1. (1) Jako jízdní kola (velocipedy) se projednávají vozidla uzpůsobená zvláštní konstrukcí, aby se dosáhlo značnější rychlosti, opatřená zařízením, aby mohla být uváděna v pohyb jedoucí osobou samou, buď šlapáním nebo ručně. Sem patří bicykly (se dvěma koly), tricykly (s třemi koly) a tandemy (jízdní kola zařízená na pohon více než jednou osobou).

(2) Ke způsobu provedení a výstroji se při zařaďování jízdních kol nepřihlíží. Proto je pro vyclívání bez významu, jaká jsou sedla, rukojeti řídítek, zda jsou opěradla kožená nebo tkaninová nebo vyčalouněná, právě tak jako mají-li kola kaučukové obruče nebo pneumatiky, či jsou-li bez nich.

(3) Za úplná se pokládají jízdní kola i tehdy, chybějí-li části příslušenství nebo jednotlivé součásti, jako na př. pneumatiky, sedla, zvonky a pod. Při projednávání jízdních kol rozložených, i v různých nákladových kusech zabalených, je třeba obzvláště dbát, aby počet zvlášť balených kol a jiných hotově smontovaných součástí nepřesahoval potřebu nutnou k sestavení rozloženě dovezených jízdních kol.

(4) Podle saz. čís. 550 se též vyclívají taková jízdní kola železniční s napjatými koly a samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s pohonem ručním nebo nožním, jež jsou konstruovány jako dvoukolová nebo vícekolová jízdní kola.

(5) Dvojitá jízdní kola, skládající se ze dvou jízdních kol, která mohou být bez zvláštních pozměňovacích prací proměněna ve dvě samostatná vozidla, podléhají clu za dva kusy.

(6) Přívěsné vozíky k motorovým kolům, saz. pol. 553 a).