2. Pro určení nosnosti v tunách jsou tato ustanovení:

(1) Za jednotku této míry se stanoví metrická tuna (1000 kg).

(2) U člunů a pramic se změří délka, šířka a hloubka v decimetrech. Součin těchto tří rozměrů vyjádřených v decimetrech se dělí:

a) u člunů číslem 1358,

b) u pramic číslem 1263.
Podíl udává hledanou nosnost v tunách.

(3) Délka plavidla se měří od přídě ke kormidlu, t. j. od nejzazšího bodu přídě k nejzazšímu bodu zádě, a to u prázdných plavidel podél prostředku dna, u naložených však podél horní obruby lodního boku; na zlomky decimetrů se nehledí.

(4) Šířka se měří na nejširším místě dna napříč přes dno od jednoho boku lodi k druhému, nikoli od žeber. Měření se provádí u prázdných jako u plných plavidel vždy ve středním prostoru lodním (nejširším), který musí zůstat vždy prázdný.

(5) Hloubka plavidla se měří v témž prostoru, a to v prostředku a na nejhlubším jeho místě kolmicí ode dna až do výše hoření obruby lodního boku; přitom se nemá měřidlo postavit na žebro, nýbrž na dno.

(6) Při měření šířky a hloubky se zlomky nad půl decimetru počítají za celý, zlomky menší zůstávají nepovšimnuty.

(7) Nosnost voru se zjistí, změří-li se jeho délka a šířka v decimetrech, tloušťka v centimetrech, znásobí-Ii se tato tři čísla a dělí-li se součin:
Podíl udává nosnost v tunách.

a) u vorů kmenových číslem 7700,

b) u vorů fošnových (prkenných) číslem 6044.

(8) Tyto tři rozměry obdržíme: délku, změříme-li vor od jednoho konce na druhý; šířku, měříme-li na přední nebo zadní části voru napříč kmeny nebo fošny narovnané vedle sebe. Za tloušťku se pokládá u kmenových vorů střední tloušťka kmene, u vorů fošnových úhrnná tloušťka fošen narovnaných na sebe. Tloušťka se měří na přední nebo zadní části voru, jež jsou vždy nad vodní hladinou, a to u kmenových vorů se měří průměr jednoho kmene na volném tlustém konci a jednoho na volném tenkém konci; tato dvě takto nabytá čísla se sečtou a součet se dělí dvěma. Podíl udává střední tloušťku kmene.

(9) Dřevěná plavidla, jež jsou určena k tomu, aby byla rozebrána a dříví z nich prodáno, se projednávají jako dříví stavební nebo užitkové podle saz. čís. 134. To se vztahuje zejména na vory, jichž se užívá jen zřídka jako dopravovadel k opětovným plavbám.

(10) Nosnost v tunách u jiných dřevěných plavidel se zjistí po dohodě s poříčními plavebními úřady nebo jejich expositurami, a to tak, že se vyšetřené číslo (cejchovní tuny) násobí číslem 1524 a přemění na metrickou tunovou nosnost.

(11) Zlomky až do půl tuny zůstávají nepovšimnuty, půl tuny a více se vyclívá jako celá.

(12) Lodní mlýny se vyclívají podle svých jednotlivých částí, a to lodi jako příslušné lodi, mlýnské přístřešky, mlýnské kameny a mlecí stroje (nebo jednotlivé jejich součásti) podle své povahy sazební.