(4) K tomu se připomíná:

(5) K 1. Voda, jíž se používá jak ke zřeďování roztoků, tak i obzvláště k čištění a vyplachování zkumavek a nálevek, nesmí obsahovat chlor, poněvadž by jinak výsledek reakce na stříbro byl nespolehlivý; proto se smí k tomu používat jen vody destilované.

(6) K 2. Kyselina dusičná musí být čistá, bez chloru (příp. kyseliny solné), neboť v kyselině dusičné obsahující chlor se zlato rozpouští a stříbro se v ní mění v chlorid stříbrný již za rozpouštění.

(7) K 3. Kyselina solná musí být čistá, bez kyseliny sírové, neboť jinak u olovnatých kovových slitin může být sraženina touto kyselinou vznikající snadno pokládána za chlorid stříbrný, kdežto tato sraženina ve skutečností se může skládat jen ze síranu olovnatého (a chloridu olovnatého).

(8) K 5. Vodného roztoku dusičnanu stříbrného se používá k tomu, aby se zjistila čistota kyseliny dusičné. To je proto nutné, aby se zjistilo případné znečištění kyseliny dusičné kyselinou solnou, jež může nastat, uschovávají-li se vedle sebe. Roztoku dusičnanu stříbrného se používá též k tomu, aby se zjistil obsah chloru v destilované vodě; zjišťujeme to tak, že asi k 50 cm³ vody přidáme dvě kapky kyseliny dusičné a stejné množství roztoku stříbrného. Čistá voda (bez chloru) se nesmí (je-li okyselena kyselinou dusičnou) roztokem dusičnanu stříbrného zakalit.

(9) K 8. K přípravě ½% roztoku disulfidu sodného se zahřívá asi po 10 minut až do varu 30 g krystalovaného sirníku sodného, 100 cm³ destilované vody a 4˙2 g sirného květu, a když se síra rozpustí, zředí se dolitím vody na 1 litr.