, jako malířská barva nebo pokostem rozředěný, saz čís 513. (Pro rozlišování zlatého a stříbrného prachu od bronzových prášků bude vždy vnější úprava vhodným vodítkem.)
(3) Pečetní vosk obsahující bronzový prášek, saz. čís. 628.
(4) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 641.
3. (1) Kovové zboží saz. čís. 514—520, kombinované z obecných kovů zařaděných do těchto sazebních čísel, se projednává podle onoho kovu, který dodává zboží jeho ráz; je-li ráz sporný, projedná se jako zboží podle onoho kovu, na který je stanoveno nejvyšší clo. Zboží těchto sazebních čísel spojené s niklem nebo hliníkem nebo se slitinami hliníku podobnými, které mu nedodávají ráz zboží z těchto kovů, projednává se jako kovové zboží spojené s jemnými hmotami, právě tak jako kovové zboží spojené se součástkami z ornamentovaných nebo niklovaných obecných kovů, které patří do jiného sazebního čísla, než ono kovové zboží samo.
(2) Zboží olověné, cínové, zinkové, pak měděné a z jiných obecných kovů, postavené tomuto zboží v celním sazebníku na roveň (saz. čís. 514—517), je-li spojeno s jemnými hmotami, projednává se podle saz. čís. 521, kdežto zboží z niklu, kovu britania a hliníku (saz. čís. 518—520) podle těchto sazebních čísel, i když je spojeno s jemnými hmotami.
3. Odlité zboží saz. čís. 516, spojené s jemnými hmotami, saz. čís. 521, spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 522.
3. (1) Do tohoto čísla patří stěradla; jsou to ploché pásy z pružného kovu nebo kovových slitin týchž rozměrů jako stěradla z ocele a upotřebuje se jich k témuž účelu. Viz též vysvětlivky k saz. čís 470.
(2) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2. k saz třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
3. (1) K předmětům z hliníku k účelům technickým (saz. pol.. 520a)) patří na př. nýty, šrouby, fitinky, příruby, spojky trubek, hliníkové listy (folie), soutyčí a přiříznuté, dále zpracované plechy k stavbě letadel a pod., k ostatnímu zboží hliníkovému (saz. pol. 520b)) pak na př. klíče, násadky, psací pera, náprstky, hračky a součástky jejich, mužské a ženské šperky, galanterní zboží atd.
(2) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.
(3) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
(4) O rozlišování hliníkových listů (folií) od hliníkových plechů viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.
3. Cetkami se rozumějí kotoučky z obecných kovů s dírkou uprostřed, které byly vyrobeny roztepáním otevřených drátěných kroužků na plocho (drátěné cetky); vydutými cetkami jsou cetky tvaru miskovitého. Zkadeřené cetky, které byly razidlem vyzdobeny, patří rovněž sem jako cetky vyrobené vyrážením z listů (folií) z obecných kovů (cetky listové)
3. (1) Leonským zbožím z drátů z obecných kovů, které se projednává podle saz. čís. 524, rozumíme jen zboží vyrobené z pružných a přiléhavých drátů zploštěných nebo kulatých, které se svou povahou hodí k výrobě leonského zboží prýmkářského.
(2) Práce ze silnějších a tuhých drátů, jako na př. zboží filigránské, se projednává podle své sazební povahy jako zboží kovové.
3. (1) Při projednávání plechů a desek z olova, cínu, kovu britania a zinku síla plechu nerozhoduje, avšak veškeré ostatní plechy a desky z obecných kovů (saz. pol. 491d)) se rozlišují podle síly nad 0˙5 mm nebo pod 0˙5 mm a podle toho se projednávají.
(2) Sílu těchto plechů zjišťujeme tloušťkoměrem na místech nejslabších.
(3) Plechy a desky, hloubené nebo dírkované, saz. čís. 492.
(4) Plechy a desky, zušlechtěné, saz. čís. 493 nebo 494.
(5) Listy (folie) z obecných kovů patří ke kovovému zboží saz. čís. 505, 515, 517—520.
(6) O rozlišování listů (folií) od plechů viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.
(7) Desky lité (k účelům technickým), váží-li kus více než 10 kg, saz. čís. 501, lehčí (vyjma olověné), jako kovové zboží výslovně nejmenované.
3. Jsou-li plechy nebo desky, které se podle předchozích ustanovení považují za hloubené nebo dírkované, na svém povrchu opracovány (zušlechtěny) některým způsobem uvedeným u saz. čís. 493 nebo jemu na roveň postaveným, patří do saz. čís. 493.
3. Plechy ryté nebo gilošované — také hloubené nebo dírkované, rovněž zušlechtěné — projednávají se jako kovové zboží výslovně nejmenované, obyčejně opracované.
3. (1) Návěští a pod. provedená na plechu se zlaceným nebo stříbřeným podkladem, zlaceným nebo stříbřeným písmem, ozdobami a pod. projednávají se rovněž podle saz. čís. 522.
(2) Jak se zkoušejí zlacené nebo stříbřené plechy a desky, viz 8. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525.
3. (1) Tyto polotovary je třeba projednávat se zvláštní pozorností, aby kovové folie (saz. čís. 505, 515, 517— 520) a kovové lístky (saz. čís. 512) nebyly nesprávně dováženy jako válcované tenké kovové pásy nebo jako tepané lupeny. Proto je třeba dbát, aby tyto polotovary byly dováženy pouze pro kovotepce; budou-li pochybnosti, vyžádá si celní oddělení ONV od strany příslušný průkaz.
(2) Není-li při celním projednání prokázáno, že zásilka je určena pro kovotepce, může být zboží projednáno podle saz. čís. 495 pouze tehdy, jestliže její příjemce ohlásí příslušnému finančnímu referátu KNV, že hodlá mít na skladě válcované tenké kovové pásy a tepané lupeny určené k prodeji kovotepcům, a zaváže se, že povede knihu o příjmu a prodeji těchto polotovarů, že dovolí vyslaným finančním orgánům, aby mohli do ní kdykoli nahlédnout, jakož i že jim umožní, aby zjistili zásobu, jež nebyla kovotepcům prodána.
(3) Neprojednává-li se zboží saz. čís. 495 u nádražního nebo vnitrozemského celního oddělení ONV, odešlou se vzorky zásilek dovážených pro obchodníky nejbližšímu vnitrozemskému celnímu oddělení ONV v rámci kraje k posouzení; zboží se projedná podle příslušné vyšší celní sazby a rozdíl se pak podle nálezu vnitrozemského celního oddělení ONV straně vrátí.
3. Tyče, pruty a dráty patří do saz. čís. 496 nejen v tom stavu, v jakém vycházejí ze stroje válcovacího, z bucharu nebo ze stolice drátové, nýbrž i tenkráte, když nabyly lesku mořením nebo válcováním za studena, avšak nebyly dále zušlechtěny nijakým jiným způsobem.
3. (1) Dráty stříbřenými, také zploštěnými, rozumíme dráty, které nabyly stříbrného povlaku bud galvanicky nebo chemickým postupem; poznají se zpravidla již zkouškou na kameni, poněvadž pro tenkou vrstvu stříbra nedávají čáru bílou, nýbrž podle kovu buďto čistě červenou (po mědi), anebo žlutou (po mosazi). Dráty ze stříbřených bílých kovů nebo slitin se v pochybných případech zkoumají chemickým rozborem.
(2) Kovovými dráty plátovanými stříbrem rozumíme však jen takové dráty, též zploštěné z dvojitého kovu, které jsou stříbrem plátovány. Od kovových drátů pouze stříbřených se liší svým o mnoho silnějším povlakem stříbrným, který je pod zvětšovacím sklem na průřezu viditelný, nejde-li o výrobky příliš tenoučké nebo o výrobky s jádrem z bílého kovu
(3) Z ustanovení saz čís. 564, podle kterého se projednávají dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů o průměru nejvýše 2 mm, vyplývá, že stříbrem plátované dráty, takto silné, mohou jen tentokrát být projednány podle saz. čís. 498, jsou-li plátovány slitinou stříbra.
(4) U silnějších drátů stříbrem plátovaných nezáleží na tom, jsou-li plátovány stříbrem ryzím či nikoli.
(5) Podle toho mohou být stříbrem plátované dráty, silné nejvýše 2 mm, prohlášené podle saz. čís. 498, jen tenkráte projednány, když je v nálezu puncovního úřadu uvedeno, že plátování je ze slitiny stříbra. Budou-li pochybnosti, projednají se jako dráty saz. čís. 498 všechny ony dráty stříbrem povlečené, silné nejvýše 0˙5 mm, jejichž celkový obsah ryzího stříbra nepřesahuje 50/1000). Jde-li však podle nálezu o dráty plátované ryzím stříbrem, předepíše se doplatek vyplývajícího rozdílu cla podle saz. čís. 564 a zavede se trestní řízení pro nesprávné prohlášení. O zkoušce na stříbření viz 8. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500-525.
(6) Nález puncovního úřadu se vyžádá pokaždé, jakmile vzniknou pochybnosti, jež by celním oddělením ONV nemohly být úplně a spolehlivě rozřešeny.
3. (1) Všeobecně jsou na surové (dále neopracované) a na obyčejně nebo jemně opracované kovové zboží stanoveny v jednotlivých sazebních číslech nebo položkách celní sazby, kterých se má použít.
(2) Není-li u jednotlivých sazebních čísel nebo položek vůbec nijakého ustanovení, týkajícího se opracování, stanovená celní sazba platí jak pro zboží surové, tak i pro veškeré stupně opracování, ve kterých takové zboží přicházívá do obchodu, není-li jinak stanoveno ve vysvětlivkách k příslušnému sazebnímu číslu. Celní sazby saz. čís. 518—520 platí na surové, obyčejně a jemně opracované zboží z niklu, z kovu britania a hliníku (vyjma zboží patřící do saz. pol. 520a)1).
(3) Není-li v některém sazebním čísle nebo položce stanovena zvláštní celní sazba na zboží surové, avšak je tu ustanovení o zvláštním nebo obyčejném nebo jemném opracování, stanovené clo platí netoliko pro tyto stupně opracování, nýbrž i na zboží surové, pokud není surové zboží zařaděno do zvláštních sazebních položek.
(4) Kovové zboží výslovně zařaděné (saz. čís. 500—513), na něž jsou stanovena cla jen ve stavu dále neopracovaném, projednává se, je-li obyčejně nebo jemně opracováno, podle kovu, z něhož je vyrobeno, a podle stupně opracování jako kovové zboží výslovně nejmenované, pokud se nevybírá, jako u válců a trub (saz. čís. 500), příslušná celní přirážka za opracování.
4. Jako surové kovy se projednávají též těžké, silné, slévané, pravoúhlé, deskovité bloky (deskovité balvany, ale nikoli desky v technologickém slova smyslu) z mědi, bronzu atd., jež nejsou ještě pilou rozřezány na desky (planches), jakož i lité desky, billety a bárníky z těchto kovů a slitin, nekované a pilou neřezané, jak se jich používá k bezprostřednímu zpracování na plech nebo drát nebo ke zpracování kováním. Povrchní, zcela hrubé opilování a přiostření slévaných bárníků k výrobě drátů nemění nic na zařadění.
4. (1) K jiným drátěným tkaninám patří drátěné tkaniny na způsob stuh v šíři až 20 cm, vyrobené s osnovou a útkem, dále veškeré drátěné plátno podle míry již utkané nebo přistřižené (nejsou-li to dna k sítům), zboží zhotovené z drátěného plátna, nepodléhá-li podle svého spojení vyšší sazbě (na př. dynamové kartáče), pak drátěné zboží pletené do šířky. Tímto zbožím rozumíme ploché, široké nebo prýmkovité úplety z drátu, které se zhotovují (bez osnovy a útku) vzájemným proplétáním drátů na nejrůznější způsoby (smyčkovitě, síťovitě, spirálovitě, kroucením okolo sebe, řáděním nebo zavěšením na sebe).
(2) Drátěná pletiva na způsob lan, provazů a šňůr, jakož i dráty skané (seskané) se neprojednávají podle saz. čís. 508; drátěná lana patří do saz. čís. 507, ostatní pak ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.
4. (1) K jehlicím saz. čís. 509 patří netoliko obyčejné špendlíky vyrobené z kovového drátu, nýbrž i jehlice náprsní a jehlice do šátků, které bývají větších rozměrů, dále obyčejné jehlice do klobouků, vlásenky, jehly šněrovací (navlekače), pojistné špendlíky (spínací špendlíky), háčkovadla, jehly tamburovací, síťkovací, spletací atd.
(2) Kroužky rozumíme krátké trubičky na jednom konci zúžené, na druhém ohrnuté (trubičky s okolkem), které se zvláštním zařízením připevňují jako obruba šněrovacích dírek u bot, etiket a pod. do příslušných látek.
(3) Ke knoflíkům patří též t. zv. stiskací knoflíky z obecných kovů (které se zapínají přitlačením na krátký nýtek s hlavičkou, jako u rukavic a pod.).
(4) Jako přezky se projednávají veškeré přezky (s výjimkou hrubých přezek drátěných a z litiny), i jsou-li bez jazýčků.
(5) Jako háčky a sponky se projednávají též kličky z kovového drátu, jakož i spínací háčky k šněrovačkám a pod.
(6) Jako náprstky se projednávají též náprstkové kroužky.
(7) Ozdobné jehlice (vlasové a kloboukové), ozdobné přezky a ozdobné knoflíky, saz. čís 510.
(8) Knoflíkové formy z obecných kovů, t. j. vložky a podložky pro povlečené knoflíky, podle povahy hmoty.
(9) Špikovačky z plechu, jako kovové zboží výslovně nejmenované.
(10) Hrubé přezky z drátu nebo z litiny, t. j. všechny, které nejsou jemně opracovány a váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, jako kovové zboží výslovně nejmenované.
4. (1) Ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému patří na př.: automaty (figury atd.), čárkovadla (k rýsování notových linek), drátěné kartáče (drasticí kartáče pro kloboučníky, vyrobené obyčejně z mosazného drátu smyčkovitě stočeného, jenž se před upotřebením prořízne, a jiné kartáče k technickým účelům), drátěné zboží, drátěnky, důlní kahance (Davyovy lampy atd.), formy na tisknutí obrazů (otisky, štočky původních desek), girandoly, kovové hadice (z fasonovaných plechových pásků spirálovitě stočených, též utěsněné kaučukovými vlákny), háky, hmoždíře, hodinová pouzdra, plynové hořáky (též pro plynové světlo žárové), hřebíky (bez železných stvolů), kalichy, kandelábry, karabinky (váží-li 25 kusů aspoň 1 kg), knihtiskařská razidla (ryté původní desky k vytlačení ornamentů, okrajových ozdob a pod do knižních desek atd.), kohouty (výpustné kohouty, pípy), kroužky na záclony, kruhy, kuchyňské nádobí (hrnce, kastroly, kotle na vaření, pánve atd.), kuřácké náčiní (též kasety a velká pouzdra na doutníky, cigarety a tabák), lustry, medaile (bez ouška), monstrance, mosazná písmena, též číslice (veliké, k potiskování věncových stuh, knižních desek a pod), nádoby k irigátorům (samostatně dovážené), nože k holandrům (z mědi, bronzu atd.), nýty, obaly (krabice, plechovky atd k balení zboží, též pro drobný prodej), obloučky (ke kabelkám, tobolkám a pod ), obruče, olejničky (též samočinné olejničky, mazničky), olůvka, svítidla a jejich součástky (lampy stojací a visací, hořáky k lampám, stínidla, reflektory atd.), pedálová šlapátka ke klavírům, peněženky, plechové zboží, ryté nebo gilošované plechy, početní penízky (hrací známky), poháry, pravítka, prstencové běhounky (travellery k prstencovým strojům přádacím a skacím), předlohy ke krbům, přezky (váží-li 25 kusů aspoň 1 kg), přístroje inhalační z plechu, jednoduchého provedení, podobné rozprašovačům, psací náčiní (kalamáře, stojany na pera, hladítka papíru atd.), rakve, ramena (do zdi) na zavěšení záclon, rámy (na obrazy a zrcadla, z kovu nebo kovem povlečené), rolničky (pro dobytek, zvonečky ke koňským postrojům a pod.), řetězy, skané dráty (též dráty zesílené spředenou textilní nití), slévací formy (k lití svíček, kovového zboží atd.), součástky slunečníků a deštníků (zařízení rozpínací, posuvné šešulky, spony, zvony a pod.), sochy (poprsí, sochy zvířat, reliefy atd.), součástky pro zařízení koupelen a pro vodovody, sprchové přístroje, stavební ornamenty, stolní nástavky, stolní soubory (kávové, čajové a jídelní jako šálky, misky, talíře, omáčníky, mísy, polévkové hrnce, kastroly, stojany na láhve a sklenice, košíčky na chléb, cukřenky, posýpátka na cukr, sítka na čaj atd.), stolní zapalovače, stroje na vaření kávy a čaje, střely (špičaté, duté a plné střely), svícny (též ruční svícny), svítilny (k povozům, jízdním kolům, pro domácí potřebu atd.), šachové figurky, tiskací formy (tiskařské modely, štočky ze dřeva se zasazenými kovovými kolíčky a linkami, tvořícími vzorek), tkalcovské paprsky, uzávěrky tub (též podobné uzávěrky lahviček), valchy k praní (ze zvlněného zinkového plechu v dřevěném rámu), vany, vázy, ventily, zámky, závaží, závěsy (stěžejky, kování na okna, dveře, nábytek a vozy, kování ke koňským postrojům, závory a pod.), zboží odlité, zvony, žehličky, žlaby (okapní žlaby a pod.) atd.
(2) Klíče, jež se dovážejí s příslušnými zámky, se projednávají se zámky a pokládají se za spojení.
4. (1) Za předivo z obecných kovů se pokládá příze z textilních přediv všech druhů, opředená zploštěným drátem z obecných kovů, ať je příze drátem úplně zakrytá nebo částečně viditelná. Těchto přediv se používá k výrobě leonského zboží prýmkářského, k docílení efektu v tkalcovství, jako materiálu k vyšívání atd.
(2) Jsou-li takováto přediva skána, projednají se jako prýmky saz. čís. 524.
4. (1) Ozdobení nebo vyzdobení šatstva a zboží výstrojného saz. čís. 274 leonským zbožím prýmkářským nemá vliv na zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.
(2) Jiné zboží spojené s leonským zbožím prýmkářským se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami, není-li na zboží samo stanovena vyšší celní sazba.
(3) Podle saz. čís. 524 se projednávají též ozdoby na vánoční stromek, které se skládají výhradně ze zboží leonského, jako na př. třapce, ověsky, girlandy, slunce a pod., též jsou-li spojeny s jinými hmotami, jestliže se tím nezbavují rázu zboží leonského.
(4) Viz též úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
4. Zvláštní povolení k dovozu pásků z hliníkového plechu podle poznámky k saz. pol. 491d)2 vydává KNV.
4. Polotovary pouze miskovitě prohýbané (práce kotlářská), vykovaná nebo vyválcovaná dna a ohniště, váží-li kus více než 10 kg, projednávají se podle saz. pol. 502b), kdežto lehčí kusy jako kovové zboží výslovně nejmenované podle své povahy.
4. Od plechů leštěných třeba rozlišovat plechy, které byly hlazeny tvrdým válcováním za studena na t. zv. válcovém hladidle; tyto plechy patří do saz. čís. 491.
4. Lité bárníky z obecných kovů nebo kovových slitin, dodatečně vykované k výrobě drátu, též s jádrem z jiných obecných kovů atd., projednávají se podle saz. čís. 496, a to podle onoho kovu, který podléhá vyšší sazbě. Povrchní, zcela hrubé srážení hran pilníkem a přiostření bárníků k výrobě drátu nemění jejich zařadění.
4. V kusy nařezané, vyrovnané nebo dále opracované dráty saz. čís. 498, jež nelze označit za dráty leonské, projednávají se podle ustanovení 8. vysvětlivky k saz. čís. 496; projednávají se tudíž dráty dále opracované, a to cementované, i jsou-li ornamentovány nebo vzorkované lisovány, jako kovové zboží podle své bližší povahy, dráty stříbřené nebo stříbrem plátované však, čítajíc v to i ornamentované nebo vzorkovaně lisované, podle saz. čís. 522, naopak dále opracované dráty leonské tohoto sazebního čísla podle povahy jako dracouny, předivo nebo drátěné cetky podle saz. čís. 523 nebo jako leonské zboží podle saz. čís. 524. Zploštěné dráty leonské, cementované nebo stříbřené, dodatečně barvené nebo vzorkovaně lisované, jakož i řezané plosky všech druhů, patří do saz. čís. 523.
4. O tom, co značí pojmy surový, obyčejné a jemné opracování, viz vysvětlivky k všeobecným poznámkám k této sazební třídě.
4. (1) Za dále opracované se pokládají veškeré trouby, které byly po výrobě osoustruženy, obroušeny, osmirkovány, opilovány, natřeny, pokostovány, pomalovány nebo uměle okysličeny. Za dále opracované se pokládají trouby ryté, vzorkované (s lisovanými ozdobami a pod.), fasonované (kroucené, vůbec všechny trouby jiného průřezu než kruhového), dále všechny trouby niklované, pomosazené, též galvanicky bronzované, poměděné, pocínované, pozinkované, poolovené nebo jinak obecnými kovy povlečené nebo jimi plátované.
(2) Jako dále opracované se rovněž projednávají trouby se vřezanými závity, se zaobroubenými, přivařenými nebo přiletovanými, též vrtanými spojkami (fitinky), přírubami, návlačkami, nátrubky a pod., trouby sletované v přímém směru (prodloužené trouby), trouby, které po výrobě byly jednoduše ohnuty, plechové trouby, které byly již při výrobě jednoduše zahnuty.
(3) Ze všech trub dále opracovaných se vybírá též jednotná celní přirážka k celním sazbám, které jsou stanoveny na trouby dále neopracované, a to podle hmoty, z níž jsou trouby vyrobeny, po případě podle váhy běžného metru.
4. (1) Veškeré hrubé odlitky více opracované, t. j. opracované podle všeobecných poznámek k této saz. třídě, dále veškeré hrubé odlitky, váží-li kus až 10 kg, též surové, pak veškeré hrubé odlitky spojené s jinými hmotami, než jaké jsou přípustné u saz. čís. 501, se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované podle stupně opracování a podle povahy připojených hmot.
(2) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednává též veškerá surová ornamentovaná litina, jakož i sochy (postavy, poprsí atd.) odlité z obecných kovů a dále neopracované, bez zřetele na váhu.
5. (1) Se zvláštní pozorností buďtež projednávány bílé kovy. Bílé kovy vzniklé slitím olova s cínem nebo zinkem nebo slitím zinku s cínem je třeba zařadit do saz. pol. 488a), b) nebo c) podle toho, který kov ve slitině převládá, a jestliže jsou slité kovy ve stejném poměru, pak podle onoho kovu, který podléhá vyššímu clu.
(2) Slévání s jinými kovy v sazebníku uvedenými, přípustné u surových kovů, a to olova, cínu a zinku, je přípustné též u zboží olověného, cínového a zinkového.
5. (1) Za podobné jiné drobné potřeby saz. čís. 509 se pokládají tyto předměty z obecných kovů, uváděné jen příkladem:
Cestovní a kapesní psací náčiní, cestovní poháry (které se dají sestavit z několika plášťů komolých kuželů), drátěné a plechové sponky (kancelářské potřeby k spínání nebo spojování jednotlivých listin), drátěná držátka na balíčky, též spojená s dřevem, držátka nákrčníků, háčky na zapínání bot a rukavic, háčky k udicím, hřebeny, jehelníčky (též malá pouzdra na psací pera a pod.), kapesní zrcátka s plechovou obrubou, všeliké podobné reklamní předměty, karabinky (váží-li 25 kusů méně než 1 kg), krabičky (jako tabatěrky, krabičky na bonbony, pouzdra na mýdlo a podobné menší krabičky, většinou kapesní), louskáčky, lžíce, obouvací lžíce, násadky na tužky (též na křídy), obouvací háčky (k usnadnění obouvání), ochranná pouzdra na hodinky, ořezávátka na tužky, pečetítka, podložky k jídelním příborům, polní láhve s nasazeným pohárem z obecných kovů, pouzdra na doutníky, pouzdra na háčkovadla, sdrhovadla, stolní vidličky, stolní zvonky, strojky na cigarety (k plnění cigaret), těžítka na dopisy, malé zámyčky k peněženkám (nikoli obloučky), zapalovače kapesní, zapínací háčky k nákrčníkům, zátky do lahví vystrojené figurkami z obecných kovů, zoubkovací kolečka (pro krejčí k obkreslování střihů), atd.
(2) Karabinky, váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, jako kovové zboží výslovně nejmenované.
5. (1) Ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému patří též kovové listy (folie), s výjimkou listů (folií) olověných a cínových, patřících do saz. čís. 505. Kovovými listy, k nimž se řadí též šumicha z mosazi (pozlátko, praskavé pozlátko) a z argentanu (stříbřítko), se rozumějí tenké, papírovité plechy a listy, vyrobené válcováním nebo tepáním kovů. Listy z dvojkovů t. j. listy (folie) plátované, se projednávají podle kovu, podléhajícího vyššímu clu; listy dále neopracované jako kovové zboží obyčejně opracované; zušlechtěné, na př. listy (folie) lakované, niklované, jako kovové zboží jemně opracované. — Listy zinkové patří do saz. čís. 515, listy měděné, pozlátko, stříbřítko a listy z jiných kovů a kovových slitin výslovně nejmenovaných do saz. čís. 517, listy z niklu do saz. čís. 518, z kovu britania do saz. čís. 519, z hliníku a slitin hliníku podobných do saz. čís. 520; za hliníkové listy saz. čís. 520 se pokládají listy slabší než 0˙1 mm a lehčí než 2˙7 g na 100 cm2. Je-li třeba, aby se při pochybnostech u pokostovaných a lakovaných listů zjistila váha 100 cm2, odstraní se napřed vrstva pokostu nebo laku rozpuštěním v etheru nebo lihu. Zlacené nebo stříbřené kovové listy, saz. čís. 522.
(2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 512 (nepravé zlato lístkové, nepravé stříbro lístkové).
(3) Plechy ryté nebo gilošované se projednávájí jako kovové zboží obyčejně opracované podle kovu, z něhož jsou vyrobeny, kdežto plechové zboží takto opracované jako kovové zboží jemně opracované.
(4) Ze zboží odlitého se podle saz. čís. 514, 515, 516 a 519 projednává vždy podle kovu, jehož bylo použito, veškeré zboží ornamentovaně odlité bez zřetele na váhu kusu, veškeré hrubé odlitky, vážící více než 10 kg, jsou-li dále opracovány nějak jinak, než pouhým odstraněním slévacích švů (viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 501), jakož i veškeré hrubé odlitky, dále neopracované (vyjma odlitky z olova), vážící nejvýše 10 kg.
(5) Zboží odlité z niklu, hliníku a slitin hliníku podobných (jak hrubé odlitky, tak zboží ornamentované nebo jakkoli dále opracované), se projednává vždy podle saz. čís. 518 nebo 520.
(6) Zboží pouze ornamentovaně odlité, dále neopracované, se projednává jako obyčejně opracované.
(7) Sochy nebo ostatní plastická litina jsou postaveny na roveň litině ornamentované.
(8) Hodinová kolečka, ručičky a podobné hodinové součástky surové, lité, dále neopracované, se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované.
(9) Zlacené nebo stříbřené zboží lité, saz. čís. 522.
(10) Slévací formy z mosazi a podobné formy k výrobě kovové litiny atd. se projednávají jako obyčejně opracované i tenkrát, jsou-li ryty nebo ciselovány.
(11) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají podle kovu, z něhož se skládají, dále opracované hrubé kotle a zboží kotlářské, dále opracované polotovary pouze miskovitě prohýbané a dále opracovaná vyválcovaná nebo vykovaná dna a ohniště, váží-li kus více než 10 kg, jakož i všechny tyto předměty dále neopracované, váží-li kus nejvýše 10 kg (vyjma kotle olověné); jsou-li však z niklu nebo hliníku nebo ze slitin podobných hliníku, projednávají se bez rozdílu (jsou-li to hrubé odlitky nebo jsou-li opracovány) vždy podle saz. čís. 518 nebo 520.
(12) Medaile s ouškem a křížky z obecných kovů k výrobě růženců se neprojednávají jako mužské a ženské šperky, nýbrž jako kovové zboží jemně opracované podle kovu, z něhož jsou vyrobeny.
(13) Železné hřebíky s hlavičkami (též polokulovitými) z obecných kovů patří do saz. čís. 461, kdežto růžice a jiná ozdobná kování z obecných kovů se železným hřebíkovým stvolem se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované podle kovu a podle stupně svého opracování.
(14) Sochy (i zvířecí) a poprsí z obecných kovů, též v přirozené velikosti nebo ještě větší, se projednávají, jsou-li pouze hrubě odlity a dále neopracovány, podle kovu, jehož bylo použito, jako lité ornamentované kovové zboží výslovně nejmenované. Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají podle toho, jak jsou opracovány, též sochy (i zvířecí) a poprsí, které jsou obyčejným továrním výrobkem, na př. figury k studním, ozdoby pro stavby a pod.
(15) Sochy atd. ze sádry a pod., které galvanoplasticky nabyly silnějšího povlaku z obecných kovů, se projednávají jako kovové.
(16) O sochách atd., které se projednávají podle saz. čís. 651, viz vysvětlivky k saz. čís. 651.
5. Na výrobky popsané v předchozí 2., 3. a 4. vysvětlivce jsou stanoveny celní sazby odstupňované podle stupně zušlechtění.
5. Podle poznámky za saz. pol. 492d) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat jen hloubené nebo dírkované měděné desky silnější než 10 mm k výrobě topenišť lokomotivních v továrnách na lokomotivy a v dílnách železniční správy.
5. (1) Návěští (návěštní tabule, plakáty, štíty a pod.) provedená barvami, bronzovým práškem atd., též s namalovanými postavami, ornamenty atd. na plechu pravoúhlém nebo i jinak přiříznutém, neprojednávají se jako plech, nýbrž jako kovové zboží podle své sazební povahy, a to i tenkrát, nejsou-li opatřena kroužky nebo jiným zařízením k upevnění.
(2) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají též plechy vzorkovaně lisované ve tvaru budoucího zboží, k jehož dohotovení je zapotřebí ještě jenom, aby bylo vyseknuto (vyříznuto), na př. klíčové štítky, kování, kruhy, ozdobné hřeby a pod.
5. (1) Při zařaďování tyčí, prutů a drátů olověných, cínových, z kovu britania a zinkových nezáleží na tloušťce. Avšak jako válcované, vykované nebo tažené zinkové dráty, které podléhají vyšší celní sazbě než pruty a tyče z tohoto kovu, zařaďují se jen takové výrobky do saz. pol. 496c)2, které jsou silné nejvýše 6 mm. Přesahuje-li jejich síla 6 mm, projednají se podle saz. pol. 496c)1.
(2) Ačkoliv jsou jinak cla na tyče, pruty a dráty jednotná nebo jako u saz. pol. 496d) rozdílná jen podle síly nad 0˙5 mm a pod 0˙5 mm (ve dvou stupních), prohlašují se obecně k označení v technologickém smyslu výrobky silné až 6 mm jako dráty, výrobky silnější jako pruty, po případě jako tyče.
(3) Sílu zjišťujeme tlouštkoměrem na nejkratší ose.
5. (1) Dráty silnější než 6 mm, jakož i tyče a pruty z obecných kovů projednávají se, jsou-li cementovány, podle saz. čís. 497, jsou-li stříbřeny nebo stříbrem plátovány, jako ostatní zboží kovové stříbřené nebo stříbrem plátované, podle saz. čís. 522.
(2) Jsou-li dráty patřící do saz. čís. 498 a 499 potaženy (k ochraně nebo zvýšení lesku) průhlednými a bezbarvými lakovými pokosty, vodním sklem atd., nepokládá se to za další opracování.
5. (1) Výslovně jmenované kovové zboží saz. čís. 500 až 507, spojené s obyčejnými hmotami, projednává se, pokud nejsou stanoveny výjimky v sazebníku nebo ve vysvětlivkách k jednotlivým sazebním číslům, podle kovu, z něhož je vyrobeno, a podle stupně opracování jako kovové zboží výslovně nejmenované. U ostatního kovového zboží nemá spojení s obyčejnými hmotami žádný vliv na zařadění.
(2) Kovové zboží spojené s jemnými hmotami se projednává podle saz. čís. 521, pokud není toto spojení výslovně označeno za přípustné u jednotlivých sazebních čísel (jako u saz. čís. 509—511, 518—520) nebo ve vysvětlivkách k příslušným sazebním číslům, kovové zboží spojené s hmotami velmi jemnými podle saz. čís. 522, vyjma takové spojení u zboží saz. čís. 523—525, pokud podléhá sazbám vyšším.
(3) Ostatně o projednávání zboží z obecných kovů, spojeného s jemnými nebo velmi jemnými hmotami anebo zlaceného nebo stříbřeného, viz poznámku za saz čís. 522.
5. (1) Trouby, které byly více opracovány, než jak je v předchozí vysvětlivce uvedeno, jako trouby několikráte ohnuté, trouby zpracované na určitý výrobek vzájemným spájením, nýtováním, tvářením a pod., jakož i trouby spojené s jinými hmotami se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované, trouby hadovité a spirálovité, jakož i soustavy z nich podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub, jsou-li součástkami přístrojů destilačních, chladicích a varných, rovněž podle saz. čís. 526, jsou-li součástkami jiných strojů a přístrojů, podle ustanovení 6. a 7. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.
(2) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku k saz třídě XL.
5. (1) Desky pouze odlité (nikoli desky ve smyslu technologickém) k rozřezání pilou na t. zv. planches k přímému vyválcování nebo kování, jakož i odlité bárníky k přímé výrobě drátu se projednávají jako surové kovy (saz. čís. 488). Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 488.
(2) Odlité a dodatečně vyválcované bárníky, též s jádrem z jiných obecných kovů, patří do saz. čís. 496. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 496.
(3) Pouze odlité a neválcované bárníky z obecných kovů k výrobě drátu se železným jádrem se projednávají jako hrubé odlitky saz. čís. 501 i tenkrát, váží-li méně než 10 kg.
5. (1) Podle saz. pol. 508a) se projednávají dna k sítům, drátěné plátno a jiné drátěné tkaniny, které na 1 cm2 mají (v osnově i v útku dohromady) méně než 20 jednoduchých drátů; veškeré jiné, t. j. takové, které na tutéž čtvereční míru mají 20 nebo více jednoduchých drátů, jakož i ony, jež jsou zhotoveny z drátů skaných (t. j. z drátů dvoupramenných nebo vícepramenných), bez rozdílu jaký počet drátů připadá na určitou čtvereční míru, patří do saz. pol. 508b).
(2) U drátěného zboží pleteného do šířky se zjistí počet drátů souběžných na 1 cm, i když dráty tvoří smyčky a pod.; tento počet násoben 2 udává počet drátů připadajících na 1 cm2; pro určování celních sazeb platí ustanovení předešlého odstavce.
(3) Nedocílíme-li sčítáním drátů na 1 cm2 nebo na 1 cm délky spolehlivého výsledku, zjistí se ještě počet drátů na délku 10 cm (u kovových tkanin jak v osnově tak i v útku) a z výsledku se vypočte počet drátů připadajících na 1 cm2.
6. (1) Jako surové olovo saz. pol. 488a) (olovo obchodní, olovo hutní) projednávají se tyto slitiny olova v předpokladu, že obsahují nejméně 50% olova: olovo antimonové čili tvrdé, kov písmolijecký (liteřina), kov na broky, ložiskový kov na podkladě olova (kov bílý, kov antifrikční) a slitiny olova s cínem. Staré přelámané desky stereotypní z tvrdého olova patří rovněž do saz. pol. 488a). Pájky z olova s cínem patří bez ohledu na vzájemný poměr slitých kovů do saz. čís. 503.
(2) Olověné slitiny s antimonem a s arsenem jsou tvrdší než čisté olovo a mají krystalický lom; též jejich zvuk je jasnější než zvuk čistého olova.
(3) Olovo se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné. Jak čistý kov, tak i předměty poolovené, odmaštěné benzinem, dají s roztokem kyseliny chromové žlutou skvrnu.
(4) Popel olověný, těžký šedý prášek, který je-li žíhán se sodou na dřevěném uhlí (dmuchavkou), dá olověné zrno, patří do saz. pol. 597i).
6. (1) Výhodná celní sazba stanovená v poznámce za saz. pol. 496d)1 pro válcované tyče, válcovaný drát a pásy řezané z desek (planches), dovážené na dovolovací list, týká se jen těch polotovarů, jejichž síla měřena na nejkratší ose převyšuje 0˙5 mm; tato výhoda se vztahuje jen na obecné kovy a slitiny saz. pol. 496d).
(2) Pásy řezané z desek (planches) mají čtverhranný průřez; byly-li však válcovacím strojem připraveny již k vytahování (zakulaceny), pozbývají nároku na výhodu v poznámce k saz. pol. 496d).
(3) O dovozu polotovarů na dovolovací list podle poznámky za saz. pol 496d)1, viz § 69 celního zákona a § 142 prováděcího nařízení k němu.
6. (1) Surové kovové zboží spojené s jinými hmotami se zařaďuje, pokud není v sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu zvláštního ustanovení, jako na př. u saz čís. 501, jako obyčejně opracované, a to se zřetelem na tyto hmoty, nikdy však jako kovové zboží surové.
(2) O podružných součástech, k nimž se při projednávání jako ke spojení nepřihlíží, viz ustanovení § 7, odst. 4, písm. f) a g) prov. nař. k c. z.
(3) Je-li ve všeobecném nebo smluvním styku stanovena zvláštní celní sazba na jednotlivé zboží bez spojení, pak při projednávání takového zboží nesmí ani nepatrné spojení zůstat nepovšimnuto.
(4) Při zařaďování zůstávají vůbec bez povšimnutí označení firmy a ochranné známky odlité, ražené nebo vytesané do kovového zboží nebo na ně natištěné nebo napatronované, též bronzované a pod., nebo takováto označení na papíře, plechu atd. na kovovém zboží nalepená nebo jinak připevněná.
6. Železné trouby s kovovým pláštěm se projednávají jako dále opracované trouby saz. čís. 500.
6. (1) Zboží z drátěného plátna, z jiných drátěných tkanin nebo ze zboží pleteného do šířky saz. čís. 508, t. j. takové zboží, které se převahou skládá z těchto tkanin, jako na př. dynamové kartáče, koše na příbory, mřížoví, ploty atd., se projednává podle saz. čís. 508, nejde-li o zboží vyšší celní sazby; zboží pak, u něhož kovové tkaniny atd. tvoří jen podřadnou součást, se projednává podle své jinaké povahy.
(2) Hotová síta s drátěným dnem, saz. pol. 278a), egutéry (předtiskovací válce, t. j. drátěné plátno, napjaté na válcovém ztužení) jako součásti strojů saz. tř. XL.
(3) Podle saz. pol. 508b) se projednávají též mykací povlaky s drátěnými háčky z bronzu, mosazi nebo z jiných obecných kovů.
6. (1) Jako hotová psací pera (kovová psací pera) se podle saz. čís. 509 projednávají též pera pouze přiříznutá, nikoli však dohotovená, dále pera kreslicí a litografická.
(2) Jako nástrčky na pera, t. j. objímky k nastrčení na násadky a k přidržení pera, se projednávají též malé, rozštěpené, pružné vložky z plechu, které se zapustí do vyhloubených dřevěných držátek a slouží rovněž k přidržení psacích per. Celní sazbou nástrček na pera se projednávají též veškeré nástrčky na pera spojené s držátky ze dřeva, rákosu, korku atd., jakož i plechová držátka na pera zařízená pro nasazení psacích per Držátka na pera ze dřeva, rákosu, korku atd se zapuštěnými, rozštěpenými pružnými vložkami z plechu, saz. třída XXXIV. Viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 358
6. (1) Kovové zboží uvedené příkladem v předchozí 4. všeobecně vysvětlivce a vůbec veškeré kovové zboží výslovně nejmenované saz. čís. 514—520, se zařaďuje do příslušných sazebních čísel podle onoho kovu nebo oněch kovů, z nichž se skládá, jak stanoví sazebník, jakož i předchozí 2. a 3. všeobecná vysvětlivka. V sazebních položkách saz. čís. 514—517 a 520 jsou vyznačeny bližší okolnosti rozhodující o zařadění, jako je způsob opracování, ornamentování a kusová váha u litiny (saz. čís. 516), určení účelu (saz. čís. 520).
(2) Saz. čís. 518 a 519 obsahují jen jednotnou sazbu na veškeré zboží z niklu nebo kovu britania, které tam patří.
(3) Výjimek stanovených v předchozí 5. všeobecné vysvětlivce, jakož i případných vysvětlivek u jednotlivých sazebních čísel je třeba při zařaďování dbát právě tak, jako všeobecných vysvětlivek k saz. čís. 500—525 (před saz. čís. 500) a všeobecných poznámek k této třídě, jakož i k nim připojených vysvětlivek, týkajících se vymezení pojmů obyčejného a jemného opracování (v úvodu k této třídě).
6. (1) Do saz. čís. 523 patří barvené i fasonované plosky z drátu cementovaného, stříbřeného nebo zlaceného, jakož i řezané plosky všech druhů.
(2) Celními sazbami saz. čís. 523 se podle svého zušlechtění projednávají veškeré t. zv. leonské dráty, jež se hodí k výrobě přediv, leonských prací, pro tkalcovství a pod., tedy zploštěné dráty (plosky), jsou-li cementovány, stříbřeny, zlaceny (též stříbrem nebo zlatem plátovány) a byly-li mimo to ještě nějak obarveny (většinou průhlednými barvami) nebo byl-li na ně válcováním vtlačen vzorek (byly-li fasonovány) nebo byly-li rozřezáním na malé čtyřhranné kousky proměněny v řezané plosky.
(3) O rozlišování plosků od brokátu viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 513.
7. (1) Surový cín saz. pol. 488b) v prutech (cín Billiton a Banca, nejlepší jakost), v houskách, v tabulích a tyčích, v hroudách, v koláčích, v zrnech, ve stůčkách je v ryzím stavu barvy stříbrobílé; je-li slit s olovem, barvy našedivělé.
(2) Cín se při zahřátí se zředěnou kyselinou dusičnou mění v bílý prášek (kyselina metacíničitá). Kápneme-li roztok olovnatanu sodného na čistý cín nebo na dobře očištěné předměty pocínované, zčernají v několika vteřinách (na rozdíl od zinku, který zčerná ihned).
(3) Kovový cínový prášek (odpadek jako cínové piliny nebo cínové škrabky), přicházející do obchodu pod názvem cínový popel, patří do saz. pol. 488b), kdežto vlastní cínový popel (kysličník cíničitý) patří do saz. pol. 597h).
7. (1) Podle saz. pol 496a) se projednává olověná vlna, t. j. tenká (0˙5 X 0˙7 mm), poměrně stejnoměrná a dlouhá olověná vlákna, průřezu pravoúhlého, jichž se používá jako hmoty k utěsněni trub plynovodních a vodovodních.
(2) Podle saz. pol. 496d)1 se projednávají: hliníkové hoblovačky průřezu skoro pravoúhlého (1—2 mm silné), jichž se používá k drhnutí; dále měděné rozpěrky, t. j. tažené tyče se soustředným vrtáním malého průměru, trubkovitý to polotovar s tlustými stěnami k výrobě rozpěracích svorníků, kterých se používá u lokomotiv ke spojení topeniště s parním kotlem.
7. Zbožím z obecných kovů úplně nebo částečně zlaceným nebo stříbřeným nebo zlatem nebo stříbrem plátovaným (saz. čís. 522) rozumíme (vyjma zboží patřící do saz. čís. 523 a 524) zboží, které nabylo povlaku z těchto kovů buď galvanicky nebo jiným chemickým postupem, nebo obložením více méně tenké vrstvy zlata (též zlacením v ohni) nebo stříbra anebo které je vyrobeno z tyčí, drátů nebo plechů z obecných kovů, plátovaných zlatem nebo stříbrem. U posledních dvou polotovarů (dvojitých kovů) se zlato nebo stříbro naválcuje na obecný kov již při jejich výrobě.
7. (1) Celní sazbou stanovenou na opracované trouby saz. pol. 500d)1 se projednávají též měděné výfučny vysokých a šachtových pecí ke chlazení dyšen nebo k zazdění do vysokých pecí jako vodní chladiče.
(2) Spojky trub (fitinky, příruby, návlačky, nátrubky a pod.) z obecných kovů se projednávají jako kovové zboží výslovně nejmenované saz. čís. 514—520.
(3) O projednávání dírkovaných měděných rozpěrek viz 7 vysvětlivku k saz. čís. 496.
7. (1) Železné zboží plátované mědí, měděnými slitinami, niklem nebo hliníkem se projednává podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 tehdy, když síla naplátovaného kovu dosahuje třetiny síly železného jádra. Viz 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o železném zboží plechovém kovy plátovaném 7 vysvětlivku k saz. čís. 445.
(2) Viz též kovové zboží výslovně zařaděné, a to: trouby a válce, saz. čís. 500; odlitky hrubé, saz. čís. 501; kotle a kotlářské zboží, hrubé, saz. čís. 502; pájka měkká, střely a broky olověné, saz. čís. 503; listy (folie) olověné a cínové, tuby a pod., saz. čís. 505; knihtiskařská písmena, saz. čís. 506; drátěná lana, saz. čís. 507; dna k sítům, drátěné plátno, drátěné tkaniny, saz. čís. 508; kovové perly, hračky a drobné potřeby, saz. čís. 509; mužské a ženské šperky, saz. čís. 510; zboží galanterní, saz. čís. 511; kovové lístky, saz. čís. 512; bronzový prášek, bronzové barvy, saz. čís. 513; děla a střelné zbraně ruční z bronzu atd., saz. čís. 478; elektrické přístroje a svítidla z obecných kovů, saz. čís. 540—543; isolované vodiče, saz. čís. 544; akumulátory a olověné elektrody k nim, saz. čís. 545; přístroje z obecných kovů, saz. čís. 573, 574 a 576; optické přístroje a obruby k nim, saz. čís. 575; nástroje měřicí pro živnostníky, saz. čís. 577; váhy a součásti vah, saz. čís. 578; hudební nástroje z obecných kovů, saz. třída XLIV; struny z obecných kovů, saz. čís. 584; hodinky, pouzdra k nim, hodinkové součástky, hodinové stroje a jiné hodiny z obecných kovů, saz. čís. 585—589; dutinky nábojnicové a roznětkové, nábojnice, saz. čís. 643, 644; desky pro tisk obrazů z obecných kovů, saz. čís. 650.
8. (1) Kov britania saz. pol. 488b) je slitina cínu s antimonem a příp. též s mědí; některé druhy obsahují též zinek, olovo a vismut. Je bílý téměř jako cín, s modrým nádechem, poměrně tvrdý a dá se dobře válcovat; zvuk jeho jasně zvoní. Surový kov britania přichází do obchodu v prutech, houskách a pod.
(2) Připomínáme ještě, že se dovážejí pod nesprávným názvem kovu britania (s tovární značkou „kov britania“) pruty, které obsahují značné množství olova (85%) a které se v takovém případě projednávají jako olovo podle saz. pol. 488a).
8. Tyče, pruty a dráty pouze v kusy nařezané, rovné, nezušlechtěné, dráty toliko zvlněné, nezušlechtěné, se projednávají podle saz. čís. 496, kdežto jako kovové zboží se podle svého bližšího rázu projednává: tyče a pruty vrtané, s vyřezávanými závity nebo jinak na zboží již zpracované, dále t. zv. šroubový drát z mosazi, ve svazcích, jehož se užívá jako šroubů do obuvi místo cvočků, drát skaný (t. j. dvojpramenný nebo vícepramenný) k výrobě kovového plátna a tkaniny, zploštěný a kolem své osy kroucený a vůbec každý drát mající tvar přizpůsobený již k budoucímu používání, na př. stočený do spirál, zahnutý k upevňování korkových zátek, upravený k výrobě řetězů, přezek a pod.
8. (1) Zlacení a stříbření kovového zboží (též zboží saz. čís. 486) a jeho polotovarů se zkoumá podle tohoto návodu:
(2) K provedení zkoušky dostačí zkušební kámen, několik zkumavek, skleněná nálevka, bílý papír filtrační a malý lihový kahan.
(3) Činidla a kapaliny, jichž se ke zkoušce používá, jsou:
1. destilovaná voda;
2. čistá kyselina dusičná (bílá, hustoty 1˙25 až 1˙30);
3. čistá kyselina solná;
4. amoniak (ammonia pura liquida);
5. roztok dusičnanu stříbrného;
6. zředěná kyselina dusičná;
7. směs stejných váhových dílů dvojchromanu draselného, čisté kyseliny dusičné a vody;
8. roztok rtuti ve zředěné kyselině dusičné; neutrální vodný roztok chloridu měďnatého; ½% roztok disulfidu sodného; dále ether a líh.
(4) K tomu se připomíná:
(5) K 1. Voda, jíž se používá jak ke zřeďování roztoků, tak i obzvláště k čištění a vyplachování zkumavek a nálevek, nesmí obsahovat chlor, poněvadž by jinak výsledek reakce na stříbro byl nespolehlivý; proto se smí k tomu používat jen vody destilované.
(6) K 2. Kyselina dusičná musí být čistá, bez chloru (příp. kyseliny solné), neboť v kyselině dusičné obsahující chlor se zlato rozpouští a stříbro se v ní mění v chlorid stříbrný již za rozpouštění.
(7) K 3. Kyselina solná musí být čistá, bez kyseliny sírové, neboť jinak u olovnatých kovových slitin může být sraženina touto kyselinou vznikající snadno pokládána za chlorid stříbrný, kdežto tato sraženina ve skutečností se může skládat jen ze síranu olovnatého (a chloridu olovnatého).
(8) K 5. Vodného roztoku dusičnanu stříbrného se používá k tomu, aby se zjistila čistota kyseliny dusičné. To je proto nutné, aby se zjistilo případné znečištění kyseliny dusičné kyselinou solnou, jež může nastat, uschovávají-li se vedle sebe. Roztoku dusičnanu stříbrného se používá též k tomu, aby se zjistil obsah chloru v destilované vodě; zjišťujeme to tak, že asi k 50 cm3 vody přidáme dvě kapky kyseliny dusičné a stejné množství roztoku stříbrného. Čistá voda (bez chloru) se nesmí (je-li okyselena kyselinou dusičnou) roztokem dusičnanu stříbrného zakalit.
(9) K 8. K přípravě ½% roztoku disulfidu sodného se zahřívá asi po 10 minut až do varu 30 g krystalovaného sirníku sodného, 100 cm3 destilované vody a 4˙2 g sirného květu, a když se síra rozpustí, zředí se dolitím vody na 1 litr.
(10) Má-li se zjistit zlacení nebo stříbření, provádí se zkouška čarou, zkouška přímým dotekem kapalinou nebo zkouška rozpouštěním.
a) Zkouška čarou.
(1) Mírným tlakem vždy na širší plochu zkoušeného předmětu se nanese tučná kovová čára na zkušební kámen, předem pečlivě očištěný.
(2) Na čáru po zlaceném zboží se působí po delší dobu činidlem 2 (až se obecný kov nebo stříbro rozpustí).
(3) Zlato zbude nezměněno. U zboží velice slabě zlaceného se však použije činidla 6.
(4) Čáru po zboží stříbřeném rozpouští činidlo 2. Kápneme-li však na mokré místo (skleněnou tyčinkou) kyselinu solnou, utvoří se mléčný zákal, u zcela slabého stříbření a u slitin chudých stříbrem pak aspoň olejovitý, obyčejně duhově opalisující nádech. Činidlo 7 rozpouští stříbrnou čáru krvavě červeně.
b) Zkouška dotekem kapalinou.
(1) Místo předmětu, které se má zkoumat, navlhčí se zprvu lihem a hned potom etherem, aby se odstranil případný povlak pokostový, a po jedné minutě se osuší pijavým papírem. Na očištěné místo se pak kapou činidla, jichž se používá při zkoušce čarou, nebo činidla jiná.
(2) Při pravém zlacení nešumí činidlo 2 nebo 6 ihned, nýbrž teprve potom, až ponenáhlu proniklo vrstvou drahého kovu, kdežto nejde-Ii o předmět zlacený, nastane šumění (rozpouštění) ihned.
(3) Pravé zlacení se nemění ani roztokem rtuti v kyselině dusičné, ani neutrálním chloridem měďnatým, kdežto na nezlacených obecných kovech vznikají roztokem rtuti bílé skvrny, neutrálním chloridem měďnatým skvrny hnědé až téměř černé.
(4) Při pravém stříbření dává činidlo 7 krvavě červenou skvrnu nebo sraženinu.
(5) Při zdánlivě slabém stříbření se zkouška na přítomnost stříbra provede takto:
(6) Na některé místo očištěného předmětu, který se má vyzkoušet, se kápne ½% roztok disulfidu sodného. Po 10 minutách se tato kapka spláchne vodou. Je-li předmět postříbřen, zanechá kapka ocelově šedou skvrnu. Tento zjev nenastává za téhož postupu u jiných bílých kovů a slitin, s výjimkou portuťované mědi, nanejvýše se objeví kruh na okraji kapky. Portuťovaná měď se barví kapkou disulfidu sodného rychleji a matněji na černo než stříbro.
(7) Zkouška tato je neobyčejně citlivá, takže skvrna povstane i tenkráte, je-li stříbření tak slabé, že původní barva předmětu prosvítá.
(8) Leonská přediva, krajky, prýmky atd. se zkoušejí týmž způsobem; předtím však třeba odstranit vlákna rostlinná nebo živočišná.
(9) Zboží z obecných kovů pouze vernované (viz 5. vysvětlivku k 2. všeobecné poznámce k této saz. třídě) se pozná lehko tím, že bílý hadříček namočený do silného lihu stíráním pojme rozpuštěnou barvu.
(10) Jsou-li předměty zdánlivě zlacené nebo stříbřené opatřeny krycími povlaky z vodního skla a pod., nutno tyto povlaky předem odstranit s místa, které má být zkoušeno. Vodní sklo se rozpouští vařící vodou.
(11) Má-li se rozpoznat zboží zlaté a stříbrné od zboží z obecných kovů pouze zlaceného nebo stříbřeného, použije se těchto zkoušek na zlacení a stříbření tak, že se zkouší hlubší vrstva předmětu než pouze jeho povrch.
(12) Platina se pozná podle šedobílé barvy, vysoké specifické váhy a odolnosti vůči kyselinám; rozpouští se, je-li ryzí, jedině v lučavce královské; je-li smíšena s kovy rozpustnými v kyselině dusičné, také více nebo méně v této kyselině.
(13) V případech, kdy uvedené zkoušky nedají určitého výsledku, použije se následujícího postupu:
c) Zkouška rozpouštěním.
(1) Zkouška zlaceného a stříbřeného zboží se zakládá na tom, že zlato se čistou kyselinou dusičnou nerozpouští, kdežto stříbro se v této kyselině rozpouští a z tohoto roztoku se přidáním kyseliny solné vyloučí jako bílá klkovitá ssedlina podobná sraženému mléku.
(2) Tato ssedlina (chlorid stříbrný), stojí-li delší dobu na světle, zabarvuje se tmavě (šedofialově) a rozpouští se úplně v přebytku amoniaku; tím se liší od podobných sraženin, které mohou vzniknout kyselinou solnou, byly-li v kyselině dusičné rozpuštěny kovové slitiny obsahující olovo nebo rtuť.
(3) Při výběru materiálu, který se má zkoušet, je třeba přihlížet k tomu, že lístkové zlato a lístkové stříbro, pak jemný drát a tkaniny z něho se zkoumají přímo, kdežto u předmětů masivních (tlustého drátu, plechu, desek, příborů atd.) se zkoušejí škrabky, seškrábané s povrchu, o němž má být zjištěno, je-li zlacen nebo stříbřen.
(4) Předmět, který se má zkoušet a jehož barva již udává, má-li se zjišťovat zlato nebo stříbro, vpraví se v původním stavu nebo jako seškrabek na dno suché zkumavky; nato se na něj nalije tolik čisté kyseliny dusičné, aby byl v kyselině zcela ponořen. Jenom tenkrát, jde-li tu o zcela čisté zlato, nebude kyselina působit, předmět zůstane nezměněn, a tím odpadne i každé další zkoumání; ve všech jiných případech se však projeví účinek kyseliny vzkypěním, zpěněním nebo vyvíjením červených dýmů; přitom se obyčejně část předmětu posune pěnou po stěně zkumavky do výše a tu je třeba třepáním a nahýbáním zkumavky tyto částečky opětně ponořit pod tekutinu. Jestliže se vyvinuly — jak bývá pravidlem — červené dýmy (hmota není z čistého zlata), pak se zkoušený předmět rozpustí buď úplně, nebo jen částečně. V tomto druhém případě zbyly buďto jen zlatožluté šupinky, t. j. zlato, a tím je tento drahý kov prokázán, anebo nebyla část hmoty pro nedostatek kyseliny vůbec ještě dotčena, anebo konečně je viditelný bílý zbytek.
(5) V případě druhém se do zkumavky přilije ještě trochu kyseliny dusičné a rozpouštěcí pochod se podpoří tím, že se zkumavka opatrně zahřeje nad lihovým kahanem. Přestalo-li konečně vyvíjení červených dýmů, prohlédne se bedlivě obsah zkumavky. Zjistí-li se pouhým okem nebo zvětšovacím sklem, že ve zkumavce zůstaly nerozpuštěné částečky barvy zlatožluté, bylo zlato prokázáno, a tím je zkoumání skončeno. Mělo-li se naproti tomu prokázat stříbro a hmota se úplně rozpustila, třeba ještě dodat k roztoku nejméně stejný obsah destilované vody a přidat pak několik kapek kyseliny solné. Je-li stříbro v roztoku, vznikne vločková ssedlina chloridu stříbrného. Aby se zabránilo jakémukoli klamu, třepáme s obsahem zkumavky, při čemž uzavřeme její ústí palcem. Tím se sraženina sbalí. Nato vpravíme obsah zkumavky na papírový filtr, zasazený do skleněné nálevky, tekutinu necháme (do zkumavky) odkapat a ssedlinu na filtru propláchneme několikrát destilovanou vodou, aby se zbylá kyselina odstranila.
(6) Ssedlina se pak z filtru opět vpraví do čisté zkumavky (nejlépe propíchnutím filtru špičatou skleněnou tyčinkou a spláchnutím malým množstvím destilované vody) a přidá se k ní nadbytek amoniaku, ve kterém se musí úplně rozpustit.
(7) Není-li roztok v kyselině dusičné, který se má zkoušet na stříbro, docela čirý, usadí-li se na př. na dně bílý prášek (pocházející z cínu), zředí se tento roztok stejným až dvojnásobným objemem destilované vody, zfiltruje se a teprve čirá tekutina z filtru odtékající se zkouší na stříbro, jak bylo dříve uvedeno.
(8) Platina je stejně jako zlato nerozpustná v čisté kyselině dusičné, při zkoušce se tudíž chová jako zlato a přitom se od něho rozezná svou barvou, podobnou stříbru.
8. (1) K válcům saz. čís. 500 patří nejen plné, nýbrž i duté válce (válcové pláště) k pohonu strojů a přístrojů a k jiné potřebě, nejsou-li dále opracovány, t. j. v té podobě, která nabyly při výrobě litím nebo lisováním (při čemž se nepřihlíží k pozdějšímu odstranění švů slévacích nebo lisovacích). Menší předměty mající pouze tvar válcovitý, vykonávající však spíše funkci kotoučů a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 500, nýbrž podle své bližší sazební povahy.
(2) Pro projednávání válců dále neopracovaných platí obdobně ustanovení předchozí 2. vysvětlivky, pro projednávání válců dále opracovaných pak ustanovení 4. vysvětlivky.
(3) Při zjišťování průměrné váhy běžného metru u válců saz pol. 500d) započtou se do délky i případné čepy vystupující z postranních ploch.
9. (1) Surový zinek saz. pol. 488c) ve tvaru desek nebo plochých housek (na způsob tašek) liší se od zinkových desek saz. pol. 491c) zhotovených válcováním tím, že deskovité kusy mají drsné nerovné plochy a hrany a bývají skoro vždy opatřeny vlitými značkami továrními nebo jakostními, kdežto desky mají povrch úplně hladký, rovný, lesklý a celistvý K surovému zinku patří: zinek hutní (zinek granulovaný), zinkový prach, zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky.
(2) Zinek se rozpouští ve zředěné kyselině solné. Roztok olovnatanu sodného vytvoří na čistém zinku a na dobře očištěných předmětech pozinkovaných ihned černou skvrnu (na rozdíl od cínu, na němž skvrna povstane teprve po několika vteřinách). Chlorid kademnatý dá podobnou reakci.
(3) Zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky jsou odpadky hutí a zinkoven, obsahující v podstatě zinek a kysličník zinečnatý, a to jednak zrněné, jednak pomíšené s nečistotami všech druhů; používá se jich v chemickém průmyslu místo zinkové rudy nebo kovového zinku.
(4) O salmiakové strusce viz 4. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 602.
(5) Zinková pecina, obsahující převážně kysličník zinečnatý, kademnatý a sirník zinečnatý, vyskytuje se obyčejně v podobě černošedé zohýbané kůry s nažloutlým lomem.
(6) Výrobky patřící do saz. pol. 488c) liší se od zinkové šedi saz. pol. 597g) jednak svou chemickou, jednak svou mechanickou povahou. Bez zřetele k mechanické povaze se podle saz. pol. 488c) projednává veškeré zboží, jež obsahuje značné množství kovového zinku, na př. zinkový prach, zinkový kopt a zinkový kal. Výrobky obsahující převážně kysličník zinečnatý patří, jsou-li jemně rozemlety, do saz. pol. 597g), jinak do saz pol. 488c). Na žádost strany mohou být pod dozorem a za podmínek stanovených ministerstvem financí projednány podle saz. pol. 488c) též práškové zbytky po výrobě dehtových barev, po štěpení tuků atd., obsahující značné množství kysličníku zinečnatého, směřuje-li zpracování výhradně k zužitkování obsaženého zinku.
(7) Držíme-li vzorek zinkového koptu nebo zinkového prachu na porcelánové nebo železné misce nad žárem, brzy žhne a doutná z části živě zelenavě bílým světlem i po odstranění zdroje tepelného tak dlouho, až se promění v zinkový popel. Zinkový popel saz. pol. 597g) při zahřívání nedoutná.
(8) O rozlišování různého zboží sem patřícího viz též vysvětlivky k saz. čís. 597.
(9) Jak se rozlišuje zinkový prach od zinku v prášku, viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 513.
(10) Podle poznámky k saz. pol. 488c) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat spodní zinek, zinkový popel, zinkovou strusku, zinkové škrabky, zinkový prach, zinkový kopt, zinkový hutní prach, zinkovou hutní spraš, zinkovou pecinu, zinkový kal a salmiakovou strusku zinkovou, nemá-li více než 15% chloridu zinečnatého a není-li jemně umleta. Salmiakovou strusku lze podle uvedené poznámky projednávat jen po chemickém rozboru příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeném na útraty dovozce. Celní oddělení vezme ze zásilky v přítomnosti strany dva vzorky, jeden z nich zašle k rozboru a zásilku projedná podle saz. pol. 488c). Podle nálezu o rozboru po případě vrátí rozdíl celní pohledávky ve vlastní působnosti.
9. Tyče, pruty a dráty leštěné, pokostované, lakované, niklované atd. nebo potažené jinými obecnými kovy nebo vzorkované lisované projednávají se podle saz. čís. 497, měděný drát cementovaný a dráty stříbřené podle saz. čís. 498, zlacené podle saz. čís. 499.
9. (1) Železné válce s pláštěm z obecných kovů se projednávají jako válce dále opracované saz. pol. 500d), válcové pláště plechové z obecných kovů, letované nebo nýtované, jako kovové zboží výslovně nejmenované, hotové válce pro nástroje (hudební hrací stroje) jako příslušné hudební nástroje.
(2) Válce spojené s jinými hmotami patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.
10. (1) Do saz. pol. 488d) patří netoliko vlastní surová měď v houskách, ve čtverhranných nebo kruhových deskách, v prutech, hroudách a pod., nýbrž i měď elektrolytická a cementová (srážená).
(2) Měď elektrolytická je surová měď, získaná elektrolyticky z přirozených nebo umělých roztoků mědi, která přichází do obchodu často i s měděnou deskou, jež sloužila v měděné lázni za kathodu. Tato deska nemá vliv na projednání.
(3) Měď a měděné slitiny dají se zředěnou kyselinou dusičnou modré roztoky; je-li přítomen zároveň také cín (viz 7. vysvětlivku shora), vyloučí se kromě toho kyselina metacíničitá.
(4) Jako surová měď se projednávají také měděné okuje, nesprávně nazývané měděný popel. Měděné okuje obsahují kysličník měďnatý, kysličník měďný a kovovou měď, jsou barvy špinavě hnědočervené a složení vločkového; používá se jich k barvení skla na červeno, a jsou-li rozemlety, jako barvy k natírání (saz. čís. 626). Vlastni měděný popel (saz. čís. 622) se skládá z černého kysličníku měďnatého a barví sklo modrozeleně.
10. (1) Železné pruty, tyče a dráty plátované mědí, měděnými slitinami, niklem nebo hliníkem projednávají se podle saz. pol. 496d), když síla naplátovaného kovu dosahuje třetiny síly železného jádra. Viz 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.
(2) Kovové dráty povlečené papírem, jako kovové zboží výslovně nejmenované.
(3) Kovové dráty opředené předivem, saz čís. 544.
(4) Isolované elektrovodné dráty a kabely, saz. čís. 544.
(5) Kovové struny, saz. čís. 584.
10. (1) Válce dovážené současně se stroji a přístroji, k nimž náležejí, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji a přístroji podle ustanovení saz. třídy XL nebo XLI.
(2) O celním osvobození měděných a mosazných válců pro tiskárny látek atd. viz 14. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL.
11. (1) Nikl saz. pol. 488e) je barvy šedobílé, má silný lesk, hrubozrnný lom, je tvrdý a těžce tavitelný. Zahřeje-li se, nabíhá jako ocel. Do obchodu přichází obyčejně ve tvaru malých kostek (nikl kostkový), válečků (nikl rondelový), zrněný (nikl granulovaný), v malých beztvárných hrudkách (niklová houba) nebo jako prášek (nikl práškový).
(2) Nikl je magnetický, rovněž tak i prášek, seškrabaný skelnou střepinou s předmětů niklovaných. Tato vlastnost se zjistí nejlépe pod zvětšovacím sklem, použije-li se zmagnetované jehly pletací. U niklovaného železa se nedá tohoto pokusu použít, nýbrž nutno provést rozbor chemický. Roztok chloridu měďnatého vyvolá na předmětech leskle niklovaných ocelově šedou skvrnu, kdežto cín a železo se barví zprvu černě, potom červeně. Má-li se zjistit, zda je železo niklováno, lze postupovat též takto: na zkoušený předmět se kápne několik kapek koncentrované kyseliny dusičné, které se slijí do porcelánové misky. Zde se rozředí malým množstvím koncentrovaného vodného roztoku kyseliny vinné (aby se zabránilo sražení železa atd. amoniakem); tento roztok se zalkalisuje amoniakem, zředí se a přidá se kapka nasyceného roztoku dimethylglyoximu v alkoholu. Je-li přítomen nikl, povstane ihned šarlatové zabarvení, které se stane zakrátko ještě intensivnějším.
12. (1) Hliník je lehký, stříbrobílý kov. V kyselině dusičné se nerozpouští, zato však se rozpouští v kyselině solné a sodném louhu specifické váhy 1˙3, při čemž se vyvíjí vodík. Tento roztok povařen s chloridem amonným dá rosolovitou sraženinu.
(2) Hořčík (magnesium) se podobá svými zevními vlastnostmi hliníku, je ale lehčí a má žlutý nádech. Rozpouští se ve zředěné kyselině dusičné, ale nerozpouští se v sodném louhu.
(3) Ke slitinám hliníku s hořčíkem saz. pol. 488f) patří řada slitin, které se podle svého složení hodí více nebo méně ke slévání, tváření nebo obrábění.
(4) Podle saz. pol. 488f) se projednává též cimalium, slitina hliníku s vápníkem.
13. Thermity, nepatřící do saz. čís. 488, jsou mechanické směsi (zrněného) hliníku s umělými kysličníky kovů, které při svém spalování vyvíjejí vysokou teplotu a kterých se pro tuto vlastnost používá k tavení (též k pájení) kovů; patří do saz. čís. 622. Podle saz. čís. 622 se projednává též směs z peroxydu barya, hořčíku a síranu barnatého, sloužící k zapalování thermitů.
14. (1) K obecným kovům výslovně nejmenovaným saz. pol. 488g) patří jen ony kovy, jichž lze samy o sobě nebo ve slitinách technicky použít jako kovů, na př. vismut, kobalt, chrom, mangan, kadmium, titan, wolfram. Jiné obecné kovy výslovně neuvedené, a to draslík, vápník, sodík, strontium, lithium a pod. patří stejně jako kovový arsen do saz. pol. 596b); kovový antimon a rtuť do saz. pol. 596a).
(2) Kovový mangan obsahující železo se projednává podle saz. pol. 428c).
(3) Drahé kovy, saz. čís. 560.
15. (1) Ke slitinám z obecných kovů výslovně nejmenovaným saz. pol. 488h) patří: slitiny mědi a zinku, jako tombaky (červený, střední a světlý), mosaz (žlutá) a jiné specielní mosazi žluté až bílé;
(2) různé bronzy (t. j. slitiny mědi a cínu, po případě se zinkem, olovem atd.), jako zvonovina (zvonový bronz), dělovina, bronz umělecký, strojový a zrcadlový, bronz niklový, hliníkový, manganový, křemíkový, fosforový; barva bronzu bývá, podle obsahu cínu tmavá, červená jako měď až bílá;
(3) slitiny niklové: nikl s mědí, nikl s mědí a zinkem (argentan, pakfong, alfenida, alpaka, nové stříbro);
(4) měď fosforová, sloučenina mědi s fosforem, zařaďuje se jako kovová směs do saz. pol. 488h), rovněž tak fosforový cín.
(5) Spenceův kov (náhražka za olovo, cín, kov pájecí a liteřinu, skládající se ze síry a železného kyzu, též ucpávací hmota pro plynovody a vodovody), barvy tuhy a hořlavý jako síra, pak kovové cementy, saz. čís. 609.
16. Nerosty podobné kovům (saz. třída XVII), ponejvíce sloučeniny těžkých kovů se sírou (kyzy, leštěnce, blejna atd.), rozpouštějí se při zahřívání ve zředěné kyselině dusičné podobně jako kovy, liší se však od nich tím, že se při rozpouštění část síry vylučuje. Roztoky v kyselině dusičné dávají reakce příslušných kovů.