(5) V případě druhém se do zkumavky přilije ještě trochu kyseliny dusičné a rozpouštěcí pochod se podpoří tím, že se zkumavka opatrně zahřeje nad lihovým kahanem. Přestalo-li konečně vyvíjení červených dýmů, prohlédne se bedlivě obsah zkumavky. Zjistí-li se pouhým okem nebo zvětšovacím sklem, že ve zkumavce zůstaly nerozpuštěné částečky barvy zlatožluté, bylo zlato prokázáno, a tím je zkoumání skončeno. Mělo-li se naproti tomu prokázat stříbro a hmota se úplně rozpustila, třeba ještě dodat k roztoku nejméně stejný obsah destilované vody a přidat pak několik kapek kyseliny solné. Je-li stříbro v roztoku, vznikne vločková ssedlina chloridu stříbrného. Aby se zabránilo jakémukoli klamu, třepáme s obsahem zkumavky, při čemž uzavřeme její ústí palcem. Tím se sraženina sbalí. Nato vpravíme obsah zkumavky na papírový filtr, zasazený do skleněné nálevky, tekutinu necháme (do zkumavky) odkapat a ssedlinu na filtru propláchneme několikrát destilovanou vodou, aby se zbylá kyselina odstranila.