3. (1) Dráty stříbřenými, také zploštěnými, rozumíme dráty, které nabyly stříbrného povlaku bud galvanicky nebo chemickým postupem; poznají se zpravidla již zkouškou na kameni, poněvadž pro tenkou vrstvu stříbra nedávají čáru bílou, nýbrž podle kovu buďto čistě červenou (po mědi), anebo žlutou (po mosazi). Dráty ze stříbřených bílých kovů nebo slitin se v pochybných případech zkoumají chemickým rozborem.

(2) Kovovými dráty plátovanými stříbrem rozumíme však jen takové dráty, též zploštěné z dvojitého kovu, které jsou stříbrem plátovány. Od kovových drátů pouze stříbřených se liší svým o mnoho silnějším povlakem stříbrným, který je pod zvětšovacím sklem na průřezu viditelný, nejde-li o výrobky příliš tenoučké nebo o výrobky s jádrem z bílého kovu

(3) Z ustanovení saz čís. 564, podle kterého se projednávají dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů o průměru nejvýše 2 mm, vyplývá, že stříbrem plátované dráty, takto silné, mohou jen tentokrát být projednány podle saz. čís. 498, jsou-li plátovány slitinou stříbra.

(4) U silnějších drátů stříbrem plátovaných nezáleží na tom, jsou-li plátovány stříbrem ryzím či nikoli.

(5) Podle toho mohou být stříbrem plátované dráty, silné nejvýše 2 mm, prohlášené podle saz. čís. 498, jen tenkráte projednány, když je v nálezu puncovního úřadu uvedeno, že plátování je ze slitiny stříbra. Budou-li pochybnosti, projednají se jako dráty saz. čís. 498 všechny ony dráty stříbrem povlečené, silné nejvýše 0˙5 mm, jejichž celkový obsah ryzího stříbra nepřesahuje 50/1000). Jde-li však podle nálezu o dráty plátované ryzím stříbrem, předepíše se doplatek vyplývajícího rozdílu cla podle saz. čís. 564 a zavede se trestní řízení pro nesprávné prohlášení. O zkoušce na stříbření viz 8. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500-525.

(6) Nález puncovního úřadu se vyžádá pokaždé, jakmile vzniknou pochybnosti, jež by celním oddělením ONV nemohly být úplně a spolehlivě rozřešeny.