6. (1) Jako surové olovo saz. pol. 488a) (olovo obchodní, olovo hutní) projednávají se tyto slitiny olova v předpokladu, že obsahují nejméně 50% olova: olovo antimonové čili tvrdé, kov písmolijecký (liteřina), kov na broky, ložiskový kov na podkladě olova (kov bílý, kov antifrikční) a slitiny olova s cínem. Staré přelámané desky stereotypní z tvrdého olova patří rovněž do saz. pol. 488a). Pájky z olova s cínem patří bez ohledu na vzájemný poměr slitých kovů do saz. čís. 503.

(2) Olověné slitiny s antimonem a s arsenem jsou tvrdší než čisté olovo a mají krystalický lom; též jejich zvuk je jasnější než zvuk čistého olova.

(3) Olovo se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné. Jak čistý kov, tak i předměty poolovené, odmaštěné benzinem, dají s roztokem kyseliny chromové žlutou skvrnu.

(4) Popel olověný, těžký šedý prášek, který je-li žíhán se sodou na dřevěném uhlí (dmuchavkou), dá olověné zrno, patří do saz. pol. 597i).