1. (1) Textilní zboží, k němuž patří krajky, tyly, zboží tkané, stávkové (též drhané), prýmkářské (také úplety), plstěné a provaznické, jakož i jiné potřeby technické, vyrobené z vláknin nahoře popsaných, se projednává podle oné saz. třídy, do níž patří se zřetelem na surovinu, z níž bylo vyrobeno. O výjimkách viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Každá z příslušných jednotlivých sazebních tříd zároveň stanoví, na kolik je přípustné vzájemně mísit některé vlákniny nebo určí ony vlákniny, jejichž přimíšení je vůbec vyloučeno.

(3) Pro zařadění do příslušné saz. třídy je jedno, tvoří-li přediva, dohromady zpracovaná, základní tkaninu anebo jsou-li vetkána, nasnována nebo vpletena do základní tkaniny pouze jako vzorek (dessin) tím, že se použilo zvláštního vzorového útku nebo vetkávání (lancování) nebo zvláštní vzorové osnovy.

(4) Tak se projednávají na př. tkaniny z česané příze se vzorky pouze vetkanými nebo nasnovanými, skládajícími se zcela nebo z části z hedvábných nití, jako zboží polohedvábné.

(5) Kombinované textilní zboží, t. j. takové, do něhož při jeho výrobě byly vpracovány prýmky, stuhy, krajky atd., projednává se podle jeho součásti podléhající nejvyšší celní sazbě. Tak se projednávají na př. lněné tkaniny s vetkanými bavlněnými krajkami nebo bavlněné tkaniny s vetkanými lněnými krajkami jako krajky bavlněné, po příp. lněné.

(6) Zboží kombinované s celohedvábnými textiliemi, které se samo o sobě neprojednává jako zboží celohedvábné, se projedná pouze jako zboží polohedvábné.

(7) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z jiné než z hedvábné příze se projednají jako zboží prýmkářské, po příp. stuhové.

(8) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z hedvábné příze, saz. pol. 256b); jsou-li z hedvábných ženilek nebo stužek, saz. pol. 250b).

(9) Viz také 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.